12.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/349

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (4) byla několikrát podstatně změněna (5). Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedená směrnice měla být v zájmu přehlednosti přepracována.

(2)

Účelem směrnice Rady 93/22/EHS (6) bylo stanovit podmínky, za kterých povolené investiční podniky a banky mohou poskytovat zvláštní služby nebo zřizovat pobočky v jiných členských státech na základě povolení a pod dohledem domovské země. Proto směrnice usilovala o harmonizaci požadavků na investiční podniky, pokud jde o první povolení a provoz, včetně pravidel řízení obchodní činnosti. Rovněž stanovila harmonizaci některých podmínek pro fungování regulovaných trhů.

(3)

V posledních letech začalo na finančních trzích aktivně působit více investorů, kterým se nabízí ještě komplexnější a širší soubor služeb a nástrojů. Vzhledem k tomuto vývoji by měl být právní rámec Unie rozšířen na všechny činnosti zaměřené na investory. Proto je nutné stanovit stupeň harmonizace nezbytný k tomu, aby byla investorům nabízena vysoká úroveň ochrany a aby investiční podniky mohly poskytovat služby v celé Unii, která je vnitřním trhem, na základě dohledu domovské země. Směrnice 93/22/EHS proto byla nahrazena směrnicí 2004/39/ES.

(4)

Finanční krize odhalila nedostatky ve fungování a transparentnosti finančních trhů. Vývoj finančních trhů poukázal na potřebu posílit rámec pro regulaci trhů finančních nástrojů, včetně případů obchodování na mimoburzovních trzích (OTC), s cílem zvýšit transparentnost, poskytnout lepší ochranu investorům, posílit důvěru, řešit otázku neregulovaných oblastí a zajistit, aby orgány dohledu měly patřičné pravomoci k plnění svých úkolů.

(5)

Regulační orgány na mezinárodní úrovni se shodují v názoru, že nedostatky ve správě a řízení řady finančních institucí, včetně absence účinného systému kontrol v nich, představují faktor, který přispěl k finanční krizi. Přílišné a neobezřetné riskování může vést k selhání jednotlivých finančních institucí a k systémovým problémům v členských státech i po celém světě. Nesprávné jednání podniků poskytujících služby zákazníkům může vést k poškození investorů a ztrátě jejich důvěry. Za účelem řešení potenciálně škodlivých účinků těchto nedostatků v systémech správy a řízení společností by směrnice 2004/39/ES měla být doplněna o podrobnější zásady a minimální normy. Tyto zásady a normy by se měly uplatňovat s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti struktury investičních podniků.

(6)

Skupina na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU vyzvala Unii, aby vypracovala harmonizovanější soubor předpisů v oblasti finanční regulace. V souvislosti s budoucí evropskou strukturou dohledu Evropská rada na svém zasedání ve dnech 18. a 19. června 2009 rovněž zdůraznila, že je třeba vytvořit jednotný evropský souhrn pravidel, který by se vztahoval na všechny finanční instituce působící na vnitřním trhu.

(7)

Směrnice 2004/39/ES by proto nyní měla být zčásti přepracována na tuto směrnici a zčásti nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (7). Společně by oba právní nástroje měly tvořit právní rámec upravující požadavky platné pro investiční podniky, regulované trhy, poskytovatele služeb hlášení údajů a podniky ze třetích zemí poskytující investiční služby nebo činnosti v Unii. Tato směrnice by tedy měla být vykládána společně s uvedeným nařízením. Tato směrnice by měla obsahovat ustanovení upravující povolení činnosti, nabytí kvalifikované účasti, výkon svobody usazování a svobody poskytování služeb, podmínky výkonu činnosti investičních podniků k zajištění ochrany investorů, pravomoci orgánů dohledu v domovském a hostitelském členském státě a režim pro ukládání sankcí. Jelikož hlavním cílem a předmětem této směrnice je harmonizace vnitrostátních předpisů týkajících se uvedených oblastí, měla by být založena na čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Forma směrnice je vhodná k tomu, aby bylo případně možno přizpůsobit prováděcí ustanovení v oblastech, kterých se tato směrnice týká, specifickým vlastnostem konkrétního trhu a právního systému v jednotlivých členských státech.

(8)

Je vhodné do seznamu finančních nástrojů zařadit komoditní deriváty a jiné nástroje, které jsou vytvořeny a se kterými se obchoduje způsobem, jenž vyžaduje podobný typ regulace jako tradiční finanční nástroje.

(9)

Za finanční nástroje budou považovány rovněž vypořádané smlouvy na energie obchodované v organizovaném obchodním systému, kromě smluv, na které se již vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (8). Bylo přijato několik opatření, aby se zmírnily důsledky zařazení těchto produktů mezi finanční nástroje pro podniky obchodující s nimi. Tyto podniky jsou v současné době vyňaty z kapitálových požadavků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (9) a tato výjimka bude podle čl. 493 odst. 1 uvedeného nařízení předmětem přezkumu před tím, než dojde k jejímu ukončení nejpozději na konci roku 2017. Vzhledem k tomu, že tyto smlouvy jsou finančními nástroji, vztahují se na ně požadavky právních předpisů v oblasti finančních trhů automaticky, takže požadavky týkající se limitů pozic, hlášení obchodů a zneužívání trhu se uplatní ode dne použitelnosti této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014. Pro uplatnění povinnosti clearingu a maržových požadavků stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (10) je nicméně stanovena lhůta 42 měsíců.

(10)

Omezení rozsahu u komoditních derivátů obchodovaných v organizovaném obchodním systému, které jsou vypořádány fyzicky, by mělo být omezeno, aby nevznikaly mezery v právní úpravě, které by mohly vést k regulatorní arbitráži. Je proto nezbytné stanovit možnost přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým bude dále upřesněn význam výrazu „musí být vypořádán fyzicky“ s ohledem přinejmenším na stanovení vymahatelné a závazné povinnosti zajistit fyzické doručení, z níž se nelze vyvázat a kdy neexistuje právo hotovostního vypořádání nebo vzájemného započtení obchodů s výjimkou případů vyšší moci, neplnění nebo jiných případů, kdy nelze v dobré víře plnit.

(11)

Na spotových sekundárních trzích s povolenkami na emise (povolenky EU) došlo k řadě podvodných praktik, což by mohlo narušit důvěru v systémy pro obchodování s emisemi zřízené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (11), a proto se přijímají opatření k posílení systému registrů povolenek EU a zpřísnění podmínek pro otevření účtu k obchodování s těmito povolenkami. V zájmu posílení integrity a zajištění efektivního fungování uvedených trhů, včetně komplexního dohledu nad obchodní činností, je vhodné doplnit opatření přijatá v rámci směrnice 2003/87/ES, a tedy plně zahrnout povolenky na emise do oblasti působnosti této směrnice a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (12) tím, že budou klasifikovány jako finanční nástroje.

(12)

Účelem této směrnice je zahrnout podniky, jejichž obvyklým předmětem podnikání nebo činnosti je odborné poskytování investičních služeb nebo odborný výkon investiční činnosti. Z oblasti působnosti této směrnice by proto měly být vyňaty všechny osoby, které vykonávají jinou odbornou činnost.

(13)

Je nutné vytvořit komplexní regulační rámec upravující provádění obchodů s finančními nástroji bez ohledu na metody obchodování používané k uzavírání těchto obchodů, aby byla při provádění obchodů investorů zajištěna vysoká kvalita a integrita i celková efektivita finančního systému. Měl by být stanoven soudržný a rizikům přizpůsobený rámec pro regulaci hlavních typů mechanismů provádění pokynů, které jsou v současné době zastoupeny na evropském finančním trhu. Je proto nutné vedle regulovaných trhů uznat i novou generaci organizovaných obchodních systémů, které by měly podléhat povinnostem zaměřeným na zachování efektivního a řádného fungování finančních trhů, a zajistit, aby tyto organizované obchodní systémy nevyužívaly právních mezer.

(14)

Všechny obchodní systémy, tedy regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy a organizované obchodní systémy, by měly stanovit transparentní a nediskriminační pravidla upravující přístup k systému. Zatímco však regulované trhy a mnohostranné obchodní systémy by měly nadále podléhat podobným požadavkům, koho mohou přijmout za členy nebo účastníky, organizované obchodní systémy by měly mít možnost určit a omezit přístup mimo jiné na základě úlohy a povinností, které mají ve vztahu ke svým zákazníkům. Obchodní systémy by proto měly mít možnost stanovit parametry systému, jako je například minimální reakční čas, pokud tak učiní otevřeným a transparentním způsobem a pokud s tím není spojena diskriminace ze strany organizátora platformy.

(15)

Ústřední protistrana je vymezena v nařízení (EU) č. 648/2012 jako právnická osoba, která vstupuje mezi strany smluv obchodovaných na jednom či několika finančních trzích, a stává se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího. Ústřední protistrany nejsou zahrnuty v pojmu organizovaný obchodní systém ve smyslu této směrnice.

(16)

Osoby mající přístup na regulované trhy nebo k mnohostranným obchodním systémům se označují jako členové nebo účastníci. Oba pojmy jsou zaměnitelné. Tyto pojmy nezahrnují uživatele, kteří mají k obchodním systémům přístup pouze prostřednictvím přímého elektronického přístupu.

(17)

Systematičtí internalizátoři by měli být definováni jako investiční podniky, které organizovaně, často, systematicky a ve významném rozsahu obchodují na vlastní účet prováděním pokynů zákazníků mimo regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém. S cílem zajistit objektivní a účinné použití této definice na investiční podniky by jakékoli dvoustranné obchodování prováděné se zákazníky mělo být relevantní a měla by být vypracována kritéria sloužící k určení investičních podniků, které se musí registrovat jako systematičtí internalizátoři. Zatímco obchodní systémy jsou mechanismy, v nichž dochází k interakci početných zájmů třetích osob na nákupu nebo prodeji v rámci systému, systematickému internalizátorovi by nemělo být povoleno sdružovat nákupní a prodejní zájmy třetích osob způsobem, který je z funkčního hlediska stejný jako obchodní systém.

(18)

Oblast působnosti této směrnice by neměla zahrnovat osoby, které neposkytují investiční služby ani nevykonávají investiční činnost kromě obchodování na vlastní účet s finančními nástroji, které nejsou komoditními deriváty, povolenkami na emise nebo jejich deriváty, pokud nejsou tvůrci trhu, členy nebo účastníky regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému nebo nemají přímý elektronický přístup k obchodnímu systému, používají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí nebo obchodují na vlastní účet při provádění pokynů zákazníka.

(19)

Ve sdělení ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20 ze dne 15. dubna 2011 je uvedeno, že účastníci trhů s komoditními deriváty by měli podléhat náležité regulaci a dohledu, a z toho důvodu mají být změněny některé výjimky ze směrnice 2004/39/ES.

(20)

Osoby, které obchodují na vlastní účet s komoditními deriváty, povolenkami na emise nebo jejich deriváty, včetně tvůrců trhu, kromě osob, které obchodují na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, nebo které poskytují investiční služby v oblasti komoditních derivátů nebo povolenek na emise nebo jejich deriváty zákazníkům nebo dodavatelům v rámci své hlavní podnikatelské činnosti, by neměly spadat do oblasti působnosti této směrnice, pokud je tato činnost doplňková vzhledem k hlavní podnikatelské činnosti při posuzování v rámci skupiny a tato hlavní podnikatelská činnost nespočívá v poskytování investičních služeb ve smyslu této směrnice ani bankovních činností ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (13) ani v tvorbě trhu s komoditními deriváty, a tyto osoby nepoužívají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí. Technická kritéria určující, kdy je činnost doplňková k takové hlavní podnikatelské činnosti, by měla být objasněna v regulačních technických normách, s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v této směrnici.

Tato kritéria by měla zajistit, aby nefinanční podniky, které ve srovnání s výší investic do hlavní podnikatelské činnosti obchodují s finančními nástroji v nepřiměřeně velkém rozsahu, spadaly do oblasti působnosti této směrnice. Tato kritéria by měla přinejmenším přihlížet k potřebě doplňkových činností, které představují menšinu činností na úrovni skupiny, a k objemu obchodní činnosti ve srovnání s celkovou obchodní činností na trhu v dané kategorii aktiv. Pokud obchodní systémy nebo regulační orgány stanoví v souladu s unijními nebo vnitrostátními právními a správními předpisy povinnost poskytovat likviditu v obchodním systému, měly by být obchody uzavřené za účelem splnění této povinnosti vyňaty z hodnocení, pokud je daná činnost pouze činností doplňkovou.

(21)

Pro účely této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014, které regulují OTC deriváty i deriváty obchodované v obchodním systému ve smyslu nařízení (EU) č. 600/2014, by mělo být na činnosti, které jsou považovány za objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním, a na obchody uvnitř skupiny pohlíženo v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012.

(22)

Osoby, které obchodují s komoditními deriváty a s povolenkami na emise a jejich deriváty, mohou rovněž obchodovat s jinými finančními nástroji v rámci svých komerčních činností řízení rizik za účelem ochrany před riziky, například riziky směnných kurzů. Je proto důležité vyjasnit, že se výjimky uplatňují kumulativně. Například výjimku z čl. 2 odst. 1 písm. j) lze použít ve spojení s výjimkou z čl. 2 odst. 1 písm. d).

(23)

V zájmu zamezení případného zneužití výjimek by tvůrci trhu s finančními nástroji jinými než komoditními deriváty, povolenkami na emise nebo jejich deriváty, pokud je jejich činnost doplňková k jejich hlavní podnikatelské činnosti při posuzování v rámci skupiny a pokud nepoužívají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, měli spadat do působnosti této směrnice a neměli by využívat jiných výjimek. Osoby obchodující na vlastí účet při provádění pokynů zákazníků nebo používající způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí by rovněž měly spadat do působnosti této směrnice a neměly by využívat jiných výjimek.

(24)

Mezi ty, kdo obchodují na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, by se měly řadit i podniky, které provádějí pokyny různých zákazníků tím, že je sesouhlasí na principu párování pokynů (tzv. back to back obchodování), a které by měly být považovány za podniky jednající na vlastní účet a podléhat ustanovením této směrnice týkajícím se jak provádění pokynů na účet zákazníka, tak obchodování na vlastní účet.

(25)

Provádění pokynů týkajících se finančních nástrojů jako doplňková činnost mezi dvěma osobami, jejichž hlavní podnikatelskou činností při posuzování v rámci skupiny není poskytování investičních služeb ve smyslu této směrnice ani bankovních činností ve smyslu směrnice 2013/36/EU, by se nemělo považovat za obchodování na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků.

(26)

Pokud tato směrnice odkazuje na osoby, měly by se tím rozumět osoby fyzické i právnické.

(27)

Z oblasti působnosti této směrnice by měly být vyloučeny pojišťovny, které podléhají náležitému dozoru vykonávanému příslušnými orgány obezřetnostního dohledu a které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (14), jestliže vykonávají činnosti uvedené v dané směrnici.

(28)

Tato směrnice by se také neměla vztahovat na osoby, jež neposkytují investiční služby třetím osobám, ale jejichž činnost spočívá výhradně v poskytování investičních služeb vlastnímu mateřskému podniku, vlastnímu dceřinému podniku nebo jinému dceřinému podniku vlastního mateřského podniku.

(29)

Některé místní energetické podniky a někteří provozovatelé průmyslových zařízení, na které se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, sdružují své obchodní činnosti zaměřené na zajištění komerčních rizik a zajišťují je externě prostřednictvím nekonsolidovaných dceřiných podniků. Tyto společné podniky neposkytují žádné jiné služby a plní zcela shodnou funkci jako osoby uvedené v 28. bodě odůvodnění. V zájmu zajištění rovných podmínek by mělo být možné vyloučit z oblasti působnosti této směrnice rovněž společné podniky ve společném vlastnictví místních energetických podniků nebo provozovatelů ve smyslu čl. 3 písm. f) směrnice 2003/87/ES, které neposkytují jiné služby než investiční služby pro místní energetické podniky nebo provozovatele ve smyslu čl. 3 písm. f) směrnice 2003/87/ES, pokud tyto místní energetické podniky nebo provozovatelé budou vyňaty podle čl. 2 odst. 1 písm. j), budou-li tyto investiční služby vykonávat sami. Aby však bylo zajištěno přijetí řádných ochranných opatření a přiměřená ochrana investorů, měly by členské státy, které se rozhodnou vyjmout tyto společné podniky, pro ně stanovit požadavky alespoň rovnocenné požadavkům stanoveným touto směrnicí, a to zejména během fáze povolování, při posuzování jejich pověsti a zkušenosti i vhodnosti akcionářů, při přezkumu podmínek prvního povolení a trvalého dohledu, jakož požadavky týkající se pravidel výkonu činnosti.

(30)

Z oblasti působnosti této směrnice by dále měly být vyloučeny osoby, které poskytují v rámci odborné činnosti investiční služby pouze příležitostně, pokud je tato činnost upravena předpisy a dotyčné předpisy příležitostné poskytování investičních služeb nezakazují.

(31)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na osoby poskytující investiční služby, jež spočívají výhradně ve správě systémů zaměstnanecké spoluúčasti, a které tudíž neposkytují investiční služby třetím osobám.

(32)

Z oblasti působnosti této směrnice je nutné vyloučit centrální banky a další subjekty vykonávající podobné funkce, jakož i veřejné orgány pověřené řízením státního dluhu nebo do této oblasti zasahující, přičemž tento pojem zahrnuje i investice v této oblasti, s výjimkou subjektů, jež jsou částečně nebo zcela ve vlastnictví státu a jejichž úloha je obchodní nebo spojená s nabýváním majetkových účastí.

(33)

S cílem objasnit režim výjimek pro Evropský systém centrálních bank (ESCB), další vnitrostátní subjekty plnící podobné funkce a subjekty zasahující do řízení veřejného dluhu je vhodné takové výjimky omezit na subjekty a instituce, které své funkce plní v souladu s právem jednoho členského státu nebo v souladu s právními předpisy Unie, a dále i na mezinárodní subjekty, jichž je jeden nebo více členských států členem a jejichž účelem je mobilizovat finanční prostředky a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří mají nebo jim hrozí závažné problémy s financováním, jako je Evropský mechanismus stability.

(34)

Z oblasti působnosti této směrnice je rovněž nutné vyloučit subjekty kolektivního investování a penzijní fondy, bez ohledu na to, zda jsou koordinovány na úrovni Unie, a depozitáře či správce těchto subjektů, protože jejich činnost podléhá zvláštním předpisům přímo této činnosti přizpůsobeným.

(35)

Z oblasti působnosti této směrnice je nutné vyloučit provozovatele přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (15) nebo provozovatele přepravní soustavy čl. 2 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (16) při plnění jejich úkolů podle uvedených směrnic nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (17) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (18) nebo podle kodexů sítě či rámcových pokynů přijatých podle uvedených legislativních aktů. Provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé přepravní soustavy mají v souladu s uvedenými legislativními akty zvláštní povinnosti a úkoly, vztahuje se na ně zvláštní certifikace a dohlíží na ně příslušné orgány pro konkrétní odvětví. Provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé přepravní soustavy by měli mít rovněž možnost využívat této výjimky v případech, kdy využívají jiné osoby jakožto poskytovatele služeb, aby jejich jménem plnily jejich úkoly podle uvedených legislativních aktů nebo kodexů sítě či rámcových pokynů přijatých podle uvedených nařízení. Provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé přepravní soustavy by neměli mít možnost využívat této výjimky při poskytování investičních služeb nebo při provádění činností v oblasti finančních nástrojů, a to i v případě, že provozují platformu sekundárního obchodování s finančními přenosovými právy.

