This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document L:2006:162:FULL
Official Journal of the European Union, L 162, 14 June 2006
Úřední věstník Evropské unie, L 162, 14. červen 2006
Úřední věstník Evropské unie, L 162, 14. červen 2006
Display all documents published in this Official Journal
- Date of document:
- 14/06/2006
- Author:
- Evropská unie
- Form:
- Úřední věstník
|
ISSN 1725-5074 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 162 |
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 49 |
|
Obsah |
|
II Akty, jejichž zveřejnění není povinné |
Strana |
|
|
|
Komise |
|
|
|
* |
||
|
|
* |
||
|
|
* |
||
|
|
* |
Rozhodnutí Komise ze dne 9. února 2006, kterým se zřizuje pracovní plán pro ekoznačku Společenství ( 1 ) |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
|
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Akty, jejichž zveřejnění není povinné
Komise
|
14.6.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 162/1 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 20. ledna 2006,
kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění rozhodnutí Rady 2004/904/ES týkající se způsobilosti výdajů v rámci akcí prováděných v členských státech a spolufinancovaných Evropským fondem pro uprchlíky
(oznámeno pod číslem K(2006) 51/1)
(Pouze české, nizozemské, anglické, estonské, finské, francouzské, německé, řecké, maďarské, italské, švédské, lotyšské, litevské, polské, portugalské, slovenské, slovinské a španělské znění je závazné)
(2006/399/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na rozhodnutí Rady 2004/904/ES ze dne 2. prosince 2004 o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky na období 2005 až 2010 (1), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,
po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 11 odst. 3 rozhodnutí 2004/904/ES,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V zájmu zajištění účinného provádění ustanovení o Evropském fondu pro uprchlíky v členských státech, které odpovídá zásadám řádného finančního řízení, je vhodné přijmout řadu společných pravidel týkajících se způsobilosti výdajů k financování z fondu. |
|
(2) |
Spojené království se v souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství účastní rozhodnutí 2004/904/ES a tedy i předkládaného rozhodnutí. |
|
(3) |
Irsko se v souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství účastní rozhodnutí 2004/904/ES a tedy i předkládaného rozhodnutí. |
|
(4) |
Dánsko se v souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, neúčastní rozhodnutí 2004/904/ES, a proto pro Dánsko není ani rozhodnutí 2004/904/ES, ani předkládané rozhodnutí závazné, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Toto rozhodnutí se použije na spolufinancování akcí uvedených v článcích 5, 6 a 7 rozhodnutí 2004/904/ES, jež jsou řízeny členskými státy.
Článek 2
Pro účely tohoto rozhodnutí se:
|
1. |
„Projektem“ rozumí prostředky, které prakticky a konkrétně použije příjemce dotace k provedení celé operace nebo její části. Pro každý projekt bude vypracován přesně vymezený popis, ve kterém se uvede doba trvání, rozpočet, cíle, přidělení pracovníci a název právnické osoby nebo skupiny právnických osob pověřené prováděním. |
|
2. |
„Příjemcem“ se rozumí právnické osoby odpovědné za provádění projektů (jako např. nevládní organizace, federální, vnitrostátní, regionální nebo místní orgány, jiné neziskové organizace, soukromoprávní nebo veřejnoprávní subjekty, mezinárodní organizace). |
Článek 3
1. Pro určení způsobilosti výdajů na akce financované v rámci ročních programů uvedených v článku 16 rozhodnutí 2004/904/ES se použijí pravidla uvedená v příloze tohoto rozhodnutí.
2. Členské státy jsou oprávněny používat přísnější vnitrostátní pravidla pro určení způsobilosti, než jaká jsou stanovena tímto rozhodnutím.
Článek 4
Předložené rozhodnutí je určeno Belgickému království, České republice, Spolkové republice Německo, Estonské republice, Řecké republice, Španělskému království, Francouzské republice, Irsku, Italské republice, Kyperské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarské republice, Republice Malta, Nizozemskému království, Rakouské republice, Polské republice, Portugalské republice, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Finské republice, Švédskému království, Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.
V Bruselu dne 20. ledna 2006.
Za Komisi
Franco FRATTINI
místopředseda Komise
(1) Úř. věst. L 381, 28.12.2004, s. 52.
PŘÍLOHA
ZPŮSOBILOST VÝDAJŮ FINANCOVANÝCH Z EVROPSKÉHO FONDU PRO UPRCHLÍKY (2005–2010)
1. OBECNÁ USTANOVENÍ
Pravidlo č. 1
Náklady musí přímo souviset s cíli popsanými v článku 1 rozhodnutí Rady 2004/904/ES.
Pravidlo č. 2
Náklady musí souviset s projekty realizovanými v oblastech popsaných v článcích 4 až 7 rozhodnutí Rady 2004/904/ES.
Pravidlo č. 3
Náklady musí souviset s projekty realizovanými ve prospěch cílových skupin definovaných v článku 3 rozhodnutí Rady 2004/904/ES.
Pravidlo č. 4
Náklady musí být nezbytné pro provedení projektů popsaných ve víceletých a ročních programech schválených Komisí.
Pravidlo č. 5
Náklady musí být přiměřené a musí splňovat zásady řádného finančního řízení, zejména hospodárnost a efektivitu nákladů (např. náklady na zaměstnance v souvislosti s řízením a prováděním projektů musí být úměrné rozsahu projektu atd.). Náklady se považují za způsobilé buď všechny nebo jen jejich část podle toho, zda za trvání projektu vznikly všechny nebo jen jejich část.
Pravidlo č. 6
Náklady musí skutečně vzniknout, musí odpovídat platbám příjemce, musí být evidovány v účetnictví nebo v daňových dokladech příjemce a musí být zjistitelné a ověřitelné.
Platby prováděné příjemci jsou zpravidla doloženy potvrzenými fakturami. Nelze-li tyto faktury přiložit, jsou platby doloženy účetními doklady nebo podklady s rovnocennou průkazní hodnotou.
|
(1) |
Výdaje související s projekty uvedenými v článcích 5 a 6 rozhodnutí Rady 2004/904/ES musí vzniknout na výsostném území členského státu. Výdaje související s projekty uvedenými v článku 7 rozhodnutí Rady 2004/904/ES mohou vzniknout na výsostném území členského státu a v zemi nebo regionu původu nebo dřívějšího obvyklého bydliště. |
|
(2) |
U každého projektu příjemce vede evidenci podkladů (potvrzených faktur, příjmových dokladů, jiných platebních dokladů nebo účetních podkladů rovnocenné průkazní hodnoty), očísluje je, a je-li to možné, archivuje je na jednom určitém místě, zpravidla ve svém sídle, po dobu pěti let po ukončení projektu, aby doklady mohly být případně ověřeny. Komise si vyhrazuje právo kdykoli požádat o ověření všech faktur či podkladů vztahujících se k výdajům projektu. Není-li příjemce schopen předložit tyto faktury nebo doplňující doklady, nejsou výdaje související s projektem způsobilé ke spolufinancování. |
Příjemci musí k projektu uchovat buď oddělené účetnictví nebo příslušný účetní kód ke všem transakcím souvisejícím s projektem.
Pravidlo č. 7
Projekty podporované z fondu jsou spolufinancovány z veřejných nebo ze soukromých zdrojů a nejsou způsobilé k financování z jiných zdrojů financovaných z rozpočtu Společenství. Příjmy projektu se skládají z finančních příspěvků poskytnutých na realizaci projektu z fondu, z veřejných nebo ze soukromých zdrojů, včetně vlastního příspěvku příjemce, jakož i ze všech příjmů dosažených za trvání projektu.
Pro účely tohoto pravidla se „příjmy“ rozumí prostředky získané za období realizace projektu spolufinancovaného fondem z prodeje, pronájmu, služeb, zápisného nebo jiné rovnocenné příjmy, včetně úroků ze záloh vyplacených ve prospěch projektu z finančních prostředků Společenství.
Projekty podporované z fondu musí být neziskové. Jestliže na konci projektu zdroje příjmů, včetně výše uvedených příjmů, překročí výdaje, účast Evropského fondu pro uprchlíky na realizaci projektu bude přiměřeně snížena.
Všechny zdroje příjmů musí být zaneseny v účetnictví příjemce nebo uvedeny v daňových podkladech a musí být zjistitelné a ověřitelné.
2. KATEGORIE ZPŮSOBILÝCH NÁKLADŮ (V RÁMCI PROJEKTU)
2.1. Způsobilé přímé náklady
Způsobilými přímými náklady na projekt jsou takové náklady, které lze vzhledem k výše vymezeným obecným podmínkám způsobilosti (viz výše část I) zjistit jako náklady přímo spojené s uskutečňováním projektu a které tedy mohou být přímo zaúčtovány v souvislosti s projektem. Především jsou způsobilé tyto přímé náklady.
Pravidlo č. 8
Náklady na zaměstnance
Náklady na zaměstnance přidělené k realizaci projektu, které zahrnují skutečné mzdy a výdaje na sociální zabezpečení a další náklady související s odměňováním, jsou způsobilé výdaje. Náklady na zaměstnance nesmí překročit mzdy ani jiné mzdové náklady, které příjemci běžně vznikají, a nesmí překročit ani nejvýhodnější sazby daného trhu. Avšak dávky, daně a poplatky (zejména přímé daně a příspěvky na sociální zabezpečení ze mzdy), které vyplývají z projektů spolufinancovaných Evropským fondem pro uprchlíky, představují způsobilé náklady pouze tehdy, jsou-li skutečně a s konečnou platností hrazeny příjemcem subvence.
Odměny pro zaměstnance veřejné správy jsou způsobilé jen v případě činností, které nejsou součástí jejich obvyklé pracovní náplně, a u úkolů, které úzce souvisejí s prováděním projektu, za těchto podmínek:
|
a) |
státní úředníci nebo ostatní zaměstnanci veřejné správy řádně zmocnění příslušným orgánem, kteří jsou vysláni za účelem realizace projektu; |
|
b) |
ostatní zaměstnanci zaměstnaní výlučně za účelem realizace projektu. |
Pravidlo č. 9
Cestovné a náklady na pobyt
Cestovné je způsobilé na základě skutečně vzniklých nákladů.
Sazby pro náhradu cestovného vychází z cenově nejvýhodnějšího způsobu veřejné dopravy a dopravu letadlem lze zpravidla povolit pouze u cest delších než 800 km (zpáteční cesta), ledaže zeměpisná poloha cílového místa odůvodňuje použití letecké dopravy. Při použití soukromého vozidla se náhrada nákladů odvozuje buď z nákladů na použití veřejné dopravy nebo se vypočte podle sazeb ujetých kilometrů stanovených ve zveřejněných oficiálních pravidlech platných v dotčených členských státech.
Náklady na pobyt jsou způsobilé buď podle skutečných nákladů, nebo podle denních náhrad. U denních nákladů na pobyt, má-li organizace své sazby pro denní náhrady, tyto sazby nepřekročí maximální výši stanovenou členským státem v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Denní náhrady obvykle zahrnují místní dopravu (včetně taxi), ubytování, stravu, místní hovory a jiné drobné výdaje.
Pravidlo 10
Koupě pozemků
Náklady na koupi nezastavěných pozemků jsou způsobilé pro spolufinancování za těchto tří podmínek, aniž je dotčeno uplatnění přísnějších vnitrostátních pravidel:
|
a) |
Musí existovat přímá vazba mezi nákupem pozemku a cíli spolufinancovaného projektu. |
|
b) |
Náklady na koupi pozemku nesmí přesáhnout 10 % z celkových způsobilých výdajů projektu, není-li ve schváleném rozhodnutí Komise o spolufinancování stanoveno vyšší procento. |
|
c) |
Nezávislý odborný odhadce nebo řádně zmocněný úřední orgán vystaví osvědčení potvrzující, že kupní cena pozemku nepřevyšuje tržní hodnotu. |
Pravidlo č. 11
Koupě, stavba, rekonstrukce nebo nájem nemovitosti
Aniž je dotčeno uplatnění přísnějších vnitrostátních pravidel, jsou náklady na koupi nemovitosti, tj. již postavených budov a pozemků, na nichž se budovy nacházejí, nebo náklady na stavbu či rekonstrukci nemovitosti způsobilé ke spolufinancování, existuje-li přímý vztah mezi koupí a cíli dotčeného projektu, za těchto podmínek:
|
a) |
Nezávislý odborný odhadce nebo řádně zmocněný úřední orgán vystaví osvědčení potvrzující, že kupní cena nepřevyšuje tržní hodnotu, a stvrzující, že nemovitost vyhovuje vnitrostátním předpisům, resp. v něm uvede konkrétní body odporující předpisům, pokud konečný příjemce počítá v rámci dané akce s nápravou těchto rozporů. |
|
b) |
V předchozích deseti letech na nemovitost nebyla poskytnuta žádná dotace ani členského státu, ani Společenství, což by v případě spolufinancování koupě z Evropského fondu pro uprchlíky znamenalo dvojí poskytnutí podpory. |
|
c) |
Nemovitosti musí být užívány k účelu uvedenému v projektové dokumentaci nejméně po dobu pěti let po ukončení projektu, ledaže Komise udělí souhlas s jiným užíváním. |
|
d) |
Nemovitost nelze užívat k jiným účelům než k provádění projektu. |
V případě rekonstrukce se použijí pouze podmínky uvedené výše v ustanoveních písm. c) a d).
Aniž je dotčeno uplatnění přísnějších vnitrostátních pravidel, jsou náklady na nájem nemovitosti způsobilé ke spolufinancování, existuje-li přímý vztah mezi nájmem a cíli dotčeného projektu, za těchto podmínek.
|
a) |
V předchozích deseti letech na koupi nemovitosti nebyla poskytnuta žádná dotace ani členského státu, ani Společenství, což by v případě spolufinancování nájmu z Evropského fondu pro uprchlíky znamenalo dvojí poskytnutí podpory. |
|
b) |
Nemovitost nelze užívat k jiným účelům než k provádění projektu. |
Při koupi, stavbě, rekonstrukci nebo nájmu nemovitosti musí nemovitost mít technické parametry nezbytné pro projekt a musí splňovat použitelné normy.
Nájem kancelářských prostor příjemcem za účelem uskutečňování jeho běžné činnosti se považuje za nepřímé náklady (viz pravidlo č. 22).
Pravidlo č. 12
Koupě vybavení
U vybavení (např. počítačů, nábytku, vozidel atd.) se obecně upřednostňuje leasing nebo nájem movitých věcí (viz pravidlo č. 13).
Není-li leasing nebo nájem movitých věcí vzhledem ke krátké době trvání projektu nebo rychlému poklesu jejich tržní hodnoty možný, mohou být náklady na nákup způsobilé výdaje.
Vybavení má technické vlastnosti nezbytné pro projekt a splňuje použitelné normy.
Náklady na nákup vybavení jsou způsobilé, pokud odpovídají obvyklým tržním cenám a pokud je hodnota dotčených věcí odepisována v souladu s daňovými a účetními pravidly platnými pro příjemce. V úvahu lze vzít pouze amortizaci věci úměrně k délce trvání projektu.
Aniž je dotčeno uplatnění přísnějších vnitrostátních pravidel, lze považovat koupi použitého vybavení za způsobilou ke spolufinancování za těchto dvou podmínek:
|
a) |
prodejce vybavení poskytne prohlášení o jeho původu a potvrdí, že v průběhu předchozích sedmi let nebylo nakoupeno s pomocí dotace členského státu nebo Společenství, |
|
b) |
cena vybavení nepřevyšuje tržní hodnotu a je nižší než náklady na obdobné nové vybavení. |
Pravidlo č. 13
Leasing
Výdaje vzniklé v souvislosti s leasingovými operacemi jsou způsobilé ke spolufinancování z Evropského fondu pro uprchlíky podle pravidel stanovených v bodech A a B.
A. PODPORA ZPROSTŘEDKOVANÁ POSKYTOVATELI LEASINGU
A.1. Poskytovatel leasingu je nepřímým příjemcem finanční podpory Společenství, jejímž účelem je snížení leasingových splátek placených příjemcem leasingu za zboží, které je předmětem leasingové smlouvy.
A.2. Leasingové smlouvy spolufinancované z podpory Společenství obsahují předkupní právo nebo v nich je stanovena minimální doba trvání leasingu odpovídající obvyklé době životnosti zboží, které je předmětem smlouvy.
A.3. Je-li leasingová smlouva ukončena před uplynutím minimální doby trvání leasingu bez předchozího souhlasu příslušných orgánů, zavazuje se poskytovatel leasingu uhradit dotčeným vnitrostátním úřadům (ve prospěch Evropského fondu pro uprchlíky) tu část podpory Společenství, která odpovídá zbytku doby trvání leasingu.
A.4. Nákup zboží poskytovatelem leasingu, doložený potvrzenou fakturou nebo účetním dokladem s rovnocennou průkazní hodnotou, představuje výdaj způsobilý ke spolufinancování. Maximální částka způsobilá ke spolufinancování Společenství nepřesáhne tržní hodnotu zboží poskytnutého na leasing.
A.5. Náklady spojené s leasingovou smlouvou (zejména daně, marže poskytovatele leasingu, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady, náklady na pojištění), s výjimkou výdajů uvedených v bodě A.4, nejsou způsobilé výdaje.
A.6. Podpora Společenství vyplacená poskytovateli leasingu se použije v plné výši ve prospěch příjemce leasingu prostřednictvím jednotného snížení všech leasingových splátek po dobu trvání leasingu.
A.7. Poskytovatel leasingu prokazuje na základě rozpisu leasingových splátek nebo jinou alternativní metodou poskytující rovnocennou záruku, že podpora Společenství je v plné výši převedena na příjemce leasingu.
A.8. Náklady uvedené v bodě A.5, využívání daňových výhod vyplývajících z leasingové operace a další podmínky smlouvy jsou rovnocenné s těmi podmínkami, které platí, nedojde-li k finančnímu zásahu Společenství.
B. PODPORA PŘÍJEMCI LEASINGU
B.1. Příjemce leasingu je přímým příjemcem spolufinancování ze strany Společenství.
B.2. Leasingové splátky hrazené příjemcem leasingu poskytovateli leasingu, doložené potvrzenou fakturou nebo účetním dokladem rovnocenné průkazní hodnoty, tvoří výdaje způsobilé ke spolufinancování.
B.3. V případě leasingových smluv, které zahrnují předkupní právo nebo stanoví minimální dobu trvání leasingu odpovídající obvyklé době životnosti zboží, které je předmětem smlouvy, nepřesáhne maximální částka způsobilá ke spolufinancování z prostředků Společenství tržní hodnotu zboží poskytnutého na leasing. Ostatní náklady spojené s leasingovou smlouvou (daně, marže poskytovatele leasingu, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady, náklady na pojištění atd.) nejsou způsobilé výdaje.
B.4. Podpora Společenství spojená s leasingovými smlouvami uvedenými v bodě B.3 se příjemci leasingu vyplácí na základě skutečně uhrazených leasingových splátek v jedné či více tranžích. Překročí-li doba leasingových smluv dobu trvání projektu spolufinancovaného Společenstvím, považují se za způsobilé pouze výdaje za splatné leasingové splátky uhrazené příjemcem leasingu do ukončení projektu spolufinancovaného Společenstvím.
B.5. V případě leasingových smluv, které neobsahují předkupní právo a jejichž platnost je kratší než obvyklá doba životnosti zboží, které je předmětem smlouvy, jsou leasingové splátky způsobilé ke spolufinancování z prostředků Společenství úměrně k době trvání způsobilého projektu. Příjemce leasingu však musí být schopen prokázat, že leasingová smlouva byla nejhospodárnější metodou k získání možnosti užívat vybavení. Bude-li zjištěno, že náklady by byly nižší, pokud by se zvolila jiná metoda (například nájem vybavení), nadbytečné náklady se odečtou ze způsobilých výdajů.
Pravidlo č. 14
Náklady na spotřební zboží a zásobování
Náklady na spotřební zboží a zásobování jsou způsobilé tehdy, jestliže jsou zjistitelné a přímo souvisí s projektem. Patří sem veškeré náklady na materiál a na pomoc osobám z cílových skupin definovaných v článku 3 rozhodnutí Rady 2004/904/ES, např. potraviny, oblečení, lékařskou péči, materiál na přestavbu nebo rekonstrukci nemovitosti atd. Náklady na zásobování zahrnují zásobování potravinami určené osobám z cílových skupin definovaných v článku 3 rozhodnutí Rady 2004/904/ES.
Náklady na zásobování kancelářskými potřebami (psací potřeby, papír, pořadače, inkoustové náplně, diskety), náklady na dodávku elektřiny, na telefonní, poštovní a internetové služby, na software atd. se však považují za nepřímé náklady, jestliže se poskytnou skupině, která projekt realizuje (viz pravidlo č. 22).
Pravidlo č. 15
Výdaje na subdodávky
Příjemci zpravidla musí mít takovou způsobilost, aby mohli pracovní úkoly plnit sami. Uzavírání subdodavatelských smluv je výjimkou z tohoto obecného pravidla a omezuje se na zvláštní případy.
Subdodavatelské smlouvy se mohou týkat pouze omezené části projektu, a proto základní prvky projektu obecně nelze řešit subdodavatelskými smlouvami.
Subdodavatelé se ve všech subdodavatelských smlouvách zavazují, že orgánům provádějícím řízení a kontrolu poskytnou všechny nezbytné informace týkající se subdodavatelských činností.
