Věc C-495/03

Intermodal Transports BV

v.

Staatssecretaris van Financiën

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden)

„Společný celní sazebník – Sazebníková čísla a položky – Zařazení v kombinované nomenklatuře – Číslo 8709 – Traktor ,Magnum ET120 Terminal Tractor‘ – Článek 234 ES – Povinnost vnitrostátního soudu podat předběžnou otázku – Podmínky – Závazná informace o sazebním zařazení zboží vydaná ve prospěch třetí osoby celními orgány jiného členského státu týkající se podobného vozidla“

Stanovisko generální advokátky C. Stix-Hackl přednesené dne 12. dubna 2005          

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. září 2005          

Shrnutí rozsudku

1.     Společný celní sazebník – Zařazení zboží – Závazná informace o sazebním zařazení zboží – Dosah – Uplatnění třetí osobou v rámci sporu, který probíhá před soudem jiného členského státu – Vyloučení

(Nařízení Rady č. 2913/92, článek 12)

2.     Předběžné otázky – Předložení sporu Soudnímu dvoru – Povinnost podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Vnitrostátní soud, který rozhoduje o sporu ohledně sazebního zařazení zboží a jenž se domnívá, že závazná informace o sazebním zařazení zboží, která byla podána třetí osobě a která mu byla předložena, je nesprávná – Neexistence povinnosti podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Podmínky

(Článek 234 ES)

3.     Společný celní sazebník – Sazebníková čísla a položky – Vozidla konstruovaná k přemisťování návěsů na pozemcích a staveništích – Zařazení pod číslo 8709 kombinované nomenklatury, které se týká vozíků s vlastním pohonem používaným k přepravě zboží a malých tahačů používaných na železničních nástupištích – Vyloučení

1.     Z článku 12 nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, vyplývá, že závazná informace o sazebním zařazení zboží vytváří práva pouze ve prospěch svého držitele a jedině ve vztahu ke zboží, které je v ní popsáno. V důsledku toho, v rámci sporu, který probíhá před soudem členského státu, neměli účastníci řízení žádné osobní právo, kterého by se mohli dovolávat na základě závazné informace o sazebním zařazení zboží týkající se podobného zboží a vydané třetí osobě orgány jiného členského státu.

(viz bod 27)

2.     Článek 234 ES musí být vykládán tak, že pokud je v rámci sporu, který se týká sazebního zařazení určitého zboží, probíhajícího před vnitrostátním soudem, předložena závazná informace o sazebním zařazení zboží týkající se podobného zboží vydaná třetí osobě ve vztahu k uvedenému sporu celními orgány jiného členského státu a pokud se uvedený soud domnívá, že sazební zařazení zboží obsažené v uvedené závazné informaci je nesprávné, tyto dvě okolnosti nemohou mít za následek, co se týče soudu, jehož rozhodnutí lze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, povinnost tohoto soudu položit Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu.

Pokud jde o soud, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, tyto okolnosti nemohou mít samy o sobě za automatický důsledek povinnost tohoto soudu položit Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu. Podobný soud má nicméně povinnost, vyvstane‑li otázka práva Společenství při jednání před tímto soudem, obrátit se na Soudní dvůr, ledaže konstatoval, že vyvstalá otázka není relevantní nebo že k dotčenému ustanovení Společenství byl již výklad Soudním dvorem podán nebo že řádné používání práva Společenství je tak zřejmé, že není ponechán prostor pro žádné rozumné pochybnosti; existence takové možnosti musí být posuzována v závislosti na charakteristikách zvláštních právu Společenství, zvláštních obtížích, které jeho výklad představuje a riziku rozdílnosti judikatury uvnitř Společenství. V tomto ohledu existence závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané orgány jiného členského státu musí vést tento soud k tomu, aby byl obzvláště pozorný při svém posouzení týkajícím se případné neexistence rozumné pochybnosti o správném použití kombinované nomenklatury KN při zohlednění zejména třech posuzovacích kritérií uvedených výše.

(viz bod 45, výrok 1)

3.     Číslo 8709 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení č. 2261/98, musí být vykládáno tak, že pod něj nespadá vozidlo vybavené vznětovým motorem o výkonu 132 kw s 2 500 otáčkami za minutu, jakož i automatickou převodovkou o čtyřech rychlostních stupních vpřed a jednom zpětném, včetně uzavřené kabiny, jakož i zdvihacím zařízením umožňujícím výšku zdvihu 60 cm, které má kapacitu zatížení 32 000 kg, velmi krátký poloměr rejdu a je konstruováno k přemisťování návěsů na pozemcích a staveništích. Takové vozidlo není totiž ani vozíkem s vlastním pohonem používaným k přepravě zboží, ani malým tahačem používaným na železničních nástupištích ve smyslu uvedeného čísla.

