–

za Advania Sverige AB T. Wanseliusem,

–

za Kammarkollegiet A. Ekberg a A. Thomsenem, jako zmocněnci,

–

za Dustin Sverige AB C. Bokwallem a L. Håkansson Kjellénem, advokater,

–

za rakouskou vládu J. Schmoll, jako zmocněnkyní,

–

za Evropskou komisi P. Ondrůškem a K. Simonssonem jakož i G. Tolstoy, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 72 odst. 1 písm. d) bodu ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu, v němž stojí společnost Advania Sverige AB (dále jen „Advania“) a Kammarkollegiet (Národní agentura pro právní, finanční a administrativní služby, Švédsko) (dále jen „Národní agentura pro právní služby“) proti společnosti Dustin Sverige AB (dále jen „Dustin“) ve věci rozhodnutí uvedené agentury schválit postoupení čtyř rámcových dohod bez nového zadávacího řízení v souladu se směrnicí 2014/24.

3

Body 107 a 110 odůvodnění směrnice 2014/24 uvádějí:

[…]

4

Článek 72 směrnice 2014/24, nadepsaný „Změny smluv na veřejné zakázky v době jejich trvání“ stanoví:

„1.   Smlouvy na zakázky a rámcové dohody mohou být změněny bez nového zadávacího řízení v souladu s touto směrnicí v následujících případech:

[…]

[…]

4.   Změna smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody během jejího trvání se považuje za podstatnou ve smyslu odst. 1 písm. e), pokud činí novou smlouvu nebo rámcovou dohodu podstatně odlišnou od původně uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, považuje se změna v každém případě za podstatnou, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

[…]“

5

Lagen (2016:1145) om offentlig upphandling (zákon č. 1145 z roku 2016 o zadávání veřejných zakázek) stanoví v kapitole 17 článku 13 prvním pododstavci, že smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda může být bez nutnosti provést nové zadávací řízení změněna v případě, že jeden dodavatel nahrazuje jiného, jsou-li splněny následující podmínky:

„1)   nový dodavatel zcela nebo zčásti nahrazuje původního dodavatele v důsledku restrukturalizace, včetně převzetí, fúzí, akvizic nebo úpadku, a

2)   skutečnost, že nový dodavatel zcela nebo zčásti nahrazuje původního dodavatele, nepřináší další podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody.“

6

Předkládající soud upřesňuje, že z kapitoly 17 článku 13 druhého pododstavce tohoto zákona vyplývá, že takové nahrazení dodavatele předpokládá, že nový dodavatel nesmí být vyloučen na základě jednoho z důvodů pro vyloučení stanovených tímto zákonem a že splňuje kritéria pro výběr stanovená v původní veřejné zakázce.

7

Národní agentura pro právní služby přidělila na základě omezeného řízení podle lagen (2007:1091) om offentlig upphandling (zákon č. 1091 z roku 2007 o veřejných zakázkách), který byl mezitím zrušen, čtyři rámcové dohody o soutěži na nákup počítačového vybavení. V tomto řízení se pro výběr kvalifikovalo sedmnáct zájemců včetně společností Advania, Dustin a Misco AB. Zatímco společnosti Dustin a Misco byly mezi devíti zájemci, kteří byli vyzváni k podání nabídky, společnost Advania vyzvána nebyla. Na konci tohoto řízení byly se společností Misco uzavřeny rámcové dohody ve čtyřech oblastech a se společností Dustin byly uzavřeny rámcové dohody ve dvou oblastech.

8

Dopisem ze dne 4. prosince 2017 požádala společnost Misco Národní agenturu pro právní služby souhlas s postoupením jejích čtyř rámcových dohod společnosti Advania. Dne 12. prosince 2017 bylo rozhodnuto o úpadku společnosti Misco a dne 18. ledna 2018 uzavřel její insolvenční správce se společností Advania dohodu o postoupení těchto rámcových dohod. Národní agentura pro právní služby toto postoupení odsouhlasila v únoru 2018.

9

Společnost Dustin tedy podala k Förvaltningsrätten i Stockholm (správní soud ve Stockholmu, Švédsko) žalobu, kterou usilovala o to, aby byly rámcové dohody uzavřené mezi společností Advania a Národní agenturou pro právní služby prohlášeny za neplatné.