Je-li to vhodné, řešitelé projektu (tj. příjemci) realizují část projektu uzavíráním subdodavatelských smluv podle pravidel zadávání veřejných zakázek.
Příjemci uzavřou smlouvu s tím uchazečem, který nabídne nejvyšší hodnotu za vynaložené prostředky (nejvýhodnější poměr mezi výkonem a cenou) v souladu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení s potenciálními smluvními stranami, přičemž je třeba dbát na to, aby nedocházelo ke střetu zájmů.
Aniž je dotčeno uplatňování přísnějších vnitrostátních pravidel, nejsou ke spolufinancování z Evropského fondu pro uprchlíky způsobilé výdaje za tyto subdodávky:
|
a) |
Smlouvy o subdodávkách, které zvyšují náklady na provedení projektu, aniž by k projektu úměrným způsobem přispívaly. |
|
b) |
Smlouvy o subdodávkách uzavřené se zprostředkovateli nebo poradci, ve kterých je platba stanovena na základě procenta z celkových nákladů na projekt, ledaže tuto platbu odůvodní konečný příjemce odkazem na skutečnou hodnotu poskytnutých prací nebo služeb. |
Pravidlo č. 16
Náklady přímo vyplývající z potřeb spolufinancování EU
Náklady na propagaci projektu a jeho spolufinancování EU jsou způsobilé výdaje (náklady na propagaci, specifické hodnocení projektu, překlady, kopie atd.).
Pravidlo č. 17
Bankovní poplatky za účty
Pokud spolufinancování z Evropského fondu pro uprchlíky vyžaduje za účelem realizace projektu otevření jednoho nebo několika oddělených účtů, jsou bankovní poplatky za otevření a vedení účtů způsobilé výdaje.
Pravidlo č. 18
Poplatky za odborné služby
Náklady na právní poradenství, notářské poplatky, náklady na technické a finanční odborné služby nebo na provedení nezávislého hodnocení a náklady na vedení účetnictví a na účetní kontrolu jsou způsobilé výdaje, pokud přímo souvisejí s projektem a pokud jsou nezbytné pro jeho přípravu nebo provádění nebo pokud vyplývají z požadavků stanovených příslušným orgánem.
Pravidlo č. 19
Náklady na záruky poskytnuté bankou nebo jiným finančním subjektem
Tyto náklady jsou způsobilé výdaje, jsou-li záruky vyžadovány vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Společenství nebo rozhodnutím Komise, kterým se schvaluje spolufinancování.
Pravidlo č. 20
DPH a jiné daně a poplatky
DPH nepatří mezi způsobilé výdaje, ledaže je skutečně a s konečnou platností hrazena konečným příjemcem nebo konkrétním příjemcem v rámci režimu podpor v souladu s článkem 87 Smlouvy a v případě podpor poskytovaných subjekty určenými členskými státy. DPH, která je jakýmkoli způsobem vratná, nelze považovat za způsobilé výdaje, a to ani v případě, že ve skutečnosti není konečnému nebo konkrétnímu příjemci vrácena.
Podléhá-li konečný či konkrétní příjemce režimu daňového paušálu ve smyslu hlavy XIV šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. kvìtna 1977 o harmonizaci právních pøedpisù èlenských státù týkajících se daní z obratu – Spoleèný systém danì z pøidané hodnoty: jednotný základ danì (1), je uhrazená DPH považována pro účely písmene a) za vratnou.
Pravidlo č. 21
Výdaje veřejné správy související s realizací projektu
Ke spolufinancování ze strukturálních fondů jsou způsobilé následující výdaje veřejné správy, s výjimkou technické podpory, pokud souvisejí s realizací projektu za podmínky, že nevyplývají ze zákonné odpovědnosti orgánu veřejné moci nebo z běžné řídicí, monitorovací a kontrolní činnosti orgánu:
|
a) |
Náklady spojené s odbornými službami poskytovanými orgány veřejné moci při provádění akce. Náklady je nutno buď fakturovat konečnému příjemci (veřejnému nebo soukromému), nebo potvrdit na základě dokladů s rovnocennou průkazní hodnotou umožňujících určení skutečných nákladů uhrazených příslušnými veřejnými službami při realizaci daného projektu. |
|
b) |
Náklady spojené s realizací projektu zahrnující výdaje orgánu veřejné moci za poskytování služeb. Tento orgán je sám konečným příjemcem a který realizuje projekt na svůj vlastní účet, aniž by se obracel na inženýrské pracovníky nebo jiné podniky. Příslušné náklady musí souviset s výdaji skutečně a přímo zaplacenými za spolufinancovaný projekt a musí být potvrzeny prostřednictvím dokladů umožňujících určení skutečných nákladů uhrazených příslušnými orgány veřejné moci při realizaci daného projektu. |
2.2. Způsobilé nepřímé náklady
Pravidlo č. 22
Nepřímé náklady
Pevně stanovené procento režijních nákladů nejvýše 7 % z celkové částky způsobilých přímých nákladů je způsobilé jako nepřímý náklad tehdy, když je tato částka předem obsažena v předběžném rozpočtu projektu. Nepřímé náklady jsou způsobilé tehdy, když nezahrnují náklady, které byly zařazeny do jiného okruhu rozpočtu daného projektu, pokud je nelze účtovat jako přímé náklady a pokud nejsou financovány z jiných zdrojů. Nepřímé náklady nejsou způsobilé tehdy, když se dohoda o poskytnutí dotace (nebo podobný právní nástroj uzavřený s příjemcem) týká financování projektu řízeného subjektem, který již od Komise nebo vnitrostátního orgánu určitou dotaci přijímá.
3. NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE
Pravidlo č. 23
Nezpůsobilé náklady
|
(1) |
Tyto náklady nejsou způsobilé: návratnost kapitálu, dluhy a poplatky za dluhovou službu, debetní úroky, poplatky za směnu peněz a kursové ztráty, rezervy na pokrytí ztrát nebo případných budoucích závazků, dlužné úroky, DPH (pokud nejsou splněny podmínky stanovené v pravidle č. 20), sporné pohledávky, pokuty, finanční sankce, náklady na soudní spory a nepřiměřené nebo neuvážené výdaje. |
|
(2) |
Náklady na kulturní vyžití určené výlučně zaměstnancům pracujícím v rámci projektu nejsou způsobilé výdaje. Povolují se přiměřené náklady na organizaci přátelských společenských setkání pořádaných v souvislosti s projektem jako například ukončení projektu nebo schůzky řídící skupiny projektu. |
|
(3) |
Náklady, které příjemce uvede v prohlášení a které jsou pokryty jiným projektem nebo pracovním programem, v jehož prospěch se vyplácí dotace Společenství, nejsou způsobilé výdaje. |
Pravidlo č. 24
Věcné plnění
Věcné plnění obvykle nepředstavují způsobilé náklady.
U věcného plnění se vyjádří finanční hodnota plnění a tato částka se zanese do nákladů na projekt jako nezpůsobilé náklady a zároveň do příjmů z akce.
V řádně odůvodněných výjimečných případech však spolufinancování projektu může být z části pokryto věcným plněním třetích stran. Tyto příspěvky nepřekročí 30 % způsobilých nákladů projektu nebo 20 % nákladů připadajících na členské státy kryté Fondem soudržnosti.
V takovém případě platí tato pravidla:
|
— |
věcné plnění představuje pouze poskytnutí vybavení nebo materiálu, výzkumná nebo odborná činnost nebo neplacená dobrovolná práce; náklady na poskytnutí pozemků nebo nemovitostí se za žádných okolností nepovažují za věcné příspěvky, |
|
— |
hodnotu věcných příspěvků lze nezávisle posuzovat a kontrolovat, tato nesmí překročit vlastní vzniklé náklady řádně doložené účetními doklady třetích stran, kterými sice příjemci zdarma přispěli, nesou však odpovídající náklady, dále nesmí hodnota věcných příspěvků překročit náklady na trhu obecně přijímané vzhledem k druhu příslušného příspěvku, jestliže nevznikají žádné náklady; u neplacené dobrovolné činnosti se hodnota práce určuje na základě doby potřebné k jejímu vykonání a běžné hodinové a denní sazby za provedenou práci. |
4. KATEGORIE VÝDAJŮ NA ŘÍZENÍ, PROVÁDĚNÍ, SLEDOVÁNÍ A KONTROLU ZPŮSOBILÝCH K FINANCOVÁNÍ Z „TECHNICKÉ A SPRÁVNÍ POMOCI“
K financování technické pomoci podle článku 18 rozhodnutí Rady 2004/904/ES jsou způsobilé tyto náklady:
|
a) |
náklady související s přípravou, výběrem, hodnocením a sledováním akcí spolufinancovaných Evropským fondem pro uprchlíky. Sem lze zahrnout vypracovávání studií, organizaci seminářů a informačních setkání, hodnocení a nákup nebo nájem počítačových systémů pro řízení, sledování a hodnocení, |
|
b) |
náklady spojené s auditem a kontrolami projektů prováděnými na místě, |
|
c) |
náklady spojené se zviditelněním spolufinancování z Evropského fondu pro uprchlíky, |
|
d) |
výdaje na schůzky výborů v souvislosti s realizací víceletých a ročních programů. Tyto výdaje mohou rovněž zahrnovat náklady na účast odborníků a jiných subjektů na jednáních výborů v případě, že předseda těchto výborů považuje jejich přítomnost v souvislosti s účinným prováděním spolufinancování z fondu za zásadní. |
Náklady na odměny včetně příspěvků na sociální zabezpečení jsou způsobilé pouze:
|
— |
v případě stálých úředníků, kterým bylo na základě rozhodnutí příslušného veřejného orgánu přechodně svěřeno plnění úkolů uvedených v bodech a) a b), |
|
— |
v případě zaměstnanců zaměstnaných na dobu určitou nebo pracovníků ze soukromého sektoru, kteří byli zaměstnáni výhradně za účelem plnění úkolů uvedených výše v bodech a), b) a d). |
Období, po které jsou tyto osoby přiděleny nebo zaměstnány za výše uvedeným účelem, nesmí překročit mezní datum pro způsobilost výdajů stanovené v rozhodnutí Komise o spolufinancování.
Výdaje za platy státních úředníků a jiných zaměstnanců veřejné správy, kteří se podílejí na provádění takových akcí, nejsou způsobilé tehdy, jestliže vyplývají ze zákonné odpovědnosti orgánu veřejné moci nebo z běžné řídicí, sledovací a kontrolní činnosti orgánu.
(1) Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněné směrnicě 2005/92/ES (Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 19).
|
14.6.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 162/11 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 20. ledna 2006,
kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění rozhodnutí Rady 2004/904/ES týkající se postupů při finančních opravách v rámci akcí prováděných v členských státech a spolufinancovaných Evropským fondem pro uprchlíky
(oznámeno pod číslem K(2006) 51/2)
(Pouze české, nizozemské, anglické, estonské, finské, francouzské, německé, řecké, maďarské, italské, švédské, lotyšské, litevské, polské, portugalské, slovenské, slovinské a španělské znění je závazné)
(2006/400/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na rozhodnutí Rady 2004/904/ES ze dne 2. prosince 2004 o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky na období 2005 až 2010 (1), a zejména na čl. 25 odst. 3 a čl. 26 odst. 5 uvedeného rozhodnutí,
po konzultaci s výborem uvedeným v čl. 11 odst. 1 rozhodnutí 2004/904/ES,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V souladu s čl. 24 odst. 1 rozhodnutí 2004/904/ES by členské státy měly Komisi informovat o zjištěných nesrovnalostech a o vývoji správních a právních řízení, aby mohly být vráceny neoprávněně vyplacené finanční prostředky. |
|
(2) |
Ustanovení čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES ukládá členským státům povinnost provádět požadované finanční opravy zrušením celého příspěvku Společenství nebo jeho části tehdy, jestliže se vyskytne ojedinělá nebo opakující se nesrovnalost. K zajištění jednotného uplatňování uvedeného ustanovení v celém Společenství je třeba vymezit pravidla pro rozhodování o nezbytných opravách a pro informování Komise. |
|
(3) |
Jestliže členský stát nedodrží povinnosti vyplývající z článku 25 rozhodnutí 2004/904/ES, je Komise oprávněna provést finanční opravy podle článku 26 rozhodnutí 2004/904/ES. K zajištění transparentního uplatňování ustanovení ze strany Komise je třeba vymezit pravidla pro rozhodování o nezbytných opravách prováděných Komisí a pro podávání připomínek členských států. |
|
(4) |
Uvedená pravidla by měla být v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (2) (dále jen „prováděcí pravidla finančního nařízení“). |
|
(5) |
Spojené království se v souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, účastní rozhodnutí Rady 2004/904/ES a tedy i tohoto rozhodnutí. |
|
(6) |
Irsko se v souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, účastní rozhodnutí Rady 2004/904/ES a tedy i tohoto rozhodnutí. |
|
(7) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní rozhodnutí 2004/904/ES, a proto pro Dánsko není ani rozhodnutí Rady 2004/904/ES, ani toto rozhodnutí závazné, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Šetření prováděná v souvislosti s opakujícími se nesrovnalostmi podle čl. 26 odst. 1 rozhodnutí 2004/904/ES platí pro všechny pravděpodobně dotčené projekty.
2. Při rušení celého příspěvku Společenství nebo jeho části berou členské státy v úvahu povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu fondu.
3. V přehledu přiloženém ke zprávě předkládané podle čl. 28 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES členské státy informují Komisi o jakémkoliv řízení o zrušení pomoci zahájeném během předešlého roku.
Článek 2
1. Jestliže je třeba finanční prostředky vrátit podle čl. 25 odst. 1 rozhodnutí 2004/904/ES poté, co byl zrušen příspěvek Společenství, příslušný útvar nebo příslušná organizace zahájí řízení o vrácení finančních prostředků a informuje o tom příslušný orgán. Informace o vrácení se postoupí Komisi a účty se vedou v souladu s článkem 3 tohoto rozhodnutí.
2. Členské státy informují Komisi ve zprávě podle čl. 28 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES o svém rozhodnutí, resp. o svém návrhu, jak zrušené finanční prostředky znovu použít.
Článek 3
1. Funkční orgán členského státu nebo vnitrostátní veřejný subjekt určený členským státem podle čl. 13 odst. 1 rozhodnutí 2004/904/ES (dále jen „příslušný orgán“) vede účetnictví finančních prostředků vyplacených z pomoci Společenství, které lze vrátit, a zajistí jejich včasné vrácení. Po vrácení příslušný orgán ve svém příštím prohlášení o výdajích předloženém Komisi sníží výši přihlášených výdajů o částku odpovídající výši vrácených finančních prostředků. Pokud tato částka není dostatečná, příslušný orgán ji Společenství vyplatí. K finančním prostředkům, které je třeba vrátit, se připočte úrok ode dne jejich splatnosti ve výši úrokové sazby stanovené podle článku 86 prováděcích pravidel finančního nařízení.
2. Při předkládání zprávy podle čl. 28 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES členské státy Komisi zašlou přehled zjištěných nesrovnalostí s uvedením vrácených částek nebo částek, které budou vráceny, a případně i s uvedením správních nebo soudních řízení zahájených v souvislosti s vrácením neoprávněně vyplacených finančních prostředků.
Článek 4
1. S přihlédnutím k zásadě proporcionality se výše finančních oprav prováděných Komisí podle čl. 26 odst. 3 písm. b) rozhodnutí 2004/904/ES u ojedinělých nebo opakujících se nesrovnalostí posuzuje, pokud to je možné a proveditelné, na základě příslušné dokumentace, a rovná se výši výdajů nesprávně uplatněných u fondu.
2. Jestliže přesné vyjádření výše nesrovnatelných výdajů není možné nebo proveditelné nebo pokud by zrušení všech předmětných výdajů bylo nepřiměřené, Komise bude při provádění finančních oprav vycházet z:
|
a) |
extrapolace a použije reprezentativní vzorek transakcí, které jsou svou povahou homogenní, nebo |
|
b) |
paušální sazby, v takovém případě vyhodnotí závažnost porušení pravidel, rozsah a finanční důsledky zjištěné nesrovnalosti. |
3. Jestliže Komise při vypracování svého stanoviska vyjde ze skutečností zjištěných externími auditory, vyvodí své vlastní závěry o finančních důsledcích teprve po prošetření opatření přijatých dotyčnými členskými státy podle čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES.
4. Lhůta, během níž mohou dotyčné členské státy reagovat na žádost podle čl. 26 odst. 3 rozhodnutí 2004/904/ES, je dva měsíce. V řádně odůvodněných případech je Komise oprávněna schválit delší lhůtu.
5. Jestliže Komise navrhuje finanční opravu na základě extrapolace nebo paušální sazby, členský stát musí mít příležitost dokázat na základě přezkoumání příslušné dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalosti byl menší, než jak jej vyhodnotila Komise. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkoumání na vhodnou část nebo vhodný vzorek příslušné dokumentace. S výjimkou řádně odůvodněných případů nesmí doba vymezená pro takové přezkoumání překročit další dva měsíce od uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odstavci 4. Komise bere v úvahu veškerý důkazní materiál předložený členským státem ve stanovené lhůtě.
6. Jestliže Komise pozastaví platby podle čl. 26 odst. 1 rozhodnutí 2004/9004/ES nebo jestliže uplyne lhůta uvedená v odstavci 4, a důvody pro pozastavení trvají nebo dotyčné členské státy neoznámily Komisi opatření přijatá k nápravě nesrovnalostí, použije se čl. 26 odst. 3.
7. Pokyny k zásadám, kritériím a orientačním měřítkům uplatňovaným odbory Komise při stanovení paušální sazby pro opravy jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 5
1. Jakékoliv zpětné platby ve prospěch Komise provedené podle čl. 26 odst. 3 rozhodnutí 2004/904/ES budou realizovány během lhůty stanovené v inkasním příkazu vypracovaném podle článku 81 prováděcích pravidel finančního nařízení.
2. Dojde-li k prodlení při vracení finančních prostředků, vzniká úrok z prodlení, který se začíná počítat ode dne splatnosti uvedeného v odstavci 1 a končí dnem skutečného zaplacení. Platnou úrokovou sazbou je sazba uvedená v čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí.
3. Povinnost členských států provést vracení finančních prostředků stanovená v čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES a v čl. 2 odst. 1 tohoto rozhodnutí a povinnost vrátit státní podporu podle článku 14 nařízení (ES) č. 659/1999 zůstává zachována bez ohledu na finanční opravy prováděné podle čl. 26 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES.
Článek 6
Členské státy mohou při provádění finančních oprav uplatňovat přísnější vnitrostátní pravidla, než která jsou vymezena tímto rozhodnutím.
Článek 7
Předložené rozhodnutí je určeno Belgickému království, České republice, Spolkové republice Německo, Estonské republice, Řecké republice, Španělskému království, Francouzské republice, Irsku, Italské republice, Kyperské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarské republice, Republice Malta, Nizozemskému království, Rakouské republice, Polské republice, Portugalské republice, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Finské republice, Švédskému království, Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.
V Bruselu dne 20. ledna 2006.
Za Komisi
Franco FRATTINI
místopředseda Komise
(1) Úř. věst. L 381, 28.12.2004, s. 52.
(2) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1, nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom), č. 1261/2005 (Úř. věst. L 201, 2.8.2005, s. 3).
