(1)

Jednou z priorit Unie je podpora harmonického, udržitelného a inkluzivního rozvoje vnitřního trhu jako prostoru, ve kterém se mohou zboží, osoby, služby a kapitál volně a bezpečně pohybovat.

(2)

Opětovné zavádění nezákonných výnosů z nezákonné činnosti do ekonomiky a zneužití peněžních prostředků k financování nezákonných činností vedou k narušení a nespravedlivému konkurenčnímu znevýhodnění občanů a podniků dodržujících právní předpisy, a mohou tudíž ohrozit fungování vnitřního trhu. Takové jednání navíc podporuje trestnou a teroristickou činnost, což ohrožuje bezpečnost občanů Unie. Unie proto přijala opatření na svou ochranu.

(3)

Jedním z hlavních pilířů opatření přijatých Unií byla směrnice Rady 91/308/EHS (3), která stanovila řadu opatření a povinností finančních institucí, právnických osob a některých profesí, co se týká mimo jiné transparentnosti a vedení záznamů, jakož i zásady „znej svého zákazníka“, a stanovila povinnost oznamovat podezřelé transakce vnitrostátním finančním zpravodajským jednotkám. Finanční zpravodajské jednotky byly zřízeny jako centra pro posuzování těchto transakcí, jednání s protějšky v ostatních zemích a v případě potřeby kontaktování soudních orgánů. Směrnice 91/308/EHS byla od té doby pozměněna a nahrazena následnými opatřeními. Ustanovení pro předcházení praní peněz jsou v současnosti obsažena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (4).

(4)

Vzhledem k nebezpečí, že uplatňování směrnice 91/308/EHS povede k větším pohybům peněžní hotovosti k nezákonným účelům, což by mohlo představovat hrozbu pro finanční systém a vnitřní trh, byla zmíněná směrnice doplněna nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 (5). Cílem uvedeného nařízení je předcházet praní peněz a financování terorismu a odhalovat je, a to stanovením systému kontrol vztahujících se na fyzické osoby, které vstupují do Unie nebo ji opouštějí a které mají u sebe peněžní hotovost nebo převoditelné nástroje na doručitele v hodnotě 10 000 EUR nebo více, či ekvivalent této hodnoty v jiných měnách. Pojem „vstupující do Unie nebo ji opouštějící“ by měl být definován odkazem na území Unie ve smyslu článku 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), s cílem zajistit, aby toto nařízení mělo co nejširší rozsah působnosti a aby žádné oblasti nebyly osvobozeny od jeho uplatňování a nepředstavovaly příležitosti k obcházení příslušných kontrol.

(5)

Nařízení (ES) č. 1889/2005 zavedlo ve Společenství mezinárodní standardy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, které vypracoval Finanční akční výbor (dále jen „FATF“).

(6)

FATF zřízený na summitu G7 konaném v Paříži v roce 1989 je mezivládní orgán, jenž stanoví standardy a prosazuje účinné provádění právních, regulačních a operativních opatření určených k boji proti praní peněz, financování terorismu a dalším souvisejícím hrozbám pro integritu mezinárodního finančního systému. Řada členských států je členy FATF, nebo je ve FATF zastoupena prostřednictvím regionálních orgánů. Unie je ve FATF zastoupena Komisí a zavázala se k účinnému provádění FATF doporučení. FATF doporučení č. 32 o kurýrech přepravujících hotovost stanoví, že je třeba, aby existovala opatření pro přiměřené kontroly přeshraničních pohybů hotovosti.

(7)

Směrnice (EU) 2015/849 identifikuje a popisuje řadu druhů trestné činnosti, jejichž výnosy by mohly být předmětem praní peněz nebo být použity k financování terorismu. Výnosy z této trestné činnosti jsou často přepravovány přes vnější hranice Unie za účelem praní peněz či použití k financování terorismu. Toto nařízení by to mělo vzít v úvahu a stanovit systém pravidel, která kromě toho, že přispívají k předcházení praní peněz a zejména predikativních trestních činů, jako jsou daňové trestné činy, jak jsou definovány ve vnitrostátním právu, a financování terorismu, usnadňují předcházení, odhalování a vyšetřování trestné činnosti vymezené ve směrnici (EU) 2015/849.

