(1)

Digitální služby obecně a online platformy obzvlášť hrají v hospodářství, zejména na vnitřním trhu, stále důležitější úlohu tím, že umožňují podnikům oslovovat uživatele v celé Unii, usnadňují přeshraniční obchod a velkému počtu společností v Unii otevírají zcela nové obchodní příležitosti, z čehož mají prospěch spotřebitelé v Unii.

(2)

Hlavní služby platforem, které náleží mezi tyto digitální služby, mají zároveň řadu vlastností, z nichž mohou těžit podniky, jež takové služby poskytují. Příkladem těchto vlastností hlavních služeb platforem jsou mimořádně velké úspory z rozsahu, které často vyplývají z téměř nulových mezních nákladů spojených s přidáním podnikatelských nebo koncových uživatelů. Mezi další takové vlastnosti náležejí velmi silné síťové účinky, schopnost propojit díky vícestrannosti těchto služeb řadu podnikatelských uživatelů s mnoha koncovými uživateli, významná míra závislosti podnikatelských i koncových uživatelů, lock-in efekt, nedostatek tzv. multi-homingu ke stejnému účelu na straně koncových uživatelů, vertikální integrace a výhody založené na datech. Všechny tyto vlastnosti ve spojení s nekalými praktikami podniků poskytujících hlavní služby platforem mohou mít za následek podstatné narušení otevřenosti hospodářské soutěže u hlavních služeb platforem, jakož i dopad na poctivost obchodního vztahu mezi podniky poskytujícími takové služby a jejich podnikatelskými a koncovými uživateli. V praxi to vede k rychlému a potenciálně dalekosáhlému snížení možností výběru pro podnikatelské a koncové uživatele, a může to tak poskytovateli těchto služeb propůjčovat postavení tzv. gatekeepera (dále jen „strážce přístupu“). Mělo by být zároveň uznáno, že služby vyskytující se v nekomerčních oblastech, jako jsou projekty spolupráce, by pro účely tohoto nařízení za hlavní služby platforem považovány být neměly.

(3)

Malý počet velkých podniků poskytujících hlavní služby platforem získal značnou hospodářskou sílu, což by mohlo vést podle tohoto nařízení k tomu, že by byly označeny jakožto strážci přístupu. Jedním z jejich rysů je zpravidla jejich schopnost propojit prostřednictvím svých služeb řadu podnikatelských uživatelů s mnoha koncovými uživateli, což jim následně umožňuje využít násobných výhod, např. přístupu k velkému množství dat, v různých oblastech jejich činnosti. Některé z těchto podniků vykonávají kontrolu nad ekosystémy platforem v digitální ekonomice v plném rozsahu a stávající nebo noví účastníci trhu jim strukturálně mohou velmi obtížně konkurovat, a to bez ohledu na to, jak jsou tito účastníci trhu inovativní a efektivní. Otevřenost hospodářské soutěži je snížena zejména z důvodu existence velmi vysokých překážek pro vstup na trh nebo odchod z něj, včetně vysokých investičních nákladů, které nelze získat zpět v případě odchodu z trhu, či je nelze získat zpět snadno, a kvůli neexistenci některých klíčových vstupů digitální ekonomiky, například dat, nebo omezeného přístupu k nim. V důsledku toho se zvyšuje pravděpodobnost, že základní trhy nefungují dobře nebo dobře fungovat brzy přestanou.

(4)

Kombinace těchto vlastností strážce přístupu může v mnoha případech vést k závažné nerovnováze ve vyjednávací síle a následně k nekalým praktikám a zneužívajícím ujednáním uplatňovaným vůči podnikatelským i koncovým uživatelům hlavních služeb platforem poskytovaných strážci přístupu, a to na úkor jejich cen, kvality, spravedlivé hospodářské soutěže, výběru a inovací v digitálním odvětví.

(5)

V případě hlavních služeb platforem tudíž tržní procesy často nejsou schopny zajistit spravedlivé hospodářské výsledky. Ačkoli se na jednání strážců přístupu vztahují články 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), oblast působnosti těchto ustanovení je omezena na určité případy tržní síly, například dominantní postavení na konkrétních trzích, a protisoutěžního jednání, a k uplatnění ustanovení uvedených článků dochází ex post, přičemž toto uplatnění vyžaduje rozsáhlé šetření často velmi složitých skutečností v jednotlivých případech. Kromě toho stávající právní předpisy Unie neřeší nebo účinně neřeší problémy pro účinné fungování vnitřního trhu, které představuje jednání strážců přístupu, kteří nemusí mít nutně dominantní postavení z hlediska práva hospodářské soutěže.

(6)

Strážci přístupu mají významný dopad na vnitřní trh, neboť značnému počtu podnikatelských uživatelů poskytují vstupy k oslovení koncových uživatelů kdekoli v Unii a na rozmanitých trzích. Nepříznivý dopad nekalých praktik na vnitřní trh a obzvláště slabá otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži, včetně negativních společenských a hospodářských dopadů těchto nekalých praktik, vyvolaly reakci ze strany vnitrostátních zákonodárců a odvětvových regulačních orgánů. K řešení nekalých praktik a otevřenosti hospodářské soutěže u digitálních služeb, nebo alespoň některých z nich, již byla přijata nebo navržena řada regulačních řešení na vnitrostátní úrovni. Tím vznikla různá regulační řešení, což vedlo k roztříštěnosti vnitřního trhu, a tudíž i větší riziko zvýšených nákladů na dodržování předpisů v důsledku různých souborů vnitrostátních regulačních požadavků.

(7)

Účelem tohoto nařízení je proto přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením pravidel pro zajištění otevřenosti hospodářské soutěže a spravedlnosti pro trhy v digitálním odvětví obecně, a zejména pro podnikatelské a koncové uživatele hlavních služeb platforem poskytovaných strážci přístupu. Podnikatelským a koncovým uživatelům hlavních služeb platforem strážců přístupu by měly být v celé Unii poskytnuty vhodné regulační záruky proti nekalým praktikám strážců přístupu s cílem usnadnit přeshraniční podnikání v rámci Unie, a zlepšit tak řádné fungování vnitřního trhu a odstranit stávající nebo pravděpodobně vznikající roztříštěnost v konkrétních oblastech, na něž se toto nařízení vztahuje. Kromě toho, i když mají strážci přístupu tendenci přijímat globální nebo alespoň celoevropské obchodní modely a algoritmické struktury, mohou přijmout, a v některých případech přijali, odlišné obchodní podmínky a postupy v různých členských státech, což může vést k vytvoření rozdílů mezi podmínkami hospodářské soutěže pro uživatele hlavních služeb platforem poskytovaných strážci přístupu, a to na úkor integrace vnitřního trhu.

(8)

Sblížením rozdílných vnitrostátních právních předpisů je možné odstranit překážky volného pohybu služeb, včetně maloobchodních, v rámci vnitřního trhu. Na úrovni Unie by proto měl být stanoven cílený soubor harmonizovaných právních povinností, aby se zajistilo, že digitální trhy, na kterých strážci přístupu působí, budou v rámci vnitřního trhu spravedlivé a otevřené hospodářské soutěži, což skýtá prospěch unijní ekonomice jako celku a v konečném důsledku i unijním spotřebitelům.

(9)

Roztříštěnosti vnitřního trhu se lze účinně vyhnout pouze tehdy, bude-li členským státům zabráněno uplatňovat vnitrostátní pravidla, která spadají do oblasti působnosti a sledují stejné cíle jako toto nařízení. Tím není vyloučena možnost uplatňovat na strážce přístupu ve smyslu tohoto nařízení jiné vnitrostátní právní předpisy, které sledují jiné legitimní cíle veřejného zájmu stanovené ve Smlouvě o fungování EU nebo naléhavé důvody obecného zájmu uznané judikaturou Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“).

(10)

Protože je cílem tohoto nařízení doplnit vymáhání práva hospodářské soutěže, mělo by se toto nařízení, aniž jsou dotčeny články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU, zároveň uplatňovat i na odpovídající vnitrostátní pravidla hospodářské soutěže a další vnitrostátní pravidla hospodářské soutěže týkající se jednostranného jednání, která jsou založena na individualizovaném posouzení postavení a chování na trhu, včetně jeho skutečných nebo potenciálních účinků a přesného rozsahu zakázaného jednání, a která podnikům umožňují předložit pro dané jednání argumenty týkající se efektivnosti a objektivního odůvodnění, a dále na vnitrostátní předpisy týkající se kontroly spojování podniků. Uplatňováním těchto pravidel by však neměly být dotčeny povinnosti uložené podle tohoto nařízení strážcům přístupu a jednotné a účinné uplatňování těchto povinností na vnitřním trhu.

(11)

Cílem článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU a odpovídajících vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže týkajících se protisoutěžního mnohostranného a jednostranného jednání, jakož i kontroly spojování podniků, je ochrana nenarušené hospodářské soutěže na trhu. Cíl tohoto nařízení doplňuje, i když se od něj liší, cíl ochrany nenarušené hospodářské soutěže na jakémkoli daném trhu, jak je vymezen v oblasti práva hospodářské soutěže, který má zajistit, aby trhy, na nichž působí strážci přístupu, byly a zůstaly otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé, nezávisle na skutečných, potenciálních nebo předpokládaných účincích jednání daného strážce přístupu, na něž se na daném trhu vztahuje toto nařízení o hospodářské soutěži. Toto nařízení má proto za cíl chránit jiný právní zájem než zájem chráněný uvedenými pravidly a mělo by se použít, aniž je dotčeno jejich uplatňování.

(12)

Toto nařízení by se mělo rovněž použít, aniž jsou dotčena pravidla vyplývající z jiných právních aktů Unie upravujících určité aspekty poskytování služeb, na něž se vztahuje toto nařízení, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (4), (EU) 2019/1150 (5) a nařízení o jednotném trhu digitálních služeb a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (6), 2005/29/ES (7), 2010/13/EU (8), (EU) 2015/2366 (9), (EU) 2019/790 (10) a (EU) 2019/882 (11) a směrnice Rady 93/13/EHS (12), jakož i vnitrostátní pravidla zaměřená na prosazování nebo provádění uvedených právních aktů Unie.

(13)

Slabá otevřenost hospodářské soutěži a nekalé praktiky v digitálním odvětví jsou u některých digitálních služeb častější a výraznější než u jiných. Tak je tomu zejména v případě široce rozšířených a běžně používaných digitálních služeb, které jsou většinou přímými zprostředkovateli mezi podnikatelskými a koncovými uživateli a u kterých jsou nejrozšířenějšími rysy: mimořádně velké úspory z rozsahu, velmi silné síťové účinky, schopnost propojit vícestranností těchto služeb mnoho podnikatelských uživatelů s mnoha koncovými uživateli, lock-in efekty, nedostatečný multi-homing nebo vertikální integrace. Často existuje pouze jeden nebo několik málo velkých podniků poskytujících takové digitální služby. Tyto podniky se nejčastěji staly strážci přístupu pro podnikatelské a koncové uživatele, což má dalekosáhlé dopady. Zejména získaly možnost jednoduše stanovit obchodní podmínky jednostranně a na úkor podnikatelských a koncových uživatelů. Proto je nezbytné zaměřit se pouze na ty digitální služby, které jsou nejvíce využívány podnikatelskými a koncovými uživateli a u nichž vyvstávají z hlediska vnitřního trhu zřetelnější a naléhavější obavy z malé otevřenosti hospodářské soutěži a z nekalých praktik strážců přístupu.

(14)

Zejména online zprostředkovatelské služby, internetové vyhledávače, operační systémy, online sociální sítě, služby platforem pro sdílení videonahrávek, interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, služby cloud computingu, virtuální asistenti, webové prohlížeče a online reklamní služby, včetně služeb zprostředkování reklamy, se mohou dotknout značného počtu koncových uživatelů i podniků, což s sebou nese riziko nekalých obchodních praktik. Měly by proto být zahrnuty do definice hlavních služeb platforem a spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. Online zprostředkovatelské služby mohou být rovněž aktivní v oblasti finančních služeb a mohou zprostředkovávat takové služby nebo být používány k poskytování takových služeb, jejichž demonstrativní výčet je uveden v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (13). Pro účely tohoto nařízení by definice hlavních služeb platforem měla být z technologického hlediska neutrální a měla by být chápána tak, že zahrnuje služby, které jsou poskytovány na různých prostředcích nebo zařízeních nebo jejich prostřednictvím, jako jsou televize s internetem nebo digitální služby zabudované ve vozidlech. Za určitých okolností by pojem „koncoví uživatelé“ měl zahrnovat uživatele, kteří jsou tradičně považováni za podnikatelské uživatele, ale v dané situaci nevyužívají hlavní služby platforem k poskytování zboží nebo služeb jiným koncovým uživatelům, jako jsou například podniky využívající služby cloud computingu pro své vlastní účely.

(15)

Skutečnost, že je digitální služba považována za hlavní službu platformy, sama o sobě nevyvolává dostatečně vážné obavy ohledně otevřenosti hospodářské soutěži nebo nekalých praktik. Tyto obavy vyvstávají pouze v případě, že hlavní služba platformy představuje důležitou bránu a je provozována podnikem s významným dopadem na vnitřní trh a pevně zavedeným a trvalým postavením nebo podnikem, u něhož lze předpokládat, že takovou pozici získá v blízké budoucnosti. Cílený soubor harmonizovaných pravidel stanovený v tomto nařízení by se proto měl vztahovat pouze na podniky určené na základě těchto tří objektivních kritérií, a to pouze na ty z jejich hlavních služeb platforem, které jednotlivě představují důležitou bránu pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů. Skutečnost, že je možné, aby podnik poskytující hlavní služby platforem působil jako zprostředkovatel nejen mezi podnikatelskými a koncovými uživateli, ale také mezi koncovými uživateli navzájem, například v případě interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, by neměla bránit závěru, že takový podnik je nebo by mohl být důležitou bránou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů.

(16)

S cílem zajistit účinné uplatňování tohoto nařízení na podniky poskytující hlavní služby platforem, u nichž je největší pravděpodobnost, že splní uvedené objektivní požadavky, a v případech, kdy se nekalé praktiky oslabující otevřenost hospodářské soutěže vyskytují nejvíce a jejich dopad je největší, by Komise měla mít možnost přímo označit za strážce přístupu podniky poskytující hlavní služby platforem, které dosahují určitých kvantitativních prahových hodnot. Na takové podniky by se každopádně měl použít rychlý postup určení, který by měl být zahájen v okamžiku, jakmile se začne toto nařízení používat.