(viz bod 64, výrok 2)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)

15. září 2005(*)

„Společný celní sazebník – Sazebníková čísla a položky – Zařazení v kombinované nomenklatuře – Číslo 8709 – Traktor ,Magnum ET120 Terminal Tractor‘ – Článek 234 ES – Povinnost vnitrostátního soudu podat předběžnou otázku – Podmínky – Závazná informace o sazebním zařazení zboží vydaná ve prospěch třetí osoby celními orgány jiného členského státu týkající se podobného vozidla“

Ve věci C‑495/03,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) ze dne 21. listopadu 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 24. listopadu 2003, v řízení

Intermodal Transports BV

proti

Staatssecretaris van Financiën,

SOUDNÍ DVŮR (první senát),

ve složení P. Jann, předseda senátu, K. Lenaerts, K. Schiemann (zpravodaj), E. Juhász a M. Ilešič, soudci,

generální advokátka: C. Stix‑Hackl,

vedoucí soudní kanceláře: R. Grass,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření předložená:

–       za Intermodal Transports BV R. Tusveldem a G. van Slootenem, belastingadviseurs,

–       za nizozemskou vládu H. G. Sevenster a C. ten Dam, jako zmocněnkyněmi,

–       za rakouskou vládu H. Dossim, jako zmocněncem,

–       za Komisi Evropských společenství J. Schiefererem a D. W. V. Zijlstra, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 12. dubna 2005,

vydává tento

Rozsudek

1       Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 234 ES, jakož i čísla 8709 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L  256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (ES) č. 2261/98 ze dne 26. října 1998 (Úř. věst. L 292, s. 1, dále jen „KN“).

2       Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Intermodal Transports BV (dále jen „Intermodal“), se sídlem v Amsterdamu (Nizozemsko) a Staatsecretaris van Financiën (Státní tajemník pro finance) ve věci zařazení určitých vozidel pod názvem „Magnum ET120 Terminal Tractor“ v kombinované nomenklatuře. Uvedená vozidla jsou vybavena vznětovým motorem o výkonu 132 kw s 2 500 otáčkami za minutu, jakož i automatickou převodovkou o čtyřech rychlostních stupních vpřed a jednom zpětném, včetně uzavřené kabiny, jakož i zdvihacím zařízením umožňujícím výšku zdvihu 60 cm. Uvedená vozidla mají kapacitu zatížení 32 000 kg, velmi krátký poloměr rejdu a jsou konstruována k přemisťování návěsů na pozemcích a staveništích.

3       První předběžná otázka se týká relevance závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celním orgánem členského státu pro účely posouzení případné existence povinnosti vnitrostátních soudů jiného členského státu, kterým byla předložena otázka týkající se sazebního zařazení zboží, podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Soudnímu dvoru. Druhá otázka se týká správného zařazení dotčených vozidel.

 Právní rámec

 Kombinovaná nomenklatura

4       KN je založena na harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „harmonizovaný systém“), který byl vypracován Radou pro celní spolupráci, nyní Světová celní organizace, a zřízen mezinárodní úmluvou uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983 (dále jen „úmluva o harmonizovaném systému“), která byla schválena, jakož i její pozměňovací protokol ze dne 24. června 1986, jménem Společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 10; Zvl. vyd. 2/02, s. 288).

5       Čísla 8701 a 8709 jsou součástí kapitoly 87 oddílu XVII druhého dílu KN. Tato kapitola se vztahuje na motorová vozidla, traktory, motocykly a jiná než kolejová vozidla, jejich části a příslušenství. Poznámka 2 k této kapitole stanoví, že „[V]e smyslu této kapitoly se výrazem „traktory a tahače“ rozumějí motorová vozidla konstruovaná k tažení nebo tlačení jiných strojů, vozidel nebo nákladů, i když jsou vybavena některým vedlejším zařízením, které jim ve spojení s jejich hlavním použitím umožňuje dopravovat nástroje, osivo, hnojivo nebo jiné zboží [...]“.

6       Ke dni vzniku celního dluhu dotčeného v původním řízení bylo číslo 8701 nazváno takto: „Traktory a tahače (jiné než traktory čísla 8709)“. Podpoložka 8701 20 10 se vztahovala k „novým silničním návěsovým tahačům“. Číslo 8709 se týkalo „[V]ozíků s vlastním pohonem bez zdvihacího nebo manipulačního zařízení používaných v továrnách, skladech, přístavech nebo na letištích k přepravě zboží na krátké vzdálenosti; malé tahače používané na železničních nástupištích; jejich části a součásti“.

7       Všeobecná pravidla pro výklad KN, která se nacházejí v části první, hlavě I, bodu A těchto pravidel, zejména stanoví:

„Zařazení zboží v kombinované nomenklatuře se řídí těmito zásadami.

1.      Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; z právního hlediska jsou pro zařazení směrodatná znění čísel, příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud zmíněná čísla nebo poznámky nestanoví jinak.

[...]“

8       Podle čl. 6 odst. 1 úmluvy o harmonizovaném systému byl zřízen v rámci Rady pro celní spolupráci výbor nazvaný „Výbor pro harmonizovaný systém“ složený ze zástupců každé smluvní strany. V souladu s čl. 7 odst. 1 úmluvy o harmonizovaném systému je úkolem tohoto výboru zejména předkládat návrhy na změnu uvedené úmluvy a vypracovávat vysvětlivky, stanoviska k zařazení zboží a ostatní pokyny pro výklad harmonizovaného systému.

9       Vysvětlivka harmonizovaného systému k číslu 8701 stanoví:

„Ve smyslu této položky se traktory a tahači rozumí kolová nebo pásová motorová vozidla konstruovaná k tažení nebo tlačení jiných strojů, vozidel nebo nákladů. [...]

S výjimkou malých tahačů používaných na železničních nástupištích č. 87.09, toto číslo zahrnuje traktory všech typů a používané pro všechny účely (zemědělské traktory, lesnické traktory, silniční traktory, traktory pro stavební práce, tahače, atd.) s jakýmkoliv zdrojem energie, který je pohání (pístový zážehový nebo vznětový spalovací motor, elektrické zdrojové soustrojí atd.) [...]