(36)

Aby mohly využít vynětí z oblasti působnosti této směrnice, měly by dotyčné osoby trvale splňovat podmínky takových vynětí. Zejména pokud osoba poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnost a je vyňata z oblasti působnosti této směrnice, protože tyto služby nebo činnosti jsou ve vztahu k její hlavní podnikatelské činnosti při posuzování v rámci skupiny doplňkové, nemělo by se vynětí na tuto osobu vztahovat, jestliže poskytování těchto doplňkových služeb nebo činností přestane být doplňkové ve vztahu k její hlavní podnikatelské činnosti.

(37)

Pro zajištění ochrany investorů a stability finančního systému by měly osoby, které poskytují investiční služby nebo vykonávají investiční činnost spadající do oblasti působnosti této směrnice, podléhat povolení udělenému domovským členským státem.

(38)

Úvěrové instituce povolené podle směrnice 2013/36/EU by k poskytování investičních služeb nebo výkonu investiční činnosti neměly potřebovat další povolení podle této směrnice. Pokud se úvěrová instituce rozhodne poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnost, měly by příslušné orgány před udělením povolení podle směrnice 2013/36/EU ověřit, zda instituce splňuje odpovídající ustanovení této směrnice.

(39)

Strukturované vklady vznikly jako forma investičního produktu, avšak na rozdíl od jiných strukturovaných investic se na ně nevztahují žádné legislativní akty v oblasti ochrany investorů na úrovni Unie. Je proto vhodné posílit důvěru investorů a vytvořit jednotnější regulaci v oblasti distribuce různých strukturovaných retailových investičních produktů, aby byla v celé Unii zajištěna přiměřená úroveň ochrany investorů. Z toho důvodu je vhodné zahrnout strukturované vklady do oblasti působnosti této směrnice. V tomto ohledu je nutno uvést, že vhledem k tomu, že strukturované vklady představují formu investičního produktu, nezahrnují vklady napojené pouze na úrokové sazby jako Euribor nebo Libor, bez ohledu na to, zda jsou úrokové sazby stanoveny předem nebo ne, anebo zda jsou pevné nebo pohyblivé. Takové vklady by proto měly být vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice.

(40)

Použití této směrnice na investiční podniky a úvěrové instituce při prodeji strukturovaných vkladů nebo při poskytování poradenství zákazníkům by v oblasti strukturovaných vkladů mělo být chápáno jako její použití při výkonu činnosti zprostředkovatele pro tyto produkty vydané úvěrovými institucemi, které mohou přijímat vklady podle směrnice 2013/36/EU.

(41)

Centrální depozitáři cenných papírů jsou systémově významné instituce pro finanční trhy, které zajišťují prvotní zápis cenných papírů, vedení účtů s emitovanými cennými papíry a vypořádání prakticky všech obchodů s cennými papíry. Centrální depozitáři cenných papírů mají být upraveni právními předpisy Unie a podléhat zejména povolování a některým podmínkám provozu. Centrální depozitáři cenných papírů však mohou kromě základních služeb uvedených v jiných právních předpisech Unie poskytovat investiční služby a vykonávat investiční činnosti, které jsou upraveny touto směrnicí.

S cílem zabezpečit, aby všechny subjekty poskytující investiční služby a vykonávající investiční činnosti podléhaly stejnému regulačnímu rámci, je vhodné zajistit, aby se na centrální depozitáře cenných papírů nevztahovaly požadavky této směrnice týkající se povolení a některých provozních podmínek, ale právní předpisy Unie upravující centrální depozitáře cenných papírů by měly zajistit, aby se na ně ustanovení této směrnice vztahovala, pokud poskytují investiční služby nebo vykonávají investiční činnosti nad rámec služeb uvedených ve zmíněném právním předpisu Unie.

(42)

K posílení ochrany investorů v Unii je vhodné omezit podmínky, za kterých mohou členské státy vyloučit z použití této směrnice osoby poskytující investiční služby zákazníkům, kteří v důsledku toho nejsou touto směrnicí chráněni. Zejména je vhodné požadovat, aby členské státy uplatňovaly na uvedené osoby přinejmenším obdobné požadavky, jaké jsou stanoveny v této směrnici, a to zejména během fáze povolování, při posuzování jejich pověsti a zkušenosti i vhodnosti akcionářů, při přezkumu podmínek prvního povolení a trvalého dohledu, jakož i požadavky týkající se pravidel pro výkon činnosti.

Kromě toho by se na osoby vyloučené z použití této směrnice měl vztahovat systém pro odškodnění investorů uznaný podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES (19) nebo pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání zajišťující rovnocennou ochranu jejich zákazníků v situacích, na něž se uvedená směrnice vztahuje.

(43)

Pokud investiční podnik poskytuje nepravidelně jednu nebo více investičních služeb, na které se nevztahuje jeho povolení, nebo vykonává nepravidelně jednu nebo více investičních činností, na které se nevztahuje jeho povolení, neměl by potřebovat další povolení podle této směrnice.

(44)

Pro účely této směrnice by přijímání a předávání pokynů mělo zahrnovat také spojení dvou či více investorů i provádění obchodů mezi těmito investory.

(45)

Investiční podniky a úvěrové instituce distribuující finanční nástroje, které samy vydávají, by měly podléhat této směrnici, pokud svým zákazníkům poskytují investiční poradenství. Za účelem vyloučení nejistoty a posílení ochrany investorů je vhodné stanovit, aby se tato směrnice použila v případech, kdy investiční podniky a úvěrové instituce distribuují na primárním trhu finanční nástroje, které samy vydávají, aniž by poskytovaly poradenství. Za tímto účelem by se měla rozšířit definice služby provádění pokynů na účet zákazníka.

(46)

Zásady vzájemného uznávání a dohledu domovského členského státu vyžadují, aby příslušné orgány členských států neudělily nebo odňaly povolení, pokud okolnosti, jako je obsah programu činnosti, zeměpisná lokalizace nebo činnost skutečně vykonávaná, jasně naznačují, že se investiční podnik rozhodl pro právní systém určitého členského státu jen proto, aby se vyhnul přísnějším normám platným v jiném členském státě, na jehož území hodlá vykonávat nebo kde vykonává větší část své činnosti. Investiční podnik, který je právnickou osobou, by měl mít povolení udělené v členském státě, v němž má sídlo. Investiční podnik, který není právnickou osobou, by měl mít povolení udělené v členském státě, v němž se nachází jeho ústředí. Kromě toho by členské státy měly vyžadovat, aby se ústředí investičního podniku vždy nacházelo v jeho domovském členském státě a aby tam také skutečně vykonávalo činnost.

(47)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES (20) stanovila podrobná kritéria pro obezřetnostní posuzování navrhovaných nabytí v investičním podniku a pro postup jejich uplatňování. V zájmu zajištění právní jistoty, jasnosti a předvídatelnosti, pokud jde o proces posuzování a jeho výsledek, je vhodné kritéria a proces obezřetnostního posuzování stanovený v uvedené směrnici potvrdit.

Příslušné orgány by především měly ohodnotit vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto kritérií: pověst navrhovaného nabyvatele; pověst a zkušenost všech osob, které budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti investičního podniku; finančního zdraví navrhovaného nabyvatele; skutečnosti, zda bude investiční podnik schopen dodržet obezřetnostní požadavky na základě této směrnice a dalších směrnic, zejména směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (21) a 2013/36/EU; skutečnosti, zda existuje důvodné podezření, že dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (22) nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

(48)

Investiční podnik, který je držitelem povolení uděleného v jeho domovském členském státě, by měl být oprávněn poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnost v celé Unii, aniž by musel žádat o zvláštní povolení u příslušného orgánu členského státu, ve kterém hodlá služby poskytovat nebo činnost vykonávat.

(49)

Vzhledem k tomu, že některé investiční podniky jsou od určitých povinností uložených směrnicí 2013/36/EU osvobozeny, měly by mít povinnost udržovat určitou minimální výši kapitálu nebo pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání nebo kombinaci obojího. Při úpravách výše tohoto pojištění by měly být zohledněny úpravy provedené v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES (23). Tímto zvláštním zacházením pro účely kapitálové přiměřenosti by neměla být dotčena žádná rozhodnutí týkající se vhodného zacházení s těmito podniky v rámci budoucích změn právních předpisů Unie o kapitálové přiměřenosti.

(50)

Oblast působnosti obezřetnostní právní úpravy by se měla omezit pouze na subjekty, které z důvodu řízení obchodního portfolia na profesionálním základě představují pro ostatní účastníky trhu zdroj rizika protistrany, a proto by subjekty, které s finančními nástroji, jinými než komoditními deriváty, povolenkami na emise nebo jejich deriváty obchodují na vlastní účet, by měly být vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice, pokud nejsou tvůrci trhu, neobchodují na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, nejsou členy ani účastníky regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, nemají přímý elektronický přístup k obchodnímu systému ani nepoužívají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí.

(51)

Na ochranu vlastnictví investora i jiných obdobných práv investora týkajících se cenných papírů, jakož i jeho práv týkajících se peněžních prostředků svěřených podniku by se tato práva měla držet odděleně od prostředků podniku. Tato zásada by však podniku neměla bránit v tom, aby vykonával činnost vlastním jménem, ale na účet investora, pokud to povaha obchodu vyžaduje a pokud s tím investor souhlasí, například v případě půjčování cenných papírů.

(52)

Požadavky týkající se ochrany majetku zákazníků jsou zásadním nástrojem ochrany zákazníků při poskytování služeb a činností. Tyto požadavky lze vyloučit, převede-li se plné vlastnické právo k peněžním prostředkům nebo finančním nástrojům na investiční podnik za účelem krytí současných nebo budoucích, skutečných, podmíněných či potenciálních závazků. Tato široká možnost může vést k nejistotě a může ohrozit účinnost požadavků týkajících se ochrany majetku zákazníků. Je proto vhodné, alespoň pokud jde o majetek neprofesionálních zákazníků, omezit možnost investičních podniků uzavírat dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (24) za účelem zajištění nebo jiného krytí jejich závazků.

(53)

Je nutné posílit úlohu vedoucích orgánů investičních podniků, regulovaných trhů, poskytovatelů služeb hlášení údajů a zajistit řádné a obezřetné vedení podniků a podporu integrity trhu a zájmů investorů. Vedoucí orgán investičního podniku, regulovaných trhů a poskytovatelů služeb hlášení údajů by měl trvale věnovat dostatek času a mít jako celek adekvátní kolektivní znalosti, schopnosti a zkušenosti nezbytné k porozumění činnostem podniku včetně hlavních rizik. S cílem předejít skupinovému myšlení a usnadnit získávání nezávislých stanovisek a kritického pohledu na příslušné otázky by vedoucí orgány proto měly být dostatečně rozmanité co do věku, pohlaví, původu, vzdělání a profesních zkušeností, aby představovaly různé názory a zkušenosti. Za další pozitivní způsob, jímž lze podpořit rozmanitost, lze považovat zastoupení zaměstnanců ve vedoucích orgánech, jelikož dodává klíčovou perspektivu a zajišťuje skutečnou znalost vnitřního fungování podniků. Různorodost by tedy měla být jedním z kritérií pro složení vedoucích orgánů. Různorodost by též měla být obecněji zohledněna v náborové politice podniků. Taková politika by měla například motivovat podniky k tomu, aby kandidáty vybíraly z užších seznamů zahrnujících obě pohlaví. V zájmu soudržného přístupu ke správě a řízení společnosti je vhodné co nejvíce sladit požadavky na investiční podniky s požadavky uvedenými ve směrnici 2013/36/EU.

(54)

Aby bylo možné účinně dohlížet na činnosti investičních podniků, regulovaných trhů a poskytovatelů služeb hlášení údajů a kontrolovat je, měl by být vedoucí orgán odpovědný a postižitelný za celkovou strategii podniku s přihlédnutím k obchodní činnosti podniku a rizikovému profilu. Vedoucí orgán by měl převzít jasné povinnosti v rámci celého chodu podniku, v oblasti určení a vymezení strategických cílů, strategie v oblasti rizik, vnitřní správy a řízení podniku, schválení jeho vnitřní organizace, včetně kritérií pro výběr a odbornou přípravu personálu, účinného dohledu nad vrcholným vedením, jakož i určení celkové politiky, kterou se řídí poskytování služeb a výkon činností, včetně odměňování prodejců a schvalování nových produktů k distribuci zákazníkům. Pravidelné sledování a posuzování strategických cílů podniků, jejich vnitřní organizace a politik pro poskytování služeb a výkon činností by mělo zajistit, aby byly podniky stále řádně a obezřetně vedeny v zájmu integrity trhů a ochrany investorů. Kombinování příliš velkého počtu funkcí člena vedoucího orgánu současně by mu neumožnilo věnovat dostatečný čas své dozorčí roli.

Proto je třeba omezit počet funkcí, které může člen vedoucího orgánu instituce zastávat současně v různých subjektech. Pro účely uplatňování tohoto omezení by však nemělo být přihlíženo k funkci člena ve vedoucím orgánu organizací, které nesledují převážně obchodní cíle, jako jsou neziskové nebo charitativní organizace.

(55)

V členských státech se používají různé struktury správy a řízení. Ve většině případů se jedná o monistickou či dualistickou strukturu orgánů. Účelem definic použitých v této směrnici je, aby zahrnovaly všechny existující struktury, aniž by některou z nich upřednostňovaly. Mají pouze posloužit ke stanovení pravidel zaměřených na dosažení konkrétního výsledku bez ohledu na vnitrostátní právo obchodních společností, jemuž instituce v jednotlivých členských státech podléhají. Tyto definice proto nemají vliv na obecné vymezení pravomocí podle vnitrostátního práva obchodních společností.

(56)

Rozšiřující se spektrum činností, které mnohé investiční podniky vykonávají současně, zvyšuje potenciál vzniku střetů zájmů mezi různými činnostmi a zájmy zákazníků. Je proto nutné stanovit pravidla k zajištění toho, aby takové střety nepříznivě neovlivnily zájmy zákazníků. Podniky mají povinnost přijmout účinná opatření k zjištění, zamezení nebo řízení střetů zájmů a maximálnímu zmírnění potenciálního dopadu těchto rizik. Pokud však určité zbytkové riziko, které by mohlo být na úkor zájmů zákazníka, i přesto přetrvává, měly by být zákazníkovi před provedením obchodu jeho jménem jasně sděleny informace o obecné povaze nebo zdrojích střetů zájmů zákazníka a o opatřeních přijatých ke zmírnění těchto rizik.

(57)

Směrnice Komise 2006/73/ES (25) umožňuje členským státům v souvislosti s organizačními požadavky na investiční podniky požadovat, aby podniky zaznamenávaly telefonní hovory nebo elektronickou komunikaci zahrnující pokyny zákazníků. Zaznamenávání telefonních hovorů nebo elektronické komunikace zahrnující pokyny zákazníků je v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a je odůvodněno v zájmu posílení ochrany investorů, lepšího dohledu nad trhem a vyšší právní jistoty ve prospěch investičních podniků a jejich zákazníků. Důležitost těchto záznamů je uvedena rovněž v technickém doporučení, které Komisi dne 29. července 2010 vydal Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry. Tyto záznamy by měly zajistit doklady umožňující prokázat podmínky veškerých pokynů zadaných zákazníky a jejich korespondenci v souvislosti s obchody provedenými investičními podniky, jakož i odhalit jakékoli jednání, které může být relevantní z hlediska zneužívání trhu, včetně případů, kdy podniky obchodují na vlastní účet.

K tomuto účelu jsou potřebné záznamy všech hovorů s účastí zástupců podniku, pokud tento podnik jedná nebo hodlá jednat na vlastní účet. Pokud zákazníci sdělují své pokyny jinými prostředky než telefonicky, měla by být tato komunikace zaznamenána na trvalých nosičích dat, jako jsou listovní zásilky, fax, elektronická pošta nebo dokumentace pokynů zákazníků pořizovaná na jednáních. Obsah příslušného osobního hovoru se zákazníkem by mohl být zaznamenán například prostřednictvím písemného zápisu nebo písemné zprávy. Tyto pokyny by měly být považovány za rovnocenné telefonickým pokynům. Pokud je z osobního hovoru se zákazníkem pořízen písemný zápis, měly by členské státy zajistit nezbytné záruky, aby zákazníci nebyli znevýhodněni v důsledku nepřesného záznamu komunikace mezi stranami. Tyto záruky by neměly předpokládat, že zákazník přebírá zodpovědnost.

K zajištění právní jistoty co do rozsahu této povinnosti je vhodné uplatnit tuto povinnost na veškeré zařízení, jež podnik poskytuje nebo jehož používání je investičním podnikem povoleno, a stanovit, aby investiční podniky učinily přiměřené kroky k zajištění toho, aby ve vztahu k obchodům nebylo používáno žádné soukromé zařízení. Tyto záznamy by měly být příslušným orgánům k dispozici při plnění jejich úkolů v oblasti dohledu a při provádění donucovacích opatření podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. 600/2014, nařízení (EU) č. 596/2014, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU (26), tak aby příslušné orgány mohly určit jednání, jež není v souladu s právním rámcem pro činnost investičních podniků. Tyto záznamy by měly být také k dispozici investičním podnikům a zákazníkům, aby bylo možné prokázat vývoj jejich vztahu, pokud jde o pokyny předané zákazníky a obchody provedené podniky. Z těchto důvodů je vhodné v této směrnici stanovit zásady obecného režimu týkajícího se zaznamenávání telefonních hovorů nebo elektronické komunikace zahrnujících pokyny zákazníků.

(58)

V souladu se závěry Rady z června 2009 o posílení finančního dohledu Unie a s cílem přispět k vytvoření jednotného souboru pravidel pro finanční trhy v Unii a k dalšímu vývoji rovných podmínek pro členské státy a účastníky trhu, zvýšit ochranu investorů a zlepšit dohled a vymáhání povinností se Unie zavázala podle potřeby omezit diskreční pravomoci členských států stanovené v právních předpisech Unie v oblasti finančních služeb na nejnižší možnou míru. Kromě toho, že se touto směrnicí zavádí společný režim pro zaznamenávání telefonních hovorů a elektronické komunikace zahrnující pokyny zákazníků, je vhodné omezit možnost příslušných orgánů přenést v určitých případech úkoly v oblasti dohledu na jiný subjekt a rovněž i omezit diskreční pravomoci v oblasti požadavků vztahujících se na vázané zástupce a podávání zpráv pobočkami.

(59)

V posledním desetiletí dosáhla technologie obchodování značného rozvoje a je nyní účastníky trhu hojně využívána. Mnoho účastníků trhu nyní využívá algoritmické obchodování, při němž počítačový algoritmus automaticky určuje aspekty pokynu, a to s minimálním lidským zásahem nebo zcela bez něj. Je třeba regulovat rizika pocházející z algoritmického obchodování. Používání algoritmů v poobchodním zpracování provedených obchodů však nepředstavuje algoritmické obchodování. Investiční podnik, který se zabývá algoritmickým obchodováním sledujícím určitou strategii tvorby trhu, by měl tuto činnost tvorby trhu vykonávat nepřetržitě během stanovené části doby obchodování obchodního systému. V regulačních technických normách by mělo být upřesněno, co představuje stanovenou část doby obchodování obchodního systému, a současně zajištěno, že takto stanovená část tvoří významnou část celkové doby obchodování, a to při zohlednění likvidity, rozsahu a povahy konkrétního trhu a vlastností obchodovaného finančního nástroje.

(60)

Investiční podnik, který se zabývá algoritmickým obchodováním sledujícím určitou strategii tvorby trhu, by měl mít zavedeny vhodné systémy a kontroly této činnosti. Tato činnost by měla být chápána způsobem specifickým vzhledem k jejímu kontextu a účelu. Definice takové činnosti je proto nezávislá na definicích, jako je definice „činností v rámci tvorby trhu“ obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 (27).