10

Förvaltningsrätten i Stockholm (správní soud ve Stockholmu) tuto žalobu zamítl. Rozhodl, že Národní agentura pro právní služby správně konstatovala, že k dotčenému postoupení došlo v důsledku restrukturalizace společnosti Misco a že společnost Advania nabyla dotčené rámcové dohody a obory činností umožňující jejich plnění za podmínek stanovených v kapitole 17 článku 13 zákona o veřejných zakázkách, který do švédského práva provádí čl. 72 odst. 1 písm. d) bod ii) směrnice 2014/24.

11

Společnost Dustin podala proti rozsudku Förvaltningsrätten i Stockholm (správní soud ve Stockholmu) odvolání ke Kammarrätten i Stockholm (správní odvolací soud v Stockholmu, Švédsko), který tomuto odvolání vyhověl a prohlásil čtyři rámcové dohody uzavřené mezi společností Advania a Národní agenturou pro právní služby za neplatné. Podle tohoto soudu nemůže být společnost Advania považována za univerzálního či singulárního právního nástupce společnosti Misco ve smyslu kapitoly 17 článku 13 zákona o veřejných zakázkách, jelikož společnost Misco s výjimkou dotčených rámcových dohod na společnost Advania nepřevedla prakticky žádnou činnost. Na podporu tohoto závěru Kammarrätten i Stockholm (správní odvolací soud ve Stockholmu) uvedl, že společnost Advania převzala jediného zaměstnance společnosti Misco, že seznam zákazníků společnosti Misco nebyl zcela aktualizován ani relevantní, že zákazníci společnosti Misco již změnili dodavatele a neexistoval žádný důkaz o tom, že společnost Advania převzala některé ze subdodavatelů společnosti Misco nebo že byly společnosti Advania postoupeny jiné rámcové dohody na veřejné zakázky, ačkoli společnost Misco byla smluvní stranou minimálně v jedné další rámcové dohodě na veřejnou zakázku.

12

Společnost Advania a Národní agentura pro právní služby podaly proti rozsudku Kammarrätten i Stockholm (správní odvolací soud ve Stockholmu) kasační opravný prostředek k Högsta förvaltningsdomstolen (Nejvyšší správní soud, Švédsko). V kasačních opravných prostředcích nezpochybňují, jak odvolací soud posoudil povahu a rozsah skutečností souvisejících s dotčeným postoupením. Tvrdí však, že takové postoupení splňuje podmínku univerzálního nebo singulárního právního nástupnictví podle kapitoly 17 článku 13 zákona o veřejných zakázkách.

13

Společnost Advania před předkládajícím soudem tvrdí, že směrnice 2014/24 nevyžaduje, aby kromě rámcových dohod byl novému dodavateli, který nahrazuje dodavatele, jemuž veřejný zadavatel původně zadal zakázku, postoupen i určitý druh činnosti či činnost v určitém rozsahu.

14

Národní agentura pro právní služby před předkládajícím soudem tvrdí, že pojem „univerzální nebo singulární právní nástupnictví“, které je jedním ze způsobů převodu stanovených dotčenými ustanoveními zákona o veřejných zakázkách a směrnice 2014/24, musí být vykládán v tom smyslu, že postupník nahrazuje původního dodavatele pouze v právech a povinnostech vyplývajících z dotčené zakázky nebo rámcové dohody. Pokud by byl nad rámec tohoto nahrazení vyžadován i převod činnosti či majetku, byla by použitelnost těchto ustanovení značně omezená. Základem je podle ní to, aby nový dodavatel mohl plnit dotčenou zakázku nebo rámcovou dohodu v souladu s původně stanovenými podmínkami a požadavky.

15

Společnost Dustin před tímto soudem tvrdí, že podmínka univerzálního či singulárního právního nástupnictví za původního dodavatele v důsledku restrukturalizace společnosti stanovená v čl. 72 odst. 1 písm. d) bodě ii) směrnice 2014/24 platí pro situace, kdy jsou obory činnosti dotčené předmětnou zakázkou nebo rámcovou dohodou převedeny na nového dodavatele. Převod dotčené zakázky nebo rámcové dohody je podle ní pouze akcesorický ve vztahu k převodu činnosti. Postoupení zakázek nebo rámcových dohod, které byly předmětem zadávacího řízení, bez současného převodu dané činnosti, by podle ní vedl nejen k obchodování s takovými zakázkami nebo rámcovými dohodami, ale umožnil by i částečné převádění práv a povinností z těchto zakázek nebo rámcových dohod.