Tato vozidla [...] mohou být jednak vybavena [...] zařízeními pro přívěsy nebo návěsy (zejména traktory a podobné stroje) [...]“

10     Podle vysvětlivky harmonizovaného systému k číslu 8709:

„Toto číslo zahrnuje veškeré vozíky používané v továrnách, skladech, přístavech nebo na letištích k přepravě zboží na krátké vzdálenosti; malé tahače používané na železničních nástupištích; jejich části a součásti.

[...]

Základní charakteristiky společné pro vozíky tohoto čísla, které je odlišují od vozidel č. 87.01, 87.03 nebo 87.04, mohou být shrnuty takto:

1)      Tyto vozíky nemohou být z důvodu jejich struktury a speciální konstrukce, kterými jsou obvykle vybaveny, používány pro dopravu osob ani pro přepravu zboží na silnicích nebo jiných veřejných cestách.

2)      Jejich nejvyšší rychlost při zatížení obecně nepřekračuje 30–35 km/h.

3)      Jejich poloměr rejdu se přibližně rovná samotné délce vozíku.

Vozíky tohoto čísla obvykle nemají uzavřenou řídicí kabinu, přičemž místo vyhrazené pro řidiče se někdy omezuje na korbu vozu, kde řidič při řízení vozidla stojí. Ochranné vybavení, jako je armatura nebo kovová mříž, je někdy umístěno nad sedadlem řidiče.

Toto číslo rovněž zahrnuje vozíky, které jsou řízeny vestoje.

[...]

Malé tahače používané na železničních nástupištích jsou v podstatě konstruovány k tažení nebo tlačení jiných strojů, zejména malých návěsů. Samy o sobě nepřepravují zboží. Jsou to stroje obecně lehčí a méně výkonné, než traktory č. 87.01. Vozidla tohoto typu mohou být rovněž používána na přístavních nástupištích, ve skladech, atd.

[...]“

 Informace o sazebním zařazení zboží

11     Článek 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 82/97 ze dne 19. prosince 1996 (Úř. věst. 1997, L 17, s. 1, a oprava Úř. věst. 1997, L 179, s. 11; Zvl. vyd. 02/08, s. 179; dále jen „CKS“), stanoví:

„Pro účely tohoto kodexu se:

[...]

5)      „rozhodnutím“ rozumí správní akt vydaný celním orgánem vztahující se k celním předpisům, kterým se rozhoduje v jednotlivém případě a který má právní účinky vůči jedné nebo více určitým nebo určitelným osobám; tento pojem zahrnuje mimo jiné i závaznou informaci o sazebním zařazení zboží ve smyslu článku 12;

[...]“

12     Článek 9 odst. 1 CKS stanoví:

„Rozhodnutí ve prospěch zúčastněné osoby je odvoláno nebo změněno [...], pokud jedna nebo více podmínek pro jeho vydání nebyly nebo již nejsou splněny.“

13     Podle článku 12 CKS:

„[...]

2.      Závazná informace o sazebním zařazení zboží nebo závazná informace o původu zboží je závazná pro celní orgány ve vztahu k oprávněné osobě pouze pro účely sazebního zařazení zboží nebo určení původu zboží.

[...]

3.      Oprávněná osoba musí prokázat, že:

–       pro účely sazebního zařazení zboží: zboží uvedené v celním prohlášení zcela odpovídá zboží, které je popsáno v informaci,

[...]

5.      Závazná informace pozbývá platnosti:

a) v případě informace o sazebním zařazení zboží:

i)      bylo‑li vydáno nařízení, a informace proto nadále není v souladu s takto stanoveným právem;

ii)      není-li již v souladu s výkladem některé z nomenklatur uvedených v čl. 20 odst. 6:

–       na úrovni Společenství z důvodů změny vysvětlivek ke kombinované nomenklatuře nebo na základě rozsudku Soudního dvora Evropských společenství, nebo,

–       na mezinárodní úrovni z důvodu stanoviska k zařazení zboží nebo z důvodu změny vysvětlivek k nomenklatuře harmonizovaného systému“;

iii)      je‑li odvolána nebo změněna v souladu s článkem 9 a bylo‑li toto odvolání nebo změna oznámeno oprávněné osobě.

Dnem, kdy závazná informace pozbývá platnosti v případech uvedených v bodech i) a ii), je den vyhlášení dotyčných opatření nebo, v případě mezinárodních opatření, den zveřejnění sdělení Komise v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství;

[...]“

14     Článek 5 odst. 1 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3), ve znění nařízení Komise (ES) č. 12/97 ze dne 18. prosince 1996 (Úř. věst. 1997, L 9, s. 1; Zvl. vyd. 02/08, s. 3; dále jen „prováděcí nařízení CKS“) definuje závaznou informaci jako „informaci o sazebním zařazení zboží [...] závaznou pro orgány všech členských států Společenství, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v článcích 6 a 7“.

15     Článek 10 prováděcího nařízení CKS stanoví:

„1.      Aniž jsou dotčeny články 5 a 64 kodexu, smí se závazné informace o sazebním zařazení zboží dovolávat pouze příjemce informace.

[...]

3.      Oprávněná osoba může závaznou informaci uplatnit ve vztahu k určitému zboží pouze v případě, že:

a)      v záležitostech sazebního zařazení: věrohodně prokáže celním orgánům, že dotyčné zboží zcela odpovídá zboží uvedenému v předložené informaci;

[...]“

16     Článek 11 prováděcího nařízení CKS stanoví:

„Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány kteréhokoli členského státu po 1. lednu 1991 jsou závazné pro příslušné orgány všech členských států za stejných podmínek.“

  Spor v původním řízení a předběžné otázky

17     Dne 1. března 1999 Intermodal podala celní prohlášení za účelem propuštění motorových vozidel pod názvem „Magnum ET120 Terminal Tractors“ do volného oběhu. Uvedené prohlášení řadilo tato vozidla pod sazebníkové číslo 8709 KN.