(61)

Zvláštní formou algoritmického obchodování je algoritmické obchodování s vysokou frekvencí, při němž obchodní systém vysokou rychlostí analyzuje data nebo signály trhu a v reakci na tuto analýzu poté ve velmi krátké době zašle nebo aktualizuje velký počet pokynů. Algoritmické obchodování s vysokou frekvencí může zejména obsahovat takové prvky, jako jsou například iniciace pokynu, jeho vytvoření, směrování a provedení, které jsou určeny systémem bez lidského zásahu pro každý jednotlivý obchod nebo pokyn, krátký časový rámec pro stanovení a likvidaci pozic, vysoký denní obrat portfolia, vysoký poměr pokynů vůči obchodům během dne a zakončení obchodního dne na neutrální pozici nebo v její blízkosti. Algoritmické obchodování s vysokou frekvencí se vyznačuje mimo jiné vysokým počtem zpráv během dne, jež zahrnují pokyny, kotace nebo zrušení. Při určování toho, co představuje vysoký počet zpráv během dne, je třeba zohlednit totožnost skutečného zákazníka, délku doby sledování, srovnání s celkovou činností na trhu během daného období a relativní koncentraci nebo roztříštěnost činnosti. Algoritmické obchodování s vysokou frekvencí obvykle provádějí obchodníci za použití svého vlastního kapitálu a spíše než o samostatnou strategii se obvykle jedná o použití propracované technologie k provedení tradičnějších obchodních strategií, jako je tvorba trhu nebo arbitráž.

(62)

Technický pokrok umožnil vysokofrekvenční obchodování a vývoj obchodních modelů. Vysokofrekvenční obchodování je usnadněno společným umístěním zařízení účastníků trhu v těsné fyzické blízkosti systému pro párování prodejních a kupních pokynů obchodního systému. S cílem zajistit řádné a spravedlivé obchodní podmínky je nezbytné požadovat, aby obchodní systémy poskytovaly tyto služby společného umístění nediskriminačním, spravedlivým a transparentním způsobem. Používání technologie obchodování zvýšilo rychlost, objem a složitost obchodů uzavíraných investory. Díky této technologii mohli účastníci trhu rovněž usnadnit svým zákazníkům přímý elektronický přístup na trhy prostřednictvím svých obchodních systémů, prostřednictvím přímého tržního přístupu nebo sponzorovaného přístupu. Obchodní technologie přinesla trhu a účastníkům trhu obecné výhody v podobě například širší účasti na trzích, vyšší likvidity, nižších rozpětí, nižší krátkodobé volatility a možností pro zákazníky, jak dosáhnout lepšího provádění svých pokynů. Tato technologie však s sebou přináší i řadu potenciálních rizik, jako je zvýšené riziko přetížení provozních systémů obchodních systémů z důvodu velkých objemů pokynů, rizika algoritmického obchodování vedoucího ke vzniku duplicitních nebo chybných pokynů či jiných chyb, které mohou narušit řádné fungování trhu.

Kromě toho hrozí riziko neadekvátní reakce algoritmických obchodních systémů na jiné události na trhu, což může zhoršit volatilitu, existoval-li na trhu již dříve nějaký problém. Algoritmické obchodování nebo způsoby algoritmického obchodování s vysokou frekvencí mohou, stejně jako každý jiný druh obchodování, být náchylné k některým formám jednání zakázaným nařízením (EU) č. 596/2014. Vysokofrekvenční obchodování může také kvůli informační výhodě poskytované vysokofrekvenčním obchodníkům vést investory k tomu, že se rozhodnou obchodovat v obchodních systémech, v nichž se mohou vysokofrekvenčním obchodníkům vyhnout. Je vhodné podrobit způsoby algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, které jsou založeny na určitých specifických charakteristikách, zvláštnímu regulačnímu dohledu. Přestože se jedná zejména o metody, které jsou založeny na obchodování na vlastní účet, měl by se tento dohled uplatňovat také tehdy, kdy je používání této metody strukturováno tak, aby k němu nedocházelo na vlastní účet.

(63)

Tato potenciální rizika plynoucí z vyššího používání technologie lze nejlépe zmírnit kombinací opatření a zvláštních kontrol rizik, které se zaměřují na podniky zapojené do algoritmického obchodování nebo algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, které poskytují přímý elektronický přístup a dalších opatření zaměřených na organizátory obchodních systémů, do kterých takové podniky vstupují. S cílem posílit odolnost trhů a zohlednit nové technologie obchodování by tato opatření měla odrážet a dodržovat obecné technické pokyny vydané Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (28) (dále jen „ESMA“ nebo „orgán ESMA“) v únoru 2012 o systémech a kontrolách v prostředí automatizovaného obchodování pro obchodní platformy, investiční podniky a příslušné orgány (ESMA/2012/122). Je žádoucí zajistit, aby všechny podniky zabývající se algoritmickým obchodováním s vysokou frekvencí měly povolení. Toto povolení by mělo zajistit, že podniky podléhají organizačním požadavkům podle této směrnice a je nad nimi vykonáván řádný dohled. Podniky, jež mají povolení, nad nimiž je vykonáván dohled podle právních předpisů Unie upravujících finanční sektor a jež se zabývají algoritmickým obchodováním nebo způsobem algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, přestože jsou z oblasti působnosti této směrnice vyňaty, by neměly mít povinnost získat povolení podle této směrnice a měly by pouze podléhat opatřením a kontrolám zaměřeným na řešení specifického rizika vyplývajícího z těchto typů obchodování. V tomto ohledu by orgán ESMA měl hrát významnou koordinační úlohu a stanovit přiměřený krok kotace, aby se tak zajistilo řádné fungování trhů na úrovni Unie.

(64)

Investiční podniky i obchodní systémy by měly přijmout důkladná opatření k zajištění toho, aby algoritmické obchodování a způsoby algoritmického obchodování s vysokou frekvencí nevedly k narušení trhu a nemohly být zneužity. Obchodní systémy by měly rovněž zajistit, aby jejich obchodní systémy byly odolné a byly řádně přezkoušeny, aby byly schopny zvládat zvýšené toky pokynů nebo napjatou situaci na trhu, a aby v nich byly zavedeny přerušovací mechanismy, které obchodování dočasně zastaví nebo omezí, dojde-li k náhlým nečekaným pohybům cen.

(65)

Je rovněž nezbytné zajistit, aby struktury poplatků, jež stanoví obchodní systémy, byly transparentní, nediskriminační a spravedlivé a aby nebyly strukturovány tak, že by podporovaly podmínky narušující řádné fungování trhu. Je proto vhodné, aby obchodní systémy mohly upravit své poplatky za zrušené pokyny v závislosti na době, po kterou byl pokyn zachován, a stanovit výši poplatků pro jednotlivé finanční nástroje, na něž se uplatňují. Aby zohlednily zvýšenou zátěž systému, která ne vždy prospívá ostatním účastníkům trhu, měly by mít členské státy možnost povolit obchodním systémům, aby stanovily vyšší poplatky za pokyny, které jsou posléze zrušeny, nebo vyšší poplatky účastníkům, kteří zadali vysoký podíl zrušených pokynů, nebo účastníkům používajícím způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí.

(66)

Kromě opatření souvisejících se způsoby algoritmického obchodování a algoritmického obchodování s vysokou frekvencí je vhodné zakázat přímý elektronický přístup, který investiční podniky poskytují svým zákazníkům, pokud pro takový přístup nejsou stanoveny řádné systémy a kontroly. Bez ohledu na formu přímého elektronického přístupu by podniky poskytující tento přístup měly posuzovat a přezkoumávat, zda je vhodné, aby zákazníci používali tuto službu, a zajišťovat, aby používání služby podléhalo kontrolám rizik a aby tyto podniky nadále nesly odpovědnost za obchodování, které zákazníci na základě používání jejich systémů nebo s použitím jejich obchodních kódů provedou. Je vhodné, aby podrobné organizační požadavky týkající se těchto nových forem obchodování byly podrobněji stanoveny v regulačních technických normách. Díky tomu by mělo být možné požadavky v případě nutnosti měnit, aby se zohlednily další inovace a vývoj v této oblasti.

(67)

Je nezbytné, aby byly všechny pokyny vytvořené prostřednictvím algoritmického obchodování označovány s cílem zajistit účinný dohled a umožnit příslušným orgánům přijmout včas vhodná opatření proti chybným nebo nepoctivým algoritmickým strategiím. Na základě označení by měly být příslušné orgány schopny určit a rozlišit pokyny pocházející z různých algoritmů a účinně rekonstruovat a vyhodnotit strategie, které algoritmičtí obchodníci používají. Tím by se mělo omezit riziko, že bude přiřazení pokynů k určité algoritmické strategii a obchodníkovi nejednoznačné. Díky označování mohou příslušné orgány fakticky a účinně zareagovat na strategie algoritmického obchodování, které jednají zneužívajícím způsobem nebo představují rizika ohrožující řádné fungování trhů.

(68)

Aby se zajistila integrita trhu s ohledem na vývoj technologií na finančních trzích, měl by orgán ESMA pravidelně konzultovat s vnitrostátními odborníky novinky v oblasti technologií obchodování včetně vysokofrekvenčního obchodování a nových postupů, které by mohly představovat zneužívání trhu, s cílem identifikovat a podporovat účinné strategie předcházení a řešení tohoto zneužívání.

(69)

V Unii funguje v současné době mnoho obchodních systémů, z nichž řada obchoduje se stejnými finančními nástroji. Za účelem řešení potenciálních rizik ohrožujících zájmy investorů je nutné formalizovat a dále koordinovat postupy zabývající se důsledky pro obchodování v jiných obchodních systémech, pokud se určitý investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém rozhodne pozastavit obchodování s nějakým finančním nástrojem nebo daný nástroj z obchodování stáhnout. V zájmu právní jistoty a vhodného řešení střetů zájmů v případě rozhodnutí o pozastavení obchodování s finančními nástroji nebo stažení finančních nástrojů z obchodování by mělo být zajištěno, že pokud určitý investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém zastaví obchodování v důsledku toho, že nejsou dodržována jeho pravidla, ostatní toto rozhodnutí následují, pokud tak příslušné orgány za ně odpovědné rozhodnou, ledaže pokračování obchodování lze odůvodnit mimořádnými okolnostmi. Dále je nutno formalizovat a zlepšit výměnu informací a spolupráci mezi příslušnými orgány, pokud jde o pozastavení obchodování s finančními nástroji v určitém obchodním systému a jejich stažení z obchodování v určitém obchodním systému. Tato opatření by měla být uplatňována tak, aby zabránila obchodním systémům využívat k obchodním účelům informace předávané v souvislosti s pozastavením obchodování s finančním nástrojem nebo stažením finančního nástroje z obchodování.

(70)

Na finančních trzích začalo aktivně působit více investorů, kterým se nabízí komplexnější a širší soubor služeb a nástrojů; vzhledem k tomuto vývoji je proto nutné stanovit stupeň harmonizace, aby byla investorům poskytnuta vysoká úroveň ochrany v celé Unii. V době přijetí směrnice 2004/39/ES bylo v důsledku rostoucí závislosti investorů na individuálních doporučeních nutno zařadit poskytování investičního poradenství mezi investiční služby vyžadující povolení a podléhající zvláštním pravidlům pro výkon činnosti. Vzhledem k pokračující důležitosti individuálních doporučení zákazníkům a rostoucí komplexnosti služeb a nástrojů je nutné posílit pravidla pro výkon činnosti v zájmu zvýšení ochrany investorů.

(71)

Členské státy by měly zajistit, aby investiční podniky jednaly v souladu s nejlepším zájmem svých zákazníků a plnily své povinnosti podle této směrnice. Investiční podniky by měly proto rozumět vlastnostem nabízených nebo doporučovaných finančních nástrojů a měly by vytvářet a přezkoumávat účinné politiky a opatření k identifikaci kategorií zákazníků, kterým budou poskytovat produkty a služby. Členské státy by měly zajistit, aby investiční podniky, které vytvářejí finanční nástroje, zajistily, aby tyto produkty byly vytvořeny tak, aby odpovídaly potřebám určeného cílového trhu konečných zákazníků v příslušné kategorii zákazníků, přijaly přiměřené kroky k zajištění toho, že finanční nástroje budou distribuovány na určeném cílovém trhu a pravidelně přezkoumávaly identifikaci cílového trhu a výkonnost produktů, které nabízejí. Investiční podniky, které zákazníkům nabízejí nebo doporučují finanční nástroje, jež nevytvořily, by rovněž měly mít zavedeny vhodné systémy pro získání a pochopení relevantních informací týkajících se postupu schválení produktu, včetně určeného cílového trhu a vlastností produktu, který nabízejí nebo doporučují. Tato povinnost platí bez ohledu na posouzení přiměřenosti nebo vhodnosti, které následně provádějí investiční podniky v rámci poskytování investičních služeb každému zákazníkovi na základě jeho osobních potřeb, vlastností a cílů.

Aby se zajistilo, že finanční nástroje jsou nabízeny nebo doporučovány pouze v zájmu zákazníka, měly by investiční podniky nabízející nebo doporučující produkt vytvořený podniky, na něž se nevztahují požadavky na řízení produktů stanovené touto směrnicí, nebo podniky ze třetí země rovněž mít vhodné systémy pro získání dostatečných informací o těchto finančních nástrojích.

(72)

Aby měli investoři k dispozici všechny relevantní informace, je vhodné požadovat, aby investiční podniky poskytující investiční poradenství sdělily náklady na poradenství, objasnily základ poradenství, které poskytují, zejména rozsah produktů, který při poskytování osobních doporučení zákazníkům zvažují, zda poskytují investiční poradenství nezávisle a zda zákazníkům poskytují pravidelné hodnocení vhodnosti finančních nástrojů, které jim doporučily. Dále je vhodné požadovat, aby investiční podniky svým zákazníkům vysvětlily důvody poradenství, které jim poskytují.

(73)

S cílem podrobněji vymezit regulační rámec pro poskytování investičního poradenství a současně ponechat investičním podnikům a zákazníkům možnost volby je vhodné stanovit podmínky poskytování této služby, pokud podniky informují zákazníky o tom, že služba je poskytována nezávisle. Je-li poradenství poskytováno nezávisle, mělo by být před poskytnutím osobního doporučení posouzeno dostatečně široké spektrum produktů od různých poskytovatelů produktů. Poradce nemusí nezbytně posuzovat investiční produkty, které jsou na trhu dostupné u všech poskytovatelů nebo emitentů produktů. Spektrum finančních nástrojů by ale nemělo být omezeno pouze na finanční nástroje vydávané nebo poskytované subjekty, které mají s investičním podnikem úzké propojení nebo jiné právní nebo hospodářské vztahy, například smluvní, jež jsou tak těsné, že představují riziko narušení nezávislosti poskytovaného poradenství.

(74)

Aby byla posílena ochrana investorů a aby byli zákazníci se službou, která je jim poskytována, lépe obeznámeni, je rovněž vhodné dále omezit možnost podniků, které poskytují investiční poradenství nezávisle a poskytují službu správy portfolia, přijímat a ponechávat si poplatky, provize nebo jiné peněžní či nepeněžní výhody od třetích stran, a zejména od emitentů nebo poskytovatelů produktů. To znamená, že veškeré poplatky, provize nebo jiné peněžní a nepeněžní výhody od třetích stran musí být v úplnosti vráceny zákazníkovi ihned poté, co je podnik obdrží, a podnik nesmí odečítat platby třetích stran od poplatků, které zákazník dluží podniku. Zákazník by měl být přesně a případně pravidelně informován o veškerých poplatcích, provizích a výhodách, které podnik obdržel v souvislosti s investiční službou poskytovanou a předanou zákazníkovi. Podniky poskytující nezávislé poradenství nebo správu portfolia by rovněž měly v rámci svých organizačních požadavků stanovit politiku s cílem zajistit, aby obdržené platby třetích stran byly přiděleny a předány zákazníkům. Povoleny by měly být pouze drobné nepeněžní výhody pod podmínkou, že zákazník je o těchto výhodách jasně informován, že tyto výhody mohou zvýšit kvalitu poskytované služby a že nemohou být považovány za výhody narušující schopnost investičních podniků jednat v nejlepším zájmu svých zákazníků.

(75)

Při nezávislém poskytování služeb investičního poradenství a služeb správy portfolia by měly být poplatky, provize nebo nepeněžní výhody vyplácené nebo poskytované osobě jménem zákazníků povoleny, pouze pokud si je daná osoba vědoma toho, že tyto platby jsou prováděny jejím jménem a že částky a četnost plateb jsou stanoveny dohodou mezi zákazníkem a investičním podnikem a nejsou stanoveny třetí stranou. Tento požadavek je splněn v případě, že zákazník uhradí fakturu podniku přímo, nebo je tato faktura uhrazena nezávislou třetí stranou, která není nijak spojena s investičním podnikem, pokud jde o investiční službu poskytnutou zákazníkovi, a jedná pouze na základě instrukce zákazníka, a v případě, že zákazník sjedná poplatek za službu poskytnutou investičním podnikem a tento poplatek uhradí. Tak je tomu obecně u účetních či právníků, kteří jednají na základě jednoznačné instrukce zákazníka k provedení úhrady, nebo v případech, kdy daná osoba jedná jako pouhý prostředník platby.

(76)

Tato směrnice stanoví podmínky a postupy, které musí členské státy dodržet, pokud mají v úmyslu uložit další požadavky. K těmto požadavkům může patřit zákaz nebo další omezení nabízení či přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních a nepeněžních výhod hrazených či poskytnutých třetí stranou nebo osobou jednající jménem třetí strany v souvislosti s poskytnutím služby zákazníkům.

(77)

Pro větší ochranu spotřebitelů je rovněž vhodné zajistit, aby investiční podniky neodměňovaly nebo neposuzovaly výkon svých zaměstnanců způsobem, který by byl v rozporu s povinností podniku jednat v nejlepším zájmu svých zákazníků, například prostřednictvím odměn, prodejních cílů nebo jiných nástrojů, které motivují k doporučení nebo prodeji určitého finančního nástroje v případě, že by jiný produkt mohl potřebám zákazníka vyhovovat lépe.

(78)

Pokud jsou dostatečné informace o nákladech a souvisejících poplatcích nebo o rizicích spojených s finančním nástrojem samotným poskytnuty v souladu s jinými právními předpisy Unie, měly by být tyto informace považovány za vhodné pro účely informování zákazníků v souladu s touto směrnicí. Investiční podniky nebo úvěrové instituce, které distribuují daný finanční nástroj, by však měly rovněž informovat své zákazníky o veškerých dalších nákladech a souvisejících poplatcích spojených s poskytováním investičních služeb ve vztahu k tomuto finančnímu nástroji.

(79)

Vzhledem ke složitosti investičních produktů a jejich neustálé inovaci je také důležité zajistit, aby pracovníci, kteří poskytují poradenství o investičních produktech nebo tyto nástroje prodávají neprofesionálním zákazníkům, měli náležitou úroveň znalostí a způsobilosti ve vztahu k nabízeným produktům. Investiční podniky by měly svým zaměstnancům poskytnout dostatek času a zdrojů, aby mohli těchto znalostí a způsobilosti dosáhnout a uplatňovat je při poskytování služeb zákazníkům.