PŘÍLOHA
POKYNY K ZÁSADÁM, KRITÉRIÍM A ORIENTAČNÍM MĚŘÍTKŮM UPLATŇOVANÝM ODBORY KOMISE PŘI ROZHODOVÁNÍ O FINANČNÍCH OPRAVÁCH PODLE ČLÁNKŮ 25 A 26 ROZHODNUTÍ RADY 2004/904/ES
1. ZÁSADY
Účelem finančních oprav je napravit stav tak, aby 100 % výdajů přihlášených ke spolufinancování z fondu bylo v souladu s platnými pravidly a právními předpisy Společenství a členských států. Proto je třeba zavést několik hlavních zásad používaných odbory Komise při rozhodování o finančních opravách:
|
a) |
Nesrovnalost je definována v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2988/95 (1). Nesrovnalosti mohou být ojedinělé, nebo se mohou opakovat. |
|
b) |
Opakující se nesrovnalost je opakovaná chyba vzniklá kvůli závažnému selhání systémů řízení a kontroly určených k zajištění správného účtování a k zajištění souladu s platnými pravidly a právními předpisy.
|
|
c) |
Výše finančních oprav se posuzuje pokud možno na základě příslušné dokumentace a rovná se výši výdajů v jednotlivých případech nesprávně uplatněných u fondu. Přesné vyjádření výše oprav však u každého jednotlivého projektu není možné nebo jej nelze provést, resp. zrušení všech předmětných výdajů nemusí být přiměřeným opatřením. V takových případech Komise rozhodne o opravách na základě extrapolace nebo na základě paušálních sazeb. |
|
d) |
Jestliže z podkladů vyplývá, že se konkrétní množstevní nesrovnalosti stejného druhu objevovaly velmi často v ostatních operacích nebo se opakovaly během celého opatření nebo programu, ale z hlediska nákladů není výhodné určit nesrovnalý výdaj jednotlivě u každého projektu, pak lze při finanční opravě vycházet z extrapolace.
|
|
e) |
Paušální sazby je třeba použít, dojde-li ke konkrétnímu ojedinělému porušení pravidel a právních předpisů nebo k opakujícím se nesrovnalostem, jejichž finanční dopad nelze přesně vyjádřit, protože podléhá mnoha proměnlivým faktorům nebo se ve svých účincích rozchází, jako například nesrovnalosti vzniklé z důvodu nedostatečného provádění účinných kontrol s cílem předejít nesrovnalostem nebo je zjistit nebo nesrovnalost vzniklá z důvodu nedodržení podmínky pro poskytnutí pomoci nebo pravidla Společenství, přičemž zamítnutí celé dotčené pomoci by však bylo nepřiměřeným opatřením.
|
|
f) |
V oblastech, ve kterých existuje prostor pro úvahu při hodnocení závažnosti porušení, stejně jako v případech, kdy nebylo přihlédnuto k podmínkám prostředí, se opravy budou řídit těmito podmínkami: závažné pochybení při dodržování pravidel a jednoznačně zjistitelná vazba na akci podporovanou z finančních prostředků Společenství. |
|
g) |
Bez ohledu na druh oprav navrhovaných Komisí bude mít členský stát vždy možnost, aby prokázal, že skutečná ztráta nebo nebezpečí vzniklé ve vztahu k fondu a rozsah a závažnost nesrovnalosti je nižší, než jak to vyplývá z posouzení útvarů Komise. Postup a časové lhůty jsou stanoveny v čl. 13 odst. 4 až 6 tohoto rozhodnutí. |
|
h) |
Na rozdíl od oprav prováděných členskými státy podle čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES zahrnují finanční opravy, o kterých rozhodla Komise podle čl. 26 odst. 3, vždy čisté snížení finančních prostředků Společenství poskytnutých ve prospěch předmětného programu. |
|
i) |
Jestliže systém kontroly členského státu (Účetní dvůr, vnitřní nebo vnější kontrola) zjistí nesrovnalost a členský stát v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES přijme náležité nápravné opatření během přiměřeného období, Komise není oprávněna provádět žádné finanční opravy podle čl. 26 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES a členský stát může finanční prostředky znovu použít. V ostatních případech je Komise oprávněna provádět opravy na základě nálezů vnitrostátních orgánů kontroly účetnictví stejně, jako když nesrovnalost zjistí orgán EU provádějící kontrolu účetnictví. Jestliže Komise své stanovisko založí na skutečnostech zjištěných a kompletně doložených ostatními orgány EU provádějícími kontrolu účetnictví, dospěje ke svým vlastním závěrům ohledně finančních důsledků těchto skutečností až poté, co prověří odpovědi zaslané členskými státy. |
2. KRITÉRIA A MĚŘÍTKA PRO OPRAVY PODLE PAUŠÁLNÍ SAZBY
2.1. Kritéria
Jak se uvádí výše v ustanovení odst. 1 písm. c), lze opravy podle paušální sazby předpokládat tehdy, když informace získané z šetření nedovolují, aby se pomocí statistických prostředků nebo odkazem na jiné ověřitelné údaje provedlo přesné hodnocení finančního dopadu na konkrétní případ nesrovnalostí nebo na několik případů nesrovnalostí, ale vedou k závěru, že členský stát neprovedl odpovídající ověření způsobilosti zaplacených nároků.
O opravách podle paušální sazby je třeba uvažovat tehdy, jestliže Komise zjistí nedostatek při odpovídající realizaci kontroly výslovně požadované nařízením nebo požadované konkludentně s cílem dodržet výslovné pravidlo (například omezení podpory na určitý druh projektů). Pokud by taková kontrola nebyla provedena, mohlo by to vést k opakující se nesrovnalosti. O opravách podle paušální sazby je třeba rovněž uvažovat, jestliže Komise zjistí závažné nedostatky v systémech řízení a kontroly, které vedou k rozsáhlému porušování platných pravidel a předpisů nebo jestliže zjistí ojedinělá porušení. Opravy podle paušálních sazeb mohou být vhodné i tehdy, když vlastní kontrolní útvary členských států takové nesrovnalosti odhalí, ale členský stát během přiměřeného období nepřijme náležité nápravné opatření.
Při rozhodování o tom, zda by se měla provést finanční oprava podle paušální sazby, a pokud ano, podle jaké sazby, se obecně přihlíží k hodnocení stupně nebezpečí vzniku ztrát, jakému by finanční prostředky byly vystaveny kvůli nedostatku při kontrolování. Z tohoto důvodu je třeba, aby oprava zachovala zásadu proporcionality. Specifické prvky, k nimž je nezbytné přihlížet, by měly obsahovat:
|
(1) |
skutečnost, zda nesrovnalost souvisí s ojedinělým případem, s opakovaným případem nebo se všemi případy, |
|
(2) |
skutečnost, zda se nedostatek týká účinnosti systémů řízení a kontroly obecně nebo účinnosti konkrétního prvku uvnitř systému, tj. fungování konkrétních funkcí nezbytných k zajištění zákonnosti, pravidelnosti a způsobilosti výdajů přihlášených ke spolufinancování z fondu podle platných vnitrostátních pravidel i pravidel Společenství (viz níže bod 2.2), |
|
(3) |
význam nedostatku v rámci předpokládaných správních, fyzických a dalších kontrol, |
|
(4) |
náchylnost k podvodnému jednání při naplňování opatření, zejména s přihlédnutím k hospodářskému podnětu. |
2.2. Klasifikace prvků systémů řízení a kontroly pro účely uplatňování paušálních sazeb pro finanční opravy na systémové nedostatky nebo ojedinělá porušení
Systémy řízení a kontroly zřízené pro fond se skládají z nejrůznějších prvků nebo více či méně důležitých funkcí k zajištění zákonnosti, pravidelnosti a způsobilosti nákladů přihlášených ke spolufinancování. K posouzení oprav podle paušální sazby z důvodu nedostatků v těchto systémech nebo oprav ojedinělých případů nesrovnalosti je vhodné rozdělit funkce systémů řízení a kontroly na hlavní a pomocné prvky.
Hlavními prvky jsou prvky k tomuto účelu určené a nezbytné k zajištění zákonnosti a pravidelnosti a ve skutečnosti jsou jádrem projektů financovaných z fondu, pomocné prvky jsou ty prvky, které přispívají ke kvalitě systémů řízení a kontroly a pomáhají zabezpečit, aby systém dobře fungoval ve vztahu ke svým klíčovým funkcím.
Níže uvedený přehled obsahuje většinu prvků kvalitních systémů řízení a kontroly a osvědčených kontrolních postupů. Závažnost nedostatků a ojedinělých případů porušení pravidel nebo právních předpisů se značně liší, a proto je bude Komise posuzovat zejména s přihlédnutím k níže uvedenému bodu 2.4.
2.2.1. Hlavní prvky při zajišťování způsobilosti ke spolufinancování
|
(1) |
Vypracování a uplatňování postupů pro podávání žádostí o dotaci, vyhodnocení žádostí, výběr projektů, které budou financovány, výběr smluvních stran/dodavatelů, náležité zveřejnění výzvy k podávání žádostí o dotaci v souladu s postupy používanými v rámci dotčeného programu:
|
|
(2) |
Přiměřené ověření dodání spolufinancovaných produktů a služeb a způsobilosti výdajů účtovaných na vrub programu příslušným orgánem určeným podle článku 13 rozhodnutí 2004/904/ES a zprostředkovateli působícími mezi příjemcem dotace a příslušným orgánem:
|
|
(3) |
Dostatečný počet namátkových, kvalitně provedených kontrol projektů a další náležitá opatření:
|
2.2.2. Pomocné prvky
|
a) |
uspokojivé správní kontroly prováděné formou standardních kontrolních seznamů nebo obdobných prostředků a řádné evidování výsledků s cílem zajistit například:
|
|
b) |
řádný dohled nad zpracováním pohledávek a schvalovacími postupy, |
|
c) |
spolehlivé postupy k zajištění řádné informovanosti o pravidlech Společenství, |
|
d) |
zajištění včasného vyplacení finančních prostředků Společenství příjemcům. |
2.3. Orientační měřítka oprav podle paušálních sazeb
100 % oprava
Opravu lze stanovit na 100 %, jestliže nedostatky v systému řízení a správy členského státu, resp. konkrétní porušení, jsou tak závažné, že zcela selhává dodržování pravidel Společenství a žádné platby nejsou podle pravidel.
25 % oprava
Oprava ve výši 25 % je odůvodněna tehdy, jestliže systém řízení a kontroly členského státu, který tento stát uplatňuje, vykazuje závažné nedostatky a jestliže lze doložit rozšířený výskyt nesrovnalostí a nedbalé jednání při odstraňování nenáležitých nebo podvodných postupů. V takových případech lze totiž předpokládat, že možnost beztrestně požadovat splnění nesrovnalých pohledávek vyvolá nesmírně vysoké finančních ztráty fondu. Oprava v této výši je tedy přiměřená u ojedinělých nesrovnalostí, které jsou sice závažné, ale nenarušují účel celého projektu.
10 % oprava
Oprava ve výši 10 % je odůvodněna tehdy, jestliže jeden nebo více hlavních prvků systému nefunguje vůbec nebo funguje tak špatně nebo tak nepravidelně, že prvky jsou zcela neúčinné při určování způsobilosti pohledávky nebo při zabránění vzniku nesrovnalosti. V takových případech lze totiž logicky dospět k závěru, že fondu hrozí rozsáhlé vysoké finanční ztráty. Oprava v této výši je tedy také přiměřená u méně závažných ojedinělých nesrovnalostí vzniklých v souvislosti s hlavními prvky systému.
5 % oprava
Oprava ve výši 5 % je odůvodněna tehdy, jestliže všechny hlavní prvky systému fungují, ale ve srovnání s požadavky předpisů fungují nedůsledně, nepravidelně nebo nedůkladně. V takových případech lze totiž logicky dospět k závěru, že prvky dostatečně nezaručují řádný charakter pohledávek a že fond je vystaven závažnému riziku. Oprava ve výši 5 % může být také přiměřená u méně závažných nesrovnalostí objevujících se u hlavních prvků jednotlivých projektů.
Skutečnost, že způsob, jakým systém funguje, lze zlepšit, není sama o sobě dostatečným důvodem pro finanční opravu. Musí dojít k závažnému nedostatku při dodržování výslovných pravidel Společenství nebo osvědčených postupů a fond musí být v důsledku výskytu nedostatku vystaven skutečnému nebezpečí vzniku ztráty nebo nesrovnalosti.
2 % oprava
Vzhledem k nižšímu nebezpečí vzniku finanční ztráty fondu a k méně závažnému porušení pravidel je odůvodněna oprava ve výši 2 % tehdy, jestliže hlavní prvky systému fungují odpovídajícím způsobem, nicméně vůbec nefunguje jeden nebo několik pomocných prvků.
Oprava ve výši 2 % se zvýší na 5 %, jestliže po prvním opravení vznikne tentýž nedostatek týkající se výdajů a členský stát po první opravě nepřijme přiměřená nápravná opatření pro vadnou část systému.
Oprava ve výši 2 % je odůvodněná také tehdy, jestliže Komise členskému státu oznámila potřebu zdokonalit pomocné prvky systému, které jsou sice zavedeny, ale nefungují uspokojivě, aniž sama realizovala opravu. Členský stát však nezbytná opatření nepřijal.
Opravy se provedou pouze u těch nedostatků pomocných prvků systémů kontroly a řízení, u kterých nebyly zjištěny nedostatky v hlavních prvcích. Pokud se vyskytují nedostatky u pomocných i u hlavních prvků, opravy se provedou pouze ve výši platné pro hlavní prvky.
2.4. Mezní případy
Jestliže by oprava v důsledku přísného uplatňování těchto pokynů byla jednoznačně neúměrná, lze navrhnout nižší sazbu opravy.
K tomu lze přikročit například tehdy, jestliže nedostatky vznikly na základě obtíží při výkladu pravidel nebo požadavků Společenství (s výjimkou případů, kdy lze očekávat, že členské státy přednesou takové problémy před Komisí) a vnitrostátní orgány přijaly účinné kroky k nápravě nedostatků, jakmile se tyto objevily. K této polehčující okolnosti lze přihlédnout a lze navrhnout nižší sazbu, nebo nemusí být navržena vůbec žádná oprava. Obdobně je třeba řádně brát v úvahu požadavek právní jistoty, pokud nedostatky nebyly oznámeny v předchozích kontrolách provedených útvary Komise.
Obecně se skutečnost, že vadné systémy řízení nebo kontroly byly zlepšeny okamžitě po ohlášení nedostatků členským státům, nepovažuje za polehčující okolnost při posuzování finančního dopadu na opakující se nesrovnalosti existující před nápravou nedostatku.
2.5. Základ pro posouzení
Jakmile je známa situace v ostatních členských státech, Komise by mezi nimi měla provést srovnání (mělo by se provést srovnání), aby se zajistilo rovné zacházení při posuzovaní sazeb platných pro opravy.
Sazbu pro opravy je třeba uplatnit na tu část výdajů, která je ohrožena. Jestliže nedostatek vyplývá z pochybení členského státu při přijímání náležitého systému kontroly, měla by se oprava vztáhnout na všechny výdaje, u kterých bylo nezbytné zavést kontrolní systém. Existuje-li důvod k předpokladu, že nedostatek je omezen na systém kontroly přijatý členským státem a uplatňovaný konkrétním orgánem nebo regionem, měla by se oprava omezit pouze na výdaje spravované daným orgánem nebo regionem. Jestliže se nedostatek týká například ověření kritérií způsobilosti vyšší sazby podpory, měla by oprava vycházet z rozdílu mezi vyšší a nižší sazbou podpory.
Oprava by se obvykle měla týkat výdajů za opatření vzniklých během prověřovaného období (například jednoho rozpočtového roku). Jestliže však nepravidelnost vyplývá z opakujících se nedostatků, které mají prokazatelně trvalý charakter a ovlivňují výdaje několik let, oprava se týká všech výdajů přihlášených členskými státy během přetrvávání opakujícího se nedostatku až do měsíce, kdy je odstraněn.
Jestliže se v tomtéž systému zjistí několik nedostatků, paušální sazby oprav se nesčítají, ale systém kontroly vezme v úvahu nejzávažnější nedostatek jakožto měřítko pro celé nebezpečí (2). Paušální sazby se uplatní na výdaje zbylé po odečtení částek zamítnutých u jednotlivých případů. Pokud členské státy nepoužijí sankce předepsané právem Společenství, konečnou opravu představuje výše neuplatněných sankcí s připočtením 2 % zbylých pohledávek, protože neuplatněním sankcí se zvyšuje nebezpečí předkládání nesrovnalých pohledávek.
3. UPLATŇOVÁNÍ A ÚČINEK ČISTÝCH FINANČNÍCH OPRAV
Jestliže členské státy provedly finanční opravu navrhovanou postupem podle čl. 26 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES, Komise nemusí provést čisté snížení finančních prostředků, ale může členským státům povolit přerozdělení uvolněných finančních prostředků. Finanční opravy provedené Komisí podle čl. 26 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES po skončení řízení podle čl. 26 odst. 3 a 4 téhož rozhodnutí však vždy zahrnují čisté snížení v orientačním přidělení podpory z fondu.
Čistá oprava se provede automaticky tehdy, když má Komise za to, že členský stát dostatečným způsobem nepřihlédl k závěrům o nesrovnalostech zjištěných Společenstvím nebo vnitrostátními orgány a/nebo když se nesrovnalost týká závažného nedostatku uvnitř systému řízení a kontroly členského státu nebo orgánů odpovědných za řízení, resp. platbu.
Každá částka splatná ve prospěch Komise v důsledku čistých oprav je uhrazena spolu s úrokem podle čl. 26 odst. 4 rozhodnutí 2004/904/ES a podle čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí.
(1) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
(2) Zároveň viz bod 2.3 (oprava ve výši 2 %).
|
14.6.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 162/20 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 20. ledna 2006,
kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2004/904/ES, pokud jde o systémy řízení a kontroly členských států a pravidla pro správní a finanční řízení projektů spolufinancovaných Evropským fondem pro uprchlíky
(oznámeno pod číslem K(2006) 51/3)
(Pouze české, nizozemské, anglické, estonské, finské, francouzské, německé, řecké, maďarské, italské, švédské, lotyšské, litevské, polské, portugalské, slovenské, slovinské a španělské znění je závazné)
(2006/401/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na rozhodnutí Rady 2004/904/ES ze dne 2. prosince 2004 o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky na období 2005 až 2010 (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedeného rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
K zajištění řádného finančního řízení pomoci poskytované z Evropského fondu pro uprchlíky (dále jen „fond“) by měly být přijaty společné pokyny pro organizaci úkolů orgánů odpovědných za provádění spolufinancovaných opatření. |
|
(2) |
K zajištění toho, že prostředky Společenství jsou využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení, by měly být zavedeny systémy řízení a kontroly, které budou znamenat dostatečnou pomůcku pro audit se zaměřením na finanční toky a poskytnou Komisi veškerou pomoc, kterou vyžaduje k provádění kontrol, zejména kontrol výběrového souboru. |
|
(3) |
K zajištění toho, že prostředky Společenství jsou využívány efektivně a vhodným způsobem, by měla být vytvořena jednotná kritéria pro kontroly prováděné členskými státy podle článku 25 rozhodnutí 2004/904/ES. |
|
(4) |
K zajištění jednotného nakládání s prohlášeními o výdajích, pro něž je požadována pomoc z fondu podle článku 24 rozhodnutí 2004/904/ES, by mělo být vytvořeno vzorové prohlášení o výdajích. |
|
(5) |
V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Spojené království účastní rozhodnutí 2004/904/ES a tudíž i tohoto rozhodnutí. |
|
(6) |
V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Irsko účastní rozhodnutí 2004/904/ES a tudíž i tohoto rozhodnutí. |
|
(7) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní rozhodnutí 2004/904/ES, a proto pro ně není závazné ani uvedené rozhodnutí, ani toto rozhodnutí. |
|
(8) |
Opatření stanovená v tomto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 11 rozhodnutí 2004/904/ES, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
KAPITOLA I
OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Toto rozhodnutí stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí 2004/904/ES, pokud jde o systémy řízení a kontroly členských států a pravidla pro správní a finanční řízení finanční pomoci poskytované z Evropského fondu pro uprchlíky (dále jen „fond“) a spravované členskými státy.
Článek 2
Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí následující definice:
|
(1) |
„Příslušným orgánem“ se rozumí jakýkoli funkční orgán členského státu nebo vnitrostátní veřejný subjekt určený členským státem podle čl. 13 odst. 1 rozhodnutí 2004/904/ES. |
|
(2) |
„Orgánem, na který jsou úkoly přeneseny“ se rozumí jakýkoli orgán veřejné správy nebo soukromoprávní subjekt podléhající právu členského státu a plnící poslání veřejné služby, na který příslušný orgán přenese některé nebo veškeré své prováděcí úkoly podle čl. 13 odst. 1 rozhodnutí 2004/904/ES. |
|
(3) |
„Osvědčujícím orgánem“ se rozumí jakýkoli jednotlivec nebo z provozního hlediska nezávislý útvar jakéhokoli povolovacího útvaru příslušného orgánu a jakéhokoli orgánu, na který jsou úkoly přeneseny, který je jmenován členským státem pro účely osvědčení prohlášení o výdajích podle čl. 24 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES. |
|
(4) |
„Kontrolním orgánem“ se rozumí jakýkoli jednotlivec nebo z provozního hlediska nezávislý útvar jakéhokoli povolovacího útvaru příslušného orgánu a jakéhokoli orgánu, na který jsou úkoly přeneseny, který je jmenován členským státem pro účely kontrol a účetních kontrol akcí podle čl. 25 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2004/904/ES. |
KAPITOLA II
SYSTÉMY ŘÍZENÍ A KONTROLY
Článek 3
Obecné zásady
Systémy řízení a kontroly zavedené členskými státy stanoví:
|
(1) |
jasnou definici funkcí subjektů a/nebo jednotlivců, kterých se týká řízení a kontrola, a jasné rozdělení funkcí v rámci každého subjektu; |
|
(2) |
jasné ohraničení funkcí mezi subjekty, útvary a/nebo jednotlivci, kterých se týká řízení, kontrola a osvědčování výdajů; |
|
(3) |
odpovídající zdroje pro každý subjekt nebo útvar, aby mohl provádět funkce, které mu byly přiděleny, po celé období provádění opatření financovaných fondem; |
|
(4) |
účinná ujednání o vnitřní kontrole v příslušném orgánu a jakémkoli orgánu, na který jsou úkoly přeneseny; |
|
(5) |
spolehlivé účetní systémy a systémy sledování a podávání finančních zpráv, které mají být v počítačové podobě; |
|
(6) |
účinný systém podávání zpráv a sledování, je-li plnění úkolů přeneseno; |
|
(7) |
existenci podrobných manuálů pro postupy ve vztahu k vykonávaným funkcím; |
|
(8) |
účinná opatření pro audit fungování systému; |
|
(9) |
systémy a postupy pro zajištění dostatečné pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky; |
|
(10) |
postupy pro podávání zpráv o nesrovnalostech a o navrácení neoprávněně vyplacených částech a pro jejich monitorování. |
Článek 4
Jmenování orgánů
(1) Členské státy jmenují následující orgány:
|
— |
příslušný orgán; |
|
— |
osvědčující orgán; |
|
— |
kontrolní orgán. |
(2) Členský stát stanoví veškerá ujednání, kterými se řídí jeho vztahy se zmíněnými orgány. Aniž jsou dotčena ustanovení tohoto rozhodnutí, členský stát stanoví veškerá ujednání, kterými se řídí vztahy mezi zmíněnými orgány, které jednají plně v souladu s institucionálními, právními a finančními systémy dotyčného členského státu.