(8)

Bylo dosaženo pokroku, pokud jde o poznatky o mechanismech, které se využívají k převodu nezákonně nabyté hodnoty přes hranice. V důsledku toho byla aktualizována doporučení FATF, směrnice (EU) 2015/849 zavedla změny právního rámce Unie a byly vyvinuty nové osvědčené postupy. V souvislosti s tímto vývojem a na základě hodnocení stávajících právních předpisů Unie je třeba pozměnit nařízení (ES) č. 1889/2005. Vzhledem k rozsáhlosti změn, které budou zapotřebí, by však mělo být nařízení (ES) č. 1889/2005 zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(9)

Tímto nařízením není dotčena možnost členských států zavést na základě svého vnitrostátního práva dodatečné vnitrostátní kontroly pohybu peněžní hotovosti uvnitř Unie, jsou-li tyto kontroly v souladu se základními svobodami Unie, zejména články 63 a 65 Smlouvy o fungování EU.

(10)

Soubor pravidel na úrovni Unie umožňujících srovnatelné kontroly pohybu peněžní hotovosti v rámci Unie by výrazně usnadnil úsilí o předcházení praní peněz a financování terorismu.

(11)

Toto nařízení se netýká opatření, která přijaly Unie nebo členské státy podle článku 66 Smlouvy o fungování EU k omezení pohybu kapitálu v případě, že způsobuje nebo hrozí způsobit vážné poruchy fungování hospodářské a měnové unie nebo podle článků 143 a 144 Smlouvy o fungování EU v důsledku náhlé krize platební bilance.

(12)

Vzhledem ke své přítomnosti na vnějších hranicích Unie, svým odborným znalostem týkajícím se provádění kontrol cestujících a nákladu při překračování vnějších hranic a zkušenostem získaným s uplatňováním nařízení (ES) č. 1889/2005 by pro účely tohoto nařízení měly jako příslušné orgány jednat i nadále celní orgány. Členské státy by současně měly mít i nadále možnost určit jiné vnitrostátní orgány, které jsou přítomny na vnějších hranicích, aby jednaly jako příslušné orgány. Členské státy by měly i nadále poskytovat náležitou odbornou přípravu zaměstnancům celních orgánů a jiných vnitrostátních orgánů potřebnou k provádění těchto kontrol, a to i pokud jde o kontroly zaměřené na praní peněz prostřednictvím peněžní hotovosti.

(13)

Jedním z klíčových pojmů použitých v tomto nařízení je „peněžní hotovost“, která by měla být definována tak, aby zahrnovala čtyři kategorie: oběživo, převoditelné nástroje na doručitele, komodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty a určité typy předplacených karet. Vzhledem ke svým vlastnostem se budou určité převoditelné nástroje na doručitele, komodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty a předplacené karty, které nejsou spojeny s bankovním účtem a jež mohou uchovávat finanční obnosy v obtížně identifikovatelné výši, pravděpodobně používat místo oběživa jako anonymní prostředky převádějící hodnoty přes vnější hranice, způsobem, jež není sledovatelný pomocí klasického systému dohledu ze strany orgánů veřejné moci. Toto nařízení by proto mělo stanovit základní prvky definice „peněžní hotovosti“, přičemž by Komise měla mít současně možnost změnit nepodstatné prvky tohoto nařízení v reakci na pokusy pachatelů trestné činnosti a jejich společníků obejít opatření, které kontroluje pouze jeden druh vysoce likvidního prostředku k uchovávání hodnoty, tím, že přes vnější hranice převážejí jiný druh. Jsou-li zjištěny důkazy o takovémto chování ve značném rozsahu, je nezbytné přijmout rychle opatření k nápravě situace. Navzdory vysoké rizikovosti virtuálních měn, kterou dokládá Komise ve své zprávě ze dne 26. června 2017 o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi, nemají celní orgány pravomoc je monitorovat.

(14)

Převoditelné nástroje na doručitele umožňují fyzickému držiteli požadovat vyplacení určité finanční částky, aniž by byl zaregistrován nebo aniž by bylo uvedeno jeho jméno. Tyto nástroje lze snadno použít k převodu značné hodnoty, a pokud jde o likviditu, anonymitu a riziko zneužití vykazují hlavní podobnosti s oběživem.

(15)

Komodity používané jako vysoce likvidní prostředky k uchovávání hodnoty představují vysoký poměr mezi jejich hodnotou a objemem, existuje pro ně snadno dostupný mezinárodní obchodní trh umožňující jejich přeměnu na oběživo, a to s nízkými transakčními náklady. Tyto komodity se většinou vyskytují ve standardizované formě, která umožňuje rychle ověřit jejich hodnotu.