(17)

Skutečnost, že má určitý podnik v Unii velmi významný obrat a poskytuje hlavní službu platformy alespoň ve třech členských státech, je pádnou indicií o tom, že má uvedený podnik významný dopad na vnitřní trh. To platí rovněž v případě, že má podnik poskytující hlavní službu platformy alespoň ve třech členských státech velmi významnou tržní kapitalizaci nebo ekvivalentní reálnou tržní hodnotu. Mělo by se proto předpokládat, že podnik poskytující hlavní službu platformy má významný dopad na vnitřní trh, pokud poskytuje hlavní službu platformy alespoň ve třech členských státech a pokud se obrat jeho skupiny realizovaný v Unii rovná určité vysoké prahové hodnotě nebo ji překračuje, nebo pokud tržní kapitalizace skupiny dosahuje určité vysoké absolutní hodnoty nebo ji překračuje. V případě podniků poskytujících hlavní služby platforem, jež patří podnikům, které nejsou veřejně kotované, by měla být jako referenční kritérium použita ekvivalentní reálná tržní hodnota. Komise by měla mít možnost využít své pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci k vypracování objektivní metodiky pro výpočet této hodnoty.

Vysoký obrat skupiny realizovaný v Unii ve spojení s prahovým počtem uživatelů hlavních služeb platforem v Unii odráží poměrně silnou schopnost tyto uživatele zpeněžovat. Vysoká tržní kapitalizace v poměru ke stejnému prahovému počtu uživatelů v Unii odráží poměrně významný potenciál ke zpeněžení těchto uživatelů v blízké budoucnosti. Tento potenciál zpeněžení odráží v zásadě klíčovou pozici dotčených podniků. Oba ukazatele navíc odrážejí finanční způsobilost dotčených podniků, včetně jejich schopnosti využít svůj přístup na finanční trhy k posílení své pozice. K tomu může dojít například tehdy, je-li tento výhodnější přístup využit k akvizici jiných podniků, což je schopnost, u níž se prokázal následný potenciální negativní dopad na inovace. Tržní kapitalizace může rovněž odrážet očekávanou budoucí pozici a dopad na vnitřní trh dotčených podniků navzdory potenciálně relativně nízkému stávajícímu obratu. Hodnota tržní kapitalizace by měla být založena na úrovni, která odráží průměrnou tržní kapitalizaci největších kotovaných podniků v Unii během vhodného období.

(18)

Zatímco tržní kapitalizace na úrovni prahové hodnoty nebo nad prahovou hodnotou v uplynulém účetním období by měla zakládat domněnku, že podnik poskytující hlavní služby platforem má významný dopad na vnitřní trh, trvalá tržní kapitalizace podniku poskytujícího hlavní služby platforem na úrovni prahové hodnoty nebo nad prahovou hodnotou po dobu tří nebo více let by měla být považována za další posílení této domněnky.

(19)

Naopak by mohla existovat řada faktorů týkajících se tržní kapitalizace, které by vyžadovaly důkladné posouzení při určování toho, zda by podnik poskytující hlavní služby platforem měl být považován za podnik s významným dopadem na vnitřní trh. Tak by tomu mohlo být v případě, kdy byla tržní kapitalizace podniku poskytujícího hlavní služby platforem v předchozích účetních obdobích výrazně nižší než prahová hodnota a volatilita jeho tržní kapitalizace během sledovaného období byla nepřiměřená celkové volatilitě akciového trhu nebo jeho vývoj tržní kapitalizace v porovnání s vývojem na trhu nebyl v souladu s rychlým a jednosměrným růstem.

(20)

Má-li podnik poskytující hlavní službu platformy velmi vysoký počet podnikatelských uživatelů, kteří jsou na této službě závislí, aby dosáhli velmi vysokého počtu měsíčních aktivních koncových uživatelů, umožňuje to tomuto podniku ovlivňovat činnost podstatné části podnikatelských uživatelů ve svůj prospěch a v zásadě naznačuje, že uvedený podnik je strážcem přístupu. Příslušné prahové úrovně by měly být stanoveny tak, aby v případě počtu koncových uživatelů představovaly významné procento celkového počtu obyvatel Unie a v případě počtu podnikatelských uživatelů významné procento celého souboru podniků, jež používají hlavní služby platformy. Aktivní koncoví a podnikatelští uživatelé by měli být identifikováni a vypočítáni tak, aby odpovídajícím způsobem reprezentovali úlohu a dosah dané konkrétní hlavní služby platformy. Za účelem zajištění právní jistoty pro strážce přístupu by měly být v příloze tohoto nařízení stanoveny prvky pro určení počtu aktivních koncových a podnikatelských uživatelů pro každou hlavní službu platformy. Tyto prvky mohou být ovlivněny technologickým a jiným vývojem. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci s cílem změnit toto nařízení aktualizací metodiky a seznamu ukazatelů používaných k určení počtu aktivních koncových a aktivních podnikatelských uživatelů.

(21)

K zavedenému a trvalému postavení v provozu podniku poskytujícího hlavní službu platformy nebo předvídatelnosti takového postavení v budoucnu dochází zejména tehdy, je-li soutěžní postavení tohoto podniku omezené. Tak tomu je pravděpodobně v případě, že tento podnik poskytoval hlavní službu platformy nejméně ve třech členských státech velmi vysokému počtu podnikatelských uživatelů a koncových uživatelů po dobu nejméně tří let.

(22)

Tyto prahové hodnoty mohou být ovlivněny tržním a technickým vývojem. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem upřesnit metodiku pro určování toho, zda jsou kvantitativní prahové hodnoty splněny, a v případě potřeby ji pravidelně upravovat podle vývoje trhu a technologií. Tyto akty v přenesené pravomoci by neměly měnit kvantitativní prahové hodnoty stanovené v tomto nařízení.

(23)

Podnik poskytující hlavní služby platforem by měl mít za výjimečných okolností možnost vyvrátit domněnku, že má významný dopad na vnitřní trh, tím, že prokáže, že ačkoli dosahuje kvantitativních prahových hodnot stanovených v tomto nařízení, nesplňuje požadavky pro to, aby byl označen za strážce přístupu. Uvedený podnik by měl nést důkazní břemeno k vyvrácení domněnky vyplývající ze splnění kvantitativních prahových hodnot. Ve svém posuzování předložených důkazů a argumentů by Komise měla vzít v úvahu pouze prvky, které přímo souvisejí s kvantitativními kritérii, konkrétně dopad podniku poskytujícího hlavní služby platforem na vnitřní trh nad rámec tržeb nebo tržní kapitalizace, jako je jeho velikost v absolutním vyjádření a počet členských států, v nichž působí; počet skutečných podnikatelských a koncových uživatelů, o který překračuje prahové hodnoty, a význam poskytované hlavní služby platformy podniku s přihlédnutím k celkovému rozsahu činností příslušné hlavní služby platformy; a počet let, po kterém jsou prahové hodnoty splněny.

Jakékoli odůvodnění na základě hospodářských faktorů, které se snaží využít definice trhu nebo prokázat účinnost vyplývající z konkrétního typu jednání podniku poskytujícího hlavní služby platforem, by mělo být odmítnuto, neboť není pro označení strážce přístupu podstatné. Nejsou-li předložená tvrzení dostatečně odůvodněná, neboť domněnku zjevně nevyvracejí, Komise by měla mít možnost tyto argumenty ve lhůtě 45 pracovních dní stanovené pro označení odmítnout. Komise by měla mít možnost přijmout rozhodnutí na základě dostupných informací o kvantitativních prahových hodnotách, pokud podnik poskytující hlavní služby platforem brání šetření tím, že nejedná v souladu s opatřeními přijatými Komisi v rámci vyšetřování.

(24)

Mělo by být rovněž stanoveno posouzení role strážce přístupu u podniků poskytujících hlavní služby platforem, které nedosahují všech kvantitativních prahových hodnot, a to ve světle celkových objektivních požadavků spočívajících v tom, zda mají významný dopad na vnitřní trh, jsou strážcem přístupu pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů a mohou při svých činnostech těžit ze zavedeného a trvalého postavení, nebo je možné předpokládat, že tak v blízké budoucnosti učiní. Je-li podnik poskytující hlavní služby platforem středním nebo malým podnikem nebo mikropodnikem, mělo by posouzení pečlivě zohlednit, zda by takový podnik mohl podstatně narušit u hlavních služeb platforem otevřenost hospodářské soutěži, neboť toto nařízení se zaměřuje především na velké podniky se značnou hospodářskou silou než na střední či malé podniky nebo mikropodniky.

(25)

Takové posouzení lze provést pouze s ohledem na šetření trhu a s přihlédnutím ke kvantitativním prahovým hodnotám. Ve svém posouzení by Komise měla sledovat cíle spočívající v zachování a podpoře inovací a kvality digitálních produktů a služeb, míry spravedlnosti a konkurenceschopnosti cen a míry, do jaké jsou nebo zůstávají kvalita nebo výběr pro podnikatelské a koncové uživatele na vysoké úrovni. Lze vzít v úvahu prvky, které jsou specifické pro dotčené podniky poskytující hlavní služby platforem, jako jsou mimořádně velké úspory z rozsahu, velmi silné síťové účinky, výhody založené na datech, schopnost propojit vícestranností těchto služeb mnoho podnikatelských uživatelů s mnoha koncovými uživateli, efekt uzamčení, nedostatečný multi-homing, konglomerátní korporátní struktura nebo vertikální integrace. Kromě toho lze jako ukazatele posílení potenciálu takových podniků a vychýlení trhu v jejich prospěch použít velmi vysokou tržní kapitalizaci, velmi vysoký poměr hodnoty vlastního kapitálu k zisku nebo velmi vysoký obrat plynoucí od koncových uživatelů jedné konkrétní hlavní služby platformy. Vysoká míra relativního růstu je společně s tržní kapitalizací příkladem dynamických parametrů, které jsou obzvláště důležité pro identifikaci podniků poskytujících hlavní služby platforem, u nichž lze předpokládat, že získají zavedené a trvalé postavení. Komise by měla mít možnost přijmout rozhodnutí na základě nepříznivých závěrů z dostupných údajů, pokud podnik poskytující hlavní služby platforem významně brání šetření tím, že nedodržuje vyšetřovací opatření přijatá Komisí.

(26)

Na podniky poskytující hlavní služby platforem, u nichž lze předpokládat, že v blízké budoucnosti získají zavedené a trvalé postavení, by se měl vztahovat zvláštní dílčí soubor pravidel. Vzhledem ke stejným specifickým rysům hlavních služeb platforem jsou podniky náchylné k vychýlení trhu: jakmile podnik poskytující hlavní službu platformy získá určitou výhodu oproti konkurentům nebo potenciálním vyzyvatelům, pokud jde o rozsah nebo zprostředkovatelskou sílu, jeho postavení by se mohlo stát nenapadnutelným a situace by se mohla vyvinout tak, že v blízké budoucnosti pravděpodobně získá zavedené a trvalé postavení. Podniky se mohou pokusit o vychýlení trhu a získání postavení strážce přístupu tím, že využijí některé ze zneužívajících ustanovení a nekalých praktik regulovaných tímto nařízením. V takové situaci se jeví jako vhodné, aby došlo k zásahu před tím, než se trh nevratně vychýlí.

(27)

Tento včasný zásah by však měl být omezen na uložení pouze těch povinností, které jsou nezbytné a vhodné k zajištění toho, aby dotčené služby zůstaly otevřené hospodářské soutěži, a měl by umožnit, aby bylo zabráněno kvalifikovanému riziku zneužívajících ujednání a nekalých praktik. Na tento účel jsou přímo zaměřeny povinnosti, které brání tomu, aby podnik poskytující hlavní služby platforem těžil při svých činnostech ze zavedeného a trvalého postavení, jako jsou povinnosti, které brání využívání výhod pákového efektu, a povinnosti, které usnadňují změnu poskytovatele a multi-homing. Aby byla zajištěna proporcionalita, měla by Komise z této podskupiny povinností uplatňovat pouze ty, které jsou nezbytné a přiměřené k dosažení cílů tohoto nařízení, a měla by pravidelně přezkoumávat, zda by tyto povinnosti měly být zachovány, zrušeny nebo přizpůsobeny.

(28)

Uplatňování pouze těch povinností, které jsou nezbytné a přiměřené k dosažení cílů tohoto nařízení, by mělo Komisi umožnit včasný a účinný zásah při plném respektování přiměřenosti zvažovaných opatření. Mělo by rovněž ujistit skutečné nebo potenciální účastníky trhu o tom, že dotčené služby jsou otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé.

(29)

Strážci přístupu by měli plnit povinnosti stanovené v tomto nařízení, pokud jde o každou z hlavních služeb platforem uvedených v příslušném rozhodnutí o označení. V příslušných případech by se měly tyto povinnosti uplatnit s přihlédnutím ke konglomerátnímu postavení strážců přístupu. Dále by Komise měla mít možnost uložit strážci přístupu na základě rozhodnutí prováděcí opatření. Tato prováděcí opatření by měla být koncipována účinným způsobem s ohledem na vlastnosti hlavních služeb platforem a možná rizika obcházení a v souladu se zásadou proporcionality a základními právy dotčených podniků, jakož i třetích stran.

(30)

Velmi rychle se měnící a komplexní technologická povaha hlavních služeb platforem vyžaduje pravidelný přezkum statusu strážců přístupu, a to včetně těch, u nichž se předpokládá, že zavedené a trvalé postavení při svých činnostech získají v blízké budoucnosti. Aby měli všichni účastníci trhu, včetně strážců přístupu, potřebnou jistotu, pokud jde o příslušné právní povinnosti, je nezbytná lhůta pro tyto pravidelné přezkumy. Je rovněž důležité provádět tyto přezkumy pravidelně, nejméně však jednou za tři roky. Dále je důležité upřesnit, že změna rozhodnutí o označení nenastává vždy, změní-li se skutečnosti, na jejichž základě byl podnik poskytující hlavní služby platforem označen za strážce přístupu. Ke změně dochází tehdy, vede-li změna skutečností ke změně posouzení. Pouze na základě individuálního posouzení skutečností a okolností lze učinit závěr o tom, zda tomu tak je, či nikoliv.

(31)

Za účelem zajištění otevřenosti hospodářské soutěži a spravedlnosti hlavních služeb platforem poskytovaných strážci přístupu je nezbytné jasně a jednoznačně stanovit soubor harmonizovaných pravidel pro tyto služby. Tato pravidla jsou nezbytná k řešení rizika škodlivých účinků praktik strážců přístupu, ve prospěch podnikatelského prostředí v dotčených službách, uživatelů a v konečném důsledku společnosti jako celku. Povinnosti odpovídají praktikám, o nichž se při zohlednění charakteristik digitálního odvětví má za to, že narušují otevřenost hospodářské soutěži nebo jsou zneužívající, případně obojí, a které mají obzvláště negativní přímý dopad na podnikatelské uživatele a koncové uživatele. Mělo by být možné, aby povinnosti stanovené v tomto nařízení zvláště zohledňovaly povahu poskytovaných hlavních služeb platforem. Povinnosti stanovené v tomto nařízení by měly zajistit otevřenost hospodářské soutěži a spravedlnost nejen ve vztahu k hlavním službám platforem, jež jsou uvedeny v rozhodnutí o označení, ale také ve vztahu k jiným digitálním produktům a službám, u nichž strážci přístupu využívají pákového efektu kvůli svému postavení a které jsou často poskytovány společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu.