18     Nizozemské celní orgány se nicméně po provedení ověření domnívaly, že uvedená vozidla spadají pod podpoložku 8701 20 10 KN. V důsledku toho zaslaly Intermodal výzvu k uhrazení dodatečné částky.

19     Na podporu žaloby, kterou podala proti uvedené výzvě ke Gerechtshof te Amsterdam, Intermodal předložila zejména závaznou informaci o sazebním zařazení zboží (dále jen „závazná informace“) vydanou dne 14. května 1996 finskými celními orgány. Uvedený dokument, který byl platný, popisoval společnost Sisu Terminal Systems Oy se sídlem v Tampere (Finsko) jako držitele a zařazoval vozidla pod názvem „Sisu‑Terminaltraktori“ pod číslo 8709 KN.

20     Tato žaloba byla tímto soudem zamítnuta dne 21. května 2002. Vzhledem k tomu, že uvedený soud měl za to, že ze všeobecného pravidla pro výklad KN, které se nachází v části první, hlavě I, bodu A odst. 1 tohoto pravidla a z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že rozhodující kritérium pro celní zařazení zboží je třeba zpravidla hledat v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek k oddílům nebo kapitolám, domníval se, že jelikož dotčená vozidla nebyla zkonstruována k přepravě zboží, ani se nejednalo o tahače používané na železničních nástupištích, nemohou být zařazena pod číslo 8709.

21     Jelikož Gerechtshof te Amsterdam měl za to, že zařazení pod podpoložku 8701 20 10 bylo jasně namístě, a rozhodl, že okolnost, že finské orgány vydaly odlišnou závaznou informaci pro podobné zboží třetí osobě, nemohla ovlivnit toto posouzení, domníval se, že nebylo třeba podat Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

22     Intermodal podala proti tomuto rozhodnutí kasační stížnost k Hoge Raad der Nederlanden.

23     Hoge Raad der Nederlanden rozhodl, že z čl. 4 odst. 5 a čl. 12 odst. 2 a 3 CKS, jakož i z článku 10 prováděcího nařízení CKS plyne, že Intermodal si nemůže nárokovat žádné právo ze závazné informace, jíž není příjemcem a která se týká jiného zboží, a položil si otázku, zda za okolností sporu v původním řízení nemá vnitrostátní soud, který se domnívá, že tato závazná informace podaná třetí osobě obsahuje zjevně nesprávné zařazení s ohledem na KN, povinnost položit Soudnímu dvoru předběžnou otázku. Podle předkládajícího soudu okolnost, že podle čl. 12 odst. 5 písm. a) bod ii) první odrážky CKS závazná informace pozbude platnosti, není-li již poté, co byl vydán rozsudek Soudním dvorem, v souladu s výkladem KN, může případně svědčit ve prospěch kladné odpovědi na tuto otázku.

24     Posledně uvedený soud se krom toho táže, zda je třeba číslo 8709 vykládat striktně způsobem, který z ní vylučuje vozidla dotčená v původním řízení z důvodu, že nepřepravují zboží ani nejsou malými tahači používanými na železničních nástupištích nebo podobnými stroji, nebo zda je třeba uvedené číslo vykládat širším způsobem, jak to předestírají vysvětlivky harmonizovaného systému, které rozšiřují pojem „malé tahače“, když do něho zahrnují tahače používané k tažení nebo tlačení jiných vozidel nejen na železničních nástupištích, ale rovněž v přístavech, skladech atd.

25     Za těchto podmínek se Hoge Raad der Nederlanden rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)      Pokud se v rámci sporu, o kterém rozhoduje vnitrostátní soud a který se týká zařazení určitého zboží v KN, osoba povinná zaplatit clo dovolává takového posouzení celního orgánu, jako je to vyjádřené v [závazné informaci] vydané třetí osobě pro podobné zboží, zatímco se tento soud domnívá, že uvedená závazná informace není v souladu s KN, je tento soud povinen položit Soudnímu dvoru Evropských společenství otázky týkající se výkladu KN?

2)      Je namístě vykládat číslo 8709 KN tak, že taková vozidla, jako jsou dotčená vozidla, spadají pod toto číslo?“

 K předběžným otázkám

 K první otázce

26     Podstatou této otázky předkládajícího soudu je, zda vnitrostátní soud, který rozhoduje ve sporu, který se týká zařazení zboží v KN a před kterým je dovolávána závazná informace týkající se podobného zboží podaná celními orgány jiného členského státu třetí osobě ve vztahu k uvedenému sporu, má povinnost položit Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu, jestliže má za to, že uvedená závazná informace není v souladu s KN, a hodlá přijmout jiné sazební zařazení zboží než to, které je uvedeno v závazné informaci.

27     V tomto ohledu je třeba úvodem upřesnit, že předkládající soud měl právem za to, že z článku 12 CKS vyplývá, že závazná informace vytváří práva pouze ve prospěch jejího držitele a jedině ve vztahu ke zboží, které je v ní popsáno. Jak vyplývá z bodu 23 tohoto rozsudku, uvedený soud z toho tedy správně dovodil, že v rámci sporu, který před ním probíhá, Intermodal neměla žádné osobní právo, kterého by se mohla na základě závazné informace podané finskými orgány dovolávat.