(3) Aniž je dotčen čl. 3 bod 2, může týž subjekt provést některé nebo všechny řídící, osvědčující a kontrolní funkce.
Článek 5
Příslušný orgán
(1) Příslušný orgán odpovídá za řízení a provádění víceletých a ročních programů, které podporuje fond, účinným, efektivním a řádným způsobem, a zejména za:
|
a) |
předložení víceletého programu Komisi v souladu se vzorem vymezeným v příloze 1; |
|
b) |
předložení ročního programu Komisi v souladu se vzorem vymezeným v příloze 2; |
|
c) |
zajištění toho, že projekty k financování budou vybrány v souladu s podmínkami a kritérii stanovenými v článcích 14 a 20 rozhodnutí 2004/904/ES a v souladu se standardními postupy uvedenými v článku 10 tohoto rozhodnutí, aniž jsou dotčena další kritéria vymezená v platných předpisech Společenství a jednotlivých států; |
|
d) |
zajištění efektivního správního, smluvního a finančního řízení akcí v souladu se standardními postupy stanovenými v článku 11 tohoto rozhodnutí; |
|
e) |
zajištění zákonnosti a řádnosti transakcí. |
(2) Příslušný orgán stanoví postupy, aby všechny dokumenty týkající se výdajů a kontrol, které jsou požadovány pro dostatečnou pomůcku pro audit se zaměřením na finanční toky, byly v souladu s požadavky článku 9.
(3) Příslušný orgán zajistí, že kontrolní orgán obdrží pro účely provádění kontrol vymezených v čl. 25 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2004/904/ES veškeré nezbytné informace o prováděných řídících postupech a projektech spolufinancovaných fondem.
(4) Příslušný orgán zajistí, že osvědčující orgán obdrží pro účely plnění svých úkolů veškeré nezbytné informace o prováděných řídících postupech, projektech spolufinancovaných fondem a výsledcích kontrol prováděných kontrolním orgánem.
(5) Příslušný orgán obdrží platby uskutečněné Komisí a je odpovědný za poukázání plateb příjemcům. Předloží Komisi žádosti o platby vypracované v souladu s přílohou 5 a doprovázené případně zprávou o pokroku nebo konečnou zprávou, jejichž vzory stanoví přílohy 3 a 4, a prohlášením o výdajích vypracovaným v souladu s přílohou 6, které řádně osvědčí osvědčující orgán.
(6) Příslušný orgán zajistí, aby zprávy o provádění a hodnocení akcí spolufinancovaných fondem byly vypracovány v souladu s harmonogramem uvedeným v článku 28 rozhodnutí 2004/904/ES.
Článek 6
Přenesení úkolů příslušným orgánem
Jsou-li všechny nebo některé úkoly příslušného orgánu přeneseny na jiný orgán, příslušný orgán přesně vymezí rozsah přenesených úkolů a stanoví podrobné postupy pro provádění přenesených úkolů, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v článku 3.
V rámci těchto postupů budou příslušnému orgánu poskytovány pravidelné informace o účinném plnění přenesených úkolů a popis použitých prostředků.
Úkoly, které příslušný orgán přenese, se sdělí orgánu, na který jsou úkoly přeneseny, a ten je uzná.
Článek 7
Kontrolní orgán
(1) Kontrolní orgán odpovídá za zajištění organizování kontrol uvedených v čl. 25 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2004/904/ES v souladu s mezinárodními standardy.
(2) Kontroly uvedené v odstavci 1 zahrnují podstatný vzorek spolufinancovaných projektů vybraný na základě analýzy rizika a představující nejméně 10 % celkových způsobilých nákladů každého ročního programu. Metoda výběru vzorků zohlední následující požadavky:
|
a) |
zahrne vhodnou kombinaci druhů a velikostí projektů; |
|
b) |
přihlédne k veškerým rizikovým faktorům, které zjistily kontroly v jednotlivých státech nebo na úrovni Společenství, a aspektům nákladů a přínosů při zohlednění dříve provedených kontrol; |
|
c) |
zajistí, že metoda výběru vzorků použitá pro kontroly vymezené v článku 25 vybírá projekty, které jsou v každém ročním programu reprezentativní pro populaci, na niž se vztahují. |
(3) Při provádění kontrol ověří kontrolní orgán následující skutečnosti:
|
a) |
účinné uplatňování systémů řízení a kontroly a možné nedostatky a jejich závažnost; |
|
b) |
existenci dostatečné pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky; |
|
c) |
odpovídající množství účetních záznamů, skutečnost, že tyto záznamy odpovídají podkladům, které uchovává příslušný orgán nebo jakýkoli orgán, na který jsou úkoly přeneseny, příjemci grantů a případně ostatní organizace nebo společnosti zapojené do provádění projektu; |
|
d) |
skutečnost, že položky výdajů odpovídají požadavkům na způsobilost stanoveným v rozhodnutí Komise K(2006)51 v Konečném zněni/1, požadavkům upřesněným v průběhu výběrového řízení v jednotlivých státech, podmínkám dohody o grantu nebo jiným právním nástrojům, kterými se poskytuje dotace, a skutečně vykonaným pracím; |
|
e) |
skutečnost, že využití nebo plánované využití projektu je v souladu s cíli stanovenými v článcích 4 až 7 rozhodnutí 2004/904/ES a je ku prospěchu cílové populaci vymezené v článku 3 rozhodnutí 2004/904/ES; |
|
f) |
skutečnost, že finanční příspěvky Společenství splňují podmínky stanovené v článku 20 rozhodnutí 2004/904/ES nebo v jakémkoli jiném použitelném předpise Společenství a že jsou příjemcům vyplaceny bez srážek nebo prodlení; |
|
g) |
skutečnost, že bylo skutečně poskytnuto vhodné spolufinancování. |
(4) Konečná zpráva o provádění ročního programu vymezená v čl. 28 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES zahrnuje výsledky všech kontrol provedených kontrolním orgánem a popis akcí uskutečněných příslušným orgánem s ohledem na zjištěné anomálie nebo nesrovnalosti.
Článek 8
Osvědčující orgán
Osvědčující orgán je pověřený osvědčováním prohlášení o výdajích vypracovaných příslušným orgánem v souladu s článkem 24 rozhodnutí 2004/904/ES podle vzoru uvedeného v příloze 6.
Osvědčení poskytne ujištění, že:
|
(1) |
prohlášení o výdajích je přesné, je výsledkem spolehlivých účetních systémů a zakládá se na podkladech, které lze ověřit; |
|
(2) |
uváděné výdaje splňují požadavky použitelných předpisů Společenství a vnitrostátních předpisů a vznikly v souvislosti s projekty vybranými pro financování, které jsou v souladu s kritérii použitelnými na roční programy a s použitelnými předpisy Společenství a vnitrostátními předpisy; |
|
(3) |
za účelem osvědčení osvědčující orgán obdržel přiměřené informace od příslušného orgánu o provedených řídících postupech, projektech spolufinancovaných fondem a kontrolách prováděných ve vztahu k výdajům zahrnutým do prohlášení o výdajích; |
|
(4) |
výsledky všech auditů provedených kontrolním orgánem byly řádně zohledněny; |
|
(5) |
navrácení jakýchkoli částek fondů Společenství, o kterých se zjistilo, že byly neoprávněně vyplaceny v důsledku zjištěných nesrovnalostí, spolu s případnými úroky, bylo náležitě odečteno od prohlášení o výdajích. |
Článek 9
Pomůcka pro audit se zaměřením na finanční toky
(1) Systémy řízení a kontroly členských států musí poskytovat odpovídající pomůcku pro audit se zaměřením na finanční toky.
(2) Pomůcka pro audit se zaměřením na finanční toky se považuje za dostatečnou, jestliže umožňuje:
|
a) |
uvést osvědčená prohlášení o výdajích předložená Komisi do souladu s jednotlivými záznamy o výdajích a podklady, které jsou vedeny na různých administrativních úrovních příslušného orgánu a jakéhokoli orgánu, na který jsou úkoly přeneseny, a u konečných příjemců; a |
|
b) |
ověřit přidělení a převody finančních prostředků Společenství poskytnutých v rámci fondu, jakož i zdrojů spolufinancování projektu. |
(3) Příslušný orgán zavede postupy k zajištění toho, aby se vedl záznam o místě uchování všech dokladů týkajících se konkrétních plateb uskutečněných v rámci Evropského fondu pro uprchlíky, a aby tyto doklady mohly být předloženy ke kontrole na žádost:
|
a) |
kontrolního orgánu, |
|
b) |
osvědčujícího orgánu, |
|
c) |
úředníků a oprávněných zástupců Komise, včetně zástupců Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropského účetního dvora. |
(4) Po dobu pěti let po uhrazení konečného zůstatku ze strany Komise uchová příslušný orgán pro každý roční program veškeré podklady, které se týkají výdajů a kontrol dotčených projektů, tj. originály nebo ověřené kopie, které jsou v souladu s originály, na obecně uznávaných nosičích dat tak, aby byly k dispozici Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru. Tato lhůta se přerušuje v případě soudního řízení nebo na řádně odůvodněnou žádost Komise.
KAPITOLA III
PRAVIDLA PRO SPRÁVNÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PROJEKTŮ PŘÍSLUŠNÝM ORGÁNEM
Článek 10
Výběrová a zadávací řízení
Příslušný orgán stanoví podrobné postupy pro výběr akcí, které mají být spolufinancovány fondem, přičemž tyto postupy kromě jiného zahrnují:
|
a) |
organizování výběrových a zadávacích řízení v souladu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení a popřípadě v souladu s použitelnými pravidly o zadávání veřejných zakázek, a přijímání veškerých nutných opatření pro zamezení možnému střetu zájmů; |
|
b) |
publicitu výzev k podávání návrhů a výzev k podávání nabídek vhodným způsobem na celostátní a regionální úrovni; |
|
c) |
přijímání žádostí, vydávání potvrzení o přijetí, registrace a vyplňování žádostí o spolufinancování; |
|
d) |
formální, kvalitativní a rozpočtové analýzy a posouzení uplatňování za použití kritérií definovaných ve výzvě k podávání návrhů nebo výzvě k podávání nabídek; |
|
e) |
organizování setkání a styk s poradními skupinami pro výběr nebo hodnocení; |
|
f) |
konzultace s příslušnými subjekty ohledně doplňkovosti navrhovaných akcí s ostatními regionálními finančními nástroji a finančními nástroji jednotlivých států a Společenství; |
|
g) |
přijímání rozhodnutí o výběru projektů na odpovídající úrovni příslušného orgánu; |
|
h) |
zveřejňování výsledků výběrových a zadávacích řízení; |
|
i) |
písemné informace poskytované každému žadateli o výsledcích výběrového řízení, s vysvětlením rozhodnutí o výběru. |
Článek 11
Postupy pro správní, smluvní a finanční řízení akcí
(1) Příslušný orgán stanoví podrobné postupy pro řízení akcí, které kromě jiného zahrnují:
|
a) |
podpis smluv, dohod o grantech nebo jakékoli rovnocenné formy právního nástroje s vybranými příjemci; |
|
b) |
sledování dalšího vývoje dohod a veškerých změn těchto dohod zavedením systému pro správní monitorování projektů (výměna korespondence, vydávání a monitorování změn a upomínek, přijímání a vypracování zpráv atd.); |
|
c) |
analýzu zpráv o činnosti a finančních zpráv o projektech, ověření spolufinancovaných dodávek výrobků a poskytnutí služeb, včetně případných ověření na místě; |
|
d) |
ověření skutečnosti ohledně výdajů uvedených u projektů a způsobilosti takových výdajů, pokud jde o podmínky stanovené v rozhodnutí K(2006)51 v Konečném zněni/1 a ve vnitrostátních pravidlech; |
|
e) |
podmínky pro přijímání, ověřování a schvalování žádostí o platby, povolení a úhradu výdajů a pro jejich zanášení do účetnictví; |
|
f) |
navrácení nevyužitých finančních prostředků nebo prostředků, které příjemci použili na úhradu nezpůsobilých výdajů. |
(2) Ve smlouvách a dohodách o grantech uvedených v odst. 1 písm. a) se kromě jiného vymezí:
|
a) |
částka grantu a maximální podíl s ohledem na způsobilé a celkové náklady na projekt; |
|
b) |
podrobný popis a harmonogram podporovaného projektu; |
|
c) |
dohodnutý předběžný rozpočet a finanční plán projektu; |
|
d) |
harmonogram a ustanovení k provedení dohody (povinnosti podávání zpráv, změny, ukončení, …); |
|
e) |
vymezení způsobilých nákladů; |
|
f) |
podmínky týkající se platby grantu a požadavky na vedení účetnictví. |
(3) Příslušný orgán zavede systém pro zaznamenávání a uchovávání podrobných účetních záznamů v počítačové podobě ke každému projektu podle ročního programu a umožní odpovídající shromažďování údajů o provádění projektů pro účely finančního řízení, sledování, kontroly a hodnocení.
KAPITOLA IV
KONTROLA
Článek 12
Odpovědnost členských států
(1) Členské státy odpovídají za zajištění řádného finančního řízení akcí financovaných fondem a za zákonnost a řádnost příslušných transakcí. Zajistí, že příslušné orgány, včetně jakéhokoli orgánu, na který jsou úkoly přeneseny, osvědčující orgány a všechny ostatní dotčené subjekty obdrží odpovídající pokyny k poskytování systémů řízení a kontroly, které zajistí účinné a řádné využití finančních prostředků Společenství.
(2) Členské státy zajistí, že systémy řízení a kontroly jsou zavedeny v souladu s požadavky článků 3 až 11. Odpovídají za zajištění toho, že systémy fungují efektivně po celou dobu provádění akcí financovaných fondem.
(3) Při předkládání návrhu ročního programu pro rok 2005 členské státy Komisi poskytnou popis systému, který se vztahuje na organizaci a postupy příslušného orgánu a jakéhokoli orgánu, na který jsou úkoly přeneseny, jakož i osvědčujících a kontrolních orgánů, v souladu s požadavky stanovenými v článcích 3 až 11.
(4) Členské státy poskytnou aktualizovaný popis systémů řízení a kontroly, kdykoli dojde k podstatným změnám systémů a postupů.
Článek 13
Odpovědnost Komise
(1) Do 12 měsíců od obdržení popisu uvedeného v čl. 12 odst. 3 Komise provede dokumentární analýzu systémů řízení a kontroly zavedených členským státem, jakož i kontrolu na místě v případě prováděcích postupů, systémů kontroly, účetních postupů a řízení o zadávání veřejných zakázek a udělování grantů, kterými se řídí příslušný orgán a jakýkoli orgán, na který jsou úkoly přeneseny. Komise informuje členský stát o veškerých nedostatcích v systémech a požadovaných nápravných opatřeních.
(2) Aniž jsou dotčena ustanovení článku 26 rozhodnutí Rady 2004/904/ES, Komise přezkoumá postupy a systémy zavedené členskými státy, kdykoli dojde k podstatným změnám.
Článek 14
Spolupráce s kontrolními orgány členských států
(1) Komise spolupracuje s kontrolními orgány, které jsou jmenovány členskými státy, aby koordinovaly své příslušné kontrolní plány a metody auditu, a okamžitě vyměňuje výsledky auditů v případě systémů řízení a kontroly, aby se co nejlépe využily zdroje kontroly a aby se zabránilo neopodstatněným duplicitám v práci.
(2) Komise a kontrolní orgány se mají pravidelně setkávat alespoň jednou ročně, aby společně přezkoumaly výsledky kontrol zahrnutých do roční zprávy předkládané podle čl. 28 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES a aby si vyměnily stanoviska k ostatním problémům týkajícím se zlepšení systémů řízení a kontroly.
KAPITOLA V
OPATŘENÍ PRO POUŽÍVÁNÍ EURA
Článek 15
Víceleté a roční programy
(1) Návrh víceletých a ročních programů uvedených v článku 16 rozhodnutí 2004/904/ES se Komisi předkládá v eurech.
(2) Členské státy, které nemají euro jako svou měnu k datu předložení návrhu víceletého nebo ročního programu, předloží finanční informace obsažené v přílohách 1 a 2 tohoto rozhodnutí jak v eurech, tak ve své národní měně. Jako směnný kurz pro přepočet národní měny na euro se použije denní sazba zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie poslední pracovní den měsíce, který předchází měsíci, ve kterém byl návrh víceletého nebo ročního programu předložený Komisi.
Článek 16
Podávání zpráv, prohlášení o výdajích a žádostí o platby
(1) Zprávy o pokroku, konečné zprávy o provádění, prohlášení o výdajích a žádosti o platby uvedené v rozhodnutí 2004/904/ES se Komisi předkládají v eurech.
(2) Členské státy, které nemají euro jako svou měnu k datu předložení zpráv, mohou předložit finanční informace obsažené v přílohách 3, 4 a 6 jak v eurech, tak ve své národní měně. V tomto případě se jako směnný kurz pro přepočet národní měny na euro u výdajů uskutečněných v národní měně použije denní sazba zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie poslední pracovní den měsíce, který předchází měsíci, ve kterém byl výdaj zaznamenán v účetnictví příslušného orgánu.
(3) Pokud se euro stane měnou členského státu, který provedl postup pro přepočet uvedený v předchozím odstavci, bude se uvedený postup dále používat pro přepočet všech výdajů zaznamenaných v účetnictví příslušného orgánu před dnem, kdy vstoupí v platnost pevný přepočítací koeficient mezi národní měnou a eurem.
KAPITOLA VI
SCHVÁLENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
Článek 17
Schválení účetní závěrky
(1) Do devíti měsíců od konečného data pro způsobilost nákladů stanoveného v ročním rozhodnutí o spolufinancování z fondu předloží příslušný orgán Komisi následující dokumenty:
|
a) |
konečnou zprávu o provádění ročního programu vypracovanou v souladu se vzorem vymezeným v příloze 4; |
|
b) |
konečné prohlášení o výdajích vypracované v souladu se vzorem vymezeným v příloze 6, které osvědčí osvědčující orgán; |
|
c) |
zprávu o provedených kontrolách vypracovanou kontrolním orgánem; |
|
d) |
žádost o platbu nebo prohlášení o splatné úhradě vypracované v souladu se vzorem uvedeným v příloze 5. |
(2) Devítiměsíční období uvedené v odstavci 1 se přerušuje, přijme-li Komise rozhodnutí o pozastavení plateb spolufinancování pro příslušný roční program v souladu s čl. 26 odst. 2 rozhodnutí 2004/904/ES. Období začne znovu běžet od data, ke kterému bylo rozhodnutí Komise uvedené v čl. 26 odst. 3 rozhodnutí 2004/904/ES oznámeno členskému státu.
(3) Aniž je dotčen článek 26 rozhodnutí 2004/904/ES Komise do šesti měsíců od obdržení dokumentů uvedených v odstavci 1 informuje členský stát o částce výdajů, která se uznává k tíži fondu, a o všech finančních opravách, které vyplývají z rozdílu mezi udávanými výdaji a výdaji uznanými k tíži rozpočtu. Členský stát má tři měsíce na předložení svých připomínek.
(4) Do tří měsíců od obdržení připomínek členského státu Komise rozhodne o částce výdajů uznané k tíži fondu a inkasuje zůstatek vyplývající z rozdílu mezi konečnými uznanými výdaji a částkami, které již byly vyplaceny členským státům.
(5) Nepodaří-li se příslušnému orgánu předložit dokumenty vyžadované podle odstavce 1 do data splatnosti a v přijatelné formátu, Komise automaticky zruší spolufinancování fondem pro období, na které se vztahuje rozhodnutí o spolufinancování, vydá příkaz k inkasu všech částek, které již byly vyplaceny v rámci předběžného financování podle rozhodnutí o spolufinancování a zruší veškeré příslušné nevyčerpané částky.
(6) Postup pro automatické zrušení vymezený v odstavci 5 se v případě částky dotyčných projektů pozastaví, pokud v okamžiku předložení dokumentů uvedených v odstavci 1 v členském státě probíhá soudní řízení nebo je podáno odvolání ve správním řízení s odkladným účinkem. Členský stát v předložené částečné konečné zprávě poskytne podrobné informace o takových projektech a každých šest měsíců zašle zprávy o pokroku učiněném v případě těchto projektů. Do tří měsíců od ukončení soudního řízení nebo odvolacího správního řízení předloží členský stát dokumenty požadované v odstavci 1 pro dotyčné projekty.
KAPITOLA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 18
Závěrečná ustanovení
Členské státy mohou uplatňovat vnitrostátní pravidla o kontrole, které jsou přísnější než pravidla předepsaná v tomto rozhodnutí.
Článek 19
Předložené rozhodnutí je určeno Belgickému království, České republice, Spolkové republice Německo, Estonské republice, Řecké republice, Španělskému království, Francouzské republice, Irsku, Italské republice, Kyperské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarské republice, Republice Malta, Nizozemskému království, Rakouské republice, Polské republice, Portugalské republice, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Finské republice, Švédskému království, Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.