(80)

Investiční podniky mohou poskytovat investiční služby, které spočívají pouze v provádění, přijímání a předávání pokynů zákazníků, aniž by musely získat informace o znalostech a zkušenostech zákazníka potřebné k posouzení vhodnosti služby nebo finančního nástroje pro zákazníka. Jelikož tyto služby vedou k významnému snížení ochrany zákazníků, je vhodné zlepšit podmínky jejich poskytování. Především je vhodné vyloučit možnost poskytování těchto služeb ve spojení s doplňkovou službou, která spočívá v poskytování úvěrů nebo půjček investorům, aby mohli provádět obchody, do nichž je investiční podnik zapojen, neboť tato praxe zvyšuje složitost obchodů a znesnadňuje porozumění souvisejícím rizikům. Je rovněž vhodné lépe definovat kritéria pro výběr finančních nástrojů, jichž by se měly tyto služby týkat, aby se vyloučily určité finanční nástroje, včetně těch, které zahrnují derivát nebo obsahují strukturu, která zákazníkovi ztěžuje porozumění souvisejícímu riziku, akcií podniků, které nejsou subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), a strukturovaných SKIPCP podle čl. 36 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Komise (EU) č. 583/2010 (29). Zacházením s určitými SKIPCP jako s komplexními produkty by neměly být dotčeny budoucí právní předpisy Unie vymezující rozsah těchto produktů a pravidla, jež se na ně vztahují.

(81)

Obvyklou strategií pro poskytovatele retailových finančních služeb v celé Unii je vázaný prodej. Může přinášet výhody neprofesionálním zákazníkům, zároveň však může představovat postupy, při nichž není zájem zákazníka dostatečně zohledněn. Například některé formy vázaného prodeje, především praktiky vázání produktů, kdy se dohromady v jednom balíčku prodávají dvě nebo více finančních služeb, přičemž alespoň jedna z těchto služeb není k dispozici samostatně, mohou narušovat hospodářskou soutěž a negativně ovlivňovat mobilitu zákazníků a jejich schopnost rozhodovat se na základě informací. Příkladem praktik vázání produktů může být nezbytnost otevření běžného účtu, je-li investiční služba poskytována neprofesionálnímu zákazníkovi. Ačkoli praktiky sdružování produktů, kdy se dohromady v jednom balíčku prodávají dvě nebo více finančních služeb, avšak každou ze služeb lze zakoupit rovněž samostatně, mohou hospodářskou soutěž také narušovat a negativně ovlivňovat mobilitu zákazníků a jejich schopnost rozhodovat se na základě informací, poskytují zákazníkovi alespoň možnost volby, a pravděpodobně tak představují menší riziko nedodržení povinností podle této směrnice investičními podniky. Používání takových praktik by mělo být důkladně posouzeno s cílem podpořit hospodářskou soutěž a možnost volby pro zákazníky.

(82)

Při poskytování investičního poradenství by měl investiční podnik v písemném prohlášení o vhodnosti upřesnit, jakým způsobem poskytnuté poradenství odpovídá preferencím, potřebám a dalším charakteristikám neprofesionálního zákazníka. Toto prohlášení by mělo být poskytnuto na trvalém nosiči dat včetně elektronické podoby. Odpovědnost za provedení posouzení vhodnosti a poskytnutí pravdivé zprávy o vhodnosti zákazníkovi nese investiční podnik, přičemž by měly být zavedeny náležité záruky, které zajistí, aby zákazník neutrpěl ztrátu v důsledku zprávy prezentující nepravdivě nebo nečestně osobní doporučení, včetně informace, v jakém smyslu je vydané doporučení pro zákazníka vhodné a jaké jsou nevýhody doporučeného postupu.

(83)

Při určování toho, co představuje poskytnutí informací v dostatečném předstihu před koncem lhůty stanovené v této směrnici, by měl investiční podnik s přihlédnutím k naléhavosti situace zohlednit skutečnost, že zákazník před přijetím investičního rozhodnutí potřebuje dostatečný čas k pročtení a pochopení těchto informací. K posouzení poskytnutých informací o složitém nebo neznámém produktu či službě nebo o produktu či službě, s nimiž zákazník nemá zkušenost, bude zákazník pravděpodobně potřebovat více času než v případě, že posuzuje produkt či službu, jež jsou jednodušší nebo známější nebo s nimiž má významnou předchozí zkušenost.

(84)

Nic v této směrnici by nemělo zavazovat investiční podniky k okamžitému a souběžnému poskytnutí všech požadovaných informací o investičním podniku, finančních nástrojích, nákladech a souvisejících poplatcích nebo informací o ochraně finančních nástrojů či peněžních prostředků zákazníka, pokud investiční podniky plní obecnou povinnost poskytovat příslušné informace v dostatečném předstihu před koncem lhůty stanovené v této směrnici. Žádné ustanovení této směrnice nezavazuje podniky k poskytování informací buď samostatně, nebo v rámci dohody se zákazníkem, pokud jsou informace zákazníkovi sděleny v dostatečném předstihu před poskytnutím služby.

(85)

Služba by se měla považovat za poskytovanou z podnětu zákazníka, pokud ji zákazník nepožaduje v reakci na sdělení podniku nebo jménem podniku, které je na daného zákazníka osobně zaměřeno a které obsahuje výzvu nebo se jej snaží ovlivnit v souvislosti s určitým finančním nástrojem nebo určitým obchodem. Službu lze považovat za poskytovanou z podnětu zákazníka i tehdy, pokud ji zákazník požaduje na základě jakéhokoli sdělení, které jakýmkoli způsobem propaguje nebo nabízí finanční nástroje a které je svou povahou obecné a určené veřejnosti či širší skupině nebo kategorii zákazníků nebo potenciálních zákazníků.

(86)

Jedním z cílů této směrnice je ochrana investorů. Opatření na ochranu investorů by měla být přizpůsobena specifickým rysům každé kategorie investorů (neprofesionální, profesionální a protistrany). S cílem posílit regulační rámec platný pro poskytování služeb bez ohledu na kategorii dotčených zákazníků je však vhodné zdůraznit, že zásady čestného, spravedlivého a profesionálního jednání a povinnost chovat se korektně, vyjadřovat se jasně a nepodávat klamné informace platí ve vztahu s každým zákazníkem.

(87)

Jako možné alternativy nebo náhrady finančních nástrojů podle této směrnice jsou zákazníkům často předkládány investiční pojistné smlouvy. V zájmu zajištění jednotné ochrany neprofesionálních zákazníků a rovných podmínek u podobných produktů je důležité, aby investiční produkty na bázi pojištění podléhaly náležitým požadavkům. Vzhledem k tomu, že požadavky na ochranu investorů stanovené v této směrnici by proto měly být stejným dílem uplatňovány i na investice v rámci pojistných smluv, je s ohledem na rozdílnou strukturu trhu a vlastnosti těchto produktů vhodnější, aby byly podrobné požadavky stanoveny v rámci probíhající revize směrnice 2002/92/ES než v této směrnici. Budoucí právní předpisy Unie upravující činnost zprostředkovatelů pojištění a pojišťoven by měly proto řádně zajistit jednotný regulační přístup k distribuci různých finančních produktů, které uspokojují podobné potřeby investorů, a proto z hlediska ochrany investorů představují srovnatelné problémy. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (30) (dále jen „EIOPA“), a ESMA by měly ve vzájemné součinnosti zajistit co nejvyšší jednotnost při uplatňování pravidel pro obchodování s těmito investičními produkty. Tyto nové požadavky týkající se investičních produktů na bázi pojištění by měly být stanoveny ve směrnici 2002/92/ES.

(88)

Směrnice 2002/92/ES by měla být upravena tak, aby se sjednotila pravidla týkající se střetů zájmů, obecných zásad a poskytování informací zákazníkům a aby členské státy mohly stanovit omezení pro odměňování zprostředkovatelů pojištění.

(89)

Z působnosti této směrnice by měly být vyloučeny investiční produkty na bázi pojištění, které nenabízejí investiční příležitosti, a vklady, které jsou vystaveny pouze úrokovým sazbám. Z oblasti působnosti této směrnice by měly být s ohledem na svá specifika a cíle vyloučeny individuální a zaměstnanecké penzijní produkty, jejichž hlavním účelem je poskytovat investorům příjem v důchodu.

(90)

Odchylně od zásady povolování, dohledu a vymáhání povinností domovským členským státem u provozování poboček je vhodné, aby za vymáhání určitých povinností uvedených v této směrnici v souvislosti s podnikatelskými činnostmi prováděnými pobočkou na území, kde je umístěna, převzal odpovědnost příslušný orgán hostitelského členského státu, protože tento orgán je pobočce nejblíže a má lepší možnost odhalit případné porušení pravidel upravujících provoz pobočky a zasáhnout proti němu.

(91)

K zajištění toho, aby investiční podniky prováděly pokyny zákazníků za podmínek nejpříznivějších pro zákazníka, je nutné investičním podnikům uložit účinnou povinnost „nejlepšího způsobu provedení“. Tato povinnost by měla platit, pokud má podnik vůči zákazníkovi smluvní nebo zprostředkovatelské závazky.

(92)

Vzhledem k tomu, že v Unii je nyní k dispozici širší základna míst provádění, je vhodné rozšířit rámec nejlepšího způsobu provedení i na neprofesionální investory. Při uplatňování rámce nejlepšího způsobu provedení podle čl. 27 odst. 1 druhého a třetího pododstavce by měl být zohledněn technologický pokrok v oblasti sledování nejlepšího způsobu provedení.

(93)

Pro účely určení nejlepšího způsobu provedení při provádění pokynů neprofesionálních zákazníků by měly náklady provedení zahrnovat vlastní provize investičního podniku nebo poplatky účtované zákazníkovi pro omezené účely v případech, kdy je určitý pokyn schopno provést více míst uvedených v zásadách daného podniku pro provádění pokynů. V takových případech by se měly brát v potaz vlastní provize podniku a náklady na provedení pokynu na každém do úvahy připadajícím místě provedení s cílem posoudit a porovnat výsledek pro zákazníka, který by byl dosažen provedením pokynu na jednotlivých místech. Není však záměrem vyžadovat od podniku, aby porovnával dosažitelné výsledky pro zákazníka na základě jeho vlastních zásad provádění pokynů a jeho vlastních provizí a poplatků s výsledky, které by mohl pro téhož zákazníka dosáhnout jiný investiční podnik na základě odlišných zásad provádění pokynů či jiné skladby provizí či poplatků. Stejně tak není záměrem vyžadovat od podniku, aby porovnával rozdíly ve svých vlastních provizích, které vyplývají z rozdílné povahy služeb, jež podnik svým zákazníkům poskytuje.

(94)

Ustanovení této směrnice, která stanoví, že náklady na provedení by měly zahrnovat vlastní provize investičního podniku či poplatky účtované zákazníkovi za poskytování investiční služby, by se neměla použít pro účely určování toho, které obchodní systémy by měly být zahrnuty do zásad daného podniku pro provádění pokynů pro účely čl. 27 odst. 5 této směrnice.

(95)

Mělo by se mít za to, že investiční podnik stanoví skladbu a výši svých provizí způsobem, který nespravedlivě diskriminuje některá místa provádění, jestliže zákazníkům účtuje různé provize nebo marže za provedení na různých místech provádění a tento rozdíl neodráží skutečný rozdíl v nákladech, které podniku vznikají při provádění pokynů na těchto místech.

(96)

Za účelem posílení podmínek, za nichž investiční podniky plní svou povinnost provádět pokyny za podmínek nejvýhodnějších pro zákazníka v souladu s touto směrnicí, je vhodné požadovat, aby u finančních nástrojů, na něž se vztahuje obchodní povinnost podle článků 23 a 28 nařízení (EU) č. 600/2014, každý obchodní systém a systematický internalizátor a u dalších finančních nástrojů každé místo provádění zveřejňovali údaje o kvalitě provádění obchodů na jednotlivých místech.

(97)

Informace, které investiční podniky poskytují zákazníkům o svých zásadách provádění, jsou často obecné a standardní a neumožňují zákazníkům porozumět, jak bude pokyn proveden, a ověřit si, zda podnik plní svou povinnost provádět pokyny za podmínek nejvýhodnějších pro zákazníky. V zájmu posílení ochrany investorů je vhodné stanovit zásady týkající se informací, které investiční podniky poskytují svým zákazníkům o zásadách provádění, a požadovat, aby podniky každoročně zveřejňovaly pro každý druh finančních nástrojů pět nejlepších míst provádění, kde prováděly pokyny zákazníků v předchozím roce, a aby tyto informace a informace zveřejňované obchodními systémy o kvalitě provádění zohlednily ve svých zásadách nejlepšího způsobu provedení.

(98)

Při navazování obchodního vztahu se zákazníkem by měl mít investiční podnik možnost požádat zákazníka nebo potenciálního zákazníka, aby současně vydal souhlas se způsobem provádění pokynů i s tím, že jeho pokyny mohou být provedeny mimo obchodní systém.

(99)

Osoby, které poskytují investiční služby na účet více než jednoho investičního podniku, by neměly být považovány za vázané zástupce, ale za investiční podniky, pokud spadají do definice stanovené v této směrnici, s výjimkou určitých osob, které mohou být vyňaty.

(100)

Touto směrnicí by neměla být dotčena práva vázaných zástupců vykonávat činnosti spadající do oblasti působnosti jiných směrnic a související činnosti týkající se finančních služeb či produktů nespadajících do oblasti působnosti této směrnice, včetně činností vykonávaných na účet částí stejné finanční skupiny.

(101)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na podmínky výkonu činnosti mimo prostory investičního podniku (přímý prodej).

(102)

Příslušné orgány členských států by neměly vydat nebo by měly odejmout registraci, pokud skutečně vykonávané činnosti jasně naznačují, že se vázaný zástupce rozhodl pro právní systém určitého členského státu jen proto, aby se vyhnul přísnějším normám platným v jiném členském státě, na jehož území hodlá vykonávat nebo kde vykonává větší část své činnosti.

(103)

Pro účely této směrnice by se způsobilé protistrany měly považovat za zákazníky.

(104)

Finanční krize odhalila omezené schopnosti profesionálních zákazníků odhadnout riziko svých investic. Zatímco by mělo být potvrzeno, že pravidla řízení obchodní činnosti je třeba uplatňovat v případě těch investorů, kteří ochranu nejvíce potřebují, je vhodné lépe přizpůsobit požadavky vztahující se na různé kategorie zákazníků. Proto je vhodné rozšířit některé povinnosti informování a oznamování na vztah se způsobilými protistranami. Příslušné požadavky by se měly týkat především ochrany finančních nástrojů a peněžních prostředků zákazníků a dále povinnosti informování a oznamování v souvislosti s komplexnějšími finančními nástroji a obchody. S cílem lépe stanovit klasifikaci obcí a místních veřejných orgánů je vhodné vyloučit je jednoznačně ze seznamu způsobilých protistran a zákazníků, kteří jsou považováni za profesionální, avšak ponechat jim nadále možnost požádat o zacházení jako se zákazníky profesionálními.

(105)

U obchodů prováděných mezi způsobilými protistranami by povinnost sdělovat limitní pokyny zákazníků měla platit pouze v případě, že protistrana investičnímu podniku výslovně zasílá limitní pokyn k provedení.

(106)

Členské státy by měly zajistit dodržování práva na ochranu osobních údajů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (31) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (32), které upravují zpracování osobních údajů prováděné při uplatňování této směrnice. Zpracování osobních údajů prováděné orgánem ESMA při uplatňování této směrnice se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 45/2001 (33).

(107)

Všechny investiční podniky by měly mít stejnou příležitost vstoupit nebo mít přístup na regulované trhy v celé Unii. Bez ohledu na způsob, jakým jsou obchody v současné době v členských státech organizovány, je důležité zrušit technická a právní omezení přístupu na regulované trhy.

(108)

Aby bylo usnadněno dokončování přeshraničních obchodů, je vhodné stanovit, že investiční podniky mají přístup ke clearingovým systémům a systémům vypořádání v celé Unii bez ohledu na to, zda byly obchody uzavřeny prostřednictvím regulovaných trhů v dotyčném členském státě. Investiční podniky, které se chtějí přímo zapojit do systémů vypořádání v jiných členských státech, by měly splňovat provozní a obchodní požadavky členství a obezřetnostní opatření na podporu hladkého a řádného fungování finančních trhů.

(109)

Poskytování služeb podniky ze třetích zemí v Unii podléhá vnitrostátním režimům a požadavkům. Podniky povolené v souladu s nimi požívají práva volného pohybu služeb a práva usazování jen v těch členských státech, v nichž jsou usazeny. Pro případ, kdy se členský stát domnívá, že odpovídající úroveň ochrany jeho neprofesionálních zákazníků nebo neprofesionálních zákazníků, kteří požádali o to, aby s nimi bylo zacházeno jako s profesionálními zákazníky, lze zajistit zřízením pobočky podniku třetí země, je vhodné zavést minimální společný regulační rámec na úrovni Unie při dodržení požadavků vztahujících se na tyto pobočky a s ohledem na zásadu, že s podniky z třetích zemí by nemělo být zacházeno příznivěji než s podniky z Unie.

(110)

Při provádění této směrnice by měly členské státy náležitě zohledňovat doporučení Finančního akčního výboru (FATF) ohledně jurisdikcí, které mají strategické nedostatky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a na něž se vztahují protiopatření, nebo jurisdikcí se strategickými nedostatky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, které neučinily dostatečný pokrok směrem k odstranění těchto nedostatků nebo nepřikročily k plnění akčního plánu vypracovaného spolu s FATF za účelem odstranění těchto nedostatků.

(111)

Ustanovení této směrnice upravující poskytování investičních služeb nebo činností podniky ze třetích zemí v Unii by neměla omezit možnost, aby osoby usazené v Unii přijímaly investiční služby poskytované podnikem ze třetí země výhradně na svůj podnět. Pokud podnik ze třetí země poskytuje služby výhradně na podnět osoby usazené na území Unie, neměly by se tyto služby považovat za poskytované na území Unie. Pokud se podnik ze třetí země aktivně snaží získat v Unii zákazníky nebo potenciální zákazníky nebo v Unii propaguje či inzeruje investiční služby nebo činnosti spolu s doplňkovými službami, nemělo by se to považovat za službu poskytovanou výhradně na podnět zákazníka.

(112)

Povolení k provozování regulovaného trhu by mělo zahrnovat veškeré činnosti, které jsou přímo spojeny s oznámením, zpracováním, provedením, potvrzením a vykázáním pokynů od okamžiku přijetí těchto pokynů regulovaným trhem do okamžiku jejich předání k následnému dokončení, a dále činnosti spojené s přijetím finančních nástrojů k obchodování. Povolení by mělo zahrnovat i obchody uzavřené prostřednictvím určených tvůrců trhu jmenovaných regulovaným trhem, pokud se tyto obchody provádějí v rámci systémů regulovaného trhu a v souladu s pravidly, která tyto systémy upravují. Ne všechny obchody uzavřené členy nebo účastníky regulovaného trhu, mnohostranného obchodního systému či organizovaného obchodního systému musí být považovány za uzavřené v systémech regulovaného trhu, v mnohostranných obchodních systémech nebo v organizovaných obchodních systémech. Obchody, které členové nebo účastníci uzavírají dvoustranně a které nesplňují všechny požadavky stanovené pro regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém či organizovaný obchodní systém touto směrnicí, by měly být pro účely definice systematického internalizátora považovány za obchody uzavřené mimo regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém. V tom případě by povinnost investičních podniků zveřejňovat pevné kotace měla platit, pokud jsou splněny podmínky stanovené touto směrnicí a nařízením (EU) č. 600/2014.

(113)

Vzhledem k významu poskytování likvidity pro řádné a účinné fungování trhů by měly mít investiční podniky, které se zabývají algoritmickým obchodováním za účelem uskutečňování strategie tvorby trhu, uzavřeny písemné dohody s obchodními systémy, v nichž jsou stanoveny jejich povinnosti poskytovat trhu likviditu.