16

Za těchto podmínek se Högsta förvaltningsdomstolen (Nejvyšší správní soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Je třeba situaci, kdy nový dodavatel převzal práva a povinnosti původního dodavatele vyplývající z rámcové dohody poté, co mu tato dohoda byla postoupena insolvenčním správcem po prohlášení úpadku původního dodavatele, vykládat tak, že nový dodavatel je považován za právního nástupce původního dodavatele za podmínek uvedených v čl. 72 odst. 1 písm. d) bodě ii) směrnice 2014/24?“

17

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 72 odst. 1 písm. d) bod ii) směrnice 2014/24 vykládán v tom smyslu, že hospodářský subjekt, který v důsledku úpadku původního dodavatele, který vedl k jeho likvidaci, převzal pouze práva a povinnosti tohoto dodavatele vyplývající z rámcové dohody uzavřené s veřejným zadavatelem, musí být považován za subjekt, který je právním nástupcem tohoto původního dodavatele za podmínek stanovených v tomto ustanovení.

18

Nejprve je třeba připomenout, že nahrazení dodavatele, kterému zadavatel zadal původně zakázku, novým dodavatelem musí být obecně považováno za změnu jedné z podstatných náležitostí dotčené veřejné zakázky, a potažmo tudíž za podstatnou změnu zakázky, což si žádá provedení nového zadávacího řízení na takto změněnou zakázku v souladu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení, na nichž spočívá povinnost hospodářské soutěže mezi potenciálně zainteresovanými zájemci z různých členských států (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. června 2008, pressetext Nachrichtenagentur, C‑454/06, EU:C:2008:351, body 40 a 47). Tato zásada byla kodifikována v čl. 72 odst. 4 písm. d) směrnice 2014/24.

19

Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že zásada rovného zacházení a povinnost transparentnosti, která z ní vyplývá, brání tomu, aby veřejný zadavatel a úspěšný uchazeč po zadání zakázky změnili ustanovení, jimiž se řídí tato zakázka, tak, že tato ustanovení budou mít podstatně odlišné charakteristiky od charakteristik ustanovení pro původní zakázku (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 7. září 2016, Finn Frogne, C‑549/14, EU:C:2016:634, bod 28).

20

Článek 72 odst. 1 písm. d) bod ii) uvedené směrnice v rámci výjimek stanoví, že nový dodavatel může bez provedení nového zadávacího řízení podle téže směrnice nahradit dodavatele, jemuž veřejný zadavatel původně veřejnou zakázku zadal, v důsledku univerzálního nebo singulárního právního nástupnictví, kdy do postavení původního dodavatele v důsledku restrukturalizace, včetně převzetí, fúzí, akvizic nebo úpadku vstupuje jiný hospodářský subjekt, který splňuje původně stanovená kvalifikační kritéria pro výběr, pokud to nepřináší další podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku a jeho cílem není obejít uplatňování této směrnice.

21

Ze znění tohoto článku tedy vyplývá, že pro účely aplikace dotčené výjimky je zejména nutné, aby k nahrazení původního dodavatele došlo v důsledku univerzálního či singulárního právního nástupnictví, k němuž došlo v důsledku restrukturalizace společnosti – a konkrétně úpadku.

22

V projednávané věci se předkládající soud táže, zda je podmínka univerzálního či singulárního právního nástupnictví za původního dodavatele v důsledku úpadku splněna, pokud nový dodavatel převezme pouze práva a povinnosti vyplývající z rámcové dohody uzavřené s veřejným zadavatelem a nepřebírá zcela nebo zčásti činnost původního dodavatele spadající do působnosti této rámcové dohody.

23

V tomto ohledu je třeba ke znění čl. 72 odst. 1 písm. d) bodu ii) směrnice 2014/24 uvést, že nahrazení dodavatele, kterému veřejný zadavatel původně zadal zakázku, je povoleno pouze „v důsledku univerzálního nebo singulárního právního nástupnictví […] do postavení původního dodavatele“. Z toho vyplývá, že toto nástupnictví může zahrnovat převzetí celého či části majetku původního dodavatele novým dodavatelem, a může tedy zahrnovat, jak uvedl generální advokát v bodě 43 svého stanoviska, i jen převod veřejné zakázky nebo rámcové dohody z majetku původního dodavatele.