(32)

Pro účely tohoto nařízení by se otevřeností hospodářské soutěži měla rozumět schopnost podniků účinně překonávat překážky pro vstup na trh a expanzi a konkurovat strážci přístupu díky kvalitě svých produktů a služeb. Rysy hlavních služeb platforem v digitálním odvětví, jako jsou síťové účinky, významné úspory z rozsahu a prospěch plynoucí z dat, omezují otevřenost těchto služeb a souvisejících ekosystémů hospodářské soutěži. Tato slabá otevřenost hospodářské soutěži snižuje pobídky k inovacím a zdokonalování produktů a služeb pro strážce přístupu, jeho podnikatelské uživatele, jeho konkurenty a zákazníky, a tím negativně ovlivňuje inovační potenciál širší ekonomiky online platforem. Otevřenost služeb v digitálním odvětví hospodářské soutěži může být rovněž nízká, pokud pro určitou hlavní službu platformy existuje více než jeden strážce přístupu. Toto nařízení by proto mělo zakázat určité praktiky strážců přístupu, které mohou zvýšit překážky pro vstup na trh nebo expanzi, a mělo by ukládat strážcům přístupu určité povinnosti, které by měly tyto překážky snižovat. Uvedené povinnosti by měly rovněž řešit situace, kdy může být postavení strážce přístupu upevněno v takovém rozsahu, že hospodářská soutěž mezi platformami není v krátkodobém horizontu účinná, což znamená, že je třeba vytvořit nebo posílit hospodářskou soutěž v rámci platforem.

(33)

Pro účely tohoto nařízení by se nepoctivostí měla rozumět nerovnováha mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů, při níž strážce přístupu získává nepřiměřenou výhodu. Účastníci trhu, včetně podnikatelských uživatelů hlavních služeb platforem a alternativních poskytovatelů služeb poskytovaných společně s těmito hlavními službami platforem nebo na jejich podporu, by měli být schopni přiměřeně využívat výhod plynoucích ze svého inovativního nebo jiného úsilí. Vzhledem ke klíčovému postavení a lepší vyjednávací síle strážců přístupu je možné, že se strážci přístupu budou chovat způsobem, který ostatním neumožňuje plně využívat výhod plynoucích z jejich vlastních příspěvků, a jednostranně stanoví nevyvážené podmínky pro používání svých hlavních služeb platforem nebo služeb poskytovaných společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu. Tuto nerovnováhu nevylučuje skutečnost, že strážce přístupu nabízí konkrétní službu určité skupině uživatelů bezplatně, a tato nerovnováha může rovněž spočívat ve vyloučení nebo diskriminaci podnikatelských uživatelů, zejména pokud tito uživatelé službám poskytovaným strážcem přístupu konkurují. Toto nařízení by proto mělo strážcům přístupu uložit povinnosti, které budou toto chování řešit.

(34)

Otevřenost hospodářské soutěži a spravedlnost jsou vzájemně provázané. Nedostatek otevřenosti určité služby hospodářské soutěži či nízká otevřenost může strážci přístupu umožnit, aby se dopouštěl nekalých praktik. Obdobně mohou nekalé praktiky strážce přístupu snížit možnost podnikatelských uživatelů nebo jiných subjektů konkurovat jeho postavení. Oba tyto prvky proto může řešit zvláštní povinnost stanovená v tomto nařízení.

(35)

Povinnosti stanovené v tomto nařízení jsou proto nezbytné k řešení stanovených cílů veřejného zájmu, neboť neexistují jiná a méně omezující opatření, která by účinně vedla ke stejnému výsledku, s ohledem na potřebu chránit veřejný pořádek a soukromí a bojovat proti podvodným a klamavým obchodním praktikám.

(36)

Strážci přístupu často přímo shromažďují osobní údaje koncových uživatelů za účelem poskytování online reklamních služeb, pokud koncoví uživatelé používají webové stránky a softwarové aplikace třetích stran. Třetí strany rovněž strážcům přístupu poskytují osobní údaje svých koncových uživatelů s cílem využívat určité služby poskytované strážci přístupu v souvislosti s jejich hlavními službami platforem, jako jsou například specifické cílové skupiny. Zpracování osobních údajů od třetích stran využívajících hlavní služby platforem pro účely poskytování online reklamních služeb poskytuje strážcům přístupu potenciální výhody, pokud jde o shromažďování dat, čímž se zvyšují překážky vstupu na trh. Je tomu tak proto, že strážci přístupu zpracovávají osobní údaje od podstatně většího počtu třetích stran než jiné podniky. Podobné výhody vyplývají z i) kombinování osobních údajů koncových uživatelů shromážděných z hlavní služby platformy s daty shromážděnými z jiných služeb, ii) křížového používání osobních údajů z hlavní služby platformy v rámci jiných služeb, které strážce přístupu poskytuje samostatně, zejména služeb, které nejsou nabízeny společně s příslušnou hlavní službou platformy nebo na její podporu, a opačně, nebo iii) přihlašování koncových uživatelů k různým službám strážců přístupu s cílem kombinovat osobní údaje. Aby se zajistilo, že strážci přístupu nespravedlivě neoslabí otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži, měli by strážci přístupu koncovým uživatelům umožnit svobodně se rozhodnout se těchto praktik zpracovávání údajů a přihlašování účastnit, a to tím, že jim nabídnou méně individualizovanou, avšak rovnocennou možnost, a aniž by využití hlavní služby platformy nebo jejích určitých funkcí podmiňovali souhlasem koncového uživatele. Tím by nemělo být dotčeno zpracovávání osobních údajů strážcem přístupu ani přihlašování koncových uživatelů ke službě s ohledem na právní základ podle čl. 6 odst. 1 písm. c), d) a e) nařízení (EU) 2016/679, nikoliv však podle čl. 6 odst. 1 písm. b) a f) uvedeného nařízení.

(37)

Méně individualizovaná možnost by neměla být odlišná nebo méně kvalitní ve srovnání se službou poskytovanou koncovým uživatelům, kteří udělí souhlas, ledaže je snížení kvality přímým důsledkem toho, že strážce přístupu nemůže tyto osobní údaje zpracovávat nebo koncové uživatele ke službě přihlásit. Neudělení souhlasu by nemělo být obtížnější než udělení souhlasu. Pokud strážce přístupu požaduje souhlas, měl by koncovému uživateli proaktivně nabídnout uživatelsky přívětivé řešení, jak souhlas výslovně, jasně a jednoduše udělit, změnit nebo odvolat. Souhlas by měl být zejména udělen zjevným potvrzujícím jednáním nebo prohlášením, které je vyjádřením svobodného, konkrétního, informovaného a jednoznačného svolení koncového uživatele ve smyslu nařízení (EU) 2016/679. V době udělení souhlasu a pouze v příslušných případech by koncový uživatel měl být informován o tom, že neudělení souhlasu může vést k méně individualizované nabídce, avšak jinak zůstane hlavní služba platformy beze změny a žádné funkce nebudou potlačeny. Výjimečně, pokud souhlas nelze udělit přímo v rámci hlavní služby platformy strážce přístupu, by koncoví uživatelé měli mít možnost udělit souhlas prostřednictvím každé služby třetí strany, která tuto hlavní službu platformy využívá, aby strážci přístupu umožnili zpracovávat osobní údaje pro účely poskytování online reklamních služeb.

A konečně zpětvzetí souhlasu by mělo být stejně snadné jako jeho udělení. Strážci přístupu by neměli koncipovat, organizovat ani provozovat svá online rozhraní způsobem, který klame, manipuluje nebo jinak podstatně narušuje nebo zhoršuje schopnost koncových uživatelů svobodně udělit souhlas. Strážcům přístupu by zejména nemělo být dovoleno vybízet koncové uživatele více než jednou ročně k udělení souhlasu s totožným účelem zpracování, k němuž prvotně souhlas neudělili nebo svůj souhlas odvolali. Tímto nařízením není dotčeno nařízení (EU) 2016/679, včetně rámce pro jeho prosazování, které zůstává plně použitelné, pokud jde o veškeré nároky subjektů údajů v souvislosti s porušením jejich práv podle uvedeného nařízení.

(38)

V případě dětí je na místě zvláštní ochrana, pokud jde o jejich osobní údaje, zejména co se týče použití jejich osobních údajů pro účely komerčních sdělení nebo vytváření uživatelských profilů. Ochrana dětí na internetu je jedním z důležitých cílů Unie a měla by být zohledněna v relevantních ustanoveních unijního práva. V této souvislosti je třeba věnovat náležitou pozornost nařízení o jednotném trhu digitálních služeb. Nic v tomto nařízení nezprošťuje strážce přístupu od povinnosti chránit děti, která je stanovena v platném unijním právu.

(39)

V určitých případech mohou strážci přístupu, například uplatněním smluvních ujednání, omezit podnikatelským uživatelům svých online zprostředkovatelských služeb možnost nabízet produkty nebo služby koncovým uživatelům za výhodnějších podmínek, včetně ceny, prostřednictvím jiných online zprostředkovatelských služeb nebo přímých online prodejních kanálů. Pokud se tato omezení týkají online zprostředkovatelských služeb třetích stran, omezují otevřenost hospodářské soutěži mezi platformami, což následně omezuje výběr zástupných online zprostředkovatelských služeb pro koncové uživatele. Pokud se tato omezení týkají přímých online prodejních kanálů, nespravedlivě omezují svobodu podnikatelských uživatelů tyto kanály využívat. Aby se zajistilo, že si podnikatelští uživatelé online zprostředkovatelských služeb strážců přístupu budou moci svobodně vybrat zástupné online zprostředkovatelské služby nebo přímé online prodejní kanály a rozlišovat mezi podmínkami, za nichž nabízejí své produkty nebo služby koncovým uživatelům, nemělo by se připustit, aby strážci přístupu omezovali podnikatelské uživatele, pokud se rozhodnou rozlišovat mezi obchodními podmínkami, včetně ceny. Toto omezení by se mělo vztahovat na jakákoli opatření s rovnocenným účinkem, jako jsou například vyšší provize nebo vyřazování nabídek podnikatelských uživatelů.

(40)

Aby se zabránilo dalšímu posílení jejich závislosti na hlavních službách platforem strážců přístupu a za účelem podpory multi-homingu, měli by podnikatelští uživatelé těchto strážců přístupu mít možnost prosazovat a zvolit si distribuční kanál, jejž považují za nejvhodnější pro účely interakce s kterýmikoli koncovými uživateli, které již dříve získali prostřednictvím hlavních služeb platforem poskytovaných strážcem přístupu nebo prostřednictvím jiných kanálů. To by se mělo vztahovat na propagaci nabídek, mimo jiné i prostřednictvím softwarové aplikace podnikatelského uživatele, a na jakoukoli formu komunikace a uzavírání smluv mezi podnikatelskými a koncovými uživateli. Získaným koncovým uživatelem je koncový uživatel, který již s podnikatelským uživatelem navázal obchodní vztah, a případně podnikatelský uživatel, který strážci přístupu přímo či nepřímo poskytl odměnu za usnadnění prvotního získání koncového uživatele podnikatelským uživatelem. Tyto obchodní vztahy mohou být buď placené, nebo bezplatné, jako například bezplatné zkušební verze nebo bezplatné úrovně služeb, a mohou být uzavřeny buď v rámci hlavní služby platformy strážce přístupu, nebo prostřednictvím jiného kanálu. Koncoví uživatelé by naopak rovněž měli mít možnost zvolit si nabídky těchto podnikatelských uživatelů a uzavírat s nimi smlouvy, a to v příslušných případech buď prostřednictvím hlavních služeb platforem strážce přístupu, nebo z přímého distribučního kanálu podnikatelského uživatele nebo jiného nepřímého kanálu, který tento podnikatelský uživatel využívá.

(41)

Neměla by být oslabována ani omezována schopnost koncových uživatelů získávat obsah, předplatné, prvky nebo jiné položky mimo hlavní služby platformy poskytované strážcem přístupu. Zejména by se mělo zabránit situaci, v níž strážci přístupu brání koncovým uživatelům v přístupu k těmto službám a jejich využívání prostřednictvím softwarové aplikace provozované na jejich hlavní službě platformy. Předplatitelům online obsahu zakoupeného mimo softwarovou aplikaci, obchod se softwarovými aplikacemi či virtuálního asistenta by například nemělo být bráněno v přístupu k takovému online obsahu prostřednictvím softwarové aplikace v rámci hlavní služby platformy klíčového uživatele jen proto, že byl online obsah zakoupen mimo tuto softwarovou aplikaci, obchod se softwarovými aplikacemi nebo virtuálního asistenta.

(42)

V zájmu zajištění spravedlivého obchodního prostředí a ochrany otevřenosti digitálního odvětví hospodářské soutěži je důležité chránit právo podnikatelských i koncových uživatelů, včetně oznamovatelů, na to, aby u kterýchkoli příslušných správních nebo jiných orgánů veřejné správy včetně vnitrostátních soudů vyjadřovali obavy ohledně nekalých praktik strážců přístupu a upozorňovali na případy nesouladu s relevantním unijním nebo vnitrostátním právem. Například je možné, že si podnikatelští či koncoví uživatelé budou chtít stěžovat na různé druhy nekalých praktik, jako jsou diskriminační podmínky přístupu, neoprávněné uzavření účtů podnikatelských uživatelů nebo nejasné důvody pro vyřazení produktů z nabídky. Jakákoli praxe, která by těmto uživatelům jakkoli bránila či je omezovala v možnosti vyjadřovat své obavy nebo domáhat se dostupné nápravy, například prostřednictvím smluvních ustanovení o důvěrnosti nebo jiných písemných podmínek, by proto měla být zakázána. Tímto zákazem by nemělo být dotčeno právo podnikatelských uživatelů a strážců přístupu stanovit ve svých dohodách podmínky používání, včetně využívání zákonných mechanismů pro vyřizování stížností, včetně jakéhokoli použití mechanismů alternativního řešení sporů nebo jurisdikce konkrétních soudů v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy. Neměla by jím být dotčena ani úloha strážců přístupu v boji proti nezákonnému online obsahu.