(16)

Předplacenými kartami jsou karty neuvádějící jméno, které uchovávají peněžní hodnoty nebo finanční prostředky nebo které k nim poskytují přístup, jež lze použít k platebním transakcím, k pořízení zboží nebo služeb nebo k výměně za oběživo. Předplacené karty nejsou spojeny s bankovním účtem. Předplacené karty zahrnují anonymní předplacené karty uvedené ve směrnici (EU) 2015/849. Často se používají pro různé zákonné účely a některé z těchto nástrojů také představují jasný společenský zájem. Tyto předplacené karty jsou snadno převoditelné a dají se použít na převod značné hodnoty přes vnější hranice. Je proto třeba předplacené karty zahrnout do definice peněžní hotovosti, zejména pokud je lze zakoupit bez uplatnění postupů hloubkové kontroly klienta. Tak se zajistí možnost rozšířit kontroly na určité typy předplacených karet, s přihlédnutím k dostupné technologii, je-li to odůvodněno důkazy, jsou-li tyto kontroly rozšířeny s náležitým ohledem na proporcionalitu a vymahatelnost v praxi.

(17)

Fyzickým osobám vstupujícím do Unie nebo ji opouštějícím by měla být uložena ohlašovací povinnost peněžní hotovosti za účelem předcházení praní peněz a financování terorismu. Aby nebyl nepatřičně omezen volný pohyb ani nebyla uložena přílišná zátěž občanům a orgánům v souvislosti se správními formalitami, měla by se na tuto povinnost vztahovat prahová hodnota ve výši 10 000 EUR. Tato povinnost by se měla vztahovat na osoby převážející peněžní hotovost, které mají tyto částky u sebe, ve svých zavazadlech nebo ve vozidle, v němž překračují vnější hranice. Mělo by se vyžadovat, aby tyto osoby poskytly a v případě potřeby předložily peněžní hotovost příslušným orgánům ke kontrole. Definice „osoby převážející peněžní hotovost“ by měla být vykládána tak, že nezahrnuje ty převozce, kteří zajišťují profesionální přepravu zboží či osob.

(18)

Co se týká pohybu peněžní hotovosti bez doprovodu, například peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící v poštovních balících, kurýrních zásilkách, v zavazadle bez doprovodu nebo jako náklad v kontejneru, příslušné orgány by měly mít pravomoc požádat odesílatele nebo příjemce či zástupce, aby podali ohlášení za účelem oznámení, přičemž by měly mít pravomoc tak činit systematicky, nebo individuálně, v závislosti na vnitrostátních postupech. Toto oznámení by mělo zahrnovat řadu prvků, které nejsou obsaženy v obvyklé dokumentaci předkládané celním orgánům, jako jsou přepravní doklady a celní prohlášení. Těmito prvky jsou původ, místo určení, ekonomický původ a zamýšlené použití peněžní hotovosti. Oznamovací povinnost peněžní hotovosti bez doprovodu by měla podléhat prahové hodnotě, která je stejná jako v případě peněžní hotovosti převážené osobami převážejícími peněžní hotovost.

(19)

Řada standardizovaných údajů týkajících se pohybu peněžní hotovosti, jako jsou osobní údaje ohlašovatele, vlastníka nebo příjemce, ekonomický původ a zamýšlené použití peněžní hotovosti, by měla být zaznamenána pro dosažení cílů tohoto nařízení. Zejména je nezbytné, aby ohlašovatel, vlastník nebo příjemce poskytli své osobní údaje, jak jsou uvedeny v jejich dokladech totožnosti, aby se snížilo na minimum riziko vzniku chyb ohledně jejich totožností a riziko prodlev v důsledku případné následné potřeby ověření.

(20)

Co se týká ohlašovací povinnosti peněžní hotovosti s doprovodem a oznamovací povinnosti peněžní hotovosti bez doprovodu, příslušným orgánům by měla být svěřena pravomoc provádět veškeré potřebné kontroly osob, jejich zavazadel, dopravních prostředků použitých k překročení vnějších hranic a zásilek nebo schránek bez doprovodu, které překračují hranice a které mohou obsahovat peněžní hotovost, nebo dopravních prostředků, které je přepravují. V případě nesplnění těchto povinností by měly příslušné orgány vyhotovit ohlášení z moci úřední za účelem následného předání příslušných informací ostatním orgánům.

