—

za Loutfi Management Propriété intellectuelle SARL P. Pétersem, advocaat,

—

za AMJ Meatproducts NV a Halalsupply NV C. Dekoninckem a K. Rooxem, advocaten,

—

za polskou vládu B. Majczynou, jako zmocněncem,

—

za finskou vládu H. Leppo, jako zmocněnkyní,

—

za Evropskou komisi F. Wilmanem a F. Bulstem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

2

Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Loutfi Management Propriété intellectuelle SARL (dále jen „Loutfi“) a společnostmi AMJ Meatproducts NV (dále jen „Meatproducts“) a Halalsupply NV (dále jen „Halalsupply“) týkajícího se údajného porušení dvou ochranných známek Společenství zapsaných společností Loutfi.

3

Článek 9 odst. 1 nařízení 207/2009, nadepsaný „Práva z ochranné známky Společenství“, určuje práva přiznaná majiteli ochranné známky Společenství. Toto ustanovení stanoví:

„Z ochranné známky Společenství vzniká jejímu majiteli výlučné právo. Majitel je oprávněn zakázat všem třetím stranám užívat bez jeho souhlasu v obchodním styku:

[...]“

4

Loutfi je majitelkou následujících ochranných známek Společenství:

—

Ochranná známka Společenství č. 10217198, přihlášená dne 24. srpna 2011 a zapsaná dne 8. ledna 2012, pro výrobky zařazené do třídy 29 (včetně masa, ryb, drůbeže a zvěřiny) a třídy 30 (včetně cukru, chleba, pečiva a medu) ve smyslu Niceské dohody, pro následující označení, provedené v kombinaci červené, bílé a zelené barvy:

5

Dne 3. listopadu 2011 přihlásila společnost Meatproducts, následně pojmenovaná „Deko Vleeswarenfabriek“, ochrannou známku Beneluxu EL BAINA pro výrobky zařazené

6

Ochranná známka EL BAINA byla zapsána dne 10. února 2012 pod číslem 909776 a odkazuje na následující označení bez barevné kombinace (dále jen „zohledněné označení“):

7

Halalsupply převzala podnik společnosti Meatproducts, včetně jejího souboru ochranných známek.

8

Loutfi podala k předsedovi rechtbank van koophandel te Brussel (obchodní soud v Bruselu) návrh na zajištění pro porušení práv z duševního vlastnictví na základě čl. 9, odst. 1 písm. a) a b) nařízení č. 207/2009, zejména za tím účelem, aby bylo společnostem „Deko, Halalsupply, jakož i každému, kdo má v držení výrobky [prodávané pod ochrannou značkou EL BAINA] a jejich obaly a související dokumenty, zabráněno pod hrozbou pokuty v jejich předání jiným subjektům.“

9

Tomuto návrhu bylo vyhověno usnesením ze dne 5. dubna 2012.

10

Usnesením ze dne 31. července 2012 nařídil předseda rechtbank van koophandel te Brussel na návrh společností Meatproducts a Halalsupply zrušení zajišťovacích opatření, jež tvořila předmět usnesení ze dne 5. dubna 2012.

11

Loutfi podala proti usnesení ze dne 31. července 2012 opravný prostředek k hof van beroep te Brussel (odvolací soud v Bruselu).

12

Ve svém rozsudku předkládající soud zejména uvádí, že se zohledněné označení týká týchž výrobků nebo alespoň výrobků podobných těm, na něž se vztahují obě ochranné známky Společenství.

13

Předkládající soud kromě toho uvádí, že výrobky prodávané jak společností Loutfi, tak společnostmi Meatproducts a Halalsupply jsou produkty „halál“, připravené v souladu s jídelními předpisy islámu, a proto jsou v podstatě určeny pro muslimskou veřejnost.

14

Předkládající soud z toho vyvozuje závěr, že relevantní veřejnost musí být v tomto případě definována jako veřejnost skládající se z muslimských spotřebitelů arabského původu, kteří konzumují potravinářské výrobky „halál“ v Evropské unii a mají alespoň základní znalost psané arabštiny.

15

Předkládající soud konstatuje, že slovní prvky „EL BNINA“, „EL BENNA“ a „EL BAINA“, jež představují arabská pojmenování přepsaná do latinky, jsou dominantní jak v ochranných známkách Společenství, tak i v zohledněném označení, stejně jako slova napsaná arabským písmem, třebaže tyto naposled zmíněné prvky jsou poněkud méně dominantní než ty, které byly zmíněny jako první.

16

Předkládající soud zdůrazňuje, že arabská slova, která se nacházejí v latinském a arabském písmu na obou ochranných známkách Společenství i na zohledněném označení, vykazují sice po vzhledové stránce určitou podobnost, avšak výslovnost těchto slov se v arabštině navzájem podstatně liší, stejně jako se liší jejich význam. V tomto směru předkládající soud uvádí, že výraz „el benna“ znamená ve zmíněném jazyce „chuť“, „el bnina“„měkkost“ a „el baina“„pohled“.

17

S přihlédnutím ke všem těmto hlediskům dospěl vnitrostátní soud k závěru, že zkoumání nebezpečí záměny, jež může existovat mezi oběma danými ochrannými známkami Společenství a zohledněným označením, se může lišit podle toho, zda se bere v potaz význam a výslovnost slovních prvků v arabštině zachycených jak latinským, tak i arabským písmem a obsažených na každé z těchto ochranných známek Společenství, jakož i na zohledněném označení.