V Bruselu dne 20. ledna 2006.
Za Komisi
Franco FRATTINI
místopředseda Komise
(1) Úř. věst. L 381, 28.12.2004, s. 52.
PŘÍLOHA 1
EVROPSKÝ FOND PRO UPRCHLÍKY
NÁVRH VÍCELETÉHO PROGRAMU (2005–2007)
1. ČLENSKÝ STÁT
…
2. PŘÍSLUŠNÝ ORGÁN PODLE ČLÁNKU 13 ROZHODNUTÍ O ZŘÍZENÍ EVROPSKÉHO FONDU PRO UPRCHLÍKY (FUNKČNÍ ORGÁN ČLENSKÉHO STÁTU NEBO VNITROSTÁTNÍ VEŘEJNÝ SUBJEKT)
Příslušný orgán ve smyslu článku 13 rozhodnutí 2004/904/ES
Název: …
Adresa: …
Jméno odpovědné osoby: …
Kontaktní osoba: …
Funkce kontaktní osoby: …
Tel.: …
Fax: …
E-mail: …
Případně orgán, na který jsou úkoly přeneseny, ve smyslu čl. 13 odst. 1 rozhodnutí 2004/904/ES
(připojte úřední dokument, kterým příslušný orgán přenesl odpovědnost za provádění akcí Evropského fondu pro uprchlíky na orgán, na který jsou úkoly přeneseny)
Název: …
Adresa: …
Jméno odpovědné osoby: …
Kontaktní osoba: …
Funkce kontaktní osoby: …
Tel.: …
Fax: …
E-mail: …
3. SITUACE V ČLENSKÉM STÁTĚ
Uveďte popis současné situace ve vaší zemi, pokud jde o opatření v oblasti přijímání, azylového řízení, začlenění a dobrovolného návratu cílových skupin uvedených v článku 3 rozhodnutí 2004/904/ES. Popis by měl obsahovat:
|
(1) |
přehled trendů ve vztahu k cílovým skupinám uvedeným v článku 3 od roku 2003, včetně stručného popisu sociálních podmínek žadatelů o azyl, uprchlíků a vysídlených osob (znovuusídlení, použije-li se); |
|
(2) |
uvedení veřejných zdrojů skutečně vynaložených od počátku roku 2003 na přijímání, azylové řízení, začlenění a dobrovolný návrat; |
|
(3) |
hlavní výsledky akcí/projektů financovaných z finančních prostředků jednotlivých států (mimo Evropský fond pro uprchlíky) od roku 2003, pokud jde o přijímání, azylové řízení, začlenění a dobrovolný návrat. Uveďte celkové posouzení dopadu těchto akcí/projektů; |
|
(4) |
hlavní výsledky akcí/projektů spolufinancovaných ve vaší zemi Evropským fondem pro uprchlíky v předchozím roce (předchozích letech), pokud jde o přijímání, azylové řízení, začlenění a dobrovolný návrat. Uveďte celkové posouzení dopadu těchto projektů; |
|
(5) |
analýzu nedostatků ve vaší zemi, pokud jde o přijímání, azylové řízení, začlenění a dobrovolný návrat. |
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
4. ANALÝZA POŽADAVKŮ V ČLENSKÉM STÁTĚ
Proveďte analýzu požadavků ve vaší zemi, pokud jde o přijímání, azylové řízení, začlenění a dobrovolný návrat a uveďte operativní cíle, které mají při zohlednění pokynů Komise pro plánování víceletých priorit (viz podrobnosti níže) splňovat tyto požadavky v průběhu období, jehož se program týká (2005–2007):
Priorita 1
Provádění hlavních akcí, včetně akcí týkajících se začlenění, jež jsou stanoveny v:
|
a) |
nařízení Rady (ES) č. 343/2003 (1) ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států, |
|
b) |
nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 (2) ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, |
|
c) |
nařízení Rady (ES) č. 407/2002 (3) ze dne 28. února 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2725/2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, |
|
d) |
směrnice Rady 2001/55/ES (4) ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími, |
|
e) |
směrnice Rady 2003/9/ES (5) ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, |
|
f) |
směrnice Rady 2003/86/ES (6) ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny, v rozsahu, v němž jsou dotčena ustanovení o uprchlících, |
|
g) |
směrnice Rady 2004/83/ES (7) ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany, |
…
…
…
Priorita 2
Příprava provádění zásad a opatření stanovených ve směrnici Rady o minimálních normách pro postup členských států při přiznávání či odnímání postavení uprchlíka v členských státech, která bude přijata v roce 2005,
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
Priorita 3
Provádění akcí, jejichž cílem je zlepšení kvality postupů pro přezkoumání nároků na mezinárodní ochranu v členských státech, například prostřednictvím:
|
— |
dosažení jednotného postupu pro posuzování nároku na mezinárodní ochranu; |
|
— |
posílení sestavení, hodnocení a efektivního využití informací o zemích nebo regionech původu; |
|
— |
strategií, které se týkají konkrétních tlaků na azylové systémy a kapacity členských států pro přijímání, jež jsou kromě jiného podmíněny jejich geografickou polohou; |
|
— |
nezávislých, kvantitativních přezkumů azylových systémů v členských státech, které se uskuteční ve spolupráci s orgány pro azylové záležitosti; |
|
— |
zvýšení kvality prvoinstančních rozhodnutí, aby se urychlily celkové postupy a zajistila pevná konečná rozhodnutí; |
|
— |
akcí na posílení integrity azylových systémů členských států, zejména prostřednictvím dobrovolného návratu způsobilých osob; |
|
— |
strategií, které povedou ke zjištění a zvládání případů, ve kterých může být přiměřený zjednodušený nebo zrychlený postup nebo konkrétní opatření pro přijímání. |
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
Priorita 4
Provádění opatření, která se týkají žadatelů o azyl, uprchlíků nebo příjemců dočasné či doplňkové ochrany, nezletilých osob, z hlediska zásady nejlepších zájmů dítěte.
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
Priorita 5 (nepovinná)
Pro členské státy, které zavedly nebo chtějí zavést programy znovuusídlení, akce, které se týkají zejména přijímání a orientace osob připuštěných do členských států v rámci takových programů a řízení takových programů.
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
5. STRATEGIE PRO DOSAŽENÍ TĚCHTO CÍLŮ
|
a) |
Představte odpovídající strategii pro dosažení výše uvedených cílů (4) a stanovte priority pro jejich dosažení. Stručně popište druh plánované akce na provedení těchto priorit. Jak se tyto požadavky dotýkají výše uvedených priorit? … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … … |
|
b) |
Popište konzultace uskutečněné s vhodnými partnery podle čl. 13 odst. 3 písm. a) rozhodnutí 2004/904/ES. … … … … … … |
6. SLUČITELNOST S JINÝMI NÁSTROJI
Uveďte, zda a jakým způsobem je tato strategie slučitelná s jinými regionálními a celostátními nástroji a nástroji Společenství.
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
7. ORIENTAČNÍ FINANČNÍ PLÁN
Vypracujte orientační finanční plán, který stanoví pro každý rok a pro každou akci navrhovaný finanční příspěvek fondu a také celkovou částku veřejného a/nebo soukromého spolufinancování.
Orientační finanční plán (tříleté období víceletého programu)
|
|
Veřejné přidělené prostředky |
Soukromé |
Celkem |
||||
|
Společenství (EFU) |
Stát |
Regiony |
Místní orgány |
||||
|
Přijímání a azylová řízení |
Celkem |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
2005 |
|
|
|
|
|
0,00 |
|
|
2006 |
|
|
|
|
|
0,00 |
|
|
2007 |
|
|
|
|
|
0,00 |
|
|
Začlenění |
Celkem |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
2005 |
|
|
|
|
|
0,00 |
|
|
2006 |
|
|
|
|
|
0,00 |
|
|
2007 |
|
|
|
|
|
0,00 |
|
|
Dobrovolný návrat |
Celkem |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
2005 |
|
|
|
|
|
0,00 |
|
|
2006 |
|
|
|
|
|
0,00 |
|
|
2007 |
|
|
|
|
|
0,00 |
|
|
Technická pomoc |
Celkem |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
2005 |
|
|
|
|
|
0,00 |
|
|
2006 |
|
|
|
|
|
0,00 |
|
|
2007 |
|
|
|
|
|
0,00 |
|
|
Celkem |
|
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
2005 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
|
2006 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
|
2007 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
Viz článek 15 tohoto rozhodnutí.
8. VIDITELNOST SPOLUFINANCOVÁNÍ EVROPSKÝM FONDEM PRO UPRCHLÍKY
Financování v Evropského fondu pro uprchlíky musí být zřetelně viditelné u všech aktivit, které souvisejí s akcemi financovanými v rámci programu. Mezi způsoby zajištění viditelnosti patří:
|
— |
Umístění loga EU a údaj o spolufinancování Evropským fondem pro uprchlíky na všech materiálech, které vnitrostátní příslušný orgán vypracuje pro provádění vnitrostátního programu (výzvy k předkládání návrhů projektů, pokyny, formuláře žádostí, dopisy žadatelům atd.) |
|
— |
Informování všech příjemců projektu o spolufinancování Evropským fondem pro uprchlíky |
|
— |
Umístění loga EU na veškeré vybavení nakoupené pro projekt |
|
— |
Umístění loga EU a údaj o spolufinancování Evropským fondem pro uprchlíky na všech příslušných publikačních materiálech, letácích, záhlaví dopisů, při práci s veřejností atd. |
|
— |
Umístění loga EU a údaj o spolufinancování Evropským fondem pro uprchlíky v prostorách příjemců grantu (např. na stěnách kanceláří, vchodech atd.) |
|
— |
Informování posluchačů o spolufinancování Evropským fondem pro uprchlíky, jsou-li projekty zmiňovány na seminářích či konferencích |
Při spolufinancování Evropským fondem pro uprchlíky by se měla použít následující poznámka: „Projekt spolufinancovaný Evropským fondem pro uprchlíky“.
Logo EU lze stáhnout ze stránky: http://europa.eu.int/abc/symbols/emblem/index_en.htm
Veškeré publikace, které odkazují na spolufinancování Evropským fondem pro uprchlíky, musí uvádět, že publikace odráží názor autora a že Komise neodpovídá za jakékoli použití v ní uvedených informací.
(1) Úř. věst. L 50, 25.2.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1.
(3) Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 1.
(4) Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12.
(5) Úř. věst. L 31, 6.2.2003, s. 18.
(6) Úř. věst. L 251, 3.10.2003, s. 12.
(7) Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 12.
Příloha i)
návrhu ročního programu pro rok 2005
Popis systému řízení a kontroly zavedeného členským státem pro provádění EFU II
S ohledem na odpovědnost členského státu při řízení projektů podporovaných Evropským fondem pro uprchlíky v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. c) rozhodnutí 2004/904/ES popište systém provádění zavedený za účelem a) zajištění koordinace a soudržnosti akcí, b) výběru projektů a zajištění transparentnosti výběrového řízení a c) řízení, sledování, kontroly, hodnocení a auditu projektů.
Systém provádění musí zachovávat prováděcí pravidla přijatá Komisí podle čl. 13 odst. 5 rozhodnutí 2004/904/ES.
Při popisu systému provádění použijte dotazník připojený v příloze i). Zašlete tento dotazník spolu s návrhem ročního programu pro rok 2005.
Aktualizovaný popis systémů řízení a kontroly by se měl Komisi poskytnout, kdykoli dojde k podstatným změnám systémů a postupů.
Datum:
1. RÁMEC AKCE
1.1. Právní rámec
(Uveďte právní předpisy a vnitrostátní pravidla, která se použijí na postupy řízení a kontroly pro akce Evropského fondu pro uprchlíky)
Vnitrostátní právní předpisy použitelné na řízení Evropského fondu pro uprchlíky
…
…
…
…
…
…
Zvláštní vnitrostátní pravidla přijatá pro řízení Evropského fondu pro uprchlíky
…
…
…
…
…
1.2. Příslušný orgán a orgán, na který jsou úkoly přeneseny
Příslušný orgán ve smyslu článku 13 rozhodnutí 2004/904/ES
(připojte úřední dokument, ve kterém je dotyčný veřejný subjekt jmenován za „příslušný orgán“ pro řízení Evropského fondu pro uprchlíky)
Název: …
Adresa: …
Jméno odpovědné osoby: …
Kontaktní osoba: …
Funkce kontaktní osoby: …
Tel.: …
Fax: …
E-mail: …
Případně orgán, na který jsou úkoly přeneseny, ve smyslu článku 13 rozhodnutí 2004/904/ES
(připojte úřední dokument, kterým příslušný orgán přenesl odpovědnost za provádění akcí Evropského fondu pro uprchlíky na prostředníka)
Název: …
Adresa: …
Jméno odpovědné osoby: …
Kontaktní osoba: …
Funkce kontaktní osoby: …
Tel.: …
Fax: …
E-mail: …
2. STRUKTURA A ZDROJE PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU/ORGÁNU, NA KTERÝ JSOU ÚKOLY PŘENESENY
Připojte podrobný organigram se stručným popisem funkcí. Bylo-li provádění akcí Evropského fondu pro uprchlíky přeneseno na jiný orgán, připojte organigram a stručný popis funkcí orgánu, na který jsou úkoly přeneseny.
2.1. Status příslušného orgánu/orgánu, na který jsou úkoly přeneseny
Jaký je právní status příslušného orgánu?
|
|
Veřejný subjekt |
|
Veřejnoprávní subjekt či agentura |
Jaký je právní status orgánu, na který jsou úkoly přeneseny?
|
|
Veřejný subjekt |
|
Veřejnoprávní subjekt či agentura |
|
|
Soukromý subjekt |
|
Jiný (upřesněte) … |
2.2. Seznam zaměstnanců
Příslušný orgán (klíčoví zaměstnanci zapojení do řízení finančních prostředků Evropského rozvojového fondu)
|
Funkce |
Jméno |
Status |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Případně orgán, na který jsou úkoly přeneseny
|
Funkce |
Jméno |
Status |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2.3. Využívání externích subjektů
(upřesněte, zda příslušný orgán/prostředník využívá externí subjekty k provádění jednoho nebo více úkolů, které mu byly svěřeny, a případně upřesněte ujednání učiněná za tímto účelem)
…
…
…
…
3. POPIS POVINNOSTÍ, JEŽ TVOŘÍ NEDÍLNOU SOUČÁST SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ A KONTROLY
3.1. Rozdělení úkolů
|
Úkoly |
Oddělení/Útvary/Odpovědné osoby |
|
Příprava národního víceletého a ročního programu |
|
|
Zveřejňování výzev k podávání návrhů (granty) |
|
|
Příjem a registrace návrhů |
|
|
Administrativní analýza návrhů (způsobilost) |
|
|
Finanční analýza návrhů |
|
|
Hodnocení návrhů |
|
|
Technická analýza návrhů |
|
|
Výběr návrhů (rozhodnutí) |
|
|
Oznámení rozhodnutí žadatelům o grant |
|
|
Příprava souvisejících dohod o grantech |
|
|
Podepsání dohod o grantech |
|
|
Sledování provádění projektů |
|
|
Příjem žádostí o platby/faktur |
|
|
Analýza žádostí o platby/faktur příjemců |
|
|
Schválení plateb |
|
|
Kontrola projektů (1) |
|
|
Platby |
|
|
Příprava a zveřejnění výzvy k podávání nabídek |
|
|
Příjem a registrace nabídek |
|
|
Administrativní analýza nabídek |
|
|
Finanční analýza nabídek |
|
|
Technická analýza nabídek |
|
|
Nabídkové řízení |
|
|
Podepsání smluv |
|
|
Návrh roční zprávy o provádění |
|
|
Návrh prohlášení o výdajích vypracovaný členským státem a zaslaný Evropské komisi |
|
|
Návrh žádostí o platby vypracovaný členským státem a zaslaný Evropské komisi |
|
|
Zaslání žádostí o platby z členského státu Evropské komisi |
|
|
Audit systémů řízení (2) |
|
|
Hodnocení (1) |
|
3.2. Oddělení povinností
(jsou-li povinnosti týkající se řízení, plateb a kontroly prováděny v rámci téhož oddělení (útvaru), uveďte, jak jsou tyto aktivity zřetelně odděleny)
…
…
…
…
…
…
…
Zaznamenávání příjmů a výdajů Evropského fondu pro uprchlíky do účetnictví
3.2.1. Účetní postupy
Jaký účetní nástroj se použije pro zaznamenání položek Evropského fondu pro uprchlíky?
|
|
Specifická rozpočtová linie v rozpočtu členského státu |
|
Nerozpočtový bod |
|
|
Konkrétní zvláštní bankovní účet |
|
Jiné (upřesněte) … |
3.2.2. Popis okruhu, kterým jsou finanční prostředky dány k dispozici a zaslány z účtu v členském státě, na který byly vyplaceny, na specifický účet konečného příjemce
|
Úrovně |
Název účtu |
Odpovědná osoba |
|
|
|
|
|
|
|
Dojití finančních prostředků vyplacených ze strany ES |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Konečný příjemce |
|
|
Je okruh pro schválení plateb Evropského fondu pro uprchlíky podobný okruhu pro platby uskutečněné v rámci rozpočtu členského státu?
|
|
Ano |
|
Ne |
Pokud ne, popište rozdíly s uvedením důvodů, na kterých se zakládají:
…
…
…
…
…
…
3.2.3. Popis pravidel (používají-li se) pro převedení položek Evropského fondu pro uprchlíky a státních položek spolufinancování při vyplácení veřejných prostředků
…
…
…
…
…
…
…
…
4. ANALÝZA PROCESU ŘÍZENÍ – POPIS OKRUHŮ A POSTUPŮ
4.1. Příprava víceletého a ročního programu
Kdo připravuje víceletý a roční program předkládaný Komisi?
…
…
…
…
Jakým způsobem jsou finanční plány začleněny do těchto programů?
…
…
…
…
…
…
Jsou součástí těchto příprav kontakty s příslušnými partnery pro vypracování víceletého pracovního programu nebo potenciálními příjemci před vypracováním ročního programu (výzva k vyjádření zájmu, výzva k podávání návrhů, nabídková řízení)?
…
…
…
…
4.2. Výzvy k podávání návrhů a výběr návrhů/nabídková řízení
Byly dokumenty (manuály, oběžníky, průvodce pro postupy) stanovící níže popsané postupy přijaty příslušným orgánem/orgánem, na který jsou úkoly přeneseny?
|
Ano |
|
Ne |
|
4.2.1. Vypracování výzev k podávání návrhů/výzvy k podávání nabídek
|
— |
Příprava a ověření výzvy k podávání návrhů/výzvy k podávání nabídek
|
|
— |
Kdo je konzultován před uzavřením výzvy k podávání návrhů/výzvy k podávání nabídek?
|
4.2.2. Zveřejnění výzvy k podávání návrhů/výzvy k podávání nabídek
|
Byla učiněna opatření Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
|
— |
Ujednání o zveřejnění: |
||
|
|
— |
vnitrostátní úřední věstník a Úřední věstník EU (požaduje-li to řízení o zadávání zakázek) |
|
|
|
— |
zvláštní internetové stránky |
|
|
|
— |
obecný tisk |
|
|
|
— |
specializovaný tisk |
|
|
|
— |
brožury a letáky |
|
|
— |
Jiné |
(upřesněte) … |
|
4.2.3. Pomoc žadatelům při přípravě návrhů/nabídek(t.j. dokumenty nebo služby vysvětlující výzvy k podávání návrhů/nabídek, např. průvodce pro žadatele atd.)
|
Byla učiněna opatření Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
Dokumenty, které mají být připojeny |
|
|
|
|
Stávající dokumenty nebo návrhy |
4.2.4. Příjem a registrace návrhů/nabídkových dokumentů
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
|
— |
Příjem návrhů/nabídek se potvrzuje:
|
|
— |
Ověření souladu s datem odeslání/přijetí a skutečnosti, že obdržené návrhy/nabídkové dokumenty jsou úplné:
|
4.2.5. Analýza návrhů/nabídkových dokumentů
|
a) |
Administrativní analýza (informace o žadatelích, kontrolách, kritériích způsobilosti atd.)
|
|
b) |
Technická analýza (analýza s ohledem na kritéria výběru a přidělení, jak jsou vymezena ve výzvě k podávání návrhů/zadávacích podmínkách)
Byla vymezena přesná kritéria výběru a přidělení?
Pokud ano, jsou stanovena v dokumentu (analytickém kontrolním seznamu atd.)?
|
|
c) |
Finanční analýza
Byla vymezena přesná kritéria (referenční hodnoty/stropy podle typu výdaje)?
Pokud ano, jsou stanovena v dokumentu (kontrolním seznamu atd.)?
|
4.2.6. Vztah k ostatním iniciativám nebo programům Společenství
Provádějí se kontroly, zda nedochází k případnému překrývání s akcemi/projekty financovanými ve vašem členském státě v rámci iniciativ nebo programů Společenství, např. EQUAL?
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
4.2.7. Hodnocení a výběr návrhů/nabídkové řízení
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
(Popište strany (interní hodnocení, externí posuzovatelé, hodnotící výbory), které se účastní posuzování předložených návrhů/nabídek)
…
…
…
…
…
4.2.8. Rozhodnutí o výběru/zamítnutí návrhů/nabídek
Kdo je oficiálně příslušný pro rozhodnutí, zda vybrat či zamítnout návrhy?