(21)

V zájmu zajištění jednotného uplatňování kontrol příslušnými orgány by tyto kontroly měly vycházet především z analýzy rizik za účelem určení a vyhodnocení rizik a vypracování potřebných protiopatření.

(22)

Zavedení společného rámce pro řízení rizik by nemělo příslušným orgánům bránit v provádění namátkových kontrol nebo spontánních kontrol, kdykoli to považují za nezbytné.

(23)

Pokud příslušné orgány odhalí částky peněžní hotovosti nižší než je prahová hodnota, avšak existují náznaky, že peněžní hotovost může souviset s trestnou činností, na níž se vztahuje toto nařízení, měly by mít v případě peněžní hotovosti s doprovodem možnost zaznamenat informace o osobě převážející peněžní hotovost, jejím vlastníkovi a, jedná-li se o takový případ i informace o zamýšleném příjemci peněžní hotovosti, a to včetně jména a příjmení, kontaktních údajů, údajů o povaze a výši či hodnotě peněžní hotovosti, jejím ekonomickém původu a zamýšleném použití.

(24)

V případě peněžní hotovosti bez doprovodu by měly mít příslušné orgány možnost zaznamenat informace o ohlašovateli, vlastníkovi, odesílateli a příjemci či nebo zamýšleném příjemci peněžní hotovosti, a to včetně jména a příjmení, kontaktních údajů, údajů o povaze a výši či hodnotě peněžní hotovosti, jejím ekonomickém původu a zamýšleném použití.

(25)

Tyto informace by měly být předány finanční zpravodajské jednotce dotyčného členského státu, který by měl neprodleně zajistit, že daná finanční zpravodajská jednotka veškeré relevantní informace automaticky nebo na vyžádání předá finančním zpravodajským jednotkám ostatních členských států. Tyto jednotky jsou určeny jako ústřední prvky v boji proti praní peněz a financování terorismu, které přijímají a zpracovávají informace z různých zdrojů, například od finančních institucí, a analyzují tyto informace s cílem určit, zda existují důvody pro další vyšetřování, jež nemusí být zřejmé příslušným orgánům, které přijímají ohlášení a provádějí kontroly podle tohoto nařízení. S cílem zajistit účinný tok informací, by měly být finanční zpravodajské jednotky napojeny na celní informační systém (dále jen "CIS"), zřízený nařízením Rady (ES) č. 515/97 (6) a údaje podávané nebo vyměněné mezi příslušnými orgány a finančními zpravodajskými jednotkami by měly být kompatibilní a srovnatelné.

(26)

S ohledem na význam, který má pro úspěšný dopad tohoto nařízení účinná výměna informací mezi příslušnými orgány, včetně finančních zpravodajských jednotek v rámci právního rámce vztahujícího se na tyto subjekty, a s ohledem na potřebu posílit spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami uvnitř Unie by měla Komise do 1. června 2019 posoudit možnost zřízení společného mechanismu boje proti praní peněz a financování terorismu.

(27)

Odhalení částky peněžní hotovosti nedosahující prahové hodnoty v případech, kdy existují náznaky trestné činnosti, je v této souvislosti nanejvýš důležité. Mělo by být rovněž možné sdílet informace týkající se částek peněžní hotovosti nedosahujících prahové hodnoty v případech, kdy existují náznaky trestné činnosti, s příslušnými orgány v ostatních členských státech.

(28)

Vzhledem ke skutečnosti, že k pohybům peněžní hotovosti, které podle tohoto nařízení podléhají kontrolám, dochází přes vnější hranice a že je obtížné jednat poté, co peněžní hotovost opustila místo vstupu nebo výstupu, a s ohledem na související riziko i v případě nezákonného použití malých částek, by příslušné orgány měly mít možnost v určitých případech dočasně zadržet peněžní hotovost s výhradou kontrol a posouzení: za prvé toho, zda nebyla splněna ohlašovací nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti, a za druhé, zda existují náznaky trestné činnosti, a to bez ohledu na příslušnou částku a na to, zda je peněžní hotovost s doprovodem nebo bez doprovodu. Vzhledem k povaze tohoto dočasného zadržení a dopadu, který to může mít na volný pohyb a právo na vlastnictví, by doba zadržení měla být omezena na naprosto minimální čas, který ostatní příslušné orgány potřebují k zjištění, zda existují důvody pro další zásah, například vyšetřování či zajištění peněžní hotovosti na základě jiných právních nástrojů. K rozhodnutí o dočasném zadržení peněžní hotovosti podle tohoto nařízení by mělo být připojeno odůvodnění a měly by být přiměřeně popsány konkrétní faktory, které vedly k tomuto opatření. Mělo by být možné prodloužit dobu dočasného zadržení peněžní hotovosti ve zvláštních a řádně posouzených případech, například kdy příslušné orgány obtížně získávají informace o možné trestné činnosti, mimo jiné je-li nutná komunikace s třetí zemí, kdy je nezbytné překládat dokumenty nebo je složité identifikovat a kontaktovat odesílatele nebo příjemce v případě peněžní hotovosti bez doprovodu. Není-li na konci doby zadržení přijato rozhodnutí o dalším zásahu nebo rozhodne-li příslušný orgán o tom, že pro další zadržování peněžní hotovosti není důvod, měla by být peněžní hotovost neprodleně vydána, podle situace, osobě, jejíž peněžní hotovost byla dočasně zadržena, osobě tuto peněžní hotovost převážející nebo jejímu vlastníkovi.