(114)

Nic v této směrnici by nemělo vyžadovat, aby příslušné orgány schvalovaly nebo posuzovaly obsah písemné dohody mezi regulovaným trhem a investičním podnikem, jež je vyžadována při účasti na režimu tvorby trhu. Ani jim v tom však nebrání, pokud je takové případné schválení nebo posuzování založeno pouze na dodržování povinností stanovených v článku 48 regulovanými trhy.

(115)

Poskytování služeb hlášení hlavních údajů o trhu, které jsou nezbytné k tomu, aby uživatelé mohli získat požadovaný přehled o obchodní činnosti na všech finančních trzích Unie a příslušné orgány dostávaly přesné a úplné informace o příslušných obchodech, by mělo podléhat povolení a regulaci k zajištění nezbytné úrovně kvality.

(116)

Zavedení schválených systémů pro uveřejňování informací by mělo vést ke zlepšení kvality informací o transparentnosti obchodování zveřejňovaných v mimoburzovním prostoru a významně přispět k zajištění toho, aby se takové údaje zveřejňovaly způsobem, který usnadní jejich konsolidaci s údaji zveřejňovanými obchodními systémy.

(117)

Nyní, kdy je zavedena struktura trhu, která umožňuje konkurenci mezi více obchodními systémy, je nutné, aby byla co nejdříve uvedena do provozu účinná a komplexní služba konsolidovaných obchodních informací. Zavedení komerčního řešení pro službu konsolidovaných obchodních informací u akcií a obdobných finančních nástrojů by mělo přispět k vytvoření integrovanějšího evropského trhu a usnadnit účastníkům trhu přístup ke konsolidovanému přehledu informací o transparentnosti obchodování, které jsou k dispozici. Plánované řešení je založeno na udělování povolení poskytovatelům, kteří pracují podle předem určených a kontrolovaných parametrů a kteří si vzájemně konkurují, aby dosahovali technicky co nejdokonaleji propracovaných a inovativních řešení, a přinášeli tak trhu co největší užitek a zajišťovali poskytování jednotných a správných údajů o trhu. Požadavkem, aby všichni poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací konsolidovali údaje z veškerých schválených systémů pro uveřejňování informací a obchodních systémů, bude zajištěno, aby hospodářská soutěž byla založena na kvalitě služeb poskytovaných zákazníkům, a nikoli na šíři poskytovaných údajů. Je však vhodné stanovit, že v případě, že předpokládaný mechanismus nepovede k včasnému vytvoření účinné a komplexní služby konsolidovaných obchodních informací pro akcie a obdobné finanční nástroje, má být služba konsolidovaných obchodních informací vytvořena zadáním veřejné zakázky.

(118)

Vytvoření služby konsolidovaných obchodních informací pro jiné než akciové finanční nástroje se považuje za obtížnější než zavedení služby konsolidovaných obchodních informací pro akciové finanční nástroje a potenciální poskytovatelé by měli mít možnost získat s touto druhou službou zkušenosti předtím, než ji vytvoří. S cílem usnadnit řádné zřízení služby konsolidovaných obchodních informací pro jiné než akciové nástroje je proto vhodné stanovit pozdější datum nabytí účinnosti vnitrostátních opatření provádějících příslušná ustanovení. Nicméně je vhodné stanovit, že v případě, kdy předpokládaný mechanismus nepovede k včasnému vytvoření účinné a komplexní služby konsolidovaných obchodních informací pro jiné než akciové finanční nástroje, má být služba konsolidovaných obchodních informací vytvořena zadáním veřejné zakázky.

(119)

Při určování, pokud jde o jiné než akciové finanční nástroje, obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací, jež musí být zahrnuty v informaci po proběhnutí obchodu a rozšířeny poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací, by měl orgán ESMA zajistit, aby byl cíl spočívající ve zřízení integrovaného unijního trhu s těmito finančními nástroji dosažen, a dále zajistí, aby bylo ke schváleným systémům pro uveřejňování informací a obchodním systémům přistupováno bez diskriminace.

(120)

Právní předpisy Unie týkající se požadavků na vlastní kapitál by měly stanovit minimální kapitálové požadavky, které by měly regulované trhy plnit, aby získaly povolení, a přitom by se měla zohlednit specifická povaha rizik spojených s takovými trhy.

(121)

Organizátoři regulovaného trhu by měli rovněž být schopni v souladu s odpovídajícími ustanoveními této směrnice provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém.

(122)

Ustanoveními této směrnice o přijímání finančních nástrojů k obchodování podle pravidel vymáhaných regulovaným trhem by nemělo být dotčeno použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES (34) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (35). Regulovanému trhu by se nemělo bránit v uplatňování přísnějších požadavků na emitenty finančních nástrojů, které zvažuje přijmout k obchodování, než jsou požadavky podle této směrnice.

(123)

Členské státy by měly být schopny pověřit různé příslušné orgány vymáháním plnění rozsáhlých povinností stanovených touto směrnicí. Tyto orgány by měly mít veřejnoprávní povahu zaručující jejich nezávislost na hospodářských subjektech a předcházející střetu zájmů. V souladu s vnitrostátním právem by členské státy měly zajistit náležité financování příslušného orgánu. Určení veřejných orgánů by nemělo vylučovat možnost přenesení úkolů v rámci odpovědnosti příslušného orgánu.

(124)

Aby bylo zajištěno, že komunikace mezi příslušnými orgány ohledně pozastavení obchodování, stažení z obchodování, narušení obchodování, obchodních podmínek narušujících řádné fungování trhu a okolností, které mohou naznačovat zneužití trhu, funguje účinně a včas, je nutné zavést mezi příslušnými vnitrostátními orgány účinný proces komunikace a koordinace, jehož bude dosaženo prostřednictvím ujednání vypracovaných orgánem ESMA.

(125)

Na vrcholné schůzce skupiny G20 konané dne 25. září 2009 v Pittsburghu se vedoucí představitelé v reakci na nadměrnou volatilitu cen komodit dohodli na zlepšení regulace, fungování a transparentnosti finančních a komoditních trhů. Ve sdělení Komise ze dne 28. října 2009 nazvaném „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ a ze dne 2. února 2011 s názvem „Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin“ byla navržena opatření, která je třeba přijmout v souvislosti s přezkumem směrnice 2004/39/ES. V září 2011 zveřejnila Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry zásady pro regulaci trhů s komoditními deriváty a dohled nad nimi. Tyto zásady potvrdila dne 4. listopadu 2011 vrcholná schůzka skupiny G20 v Cannes, která vyzvala k tomu, aby regulátoři trhu měli formalizované pravomoci k řízení pozic, včetně pravomocí ke stanovování limitů pozic předem.

(126)

Pravomoci, které byly příslušným orgánům uděleny, by se měly doplnit o výslovnou pravomoc získávat informace od kterékoli osoby o velikosti a účelu pozice v komoditních derivátech a o pravomoc žádat danou osobu, aby podnikla kroky ke zmenšení pozice v derivátech.

(127)

Harmonizovaný režim limitů pozic je nutný, aby byla zajištěna větší míra koordinace a jednotnosti při uplatňování dohody G20, především u smluv, které jsou obchodovány napříč Unií. Proto by měly být příslušným orgánům uděleny výslovné pravomoci stanovit na základě metodiky určené orgánem ESMA limity pozic, jež může kdykoli držet jakákoli osoba, na úrovni celé skupiny, v komoditním derivátu s cílem zabránit zneužívání trhu, mimo jiné ovládnutím nabídky („cornering the market“), a podpořit řádné stanovování cen a řádné vypořádací podmínky, včetně předcházení budování pozic narušujících trh. Tyto limity by měly přispívat k integritě trhu s derivátem a podkladovou komoditou, aniž by tím bylo dotčeno určování cen podkladové komodity na trhu, a neměly by se vztahovat na pozice, které objektivně snižují rizika přímo spojená s obchodními činnostmi souvisejícími s komoditou. Měl by být rovněž objasněn rozdíl mezi spotovými kontrakty na komodity a komoditními deriváty. S cílem vytvořit harmonizovaný režim je rovněž vhodné, aby orgán ESMA sledoval uplatňování limitů pozic a aby příslušné orgány vzájemně spolupracovaly, mimo jiné prostřednictvím vzájemné výměny příslušných údajů, a aby umožnily sledování a vymáhání dodržování těchto limitů.

(128)

Všechny systémy, které nabízejí obchodování s komoditními deriváty, mají zavedeny přiměřené kontroly pro řízení pozic zajišťující nezbytné pravomoci, jež umožňují alespoň sledovat informace o pozicích v komoditních derivátech a mít k těmto informacím přístup, požadovat omezení nebo ukončení takových pozic a požadovat, aby byla trhu zpětně poskytnuta likvidita za účelem zmírnění účinků velké nebo dominantní pozice. Orgán ESMA by měl vést a zveřejňovat seznam obsahující souhrn všech platných limitů pozic a kontrol pro řízení pozic. Tyto limity a opatření by se měly uplatňovat důsledně a měly by zohledňovat specifika daného trhu. Mělo by být jasně stanoveno, jak se uplatňují a jaké jsou příslušné množstevní prahové hodnoty, které tyto limity tvoří nebo z jejichž překročení mohou vyplývat další povinnosti.

(129)

Obchodní systémy by měla každý týden zveřejňovat souhrnný rozpis pozic, které drží jednotlivé kategorie osob, pokud jde o jednotlivé komoditní deriváty, povolenky na emise a jejich deriváty obchodované na jejich platformách. Kompletní a podrobný rozpis pozic držených všemi osobami by měl být alespoň jednou denně poskytnut příslušnému orgánu. Režim poskytování informací podle této směrnice by měl zohledňovat, je-li to relevantní, požadavky na poskytování informací podle článku 8 nařízení (EU) č. 1227/2011.

(130)

Ačkoli by metodika pro výpočet limitů pozic neměla představovat překážky pro vytváření nových komoditních derivátů, měl by orgán ESMA při stanovování této metodiky pro výpočet zajistit, aby nebylo možné vytvářením nových komoditních derivátů režim limitů pozic obcházet.

(131)

Limity pozic by měly být stanoveny pro každý jednotlivý komoditní derivát. S cílem zabránit obcházení režimu limitů pozic průběžným vytvářením nových komoditních derivátů by měl orgán ESMA zajistit, aby metodika pro výpočet neumožňovala jeho obcházení, při zohlednění celkové čisté otevřené pozice v jiných komoditních derivátech se stejnou podkladovou komoditou.

(132)

Je žádoucí usnadnit přístup ke kapitálu menším a středním podnikům a usnadnit další rozvoj specializovaných trhů, jejichž cílem je uspokojit potřeby menších a středních emitentů. Tyto trhy, které jsou podle této směrnice obvykle provozovány jako mnohostranný obchodní systém, jsou běžně známy jako trhy pro růst malých a středních podniků, rostoucí trhy nebo mladé trhy. Vytvoření nové podkategorie trhu pro růst malých a středních podniků v rámci kategorie mnohostranných obchodních systémů a registrace těchto trhů by měly přispět k jejich zviditelnění a známosti a k vytvoření společných regulačních norem v Unii pro tyto trhy. Pozornost by se měla zaměřit na to, jak by mělo být používání tohoto trhu podpořeno a prosazováno v budoucí právní úpravě, aby byl tento trh atraktivní pro investory, aby byla snížena administrativní zátěž a aby byly poskytnuty další pobídky pro přístup malých a středních podniků na kapitálové trhy prostřednictvím trhů pro růst malých a středních podniků.

(133)

Požadavky vztahující se na tuto novou kategorii trhů musí být dostatečně flexibilní, aby zohlednily stávající škálu úspěšných tržních modelů, které v Evropě existují. Musí rovněž najít správnou rovnováhu mezi potřebou udržet vysokou úroveň ochrany investorů, která je nezbytná k posílení důvěry investorů v emitenty na těchto trzích, a cílem snížit zbytečnou administrativní zátěž pro emitenty na těchto trzích. Navrhuje se, aby byly požadavky v souvislosti s trhy pro růst malých a středních podniků, například požadavky týkající se kritérií k přijetí k obchodování na takovém trhu, podrobněji popsány a stanoveny v aktech v přenesené pravomoci nebo v technických normách.

(134)

Vzhledem k tomu, že je důležité, aby nebyly nepříznivě ovlivněny stávající úspěšné trhy, by měla být organizátorům trhů zaměřených na menší a střední emitenty ponechána možnost rozhodnout se, že budou takový trh nadále provozovat v souladu s požadavky podle této směrnice a nebudou žádat o registraci jako trh pro růst malých a středních podniků. Emitent, který je malým a středním podnikem, by neměl mít povinnost žádat o přijetí svých finančních nástrojů k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků.

(135)

Aby tato nová kategorie trhů přinášela malým a středním podnikům výhody, měly by malé a střední podniky tvořit alespoň 50 % emitentů, jejichž finanční nástroje jsou obchodovány na trhu pro růst malých a středních podniků. Posouzení této skutečnosti by mělo být prováděno jednou ročně. Kritérium 50 % emitentů by mělo být uplatňováno flexibilně. Dočasné neplnění tohoto kritéria by nemělo znamenat, že obchodnímu systému bude muset být okamžitě zrušena nebo odmítnuta registrace coby trhu pro růst malých a středních podniků, existují-li výhledově důvodné předpoklady, že tento obchodní systém kritérium 50 % od následujícího roku splní. Pokud jde o posouzení k určení toho, zda emitent patří mezi malé a střední podniky, mělo by být toto posouzení prováděno na základě tržní kapitalizace za předcházející tři kalendářní roky. Tím by měl být zajištěn plynulejší přechod těchto emitentů ze specializovaných trhů na hlavní trhy.

(136)

Důvěrné informace získané kontaktním místem jednoho členského státu prostřednictvím kontaktního místa jiného členského státu by neměly být považovány za čistě vnitrostátní.

(137)

Je nutné posílit sbližování pravomocí příslušných orgánů tak, aby byly vytvořeny předpoklady k dosažení stejné úrovně při vymáhání dodržování povinností na celém integrovaném finančním trhu. Účinnost dohledu by měl zaručit společný minimální soubor pravomocí spolu s přiměřeným objemem prostředků. Tato směrnice by proto měla stanovit minimální soubor pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřování, které by měly být svěřeny příslušným orgánům členských států v souladu s vnitrostátním právem. Pokud tak vyžaduje vnitrostátní právo, měly by být tyto pravomoci vykonávány na základě žádosti podané příslušným soudním orgánům. Při výkonu svých pravomocí podle této směrnice by měly příslušné orgány jednat objektivně a nestranně a měly by rozhodovat samostatně.

(138)

Ačkoli tato směrnice stanoví minimální soubor pravomocí, které by měly být svěřeny příslušným orgánům, tyto pravomoci mají být vykonávány v rámci úplného systému vnitrostátního práva, který zaručuje dodržování základních práv, včetně práva na soukromí. Protože výkon těchto pravomoci může vést k závažnému narušení práva na ochranu soukromého a rodinného života, soukromí a komunikací, měly by členské státy uplatňovat přiměřená a účinná opatření zamezující zneužívání, jako je ve vhodných případech předchozí souhlas soudních orgánů daného členského státu. Členské státy by měly umožnit příslušným orgánům vykonávat tyto intruzívní pravomoci v míře nezbytné pro řádné vyšetřování závažných případů, v nichž neexistují rovnocenné prostředky k účinnému dosažení stejného výsledku.

(139)

Žádné opatření přijaté kterýmkoli příslušným orgánem nebo orgánem ESMA při výkonu jeho povinností by nemělo přímo ani nepřímo znevýhodňovat kterýkoliv členský stát nebo skupinu členských států jako místo poskytování investičních služeb a činností v jakékoli měně.

(140)

Vzhledem k významnému dopadu a tržnímu podílu získanému různými mnohostrannými obchodní systémy je vhodné zajistit, aby mezi příslušným orgánem mnohostranného obchodního systému a orgánem jurisdikce, v níž mnohostranný obchodní systém poskytuje služby, byla uzavřena náležitá ujednání o spolupráci. S cílem připravit se na podobný vývoj by tento požadavek měl být rozšířen na organizované obchodní systémy.

(141)

S cílem zajistit, aby investiční podniky, organizátoři trhu, kteří mají povolení provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, regulované trhy, schválené systémy pro uveřejňování informací, poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací nebo schválené mechanismy pro hlášení obchodů, osoby, které vykonávají skutečnou kontrolu nad jejich činnostmi, a členové vedoucích orgánů investičních podniků a regulovaných trhů dodržovali požadavky vyplývající z této směrnice a z nařízení (EU) č. 600/2014, a dále zajistit, aby podléhali obdobnému zacházení v celé Unii, by se od členských států mělo požadovat, aby stanovily sankce a opatření, která jsou účinná, přiměřená a odrazující. Správní sankce a opatření stanovené členskými státy by proto měly splňovat některé základní požadavky týkající se jejich určení, kritérií, která je třeba při ukládání sankce nebo opatření zohlednit, zveřejňování, hlavních pravomocí ukládat sankce a výše správních pokut.

(142)

Příslušné orgány by především měly být zmocněny ukládat pokuty, které jsou dostatečně vysoké, aby vyvažovaly výhody, jež lze očekávat, a které jsou odrazující i pro větší podniky a jejich řídící pracovníky.

(143)

Rovněž je nezbytné, aby měly příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem a Listinou možnost přístupu do prostor fyzických a právnických osob. Přístupu do těchto prostor je zapotřebí, pokud existuje důvodné podezření, že existují dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu vyšetřování, které mohou být důležité pro prokázání toho, že došlo k porušení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014. Přístup do takových prostor je nutný i v některých dalších případech, kdy osoba, která již byla požádána o poskytnutí informací, tento požadavek zcela nebo zčásti nesplní, nebo kdy se lze odůvodněně domnívat, že pokud by byl takový požadavek vznesen, nebyl by splněn, nebo že dokumenty nebo informace, kterých se tento požadavek týká, by byly přemístěny, bylo by do nich zasahováno nebo by byly zničeny. Jestliže je v souladu s vnitrostátním právem nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu příslušného členského státu, mělo by se použít takové oprávnění ke vstupu do prostor poté, co bylo takové předchozí soudní povolení získáno.

(144)

Existující nahrávky telefonních hovorů a záznamy datových přenosů od investičních podniků, které provádějí obchody a jejich provádění zaznamenávají, a existující záznamy telefonních a datových přenosů od telekomunikačních operátorů představují klíčový, a někdy i jediný, důkaz k odhalení a prokázání zneužití trhu a k ověření dodržování požadavků na ochranu investorů a jiných požadavků stanovených v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. 600/2014 podniky. Proto by měly mít příslušné orgány možnost existující záznamy telefonních hovorů, elektronických komunikací a datových přenosů uchovávané investičním podnikem nebo úvěrovou institucí požadovat. Přístup k datovým a telefonním záznamům je nezbytný pro účely odhalování a postihování zneužívání trhu nebo porušení požadavků stanovených v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. 600/2014.

V zájmu vytvoření rovných podmínek v Unii, pokud jde o přístup k telefonním záznamům a k existujícím záznamům datových přenosů uchovávaným telekomunikačním operátorem nebo k existujícím záznamům telefonních hovorů a datových přenosů uchovávaným investičním podnikem, by měly mít příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem možnost požadovat existující telefonní záznamy a existující záznamy datových přenosů uchovávané telekomunikačním operátorem, pokud to připouští vnitrostátní právo, a existující záznamy telefonních hovorů a datových přenosů uchovávané investičním podnikem, pokud existuje odůvodněné podezření, že tyto záznamy, jež se týkají předmětu kontroly nebo vyšetřování, mohou být relevantními podklady k prokázání jednání zakázaného nařízením (EU) č. 596/2014 nebo porušení požadavků stanovených v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. 600/2014. Přístup k telefonním a datovým záznamům uchovávaným telekomunikačním operátorem by neměl zahrnovat obsah hlasové telefonní komunikace.