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
4.2.9. Oznámení o rozhodnutí zamítnout návrhy/nabídky
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
Je dopis s oznamující zamítnutí odeslán žadateli/účastníku?
|
Ano |
|
Ne |
|
Jsou v dopise uvedeny důvody zamítnutí?
|
Ano |
|
Ne |
|
4.2.10. Přijetí projektu/rozhodnutí o financování/výběru nabídky.
Účetní postupy pro vybrané projekty
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
Kdo podepisuje dohodu o financování/rozhodnutí o výběru nabídky jménem příslušného orgánu/orgánu, na který jsou úkoly přeneseny?
(připojte kopii vzorové dohody a vzorové zprávy zaslané příjemcům)
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
Dokumenty, které mají být připojeny |
|
|
|
|
Vzor dohody(dohod) o financování |
4.3. Správa a vyplácení grantu
4.3.1. Platební ujednání vymezená v dohodě (dohodách) o financování s příjemcem
|
Platba |
Částka (% z celkového množství) |
Platební podmínky (zprávy požadované od příjemců) |
Plánované datum (ve vztahu k ukončení projektu) |
|
První předběžné financování |
|
|
|
|
Druhé předběžné financování |
|
|
|
|
Zůstatek |
|
|
|
Byly pro účely využití ze strany příjemců vypracovány vzorové zprávy o pokroku a závěrečné zprávy o posouzení? (připojte vzor zpráv o pokroku a zpráv o posouzení)
|
Ano |
|
Ne |
|
Byly pro účely využití ze strany příjemců vypracovány vzorové finanční zprávy/žádosti o platbu? (připojte vzor finančních zpráv a žádostí o platbu)
|
Ano |
|
Ne |
|
4.3.2. Sledování provádění projektu
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
Zahrnuje toto sledování kontrolní návštěvy na místě?
|
Ano |
|
Ne |
|
Pokud ano, jaká opatření se použijí (četnost, kontroly činností projektu/finančních aspektů atd.)?
…
…
…
…
4.3.3. Přijetí a analýza žádostí o platbu předložených podle projektů
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
Zahrnuje analýza žádostí o platbu následující kontroly?
|
|
První předběžné financování (Ano/Ne) |
Druhé předběžné financování (Ano/Ne) |
Konečná platba (Ano/Ne) |
|
Zda požadovaná částka souhlasí s částkou uvedenou v dohodě |
|
|
|
|
Zda je žadatel správná osoba a zda je platný bankovní účet, na který mají být finanční prostředky vyplaceny |
|
|
|
|
Zda byl projekt ukončen v souladu s ustanoveními dohody o financování |
|
|
|
|
Vyčerpávající, podrobný výčet výdajů projektu |
|
|
|
|
Kontrola výpočtů v prohlášení příjemce o výdajích |
|
|
|
|
Zda udávané výdaje souhlasí s plánovaným rozpočtem |
|
|
|
|
Podklady pro udávané výdaje |
|
|
|
|
Procento uváděných zkontrolovaných výdajů v podkladech: … % |
|
|
|
|
Osvědčení výdajů externím subjektem (účetní, auditor atd.) |
|
|
|
|
Zda uváděné výdaje souhlasí s pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise … |
|
|
|
4.3.4. Počáteční platba/inkaso od příjemců
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
4.3.5. Platební příkaz/příkaz k inkasu
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
4.3.6. Provedení platby/inkasu
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
Zahrnuje provedení platby/inkasa následující kontoly?
|
|
První předběžné financování Záloha (Ano/Ne) |
Druhé předběžné financování Meziplatba (Ano/Ne) |
Konečná platba (Ano/Ne) |
|
Existence platného právního závazku pro projekt (dohoda o financování) |
|
|
|
|
Platné povolení platebního příkazu/příkazu k inkasu (kontrolní seznam) |
|
|
|
|
Oprávněnou osobou řádně podepsaný platební příkaz/příkaz k inkasu |
|
|
|
|
Přesný právní status a bankovní údaje příjemce |
|
|
|
|
Správný účetní záznam pro vyžádanou platbu/inkaso |
|
|
|
4.3.7. Platební prostředky
Jak jsou příjemcům poskytovány platby?
|
Bankovním převodem |
|
Šekem |
|
Jinak |
|
4.3.8. Sledování inkasa
(Jaká jsou provedena opatření pro sledování a zajištění zpětné úhrady příkazů k inkasu vydaných pro projekty?)
…
…
…
…
…
…
…
…
4.3.9. Postupy pro přerozdělení finančních prostředků, které byly zpět uhrazeny v rámci Evropského fondu pro uprchlíky (ve vhodných případech)
…
…
…
…
…
…
…
…
4.4. Prohlášení o výdajích a žádosti o platbu z členského státu
4.4.1. Prohlášení o výdajích
Který útvar/subjekt vypracuje prohlášení o výdajích zaslané Evropské komisi?
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
Který orgán osvědčuje prohlášení o výdajích zaslané Evropské komisi?
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Jednotlivec/subjekt/Příslušný útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
4.4.2. Žádost o platbu
Který útvar vypracuje žádost o platbu zaslanou Evropské komisi (článek …)?
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
5. KONTROLY A AUDIT
5.1. Útvary odpovědné za kontroly projektu (jak je definováno v čl. 25 písm. a))
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar (3) |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
5.2. Znaky kontrol projektu
|
Ukazatele |
Ano |
Ne |
|||
|
Struktura kontrol: |
|||||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
Počet osob provádějících kontroly |
|
|
|||
|
Typy kontrol: |
|||||
|
Kontroly založené na analýze rizik? |
|||||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
|
|
|||
|
Roční program se vypracuje při zohlednění metod výběru vzorků definovaných v článku 7 |
|
|
|||
Činnosti kontroly zahrnují:
|
|
Ano |
Ne |
|
Zajištění toho, že postupy pro výběr projektu jsou dodrženy |
|
|
|
Kontrolu toho, že cíle projektu souhlasí s cíli stanovenými ve vnitrostátním prováděcím programu Evropského fondu pro uprchlíky |
|
|
|
Kontrolu toho, že výdaje převedené příjemci finančních prostředků souhlasí s podklady |
|
|
|
Kontrolu toho, že výdaje odpovídají požadavkům Společenství, požadavkům specifikovaným v průběhu vnitrostátního výběrového řízení, podmínkám smlouvy nebo nástrojům zajišťujícím financování a skutečně provedeným pracím |
|
|
|
Kontrolu toho, že spolufinancování ze strany jednotlivého státu je skutečně zajištěno |
|
|
|
Kontrolu souladu s postupy a okruhy vymezenými příslušným orgánem/prostředníkem, pokud jde o analýzu, povolení a provádění plateb příjemcům |
|
|
|
Kontrolu, že částky finančních prostředků zachovávají meze stanovené v článku 23 rozhodnutí 2004/904/ES |
|
|
|
Kontrolu toho, že finanční prostředky byly skutečně vyplaceny příjemcům |
|
|
|
Kontrolu pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky |
|
|
|
Kontrolu, že uznané výdaje a příjmy projektu souhlasí s částkami výdajů a příjmů uvedených příslušným orgánem v prohlášení o výdajích, které bylo předloženo Evropské komisi |
|
|
5.3. Následná fáze kontrol
|
a) |
Komu jsou zprávy zasílány?
|
|
b) |
Co následuje v případě těchto zpráv?
|
5.4. Audit příslušného orgánu/prostředníka
Je příslušný orgán/prostředník předmětem auditu?
|
Ano |
|
Ne |
|
Které útvary nebo orgány mají pravomoc provádět tento audit?
|
|
útvar vnitřního auditu příslušného orgánu/prostředníka |
|
|
útvar auditu jiného subjektu |
|
|
vnitrostátní orgán pro audit (Účetní dvůr) |
Byl audit uvedeného typu prováděn od vstupu rozhodnutí Rady 2004/904/ES v platnost?
|
Ano |
|
Ne |
|
Pokud ano:
Kdy? …
Kterým orgánem? …
Je k dispozici zpráva (zprávy)? …
Jaká opatření byla učiněna na základě této zprávy?
…
…
…
…
…
…
…
6. POMŮCKA PRO AUDIT SE ZAMĚŘENÍM NA FINANČNÍ TOKY
Kde jsou uchovávány následující dokumenty?
|
Dokumenty |
Odpovědné oddělení/útvar |
Po jak dlouhou dobu? |
|
Národní víceletý a roční program |
|
|
|
Rozhodnutí Evropské komise o víceletém a ročním programu |
|
|
|
Výzva k podávání návrhů/výzva k podávání nabídek |
|
|
|
Podklady týkající se žadatele/Podklady týkající se smlouvy |
|
|
|
Administrativní, technická a finanční analýza obdržených návrhů (hodnotící schémata) a zprávy hodnotícího výboru |
|
|
|
Rozhodnutí o financování nebo zamítnutí |
|
|
|
Dohoda o financování projektu |
|
|
|
Rozhodnutí o finančních závazcích odpovídající projektům |
|
|
|
Zprávy o pokroku a konečné zprávy předložené příjemci finančních prostředků |
|
|
|
Finanční zprávy a žádosti o platbu předložené podle financovaných projektů |
|
|
|
Podklady pro výdaje a příjmy financovaných projektů |
|
|
|
Povolení platby/inkasa pro finanční prostředky (kontrolní seznam) |
|
|
|
Platební příkazy/příkazy k inkasu pro finanční prostředky |
|
|
|
Doklad o zaplacení/inkasu finančních prostředků |
|
|
|
Zprávy o kontrolách prováděných v případě projektů |
|
|
|
Zprávy o kontrolách systémů řízení a kontroly prováděných na vnitrostátní úrovni |
|
|
|
Prohlášení o výdajích zaslané Evropské komisi |
|
|
|
Žádosti o platbu zaslané Evropské komisi |
|
|
|
Konečná zpráva o provádění zaslaná Evropské komisi |
|
|
|
Doklad o platbě obdržené od Evropské komise |
|
|
7. HODNOCENÍ
7.1. Útvary odpovědné za hodnocení
|
Byla učiněna opatření? Ano/Ne/Nepoužije se |
Odpovědný subjekt/Útvar (4) |
Forma řízení (manuál, oběžník, průvodce pro postupy, kontrolní seznamy atd.) |
|
|
|
|
7.2. Časový rozvrh hodnocení
Jak často musejí být hodnoceny akce Evropského fondu pro uprchlíky?
|
|
Hodnocení v polovině období |
|
Konečné hodnocení |
7.3. Ukazatele
Byly ukazatele zavedeny za účelem sledování a hodnocení projektů a vnitrostátních programů a jsou shromažďovány v průběhu fáze řízení?
|
Ano |
|
Ne |
|
Byly zavedeny podrobné ukazatele pro každý typ akce podle článků 4, 5, 6 a 7 rozhodnutí 2004/904/ES?
|
|
Ukazatele pro zdroje a ukončení projektu (pokud ano, označte X) |
Ukazatele pro ukončení akce (pokud ano, označte X) |
Ukazatele pro výsledek akce (pokud ano, označte X) |
Ukazatele pro dopad akce (pokud ano, označte X) |
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
(1) Uveďte případné externí konzultanty.
(2) Pozn.: Ověření musí být provedena příslušným orgánem nebo na jeho zodpovědnost (externími auditory, veřejnými subjekty) pro účely kontroly (čl. 25 písm. a)), tzn. že nesmí být přímo spojena se sledováním každodenního řízení projektu (analýz a rozhodnutí, žádostí o platby) atd.
(3) Uveďte rovněž případy, kdy kontroly obvykle prováděl externí subjekt.
(4) Případně uveďte také externí konzultanty.
PŘÍLOHA 2
EVROPSKÝ FOND PRO UPRCHLÍKY
NÁVRH ROČNÍHO PROGRAMU PRO ROK 2005
1. ČLENSKÝ STÁT
…
2. OBECNÁ PRAVIDLA PRO VÝBĚR PROJEKTŮ, KTERÉ BUDOU FINANCOVÁNY NA ZÁKLADĚ ROČNÍHO PROGRAMU
Jsou obecná pravidla pro výběr projektů, které budou financovány na základě ročního programu, v souladu s pravidly stanovenými ve víceletém programu? Pokud ne, uveďte níže podrobnosti o veškerých změnách.
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
3. AKCE
3.1. Akce A): Podmínky přijímání a azylové řízení
|
i. |
Požadavky ospravedlňující provádění akce … … |
|
ii. |
Účel akce … … |
|
iii. |
Plán financování (1)
|
|
iv. |
Harmonogram (Data začátku by u projektů měla být v období mezi 1. lednem a 31. prosincem roku programu. Data začátku by u projektů v rámci programu pro rok 2005 měla být výjimečně v období mezi 1.1.2005 a 30.6.2006. Pro roční program na rok 2005 mohou být výdaje projektu způsobilé od 1. ledna 2005)Datum začátku: … Datum ukončení: … |
|
v. |
Akce, které mají být provedeny (operativní náčrt) Viz akce podrobně uvedené podle článku 5 rozhodnutí 2004/904/ES |
|
vi. |
Cílové skupiny Osoby vymezené podle článku 3 rozhodnutí 2004/904/ES o Evropském fondu pro uprchlíky (upřesněte právní status) |
|
vii. |
Příjemci grantu (nevládní organizace, federální, vnitrostátní, regionální nebo místní orgány, ostatní neziskové organizace …) |
|
viii. |
Zúčastněné vnitrostátní orgány Upřesněte, zda se účastní jiný než příslušný orgán podle článku 13 rozhodnutí o Evropském fondu pro uprchlíky |
|
ix. |
Očekávané kvantifikované výsledky Seznam příkladů, který je níže podrobně uveden, je ilustrativní a nikoli vyčerpávající:
|
|
x. |
Viditelnost spolufinancování Evropským fondem pro uprchlíky Popište mechanismy pro zajištění viditelnosti financování Evropským fondem pro uprchlíky u všech aktivit provázaných s projekty financovanými v rámci tohoto opatření. … … |
|
xi. |
Doplňkovost s obdobnými akcemi financovanými jinými nástroji a přidaná hodnota k vnitrostátním opatřením Doložte, že navrhované akce jsou plně začleněny a koordinovány s obdobnými akcemi financovanými ostatními vnitrostátními nástroji nebo nástroji Společenství a že jsou rovněž doplňkové k vnitrostátním akcím a nenahrazují je. … … |
3.2. Akce B): Začlenění osob uvedených v článku 3 rozhodnutí 2004/904/ES, jejichž pobyt v členském státě je trvalý a stálý
|
i. |
Požadavky ospravedlňující provádění akce … … |
|
ii. |
Účel akce … … |
|
iii. |
Plán financování (2)
|
|
iv. |
Harmonogram (Data začátku by u projektů měla být v období mezi 1. lednem a 31. prosincem roku programu. Data začátku by u projektů v rámci programu pro rok 2005 měla být výjimečně v období mezi 1.1.2005 a 30.6.2006. Pro roční program na rok 2005 mohou být výdaje projektu způsobilé od 1. ledna 2005)Datum začátku: … Datum ukončení: … |
|
v. |
Akce, které mají být provedeny (operativní náčrt) Viz akce podrobně uvedené podle článku 6 rozhodnutí 2004/904/ES. … … … … … |
|
vi. |
Cílové skupiny Osoby uvedené v článku 3 rozhodnutí o Evropském fondu pro uprchlíky, jejichž pobyt v členském státě je trvalý a stálý (upozornění: zahrnuti by neměli být uchazeči o azyl ani nelegální či jiní migranti). |
|
vii. |
Příjemci grantu (nevládní organizace, federální, vnitrostátní, regionální nebo místní orgány, ostatní neziskové organizace …). |
|
viii. |
Zúčastněné vnitrostátní orgány Upřesněte, zda se účastní jiný než příslušný orgán podle článku 13 rozhodnutí 2004/904/ES o Evropském fondu pro uprchlíky. |
|
ix. |
Očekávané kvantifikované výsledky Seznam příkladů, který je níže podrobně uveden, je ilustrativní a nikoli vyčerpávající:
|
|
x. |
Viditelnost spolufinancování Evropským fondem pro uprchlíky Popište mechanismy pro zajištění viditelnosti financování Evropským fondem pro uprchlíky u všech aktivit provázaných s projekty financovanými v rámci tohoto opatření. … … … … … |
|
xi. |
Doplňkovost s obdobnými opatřeními financovanými jinými nástroji a přidaná hodnota k vnitrostátním opatřením Členské státy by měly doložit, že navrhovaná opatření jsou plně začleněna a koordinována s obdobnými akcemi financovanými ostatními vnitrostátními nástroji nebo nástroji Společenství a že jsou rovněž doplňková k vnitrostátním akcím a nenahrazují je. … … … … … |
3.3. Akce C): Dobrovolný návrat osob uvedených v článku 3 rozhodnutí 2004/904/ES, pokud nezískaly novou státní příslušnost a neopustily území daného členského státu
|
i. |
Požadavky ospravedlňující provádění akce … … |
|
ii. |
Účel akce … … |
|
iii. |
Plán financování (3)
|
|
iv. |
Harmonogram (Data začátku by u projektů měla být v období mezi 1. lednem a 31. prosincem roku programu. Data začátku by u projektů v rámci programu pro rok 2005 měla být výjimečně v období mezi 1.1.2005 a 30.6.2006. Pro roční program na rok 2005 mohou být výdaje projektu způsobilé od 1. ledna 2005)Datum začátku: … Datum ukončení: … |
|
v. |
Akce, které mají být provedeny (operativní náčrt) Viz akce podrobně uvedené podle článku 7 rozhodnutí 2004/904/ES. … … … … … |
|
vi. |
Opatření následující po návratu Popište systém vypracovaný pro sledování a následná opatření po dobrovolném návratu. |
|
vii. |
Cílové skupiny Osoby uvedené v článku 3 rozhodnutí o Evropském fondu pro uprchlíky, pokud nezískaly novou státní příslušnost (naturalizované osoby) a neopustily území daného členského státu (upřesněte). |
|
viii. |
Příjemci grantu (nevládní organizace, federální, vnitrostátní, regionální nebo místní orgány, ostatní neziskové organizace …). |
|
ix. |
Zúčastněné vnitrostátní orgány Upřesněte, zda se účastní jiný než příslušný orgán podle článku 13 rozhodnutí 2004/904/ES o Evropském fondu pro uprchlíky. |
|
x. |
Očekávané kvantifikované výsledky Seznam příkladů, který je níže podrobně uveden, je ilustrativní a nikoli vyčerpávající:
|
|
xi. |
Viditelnost spolufinancování Evropským fondem pro uprchlíky Popište mechanismy pro zajištění viditelnosti financování Evropským fondem pro uprchlíky u všech aktivit provázaných s projekty financovanými v rámci tohoto opatření. … … … … … |
|
xii. |
Doplňkovost s obdobnými akcemi financovanými jinými nástroji a přidaná hodnota k vnitrostátním akcím Členské státy by měly doložit, že navrhované akce jsou plně začleněny a koordinovány s obdobnými akcemi financovanými ostatními vnitrostátními (i regionálními a místními) nástroji nebo nástroji Společenství a že jsou rovněž doplňkové k vnitrostátním akcím a nenahrazují je. |
4. TECHNICKÁ POMOC
|
i. |
Požadavky ospravedlňující využití technické pomoci Podrobný popis dostupných zdrojů a dalších potřeb, které vyžaduje provádění programu Evropského fondu pro uprchlíky … … |
|
ii. |
Účel technické pomoci (článek 18 rozhodnutí 2004/904/ES) … … |
|
iii. |
Plán financování (4)
|
|
iv. |
Harmonogram (Data začátku by u opatření technické pomoci měla být v období mezi 1. lednem a 31. prosincem roku programu. Data začátku by u projektů v rámci programu pro rok 2005 měla být výjimečně v období mezi 1.1.2005 a 30.6.2006. Pro roční program na rok 2005 mohou být výdaje projektu způsobilé od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2006)Datum začátku: … Datum ukončení: … |
|
v. |
Akce, které mají být provedeny (operativní náčrt) Akce na pokrytí technické a správní pomoci týkající se přípravy, sledování a hodnocení akcí programu, například:
|
|
vi. |
Postup při zadávání zakázek Orgán veřejné moci provádějící program Evropského fondu pro uprchlíky (a ostatní provádějící subjekty, které se účastní provádění, je-li jejich účast významná). Upřesněte zejména, podle kterých postupů při zadávání zakázek se mají spravovat výdaje na technickou pomoc. |
|
vii. |
Zúčastněné vnitrostátní orgány Upřesněte, jedná-li se o jiný než příslušný orgán podle článku 13 rozhodnutí o Evropském fondu pro uprchlíky. |
|
viii. |
Očekávané kvantifikované výsledky např.:
|
|
ix. |
Viditelnost spolufinancování Evropským fondem pro uprchlíky Financování Evropským fondem pro uprchlíky musí být zřetelně viditelné u všech aktivit, které souvisejí s projekty financovanými v rámci tohoto opatření. |
|
x. |
Doplňkovost s obdobnými opatřeními financovanými jinými nástroji a přidaná hodnota k vnitrostátním opatřením Členské státy by měly doložit, že navrhovaná opatření jsou plně začleněna a koordinována s obdobnými opatřeními financovanými ostatními vnitrostátními nástroji, nástroji Společenství nebo mezinárodními nástroji a že jsou rovněž doplňková k vnitrostátním akcím a nenahrazují je. |
5. ORIENTAČNÍ CELKOVÝ FINANČNÍ PLÁN PRO ROK (5)
|
Přidělené prostředky Evropského fondu pro uprchlíky |
A |
0,00 EUR |
0,00 % |
|
Přidělené prostředky státu |
B |
0,00 EUR |
0,00 % |
|
Přidělené prostředky regionů |
C |
0,00 EUR |
0,00 % |
|
Přidělené prostředky místních orgánů |
D |
0,00 EUR |
0,00 % |
|
Vnitrostátní přidělené prostředky |
E = B+C+D |
0,00 EUR |
0,00 % |
|
Veřejné přidělené prostředky celkem |
F = A+E |
0,00 EUR |
0,00 % |
|
Soukromé přidělené prostředky |
G |
0,00 EUR |
0,00 % |
|
Náklady celkem |
H = F+G |
0,00 EUR |
0,00 % |
(1) Viz článek 15 tohoto rozhodnutí.