(29)

V zájmu zvýšení informovanosti o tomto nařízení by členské státy ve spolupráci s Komisí měly vypracovat vhodné materiály ohledně ohlašovací nebo oznamovací povinnosti peněžní hotovosti.

(30)

Je nezbytné, aby příslušné orgány včas předávaly informace, které shromažďují podle tohoto nařízení vnitrostátní finanční zpravodajské jednotce, aby je mohla analyzovat a porovnat informace s ostatními údaji, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2015/849.

(31)

Pokud, pro účely tohoto nařízení, příslušné orgány zjistí nesplnění ohlašovací nebo oznamovací povinnosti peněžní hotovosti nebo pokud existují náznaky trestné činnosti, měly by tyto informace neprodleně prostřednictvím vhodných kanálů sdílet s příslušnými orgány ostatních členských států. Tato výměna údajů by byla přiměřená vzhledem ke skutečnosti, že osoby porušující ohlašovací nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti, které byly zadrženy v jednom členském státě, by si pravděpodobně zvolily jiný členský stát vstupu nebo výstupu, jehož příslušné orgány by neměly povědomí o předchozím porušení předpisů. Výměna těchto informací by v zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení v členských státech měla být povinná. Existují-li náznaky, že peněžní hotovost souvisí s trestnou činností, která by mohla poškodit finanční zájmy Unie, měly by být tyto informace zpřístupněny i Komisi, Úřadu evropského veřejného žalobce zřízenému nařízením Rady (EU) 2017/1939 (7) členskými státy, které se účastní posílené spolupráce podle uvedeného nařízení, a Europolu zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (8). V zájmu dosažení preventivních a odrazujících účinků tohoto nařízení, pokud jde o obcházení ohlašovací a oznamovací povinnosti peněžní hotovosti, mělo by docházet mezi členskými státy a Komisí rovněž k povinné výměně anonymizovaných údajů o rizicích a výsledcích analýzy rizik, a to v souladu s normami stanovenými v prováděcích aktech, které se přijmou podle tohoto nařízení.

(32)

Měla by být možná výměna informací mezi příslušným orgánem jednoho členského státu nebo Komisí a orgány třetí země, pokud existují příslušné záruky. Tato výměna by měla být přípustná pouze tehdy, jsou-li dodrženy příslušné vnitrostátní a unijní předpisy týkající se základních práv a předávání osobních údajů, a po schválení orgány, které informace původně získaly. O tom, že došlo k jakékoli výměně informací se třetími zeměmi podle tohoto nařízení, by měla být informována Komise, která by o tom měla podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

(33)

Vzhledem k povaze shromažďovaných informací a oprávněnému očekávání osob převážejících peněžní hotovost a ohlašovatelů, že s jejich osobními údaji a informacemi týkajícími se hodnoty peněžní hotovosti dovážené do Unie nebo vyvážené z Unie bude zacházeno jako s důvěrnými údaji, by příslušné orgány měly poskytnout dostatečné záruky, že pracovníci, kteří vyžadují přístup k informacím, dodržují služební tajemství, a tyto údaje náležitě chrání před neoprávněným přístupem, použitím nebo sdělením. Není-li v tomto nařízení nebo ve vnitrostátních právních předpisech stanoveno jinak, zejména v rámci soudního řízení, neměly by být tyto informace sděleny bez svolení orgánu, který je obdržel.