24

Navíc je třeba poznamenat stejně, jak učinil generální advokát v bodě 95 stanoviska, že nucený převod majetku s cílem zabránit obcházení pravidel pro přidělování zakázek, se nejeví jako nezbytný, jelikož postoupení veřejné zakázky nebo rámcové dohody v každém případě podléhá podmínce, aby se nejednalo o prostředek, jak obejít uplatňování směrnice 2014/24, stanovené v jejím čl. 72 odst. 1 písm. d) bodě ii).

25

Ačkoli takový výklad pojmu „singulární právní nástupnictví“ uvedeného v čl. 72 odst. 1 písm. d) bodě ii) směrnice 2014/24 nestačí sám o sobě k zajištění toho, že nový dodavatel splní dotčenou zakázku nebo rámcovou dohodu se stejnou výkonností jako původní dodavatel, jak tvrdí společnost Dustin, nemění to nic na tom, že podle tohoto ustanovení je takové právní nástupnictví podmíněno tím, že nový dodavatel splní původně stanovená kvalifikační kritéria pro výběr.

26

Ze znění čl. 72 odst. 1 písm. d) bodu ii) směrnice 2014/24 tudíž vyplývá, že pojem „úpadek“ zařazený pod pojem „restrukturalizace“ zahrnuje strukturální změny na straně původního dodavatele a konkrétně platební neschopnost, která s sebou nese úpadek vedoucí k likvidaci.

27

Zadruhé, pokud jde o rozsah pojmu „úpadek“ zařazený pod pojem „restrukturalizace“, je třeba zkoumat, zda je předpokladem tohoto pojmu to, že nový dodavatel zcela nebo zčásti převezme činnost spadající do působnosti dotčené rámcové dohody.

28

I když první tři situace uvedené jako příklady „restrukturalizace“ v čl. 72 odst. 1 písm. d) bodě ii) směrnice 2014/24, tj. převzetí, fúze a akvizice, mohou znamenat, že si původní dodavatel ponechá alespoň část činnosti, nic to nemění na tom, že toto ustanovení uvádí jako příklad restrukturalizace i úpadek, který může vést, jak uvedl generální advokát v bodě 47 svého stanoviska, ke zrušení společnosti v platební neschopnosti. Znění tohoto ustanovení však neobsahuje žádné vodítko v tom smyslu, že by pojem „úpadek“ měl být chápán nikoli v jeho výše uvedeném obvyklém smyslu, ale tak, že se omezuje na situace, kdy činnost původního dodavatele, která umožňuje splnění veřejné zakázky, přinejmenším zčásti pokračuje.

29

Nic takového neuvádí ani bod 110 odůvodnění této směrnice, který zmiňuje insolvenci společně s čistě interní reorganizací, převzetím, fúzí a akvizicí jako situacemi, kdy uchazeč prochází „určitými strukturálními změnami“.

30

V tomto ohledu je třeba uvést, že čl. 72 odst. 1 písm. d) bod ii) směrnice 2014/24, a potažmo pojem „úpadek“ musí být vykládán striktně, neboť stanoví výjimku, jak vyplývá z bodů 20 a 21 tohoto rozsudku. Jak však uvedl generální advokát v bodě 62 svého stanoviska, tento výklad nemůže tuto výjimku zbavit užitečného účinku. Tak by tomu přitom bylo, kdyby byl pojem „úpadek“ omezen pouze na situace, kdy nový dodavatel minimálně zčásti převzal činnost původního dodavatele spadající do působnosti rámcové dohody, a pokud by tento pojem nebyl chápán v jeho širším obvyklém smyslu.

31

Ze znění čl. 72 odst. 1 písm. d) bodu ii) směrnice 2014/24 tudíž vyplývá, že pojem „restrukturalizace“ zahrnuje strukturální změny na straně původního dodavatele, a konkrétně insolvenci, která s sebou nese úpadek vedoucí k likvidaci.