(2) Viz článek 15 tohoto rozhodnutí.
(3) Viz článek 15 tohoto rozhodnutí.
(4) Maximálně 7 % ročních přidělených prostředků členského státu plus EUR 30 000. Není povinnost spolufinancování. Viz článek 15 tohoto rozhodnutí.
(5) Viz článek 15 tohoto rozhodnutí.
PŘÍLOHA 3
VZOROVÁ ZPRÁVA O POKROKU
(Ustanovení čl. 23 odst. 3 rozhodnutí 2004/904/ES)
Má být zaslána na adresu:
European Commission Directorate-General for Justice, Freedom and Security Unit B/4 European Refugee Fund B-1049 Brussels
Členský stát: …Rok ročního programu: …Příslušný orgán: …(jméno kontaktní osoby, útvar nebo organizace, adresa, fax, telefon, e-mail)Datum splatnosti: když 70 % částky počáteční platby bylo vynaloženo na úrovni konečného příjemce
A. SPRÁVA A ŘÍZENÍ PROGRAMU
(1) Popis struktur řízení ročního programu, finanční okruhy, metodologie a kritéria pro výběr projektu, systém sledování (je-li totožný s informacemi podanými v žádosti o spolufinancování: pouze uveďte odkaz na žádost o spolufinancování):
(2) Výběr projektu: učiněné kroky a získané výsledky (např. datum zveřejnění výzvy k podávání návrhů, počet žádostí, počet vybraných projektů, průměrné náklady vybraných projektů). Popis činností technické pomoci, které byly uskutečněny při provádění programu:
(3) Podávání informací a publicita: uskutečněné činnosti. Podrobný popis toho, jak bylo dosaženo viditelnosti spolufinancování Společenstvím. Veškerá dokumentace týkající se projektu a veškeré publikace musejí zmínit spolufinancování EU slovy „Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro uprchlíky“:
(4) Informace o kontrolách prováděných v souladu s čl. 25 odst. 1 rozhodnutí 2004/904/ES:
(5) Informace o rizicích, se kterými jsou aktivity spojeny (rizikem se rozumí možnost vzniku události, která bude mít dopad na dosažení cílů):
B. PROVÁDĚNÍ PROGRAMU
(1) Harmonogram
|
— |
datum začátku provádění vnitrostátního ročního programu: |
|
— |
datum ukončení vnitrostátního ročního programu (konečné datum pro provádění výdajů, jak je stanoveno v rozhodnutí o spolufinancování): |
(2) Finanční hlediska
Tabulka finanční zprávy (upřesněte datum – ne dříve, než jeden měsíc před předložením souhrnné zprávy)
FINANČNÍ ZPRÁVA
(Zpráva o pokroku podle čl. 23 odst. 3)
|
VNITROSTÁTNÍ PROGRAMY EVROPSKÉHO FONDU PRO UPRCHLÍKY |
ZEMĚ |
|
Stav ke dni |
Rok programu |
|
|
Plánováno (1) |
Závazky (2) |
Platby (3) |
% platby (4 = 3/2) |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Náklady celkem (a) |
Finanční prostředky EFU (b) |
Náklady celkem (a) |
Celkové způsobilé náklady (b) |
Finanční prostředky EFU (c) |
Náklady celkem (a) |
Celkové způsobilé náklady (b) |
Finanční prostředky EFU s konečnou splatností (c) |
Vyplacené finanční prostředky EFU (d) |
Náklady celkem (a) |
Finanční prostředky EFU s konečnou splatností (b) |
Vyplacené finanční prostředky EFU (c) |
Prostředky EFU, které mají být ještě vyplaceny/inkasovány příslušným orgánem (5) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita A – Přijímání a azylové řízení |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita A celkem |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
0,00 |
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita B – Začlenění |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita B celkem |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
0,00 |
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita C – dobrovolný návrat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita C celkem |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
0,00 |
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita D – Projekty týkající se více než jedné aktivity |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita D celkem |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
0,00 |
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
AKCE CELKEM |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
0,00 |
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita E Technická pomoc celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
CELKOVÝ SOUČET |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
0,00 |
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
PROHLÁŠENÍ O VÝDAJÍCH ROČNÍHO PROGRAMU EVROPSKÉHO FONDU PRO UPRCHLÍKY
Ustanovení čl. 23 odst. 3 a článek 24 rozhodnutí Rady
Referenční číslo Komise:
Země:
Datum:
|
(v eurech) |
|||||||
|
Aktivity |
Výdaje celkem |
||||||
|
Způsobilé výdaje |
Příspěvky ve formě věcných plnění |
Výdaje celkem |
|||||
|
Přímé způsobilé náklady |
Nepřímé způsobilé náklady |
Způsobilé výdaje celkem |
|||||
|
Přijímání a azylové řízení Akce 1 |
|
|
|
|
|
||
|
Přijímání a azylové řízení Akce 2 |
|
|
|
|
|
||
|
Přijímání a azylové řízení Akce 3 |
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
||
|
Začlenění Akce 1 |
|
|
|
|
|
||
|
Začlenění Akce 2 |
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
||
|
Dobrovolný návrat Akce 1 |
|
|
|
|
|
||
|
Dobrovolný návrat Akce 2 |
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
||
|
Smíšená akce 1 |
|
|
|
|
|
||
|
Smíšená akce 2 |
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
||
|
CELKOVÝ SOUČET |
|
|
|
|
|
||
b) Platby obdržené od Komise s odpovídajícími daty:
(3) Provádění akcí programu
a) Hlavní cíle vybraných projektů podle aktivity (použijte vhodné ukazatele, jak jsou popsány v žádosti o spolufinancování: uveďte příklady vybraných projektů):
b) Kvantifikace očekávaných výsledků (aktualizujte kvantifikaci ukazatelů podle opatření obsažených v žádosti o spolufinancování):
c) Problémy, které nastaly při provádění vnitrostátního ročního programu:
d) Jakékoli jiné poznámky k provádění:
PŘÍLOHA 4
VZOROVÁ KONEČNÁ ZPRÁVA
(Ustanovení čl. 23 odst. 4 rozhodnutí 2004/904/ES)
Má být zaslána na adresu:
European Commission Directorate-General for Justice, Freedom and Security Unit B/4 European Refugee Fund B-1049 Brussels
Členský stát: …Rok ročního programu: …Příslušný orgán: …(jméno kontaktní osoby, útvar nebo organizace, adresa, fax, telefon, e-mail)Lhůta pro odevzdání: nejpozději devět měsíců po lhůtě pro roční program
A. OPERATIVNÍ SOUVISLOSTI
(1) Popis veškerých významných kroků v rozvoji situace v členském státě ve srovnání se situací popsanou v ročním programu:
(2) Důsledky výše uvedených kroků pro rozvoj provádění programu:
(3) Opatření uskutečněná k zajištění soudržnosti a doplňkovosti s ostatními souvisejícími politikami na vnitrostátní nebo evropské úrovni (včetně hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek, rovných příležitostí a politik v oblasti životního prostředí):
B. SPRÁVA A ŘÍZENÍ PROGRAMU
(1) Popis struktur řízení programu, finanční okruhy, metodologie a kritéria pro výběr projektu, systém sledování a kontroly (je-li totožný s informacemi podanými v žádosti o spolufinancování: pouze uveďte odkaz na žádost o spolufinancování):
(2) Podrobnosti o veškerých změnách systémů řízení a sledování programu:
(3) Popis činností technické pomoci, které byly uskutečněny při provádění programu: získané výsledky:
(4) Podávání informací a publicita: uskutečněné činnosti. Podrobný popis toho, jak bylo dosaženo viditelnosti spolufinancování Společenstvím. Veškerá dokumentace týkající se projektu a veškeré publikace mají zmiňovat spolufinancování EU. „Tento projekt je spolufinancovaný Evropským fondem pro uprchlíky“. (Přiložte kopii všech publikací, novinových článku atd., které se týkají projektu):
(5) Informace o kontrolách prováděných v souladu s čl. 24 odst. 1 rozhodnutí 2004/904/ES, včetně vysvětlení metody výběru vzorků, pokud jde o aspekty nákladů a přínosů, v souladu s čl. 7 odst. 2 tohoto rozhodnutí:
(6) Informace o rizicích, se kterými jsou aktivity spojeny: (rizikem se rozumí možnost vzniku události, která bude mít dopad na dosažení cílů):
C. PROVÁDĚNÍ PROGRAMU
(1) Harmonogram
|
— |
Datum začátku provádění vnitrostátního ročního programu: |
|
— |
Datum ukončení vnitrostátního ročního programu (konečné datum pro provádění výdajů, jak je stanoveno v rozhodnutí o spolufinancování): |
(2) Finanční hlediska
Tabulka finanční zprávy (upřesněte datum – ne dříve, než jeden měsíc před předložením souhrnné zprávy)
FINANČNÍ ZPRÁVA
(Konečná zpráva podle čl. 23 odst. 4, čl. 24 odst. 3 a čl. 28 odst. 2)
|
VNITROSTÁTNÍ PROGRAMY EVROPSKÉHO FONDU PRO UPRCHLÍKY |
ZEMĚ |
|
Stav ke dni |
Rok programu |
|
|
Plánováno (1) |
Závazky (2) |
Platby (3) |
% platby (4 = 3/2) |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Náklady celkem (a) |
Finanční prostředky EFU (b) |
Náklady celkem (a) |
Celkové způsobilé náklady (b) |
Finanční prostředky EFU (c) |
Náklady celkem (a) |
Celkové způsobilé náklady (b) |
Finanční prostředky EFU s konečnou splatností (c) |
Vyplacené finanční prostředky EFU (d) |
Náklady celkem (a) |
Finanční prostředky EFU s konečnou splatností (b) |
Vyplacené finanční prostředky EFU (c) |
Prostředky EFU, které mají být ještě vyplaceny/inkasovány příslušným orgánem (5) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita A – Přijímání a azylové řízení |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 3 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita A celkem |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
0,00 |
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita B – Začlenění |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita B celkem |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
0,00 |
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita C – dobrovolný návrat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita C celkem |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
0,00 |
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita D – Projekty týkající se více než jedné aktivity |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Akce 2 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita D celkem |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
0,00 |
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
AKCE CELKEM |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
0,00 |
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktivita E Technická pomoc celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
CELKOVÝ SOUČET |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
|
0,00 |
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
KONEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VÝDAJÍCH ROČNÍHO PROGRAMU EVROPSKÉHO FONDU PRO UPRCHLÍKY
(Ustanovení čl. 23 odst. 3 a čl. 24 odst. 3 rozhodnutí Rady)
Referenční číslo Komise:
Země:
Datum:
|
(v eurech) |
|||||||
|
Aktivity |
Výdaje celkem |
||||||
|
Způsobilé výdaje |
Příspěvky ve formě věcných plnění |
Výdaje celkem |
|||||
|
Přímé způsobilé náklady |
Nepřímé způsobilé náklady |
Způsobilé výdaje celkem |
|||||
|
Přijímání a azylové řízení Akce 1 |
|
|
|
|
|
||
|
Přijímání a azylové řízení Akce 2 |
|
|
|
|
|
||
|
Přijímání a azylové řízení Akce 3 |
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
||
|
Začlenění Akce 1 |
|
|
|
|
|
||
|
Začlenění Akce 2 |
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
||
|
Dobrovolný návrat Akce 1 |
|
|
|
|
|
||
|
Dobrovolný návrat Akce 2 |
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
||
|
Smíšená akce 1 |
|
|
|
|
|
||
|
Smíšená akce 2 |
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
||
|
CELKOVÝ SOUČET |
|
|
|
|
|
||
|
Aktivity |
Zdroje příjmů |
||||||||
|
Veřejné |
Soukromé |
Příspěvky ve formě věcných plnění |
Celkem |
||||||
|
Společenství (EFU) (maximální výše splatných finančních prostředků EFU) |
Stát |
Regiony |
Místní orgány |
||||||
|
Přijímání a azylové řízení Akce 1 |
|
|
|
|
|
|
0,00 |
||
|
Přijímání a azylové řízení Akce 2 |
|
|
|
|
|
|
0,00 |
||
|
Přijímání a azylové řízení Akce 3 |
|
|
|
|
|
|
0,00 |
||
|
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
||
|
Začlenění Akce 1 |
|
|
|
|
|
|
0,00 |
||
|
Začlenění Akce 2 |
|
|
|
|
|
|
0,00 |
||
|
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
||
|
Dobrovolný návrat Akce 1 |
|
|
|
|
|
|
0,00 |
||
|
Dobrovolný návrat Akce 2 |
|
|
|
|
|
|
0,00 |
||
|
|
|
|
|
|
|
0,00 |
||
|
Smíšená akce 1 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
||
|
Smíšená akce 2 |
|
|
|
|
|
|
0,00 |
||
|
|
|
|
|
|
|
0,00 |
||
|
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
||
|
Celkový součet |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
||
|
|
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
||
Dodatek k prohlášení o výdajích
Inkasované částky zahrnuté v tomto prohlášení o výdajích
|
Projekt Přijímání a azylové řízení Akce 2 |
|
|
K navrácení |
|
|
Dlužník |
|
|
Datum vystavení příkazu k inkasu |
|
|
Orgán, který vystavil příkaz k inkasu |
|
|
Datum skutečného inkasa |
|
|
Inkasovaná částka |
|
|
Projekt Přijímání Akce 3 |
|
|
K navrácení |
|
|
Dlužník |
|
|
Datum vystavení příkazu k inkasu |
|
|
Orgán, který vystavil příkaz k inkasu |
|
|
Datum skutečného inkasa |
|
|
Inkasovaná částka |
|
b) Platby obdržené od Komise s odpovídajícími daty:
(3) Provádění a opatření programu
a) Popis prostředků, které se v praxi konkrétně používají pro provádění akcí plánovaných ve vnitrostátním ročním programu:
Příklad:
|
Akce |
Projekt popsaný ve vnitrostátním programu provádění |
Provádění |
||||
|
A – Přijímání |
Projekt 1 – Vytvořit infrastrukturu pro přijetí 1 000 osob |
|
b) Dosažené výsledky a dopady (kvalitativní a kvantitativní popis s použitím příslušných ukazatelů, jak jsou stanoveny v žádosti o spolufinancování), posouzení účinnosti (ve srovnání s předpovědí) a poměr nákladů a užitku:
c) Jakékoli jiné poznámky k provádění:
(4) V případě použití popis nadnárodních aktivit a/nebo dopad programu:
(5) Podrobný popis problémů, na které se narazí při provádění vnitrostátního ročního programu:
E. ZPRÁVA KONTROLNÍHO ORGÁNU
(1) Podrobnosti o případných změnách systému kontroly:
(2) Výsledky těchto aktivit, zjištěné a sdělené nesrovnalosti, akce učiněné příslušným orgánem:
(3) Vhodné akce učiněné příslušným orgánem po připomínkách vyplývajících z kontrolních návštěv z Evropské unie (Účetní dvůr, Evropská komise):
(4) Podrobné informace o zjištěných případech nesrovnalostí, pokud je podezření ze spáchání podvodu a pokud může být zvažována vhodná akce:
PŘÍLOHY KE KONEČNÉ ZPRÁVĚ
A. Seznam projektů schválených podle aktivity
B. Souhrnný popis jednotlivých projektů, každý projekt na půl stránky, se shrnutím finančních ukazatelů, rozpočtem se závazky na jednotlivé projekty ve formě tabulky, konečnými výdaji na projekt
C. Nezávislé hodnocení
PŘÍLOHA 5
EVROPSKÁ KOMISE
EVROPSKÝ FOND PRO UPRCHLÍKY
ŽÁDOST O PLATBU
(má být zaslána úřední cestou oddělení B4 Generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, LX 46, B-1049 Brusel).
Název programu: …
Rozhodnutí Komise č. … ze dne ….
Podle článku 13 rozhodnutí 2004/904/ES podává níže podepsaný(á) (jméno velkými tiskacími písmeny, razítko, funkce a podpis příslušného orgánu), který(á) zastupuje orgán odpovědný za provádění opatření Evropského fondu pro uprchlíky, žádost o platbu částky ve výši … EUR jako druhou předběžnou platbu/konečnou platbu. Tato žádost o platbu splňuje požadavky na přípustnost, protože:
|
Nehodící se škrtněte |
|||||||||||
|
— byly předloženy — jsou přiloženy |
||||||||||
|
— byly předloženy — jsou přiloženy |
||||||||||
|
|
||||||||||
|
— bylo jim vyhověno — byla podána vysvětlení — doporučení nebyla učiněna |
||||||||||
|
— bylo jim vyhověno — byly k nim podány připomínky — nebyly zahrnuty žádné výdaje — žádosti nebyly předloženy |
||||||||||
Platby měly být poskytnuty:
|
Příjemci |
|
|
Bance |
|
|
Na účet č. |
|
|
Držiteli účtu (je-li odlišný od příjemce) |
|
|
Datum |
Jméno velkými tiskacími písmeny, razítko, funkce a podpis příslušného orgánu |
PŘÍLOHA 6
EVROPSKÁ KOMISE
EVROPSKÝ FOND PRO UPRCHLÍKY
VZOR PROHLÁŠENÍ O VÝDAJÍCH (Článek 25)
Evropské komisi, Generálnímu ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost
PROHLÁŠENÍ PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU
(má být zasláno úřední cestou oddělení B4 Generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, LX 46, B-1049 Brusel)
|
(1) |
Já, … (uveďte jméno velkými tiskacími písmeny, titul a útvar), předkládám finanční prohlášení o výdajích na roční program Evropského fondu pro uprchlíky na rok … a žádost Komisi o platbu zůstatku spolufinancování Společenstvím. |
|
(2) |
Mohu předložit ujištění k vnitrostátnímu ročnímu programu pro rok …, že:
|
|
Datum |
Jméno velkými tiskacími písmeny, razítko, funkce a podpis příslušného orgánu |
VÝDAJE PODLE AKTIVITY
Referenční číslo Komise:
Název:
Datum:
|
(v eurech) |
||||||||
|
Aktivita |
Způsobilé uhrazené výdaje celkem (1) |
|||||||
|
Veřejné |
Soukromé |
Celkem |
||||||
|
Společenství (EFU) |
Stát |
Regiony |
Místní orgány |
|||||
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
||
|
Celkem |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
0,00 |
||
|
Evropský fond pro uprchlíky celkem |
|
|
|
|
|
|
||
Dodatek prohlášení o výdajích
Částky inkasované od posledního prohlášení o výdajích a zahrnuté v tomto prohlášení o výdajích (ve skupinách podle opatření)
|
K navrácení |
|
|
Dlužník |
|
|
Datum vystavení příkazu k inkasu |
|
|
Orgán, který vystavil příkaz k inkasu |
|
|
Datum skutečného inkasa |
|
|
Inkasovaná částka |
|
|
Datum |
Jméno velkými tiskacími písmeny, razítko, funkce a podpis příslušného orgánu |
OSVĚDČENÍ
Já, … (uveďte jméno velkými tiskacími písmeny, titul a útvar), jsem posoudil(a) finanční prohlášení o výdajích pro Evropský fond pro uprchlíky na rok … (uveďte období, na které se vztahuje) a žádost Komisi o platbu zůstatku.