(43)

Některé služby poskytované společně s příslušnými hlavními službami platforem strážce přístupu nebo na jejich podporu, jako jsou služby identifikace, vykreslovací jádra webového prohlížeče platební služby nebo technické služby, které podporují poskytování platebních služeb, jako jsou platební systémy pro nákupy v aplikaci, mají zásadní význam pro podnikatelské uživatele při podnikání a umožňují jim optimalizovat služby. Každý prohlížeč zejména vychází z vykreslovacího jádra webového prohlížeče, které odpovídá za klíčové funkce prohlížeče, jako jsou rychlost, spolehlivost a webová kompatibilita. Pokud strážci přístupu provozují a vnucují vykreslovací jádra webového prohlížeče, jsou schopni určovat funkčnost a standardy, které se budou vztahovat nejen na jejich vlastní webové prohlížeče, ale také na konkurenční webové prohlížeče a následně i na webové softwarové aplikace. Strážci přístupu by proto neměli využívat svého postavení k tomu, aby od podnikatelských uživatelů, kteří jsou na nich závislí, vyžadovali používání kterékoli ze služeb poskytovaných strážcem přístupu společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu, které poskytuje přímo strážce přístupu jako součást poskytování služeb nebo produktů těmito podnikatelskými uživateli. S cílem zabránit situaci, v níž strážci přístupu podnikatelským uživatelům nepřímo vnucují své vlastní služby poskytované společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu, mělo by být rovněž zakázáno, aby strážci přístupu od koncových uživatelů požadovali používání těchto služeb, pokud by byl tento požadavek uplatňován v souvislosti se službou, kterou koncovým uživatelům poskytuje podnikatelský uživatel využívající hlavní službu platformy strážce přístupu. Cílem tohoto zákazu je chránit právo podnikatelského uživatele svobodně si zvolit zástupné služby ke službám strážce přístupu; zákaz by však neměl být vykládán v tom smyslu, že podnikatelskému uživateli ukládá povinnost nabízet takové možnosti svým koncovým uživatelům.

(44)

Tím, že strážci přístupu požadují jako podmínku pro používání určité hlavní služby platformy, přístup k ní, přihlášení se k ní nebo registraci pro tuto službu, aby se podnikatelští nebo koncoví uživatelé přihlásili k jakýmkoli jiným hlavním službám platforem strážců přístupu uvedených v rozhodnutí o označení nebo těch, kteří splňují prahy aktivních koncových a podnikatelských uživatelů stanovené tímto nařízením, nebo se k těmto službám zaregistrovali, získávají strážci přístupu možnost zachytit nové podnikatelské a koncové uživatele pro své hlavní služby platforem a učinit je na nich závislými tím, že zajistí, aby podnikatelští uživatelé neměli přístup k jedné hlavní službě platformy, aniž by se alespoň zaregistrovali nebo vytvořili účet pro účely získání další hlavní služby platformy. Uvedené jednání rovněž poskytuje strážcům přístupu potenciální výhodu, pokud jde o shromažďování dat. Toto jednání jako takové může vést k vytváření překážek vstupu na trh a mělo by být zakázáno.

(45)

Podmínky, za nichž strážci přístupu poskytují podnikatelským uživatelům, včetně inzerentů i vydavatelů, online reklamní služby, jsou často netransparentní a nejasné. Tato nejasnost je částečně spojena s praktikami několika platforem, je však také důsledkem složitosti moderních programatických reklam. Má se za to, že uvedené odvětví je po zavedení nových právních předpisů o ochraně soukromí méně transparentní. To často vede k nedostatku informací a znalostí inzerentů a vydavatelů o podmínkách online reklamních služeb, které kupují, a oslabuje jejich možnost přecházet mezi podniky poskytujícími online reklamní služby. Náklady na online reklamní služby jsou navíc za těchto podmínek pravděpodobně vyšší, než by byly ve spravedlivějším a transparentnějším prostředí platforem, které je otevřenější hospodářské soutěži. Tyto vyšší náklady se pravděpodobně mají odrážet v cenách, které koncoví uživatelé platí za mnohé každodenní produkty a služby založené na používání online reklamních služeb. Povinnosti týkající se transparentnosti by proto měly vyžadovat, aby strážci přístupu poskytovali inzerentům a vydavatelům, kterým poskytují online reklamní služby, na požádání bezplatné informace, které oběma stranám umožní pochopit cenu zaplacenou za každou z jednotlivých online reklamních služeb poskytovaných v rámci relevantního hodnotového řetězce reklamy.

Tyto informace by měly být na požádání poskytnuty inzerentovi na úrovni jednotlivé reklamy ve vztahu k ceně a poplatkům účtovaným tomuto inzerentovi a s výhradou souhlasu vydavatele, který je vlastníkem inventáře, v němž je reklama zobrazena, také ve vztahu k odměně, kterou tento vydavatel, jenž dal souhlas, obdržel. Každodenní poskytování těchto informací umožní inzerentům získat informace, které jsou dostatečně podrobné, aby bylo možné porovnat náklady na využívání online reklamních služeb strážců přístupu s náklady na využívání online reklamních služeb jiných zástupných podniků. Pokud někteří vydavatelé neposkytnou svůj souhlas se sdílením příslušných informací s inzerentem, měl by strážce přístupu inzerentovi poskytnout informace o průměrné denní odměně, kterou tito vydavatelé za příslušné reklamy obdrželi. Stejná povinnost a zásady sdílení příslušných informací týkajících se poskytování online reklamních služeb by se měly uplatňovat ve vztahu k žádostem vydavatelů. Vzhledem k tomu, že strážci přístupu mohou používat různé cenové modely pro poskytování online reklamních služeb inzerentům a vydavatelům, například cenu za zobrazení, za zhlédnutí nebo jakékoli jiné kritérium, měli by strážci přístupu rovněž poskytnout metodu, pomocí níž se každá z těchto cen a odměn vypočítává.

(46)

Strážce přístupu má za určitých okolností dvojí úlohu, kdy jedná jako podnik poskytující hlavní služby platforem, kdy poskytuje určitou hlavní službu platformy a případně další služby poskytované společně s danou hlavní službou platformy nebo na její podporu svým podnikatelským uživatelům, a zároveň soutěží nebo má v úmyslu soutěžit s týmiž podnikatelskými uživateli při poskytování stejných nebo podobných služeb nebo produktů stejným koncovým uživatelům. Za těchto okolností může strážce přístupu pro účely vlastních služeb nebo produktů využít své dvojí úlohy k využívání dat, která vygenerovali nebo poskytli jeho podnikatelští uživatelé v souvislosti s činnostmi realizovanými těmito podnikatelskými uživateli při používání hlavních služeb platforem nebo služeb poskytovaných společně s těmito hlavními službami platforem či na jejich podporu. Data podnikatelského uživatele mohou rovněž zahrnovat jakákoli data vygenerovaná nebo poskytnutá během činností jeho koncových uživatelů. Tak tomu může být například tehdy, poskytuje-li strážce přístupu podnikatelským uživatelům online tržiště nebo obchod se softwarovými aplikacemi a současně sám poskytuje služby jako podnik poskytující online maloobchodní služby nebo softwarové aplikace. Aby se zabránilo nespravedlivému využívání výhod plynoucích z dvojí úlohy, je nezbytné zajistit, aby strážci přístupu k poskytování služeb podobných službám, které poskytují jejich podnikatelští uživatelé, nepoužívali žádná agregovaná ani neagregovaná data, která by mohla zahrnovat anonymizované a osobní údaje, jež nejsou veřejně dostupné. Tato povinnost by se měla vztahovat na strážce přístupu jako celek, mimo jiné na jeho obchodní jednotku, která konkuruje podnikatelským uživatelům hlavní služby platformy.

(47)

Podnikatelští uživatelé mohou rovněž nakupovat online reklamní služby od podniku poskytujícího hlavní služby platforem za účelem poskytování zboží a služeb koncovým uživatelům. V tomto případě se může stát, že data nejsou generována v rámci hlavní služby platformy, ale jsou hlavní službě platformy poskytována podnikatelským uživatelem nebo jsou generována na základě jeho činností na dotčené hlavní službě platformy. V některých případech může mít tato hlavní služba platformy poskytující reklamu dvojí úlohu, a to jako podnik poskytující online reklamní služby i jako podnik poskytující služby konkurující podnikatelským uživatelům. Povinnost zakazující strážci přístupu s dvojí úlohou používat data podnikatelských uživatelů by se tudíž měla vztahovat také na data, která hlavní služba platformy obdržela od podniků za účelem poskytování online reklamních služeb souvisejících s touto hlavní službou platformy.

(48)

Pokud jde o služby cloud computingu, měla by se povinnost nepoužívat data podnikatelských uživatelů vztahovat i na data poskytovaná nebo generovaná podnikatelskými uživateli strážců přístupu v rámci využívání služby cloud computingu strážce přístupu nebo prostřednictvím jeho obchodu se softwarovými aplikacemi, který koncovým uživatelům služeb cloud computingu umožňuje přístup k softwarovým aplikacím. Touto povinností by nemělo být dotčeno právo strážců přístupu používat agregovaná data pro poskytování jiných služeb poskytovaných společně s jejich hlavní službou platformy nebo na její podporu, jako jsou například služby analýzy dat, v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES, jakož i s příslušnými povinnostmi stanovenými v tomto nařízení, které se týkají těchto služeb.

(49)

Strážce přístupu může použít různé prostředky k tomu, aby zvýhodňoval své vlastní služby nebo produkty či služby nebo služby či produkty třetích stran ve svém operačním systému, virtuálním asistentovi nebo webovém prohlížeči na úkor stejných nebo podobných služeb, které by koncoví uživatelé mohli získat prostřednictvím jiných třetích stran. K tomu může například dojít tehdy, jsou-li určité softwarové aplikace nebo služby strážcem přístupu instalovány předem. Aby měli koncoví uživatelé možnost volby, neměli by jim strážci přístupu bránit v odinstalování jakýchkoli softwarových aplikací v jejich operačním systému. Strážce přístupu by měl mít možnost toto odinstalování omezit pouze v případě, že jsou uvedené softwarové aplikace nezbytné pro fungování operačního systému nebo zařízení. Strážci přístupu by rovněž měli koncovým uživatelům povolit snadno změnit výchozí nastavení operačního systému, virtuálního asistenta a webového prohlížeče, pokud tato výchozí nastavení upřednostňují jejich vlastní softwarové aplikace a služby. To zahrnuje vyvolání obrazovky s volbou v okamžiku, kdy uživatelé poprvé použijí internetový vyhledávač, virtuálního asistenta nebo webový prohlížeč strážce přístupu uvedené v rozhodnutí o označení, v níž se koncovým uživatelům umožní zvolit si jinou výchozí službu, pokud koncové uživatele na tento internetový vyhledávač, virtuálního asistenta nebo webový prohlížeč směruje operační systém strážce přístupu a pokud virtuální asistent nebo webový prohlížeč strážce přístupu směrují uživatele na internetový vyhledávač uvedený v rozhodnutí o označení.

(50)

Pravidla, která strážce přístupu stanoví pro distribuci softwarových aplikací, mohou za určitých okolností omezit schopnost koncových uživatelů instalovat a účinně využívat softwarové aplikace nebo obchody se softwarovými aplikacemi třetích stran na hardwaru nebo v operačních systémech daného strážce přístupu a omezit možnost koncových uživatelů získat přístup k takovým softwarovým aplikacím nebo obchodům se softwarovými aplikacemi mimo hlavní služby platforem tohoto strážce přístupu. Tato omezení mohou snížit schopnost vývojářů softwarových aplikací používat alternativní distribuční kanály a schopnost koncových uživatelů zvolit si mezi různými softwarovými aplikacemi z různých distribučních kanálů, a měla by být zakázána, neboť jsou nespravedlivá a mohou snižovat otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži. S cílem zajistit otevřenost hospodářské soutěži by měl strážce přístupu dále umožnit, aby softwarové aplikace nebo obchody se softwarovými aplikacemi třetích stran mohly koncového uživatele vybídnout k rozhodnutí, zda by se daná služba měla stát výchozí službou, a umožnit snadné provedení této změny.

S cílem zajistit, aby softwarové aplikace nebo obchody se softwarovými aplikacemi třetích stran neohrožovaly integritu hardwaru nebo operačního systému poskytovaného strážcem přístupu, mělo by být možné, aby dotčený strážce přístupu přijal přiměřená technická nebo smluvní opatření k dosažení tohoto cíle, pokud prokáže, že tato opatření jsou nezbytná a odůvodněná a že neexistují méně omezující prostředky k zajištění integrity hardwaru nebo operačního systému. Integrita hardwaru nebo operačního systému by měla zahrnovat veškeré koncepční možnosti, které je třeba zavést a udržovat s cílem chránit hardware nebo operační systém proti neoprávněnému přístupu, a to zajištěním toho, aby bezpečnostní kontroly stanovené pro dotčený hardware nebo operační systém nemohly být ohroženy. S cílem dále zajistit, aby softwarové aplikace nebo obchody se softwarovými aplikacemi třetích stran neohrozily bezpečnost koncových uživatelů, měl by mít strážce přístupu možnost zavést nezbytně nutná a přiměřená opatření a nastavení jiná než výchozí nastavení, která koncovým uživatelům umožní účinně chránit bezpečnost ve vztahu k softwarovým aplikacím nebo obchodům se softwarovými aplikacemi třetích stran, prokáže-li strážce přístupu, že tato opatření a nastavení jsou nezbytně nutná a odůvodněná a že neexistují méně omezující prostředky k dosažení daného cíle. Je třeba zabránit tomu, aby strážce přístupu taková opatření zaváděl jako výchozí nastavení nebo je instaloval předem.

(51)

Strážci přístupu jsou často vertikálně integrováni a nabízejí určité produkty nebo služby koncovým uživatelům prostřednictvím svých vlastních hlavních služeb platforem nebo prostřednictvím podnikatelských uživatelů, které ovládají, což často vede ke střetu zájmů. To může zahrnovat situaci, kdy strážce přístupu poskytuje své vlastní online zprostředkovatelské služby prostřednictvím internetového vyhledávače. Při nabízení těchto produktů nebo služeb v rámci hlavní služby platformy mohou strážci přístupu vyhradit z hlediska pořadí, souvisejícího indexování a automatického procházení lepší postavení pro svou nabídku než pro nabídku produktů nebo služeb třetích stran, které na této hlavní službě platformy rovněž působí. K tomu může dojít například u produktů nebo služeb, včetně jiných hlavních služeb platforem, které jsou řazeny ve výsledcích hledání v internetových vyhledávačích nebo které jsou částečně nebo zcela začleněny do výsledků internetových vyhledávačů, skupiny výsledků specializovaných na určité téma zobrazené spolu s výsledky internetového vyhledávače, které někteří koncoví uživatelé považují za samostatnou službu nebo doplňkovou službu k internetovému vyhledávači.

Dalšími příklady jsou softwarové aplikace, které jsou distribuovány prostřednictvím obchodů se softwarovými aplikacemi, videonahrávky distribuované prostřednictvím platformy pro sdílení videonahrávek nebo produkty či služby, které jsou zvýrazněny a zobrazeny v informačním přehledu služby online sociálních sítí, produkty či služby seřazené ve výsledcích vyhledávání nebo zobrazované na online tržišti nebo produkty či služby nabízené prostřednictvím virtuálního asistenta. K takovému vyhrazení lepšího postavení vlastní nabídky strážce přístupu může dojít i před určením pořadí na základě dotazu, například při automatickém procházení a indexování. Strážce přístupu může zvýhodnit svůj vlastní obsah před obsahem třetích stran například již v průběhu automatického procházení při procesu objevování, během něhož je vyhledáván nový a aktualizovaný obsah, jakož i v průběhu indexování, které zahrnuje ukládání a utřídění obsahu nalezeného během procesu automatického procházení. Za těchto okolností má strážce přístupu dvojí postavení, jako zprostředkovatel pro podniky, které jsou třetími stranami, a jako podnik přímo poskytující produkty nebo služby. V důsledku toho jsou takoví strážci přístupu schopni přímo narušit otevřenost daných produktů nebo služeb na těchto hlavních službách platforem hospodářské soutěži, a to na úkor podnikatelských uživatelů, kteří nejsou ovládáni strážcem přístupu.