28     Pokud jde o předběžnou otázku a co se zaprvé týče vnitrostátních soudů, jejichž rozhodnutí lze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, z čl. 234 druhého pododstavce ES vyplývá, jak to připomněly nizozemská vláda a Komise Evropských společenství, že tyto soudy mají možnost, a nikoliv povinnost, podat Soudnímu dvoru předběžnou otázku týkající se výkladu, považují‑li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku.

29     V tomto ohledu je zejména důležité připomenout, že cílem povinnosti vnitrostátních soudů, jejichž rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky, podat Soudnímu dvoru předběžnou otázku, kterou stanoví článek 234 třetí pododstavec ES, je předcházet tomu, aby se v členském státě zaváděla vnitrostátní judikatura, která není v souladu s pravidly práva Společenství (viz zejména rozsudek ze dne 22. února 2001, Gomes Valente, C‑393/98, Recueil, s. I‑1327, bod 17 a uváděná judikatura).

30     Tohoto cíle se přitom dosáhne, když jsou nejvyšší soudy, jakož i všechny vnitrostátní soudy, jejichž rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky (viz rozsudek ze dne 4. června 2002, Lyckeskog, C‑99/00, Recueil, s. I‑4839, body 14 a 15 a uváděná judikatura), podrobeny této předkládací povinnosti, s výhradou omezení dovolených Soudním dvorem (rozsudek ze dne 6. října 1982, Cilfit a další, C‑283/81, Recueil, s. 3415).

31     Naproti tomu vnitrostátní soudy, jejichž rozhodnutí lze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, mají podle Smlouvy o ES možnost posoudit případnou nezbytnost podat Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu.

32     Okolnost, že celní orgány jiného členského státu podaly třetí osobě ve vztahu ke sporu, o kterém rozhoduje takový soud a pro výrobek podobný dotčenému výrobku v uvedeném sporu, závaznou informaci uvedenou v takovém ustanovení sekundárního práva, jakým je článek 12 CKS, nemůže se dotýkat svobody posouzení, která je uvedenému soudu přiznána na základě článku 234 ES.

33     Co se zadruhé týče vnitrostátních soudů, jejichž rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je namístě připomenout, že článek 234 třetí pododstavec ES musí být podle ustálené judikatury vykládán tak, že tyto soudy mají povinnost, vyvstane‑li otázka práva Společenství při jednání před těmito soudy, obrátit se na Soudní dvůr, ledaže konstatovaly, že vyvstalá otázka není relevantní nebo že k dotčenému ustanovení Společenství byl již výklad Soudním dvorem podán nebo že řádné používání práva Společenství je tak zřejmé, že není ponechán prostor pro žádné rozumné pochybnosti. Existence takové možnosti musí být posuzována v závislosti na charakteristikách zvláštních právu Společenství, zvláštních obtížích, které jeho výklad představuje, a riziku rozdílnosti judikatury uvnitř Společenství.

34     V tomto ohledu okolnost, že celní orgány jiného členského státu podaly třetí osobě ve vztahu ke sporu, o kterém takový soud rozhoduje, závaznou informaci týkající se určitého zboží, která obsahuje jiný výklad položek KN, než ten, který uvedený soud hodlá přijmout s ohledem na dotčený podobný výrobek v uvedeném sporu, musí zajisté vést tento soud k tomu, aby byl obzvláště pozorný při svém posouzení týkajícím se případné neexistence rozumné pochybnosti o správném použití KN při zohlednění zejména třech posuzovacích kritérií uvedených v předcházejícím bodě.

35     Naproti tomu, v rozporu s tím, co tvrdí Komise a Intermodal a jak to právem uplatnily rakouská a nizozemská vláda, existence takové závazné informace nemůže sama o sobě zabránit tomuto vnitrostátnímu soudu učinit po posouzení, které odpovídá požadavkům připomenutým v bodech 33 a 34 tohoto rozsudku, závěr, že v daném případě je správné použití sazebníkového čísla nebo položky KN tak zřejmé, že zejména s ohledem na ustálená kritéria výkladu vydaná Soudním dvorem ve věci zařazení zboží v KN Společenství není ponechán prostor pro žádné rozumné pochybnosti o odpovědi na vzniklou otázku, ani mu nemůže zabránit ve stejném případě rozhodnout o tom, že se zdrží předložení této otázky Soudnímu dvoru a že ji vyřeší na vlastní zodpovědnost (výše uvedený rozsudek Cilfit a další, bod 16).

36     Je totiž třeba zaprvé připomenout, že případné rozdílné použití právní úpravy v některých členských státech nemůže mít vliv na výklad společného celního sazebníku založený na názvu sazebníkových čísel nebo položek (rozsudek ze dne 7. května 1991, Post, C‑120/90, Recueil, s. I‑2391, bod 24).

37     Zadruhé a aniž je dotčena poučka vyplývající z rozsudku ze dne 30. září 2003, Köbler (C‑224/01, Recueil, s. I‑10239), ponechává judikatura vyplývající z výše uvedeného rozsudku Cilfit a další pouze na vnitrostátním soudu, aby posoudil, zda je řádné používání práva Společenství tak zřejmé, že není ponechán prostor pro žádné rozumné pochybnosti, a v důsledku toho aby rozhodl, že se zdrží předložení otázky Soudnímu dvoru týkající se výkladu práva Společenství, která vyvstala při jednání před tímto soudem (rozsudek ze dne 17. května 2001, TNT Traco, C‑340/99, Recueil, s. I‑4109, bod 35).

