Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Přeshraniční obchod s elektřinou

Přeshraniční obchod s elektřinou

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou

CO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?

  • Reviduje pravidla a zásady vnitřního trhu EU s elektřinou s cílem zajistit, aby dobře fungoval, byl konkurenceschopný a nebyl narušován.
  • Podporuje též dekarbonizaci odvětví energetiky a odstranění překážek pro přeshraniční obchod s elektřinou.
  • Nařízení je součástí balíčku Čistá energie pro všechny Evropany.

KLÍČOVÉ BODY

Zásady

Nařízení stanoví řadu zásad, podle nichž by trhy s elektřinou měly fungovat včetně:

  • podpory volné tvorby cen a nevyžadování kroků, které brání tvorbě cen na základě nabídky a poptávky,
  • usnadnění rozvoje flexibilnější výroby, udržitelné nízkouhlíkové výroby a pružnější poptávky,
  • poskytování příležitostí spotřebitelům, aby mohli jednat jako účastníci trhu na trhu s energií a při energetické transformaci,
  • umožnění dekarbonizace elektrizační soustavy, a to i umožnění integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vytváření pobídek v oblasti energetické účinnosti,
  • poskytování pobídek k investicím do výroby, zejména k dlouhodobým investicím do dekarbonizované a udržitelné elektrizační soustavy,
  • usnadnění postupného odstranění překážek pro přeshraniční toky elektřiny mezi nabídkovými zónami* nebo zeměmi EU a pro přeshraniční transakce na trzích s elektřinou a na trzích se souvisejícími službami,
  • umožnění přeměny demonstračních projektů v udržitelné, bezpečné a nízkouhlíkové zdroje energie, technologie nebo systémy, jejichž realizace a využití jsou ve prospěch společnosti.

Spravedlivá energetická transformace

Evropská komise musí pomoci zemím EU řešit sociální a hospodářské dopady přechodu na čistou energii tím, že podpoří vnitrostátní strategie pro omezování těžby uhlí a jiných tuhých fosilních paliv.

Přístup k síti a řízení kapacity

  • Země EU musí přijmout veškerá vhodná opatření k nápravě přetížení*.
  • Nabídkové zóny by proto měly být vymezeny tak, aby se zajistila likvidita trhu, účinné řízení přetížení a celková efektivita trhu.
  • Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav by měla každé tři roky podávat zprávu o strukturálním a jiném významném fyzikálním přetížení v rámci nabídkových zón nebo mezi nimi, včetně místa a frekvence takového přetížení.
  • Země EU s identifikovaným strukturálním přetížením by poté rozhodly, ve spolupráci s provozovateli své přenosové soustavy*, buď vypracují vnitrostátní nebo nadnárodní akční plány, aby zvýšily přeshraniční kapacitu dostupnou k obchodování, nebo revidují či změní konfiguraci své nabídkové zóny.

Kapacitní mechanismus

  • Nařízení stanovilo podmínky, za kterých by země EU měly vytvořit kapacitní mechanismy* a zásady pro jejich tvorbu.
  • Cílem těchto mechanismů je zajistit, aby dodávky elektřiny byly během špičkových období dostatečné, odměněním zdrojů za jejich dostupnost. Měly by být dočasné a navrženy tak, aby řešily určený problém zdrojové přiměřenosti. Měly by být otevřené přeshraniční účasti.
  • Zavádí se posouzení evropské přiměřenosti výroby, které má ověřit, zda je zavedení kapacitních mechanismů důvodné. Země EU zavádějící kapacitní mechanismy musí také prováděcí plány oznámit Komisi za účelem zlepšení fungování trhu.
  • Je zaveden emisní limit ve výši 550 g fosilního CO2 na kWh elektřiny. Nové elektrárny, které vypouštějí více, než je tento limit, a zahájí komerční výrobu poté, co nařízení vstoupí v platnost, se již kapacitních mechanismů účastnit nemohou.
  • Stávající elektrárny vypouštějící více než 550 g fosilního CO2 na kWh a průměrně 350 kg CO2 ročně na nainstalovaný kW se nebudou moci kapacitních mechanismů účastnit po 1. červenci 2025.
  • Smlouvy o regulačních zálohách uzavřené před 31. prosincem 2019 těmito novými pravidly dotčeny nejsou.

Regionální koordinační centra

  • Tato centra podporují regionální koordinaci provozovatelů přenosové soustavy.
  • Nahrazují stávající regionální bezpečnostní koordinátory, ale mají další úkoly týkající se provozu soustav, fungování trhu a rizikové připravenosti.
  • Nařízení též zavádí provozovatele distribučních soustav* v EU, subjekt působící v obecném zájmu EU.

Zrušení

Nařízení (EU) 2019/943 zrušuje nařízení (ES) č. 714/2009 (viz shrnutí o přeshraničním obchodu s elektřinou) s účinností od 31. prosince 2019.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Je platné ode dne 1. ledna 2020.

KONTEXT

Další informace získáte zde:

KLÍČOVÉ POJMY

Přetížení: situace, v níž nelze vyhovět všem obchodním požadavkům účastníků trhu mezi síťovými oblastmi, jelikož by to vedlo ke značnému ovlivnění fyzikálních toků na prvcích sítě, které tyto toky nedokáží pojmout.
Nabídková zóna: největší zeměpisná oblast, v jejímž rámci si jsou účastníci trhu schopni vyměňovat energii bez přidělení kapacity.
Provozovatel přenosové soustavy: osoba odpovědná za provoz a rozvoj přenosové soustavy v dané oblasti a její propojení s dalšími soustavami k zajištění dlouhodobé schopnosti soustavy splňovat přiměřené požadavky na přenos elektřiny.
Kapacitní mechanismus: dočasné opatření pro zajištění dosažení nezbytné úrovně zdrojové přiměřenosti odměněním zdrojů za jejich dostupnost, jiné než opatření týkající se podpůrných služeb nebo řízení přetížení.
Provozovatel distribuční soustavy: osoba odpovědná za provoz a rozvoj distribuční soustavy elektřiny v dané oblasti a její propojení s dalšími soustavami k zajištění dlouhodobé schopnosti soustavy splňovat přiměřené požadavky na distribuci elektřiny.

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54–124)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 1–21)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 22–53)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125–199)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82–209)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75–91)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1–56)

Postupné změny směrnice 2012/27/EU byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13–35)

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 25.07.2019

Top