Mimořádná humanitární podpora v rámci EU

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2016/369 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Nařízení (EU) 2016/369:

• usiluje o stanovení souboru pravidel pro mimořádnou humanitární podporu* pro země EU během katastrof způsobených člověkem a přírodních katastrof,
• vstupuje do hry, když se ostatní nástroje ukáží jako nedostatečné,
• podporuje a doplňuje opatření postižené země nebo zemí EU.

V návaznosti na rozšíření onemocnění COVID-19 v 2020 přijala Rada nařízení (EU) 2020/521 o aktivaci opatření mimořádné podpory podle nařízení (EU) 2016/369. Období aktivace probíhá od 1. února 2020 do 31. ledna 2022.

KLÍČOVÉ BODY

• Nástroj pro mimořádnou podporu (ESI), který se tímto nařízením zřizuje, vychází z konkrétních potřeb a má chránit životy, předcházet lidskému utrpení a zachovávat lidskou důstojnost.
• Rada rozhodla o aktivaci mimořádné podpory podle tohoto nařízení na základě návrhu předloženého Evropskou komisí.
• Komise musí sledovat opatření, která obdržela financování, a předložit celkové hodnocení poskytnuté podpory během dané aktivace, nebo návrhy na ukončení podpory Radě nejméně 12 měsíců po aktivaci mimořádné podpory.
• Komise musí zajistit to, aby finanční prostředky použité podle tohoto nařízení nebyly dotčeny podvodem, korupcí ani žádnými jinými nezákonnými činnostmi, které mohou poškodit finanční zájmy EU.
• Toto nařízení má doplňovat další nástroje financování EU, jako je Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Fond evropské pomoci nejchudším osobám.

Zvláštní opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19

• Prostřednictvím fondů ESI EU mobilizuje 2,7 miliardy EUR. Z těchto prostředků se má financovat mimořádná zdravotnická podpora, např.:
  • společné zadávání zakázek, vytváření zásob a distribuce nezbytných zdrojů,
  • podpora vývoje léčivých přípravků a metod testování,
  • vytváření dočasných nemocnic a zřizování dočasných karanténních zařízení a
  • pomoc při převozu pacientů přes hranice do nemocnic s volnou kapacitou.
• Bude rovněž možné financovat jiná opatření v závislosti na měnících se potřebách zemí EU, nemocnic, lékařů a pacientů.
• Komise může financovat partnerské organizace, například nevládní organizace, specializované služby zemí EU, vnitrostátní orgány a jiné veřejné subjekty, mezinárodní organizace a jejich agentury.
• Okruh možných příjemců finanční pomoci pro provádění opatření financovaných fondy ESI se rozšířil kvůli pandemii COVID-19. Je-li to vhodné a nezbytné pro provádění určitého opatření, mohou být způsobilé organizace a subjekty, které mají požadovanou odbornost nebo jsou činné v odvětvích důležitých pro odstraňování následků pohromy, jako jsou:
  • soukromí poskytovatelé služeb,
  • výrobci vybavení a
  • vědci a výzkumné instituce.
• Mezi různé možnosti, které jsou k dispozici pro zadávání zakázek na dodávky a služby nezbytné k poskytování mimořádné podpory, patří:
  • společné zadávání veřejných zakázek Komisí a zeměmi EU,
  • zadávání zakázek Komisí jménem zemí EU,
  • zadávání zakázek Komisí a
  • nakup, skladování nebo pronájem zboží a služeb zemím EU nebo partnerským organizacím vybraným Komisí.
• Financování z fondů ESI může hradit až 100 % přímých a nepřímých nákladů souvisejících s opatřeními financovanými z fondů ESI, a to až do konce období aktivace. K přímým nákladům může patřit:
  • nákup, příprava, shromažďování, přeprava, skladování a distribuce zboží a služeb a
  • investiční náklady opatření nebo projektů, které přímo souvisí s dosažením cílů příslušné aktivace fondů ESI.
• Nařízení za účelem urychlení zadávání a plnění veřejných zakázek zadaných v zadávacích řízeních stanoví některé odchylky od nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, tj. finančního nařízení EU (viz shrnutí).

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

• Nařízení (EU) 2016/369 platí od 16. března 2016.
• Pozměňující nařízení (EU) 2020/521 platí od 1. února 2020.

KONTEXT

Hlavním důvodem pro přijetí tohoto nařízení v roce 2016 byla uprchlická a migrační situace postihující EU. EU a zejména Řecko byla v té době zaskočena příchodem velkého počtu uprchlíků a migrantů, kteří potřebovali naléhavou humanitární pomoc. V období let 2016 až 2019 vyčlenila Evropská komise téměř 650 milionů EUR partnerským organizacím na podporu uprchlíků a migrantů v Řecku.

Další informace najdete zde:

• Mimořádná podpora v rámci EU (Evropská komise)
• Krizové řízení a solidarita (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Rady (EU) 2016/369 ze dne 15. března 2016 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie (Úř. věst. L 70, 16.3.2016, s. 1–6)

Následné změny nařízení (EC) 2016/369 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1–222)

Sdělení Komise Radě připojené k nařízení Rady o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie (COM(2016) 116 final, 2.3.2016)

Poslední aktualizace 18.05.2020