(145)

S cílem zajistit důsledné uplatňování sankcí v celé Unii by se od členských států mělo požadovat, aby zajistily, že příslušné orgány při určování druhu správních sankcí nebo opatření a výše správních pokut zohlední všechny relevantní okolnosti.

(146)

Aby bylo zajištěno, že rozhodnutí příslušných orgánů mají odrazující účinek na širokou veřejnost, měla by být zpravidla zveřejňována. Zveřejňování rozhodnutí je pro příslušné orgány rovněž důležitým nástrojem k informování účastníků trhu o tom, jaké jednání je považováno za porušení této směrnice, a pro podporu řádného chování účastníků trhu na obecnější úrovni. Pokud zveřejnění způsobuje zúčastněným osobám nepřiměřenou škodu, ohrožuje stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, měl by příslušný orgán zveřejnit sankce a opatření anonymně způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, nebo zveřejnění odložit.

Příslušné orgány by měly mít možnost nezveřejňovat sankce, pokud se má za to, že anonymní nebo odložené zveřejnění nestačí k tomu, aby bylo vyloučeno ohrožení stability finančních trhů. Příslušné orgány by rovněž neměly být povinny zveřejňovat opatření, jež považují za méně významná a jejichž zveřejnění by bylo nepřiměřené. Je vhodné stanovit mechanismus pro oznamování nezveřejněných sankcí orgánu ESMA, aby je mohly příslušné orgány zohledňovat při průběžném dohledu, který vykonávají. Tato směrnice nevyžaduje zveřejňování trestních sankcí uložených za porušení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014 ani jejich zveřejňování nebrání.

(147)

V zájmu odhalování možných porušení předpisů by příslušné orgány měly mít nezbytné vyšetřovací pravomoci a měly by zavést účinné a spolehlivé mechanismy na podporu oznamování potenciálních nebo skutečných porušení předpisů, včetně ochrany zaměstnanců, kteří nahlásí porušení předpisů v jejich vlastní instituci. Těmito mechanismy by neměla být dotčena přiměřená opatření na ochranu obviněných. Měly by být zavedeny vhodné postupy, které zajistí náležitou ochranu obviněného, zejména pokud jde o právo na ochranu jeho osobních údajů, a postupy pro zajištění práva obviněného na obhajobu a práva být vyslechnut před přijetím rozhodnutí, které se ho týká, jakož i práva žádat u soudu o účinný opravný prostředek proti rozhodnutí ve své věci.

(148)

S cílem zahrnout všechny postupy uplatňované po porušení předpisů by se tato směrnice měla vztahovat na sankce i opatření určená k zamezení dalším porušením předpisů, bez ohledu na to, zda se podle vnitrostátního práva hodnotí jako sankce nebo opatření.

(149)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny právní předpisy členských států týkající se trestních sankcí.

(150)

Ačkoliv nic nebrání členským státům ve stanovení pravidel týkajících se správních i trestních sankcí v případě týchž porušení, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby stanovily správní sankce za porušení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo. V souladu s vnitrostátním právem nejsou členské státy povinny ukládat za stejný čin správní i trestní sankce, avšak měly by mít možnost tak učinit, pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014 by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů spolupracovat, mít včas přístup k informacím a vyměňovat si informace s příslušnými orgány v jiných členských státech pro účely této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014, a to ani po postoupení daného případu porušení předpisů příslušným soudním orgánům k trestnímu stíhání.

(151)

Na ochranu zákazníků, aniž je tím dotčeno jejich právo obrátit se na soud, je vhodné, aby členské státy zajistily, že za účelem mimosoudního urovnávání sporů jsou zřízeny veřejnoprávní či soukromoprávní subjekty, které spolupracují při urovnávání přeshraničních sporů, s ohledem na doporučení Komise 98/257/ES (36) a doporučení Komise 2001/310/ES (37). Při uplatňování ustanovení o postupech pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy v rámci mimosoudního urovnávání sporů by členské státy měly být podporovány při využívání existujících mechanismů přeshraniční spolupráce, zejména sítě reklamací finančních služeb (FIN-Net).

(152)

Každá výměna a každé předání údajů mezi příslušnými orgány, jinými orgány, subjekty nebo osobami by měly být v souladu s pravidly předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES. Každá výměna nebo předání osobních údajů uskutečněné orgánem ESMA se třetími zeměmi by měly být v souladu s pravidly předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(153)

Je nezbytné posílit ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány členských států a posílit vzájemnou povinnost pomoci a spolupráce mezi těmito orgány. V souvislosti s narůstající přeshraniční činností by si příslušné orgány měly vzájemně poskytovat relevantní informace k výkonu svých funkcí, aby zajistily účinné uplatňování této směrnice, včetně situací, kdy se její skutečné nebo domnělé porušení předpisů může týkat orgánů dvou či více členských států. Pro zajištění hladkého přenosu takových informací a ochrany individuálních práv je nezbytné při výměně informací přísně dodržovat služební tajemství.

(154)

Pokud činnost obchodního systému, který v hostitelském členském státě vytvořil určité mechanismy, nabyla značného významu pro fungování trhu s cennými papíry a ochranu investorů v tomto hostitelském státě, měla by mít přiměřená ujednání o spolupráci, která mají být zavedena, vhodnou podobu v rámci případných podmínek spolupráce mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského členského státu a měla by být přiměřená potřebám přeshraniční spolupráce pro účely dohledu, zejména s ohledem na povahu a rozsah dopadu na trhy s cennými papíry a ochranu investorů v hostitelském členském státě, přičemž se může jednat například o jednorázové nebo pravidelné sdílení informací, konzultace a součinnost.

(155)

V zájmu dosažení cílů stanovených v této směrnici by měla být pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi, pokud jde o podrobnosti týkající se výjimek, objasnění definic, kritéria pro posuzování navrhovaných nabytí v investičním podniku, organizační požadavky na investiční podniky, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatele konsolidovaných obchodních informací, řešení střetu zájmů, pravidla výkonu činnosti při poskytování investičních služeb, provádění pokynů za podmínek nejvýhodnějších pro zákazníka, zpracování pokynů zákazníků, obchody se způsobilými protistranami, okolnosti, za nichž vzniká povinnost investičních podniků nebo organizátorů trhu provozujících mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém a organizátorů regulovaného trhu poskytnout informace, okolnosti zakládající závažné poškození zájmů investorů a řádného fungování trhu pro účely pozastavení obchodování s finančními nástroji nebo stažení finančních nástrojů z obchodování v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému nebo na regulovaném trhu, trhy pro růst malých a středních podniků, prahové hodnoty, při jejichž překročení platí povinnost podávání zpráv o pozicích a kritéria, podle nichž by bylo možné považovat činnost obchodního systému v hostitelském členském státě za činnost se značným významem pro fungování trhů cenných papírů a ochranu investorů. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravných prací vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(156)

Technické normy v oblasti finančních služeb by měly zajistit jednotnou harmonizaci a přiměřenou ochranu investorů, včetně těch, kteří investují do strukturovaných vkladů, a spotřebitelů v celé Unii. Bylo by účelné a vhodné pověřit ESMA, jako subjekt s vysoce specializovanými odbornými znalostmi, vypracováním návrhů regulačních a prováděcích technických norem, jejichž součástí nejsou politická rozhodnutí a které budou předloženy Komisi. V zájmu zajištění soudržné ochrany investorů a spotřebitelů v odvětví finančních služeb by orgán ESMA měl své úkoly plnit v co největší míře v úzké spolupráci s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (38) (dále jen „EBA“), a EIOPA.

(157)

Komise by měla přijmout návrh regulačních technických norem vypracovaný orgánem ESMA o výjimkách vztahujících se k činnostem považovaným za doplňkové k hlavní podnikatelské činnosti, o poskytování informací a některých požadavcích v rámci postupů udělování povolení a zamítnutí žádostí o povolení investičních podniků, o nabytí kvalifikované účasti, o algoritmickém obchodování, o povinnosti provádět pokyny za podmínek nejvýhodnějších pro zákazníky, o pozastavení obchodování s finančními nástroji a stažení finančních nástrojů z obchodování v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému, o volném pohybu investičních služeb a činností, o zřízení pobočky, o odolnosti systémů, přerušovacích mechanismech a elektronickém obchodování, o krocích kotace, o synchronizaci obchodních hodin, o přijímání finančních nástrojů k obchodování, o limitech pozic a kontrolách pro řízení pozic u komoditních derivátů, o postupech udělování povolení a zamítnutí žádostí o povolení poskytovatelů služeb hlášení údajů, o organizačních požadavcích na schválené systémy pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací a schválené mechanismy pro hlášení obchodů a o spolupráci mezi příslušnými orgány. Komise by měla tento návrh regulačních technických norem přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(158)

Komisi by měla být rovněž svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán ESMA by měl být pověřen vypracováním návrhu prováděcích technických norem, který bude předložen Komisi, pokud jde o postupy udělování povolení a zamítnutí žádostí o povolení investičních podniků, o nabytí kvalifikované účasti, o postup obchodování a dokončování obchodů v mnohostranných obchodních systémech a organizovaných obchodních systémech, o pozastavení obchodování s finančními nástroji a stažení finančních nástrojů z obchodování, o volný pohyb investičních služeb a činností, o zřízení pobočky, o podávání zpráv o držených pozicích podle kategorií, o postupy udělování povolení a zamítnutí žádostí o povolení, o postupy a formy předkládání informací týkajících se zveřejňování rozhodnutí, o povinnosti spolupracovat, o spolupráci mezi příslušnými orgány, o výměnu informací a o konzultaci před udělením povolení investičnímu podniku.

(159)

Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu, v níž posoudí fungování organizovaných obchodních systémů, fungování režimu trhů pro růst malých a středních podniků, dopad požadavků týkajících se automatizovaného a vysokofrekvenčního obchodování, zkušenosti s mechanismem zakazování určitých produktů nebo postupů a dopad opatření týkajících se trhů s komoditními deriváty.

(160)

Do 1. ledna 2018 by měla Komise vypracovat zprávu, v níž posoudí potenciální dopad uplynutí přechodného období, které má být uplatňováno při provádění povinnosti clearingu a maržových požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012, na ceny energií a fungování trhu s energiemi. V případě potřeby by měla Komise předložit legislativní návrh na vytvoření nebo změnu příslušných právních předpisů, včetně zvláštních odvětvových právních předpisů, jako je nařízení (EU) č. 1227/2011.

(161)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (39) umožňuje členským státům povolit správcům alternativních investičních fondů, aby poskytovali některé investiční služby nad rámec kolektivní správy alternativních investičních fondů, včetně služeb správy investičních portfolií, investičního poradenství, úschovy a správy ve vztahu k akciím nebo jednotkám podniků kolektivního investování, a dále přijímání a předávání pokynů týkajících se finančních nástrojů. Vzhledem k tomu, že požadavky upravující poskytování těchto služeb jsou v Unii jednotné, neměli by správci alternativních investičních fondů, jimž příslušné orgány jejich domovského státu udělily povolení k poskytování těchto služeb, podléhat dalšímu povolování v hostitelských členských státech ani jinému opatření se stejným účinkem.

(162)

Podle stávajícího právního rámce mají správci alternativních investičních fondů, kteří mají povolení poskytovat tyto investiční služby a kteří mají v úmyslu poskytovat je v jiných členských státech, než je jejich domovský členský stát, dodržovat další vnitrostátní požadavky, včetně založení samostatného právního subjektu. S cílem odstranit překážky, které brání přeshraničnímu poskytování harmonizovaných investičních služeb, a zajistit rovné podmínky pro subjekty poskytující stejné investiční služby podléhající stejným právním požadavkům by měli mít správci alternativních investičních fondů, kteří mají povolení k poskytování těchto služeb, možnost poskytovat tyto služby přeshraničně, při dodržení vhodných požadavků týkajících se oznamování, na základě povolení uděleného příslušnými orgány jejich domovského státu.

(163)

Směrnice 2011/61/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(164)

Vzhledem k tomu, že cíle této směrnice, totiž vytvoření integrovaného finančního trhu, na kterém jsou investoři účinně chráněni a je na něm zaručena efektivita a integrita celkového trhu, vyžaduje stanovení společných regulativních požadavků týkajících se investičních podniků bez ohledu na to, kde jsou v Unii povoleny, a upravujících fungování regulovaných trhů a jiných obchodních systémů tak, aby netransparentnost nebo narušení jednoho trhu nemohly podkopat účinné fungování finančního systému Unie jako celku, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků této směrnice, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(165)

Vzhledem ke zvýšenému počtu úkolů, jimiž tato směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014 pověřují orgán ESMA, by Evropský parlament, Rada a Komise měly zajistit, aby byly poskytnuty odpovídající lidské a finanční zdroje.

(166)

Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na ochranu spotřebitele, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo nebýt dvakrát stíhán nebo trestán za stejný trestný čin, a musí být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.

(167)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a vydal stanovisko dne 10. února 2012 (40).

(168)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (41) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(169)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by měla být omezena na ta ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést nezměněná ustanovení vyplývá z předchozích směrnic.

(170)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost uvedených v části B přílohy III,

a)

podmínek pro udělení povolení a pro výkon činnosti pro investiční podniky;

b)

poskytování investičních služeb nebo výkon investičních činností podniky ze třetích zemí se zřízenou pobočkou;

c)

povolení a provozování regulovaných trhů;

d)

povolení a výkonu činnosti poskytovatelů služeb hlášení údajů a

e)

dohledu, spolupráce a prosazování příslušnými orgány.

a)

čl. 2 odst. 2, čl. 9 odst. 3 a články 14 a 16 až 20;

b)

kapitola II hlavy II, s výjimkou čl. 29 odst. 2 druhého pododstavce;

c)

kapitola III hlavy II, s výjimkou čl. 34 odst. 2 a 3 a čl. 35 odst. 2 až 6 a 9;

d)

články 67 až 75 a články 80, 85 a 86.

a)

čl. 9 odst. 3, článek 14 a čl. 16 odst. 2, 3 a 6;

b)

články 23 až 26, článek 28, článek 29 s výjimkou odst. 2 druhého pododstavce a článek 30 a

c)

články 67 až 75.

a)

pojišťovny nebo podniky vykonávající činnosti zajištění a retrocese uvedené ve směrnici 2009/138/ES při výkonu činností uvedených ve zmíněné směrnici;

b)

osoby, které poskytují investiční služby výhradně pro svůj mateřský podnik, své dceřiné podniky nebo jiné dceřiné podniky svého mateřského podniku;

c)

osoby poskytující investiční služby, pokud tuto činnost vykonávají příležitostně v rámci své odborné činnosti a tato činnost se řídí právními nebo správními předpisy nebo etickým kodexem pro danou profesi, které poskytování těchto služeb nevylučují;

d)

osoby, které obchodují na vlastní účet s jinými finančními nástroji než s komoditními deriváty nebo povolenkami na emise či jejich deriváty a které neposkytují žádné jiné investiční služby ani nevykonávají žádné jiné investiční činnosti týkající se jiných finančních nástrojů než komoditních derivátů nebo povolenek na emise či jejich derivátů, ledaže tyto osoby:

Osoby, pro něž platí výjimka podle písmen a), i) nebo j), nemusí k tomu, aby se na ně toto výjimka vztahovala, splňovat podmínky stanovené v tomto písmenu;

e)

provozovatele povinné dodržovat požadavky směrnice 2003/87/ES, kteří při obchodování s povolenkami na emise neplní pokyny zákazníka a neposkytují investiční služby ani nevykonávají jinou investiční činnost než obchodování na vlastní účet, pokud tyto osoby nepoužívají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí;

f)

osoby poskytující investiční služby, jež spočívají výhradně ve správě systémů zaměstnanecké spoluúčasti;

g)

osoby poskytující investiční služby, jež spočívají jak ve správě systémů zaměstnanecké spoluúčasti, tak v poskytování investičních služeb výhradně pro svůj mateřský podnik, své dceřiné podniky nebo jiné dceřiné podniky svého mateřského podniku;

h)

členy ESCB a další vnitrostátní subjekty plnící podobné funkce v Unii, jiné veřejné orgány pověřené správou veřejného dluhu v Unii nebo zasahující do správy veřejného dluhu v Unii a mezinárodní finanční instituce vytvořené dvěma nebo více členskými státy za účelem získávání finančních prostředků a poskytování finanční pomoci ve prospěch svých členů, kteří mají vážné problémy s financováním nebo kterým takové problémy hrozí;

i)

subjekty kolektivního investování a penzijní fondy, bez ohledu na to, zda jsou koordinovány na úrovni Unie, a depozitáře a správce těchto subjektů;

j)

osoby, které:

pokud:

k)

osoby, které poskytují investiční poradenství v rámci výkonu jiné odborné činnosti, na niž se nevztahuje tato směrnice, není-li poskytování tohoto poradenství odměňováno zvlášť;

l)

sdružení zřízená dánskými a finskými penzijními fondy výhradně za účelem správy majetku penzijních fondů, které jsou členy těchto sdružení;

m)

„agenti di cambio“, jejichž činnost a úloha se řídí článkem 201 italského zákonného dekretu č. 58 ze dne 24. února 1998;

n)

provozovatele přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2009/72/ES nebo provozovatele přepravní soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2009/73/ES při plnění jejich úkolů podle uvedených směrnic, nařízení (ES) č. 714/2009 nebo nařízení (ES) č. 715/2009 nebo podle kodexů sítě či rámcových pokynů přijatých podle uvedených nařízení, osoby jednající jako poskytovatelé služeb za tyto poskytovatele při plnění jejich úkolů podle uvedených legislativních aktů, kodexů sítě či rámcových pokynů přijatých podle uvedených nařízení a provozovatele nebo správce mechanismu na vyrovnávání oběhu energie, sítě ropovodů či systému, jehož cílem je udržovat rovnováhu mezi dodávkou a spotřebou energie, při plnění uvedených úkolů.