38     Zatřetí povinnost obrátit se na Soudní dvůr zavedená článkem 234 třetím pododstavcem ES spadá do oblasti spolupráce, zavedené za účelem zajistit řádné používání a jednotný výklad práva Společenství ve všech členských státech, mezi vnitrostátními soudy, při výkonu jejich pravomoci používat právo Společenství, a Soudním dvorem (viz zejména výše uvedený rozsudek Cilfit a další, bod 7, rozsudky ze dne 4. listopadu 1997, Parfums Christian Dior, C‑337/95, Recueil, s. I‑6013, point 25, a výše uvedený Gomes Valente, bod 17). Jak bylo připomenuto v bodě 29 tohoto rozsudku, cílem této povinnosti je předcházet tomu, aby se v jakémkoliv členském státě zaváděla vnitrostátní judikatura, která není v souladu s pravidly práva Společenství.

39     V tomto kontextu Soudní dvůr sice rozhodl, že dříve, než vnitrostátní soud učiní závěr, že řádné používání ustanovení práva Společenství je tak zřejmé, že není ponechán prostor pro žádné rozumné pochybnosti o odpovědi na vzniklou otázku, a v důsledku toho se zdrží předložení předběžné otázky Soudnímu dvoru, musí si být zejména jist, že by to bylo zřejmé rovněž pro soudy jiných členských států a Soudní dvůr (výše uvedený rozsudek Cilfit, bod 16). Naproti tomu nemůže být od tohoto soudu vyžadováno, aby se mimoto ujistil, že by to bylo zřejmé i pro takové orgány nemající soudní povahu, jako jsou správní orgány.

40     Začtvrté je důležité připomenout, že cílem mechanismu řízení o předběžné otázce zavedeného článkem 234 ES, jak to vyplývá ze samotného znění tohoto ustanovení, je zejména umožnit vnitrostátnímu soudu, který rozhoduje o sporu, aby disponoval objasněními nezbytnými k rozhodnutí tohoto sporu. Naproti tomu použití uvedeného mechanismu nelze vnitrostátnímu soudu ukládat z pouhého důvodu, že výklad, který bude přijat Soudním dvorem ohledně daného sazebníkového čísla nebo položky, může na základě takového ustanovení sekundárního práva, jakým je článek 12 CKS, zbavit platnosti závaznou informaci podanou celními orgány jiného členského státu nebo ukončit praxi přičitatelnou uvedeným orgánům, které ani jedna ani druhá nejsou předmětem sporu, o kterém tento soud rozhoduje.

41     Co se týče okolnosti, že může případně zároveň existovat odlišná správní praxe a judikatura ve dvou členských státech, což poškozuje, jak to zdůrazňuje Komise, požadavek jednotného používání společného celního sazebníku a což má za následek, jak to zdůrazňuje Intermodal, že podobné výrobky jsou předmětem rozdílného zařazení podle toho, zda je dotyčný subjekt doveze do jednoho nebo druhého z těchto členských států, je třeba uvést, jak to zdůraznila nizozemská a rakouská vláda, že existují různé mechanismy, které musejí umožnit, aby bylo zajištěno, že tyto rozpory mají pouze přechodnou povahu.

42     Zaprvé z článku 9 a čl. 12 odst. 5 písm. a) bodu iii) CKS vyplývá, že závazná informace pozbývá platnosti, jestliže jedna nebo více podmínek stanovených pro její vydání nebyly nebo již nejsou splněny. Z toho plyne, že jestliže celní orgán považuje výklad, který původně přijal, za nesprávný z důvodu nesprávného posouzení nebo vývoje koncepcí v sazebním zařazení zboží, je oprávněn se domnívat, že jedna z podmínek stanovených pro vydání závazné informace není již splněna a zrušit uvedenou informaci za účelem změny sazebního zařazení dotyčného zboží (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 22. ledna 2004, Timmermans Transport et Hoogenboom Production, C‑133/02 a C‑134/02, Recueil, s. I‑1125, body 21 až 25).

43     Dále je třeba připomenout, že podle čl. 12 odst. 5 písm. a) bodu i) CKS závazná informace pozbývá zejména platnosti, pokud bylo vydáno nařízení o sazebním zařazení zboží a informace proto nadále není v souladu s takto stanoveným právem. Podle čl. 9 odst. 1 nařízení č. 2658/87 má Komise pravomoc přijímat tato nařízení o sazebním zařazení zboží v souladu s procesními postupy stanovenými v článku 10 uvedeného nařízení.

44     Konečně, i kdyby přese vše uvedené rozdíly přetrvávaly, existuje možnost obrátit se na Soudní dvůr na základě článku 226 ES. V tomto ohledu je třeba zejména připomenout, že správní praxe může být předmětem žaloby pro nesplnění povinnosti, pokud představuje určitý stupeň stálosti a obecnosti (viz zejména rozsudky ze dne 29. dubna 2004, Komise v. Německo, C‑387/99, Recueil, s. 3751, bod 42, a ze dne 26. dubna 2005, Komise v. Irsko, C‑494/01, Sb. rozh. s. I‑3331, bod 28).

45     S ohledem na výše uvedené je namístě na první otázku odpovědět tak, že článek 234 ES musí být vykládán tak, že pokud je v rámci sporu, který se týká sazebního zařazení určitého zboží, probíhajícího před vnitrostátním soudem, předložena závazná informace týkající se podobného zboží vydaná třetí osobě ve vztahu k uvedenému sporu celními orgány jiného členského státu a pokud se uvedený soud domnívá, že sazební zařazení zboží obsažené v uvedené závazné informaci je nesprávné, tyto dvě okolnosti:

–       nemohou mít za následek, co se týče soudu, jehož rozhodnutí lze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, povinnost tohoto soudu položit Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu;

–       nemohou mít samy o sobě automaticky za následek, co se týče soudu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, povinnost tohoto soudu položit Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu.