(52)

V takových situacích by se strážce přístupu neměl dopouštět jakékoli formy rozdílného nebo preferenčního zacházení při určování pořadí v rámci hlavní služby platformy a souvisejícího indexování a automatického procházení, ať už prostřednictvím právních, obchodních nebo technických prostředků, ve prospěch produktů nebo služeb, které sám nabízí, nebo prostřednictvím podnikatelského uživatele, kterého ovládá. S cílem zajistit účinnost této povinnosti by podmínky, které se na toto pořadí vztahují, rovněž měly být obecně spravedlivé a transparentní. Pořadí by v této souvislosti mělo zahrnovat všechny formy relativního významu, včetně zobrazení, hodnocení, propojení nebo hlasových výsledků, a mělo by rovněž zahrnovat případy, kdy hlavní služba platformy koncovému uživateli předkládá nebo sděluje pouze jeden výsledek. Aby bylo zajištěno, že tato povinnost je účinná a nelze ji obcházet, měla by se vztahovat i na jakékoli opatření, které má rovnocenný účinek jako rozdílné nebo preferenční zacházení v pořadí. Provádění a prosazování této povinnosti by měly rovněž usnadnit pokyny přijaté podle článku 5 nařízení (EU) 2019/1150.

(53)

Strážci přístupu by neměli omezovat svobodnou volbu koncových uživatelů nebo jim v této volbě bránit tím, že technicky či jiným způsobem zabrání přechodu mezi různými softwarovými aplikacemi a službami nebo předplatnému jiných softwarových aplikací a služeb. Díky tomu by mohl své služby nabízet větší počet podniků, a koncoví uživatelé by tak v konečném důsledku měli větší výběr. Strážci přístupu by proto měli zajistit svobodnou volbu bez ohledu na to, zda jsou výrobci hardwaru, jehož prostřednictvím jsou tyto softwarové aplikace nebo služby přístupné, a neměli by vytvářet umělé technické či jiné překážky, kvůli kterým by nebyl přechod možný či účinný. Pouhé nabízení daného produktu nebo služby spotřebitelům, a to i prostřednictvím instalace předem, jakož i zlepšení nabídky koncovým uživatelům, jako je snížení ceny nebo zvýšená kvalita, by nemělo být považováno za zakázanou překážku pro přechod.

(54)

Strážci přístupu mohou bránit koncovým uživatelům v přístupu k online obsahu a službám včetně softwarových aplikací. Proto by měla být stanovena pravidla, která zajistí, aby jednání strážců přístupu neohrozilo právo koncových uživatelů na přístup k otevřenému internetu. Strážci přístupu mohou rovněž technicky omezit možnost koncových uživatelů účinně přecházet mezi různými podniky poskytujícími službu přístupu k internetu, a to zejména kontrolou nad hardwarem nebo operačními systémy. To narušuje rovné podmínky pro služby přístupu k internetu a v konečném důsledku poškozuje koncové uživatele. Proto by mělo být zajištěno, aby strážci přístupu nepřiměřeně neomezovali koncové uživatele při výběru podniku, který jim poskytuje služby přístupu k internetu.

(55)

Strážce přístupu může poskytovat služby nebo hardware, jako jsou nositelná zařízení s přístupem k hardwarovým či softwarovým prvkům zařízení, které je přístupné nebo ovládané prostřednictvím operačního systému nebo virtuálního asistenta, s cílem nabídnout koncovým uživatelům zvláštní funkce. V takovém případě vyžadují konkurenční poskytovatelé služeb nebo hardwaru, jako jsou poskytovatelé nositelných zařízení, stejně účinnou interoperabilitu se stejnými hardwarovými či softwarovými prvky a přístup k nim pro účely interoperability, aby mohli koncovým uživatelům poskytnout konkurenční nabídku.

(56)

Dvojí úlohu mohou strážci přístupu hrát rovněž jako vývojáři operačních systémů a výrobci zařízení, včetně veškerých technických funkcí, které takové zařízení může mít. Například strážce přístupu, který je výrobcem určitého zařízení, může omezit přístup k některým jeho funkcím, jako jsou bezpečné prvky a procesory technologie pro bezdrátovou komunikaci, mechanismy autentizace a software používaný k provozování těchto technologií, které mohou být nezbytné pro účinné poskytování služby, kterou společně s hlavní službou platformy nebo na její podporu poskytuje strážce přístupu, jakož i jakýkoli potenciální podnik poskytující takovou službu, který je třetí stranou.

(57)

Jsou-li dvojí úlohy využívány způsobem, který jiným poskytovatelům služeb a hardwaru brání mít za rovných podmínek přístup ke stejnému operačnímu systému, hardwarovým nebo softwarovým prvkům, jež jsou strážci přístupu k dispozici nebo jsou jím používány při poskytování jakýchkoli doplňkových či podpůrných služeb nebo hardwaru, mohlo by to významně ohrozit inovace těchto jiných poskytovatelů, jakož i volbu u koncových uživatelů. Strážci přístupu by proto měli mít povinnost bezplatně zajistit účinnou interoperabilitu se stejným operačním systémem, hardwarovými nebo softwarovými prvky, které jsou dostupné nebo používané při poskytování vlastních doplňkových a podpůrných služeb a hardwaru, a přístup k nim pro účely interoperability. Tento přístup může být rovněž vyžadován softwarovými aplikacemi souvisejícími s příslušnými službami poskytovanými společně s hlavní službou platformy nebo na její podporu s cílem účinně vyvíjet a poskytovat funkce interoperabilní s funkcemi poskytovanými strážci přístupu. Cílem těchto povinností je umožnit konkurenčním třetím stranám propojení s příslušnými charakteristikami prostřednictvím rozhraní nebo podobných řešení, a to stejně účinně jako v případě vlastních služeb nebo hardwaru strážce přístupu.

(58)

Podmínky, za nichž strážci přístupu poskytují podnikatelským uživatelům, včetně inzerentů i vydavatelů, online reklamní služby jsou často netransparentní a nejasné. To mnohokrát vede k tomu, že inzerenti a vydavatelé nemají o účinku dané reklamy dostatek informací. Za účelem dalšího posílení spravedlnosti, transparentnosti a otevřenosti hospodářské soutěži by strážci přístupu ve vztahu k online reklamním službám uvedeným v rozhodnutí o označení, jakož i těm, které jsou plně integrovány s dalšími hlavními službami platforem téhož podniku, měli na požádání poskytovat inzerentům, vydavatelům a třetím stranám se zmocněním od inzerentů a vydavatelů bezplatný přístup ke svým nástrojům pro měření výkonnosti a k datům, včetně agregovaných a neagregovaných dat, nezbytným k tomu, aby inzerenti, zmocněné třetí strany jako například reklamní agentury jednající jménem společnosti umisťující reklamu, jakož i vydavatelé mohli účinně provádět vlastní nezávislé ověření poskytování příslušných online reklamních služeb.

(59)

Strážci přístupu mají prospěch z přístupu k obrovskému množství dat, která shromažďují při poskytování hlavních služeb platforem, jakož i dalších digitálních služeb. Aby se zajistilo, že strážci přístupu nebudou narušovat otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži nebo inovační potenciál dynamického digitálního odvětví tím, že omezí změny poskytovatele či multi-homing, měli by koncoví uživatelé, jakož i třetí strany zmocněné koncovým uživatelem mít účinný a okamžitý přístup k datům, která poskytují nebo která byla vygenerována prostřednictvím jejich činnosti v rámci příslušných hlavních služeb platforem strážce přístupu. Data by měla být obdržena ve formátu, k němuž mají koncový uživatel nebo příslušná třetí strana zmocněná koncovým uživatelem, ke kterému jsou data přenášena, okamžitý a účinný přístup a mohou jej využívat. Strážci přístupu by prostřednictvím vhodných a vysoce kvalitních technických opatření, jako jsou aplikační programovací rozhraní, měli rovněž zajistit, aby koncoví uživatelé nebo třetí strany zmocněné koncovými uživateli mohli data nepřetržitě a v reálném čase volně přenášet. To by mělo platit i pro jakákoli další data na různých úrovních agregace, která jsou pro účinné umožnění této přenositelnosti nezbytná. Aby se předešlo pochybnostem, povinnost strážce přístupu zajistit účinnou přenositelnost dat podle tohoto nařízení doplňuje právo na přenositelnost údajů podle nařízení (EU) 2016/679. Usnadnění změny poskytovatele nebo multi-homingu by pak mělo vést k většímu výběru pro koncové uživatele a motivovat strážce přístupu a podnikatelské uživatele k inovacím.

(60)

Podnikatelští uživatelé, kteří využívají hlavních služeb platforem strážců přístupu, a koncoví uživatelé těchto podnikatelských uživatelů, poskytují a generují velké množství dat. S cílem zajistit, aby podnikatelští uživatelé měli k takto vytvořeným relevantním datům přístup, měl by jim k nim strážce přístupu na jejich žádost bezplatně poskytnout účinný přístup. Tento přístup by měl být rovněž poskytnut třetím stranám najatým podnikatelským uživatelem, které pro podnikatelského uživatele vystupují jako zpracovatel těchto dat. Tento přístup by měl zahrnovat přístup k datům poskytovaným nebo generovaným stejnými podnikatelskými uživateli a stejnými koncovými uživateli těchto podnikatelských uživatelů v souvislosti s jinými službami stejného strážce přístupu, včetně služeb poskytovaných společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu, pokud jsou neoddělitelně spojeny s příslušnou žádostí. Za tímto účelem by strážce přístupu neměl využívat žádná smluvní ani jiná omezení k tomu, aby podnikatelským uživatelům bránil v přístupu k příslušným datům, a měl by umožnit podnikatelským uživatelům získat souhlas svých koncových uživatelů s takovým přístupem k datům a jejich vyhledáváním, pokud je takový souhlas vyžadován podle nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES. Strážci přístupu by měli rovněž zajistit nepřetržitý přístup k takovým datům v reálném čase prostřednictvím vhodných technických opatření, například zavedením vysoce kvalitních aplikačních programovacích rozhraní nebo integrovaných nástrojů pro podnikatelské uživatele s malými objemy dat.

(61)

Hodnota internetových vyhledávačů pro jejich příslušné podnikatelské a koncové uživatele se zvyšuje s tím, jak se zvyšuje celkový počet těchto uživatelů. Podniky poskytující internetové vyhledávače shromažďují a uchovávají agregované soubory dat obsahující informace o tom, co uživatelé vyhledávali a jak zacházeli s výsledky, které jim byly poskytnuty. Podniky poskytující služby internetových vyhledávačů shromažďují uvedená data o vyhledávání prováděném prostřednictvím jejich vlastní služby internetového vyhledávače a případně pomocí vyhledávání na platformách jejich navazujících obchodních partnerů. Přístup strážců přístupu k takovým datům o pořadí, vyhledávání, kliknutích a zobrazování představuje významnou překážku pro vstup a expanzi, což snižuje otevřenost internetových vyhledávačů hospodářské soutěži. Strážci přístupu by proto měli být povinni poskytovat za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek přístup k datům o pořadí, vyhledávání, kliknutích a zobrazování týkajícím se bezplatného a placeného vyhledávání prováděného spotřebiteli prostřednictvím internetových vyhledávačů jiným podnikům poskytujícím takové služby, tak aby tyto podniky, které jsou třetími stranami, mohly optimalizovat své služby a konkurovat příslušným hlavním službám platforem. Tento přístup by měl být rovněž poskytnut třetím stranám, které uzavřely smlouvu s poskytovatelem internetového vyhledávače a které pro tento internetový vyhledávač vystupují jako zpracovatelé těchto dat. Při poskytování přístupu ke svým vyhledávacím datům by měl strážce přístupu zajistit vhodnými prostředky, jako je například anonymizace osobních údajů, ochranu těchto osobních údajů koncových uživatelů, mimo jiné proti možným rizikům opětovné identifikace, aniž by došlo k podstatnému zhoršení kvality nebo užitečnosti dat. Příslušná data jsou anonymizována v případě, kdy jsou osobní údaje nevratně pozměněny tak, že se informace netýkají identifikované či identifikovatelné fyzické osoby, nebo kdy osobní údaje byly anonymizovány tak, že subjekt údajů není nebo již přestal být identifikovatelným.

(62)

V případě obchodů se softwarovými aplikacemi, internetových vyhledávačů a služeb online sociálních sítí uvedených v rozhodnutí o označení by měli strážci přístupu zveřejnit a uplatňovat všeobecné podmínky přístupu, které by měly být spravedlivé, přiměřené a nediskriminační. Součástí těchto všeobecných podmínek by mělo být i stanovení mimosoudního mechanismu řešení sporů zavedeného v Unii, který je snadno přístupný, nestranný, nezávislý a pro podnikatelského uživatele bezplatný, aniž jsou dotčeny vlastní náklady podnikatelského uživatele a přiměřená opatření zaměřená na předcházení zneužívání mechanismu řešení sporů podnikatelskými uživateli. Mechanismem řešení sporů by nemělo být dotčeno právo podnikatelských uživatelů domáhat se nápravy u soudních orgánů v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy. Důležitou bránou pro podnikatelské uživatele, kteří se snaží oslovit koncové uživatele, jsou zejména strážci přístupu, kteří poskytují přístup k obchodům se softwarovými aplikacemi. Vzhledem k nerovnováze ve vyjednávací síle mezi těmito strážci přístupu a podnikatelskými uživateli jejich obchodů se softwarovými aplikacemi by těmto strážcům přístupu nemělo být umožněno uplatňovat všeobecné podmínky, včetně cenových, které by byly zneužívající nebo by vedly k neodůvodněnému rozlišování.