32

Tento jazykový výklad čl. 72 odst. 1 písm. d) bodu ii) směrnice 2014/24 je kromě toho v souladu s hlavním cílem sledovaným článkem 72 této směrnice, tak jak je popsán v bodech 107 a 110 jejího odůvodnění. Podle těchto bodů odůvodnění směrnice 2014/24 usiluje o vyjasnění podmínek, za nichž změny zakázky v době jejího trvání vyžadují, aby bylo provedeno nové zadávací řízení, přičemž je třeba zohlednit příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, zásadu transparentnosti a zásadu rovného zacházení.

33

V tomto ohledu je třeba zaprvé uvést, že tento výklad čl. 72 odst. 1 písm. d) bodu ii) směrnice 2014/24 vychází z obvyklého smyslu pojmů obsažených v tomto ustanovení a na rozdíl od výkladu navrhovaného společností Dustin a Komisí nevyžaduje další kritéria, která v něm nejsou uvedena.

34

Zadruhé uvedený výklad zohledňuje judikaturu Soudního dvora, a zejména rozsudek ze dne 19. června 2008, pressetext Nachrichtenagentur (C‑454/06, EU:C:2008:351), z něhož vyplývá, že interní reorganizace původního dodavatele může být nepodstatnou změnou podmínek dotčené veřejné zakázky, která si nežádá zahájení nového zadávacího řízení.

35

V bodě 110 odůvodnění směrnice 2014/24 je totiž insolvence bez výhrad jmenována jako jeden z příkladů strukturálních změn na straně původního dodavatele, které nejsou v rozporu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení, o něž se tato judikatura opírá. Jak uvedl generální advokát v bodech 84 a 85 svého stanoviska, insolvence původního dodavatele včetně úpadku vedoucího k jeho likvidaci, je mimořádná okolnost, která nastala poté, co již byla veřejná zakázka nebo dotčená rámcová dohoda předmětem soutěže v souladu se směrnicí 2014/24, a podle čl. 72 odst. 1 písm. d) bodu ii) této směrnice nesmí přinášet další podstatné změny, jako jsou konkrétně změny v původně stanovených kvalifikačních kritériích pro výběr, ani vést k obcházení uvedené směrnice.

36

Judikatura uvedená v bodě 34 tohoto rozsudku se však netýká insolvence původního dodavatele a obecně ani situací, kdy si podstatná změna původního dodavatele nežádá provedení nové soutěže. Tato judikatura tudíž nebrání výkladu, který vyplývá z bodu 31 tohoto rozsudku.

37

Výklad čl. 72 odst. 1 písm. d) bodu ii) směrnice 2014/24 ve smyslu uvedeném v bodě 31 tohoto rozsudku je rovněž podpořen zvláštním cílem sledovaným výjimkou stanovenou v tomto ustanovení, kterým je, jak uvedl generální advokát v bodech 82 a 83 svého stanoviska, zavést určitou pružnost při uplatňování pravidel za účelem pragmatického řešení všech mimořádných situací, jako je insolvence úspěšného uchazeče, která mu brání splnit dotčenou veřejnou zakázku. Jak přitom generální advokát uvedl v bodě 83 stanoviska, problém vyvolaný insolvencí, na který se unijní normotvůrce snažil reagovat, se nemění v závislosti na tom, zda úspěšný uchazeč, který se stal platebně neschopným, zcela nebo minimálně zčásti ukončil činnost.

38

S ohledem na výše uvedené je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 72 odst. 1 písm. d) bod ii) směrnice 2014/24 musí být vykládán v tom smyslu, že hospodářský subjekt, který v důsledku úpadku původního dodavatele, který vedl k jeho likvidaci, převzal pouze práva a povinnosti tohoto dodavatele vyplývající z rámcové dohody uzavřené s veřejným zadavatelem, musí být považován za částečného právního nástupce tohoto původního dodavatele v důsledku restrukturalizace společnosti ve smyslu tohoto ustanovení.

39

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:

Článek 72 odst. 1 písm. d) bod ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES musí být vykládán v tom smyslu, že hospodářský subjekt, který v důsledku úpadku původního dodavatele, který vedl k jeho likvidaci, převzal pouze práva a povinnosti tohoto dodavatele vyplývající z rámcové dohody uzavřené s veřejným zadavatelem, musí být považován za částečného právního nástupce tohoto původního dodavatele v důsledku restrukturalizace společnosti ve smyslu tohoto ustanovení.