Soud, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, má nicméně povinnost, vyvstane‑li otázka práva Společenství při jednání před tímto soudem, obrátit se na Soudní dvůr, ledaže konstatoval, že vyvstalá otázka není relevantní nebo že k dotčenému ustanovení Společenství byl již výklad Soudním dvorem podán nebo že řádné používání práva Společenství je tak zřejmé, že není ponechán prostor pro žádné rozumné pochybnosti; existence takové možnosti musí být posuzována v závislosti na charakteristikách zvláštních právu Společenství, zvláštních obtížích, které jeho výklad představuje a riziku rozdílnosti judikatury uvnitř Společenství; v tomto ohledu existence výše zmíněné závazné informace musí zejména vést tento soud k tomu, aby byl obzvláště pozorný při svém posouzení týkajícím se případné neexistence rozumné pochybnosti o správném použití KN při zohlednění zejména třech posuzovacích kritérií uvedených výše.

 K druhé otázce

46     Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda je třeba vykládat číslo 8709 KN tak, že vozidla, která mají charakteristiky dotčeného vozidla v původním řízení, spadají pod uvedené číslo.

47     Podle ustálené judikatury je třeba za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN, a poznámek k oddílům nebo kapitolám (viz zejména rozsudek ze dne 16. září 2004, DFDS, C‑396/02, Sb. rozh. s. I‑8439, bod 27 a uváděná judikatura).

48     Vysvětlivky ke KN, jakož i vysvětlivky k harmonizovanému systému, přispívají významným způsobem k výkladu dosahu jednotlivých sazebníkových čísel a položek, aniž by však měly závaznou právní sílu (viz zejména výše uvedený rozsudek DFDS, bod 28). Obsah těchto vysvětlivek musí být tudíž v souladu s ustanoveními KN a nemůže měnit jejich dosah (viz zejména rozsudky ze dne 9. února 1999, ROSE Elektrotechnik, C‑280/97, Recueil, s. I‑689, bod 23, a ze dne 26. září 2000, Eru Portuguesa, C‑42/99, Recueil, s. I‑7691, bod 20).

49     V projednávaném případě se číslo 8709 KN týká „vozíků s vlastním pohonem bez zdvihacího nebo manipulačního zařízení používaných v továrnách, skladech, přístavech nebo na letištích k přepravě zboží na krátké vzdálenosti“ a „malých tahačů používaných na železničních nástupištích“, jakož i jejich částí a součástí.

50     Takové znění provádí rozlišení mezi dvěma kategoriemi vozidel, které jsou obě definovány v závislosti zejména na některých jejich fyzických vlastnostech nebo na jejich použití.

51     Co se týče malých tahačů, tento název obsahuje jak upřesnění, podle kterých se musí jednat o vozidla používaná v továrnách, skladech, přístavech nebo na letištích, které nemohou být vybaveny zdvihacím nebo manipulačním zařízením a které slouží k přepravě zboží. Vysvětlivky k harmonizovanému systému mimoto v tomto ohledu upřesňují, že tyto vozíky s vlastním pohonem jsou vybaveny například plošinou nebo korbou, na které je nakládáno zboží.

52     Přestože jsou vozidla dotčená v původním řízení používána na staveništích a ve skladech, zjevně nesplňují takto požadované objektivní podmínky, poněvadž, jak to nizozemská vláda právem zdůraznila, z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že uvedená vozidla nemohou jako taková zajišťovat přepravu zboží, avšak slouží výlučně k tažení návěsů za pomoci zdvihací plošiny.

53     Co se týče malých tahačů, je nejprve třeba připomenout, že číslo 8701 týkající se „traktorů a tahačů“, které jsou definovány v bodě 2 kapitoly 87 jako „motorová vozidla konstruovaná k tažení nebo tlačení jiných strojů, vozidel nebo nákladů“, ukazuje, že uvedené číslo zahrnuje všechny traktory a tahače takto definované s výjimkou malých tahačů uvedených v čísle 8709.

54     Pokud jde o toto posledně uvedené číslo, týká se malých tahačů používaných na železnicích. Některé jazykové verze, jako zejména verze anglická a nizozemská, odkazují konkrétněji na železniční nástupiště.

55     V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle judikatury Soudního dvora může v oblasti sazebního zařazení účel výrobku představovat objektivní kritérium, pokud je tomuto výrobku vlastní, přičemž se tato skutečnost posuzuje v závislosti na jeho objektivních charakteristických znacích a vlastnostech (viz zejména rozsudek ze dne 17. března 2005, Ikegami, C‑467/03, Sb. rozh. s. I‑2389, bod 23 a uváděná judikatura).

56     Znění čísla 8709 přikládá rozhodující důležitost skutečnosti, že dotyčná vozidla musejí být používána k tažení na železnicích, a zejména, jak to vyplývá z některých jazykových verzí, na nástupištích.

57     Toto kritérium odkazuje na objektivní charakteristiky vozíku, kterými musí být to, že je přirozeně způsobilý k používání na železničních nástupištích a že je totožný nebo podobný vozidlům, která jsou skutečně používána na těchto místech.

58     Vysvětlivky harmonizovaného systému potvrzují, že vozidla takto uvedená v čísle 8709 jsou používána k tažení malých návěsů na železničních nástupištích.