Ceny nebo jiné všeobecné podmínky přístupu by měly být považovány za zneužívající, pokud vedou k nerovnováze práv a povinností uložených podnikatelským uživatelům nebo poskytují strážci přístupu služeb výhodu, která je nepřiměřená službě poskytované strážcem přístupu podnikatelským uživatelům nebo vede k nevýhodě pro podnikatelské uživatele při poskytování stejných nebo podobných služeb jako klíčový uživatel. Jako měřítko pro určení poctivosti všeobecných podmínek přístupu mohou sloužit tyto referenční hodnoty: ceny účtované za stejné nebo podobné služby jinými poskytovateli obchodů se softwarovými aplikacemi nebo pro ně uložené podmínky; ceny účtované poskytovatelem obchodu se softwarovými aplikacemi za různé související nebo podobné služby nebo podmínky, které byly uloženy pro ně nebo pro různé typy koncových uživatelů; ceny účtované nebo podmínky uložené poskytovatelem obchodu se softwarovými aplikacemi za tutéž službu v různých zeměpisných oblastech; ceny účtované poskytovatelem obchodu se softwarovými aplikacemi za tutéž službu, kterou strážce přístupu sám poskytuje, nebo podmínky pro ni uložené. Tato povinnost by neměla zakládat právo na přístup a neměla by jí být dotčena schopnost poskytovatelů obchodů se softwarovými aplikacemi, internetových vyhledávačů a služeb online sociálních sítí nést požadovanou odpovědnost v boji proti nezákonnému a nežádoucímu obsahu, jak je stanoveno v nařízení o jednotném trhu digitálních služeb.

(63)

Strážci přístupu mohou omezit schopnost podnikatelských a koncových uživatelů odhlásit se z hlavní služby platformy, k níž se dříve přihlásili. Proto by měla být stanovena pravidla, která zabrání situaci, ve které strážci přístupu narušují právo podnikatelských a koncových uživatelů svobodně si vybrat hlavní službu platformy, kterou chtějí využívat. Aby byla zajištěna svobodná volba podnikatelských a koncových uživatelů, nemělo by být možné, aby strážce přístupu podnikatelským nebo koncovým uživatelům nadměrně ztěžoval nebo znesnadňoval odhlášení od hlavní služby platformy. Zrušení účtu nebo trvalé odhlášení by nemělo být složitější než otevření účtu nebo přihlášení se ke stejné službě. Strážci přístupu by při ukončení smluv se svými koncovými nebo podnikatelskými uživateli neměli požadovat dodatečné poplatky. Strážci přístupu by měli zajistit, aby podmínky pro ukončení smluv byly vždy přiměřené a koncoví uživatelé je mohli bez nepřiměřených obtíží splnit, například pokud jde o důvody ukončení smlouvy, výpovědní dobu nebo formu takového ukončení. Tím nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy použitelné v souladu s právem Unie, které stanoví práva a povinnosti týkající se podmínek ukončení poskytování hlavních služeb platforem koncovými uživateli.

(64)

Nedostatečná interoperabilita umožňuje strážcům přístupu, kteří poskytují interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, využívat silných síťových účinků, což přispívá ke snížení otevřenosti hospodářské soutěži. Bez ohledu na to, zda koncoví uživatelé využívají multi-homing, strážci přístupu navíc často poskytují interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech jako součást svého ekosystému platforem, což dále zvyšuje překážky pro vstup jiných poskytovatelů těchto služeb na trh a zvyšuje náklady koncových uživatelů na změnu poskytovatele. Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (14), a zejména podmínky a postupy stanovené v článku 61 uvedené směrnice, měli by tedy strážci přístupu bezplatně a na požádání zajistit interoperabilitu mezi určitými základními funkcemi svých interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, které poskytují svým koncovým uživatelům, a poskytovateli těchto služeb, kteří jsou třetími stranami.

Strážci přístupu by měli zajistit interoperabilitu pro poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, kteří jsou třetími stranami a nabízejí nebo mají v úmyslu nabízet tyto své služby koncovým a podnikatelským uživatelům v Unii. Aby se praktické provádění této interoperability usnadnilo, měl by mít dotčený strážce přístupu povinnost zveřejnit referenční nabídku, která stanoví technické podrobnosti a všeobecné podmínky interoperability s jeho interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech. V příslušných případech by Komise měla mít možnost konzultovat se Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací s cílem určit, zda technické podrobnosti a všeobecné podmínky zveřejněné v referenční nabídce, které strážce přístupu hodlá uplatňovat nebo uplatňuje, tuto povinnost splňují.

Strážce přístupu a žádající poskytovatel by měli vždy zajistit, aby interoperabilita nenarušovala vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany údajů v souladu s jejich povinnostmi stanovenými v tomto nařízení a platných právních předpisech Unie, zejména v nařízení (EU) 2016/679 a směrnici 2002/58/ES. Povinností týkající se interoperability by neměly být dotčeny informace a možnosti volby, které mají být poskytnuty koncovým uživatelům interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech poskytovaných strážcem přístupu a žádajícím poskytovatelem podle tohoto nařízení a dalších právních předpisů Unie, zejména nařízení (EU) 2016/679.

(65)

Aby se zajistila účinnost povinností stanovených tímto nařízením a zároveň se zajistilo, že se tyto povinnosti omezí na to, co je nezbytné pro zajištění otevřenosti hospodářské soutěži a řešení škodlivých účinků nekalých praktik ze strany strážců přístupu, je důležité je jasně definovat a vymezit tak, aby je mohl strážce přístupu v plném rozsahu dodržovat, a to při plném souladu s platnými právními předpisy, a zejména s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES a právními předpisy o ochraně spotřebitele, kybernetické bezpečnosti, bezpečnosti výrobků a požadavky na přístupnost, včetně směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 a (EU) 2016/2102 (15). Strážci přístupu by měli zajistit soulad s tímto nařízením již od návrhu. Nezbytná opatření by proto měla být co nejvíce začleněna do návrhu technologií, který strážci přístupu používají.

V některých případech může být vhodné, aby Komise v návaznosti na dialog s dotčeným strážcem přístupu a poté, co třetí strany měly možnost se vyjádřit, dále upřesnila některá opatření, která by měl dotčený strážce přístupu přijmout s cílem účinně plnit povinnosti, které mohou vyžadovat další upřesnění, nebo všechny povinnosti v případě obcházení. Takové další upřesnění by mělo být možné zejména v případech, kdy může být plnění povinnosti, která by mohla být dále upřesněna, ovlivněno kolísáním služeb v rámci jedné kategorie hlavních služeb platforem. Za tímto účelem by měl mít strážce přístupu možnost požádat Komisi, aby se zapojila do procesu, v jehož rámci může Komise dále upřesnit některá opatření, která by měl dotčený strážce přístupu přijmout, aby tyto povinnosti skutečně splňoval.

Komise by měla mít možnost vlastního uvážení při rozhodování o tom, zda a kdy by měla být tato další upřesnění poskytnuta, přičemž by měla respektovat zásady rovného zacházení, proporcionality a řádné správy. V tomto ohledu by Komise měla uvést hlavní důvody svého posouzení, včetně jakýchkoli priorit v oblasti prosazování práva. Tento postup by neměl být využíván k oslabení účinnosti tohoto nařízení. Tímto procesem dále nejsou dotčeny pravomoci Komise přijímat rozhodnutí, v němž se konstatuje, že strážce přístupu nesplnil některou z povinností stanovených v tomto nařízení, včetně možnosti ukládat pokuty nebo penále. Komise by měla mít možnost řízení opětovně zahájit, včetně případů, kdy se ukáže, že stanovená opatření nejsou účinná. Opětovné zahájení z důvodu neúčinnosti stanovených opatření přijatých rozhodnutím by mělo Komisi umožnit stanovená opatření změnit s účinkem v budoucnu. Komise by rovněž měla mít možnost stanovit přiměřenou dobu, po kterou lze řízení opětovně zahájit, ukáží-li se stanovená opatření jako neúčinná.

(66)

Dalším prvkem k zajištění proporcionality by měla být možnost strážců přístupu navrhnout v nezbytném rozsahu o přerušení uplatňování konkrétní povinnosti za výjimečných okolností, které jsou mimo kontrolu takového strážce přístupu, jako je například nepředvídaný vnější otřes, který dočasně vyloučil značnou část poptávky koncových uživatelů po příslušné hlavní službě platformy, prokáže-li strážce přístupu, že dodržování konkrétní povinnosti ohrožuje hospodářskou životaschopnost jeho činností v Unii. Komise by měla určit výjimečné okolnosti odůvodňující takové přerušení a pravidelně je přezkoumávat s cílem posoudit, zda podmínky pro udělení přerušení stále platí.

(67)

Komise by měla mít možnost za výjimečných okolností a na základě vymezených důvodů veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, jak jsou stanoveny v unijním právu a vykládány Soudním dvorem, rozhodnout, že se konkrétní povinnost na konkrétní hlavní službu platformy nepoužije. Jsou-li tyto veřejné zájmy poškozeny, mohlo by to naznačovat, že náklady na prosazování určité povinnosti pro společnost jako celek jsou v konkrétním výjimečném případě příliš vysoké, a tudíž nepřiměřené. V příslušných případech by Komise měla mít možnost usnadnit soulad posouzením toho, zda je omezené a řádně odůvodněné přerušení nebo osvobození opodstatněné. To by mělo zajistit přiměřenost povinností stanovených v tomto nařízení, aniž by byly ohroženy zamýšlené účinky ex ante na spravedlnost a otevřenost hospodářské soutěži. Je-li taková výjimka udělena, měla by Komise své rozhodnutí každoročně přezkoumat.

(68)

Strážci přístupu by měli ve lhůtě pro splnění svých povinností podle tohoto nařízení informovat Komisi prostřednictvím povinného podávání zpráv o opatřeních, která zamýšlejí provést nebo která provedli s cílem zajistit účinný soulad s těmito povinnostmi, včetně opatření týkajících se souladu s nařízením (EU) 2016/679, a to v rozsahu, v jakém jsou relevantní pro dodržování povinností stanovených tímto nařízením, což by mělo Komisi umožnit plnit své povinnosti podle tohoto nařízení. Jasné a srozumitelné shrnutí těchto informací bez důvěrných údajů by dále mělo být veřejně přístupné s přihlédnutím k oprávněnému zájmu strážce přístupu na ochraně jeho obchodních tajemství a dalších důvěrných informací. Toto zveřejnění nedůvěrné povahy by mělo třetím stranám umožnit, aby ověřily, zda strážci přístupu plní povinnosti stanovené v tomto nařízení. Tímto podáváním zpráv by neměla být dotčena žádná opatření Komise pro prosazování práva kdykoli po podání zprávy. Komise by měla zveřejnit online odkaz na shrnutí zprávy bez důvěrných údajů, jakož i veškeré další veřejné informace založené na informačních povinnostech vyplývajících z tohoto nařízení s cílem zajistit dostupnost těchto informací využitelným a komplexním způsobem, zejména pro malé a střední podniky.

(69)

Povinnosti strážců přístupu by měly být aktualizovány až po důkladném prošetření povahy a dopadu konkrétních praktik, které mohou být po důkladném šetření nově identifikovány jako nekalé nebo omezující otevřenost hospodářské soutěži stejným způsobem jako nekalé praktiky stanovené v tomto nařízení, přičemž mohou stát mimo oblast působnosti stávajícího souboru povinností. Komise by měla mít možnost zahájit šetření s cílem určit, zda je třeba stávající povinnosti aktualizovat, a to buď z vlastního podnětu, nebo na základě odůvodněné žádosti alespoň tří členských států. Při předkládání těchto odůvodněných žádostí by členské státy měly mít možnost zahrnout informace o nově zavedených nabídkách produktů, služeb, softwaru nebo prvků, které vzbuzují obavy ohledně otevřenosti hospodářské soutěži nebo spravedlnosti, ať už jsou prováděny v souvislosti se stávajícími hlavními službami platforem, nebo jinak. Pokud Komise na základě šetření trhu považuje za nezbytné změnit podstatné prvky tohoto nařízení, jako je zahrnutí nových povinností, které se odchylují od stejných otázek otevřenosti hospodářské soutěži nebo spravedlnosti, jimiž se zabývá toto nařízení, měla by předložit návrh na změnu nařízení.

(70)

S ohledem na značnou hospodářskou sílu strážců přístupu je důležité, aby byly příslušné povinnosti uplatňovány účinně a nebyly obcházeny. Za tímto účelem by se dotčená pravidla měla vztahovat na veškeré praktiky ze strany strážce přístupu bez ohledu na jejich formu a bez ohledu na to, zda jsou smluvní, obchodní, technické nebo jakékoli jiné povahy, v rozsahu, v němž taková praktika odpovídá typu praktiky, na niž se vztahuje jedna z povinností stanovených tímto nařízením. Strážci přístupu by se neměli chovat tak, aby narušovali účinnost zákazů a povinností stanovených v tomto nařízení. Toto chování zahrnuje návrh použitý strážcem přístupu, prezentaci volby koncového uživatele neutrálním způsobem nebo použití struktury, funkce nebo způsobu fungování uživatelského rozhraní nebo jeho části k oslabení nebo narušení autonomie, rozhodování nebo volby uživatele. Strážce přístupu by dále neměl mít možnost, aby se choval způsobem, který narušuje interoperabilitu požadovanou podle tohoto nařízení, například uplatňováním neodůvodněných technických ochranných opatření, diskriminačními podmínkami služby, nezákonným uplatňováním autorského práva k rozhraním pro programování aplikací nebo poskytováním zavádějících informací. Strážci přístupu by neměli mít možnost obcházet své označení prostřednictvím umělé segmentace, rozdělení, dalšího členění, tříštění nebo štěpení svých hlavních služeb platforem, jejichž účelem je vyhnout se kvantitativním prahovým hodnotám stanoveným v tomto nařízení.

(71)

Aby byla zajištěna účinnost přezkumu statusu strážce přístupu, jakož i možnost upravit seznam hlavních služeb platforem poskytovaných strážcem přístupu, měli by strážci přístupu informovat Komisi o všech svých zamýšlených akvizicích jiných podniků poskytujících hlavní služby platforem nebo jakékoli jiné služby poskytované v digitálním odvětví nebo jiné služby umožňující shromažďování dat, a to před provedením těchto akvizic. Tyto informace by měly sloužit nejen při postupu přezkumu statusu jednotlivých strážců přístupu, ale měly by také poskytovat znalosti, které jsou zásadní pro sledování širších trendů v oblasti otevřenosti hospodářské soutěži v digitálním odvětví, a mohou tak být užitečným faktorem při rozhodování v souvislosti se šetřeními trhu podle tohoto nařízení. Vzhledem k možnosti použít tyto informace pro účely vnitrostátní kontroly fúzí a vzhledem k tomu, že za určitých okolností může vnitrostátní příslušný orgán tyto akvizice postoupit Komisi pro účely kontroly fúzí, by Komise dále měla o těchto informacích vyrozumět členské státy. Komise by rovněž měla každoročně zveřejnit seznam akvizic, o nichž ji vyrozuměl strážce přístupu. V zájmu zajištění nezbytné transparentnosti a vhodnosti těchto informací pro různé účely stanovené v tomto nařízení by strážci přístupu měli poskytovat alespoň informace o podnicích dotčených spojením, o jejich ročním unijním a celosvětovém obratu, o jejich oblasti činnosti, včetně činností přímo souvisejících se spojením, o hodnotě transakce nebo jejím odhadu, o shrnutí spojení, včetně jeho povahy a odůvodnění, jakož i o výčtu členských států, jichž se operace týká.