Tato výjimka se vztahuje na osoby zabývající se činnostmi uvedenými v tomto písmeni pouze v případě, že za účelem výkonu těchto činností vykonávají investiční činnosti nebo poskytují investiční služby ve vztahu ke komoditním derivátům. Tato výjimka se nevztahuje na provozování sekundárního trhu, včetně systémů sekundárního obchodování s finančními přenosovými právy;

o)

depozitáře cenných papírů, kteří jsou regulováni podle práva Unie, nakolik jsou tímto právem regulováni.

a)

nutnost, aby doplňkové činnosti představovaly na úrovni skupiny menšinu činností;

b)

objem jejich obchodní činnosti ve srovnání s celkovou obchodní činností na trhu danou kategorií aktiv.

a)

obchody uvnitř skupiny podle článku 3 nařízení (EU) č. 648/2012, které slouží k řízení likvidity nebo rizik na úrovni celé skupiny;

b)

obchody s deriváty, které lze objektivně měřit jako deriváty snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo financováním pokladní činnosti;

c)

obchody s komoditními deriváty a povolenkami na emise, které byly uzavřeny za účelem splnění povinnosti poskytnout likviditu v obchodním systému, pokud splnění této povinnosti vyžadují regulační orgány v souladu s právem Unie nebo vnitrostátními právními a správními předpisy nebo obchodní systémy.

a)

nesmějí držet peněžní prostředky nebo cenné papíry zákazníků, a nesmějí se proto vůči svým zákazníkům v žádném okamžiku zadlužit;

b)

nesmějí poskytovat žádné investiční služby kromě přijímání a předávání pokynů týkajících se převoditelných cenných papírů a podílových jednotek subjektů kolektivního investování nebo poskytování investičního poradenství ve vztahu k těmto finančním nástrojům, a

c)

smějí při poskytování takových služeb předávat pokyny pouze:

d)

poskytují investiční služby výhradně v oblasti komodit, povolenek na emise nebo jejich derivátů výlučně za účelem zajištění obchodních rizik svých zákazníků, pokud jsou těmito zákazníky výlučně místní elektroenergetické podniky ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice 2009/72/ES nebo plynárenské podniky ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/73/ES, pokud tito zákazníci společně drží 100 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv těchto osob, vykonávají společnou kontrolu a jsou vyňati z oblasti působnosti této směrnice podle čl. 2 odst. 1 písm. j) této směrnice, jestliže tyto investiční služby poskytují sami, nebo

e)

poskytují investiční služby výhradně ve vztahu k povolenkám na emise nebo jejich derivátům výlučně za účelem zajištění obchodních rizik svých zákazníků, pokud jsou těmito zákazníky výlučně provozovatelé ve smyslu čl. 3 písm. f) směrnice 2003/87/ES a pokud tito zákazníci společně drží 100 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv těchto osob, vykonávají společnou kontrolu a jsou vyňati z oblasti působnosti této směrnice podle čl. 2 odst. 1 písm. j) této směrnice, jestliže tyto investiční služby poskytují sami.

a)

podmínkám a postupům pro udělení povolení a pro trvalý dohled podle čl. 5 odst. 1 a 3 a článků 7 až 10, 21, 22 a 23 a podle odpovídajících aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle článku 89;

b)

pravidlům pro výkon podnikatelské činnosti podle čl. 24 odst. 1, 3, 4, 5, 7 a 10 a čl. 25 odst. 2, 5 a 6, a dále podle článku 29 v případě, kdy vnitrostátní režim těmto osobám umožňuje jmenovat vázané zástupce, a podle příslušných prováděcích opatření;

c)

organizačním požadavkům stanoveným v čl. 16 odst. 3 prvním, šestém a sedmém pododstavci a odst. 6 a 7 a v odpovídajících aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle článku 89.

1)

„investičním podnikem“ právnická osoba, jejímž obvyklým předmětem činnosti či podnikání je odborné poskytování jedné nebo více investičních služeb třetí osobě nebo odborný výkon jedné nebo více investičních činností.

Do definice investičních podniků mohou členské státy zahrnout i podniky, které nejsou právnickými osobami, pokud

Pokud však fyzická osoba poskytuje služby, jejichž součástí je i držení peněžních prostředků nebo převoditelných cenných papírů třetích osob, může být považována pro účely této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014 za investiční podnik, pouze pokud splňuje, aniž jsou dotčeny ostatní požadavky uložené touto směrnicí, nařízením (EU) č. 600/2014 a směrnicí 2013/36/EU, tyto podmínky:

2)

„investičními službami a činnostmi“ služby a činnosti, jež jsou uvedeny v oddíle A přílohy I a týkají se kteréhokoli z nástrojů uvedených v oddíle C přílohy I.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými určí:

3)

„doplňkovou službou“ kterákoli ze služeb uvedených v oddíle B přílohy I;

4)

„investičním poradenstvím“ poskytování osobních doporučení zákazníkovi buď na jeho žádost, anebo z podnětu investičního podniku ohledně jednoho či více obchodů týkajících se finančních nástrojů;

5)

„prováděním pokynů na účet zákazníka“ jednání k uzavření smlouvy o nákupu nebo prodeji jednoho či více finančních nástrojů na účet zákazníka, včetně uzavírání smluv o prodeji finančních nástrojů vydaných investičním podnikem nebo úvěrovou institucí v okamžiku jejich vydání;

6)

„obchodováním na vlastní účet“ obchodování s využitím vlastního majetku podniku, jehož výsledkem je uzavření obchodů s jedním nebo více finančními nástroji;

7)

„tvůrcem trhu“ osoba, která trvale působí na finančních trzích jako osoba ochotná obchodovat na vlastní účet formou nákupu a prodeje finančních nástrojů s využitím vlastního majetku a za jí stanovené ceny;

8)

„správou portfolií“ správa portfolií v souladu s pověřeními od zákazníků s možností vlastního uvážení ve vztahu k jednotlivým zákazníkům, pokud tato portfolia zahrnují jeden nebo více finančních nástrojů;

9)

„zákazníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, které investiční podnik poskytuje investiční nebo doplňkové služby;

10)

„profesionálním zákazníkem“ zákazník, který splňuje kritéria stanovená v příloze II;

11)

„neprofesionálním zákazníkem“ zákazník, který není profesionálním zákazníkem;

12)

„trhem pro růst malých a středních podniků“ mnohostranný obchodní systém, který je registrován jako trh pro růst malých a středních podniků v souladu s článkem 33;

13)

„malými a středními podniky“ pro účely této směrnice společnosti, které mají na základě kotací na konci roku za předchozí tři kalendářní roky průměrnou tržní kapitalizaci nižší než 200 000 000 EUR;

14)

„limitním pokynem“ pokyn k nákupu či prodeji finančního nástroje za stanovenou limitní cenu nebo výhodněji a ve stanoveném objemu;

15)

„finančními nástroji“ nástroje uvedené v oddíle C přílohy I;

16)

„energetickými deriváty podle bodu 6 oddílu C“ opce, futures, swapy a jakékoli jiné deriváty uvedené v bodě 6 oddílu C přílohy 1, které se týkají uhlí nebo ropy, se kterými se obchoduje v organizovaném obchodním systému a které se musí fyzicky vypořádat;

17)

„nástroji peněžního trhu“ takové druhy nástrojů, s nimiž se obvykle obchoduje na peněžním trhu, například státní pokladniční poukázky, vkladové certifikáty a směnky, s výjimkou platebních nástrojů;

18)

„organizátorem trhu“ osoba nebo osoby řídící nebo provozující podnikatelskou činnost regulovaného trhu; může jí být i regulovaný trh sám;

19)

„mnohostranným systémem“ jakýkoli systém nebo zařízení, v němž na sebe mohou vzájemně působit zájmy o obchodování více třetích stran týkající se nákupu či prodeje finančních nástrojů;

20)

„systematickým internalizátorem“ investiční podnik, který organizovaně, často, systematicky a ve značném množství obchoduje na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků mimo regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, aniž by provozoval mnohostranný systém.

Frekvence a systematičnost obchodování se posuzuje podle počtu OTC obchodů s daným finančním nástrojem provedených investičním podnikem na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků. Množství obchodování se posuzuje buď podle objemu OTC obchodů prováděných investičním podnikem v poměru k celkovému objemu obchodů investičního podniku s určitým finančním nástrojem, nebo podle objemu OTC obchodů prováděných investičním podnikem v poměru k celkovému objemu obchodů s určitým finančním nástrojem v Unii. Definice systematického internalizátora se použije, pouze pokud jsou překročeny stanovené mezní hodnoty jak pro frekvenci a systematičnost, tak pro množství, nebo pokud si investiční podnik režim systematického internalizátora zvolí;

21)

„regulovaným trhem“ mnohostranný systém, který provozuje nebo řídí organizátor trhu a který sdružuje nebo usnadňuje sdružování zájmů více třetích stran týkajících se nákupu či prodeje finančních nástrojů, uvnitř systému a v souladu s jeho závaznými pravidly, tak, že výsledkem je uzavření smlouvy týkající se finančních nástrojů přijatých k obchodování podle jeho pravidel nebo systémů, a který má povolení a funguje pravidelně a v souladu s hlavou III této směrnice;

22)

„mnohostranným obchodním systémem“ (MTF) mnohostranný systém, který provozuje investiční podnik nebo organizátor trhu a který sdružuje zájmy více třetích stran týkajících se nákupu či prodeje finančních nástrojů, uvnitř systému a v souladu s závaznými pravidly, tak, že výsledkem je uzavření smlouvy v souladu s hlavou II této směrnice;

23)

„organizovaným obchodním systémem“ (OTF) mnohostranný systém, který není regulovaným trhem ani mnohostranným obchodním systémem a ve kterém mohou na sebe vzájemně působit zájmy více třetích stran týkající se na nákupu či prodeje dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise či derivátů tak, že výsledkem je uzavření smlouvy v souladu s hlavou II této směrnice;

24)

„obchodním systémem“ regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém;

25)

„likvidním trhem“ trh pro finanční nástroj nebo pro druh finančních nástrojů, na kterém jsou průběžně připravení a ochotní kupující a prodávající, hodnoceno podle níže uvedených kritérií se zohledněním specifické struktury trhu konkrétního finančního nástroje nebo konkrétního druhu finančního nástroje:

26)

„příslušným orgánem“ orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 67, pokud tato směrnice nestanoví jinak;

27)

„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce vymezená v čl. 4 odst. 1 bodě 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

28)

„správcovskou společností SKIPCP“ správcovská společnost vymezená v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (43);

29)

„vázaným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba, která na plnou a bezpodmínečnou odpovědnost pouze jednoho investičního podniku, na jehož účet jedná, propaguje investice nebo doplňkové služby u zákazníků nebo potenciálních zákazníků, přijímá a předává instrukce nebo pokyny zákazníků v souvislosti s investičními službami nebo finančními nástroji, umísťuje finanční nástroje nebo poskytuje poradenství zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům ohledně těchto finančních nástrojů nebo služeb;

30)

„pobočkou“ místo výkonu podnikání jiné než ústředí, které je součástí investičního podniku, které nemá právní subjektivitu, které poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnost a které může rovněž poskytovat doplňkové služby, k nimž dostal investiční podnik povolení; všechna místa výkonu podnikání zřízená v tomtéž členském státě investičním podnikem s ústředím v jiném členském státě jsou považována za jedinou pobočku;

31)

„kvalifikovanou účastí“ přímá nebo nepřímá účast v investičním podniku představující alespoň 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv ve smyslu článků 9 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (44), při zohlednění podmínek týkajících se jejich sčítání stanovených v čl. 12 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice, nebo umožňující uplatňovat podstatný vliv na řízení investičního podniku, jehož se daná účast týká;

32)

„mateřským podnikem“ mateřský podnik ve smyslu čl. 2 bodu 9 a článku 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (45);

33)

„dceřiným podnikem“ dceřiný podnik ve smyslu čl. 2 bodu 10 a článku 22 směrnice 2013/34/EU, včetně jakéhokoli dceřiného podniku patřícího dceřinému podniku mateřského podniku, jenž stojí v čele těchto podniků;

34)

„skupinou“ skupina ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice 2013/34/EU;

35)

„úzkým propojením“ stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny:

36)

„vedoucím orgánem“ orgán nebo orgány investičního podniku, organizátora trhu nebo poskytovatele služeb hlášení údajů jmenované v souladu s vnitrostátním právem, které jsou oprávněny ke stanovení strategie, cílů a celkového směřování tohoto subjektu, které dozorují a sledují rozhodování vedení instituce a které zahrnují osoby, jež skutečně řídí činnost daného subjektu.

Odkazuje-li se v této směrnici na vedoucí orgán a jsou-li podle vnitrostátního práva řídící a kontrolní úlohy vedoucího orgánu přiděleny různým orgánům nebo různým členům jednoho orgánu, určí členský stát odpovědné orgány nebo členy vedoucího orgánu v souladu se svým vnitrostátním právem, pokud není v této směrnici stanoveno jinak;

37)

„vrcholným vedením“ fyzické osoby, které v rámci investičního podniku, organizátora trhu nebo poskytovatele služeb hlášení údajů zastávají výkonné funkce a jsou vůči vedoucímu orgánu odpovědné za každodenní řízení daného subjektu, včetně toho, jak podnik a jeho zaměstnanci provádějí politiku v oblasti distribuce služeb a produktů zákazníkům;

38)

„obchodováním párováním pokynů na vlastní účet“ obchod, kdy se facilitátor vloží mezi prodávajícího a kupujícího v daném obchodě tak, že v průběhu jeho provádění není nikdy vystaven tržnímu riziku a obě součásti obchodu se provádějí současně a obchod je uzavřen za cenu, při níž facilitátor neutrpí ztrátu ani nevytvoří jiný zisk než předem oznámenou provizi, poplatek nebo srážku za tento obchod;

39)

„algoritmickým obchodováním“ obchodování s finančními nástroji, kdy počítačový algoritmus automaticky určuje jednotlivé charakteristiky pokynů, jako například zda dát pokyn, načasování, cenu nebo množství pokynů nebo jak nakládat s pokynem po jeho podání s omezeným lidským zásahem nebo bez něj; to nezahrnuje systém, který se používá pouze ke směrování pokynů do jednoho nebo více obchodních systémů, zpracování pokynů bez stanovení jakýchkoli parametrů obchodování, potvrzení pokynů či poobchodní zpracování provedených obchodů;

40)

„způsobem algoritmického obchodování s vysokou frekvencí“ způsob algoritmického obchodování, který se vyznačuje:

41)

„přímým elektronickým přístupem“ opatření, kterým člen, účastník či zákazník obchodního systému umožní některé osobě použít svůj obchodní kód tak, aby tato osoba mohla elektronicky předat pokyn týkající se finančního nástroje přímo obchodnímu systému; to zahrnuje opatření, kdy osoba využije infrastrukturu člena, účastníka či zákazníka nebo jakýkoli propojovací systém poskytnutý členem, účastníkem nebo zákazníkem k předání pokynu (přímý přístup na trh), a opatření, kdy osoba tuto infrastrukturu nevyužije (sponzorovaný přístup);

42)

„vázaným prodejem“ nabízení investiční služby spolu s jinou službou nebo produktem jakožto součást balíčku nebo jakožto podmínku pro stejnou dohodu či balíček;

43)

„strukturovaným vkladem“ vklad ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (46), který je splatný v plné výši v okamžiku splatnosti za podmínek, podle nichž jsou případný úrok nebo prémie zaplaceny nebo jsou předmětem rizika podle vzorce zahrnujícího faktory jako:

44)

„převoditelnými cennými papíry“ druhy cenných papírů, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu, s výjimkou platebních nástrojů, jako jsou:

45)

„cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry“ cenné papíry obchodovatelné na kapitálovém trhu, které zastupují vlastnictví cenných papírů emitenta, jenž nemá v místě obchodování sídlo, a které mohou být přijaty k obchodování na regulovaném trhu a obchodovány nezávisle na cenných papírech uvedeného emitenta;

46)

„fondem obchodovaným v obchodním systému“ (ETF) fond, jehož nejméně jeden druh podílů nebo akcií je celodenně obchodován v nejméně jednom obchodním systému a s nejméně jedním tvůrcem trhu, který přijímá opatření k zajištění toho, aby se cena těchto podílů nebo akcií v obchodním systému významně nelišila od čisté hodnoty aktiv tohoto fondu a případně také od přibližné čisté hodnoty tohoto fondu;

47)

„certifikáty“ certifikáty vymezené v čl. 2 odst. 1 bodě 27 nařízení (EU) č. 600/2014;

48)

„strukturovanými finančními produkty“ strukturované finanční produkty vymezené v čl. 2 odst. 1 bodě 28 nařízení (EU) č. 600/2014;

49)

„deriváty“ deriváty vymezené v čl. 2 odst. 1 bodě 29 nařízení (EU) č. 600/2014;

50)

„komoditními deriváty“ komoditní deriváty vymezené v čl. 2 odst. 1 bodě 30 nařízení (EU) č. 600/2014;

51)

„ústřední protistranou“ ústřední protistrana vymezená v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) č. 648/2012;

52)

„schváleným systémem pro uveřejňování informací“ (APA) osoba, která má podle této směrnice udělené povolení poskytovat službu zveřejňování zpráv o obchodech za investiční podniky v souladu s články 20 a 21 nařízení (EU) č. 600/2014;

53)

„poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací“ (CTP) osoba, která má podle této směrnice udělené povolení poskytovat službu spočívající ve shromažďování zpráv o obchodech s finančními nástroji uvedenými v článcích 6, 7, 10, 12, 13, 20 a 21 nařízení (EU) č. 600/2014 od regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů, organizovaných obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací a v jejich konsolidaci do nepřetržitého elektronického datového toku, který poskytuje údaje o cenách a objemech ve vztahu k jednotlivým finančním nástrojům;

54)

„schváleným mechanismem pro hlášení obchodů“ (ARM) osoba, která má podle této směrnice udělené povolení poskytovat službu hlášení podrobností o obchodech příslušným orgánům nebo orgánu ESMA za investiční podniky;

55)

„domovským členským státem“:

56)

„hostitelským členským státem“ členský stát jiný než domovský členský stát, v němž má investiční podnik pobočku nebo v němž poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnosti, nebo členský stát, v němž regulovaný trh činí vhodná opatření k usnadnění přístupu k obchodování ve svém systému vzdáleným členům nebo účastníkům usazeným v tomto členském státě;

57)

„podnikem ze třetí země“ podnik, který by byl úvěrovou institucí poskytující investiční služby nebo vykonávající investiční činnosti nebo investičním podnikem, kdyby se jeho ústředí či sídlo nacházelo v Unii;

58)

„velkoobchodními energetickými produkty“ velkoobchodní energetické produkty vymezené v čl. 2 bodě 4 nařízení (EU) č. 1227/2011;

59)

„deriváty zemědělských komodit“ deriváty, které se týkají produktů uvedených v článku 1 a v částech I až XX a XXIV/1 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (47);

60)

„veřejnoprávním emitentem“ kterýkoli z následujících subjektů, který vydává dluhové nástroje:

61)

„veřejnoprávním dluhopisem“ dluhový nástroj vydaný veřejnoprávním emitentem;

62)

„trvalým nosičem dat“ jakýkoliv nástroj, který:

63)

„poskytovatelem služeb hlášení údajů“ schválený systém pro uveřejňování informací, poskytovatel konsolidovaných obchodních informací nebo schválený mechanismus pro hlášení obchodů.

a)

každého investičního podniku, který je právnickou osobou, nacházelo v témže členském státě jako jeho sídlo;

b)

každého investičního podniku, který není právnickou osobou, nebo každého investičního podniku, který je právnickou osobou, ale podle vnitrostátního práva svého státu nemá sídlo, nacházelo v členském státě, v němž tento podnik skutečně podniká.

a)

informací, které mají být poskytnuty příslušným orgánům podle odstavce 2 tohoto článku, včetně plánu obchodních činností;

b)

požadavků na vedení investičních podniků podle čl. 9 odst. 6 a informací pro oznamování podle čl. 9 odst. 5;

c)

požadavků kladených na akcionáře a členy s kvalifikovanou účastí, včetně překážek, jež mohou bránit účinnému výkonu dohledu ze strany příslušného orgánu podle čl. 10 odst. 1 a 2.

a)

povolení nevyužije do dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje investiční služby ani nevykonává investiční činnost, pokud dotyčný členský stát nestanoví, že v takových případech povolení zaniká;

b)

získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c)

již nesplňuje podmínky, za kterých bylo povolení uděleno, například podmínky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013;

d)

vážně a soustavně porušuje předpisy přijaté na základě této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014, které upravují podmínky výkonu činnosti investičních podniků;

e)

spadá mezi kterýkoli z případů, kdy vnitrostátní právo v souvislosti se záležitostmi mimo oblast působnosti této směrnice stanoví odnětí povolení.