Zpracovávání údajů podle tohoto nařízení se může týkat rovněž osobních údajů a mělo by být prováděno v souladu s právem Unie. Členské státy a Komise by měly zpracovávat osobní údaje pouze způsobem slučitelným s účelem s tohoto nařízení. Na veškeré shromažďování, oznamování, předávání, sdělování a jiné zpracovávání osobních údajů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení by se měly vztahovat požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (9) a (EU) 2016/679 (10). Při zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení by mělo být dodržováno základní právo na respektování soukromého a rodinného života zaručené článkem 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy, jakož i právo na respektování soukromého a rodinného života zaručené článkem 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a právo na ochranu osobních údajů zaručené článkem 8 Listiny.

(34)

Pro účely analýzy prováděné finančními zpravodajskými jednotkami a s cílem umožnit orgánům v ostatních členských státech kontrolu a prosazování ohlašovací povinnosti peněžní hotovosti, zejména s ohledem na osoby, které dříve porušily tuto povinnost, je nutné, aby byly údaje obsažené v ohlášeních podle tohoto nařízení uchovávány dostatečně dlouhou dobu. Mají-li finanční zpravodajské jednotky provádět svou analýzu efektivně a příslušné orgány účinně kontrolovat a prosazovat ohlašovací nebo oznamovací povinnost peněžní hotovosti, neměla by být doba uchovávání údajů obsažených v ohlášeních podle tohoto nařízení delší než pět let s možností dalšího prodloužení, a to po důkladném posouzení nutnosti a přiměřenosti tohoto dalšího uchovávání, které by nemělo být delší než tři dodatečné roky.

(35)

Na podporu dodržování předpisů a s cílem odrazovat od jejich obcházení by členské státy měly zavést sankce za nedodržení ohlašovací nebo oznamovací povinnosti peněžní hotovosti. Tyto sankce by se měly použít pouze v případě nesplnění ohlašovací nebo oznamovací povinnosti peněžní hotovosti podle tohoto nařízení a neměly by brát v potaz případnou trestnou činnost, která může s peněžní hotovostí souviset, což může být předmětem dalšího vyšetřování a opatření, jež do oblasti působnosti tohoto nařízení nespadají. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující a neměly by jít nad rámec toho, co je nezbytné na podporu dodržování předpisů. Sankce zavedené členskými státy by měly v celé Unii odrazovat od porušování tohoto nařízení rovnocenným způsobem.

(36)

Ačkoli většina členských států již na dobrovolném základě používá harmonizovaný formulář ohlášení (formulář EU pro ohlášení peněžní hotovosti), v zájmu zajištění jednotného uplatňování kontrol a účinného zpracování, předávání a analýzy ohlášení ze strany příslušných orgánů by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí šablony formuláře pro ohlášení a šablony formuláře pro oznámení, určení kritérií společného rámce pro řízení rizik, stanovení technických pravidel pro výměnu informací a šablony formuláře, který se má používat k předávání informací s ohledem na ohlášení, a stanovení pravidel a formátu pro poskytování statistických údajů Komisi. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11).

(37)

Má-li se zlepšit stávající situace, kdy existuje jen omezený přístup ke statistickým informacím a pouze náznaky o tom, v jakém rozsahu pachatelé trestné činnosti nezákonně převážejí peněžní hotovost přes vnější hranice Unie, je třeba nastolit účinnější spolupráci mezi příslušnými orgány a s Komisí na základě výměny informací. Aby tato výměna informací byla účinná a účelná, měla by Komise přezkoumat, zda zavedený systém plní svůj účel, nebo zda pro včasnou a přímou výměnu informací existují překážky. Komise by měla navíc statistické informace zveřejňovat na svých internetových stránkách.

(38)

Za účelem rychlého zohlednění budoucích změn mezinárodních standardů, jako jsou standardy stanovené FATF nebo řešení obcházení tohoto nařízení využíváním komodit používaných jako likvidní prostředky k uchovávání hodnoty nebo využíváním předplacených karet, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny přílohy I tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(39)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu nadnárodního rozsahu praní peněz a financování terorismu a specifik vnitřního trhu a jeho základních svobod, jež lze plně uplatňovat pouze tehdy, je-li zajištěno, že s ohledem na peněžní hotovost překračující vnější hranice Unie není na základě vnitrostátních právních předpisů uloženo příliš rozdílné zacházení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(40)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady zaručené článkem 6 Smlouvy o EU a převzaté Listinou, zejména její hlavou II.

(41)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001,