(72)

Ochrana údajů a soukromí koncových uživatelů jsou relevantní pro jakékoli posouzení možných negativních účinků zjištěných praktik strážců přístupu spočívajících ve sběru a shromažďování velkého množství dat od koncových uživatelů. Zajištění odpovídající úrovně transparentnosti postupů profilování používaných strážci přístupu, mimo jiné pokud jde o profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679, usnadňuje otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži. Transparentnost tlačí na strážce přístupu z vnějšku k tomu, aby se z hlubokého profilování spotřebitelů nestal standard odvětví, neboť potenciální noví účastníci na trhu nebo začínající podniky nemají přístup k datům ve stejném rozsahu, hloubce a v podobném rozsahu. Větší transparentnost by jiným podnikům poskytujícím hlavní služby platforem umožnila, aby se lépe odlišovaly od konkurentů prostřednictvím záruk lepší ochrany soukromí.

V zájmu zajištění minimální úrovně účinnosti této povinnosti transparentnosti by strážci přístupu měli poskytnout alespoň nezávislým auditem ověřený popis základu, na němž se profilování provádí, včetně toho, zda se vychází z osobních údajů a dat odvozených z činnosti uživatelů v souladu s nařízením (EU) 2016/679, použitého zpracování, účelu, pro který je profil připraven a případně použit, doby trvání profilování, dopadu tohoto profilování na služby strážce přístupu a opatření přijatých s cílem účinně umožnit koncovým uživatelům, aby si byli vědomi příslušného používání tohoto profilování, jakož i opatření k získání jejich souhlasu nebo poskytnutí možnosti tento souhlas odepřít nebo odvolat. Komise by měla auditem ověřený popis předat Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů s cílem poskytnout informace o prosazování unijních pravidel pro ochranu údajů. Komise by měla být zmocněna k vypracování metodiky a postupu pro sestavení auditem ověřeného popisu v konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů, Evropským sborem pro ochranu osobních údajů, občanskou společností a odborníky, a to v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (16) a (EU) 2018/1725 (17).

(73)

S cílem zajistit úplné a trvalé dosažení cílů tohoto nařízení by měla mít Komise možnost posoudit, zda by podnik poskytující hlavní služby platforem měl být označen za strážce přístupu, i když nedosahuje kvantitativních prahových hodnot stanovených v tomto nařízení; zda systematické nedodržování povinností strážcem přístupu zakládá důvod k uložení dalších nápravných opatření; zda by na seznam hlavních služeb platforem mělo být doplněno více služeb v digitálním odvětví a zda je třeba vést šetření týkající se dalších praktik, které jsou podobně nepoctivé a snižují otevřenost digitálních trhů hospodářské soutěži. Toto posouzení by se mělo opírat o šetření trhu, která mají být prováděna v přiměřeném časovém rámci, za použití jasných postupů a lhůt, s cílem podpořit účinek ex ante tohoto nařízení na otevřenost hospodářské soutěži a spravedlnost v digitálním odvětví a aby byla zajištěna požadovaná míra právní jistoty.

(74)

Na základě šetření trhu by měla být Komise schopna zjistit, že podnik poskytující hlavní službu platformy splňuje všechna zastřešující kvalitativní kritéria pro to, aby mohl být označen za strážce přístupu. Uvedený podnik by tak měl v zásadě splňovat všechny příslušné povinnosti stanovené tímto nařízením. Strážcům přístupu, které Komise označila, protože u nich lze předpokládat, že v blízké budoucnosti získají zavedené a trvalé postavení, by však Komise měla uložit pouze ty povinnosti, které jsou nezbytné a vhodné k tomu, aby dotčenému poskytovateli zabránily v jeho činnosti docílit zavedeného a trvalého postavení. Co se týče těchto nově vznikajících strážců přístupu, měla by Komise vzít v úvahu, že tento status má v zásadě dočasný charakter, a proto by mělo být v daném okamžiku rozhodnuto, zda by se na takový podnik poskytující hlavní služby platforem měl vztahovat celý soubor povinností strážce přístupu, protože získal zavedené a trvalé postavení, nebo podmínky pro označení nejsou splněny, a proto by všechny dříve uložené povinnosti měly být zrušeny.

(75)

Komise by měla vést šetření a posoudit, zda jsou odůvodněná další nápravná opatření týkající se jednání nebo případně strukturální nápravná opatření, s cílem zajistit, aby strážce přístupu nezmařil cíle tohoto nařízení systematickým nedodržováním některé z povinností stanovených tímto nařízením. Tak je tomu, pokud Komise vydala vůči strážci přístupu během období osmi let alespoň tři rozhodnutí o nesouladu, která se mohou týkat různých hlavních služeb platforem a různých povinností stanovených v tomto nařízení, a pokud strážce přístupu udržel, rozšířil nebo dále posílil svůj dopad na vnitřním trhu, ekonomickou závislost svých podnikatelských a koncových uživatelů na svých hlavních službách platforem nebo upevnění svého postavení. Mělo by se mít za to, že strážce přístupu udržel, rozšířil nebo posílil své klíčové postavení, pokud navzdory donucovacím opatřením přijatým Komisí stále drží nebo dále konsolidoval či upevnil svůj význam jakožto klíčového místa pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů.

Komise by měla mít v takových případech pravomoc uložit s náležitým přihlédnutím k zásadě proporcionality jakékoli nápravné opatření směřují ke změně chování či strukturální opatření. V této souvislosti by Komise měla mít pravomoc zakázat danému strážci přístupu v rozsahu, v němž je takové nápravné opatření přiměřené a nezbytné k zachování nebo obnovení spravedlnosti a otevřenosti hospodářské soutěže, jež byly narušeny v důsledku systematického nedodržování povinností, a po určitou omezenou dobu, aby se spojoval v souvislosti s těmito hlavními službami platforem nebo ostatními službami poskytovanými v digitálním odvětví nebo službami umožňujícími shromažďování dat, jež jsou systematickým nedodržováním povinností dotčeny. S cílem umožnit účinné zapojení třetích stran a možnost vyzkoušet nápravná opatření před jejich uplatněním by měla Komise zveřejnit podrobné shrnutí případu, které nemá důvěrnou povahu, a opatření, která mají být přijata. Komise by měla mít možnost řízení opětovně zahájit, a to včetně případů, kdy se stanovená nápravná opatření ukáží být neúčinná. Opětovné zahájení šetření z důvodu neúčinných nápravných opatření přijatých rozhodnutím by mělo Komisi umožnit změnit nápravná opatření s budoucím účinkem. Komise by rovněž měla mít možnost stanovit přiměřenou lhůtu, v níž by mělo být možné řízení znovu zahájit, ukáží-li se opatření jako neúčinná.

(76)

Pokud v průběhu šetření systematického nedodržování povinností nabídne strážce přístupu Komisi závazky, měla by mít Komise možnost přijmout rozhodnutí, kterým tyto závazky učiní závaznými pro dotčeného strážce přístupu, pokud zjistí, že tyto závazky zajišťují účinné dodržování povinností stanovených v tomto nařízení. Uvedené rozhodnutí by mělo rovněž konstatovat, že v souvislosti se systematickým nedodržováním povinností, které bylo předmětem šetření, již neexistují důvody pro zásah Komise. Při posuzování toho, zda jsou závazky nabídnuté strážcem přístupu pro zajištění účinného dodržování povinností podle tohoto nařízení dostačující, by Komise měla mít možnost zohlednit testy provedené strážcem přístupu k prokázání účinků nabídnutých závazků v praxi. Komise by měla ověřit, že je rozhodnutí o závazcích plně dodržováno a dosahuje svých cílů, a pokud zjistí, že závazky účinné nejsou, měla by být oprávněna znovu rozhodnout.

(77)

Služby v digitálním odvětví a typy praktik s nimi související se mohou rychle a ve značném rozsahu měnit. Aby se zajistilo, že toto nařízení zůstává aktuální a představuje účinnou a ucelenou regulační reakci na problémy, které způsobují strážci přístupu, je důležité zajistit pravidelný přezkum seznamů hlavních služeb platforem, jakož i povinností stanovených v tomto nařízení. To je obzvláště důležité pro zajištění toho, aby byla identifikována praktika, která pravděpodobně omezí otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži nebo je nekalá. I když je důležité provádět pravidelně přezkum vzhledem k dynamicky se měnící povaze digitálního odvětví, za účelem měly by být v zájmu zajištění právní jistoty, pokud jde o regulační podmínky, veškeré přezkumy prováděny v přiměřeném a vhodném časovém rámci. Šetření trhu by rovněž měla zajistit, aby Komise měla spolehlivý důkazní základ pro posouzení, zda by měla navrhnout změnu tohoto nařízení s cílem přezkoumat, rozšířit nebo dále upřesnit seznamy hlavních služeb platforem. Uvedená šetření by měla rovněž zajistit, aby Komise měla spolehlivý důkazní základ pro posouzení, zda by měla navrhnout změnu tohoto nařízení nebo přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým by tyto povinnosti aktualizovala.

(78)

Pokud jde o jednání strážců přístupu, na které se nevztahují povinnosti stanovené v tomto nařízení, měla by mít Komise možnost zahájit šetření trhu týkajícího se nových služeb a nových praktik s cílem zjistit, zda mají být povinnosti stanovené v tomto nařízení doplněny prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci spadajícího do oblasti působnosti zmocnění stanoveného pro tyto akty v přenesené pravomoci v tomto nařízení, nebo předložením návrhu na změnu tohoto nařízení. Tím není dotčena možnost, aby Komise v příslušných případech zahájila řízení podle článků 101 nebo 102 Smlouvy o fungování EU. Tato řízení by měla být vedena v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1/2003 (18). V naléhavých případech z důvodu rizika vážného a nenapravitelného narušení hospodářské soutěže by Komise měla zvážit přijetí předběžných opatření v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1/2003.

(79)

V případě, že strážci přístupu uplatňují praktiku, která je nekalá nebo omezuje otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži, které jsou již označeny podle tohoto nařízení, avšak kdy se výslovně na uvedené praktiky povinnosti stanovené tímto nařízením nevztahují, měla by mít Komise možnost toto nařízení aktualizovat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Tyto aktualizace prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci by měly podléhat stejnému standardu šetření, a tudíž by jim mělo předcházet šetření trhu. Komise by rovněž měla uplatňovat předem stanovený standard při identifikaci těchto typů praktik. Tento právní standard by měl zajistit, aby typy povinností, které by mohly být podle tohoto nařízení od strážců přístupu kdykoliv požadovány, byly dostatečně předvídatelné.

(80)

Za účelem zajištění účinného provádění a dodržování tohoto nařízení by Komise měla mít silné vyšetřovací a vymáhací pravomoci, které jí umožní vyšetřovat, vymáhat a kontrolovat pravidla stanovená v tomto nařízení a zároveň zajistit dodržování základního práva na slyšení a na přístup ke spisu v souvislosti s vymáhacím řízením. Komise by měla mít tyto vyšetřovací pravomoci rovněž pro účely provádění šetření trhu, a to i za účelem aktualizace a přezkumu tohoto nařízení.

(81)

Komise by měla být zmocněna požadovat informace nezbytné pro účely tohoto nařízení. Zejména by měla mít přístup k veškerým relevantním dokumentům, datům, databázím, algoritmům a informacím nezbytným pro zahájení a provádění šetření a pro kontrolu dodržování povinností stanovených v tomto nařízení, bez ohledu na to, kdo tyto informace drží, a bez ohledu na jejich formu či formát, prostředek, na němž jsou uloženy, nebo místo, kde jsou uloženy.

(82)

Komise by měla mít možnost přímo požadovat, aby podniky nebo sdružení podniků poskytly veškeré relevantní důkazy, data a informace. Pro účely tohoto nařízení by Komise dále měla mít možnost vyžádat si veškeré relevantní informace od příslušných orgánů v daném členském státě nebo od jakékoli fyzické či právnické osoby. Při plnění rozhodnutí Komise jsou podniky povinny zodpovědět otázky týkající se skutkového stavu a poskytnout dokumenty.

(83)

Komise by rovněž měla být zmocněna provádět inspekce v kterémkoli podniku nebo sdružení podniků, dotazovat se všech osob, které by mohly mít užitečné informace, a zaznamenávat učiněná prohlášení.

(84)

Důležitým nástrojem k zajištění toho, aby během probíhajícího vyšetřování nevedlo vyšetřované protiprávní jednání k vážné a nenapravitelné újmě pro podnikatelské nebo koncové uživatele strážců přístupu, mohou být předběžná opatření. Tento nástroj je důležitý pro zamezení vývoji, který by rozhodnutí Komise přijaté na konci řízení mohlo již jen velmi obtížně zvrátit. Komise by proto měla mít pravomoc nařídit předběžná opatření v rámci řízení zahájeného za účelem případného přijetí rozhodnutí o nesouladu. Tato pravomoc by se měla uplatnit v případech, kdy Komise zjevně zjistila porušení povinností ze strany strážců přístupu a kdy existuje riziko vážné a nenapravitelné újmy pro podnikatelské nebo koncové uživatele strážců přístupu. Předběžná opatření se použijí pouze po určitou dobu, a to buď do ukončení řízení ze strany Komise, nebo po pevně stanovenou dobu, kterou lze prodloužit, je-li to nezbytné a vhodné.

(85)

Komise by měla mít možnost přijmout nezbytná opatření ke kontrole účinného plnění a dodržování povinností stanovených v tomto nařízení. Tato opatření by měla zahrnovat schopnost Komise jmenovat nezávislé externí odborníky a auditory, kteří budou Komisi v tomto postupu nápomocni, a to v případě potřeby i z příslušných orgánů členských států, jako jsou orgány pro ochranu údajů nebo spotřebitelů. Při jmenování auditorů by měla Komise zajistit dostatečnou obměnu.

(86)

Dodržování povinností uložených podle tohoto nařízení by mělo být vymahatelné prostřednictvím pokut a penále. Za tímto účelem by měly být rovněž stanoveny přiměřené výše pokut a penále za nedodržení povinností a porušení procesních pravidel s výhradou náležitých promlčecích lhůt, a to v souladu se zásadou proporcionality a zásadou zákazu dvojího trestu. Komise a příslušné vnitrostátní orgány by měly koordinovat své úsilí v oblasti prosazování, s cílem zajistit dodržování výše uvedených zásad. Komise by měla zejména brát v úvahu veškeré pokuty a penále uložené téže právnické osobě za stejné skutky prostřednictvím konečného rozhodnutí v řízení týkajícím se porušení jiných unijních nebo vnitrostátních pravidel, aby bylo zajištěno, že celkové uložené pokuty a penále odpovídají závažnosti protiprávního jednání.

(87)

Z cílem zajistit účinné vymáhání pokut uložených sdružením podniků za protiprávní jednání, kterého se dopustila, je nezbytné stanovit podmínky, za nichž by Komise měla mít možnost požadovat zaplacení pokuty od členů sdružení podniků v případě jeho platební neschopnosti.