18

Za těchto podmínek se hof van beroep te Brussel rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

Musí být čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 při zohlednění článků 21 a 22 Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že při posuzování nebezpečí záměny ochranné známky Společenství, v níž je dominantní arabské slovo, s označením, v němž je dominantní jiné, avšak vizuálně podobné arabské slovo, může či dokonce musí být příslušnými soudy členských států přezkoumán a zohledněn rozdíl ve výslovnosti a významu těchto slov, třebaže arabština není úředním jazykem Unie ani členských států?

19

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 vykládán v tom smyslu, že při posuzování nebezpečí záměny, jež by mohlo existovat mezi ochrannou známkou Společenství a označením, jež se vztahují na totožné nebo podobné výrobky, přičemž obě obsahují dominantní arabské slovo zachycené latinským a arabským písmem, a tato slova jsou si ze vzhledového hlediska podobná, je v situaci, kdy má veřejnost relevantní pro tuto ochrannou známku Společenství a dotčené označení základní znalosti psané arabštiny, možné nebo nezbytné brát v úvahu význam a výslovnost těchto slov.

20

Předně je třeba uvést, že nařízení č. 207/2009, a zejména jeho čl. 9 odst. 1 písm. b), neodkazuje na použití jakéhokoli jazyka, ani jakékoli konkrétní abecedy, jež by měly či neměly být zohledněny při posuzování nebezpečí záměny, které by mohlo existovat u veřejnosti.

21

Nebezpečí záměny musí být posuzováno zejména podle vnímání relevantní veřejnosti, tj. veřejnosti, již tvoří běžně informovaní a přiměřeně pozorní a obezřetní průměrní spotřebitelé uvedených výrobků nebo služeb (v tomto smyslu viz rozsudek Henkel v. OHIM, C‑456/01 P a C‑457/01 P, EU:C:2004:258, bod 35 a citovaná judikatura).

22

Určení relevantní veřejnosti a konstatování totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se vztahují ochranné známky Společenství a zohledněné označení, vyplývají ze skutkových posouzení, která musí provést vnitrostátní soud. V projednávané věci měl předkládající soud za to, že relevantní veřejnost musí být vymezena jako veřejnost složená z muslimských spotřebitelů arabského původu, kteří konzumují potravinářské výrobky „halál“ v Unii a mají alespoň základní znalost psané arabštiny. Kromě toho konstatoval, jak vyplývá z bodu 12 tohoto rozsudku, totožnost nebo alespoň podobnost výrobků označovaných těmito dvěma ochrannými známkami Společenství a zohledněným označením.

23

Pokud jde o nebezpečí záměny u veřejnosti, které může existovat mezi ochrannými známkami Společenství a zohledněným označením, musí být podle ustálené judikatury existence takového rizika posuzována globálně, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávaného případu. Toto posouzení zahrnuje srovnání vizuální, fonetické nebo pojmové podobnosti kolidujících označení, s přihlédnutím zvláště k jejich rozlišovacím a dominantním prvkům (v tomto smyslu viz rozsudky Aceites del Sur-Coosur v. Koipe, C‑498/07 P, EU:C:2009:503, body 59 a 60, jakož i XXXLutz Marken v. OHIM, C‑306/11 P, EU:C:2012:401, bod 39).

24

V projednávané věci předkládající soud konstatoval, že slovní prvky „EL BNINA“, „EL BENNA“ a „EL BAINA“ byly dominantní jak v obou ochranných známkách Společenství, tak v zohledněném označení, stejně jako – avšak v menší míře – slova napsaná arabským písmem. Zároveň uvedl, že tyto slovní prvky sice vykazovaly určitou podobnost ze vzhledového hlediska, avšak z dokumentů, jež mu předložily společnosti Meatproducts a Halalsupply vyplývá, že se výslovnost a smysl těchto slovních prvků podstatně liší.

25

Z výše uvedených úvah vyplývá, že je třeba vzít tyto rozdíly z fonetického a pojmového hlediska na zřetel, neboť v opačném případě by bylo posouzení nebezpečí záměny provedeno pouze částečně, a tudíž bez ohledu na celkový dojem, jímž dotyčné ochranné známky Společenství a zohledněné označení působí na relevantní veřejnost.

26

Proto je třeba na předběžnou otázku odpovědět tak, že čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že při posuzování nebezpečí záměny, jež by mohlo existovat mezi ochrannou známkou Společenství a označením, jež se vztahují na totožné nebo podobné výrobky, přičemž obě obsahují dominantní arabské slovo zachycené latinským a arabským písmem, a tato slova jsou si ze vzhledového hlediska podobná, je v situaci, kdy má veřejnost relevantní pro tuto ochrannou známku Společenství a dotčené označení základní znalosti psané arabštiny, nezbytné brát v úvahu význam a výslovnost těchto slov.

27

Vzhledem k tomu, že odpověď na předběžnou otázku lze vyvodit ze znění nařízení č. 207/2009 a příslušné judikatury Soudního dvora, není na místě zkoumat případné účinky ustanovení Listiny základních práv Evropské unie na tuto odpověď.

28

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:

Článek 9 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství musí být vykládán v tom smyslu, že při posuzování nebezpečí záměny, jež by mohlo existovat mezi ochrannou známkou Společenství a označením, jež se vztahují na totožné nebo podobné výrobky, přičemž obě obsahují dominantní arabské slovo zachycené latinským a arabským písmem, a tato slova jsou si ze vzhledového hlediska podobná, je v situaci, kdy má veřejnost relevantní pro tuto ochrannou známku Společenství a dotčené označení základní znalosti psané arabštiny, nezbytné brát v úvahu význam a výslovnost těchto slov.