59     V projednávaném případě, jak to konstatoval předkládající soud, jsou vozidla dotčená v původním řízení vybavena vznětovým motorem o výkonu 132 kw s 2 500 otáčkami za minutu, jakož i automatickou převodovkou o čtyřech rychlostních stupních vpřed a jednom zpětném, včetně uzavřené kabiny, jakož i zdvihacím zařízením umožňujícím výšku zdvihu 60 cm. Uvedená vozidla mají kapacitu zatížení 32 000 kg, velmi krátký poloměr rejdu a jsou konstruována k přemisťování návěsů.

60     Z těchto objektivních charakteristik vyplývá, že vozidla dotčená v původním řízení se zjevně jednak nepodobají vozidlům skutečně používaným k tažení na železnicích, zejména na nástupištích, a jednak nejsou svou povahou způsobilá k tomuto použití.

61     Z toho plyne, že, jak to právem uplatnila nizozemská vláda a v rozporu s tvrzením Komise a Intermodal, tato vozidla nemohou spadat do oblasti působnosti čísla 8709.

62     Mimoto je možno poznamenat, že tento závěr je podpořen dalšími upřesněními obsaženými ve vysvětlivkách harmonizovaného systému. Tyto vysvětlivky ukazují, že charakteristiky, které umožňují odlišit vozidla spadající pod číslo 8709 od traktorů a tahačů uvedených v čísle 8701, spočívají zejména v omezené nejvyšší rychlosti prvně uvedených vozidel, která obecně nepřekračuje 30 až 35 km/h, v jejich poloměru rejdu, který se přibližně rovná samotné délce vozíku, ve skutečnosti, že z důvodu jejich speciální konstrukce a jejich struktury nemohou být používány pro přepravu zboží na silnicích nebo v okolnosti, že jsou obecně lehčí a méně výkonné než traktory a tahače čísla 8701. Tyto vysvětlivky rovněž upřesňují, že vozíky uvedené v čísle 8709 obvykle nemají uzavřenou řídicí kabinu, přičemž místo vyhrazené pro řidiče se někdy omezuje na korbu vozu, kde řidič při řízení vozidla stojí.

63     Je nezbytné přitom konstatovat, že tyto charakteristiky uvedené ve vysvětlivkách harmonizovaného systému chybějí v případě vozidel dotčených v původním řízení.

64     S ohledem na výše uvedené je namístě na druhou otázku odpovědět tak, že číslo 8709 KN musí být vykládáno tak, že pod něj nespadá vozidlo vybavené vznětovým motorem o výkonu 132 kw s 2 500 otáčkami za minutu, jakož i automatickou převodovkou o čtyřech rychlostních stupních vpřed a jednom zpětném, včetně uzavřené kabiny, jakož i zdvihacím zařízením umožňujícím výšku zdvihu 60 cm, které má kapacitu zatížení 32 000 kg, velmi krátký poloměr rejdu a je konstruováno k přemisťování návěsů na pozemcích a staveništích. Takové vozidlo není totiž ani vozíkem s vlastním pohonem používaným k přepravě zboží, ani malým tahačem používaným na železničních nástupištích ve smyslu uvedeného čísla.

 K nákladům řízení

65     Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:

1)      Článek 234 ES musí být vykládán tak, že pokud je v rámci sporu, který se týká sazebního zařazení určitého zboží, probíhajícího před vnitrostátním soudem, předložena závazná informace o sazebním zařazení zboží týkající se podobného zboží vydaná třetí osobě ve vztahu k uvedenému sporu celními orgány jiného členského státu a pokud se uvedený soud domnívá, že sazební zařazení zboží obsažené v uvedené závazné informaci je nesprávné, tyto dvě okolnosti

–       nemohou mít za následek, co se týče soudu, jehož rozhodnutí lze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, povinnost tohoto soudu položit Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu;

–       nemohou mít samy o sobě automaticky za následek, co se týče soudu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, povinnost tohoto soudu položit Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu.

Soud, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, má nicméně povinnost, vyvstane‑li otázka práva Společenství při jednání před tímto soudem, obrátit se na Soudní dvůr, ledaže konstatoval, že vyvstalá otázka není relevantní nebo že k dotčenému ustanovení Společenství byl již výklad Soudním dvorem podán nebo že řádné používání práva Společenství je tak zřejmé, že není ponechán prostor pro žádné rozumné pochybnosti; existence takové možnosti musí být posuzována v závislosti na charakteristikách zvláštních právu Společenství, zvláštních obtížích, které jeho výklad představuje a riziku rozdílnosti judikatury uvnitř Společenství; v tomto ohledu existence výše zmíněné závazné informace o sazebním zařazení zboží musí vést tento soud k tomu, aby byl obzvláště pozorný při svém posouzení týkajícím se případné neexistence rozumné pochybnosti o správném použití kombinované nomenklatury při zohlednění zejména třech posuzovacích kritérií uvedených výše.

2)      Číslo 8709 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2261/98 ze dne 26. října 1998, musí být vykládáno tak, že pod něj nespadá vozidlo vybavené vznětovým motorem o výkonu 132 kw s 2 500 otáčkami za minutu, jakož i automatickou převodovkou o čtyřech rychlostních stupních vpřed a jednom zpětném, včetně uzavřené kabiny, jakož i zdvihacím zařízením umožňujícím výšku zdvihu 60 cm, které má kapacitu zatížení 32 000 kg, velmi krátký poloměr rejdu a je konstruováno k přemisťování návěsů na pozemcích a staveništích. Takové vozidlo není totiž ani vozíkem s vlastním pohonem používaným k přepravě zboží, ani malým tahačem používaným na železničních nástupištích ve smyslu uvedeného čísla.

Podpisy.

---

* Jednací jazyk: nizozemština.