(88)

V souvislosti s řízeními podle tohoto nařízení by mělo být dotčenému podniku přiznáno právo být vyslechnut Komisí a přijatá rozhodnutí by měla být zveřejňována. Při zajišťování práv na řádnou správu, práva na přístup ke spisu a práva být vyslechnut je nezbytné chránit důvěrné informac. Při zachování důvěrnosti informací by Komise dále měla zajistit, aby veškeré informace, na nichž je dané rozhodnutí založeno, byly zpřístupněny v míře, která osobě, jíž je rozhodnutí určeno, umožní pochopit skutečnosti a úvahy, které k rozhodnutí vedly. Je rovněž nezbytné zajistit, aby Komise použila informace shromážděné podle tohoto nařízení pouze pro účely tohoto nařízení, není-li výslovně stanoveno jinak. Za určitých podmínek by mělo být možné určité obchodní záznamy, jako je komunikace mezi právníky a jejich klienty, považovat za důvěrné, jsou-li splněny příslušné podmínky.

(89)

Při přípravě shrnutí, která nemají důvěrnou povahu, ke zveřejnění, aby mohly zúčastněné třetí strany předkládat připomínky, by Komise měla náležitě zohledňovat oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství a jiných důvěrných informací.

(90)

Soudržné, účinné a doplňkové prosazování dostupných právních nástrojů uplatňovaných na strážce přístupu vyžaduje spolupráci a koordinaci mezi Komisí a vnitrostátními orgány v rámci jejich působnosti. Komise a vnitrostátní orgány by měly spolupracovat a koordinovat své činnosti nezbytné k prosazování dostupných právních nástrojů, jež jsou uplatněny na strážce přístupu ve smyslu tohoto nařízení, a dodržovat zásadu loajální spolupráce stanovenou v článku 4 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Mělo by být umožněno, aby součástí podpory, kterou vnitrostátní orgány poskytují Komisi, bylo poskytování veškerých nezbytných informací, které tyto orgány mají, nebo poskytování pomoci Komisi na její žádost při výkonu jejích pravomocí, aby mohla lépe vykonávat své povinnosti podle tohoto nařízení.

(91)

Jediným orgánem s pravomocí vymáhat toto nařízení je Komise. Za účelem podpory Komise by členské státy měly mít možnost udělit pravomoc svým vnitrostátním příslušným orgánům, které vymáhají pravidla hospodářské soutěže, k provádění vyšetřování týkajících se možných porušení určitých povinností podle tohoto nařízení ze strany strážců přístupu. To by mohlo být relevantní zejména v případech, kdy nelze od samého počátku určit, zda je chování strážce přístupu s to porušovat toto nařízení, nebo pravidla hospodářské soutěže, u nichž náleží pravomoc k jejich prosazování vnitrostátnímu příslušnému orgánu, nebo obojí. Vnitrostátní příslušný orgán, který prosazuje pravidla hospodářské soutěže, by měl Komisi podat zprávu o svých zjištěních ohledně možného porušení určitých povinností podle tohoto nařízení ze strany strážců přístupu, aby Komise jakožto jediný orgán vymáhající toto nařízení případně zahájila řízení s cílem vyšetřit jakékoli nedodržení.

Rozhodnutí o tom, zda toto řízení zahájit, by mělo být plně na Komisi. S cílem zabránit překrývání vyšetřování podle tohoto nařízení by měl dotčený vnitrostátní příslušný orgán předtím, než uskuteční svůj první vyšetřovací úkon týkající se možného porušení určitých povinností podle tohoto nařízení ze strany strážců přístupu, informovat Komisi. Příslušné vnitrostátní orgány by rovněž měly úzce spolupracovat a koordinovat činnost s Komisí při uplatňování vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže na strážce přístupu, a to i pokud jde o stanovení pokut. Za tímto účelem by měly Komisi informovat o zahájení řízení proti strážcům přístupu na základě vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže, jakož i před tím, než budou strážcům přístupu v těchto řízeních uloženy povinnosti. S cílem zabránit zdvojování by mělo být případně možné, aby informace o návrhu rozhodnutí podle článku 11 nařízení (ES) č. 1/2003 sloužily jako oznámení podle tohoto nařízení.

(92)

Za účelem zabezpečení harmonizovaného uplatňování a prosazování tohoto nařízení je důležité zajistit, aby vnitrostátní orgány, včetně vnitrostátních soudů, měly k dispozici veškeré informace nezbytné k zajištění toho, aby jejich rozhodnutí nebyla v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Vnitrostátní soudy by měly mít možnost požádat Komisi, aby jim zaslala informace nebo stanoviska k otázkám týkajícím se uplatňování tohoto nařízení. Současně by Komise měla mít možnost poskytovat vnitrostátním soudům ústní nebo písemná vyjádření. Tím není dotčena možnost vnitrostátních soudů podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 267 Smlouvy o fungování EU.

(93)

S cílem zajistit soudržnost a účinná doplňkovost při provádění tohoto nařízení a dalších odvětvových předpisů vztahujících se na strážce přístupu by měla Komise využívat odborných znalostí specializované skupiny na vysoké úrovni. Mělo by být možné, aby uvedená skupina na vysoké úrovni byla Komisi případně nápomocna poskytováním poradenství, odborných znalostí a doporučení v obecných záležitostech souvisejících s prováděním a vymáháním tohoto nařízení. Skupina na vysoké úrovni by měla být složena z příslušných evropských orgánů a sítí a její složení by mělo zajišťovat vysokou úroveň odborných znalostí a zeměpisnou vyváženost. Členové skupiny na vysoké úrovni by měli pravidelně podávat orgánům a sítím, které zastupují, zprávy o úkolech vykonávaných v rámci skupiny a konzultovat je v tomto ohledu.

(94)

Jelikož rozhodnutí, která Komise podle tohoto nařízení učiní, podléhají podle Smlouvy o fungování EU přezkumu Soudním dvorem, v souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování EU by měl mít Soudní dvůr pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci, pokud jde o pokuty a penále.

(95)

Komise by měla mít možnost vypracovávat pokyny s cílem poskytnout další vodítko k různým aspektům tohoto nařízení nebo pomáhat podnikům poskytujícím hlavní služby platforem při plnění povinností podle tohoto nařízení. Mělo by být možné, aby uvedené pokyny vycházely zejména ze zkušeností, které Komise získává prostřednictvím monitoringu dodržování tohoto nařízení. Vydávání jakýchkoli pokynů podle tohoto nařízení je výsadou Komise, probíhá na základě jejího vlastního uvážení a takové pokyny nezakládají autoritativní konstatování zajišťující, že dotčené podniky či sdružení podniků jednají v souladu s povinnostmi podle tohoto nařízení.

(96)

Plnění některých povinností strážců přístupu týkajících se přístupu k datům, jejich přenositelnosti nebo interoperability by mohlo být usnadněno používáním technických norem. V tomto ohledu by Komise měla mít možnost, je-li to vhodné a nezbytné, požádat evropské normalizační orgány o jejich vypracování.

(97)

Za účelem zajištění spravedlivých trhů otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví v celé Unii, v němž působí strážci přístupu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu metodiky pro určování, zda jsou splněny kvantitativní prahové hodnoty týkající se aktivních koncových uživatelů a aktivních podnikatelských uživatelů pro označení strážců přístupu, která je uvedena v příloze tohoto nařízení, pokud jde o další upřesnění dodatečných prvků metodiky, které nespadají do uvedené přílohy, pro určování, zda jsou dosaženy kvantitativní prahové hodnoty pro označení strážců přístupu, a pokud jde o doplnění stávajících povinností stanovených v tomto nařízení v případě, že Komise na základě šetření trhu zjistí, že je třeba aktualizovat povinnosti k potírání praktik, které omezují otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži nebo jsou nekalé, a pokud zvažovaná aktualizace spadá do oblasti působnosti zmocnění stanoveného pro tyto akty v přenesené pravomoci v tomto nařízení.

(98)

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (19). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(99)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k tomu, aby upřesnila opatření, jež mají strážci přístupu zavést, aby účinně dodržovali povinnosti podle tohoto nařízení; přerušila uplatňování určité povinnosti, jež byla uložena strážci přístupu, a to v plném či částečném rozsahu; úplně nebo částečně osvobodila strážce přístupu od konkrétní povinnosti; upřesnila opatření, jež má strážce přístupu zavést, pokud obchází povinnosti podle tohoto nařízení; uzavřela šetření trhu týkající se označení strážců přístupu; uložila nápravná opatření v případě systematického nedodržování povinností; nařídila předběžná opatření vůči strážci přístupu; stanovila právní závaznost závazků učiněných strážcem přístupu; stanovila svá zjištění, jimiž je konstatováno nesplnění povinnosti; stanovila konečnou výši penále; určila formu, obsah a další náležitosti oznámení, informací, odůvodněných žádostí a povinných zpráv, které podávají strážci přístupu; stanovila provozní a technická opatření s cílem zavést interoperabilitu a metodiku a postup pro auditovaný popis technik používaných pro profilování spotřebitelů; stanovila praktická opatření pro řízení, prodloužení lhůt, uplatnění práv v průběhu řízení, podmínky zpřístupnění, jakož i pro spolupráci a koordinaci mezi Komisí a vnitrostátními orgány. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(100)

Pro přijetí prováděcího aktu o praktických ujednáních pro spolupráci a koordinaci mezi Komisí a členskými státy by se měl použít přezkumný postup. Pro zbývající prováděcí akty stanovené tímto nařízením by se měl použít poradní postup. To je odůvodněno skutečností, že se uvedené zbývající prováděcí akty týkají praktických aspektů postupů stanovených v tomto nařízení, jako jsou forma, obsah a další podrobnosti různých procesních kroků, praktického uspořádání různých procesních kroků, jako jsou například prodloužení procesních lhůt nebo právo být vyslechnut, jakož i individuálních prováděcích rozhodnutí určených strážci přístupu.

(101)

V souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 by měl každý členský stát být v poradním výboru zastoupen a rozhodovat o složení své delegace. Členy uvedené delegace mohou být mimo jiné odborníci z příslušných orgánů členských států, kteří mají pro konkrétní problematiku předloženou poradnímu výboru příslušné odborné znalosti.

(102)

Oznamovatelé mohou upozornit příslušné orgány na nové informace, které mohou příslušným orgánům pomoci odhalit porušení tohoto nařízení a uložit sankce. Mělo by být zajištěno, aby byla k dispozici odpovídající opatření, která oznamovatelům umožní upozorňovat příslušné orgány na skutečné či možné případy porušení tohoto nařízení a ochrání je před odvetnými opatřeními. Za tímto účelem by mělo být v tomto nařízení stanoveno, že na ohlašování porušení tohoto nařízení a na ochranu osob oznamujících tato porušení se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (20).

(103)

K posílení právní jistoty by použitelnost směrnice (EU) 2019/1937 podle tohoto nařízení na oznámení jeho porušení a na ochranu osob oznamujících taková porušení podle tohoto nařízení měla být v uvedené směrnici zohledněna. Příloha směrnice (EU) 2019/1937 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. Členské státy by měly zajistit zohlednění uvedené změny ve svých prováděcích předpisech přijatých v souladu se směrnicí (EU) 2019/1937, i když přijetí vnitrostátních prováděcích předpisů není podmínkou pro uplatnění uvedené směrnice na oznamování porušení tohoto nařízení a na ochranu oznamujících osob ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

(104)

Spotřebitelé by měli být oprávněni vymáhat svá práva v souvislosti s povinnostmi, které byly podle tohoto nařízení uloženy strážcům přístupu, prostřednictvím zástupných žalob v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 (21). Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit, že se směrnice (EU) 2020/1828 použije na zástupné žaloby podané proti porušení ustanovení tohoto nařízení ze strany strážců přístupu, která poškozují nebo mohou poškodit kolektivní zájmy spotřebitelů. Příloha uvedené směrnice by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. Členské státy by měly zajistit zohlednění uvedené změny ve svých prováděcích předpisech přijatých v souladu se směrnicí (EU) 2020/1828, i když přijetí vnitrostátních prováděcích předpisů v tomto ohledu není podmínkou pro použitelnost uvedené směrnice na zmíněné zástupné žaloby. Použitelnost směrnice (EU) 2020/1828 na zástupné žaloby podané proti porušení ustanovení tohoto nařízení ze strany strážců přístupu, která poškozují nebo mohou poškodit kolektivní zájmy spotřebitelů, by měla začít dnem použitelnosti právních a správních předpisů členských států nezbytných pro provedení uvedené směrnice nebo ode dne použitelnosti tohoto nařízení podle toho, co nastane později.

(105)

Komise by měla toto nařízení pravidelně hodnotit a důkladně sledovat jeho dopady na otevřenost hospodářské soutěži a spravedlnost obchodních vztahů v ekonomice online platforem, zejména v zájmu určení, zda je třeba provést změny s ohledem na příslušný vývoj technologií nebo vývoj na trhu. Uvedené hodnocení by mělo zahrnovat pravidelný přezkum seznamu hlavních služeb platforem a povinností uložených strážcům přístupu, jakož i jejich prosazování s cílem zajistit, aby digitální trhy v celé Unii byly otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé. V této souvislosti by Komise měla rovněž vyhodnotit rozsah povinnosti ohledně interoperability interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech. Za účelem získání širokého přehledu vývoje v digitálním odvětví by hodnocení mělo zohledňovat zkušenosti členských států a příslušných zúčastněných stran. Komise by měla mít v tomto ohledu možnost rovněž zvážit stanoviska a zprávy, jež jí předložila skupina pro sledování ekonomiky online platforem, která byla zřízena rozhodnutím Komise C(2018)2393 ze dne 26. dubna 2018. Komise by v návaznosti na toto hodnocení měla přijmout příslušná opatření. Při posuzování a přezkumu praktik a povinností stanovených v tomto nařízení by měla Komise zachovávat vysokou úroveň ochrany a dodržování společných práv a hodnot, zejména rovnost a zákaz diskriminace.

(106)

Aniž je dotčen rozpočtový proces, měly by být Komisi prostřednictvím stávajících finančních nástrojů přiděleny odpovídající lidské, finanční a technické zdroje, aby mohla účinně plnit své povinnosti a vykonávat pravomoci s ohledem na prosazování tohoto nařízení.

(107)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit, aby hospodářské soutěži byly otevřené a spravedlivé jak digitální odvětví obecně, tak i zvláště hlavní služby platforem, a to s cílem podpořit inovace, vysokou kvalitu digitálních produktů a služeb, spravedlivé a konkurenceschopné ceny, jakož i vysokou kvalitu a možnost výběru pro koncové uživatele v digitálním odvětví, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu obchodního modelu a činnosti strážců přístupu a rozsahu a účinků jejich činnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(108)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s článkem 42 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 10. února 2021 vydal své stanovisko (22).

(109)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména jejími články 16, 47 a 50. Uvedená práva a zásady by tudíž měly být dodržovány při jeho výkladu a uplatňování,