Článek 29 SEU umožňuje Radě Evropské unie přijmout omezující opatření (sankce) vůči vládám zemí, které nejsou součástí Evropské unie (EU), nestátním subjektům (například společnostem) a jednotlivcům (např. teroristům) s cílem dosáhnout změny v jejich politice nebo činnosti.
Podle článku 215 SFEU může Rada přijmout nezbytná opatření k provádění rozhodnutí, která byla přijata podle článku 29 SEU, s cílem zajistit jejich jednotné provádění ve všech členských státech EU.

KLÍČOVÉ BODY

EU přijímá sankce jako svá vlastní opatření (tj. autonomní sankce) anebo s cílem provádět rezoluce Rady bezpečnosti OSN v případech, kdy země mimo EU, fyzické nebo právnické osoby, skupiny nebo nestátní subjekty:
- nedodržují mezinárodní právo nebo lidská práva,
- provádějí politiky či opatření, která nejsou v souladu s právním státem nebo demokratickými principy.
Takové sankce jsou preventivními a nerepresivními nástroji, s jejichž pomocí EU reaguje rychle na politické výzvy a vývoj v souladu se zásadami společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Na sankce EU by se mělo pohlížet v kontextu širšího politického dialogu. Omezující opatření musí být navržena tak, aby minimalizovala důsledky pro civilní obyvatelstvo. V tomto ohledu je EU pokládá za vhodné k vyřešení konkrétní situace uvalením cílených a diferencovaných sankcí vůči zemi nebo její části, členům vlády, jednotlivcům, skupinám nebo subjektům.

Postupné sankce

EU může vůči třetím zemím uvalit řadu postupných sankcí, mezi něž patří následující.

Diplomatické sankce:
- vyhoštění diplomatů, pozastavení oficiálních návštěv,
- pozastavení dvoustranné nebo mnohostranné spolupráce s EU, a
- bojkot sportovních nebo kulturních akcí.
Hospodářské a finanční sankce:
- zbrojní embargo na vojenský materiál zařazený na společný vojenský seznam EU,
- omezení dovozu a vývozu zboží pro civilní i vojenské účely (zboží dvojího užití),

Omezující opatření mohou zahrnovat:

zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů, které vlastní nebo ovládají cíloví jednotlivci či organizace (jako je hotovost, bankovní vklady, akcie, podíly apod.) a k nimž nesmí mít tyto subjekty přístup a které nesmí převádět ani prodávat, a zmrazení nemovitostí, které se nesmí prodávat či pronajímat,
zákaz vydávání víz nebo zákaz cestování bránící osobám ve vstupu do EU,
zákaz odvětvových opatření, např. na dovoz nebo vývoz určitého zboží nebo technologií.

V určitých případech mohou být uděleny výjimky s cílem umožnit vývoz produktů pro uspokojení základních potřeb (jako jsou potraviny nebo léky).

Členské státy mohou také udělit výjimky ze zákazu cestování (například sankcionovanému členovi vlády třetí země mohou povolit účast na konferenci OSN na svém území).

Dopad a účinky

Sankce mají mít politické a hospodářské účinky. Vztahují se na:

každou osobu na území EU nebo mimo něj, ať už se jedná o občana EU, nebo občana země mimo EU,
společnosti a organizace založené podle práva členského státu (včetně poboček společností EU ve třetích zemích),
vlády, organizace a nestátní subjekty zemí mimo EU,
jakýkoli obchod uskutečněný v části nebo v celé EU.

Zavedení režimů omezujících opatření

V letech 2018 a 2019 byly zavedeny tři režimy omezujících opatření:

řešení problému používání a šíření chemických zbraní přijetím rozhodnutí (SZBP) 2018/1544 a nařízení (EU) 2018/1542,
zaměření se na osoby odpovědné za kybernetické útoky přijetím rozhodnutí (SZBP) 2019/797 a nařízení (EU) 2019/796,
zaměření se na osoby odpovědné za nepovolené vrty ve východním Středomoří přijetím rozhodnutí (SZBP) 2019/1894 a nařízení (EU) 2019/1890.

Porušení omezujících opatření přidaná na unijní seznam trestných činů

V listopadu 2022 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2022/2332, kterým se porušování omezujících opatření EU určuje jako trestný čin splňující kritéria stanovená v čl. 83 odst. 1 SFEU.

KONTEXT

V roce 2004 se Politický a bezpečnostní výbor EU dohodl na některých základních zásadách používání omezujících opatření, které jsou nyní obsaženy v souboru pokynů, naposledy aktualizovaných v roce 2018.
V roce 2018 přijala Rada aktualizovaný dokument o osvědčených postupech EU pro účinné provádění omezujících opatření.
Další informace viz:
- Jak a kdy EU přijímá sankce (Rada Evropské unie).

HLAVNÍ DOKUMENTY

Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii – Hlava V – Obecná ustanovení o vnější činnosti Unie a zvláštní ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice – Kapitola 2 – Zvláštní ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice – Oddíl 1 – Společná ustanovení – Článek 29 (bývalý článek 15 Smlouvy o EU) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 33).

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část pátá – Vnější činnost Unie – Hlava IV – Omezující opatření – Článek 215 (bývalý článek 301 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 144).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2332 ze dne 28. listopadu 2022, kterým se porušování omezujících opatření Unie určuje jako oblast trestné činnosti splňující kritéria stanovená v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 308, 29.11.2022, s. 18–21).

Společný vojenský seznam Evropské unie přijatý Radou den 21. února 2022 (vybavení, na které se vztahuje společný postoj Rady 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu) (Úř. věst. C 100, 1.3.2022, s. 3–35).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (přepracované znění) (Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1–461).

Následné změny nařízení (EU) 2021/821 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1890 ze dne 11. listopadu 2019 o omezujících opatřeních vzhledem k nepovoleným vrtným činnostem Turecka ve východním Středomoří (Úř. věst. L 291, 12.11.2019, s. 3–12).

Viz konsolidované znění.

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1894 ze dne 11. listopadu 2019 o omezujících opatřeních vzhledem k nepovoleným vrtným činnostem Turecka ve východním Středomoří (Úř. věst. L 291, 12.11.2019, s. 47–53).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Rady (EU) 2019/796 ze dne 17. května 2019, o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (Úř. věst. L 129, 17.5.2019, s. 1–12).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Rady (SZBP) 2019/797 ze dne 17. května 2019, o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (Úř. věst. L 129, 17.5.2019, s. 13–19).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Rady (EU) 2018/1542 ze dne 15. října 2018 o omezujících opatřeních proti šíření a používání chemických zbraní (Úř. věst. L 259, 16.10.2018, s. 12–21).

Viz konsolidované znění.

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1544 ze dne 15. října 2018 o omezujících opatřeních proti šíření a používání chemických zbraní (Úř. věst. L 259, 16.10.2018, s. 25–30).

Viz konsolidované znění.

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část třetí – Vnitřní politiky a činnosti Unie – Hlava V – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Kapitola 4 – Justiční spolupráce v občanských věcech – Článek 83 (bývalý článek 31 Smlouvy o EU) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 80–81).

Poslední aktualizace 05.05.2023

Top

All