a)

organizaci podniku, pokud jde o poskytování investičních a doplňkových služeb a výkon investičních činností, včetně dovedností, odborných a jiných znalostí vyžadovaných od zaměstnanců, zdrojů, postupů a opatření pro poskytování služeb a výkon činností s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti jeho činnosti a ke všem požadavkům, které musí podnik splňovat;

b)

politiku v oblasti služeb, činností, produktů a operací nabízených nebo poskytovaných v souladu s rizikovou tolerancí podniku a charakteristikami a potřebami zákazníků podniku, kterým budou nabízeny nebo poskytovány, včetně případného provedení patřičného zátěžového testování;

c)

politiku odměňování osob zapojených do poskytování služeb zákazníkům, jejímž cílem je podpořit odpovědné obchodní chování a spravedlivé zacházení se zákazníky a předcházet střetu zájmů ve vztazích se zákazníky.

a)

existovala jiná náhradní opatření, která zajistí řádné a obezřetné vedení těchto investičních podniků a patřičné zohlednění zájmu zákazníků a integrity trhu;

b)

dotyčné fyzické osoby měly dostatečně dobrou pověst, dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti a věnovaly dostatek času výkonu svých povinností.

a)

úvěrová instituce, životní pojišťovna, pojišťovna, zajišťovna, investiční podnik nebo správcovská společnost SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo v jiném odvětví, než ve kterém je navrhováno nabytí;

b)

mateřský podnik úvěrové instituce, životní pojišťovny, pojišťovny, zajišťovny, investičního podniku nebo správcovské společnosti SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo v jiném odvětví, než ve kterém je navrhováno nabytí, nebo

c)

fyzická nebo právnická osoba, která kontroluje úvěrovou instituci, životní pojišťovnu, pojišťovnu, zajišťovnu, investiční podnik nebo správcovskou společnost SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo v jiném odvětví, než ve kterém je navrhováno nabytí.

a)

fyzickou nebo právnickou osobou nacházející se nebo regulovanou mimo Unii;

b)

fyzickou nebo právnickou osobou, která nepodléhá dohledu podle této směrnice, směrnice 2009/65/ES, směrnice 2009/138/ES ani směrnice 2013/36/EU.

a)

pověst navrhovaného nabyvatele;

b)

pověst a zkušenost všech osob, které budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti investičního podniku;

c)

finanční zdraví navrhovaného nabyvatele, zejména ve vztahu k vykonávané a plánované činnosti v investičním podniku, v němž je navrhováno nabytí;

d)

skutečnost, zda bude investiční podnik schopen dodržet a nadále dodržovat obezřetnostní požadavky na základě této směrnice a případně jiných směrnic, zejména směrnic 2002/87/ES a 2013/36/EU, a zejména zda má skupina, jejíž součástí se investiční podnik stane, strukturu umožňující výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány a vymezení působnosti mezi příslušnými orgány;

e)

skutečnost, zda existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice 2005/60/ES nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

a)

vykonávat tuto činnost tvorby trhu nepřetržitě během stanovené části doby obchodování obchodního systému, s výjimkou mimořádných okolností, a danému obchodnímu systému tak pravidelně a předvídatelným způsobem poskytovat likviditu;

b)

uzavřít závaznou písemnou dohodu s obchodním systémem, v níž jsou uvedeny alespoň povinnosti investičního podniku v souladu s písmenem a), a

c)

mít zavedeny účinné systémy a kontroly, které zajistí, aby trvale plnil své povinnosti vyplývající z dohody uvedené v písmenu b).

a)

podrobné organizační požadavky stanovené v odstavcích 1 až 6, které mají být kladeny na investiční podniky, jež poskytují různé investiční služby nebo vykonávají různé investiční činnosti a poskytují doplňkové služby nebo jejich kombinaci, přičemž upřesnění organizačních požadavků podle odstavce 5 vymezí konkrétní požadavky týkající se přímého přístupu na trhy a sponzorovaného přístupu s cílem zajistit, aby byly kontroly uplatňované na sponzorovaný přístup alespoň rovnocenné kontrolám uplatňovaným na přímý přístup na trhy;

b)

okolnosti, za nichž je investiční podnik povinen uzavřít dohodu o tvorbě trhu uvedenou v odst. 3 písm. b), a obsah takových dohod, včetně části doby obchodování v obchodním systému podle odstavce 3;

c)

situace, které představují výjimečné okolnosti podle odstavce 3, včetně okolností souvisejících s mimořádnými výkyvy trhu, politickými a makroekonomickými otázkami, systémovými a provozními záležitostmi a okolností, které investičnímu podniku znemožňují zachovávat postupy obezřetnostního řízení rizik, jak je stanoveno v odstavci 1;

d)

obsah a formát schválené podoby záznamů podle odst. 2 pátého pododstavce a dobu, po kterou musí investiční podnik tyto záznamy uchovávat.

a)

byli vhodně vybaveni pro řízení rizik, jimž je tento systém vystaven, zavedli vhodná opatření a systémy k odhalení všech významných rizik pro jeho fungování a přijali účinná opatření ke zmírnění těchto rizik;

b)

měli zavedeny účinné mechanismy umožňující efektivní a včasné dokončení obchodů prováděných v rámci svých systémů, a

c)

měli v době povolování i poté nepřetržitě k dispozici dostatečné finanční zdroje umožňující řádné fungování tohoto systému s ohledem na povahu a rozsah obchodů uzavíraných na trhu a rozsah a stupeň rizik, kterým je vystaven.

a)

při rozhodování o zadání pokynu v organizovaném obchodním systému, který provozuje, nebo o jeho stažení;

b)

při rozhodování o tom, že nespáruje konkrétní pokyn zákazníka s jinými pokyny dostupnými v systému v určitý okamžik, pokud je to v souladu s konkrétními instrukcemi obdrženými od zákazníka a s jeho povinnostmi stanovenými v článku 27.

a)

být poskytnuto na trvalém nosiči dat a

b)

být dostatečně podrobné s přihlédnutím k povaze zákazníka, tak aby zákazník mohl o službě, u níž ke střetu zájmů dochází, učinit informované rozhodnutí.

a)

definuje opatření, jejichž přijetí lze od investičních podniků přiměřeně očekávat, ke zjišťování, prevenci, řízení nebo sdělování střetů zájmů při poskytování různých investičních a doplňkových služeb nebo jejich kombinace;

b)

stanoví vhodná kritéria pro určení druhů střetu zájmů, jejichž existence může poškodit zájmy zákazníků nebo potenciálních zákazníků investičního podniku.

a)

je-li poskytováno investiční poradenství, musí investiční podnik zákazníka v dostatečném předstihu před poskytnutím investičního poradenství informovat o tom:

b)

informace o finančních nástrojích a navrhovaných investičních strategiích musí zahrnovat vhodné pokyny a upozornění týkající se rizik spojených s investicemi do těchto nástrojů nebo určitých investičních strategií a údaj, zda je daný finanční nástroj určen neprofesionálním nebo profesionálním zákazníkům, s ohledem na určený cílový trh v souladu s odstavcem 2;

c)

informace o veškerých nákladech a souvisejících poplatcích musí zahrnovat informace o investičních i doplňkových službách, včetně případných nákladů na poradenství, nákladů na finanční nástroj, který je zákazníkovi doporučován nebo nabízen, a jak je může zákazník uhradit, včetně případných plateb třetích stran.

a)

posoudí dostatečné spektrum finančních nástrojů, které jsou k dispozici na trhu, jež musí být dostatečně různorodé s ohledem na svůj typ a emitenty nebo poskytovatele produktů, aby bylo zajištěno, že budou moci být vhodně naplněny investiční cíle zákazníka, a nesmějí být omezeny na finanční nástroje vydané nebo poskytované

b)

nepřijme a neponechá si poplatky, provize ani jiné peněžní či nepeněžní výhody hrazené či poskytnuté třetí stranou nebo osobou jednající jménem třetí strany, pokud jde o poskytování této služby zákazníkům. Toto písmeno se nevztahuje na drobné nepeněžní výhody, které mohou zvýšit kvalitu služby poskytované zákazníkovi a které s ohledem na svůj rozsah a povahu nemohou být považovány za výhody narušující dodržování povinnosti investičního podniku jednat v nejlepším zájmu zákazníka; tyto výhody musí být jasně sděleny.

a)

je navržena tak, aby zvýšila kvalitu příslušné služby poskytované zákazníkovi, a

b)

nemá nepříznivý vliv na plnění povinnosti investičního podniku jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu svých zákazníků.

a)

podmínek, které musí informace splňovat, aby byly korektní, jasné a neklamavé;

b)

podrobností týkajících se obsahu a formátu informací poskytovaných zákazníkům v souvislosti s kategorizací zákazníků, s investičními podniky a jejich službami, s finančními nástroji a s náklady a poplatky;

c)

kritérií pro posuzování spektra finančních nástrojů, které jsou na trhu k dispozici;

d)

kritérií pro posouzení toho, zda podniky získávající pobídky dodržují povinnost jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepším zájmem zákazníka.

a)

povaze služby nebo služeb, které jsou zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi nabízeny nebo poskytovány, s přihlédnutím ke druhu, předmětu, objemu a četnosti obchodů;

b)

povaze a spektru nabízených nebo zvažovaných produktů, včetně různých typů finančních nástrojů;

c)

neprofesionální nebo profesionální povaze zákazníka nebo potenciálního zákazníka nebo, v případě odstavců 4 a 5, jejich klasifikaci jako způsobilé protistrany.

a)

uvedené služby se týkají všech těchto finančních nástrojů:

Pokud jsou splněny požadavky a postup stanovený podle čl. 4 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce směrnice 2003/71/ES, považuje se pro účely tohoto písmene trh třetí země za rovnocenný regulovanému trhu;

b)

služba je poskytována z podnětu zákazníka nebo potenciálního zákazníka;

c)

zákazník nebo potenciální zákazník byl jasně upozorněn na to, že při poskytování této služby nemusí investiční podnik posuzovat přiměřenost poskytovaného nebo nabízeného finančního nástroje nebo poskytované nebo nabízené služby, a že proto zákazník nebo potenciální zákazník nepožívá odpovídající ochrany podle pravidel řízení obchodní činnosti. Toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě;

d)

investiční podnik splní své povinnosti podle článku 23.

a)

zákazník souhlasil s tím, že obdrží prohlášení o vhodnosti bez zbytečného prodlení po uzavření obchodu, a

b)

investiční podnik poskytl zákazníkovi možnost odložit obchod tak, aby mohl prohlášení o vhodnosti obdržet předem.

a)

povaze služby nebo služeb, které jsou zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi nabízeny nebo poskytovány, s přihlédnutím ke druhu, předmětu, objemu a četnosti obchodů;

b)

povaze nabízených nebo zvažovaných produktů, včetně různých typů finančních nástrojů a strukturovaných vkladů;

c)

neprofesionální nebo profesionální povaze zákazníka nebo potenciálních zákazníků, nebo v případě odstavce 6 jejich klasifikaci jako způsobilé protistrany.

a)

finančních nástrojů, jež mají strukturu, která ztěžuje zákazníkovi porozumění souvisejícímu riziku, v souladu s odst. 4 písm. a) body ii) a iii);

b)

strukturovaných vkladů, jež mají strukturu, která zákazníkovi ztěžuje porozumění riziku souvisejícímu s výnosem a nákladům na prodej produktu před splatností, v souladu s odst. 4 písm. a) bodem v).

a)

kritéria pro určení relativního významu různých faktorů, které lze podle odstavce 1 brát v úvahu při určování nejlepšího možného výsledku vzhledem k velikosti a druhu pokynu a neprofesionální nebo profesionální povaze zákazníka;

b)

faktory, které může investiční podnik brát v úvahu při přezkumu svých opatření pro provádění pokynů, a okolností, za nichž mohou být změny těchto opatření vhodné. Zejména jde o faktory k určení toho, která místa umožňují investičním podnikům trvale získávat nejlepší možný výsledek při provádění pokynů zákazníků;

c)

povahu a rozsah informací, které mají být poskytnuty zákazníkům o podnikových zásadách provádění pokynů podle odstavce 5.

a)

konkrétního obsahu, formátu a periodicity údajů týkajících se kvality provádění pokynů, které mají být zveřejněny v souladu s odstavcem 3, s ohledem na typ daného místa provádění a typ daného finančního nástroje;

b)

obsahu a formátu informací, které mají investiční podniky zveřejnit v souladu s odstavcem 6.

a)

podmínky a povahu postupů a opatření vedoucích k neprodlenému, spravedlivému a urychlenému provádění pokynů zákazníků, jakož i situace či druhy obchodů, u kterých se mohou investiční podniky přiměřeně odchýlit od neprodleného provedení, aby tak získaly podmínky pro zákazníky příznivější;

b)

různé metody, na základě nichž lze mít za to, že investiční podnik splnil svou povinnost zveřejnit na trhu limitní pokyny zákazníka, které nejsou okamžitě proveditelné.

a)

postupy pro žádost o zacházení jako se zákazníkem v souladu s odstavcem 2;

b)

postupy pro získání výslovného potvrzení od potenciálních protistran podle odstavce 3;

c)

předem určené přiměřené požadavky včetně množstevních prahových hodnot umožňující, aby byl podnik považován za způsobilou protistranu podle odstavce 3.

a)

alespoň 50 % emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování v mnohostranném obchodním systému, jsou v okamžiku registrace mnohostranného obchodního systému jakožto trhu pro růst malých a středních podniků a v každém následujícím kalendářním roce malé a střední podniky;

b)

pro počáteční a průběžné přijetí finančních nástrojů emitentů k obchodování na trhu jsou stanovena vhodná kritéria;

c)

při počátečním přijetí finančních nástrojů k obchodování na trhu je k dispozici dostatek zveřejněných informací, které investorům umožní učinit si informovaný úsudek o tom, zda do těchto finančních nástrojů investovat, a to buď v podobě řádného přijímacího dokumentu, nebo prospektu, pokud pro veřejnou nabídku činěnou v souvislosti s počátečním přijetím finančního nástroje k obchodování v mnohostranném obchodním systému platí požadavky stanovené ve směrnici 2003/71/ES;

d)

emitent na trhu pravidelně hlásí řádné průběžné finanční údaje, například auditované výroční zprávy, nebo jsou tyto údaje hlášeny jeho jménem;

e)

emitenti na trhu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 21 nařízení (EU) č. 596/2014, osoby s řídící pravomocí ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 25 nařízení (EU) č. 596/2014 a úzce propojené osoby ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 26 nařízení (EU) č. 596/2014 dodržují příslušné požadavky, které pro ně platí podle nařízení (EU) č. 596/2014;

f)

regulační informace týkající se emitentů na trhu jsou uloženy a veřejně šířeny;

g)

existují účinné systémy a kontroly, jejichž účelem je zabránit a odhalit zneužívání trhu, jak vyžaduje nařízení (EU) č. 596/2014.

a)

investiční podnik nebo organizátor trhu požádá o zrušení jeho registrace;

b)

v souvislosti s daným mnohostranným obchodním systémem již nejsou splněny požadavky v odstavci 3.

a)

členský stát, ve kterém hodlá provozovat činnost;

b)

plán obchodních činností, v němž zejména uvede, které investiční služby nebo činnosti i doplňkové služby má v úmyslu na území daného členského státu poskytovat nebo vykonávat a zda hodlá k poskytování těchto služeb a výkonu těchto činností využívat vázané zástupce usazené ve svém domovském členském státě. Pokud investiční podnik hodlá využívat vázané zástupce, sdělí příslušnému orgánu svého domovského členského státu jejich totožnost.

a)

členské státy, na jejichž území hodlá pobočku zřídit, nebo členské státy, v nichž pobočku nezřídil, ale v nichž hodlá využívat vázané zástupce tam usazené;

b)

plán obchodních činností, v němž mimo jiné uvede, které investiční nebo doplňkové služby budou poskytovány a které investiční činnosti budou vykonávány;

c)

v případě zřízení pobočky organizační struktura pobočky a informace o tom, zda pobočka hodlá využívat vázané zástupce, a totožnost těchto vázaných zástupců;

d)

v případě využívání vázaných zástupců v členském státě, ve kterém investiční podnik pobočku nezřídil, popis zamýšleného využívání vázaných zástupců a organizační struktura, včetně hierarchických vztahů, s uvedením toho, jakým způsobem tito zástupci do organizační struktury investičního podniku zapadají;

e)

adresa v hostitelském členském státě, na které lze obdržet dokumenty;

f)

jména osob odpovědných za vedení pobočky nebo vázaného zástupce.

a)

přímo zřizováním poboček v hostitelských členských státech;

b)

prostřednictvím dálkového členství v regulovaném trhu nebo dálkového přístupu na regulovaný trh, aniž by tyto investiční podniky musely být usazeny v domovském členském státě regulovaného trhu, pokud obchodní postupy a systémy dotyčného trhu nevyžadují k uzavření obchodů na trhu fyzickou přítomnost.

a)

vytvoření takových prostředků a vazeb mezi určeným systémem vypořádání a jakýmkoli jiným systémem nebo zařízením, které jsou nutné k zajištění účinného a hospodárného vypořádání dotyčného obchodu;

b)

souhlas příslušného orgánu odpovědného za dohled nad regulovaným trhem s tím, že technické podmínky pro vypořádání obchodů uzavřených na regulovaném trhu prostřednictvím jiného systému vypořádání, než je systém určený regulovaným trhem, umožňují hladké a řádné fungování finančních trhů.

a)

na poskytování služeb, pro které podnik ze třetí země žádá o povolení, se vztahuje povolení a dohled ve třetí zemi, ve které je podnik usazen, a žádající podnik má řádné povolení, přičemž příslušný orgán řádně zohlední veškerá doporučení Finančního akčního výboru proti praní peněz a financování terorismu (FATF) v souvislosti s praním peněz a bojem proti financování terorismu;

b)

mezi příslušnými orgány v členském státě, v němž má být pobočka zřízena, a příslušnými orgány dohledu třetí země, kde je podnik usazen, existují ujednání o spolupráci, která obsahují ustanovení upravující výměnu informací pro účely zachování integrity trhu a ochrany investorů;

c)

pobočka má volně k dispozici dostatečný počáteční kapitál;

d)

je jmenována jedna či více osob odpovědných za vedení pobočky a všechny tyto osoby splňují požadavek stanovený v čl. 9 odst. 1;

e)

třetí země, v níž je podnik ze třetí země usazen, podepsala s členským státem, v němž má být pobočka zřízena, dohodu, která plně splňuje normy stanovené v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací v daňových otázkách, včetně případných mnohostranných daňových dohod;

f)

podnik je součástí systému pro odškodění investorů povoleného a uznaného v souladu se směrnicí 97/9/ES.

a)

název orgánu odpovědného za jeho dohled v dotyčné třetí zemi. Pokud za dohled odpovídá více orgánů, je třeba poskytnout údaje o jejich příslušných pravomocích;

b)

veškeré relevantní údaje o podniku (název, právní forma, sídlo a adresa, členové vedoucího orgánu, relevantní akcionáři) a plánu obchodních činností s uvedením investičních a doplňkových služeb, které mají být poskytovány, a investičních činností, které mají být vykonávány, a o organizační struktuře pobočky, včetně popisu veškerého externího zajištění hlavních provozních funkcí třetími stranami;

c)

jména osob odpovědných za vedení pobočky a relevantní doklady prokazující dodržování požadavků stanovených v čl. 9 odst. 1;

d)

informace o počátečním kapitálu, který má pobočka volně k dispozici.

a)

jsou splněny podmínky podle článku 39, a

b)

pobočka podniku ze třetí země bude schopna dodržovat ustanovení uvedená v odstavci 2.

a)

povolení nevyužije do dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje žádné investiční služby či nevykonává žádnou investiční činnost, pokud dotyčný členský stát nestanoví, že v takových případech povolení zaniká;

b)

získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c)

již nesplňuje podmínky, za kterých bylo povolení uděleno;