ROZSAH POSOUZENÍ
Cílem osvědčení je poskytnout ujištění, že:
|
a) |
prohlášení o výdajích je přesné, je výsledkem spolehlivých účetních systémů a zakládá se na podkladech, které lze ověřit; |
|
b) |
uváděné výdaje splňují použitelné předpisy Společenství a vnitrostátní předpisy a vznikly v souvislosti s projekty vybranými pro financování, které jsou v souladu s kritérii použitelnými na roční programy a s použitelnými předpisy Společenství a vnitrostátními předpisy; |
|
c) |
za účelem osvědčení osvědčující orgán obdržel přiměřené informace od příslušného orgánu o provedených řídících postupech, projektech spolufinancovaných fondem a kontrolách prováděných ve vztahu k výdajům zahrnutým do prohlášení o výdajích; |
|
d) |
výsledky všech auditů provedených kontrolním orgánem byly řádně zohledněny; |
|
e) |
navrácení jakýchkoli částek fondů Společenství, o kterých se zjistilo, že byly neoprávněně vyplaceny v důsledku zjištěných nesrovnalostí, spolu s případnými úroky, bylo náležitě odečteno od prohlášení o výdajích. |
POZNÁMKY
|
(1) |
Rozsah posouzení byl omezen těmito faktory:
(Uveďte případné překážky, se kterými se posouzení setkalo, například systematické problémy, slabé stránky řízení, nedostatek pomůcek pro audit se zaměřením na finanční toky, nedostatek podkladů, případy projednávané před soudem atd.; odhadněte částky výdajů, kterých se tyto překážky dotknou, a odpovídající spolufinancování Společenstvím) |
|
(2) |
Posouzení spolu se závěry kontrol členského státu nebo Společenství, ke kterým jsem měl(a) přístup, odhalují nízkou/vysokou (uveďte podle potřeby, pokud je vysoká, vysvětlete) četnost chyb/nesrovnalostí. Oznámené chyby/nesrovnalosti byly uspokojivě vyřešeny příslušnými orgány a nezdá se, že by jimi byla dotčena splatná částka spolufinancování Společenstvím, s těmito výjimkami:
(Uveďte chyby/nesrovnalosti, které nebyly uspokojivě vyřešeny, a v každém jednotlivém případě možnou systematickou povahu a rozsah problému a částky spolufinancované Společenstvím, které se zdají být dotčeny) |
ZÁVĚR
Buď:
Jestliže se při posouzení nevyskytly žádné překážky, četnost nalezených chyb je nízká a všechny problémy byly uspokojivě vyřešeny:
|
a) |
s ohledem na posouzení a závěry ostatních kontrol členského státu nebo Společenství, ke kterým jsem měl(a) přístup, jsem toho názoru, že konečné prohlášení o výdajích zachycuje správně ve všech zásadních ohledech výdaje vzniklé v souladu s rozhodnutím 2004/904/ES a že žádost určená Komisi o platbu zůstatku spolufinancování Společenstvím je odůvodněná. |
Nebo:
Jestliže se při posouzení vyskytly určité překážky, ale četnost chyb není vysoká, nebo jestliže některé problémy nebyly uspokojivě vyřešeny:
|
b) |
s výjimkou záležitostí uvedených v bodě 1 a/nebo chyb/nesrovnalostí uvedených v bodě 2, které zjevně nebyly uspokojivě vyřešeny, jsem na základě posouzení a závěrů ostatních kontrol členského státu nebo Společenství, ke kterým jsem měl(a) přístup, jsem dospěl(a) k názoru, že konečné prohlášení zachycuje správně ve všech zásadních ohledech výdaje vzniklé v souladu s rozhodnutím 2004/904/ES a jeho prováděcími pravidly a že žádost určená Komisi o platbu zůstatku spolufinancování Společenstvím je odůvodněná. |
Nebo:
Jestliže se při posouzení vyskytly velké překážky nebo četnost nalezených chyb je vysoká, i přestože oznámené chyby/nesrovnalosti byly uspokojivě vyřešeny:
|
c) |
s přihlédnutím k záležitostem uvedeným v bodě 3 a/nebo vzhledem k vysoké četnosti oznámených chyb podle bodu 4 nejsem s to vyjádřit své stanovisko ke konečnému prohlášení o výdajích a k žádosti určené Komisi o platbu zůstatku spolufinancování Společenstvím. |
|
Datum |
Jméno velkými tiskacími písmeny, razítko, funkce a podpis osvědčujícího orgánu |
(1) Viz článek 16 tohoto rozhodnutí.
|
14.6.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 162/78 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 9. února 2006,
kterým se zřizuje pracovní plán pro ekoznačku Společenství
(Text s významem pro EHP)
(2006/402/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky (1), a zejména na článek 5 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení (ES) č. 1980/2000 stanoví, že má Komise vytvořit pracovní plán pro ekoznačku Společenství. |
|
(2) |
Pracovní plán by měl obsahovat strategii rozvoje systému, jež stanoví cíle, které spočívají ve zlepšování životního prostředí a v pronikání výrobků na trh, seznam skupin výrobků, který bude možno doplňovat a které budou chápány jako priority pro akce Společenství, a plány koordinace a spolupráce mezi tímto systémem a ostatními systémy pro udělování ekoznačky v členských státech. |
|
(3) |
Pracovní plán by měl rovněž stanovit prováděcí opatření pro strategii a zahrnovat plán financování systému. |
|
(4) |
Revidovaný pracovní plán by měl být navržen na základě zkušeností získaných při provádění prvního pracovního plánu pro ekoznačku Společenství (2). |
|
(5) |
Pracovní plán by měl být pravidelně přezkoumáván. |
|
(6) |
Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 17 nařízení (ES) č. 1980/2000, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2007 se přijímá revidovaný pracovní plán pro ekoznačku Společenství stanovený v příloze.
Článek 2
Přezkoumání pracovního plánu bude zahájeno před 31. prosincem 2007.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 9. února 2006.
Za Komisi
Stravros DIMAS
člen Komise
(1) Úř. věst. L 237, 21.9.2000, s. 1.
(2) Úř. věst. L 7, 11.1.2002, s. 28.
PŘÍLOHA
PRACOVNÍ PLÁN PRO EKOZNAČKU SPOLEČENSTVÍ
ÚVOD
Ekoznačka Společenství byla zavedena v roce 1992 a měla podniky podpořit v rozvoji zboží a služeb se sníženým dopadem na životní prostředí po celou dobu jejich životnosti a také v tom, aby zákazníkům poskytovaly o těchto dopadech lepší informace.
Systém pro ekoznačku Společenství je součástí rozsáhlejší strategie zaměřené na podporu udržitelné výroby a spotřeby. Tohoto cíle lze dosáhnout v kontextu „rámce pro integrovanou výrobkovou politiku zaměřenou na životní cyklus“, jak je uvedeno v Šestém akčním programu pro životní prostředí (dále jen „6EAP“). Hlavními cíli je zajistit vysokou úroveň ochrany a odstranit propojení mezi zátěží životního prostředí a hospodářským růstem, a pohybovat se tudíž v rámci lisabonské strategie Evropské unie pro obnovu v ekonomické a sociální oblasti (2000) (1) a strategie pro trvale udržitelný rozvoj (Göteborg, 2001) (2).
Konkrétnější je sdělení o integrované výrobkové politice (3) (dále jen „IVP“), jež navrhuje novou strategii na posílení a nové zaměření politik v oblasti životního prostředí, které souvisejí s výrobky, a na rozvoj trhu s ekologičtějšími výrobky. Ekoznačka Společenství je jedním z nástrojů, které mohou přispět k dosažení tohoto cíle. V systému pro ekoznačku je k dispozici řada důležitých informací a odborných znalostí o výrobkové politice, která vychází z myšlenek týkajících se životního cyklu, a tyto informace by měly být zpřístupněny zúčastněným stranám, které se na dalším rozvoji integrované výrobkové politiky podílejí.
V rámci přechodu k udržitelné spotřebě a výrobě otevírají nové směrnice o veřejných zakázkách (4), které začleňují environmentální úvahy do veřejných zakázek, a nedávno vydaná Příručka o veřejných zakázkách v oblasti životního prostředí otevírá nové příležitosti pro ekoznačku Společenství. Zadavatelé veřejných zakázek nesmějí ve výběrovém řízení výslovně požadovat výrobky či služby opatřené ekoznačkou Společenství, nové směrnice však nabízejí možnosti využít při definování funkčních environmentálních požadavků či environmentálních požadavků založených na výkonu kritéria stanovená tímto systémem či rovnocenná kritéria. To by mělo veřejným orgánům pomoci politicky rozhodnout, že učiní veřejné zakázky ekologické prostřednictvím ekoznačky Společenství a jejích kritérií či kritérií rovnocenných systémů, které poskytují rozsáhlé informace o výrobcích.
Ekoznačka Společenství rovněž propojuje velkou širokou nástrojů zaměřených na ekologičtější výrobu, rozvoj a využívání environmentálních technologií. Její struktury, postupy a znalosti jsou uznávány jako pevný výchozí bod pro vypracování prováděcích opatření pro navrhovanou směrnici o ekologické konstrukci výrobků využívajících energii. Přednostní oblast činností v rámci Akčního plánu pro environmentální technologie (dále jen „ETAP“), konkrétně navržení a provádění výkonnostních cílů, zahrnuje průzkum vztahu mezi pojetím výkonnostních cílů a působením zboží a služeb označovaných v rámci iniciativ EU ekoznačkou Společenství na životní prostředí.
Následkem rozšíření o 10 nových členských států v roce 2004 vznikly nové podmínky pro rozvoj ekoznačky Společenství a pro příspěvky v oblasti environmentální komunikace a zvyšování povědomí. Jasná celoevropská ekoznačka, např. květina, může zákazníkům v celé Evropě usnadnit ekologické nakupování a rovněž jim může pomoci pochopit označování typu I.
Dobře navržené a tržně orientované programy pro ekoznačky budou pro zákazníky i nadále atraktivní, neboť mají bezprostřední účinek, jsou jednoduché a poskytují zákazníkům lepší a dostupnější informace o životním prostředí. Rovněž jsou výhodné pro podniky, neboť výrobek vylepšují, a tudíž nabízejí výhody v místě prodeje při uvádění na trh, jsou-li vyvinuty ve spolupráci s výrobci a jsou-li náklady na ně pro podniky přijatelné.
Je zřejmé, že ekoznačka Společenství na trh dosud nepronikla v uspokojivé míře. Její postavení se nyní zlepšuje, sortiment skupin výrobků je čím dál širší (a to jak u zboží, tak u služeb) a stále vznikají nové aplikace, nicméně je jasné, že se systém musí zrevidovat, má-li skutečně dosáhnout původních cílů a má-li se zejména stát aktivní součástí podnikatelského prostředí. S ohledem na revizi systému pro ekoznačku Společenství se připravuje hodnotící studie, která posoudí celkovou účinnost ekoznačky při snižovaní nepříznivých dopadů na životní prostředí. Posoudí se přínos systému k udržitelné spotřebě a výrobě a budou předloženy návrhy, jak by systém po revizi mohl co nejlépe podpořit udržitelný rozvoj v Evropě a jak by jej bylo možné učinit atraktivnějším pro hospodářské subjekty a zejména malé a střední podniky. Tento pracovní plán by měl v plném rozsahu podporovat zhodnocení systému a jeho revizi, aniž by tím však byla jakkoli dotčena možnost systém pro ekoznačku změnit, jakmile bude nařízení zrevidováno.
Hlavním cílem tohoto revidovaného pracovního plánu je tudíž vycházet z ponaučení a zkušeností získaných s fungováním systému pro ekoznačku a definovat pracovní program pro následující tři roky s důrazem zejména na následující body:
|
— |
Učinit z ekoznačky úspěšnější a účinnější nástroj pro zlepšení jakosti zboží a služeb z hlediska životního prostředí. |
|
— |
Revidovaný pracovní plán by se měl rovněž soustředit na podporu právě probíhajícího hodnocení systému pro ekoznačku a na nadcházející revizi nařízení. |
|
— |
Pokračovat s příspěvky ke zvýšení udržitelnosti spotřeby a k cílům politiky stanoveným ve strategii Společenství pro udržitelný rozvoj a v Šestém akčním programu pro životní prostředí. |
|
— |
Co nejáčelněji využívat zdroje přidělené systému Komisí, členskými státy a členy Výboru Evropské unie pro ekoznačku (VEUEZ) (5). |
STRATEGIE PRO ROZVOJ SYSTÉMU
2005-2007
1. Politika a strategie týkající se revize nařízení o ekoznačce
Ekoznačka Společenství se neustále vyvíjí a přizpůsobuje svou dlouhodobou politiku a strategii. Musí být úzce propojena s probíhajícími diskusemi a s prací na provádění sdělení o integrované výrobkové politice EU a s dalšími právními nástroji, které se vyvíjejí a mezi něž patří navrhovaná směrnice o ekologické konstrukci výrobků využívajících energii, rámcová směrnice 92/75/EHS o domácích spotřebičích a rozhodnutí Rady týkající se programu Energy Star ohledně kancelářských přístrojů, provádění plánu ETAP, Šestý akční program pro životní prostředí a strategie Společenství pro udržitelný rozvoj. Ekoznačka Společenství musí také podrobně odrážet širší vývoj v oblasti ekologického označování výrobků a rovněž označení týkajícího se etických, jakostních a zdravotních hledisek, a to mimo jiné tím, že bude zajištěna účast v různých vědeckých výborech, aby se dále zlepšila vědecké základna ekologických kritérií. Stejný význam má též rozvoj v oblasti environmentálních systémů řízení, zejména pokud jde o program EMAS (Eco-Management and Audit Schemes).
Aby bylo možné účinněji řídit různé související diskuse a toky informací, a to jak v rámci systému, tak v externích fórech, a připravovat a vést jednání o budoucnosti systému, byla v rámci prvního pracovního plánu pro ekoznačku zřízena aktivní skupina pro řízení politiky. Tato skupina výrazně přispěla k budoucí politice a strategii systému tím, že se zabývala otázkami integrace do ostatních politik v oblasti životního prostředí, synergie s jinými informačními nástroji a široké škály dlouhodobých politických témat. Jasně vymezila hlavní obtíže, jimž musí systém v současnosti čelit, a přispěla k diskusi rozvinutím řady myšlenek týkajících se hodnocení a revize systému. Tyto myšlenky by měly být využity při diskusích o revizi systému v případech, kdy jsou za prioritu považována setkání zúčastněných stran.
Cíl
Prioritami výboru VEUEZ, členských států a Komise by měly být rozvoj a úprava dlouhodobé politiky a strategie týkajících se systému pro ekoznačku, a to s ohledem na nadcházející revizi nařízení. Rovněž by měly přispívat k integraci ekoznačky do různých vývojových trendů politik, k nimž dochází v souvislosti s udržitelnou spotřebou (jako IVP, ekologická konstrukce výrobků využívajících energii, ekologické veřejné zakázky, rozšířenější označování, snížené zdanění ekologických výrobků, ETAP atd.).
Akce
Výbor VEUEZ, členské státy a Komise by měly upřednostnit vklad do hodnocení a revize systému pro ekoznačku, aby pomohly při rozvoji a úpravě dlouhodobé politiky a strategie, které se jí týkají. Tento vklad by měl mít podobu zvláštních setkání, šetření a využití odborných znalostí po zveřejnění výsledků studie.
2. Cíle v oblasti zlepšování životního prostředí a pronikání na trh
Cíle v oblasti zlepšování životního prostředí a pronikání na trh se stanoví s ohledem na revizi systému. Soustředí se zejména na tyto body:
|
a) |
rozšířit počet trhů, které by případně mohly být otevřené pro výrobky opatřené ekoznačkou, a to postupným rozšířením škály skupin ekologických výrobků a zvýšením přitažlivosti systému pro výrobce; |
|
b) |
v rámci každého z těchto trhů/skupin výrobků výrazně zvyšovat zviditelnění ekoznačky (např. počet výrobků s ekoznačkou dostupných na trhu); |
|
c) |
zvážit celkový přínos systému pro životní prostředí a jeho podíl na zvýšení udržitelnější spotřeby; |
|
d) |
dále rozvíjet případné synergie mezi ekoznačkou Společenství a programem EMAS. |
a) Stanovení skupiny výrobků
V současné době byla přijata kritéria pro 23 skupin výrobků (výrobky z hedvábného papíru, myčky nádobí, pomocné půdní látky a pěstební substráty, postelové matrace, interiérové barvy a laky, obuv, textilní výrobky, osobní počítače, prací prostředky, mycí prostředky do myček nádobí, kopírovací papír, žárovky, přenosné počítače, chladničky, pračky, univerzální čisticí prostředky a čisticí prostředky pro hygienická zařízení, mycí prostředky pro ruční mytí nádobí, televizní přijímače, tvrdé podlahové krytiny, vysavače, ubytovací služby pro turisty, služby v kempech a maziva).
Skupina výrobků musí splňovat řadu podmínek, aby mohla být považována za prioritní pro ekoznačku Společenství. Ustanovení čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1980/2000 uvádí některé hlavní požadavky ohledně toho, zda je skupina vhodná pro ekoznačku. Výrobek musí být významný z hlediska vnitřního trhu a musí se prodávat pro konečnou spotřebu či použití. Musí představovat významné dopady na životní prostředí, které mohou být kladně ovlivněny volbou zákazníka, a výrobci a maloobchodníci musejí být ochotni své výrobky označovat ekoznačkou.
Na základě seznamu otázek stanoveného v prvním pracovním plánu byla vypracována studie o prioritách (6) a výsledná prioritní skupina výrobků je uvedena v dodatku 1. S ohledem na revizi systému by výbor VEUEZ a členské státy měly pokračovat v rozvoji metodiky pro určování prioritních skupin výrobků na základě studie a podle doporučení pro další práci a zlepšení zveřejněných ve výsledcích studie. Rovněž by měly rozšířit hodnocení přínosu pro životní prostředí a tržních výhledů kandidátských skupin výrobků. Je také třeba důkladněji analyzovat požadavky na posouzení stupně priority u služeb.
Zlepšená metodika by měla poskytnout objektivní způsob, jak stanovit prioritní skupiny pro zboží a služby. Rovněž by měla vzít v úvahu, zda mají dané zboží či služby jasný vztah ke stávajícím skupinám výrobků.
Měla by se zřídit řídicí skupina ad-hoc, aby objektivně a transparentně určovala, která ze skupin výrobků by měla patřit mezi vrcholné priority.
Práce na stanovení skupin výrobků by nicméně neměla ovlivnit možnost změnit způsob, jakým se se skupinami výrobků zachází při revizi systému pro ekoznačku.
Cíl
S ohledem na revizi systému stanovit soubor skupin výrobků, který tvoří dostatečně ucelenou a řiditelnou škálu výrobků, aby byl atraktivní pro maloobchodníky a výrobce včetně malých a středních podniků a zákazníků.
Co nejlépe využít zdrojů přidělených na vývoj skupiny výrobků zaměřením pozornosti na ty skupiny výrobků, které jsou pro udělení ekoznačky Společenství nejvhodnější.
Do pěti let by se měl počet stanovených skupin výrobků zvýšit na 30 až 35.
Akce
Seznam prioritních skupin výrobků by měl být pravidelně aktualizován po konzultacích s výborem VEUEZ. Při revizi jednotlivých skupin výrobků by jejich priorita měla být znovu posouzena výborem VEUEZ.
S přihlédnutím ke studii o prioritách provedené v rámci předchozího pracovního plánu by příslušné subjekty a výbor VEUEZ měly pokračovat ve zlepšování metodiky pro stanovení priorit, zejména by měly usilovat o vyvinutí způsobu náležitého posuzování „prioritních otázek“ ve studii. Kromě jiných hledisek je třeba brát ohled na úspěch nebo neúspěch stanovených skupin výrobků, přínos kandidátských skupin výrobků pro životní prostředí a zvláštní požadavky na posouzení stupně priority u služeb, a to ve světle výsledků a záměrů vyplývajících z probíhajícího hodnocení systému.
Komise, výbor VEUEZ a členské státy by měly kromě provádění potřebných přezkumů každý rok stanovit dvě nové skupiny výrobků. Platnost kritérií pro skupiny výrobků by měla obecně trvat čtyři až pět let (i když lze tuto dobu upravovat podle jednotlivých případů).
Mělo by se stanovit, že se řídicí skupina ad-hoc výboru VEUEZ bude scházet jednou ročně, aby doporučila, které skupiny výrobků patří mezi vrcholné priority, a poskytovala poradenství ohledně časového rozpisu pro revize skupin výrobků. Skupina rovněž vypracuje metodiku pro určování naléhavosti revize kritérií na základě technického rozvoje v souvisejících oblastech.
Rozvoj nových skupin výrobků by nicméně neměl ovlivnit potřebu věnovat čas a zdroje na vklad do procesu revize systému pro ekoznačku.
b) Pronikání na trh, zviditelnění a povědomí spotřebitelů
Existují čtyři parametry pro měření zviditelnění ekoznačky:
|
— |
společnosti: počet společností, kterým byla udělena ekoznačka, |
|
— |
výrobky: počet výrobků, pro které tyto podniky obdržely ekoznačku, |
|
— |
druhy zboží: počet druhů zboží uvedených na trh s ekoznačkou, |
|
— |
hodnoty: tovární prodejní hodnota těchto druhů zboží. |
V současné době (květen 2005) používá ekoznačku Společenství 250 společností (ve srovnání s 87 společnostmi v srpnu roku 2001) u několika stovek svých výrobků. Nejúspěšnějšími skupinami výrobků z hlediska počtu žadatelů jsou textilní výrobky, interiérové barvy, laky a ubytovací služby pro turisty. Rozložení držitelů ekoznačky a jejich výrobků v Evropské unii a v Evropském hospodářském prostoru je dosud značně nestejnoměrné, avšak ve srovnání s minulostí vykazuje mnohem lepší a vyrovnanější pokrytí výrobků.
Hodnota druhů zboží s ekoznačkou prodaných v roce 2004 se odhaduje zhruba na 400 milionů (ve srovnání s 54 miliony v roce 2001) a tovární prodejní hodnota těchto druhů zboží se odhaduje na 700 milionů eur ve srovnání se 114 miliony eur v roce 2001.
Pokud jde o skutečné pronikání na trh, jsou výrobky s ekoznačkou Společenství dosud poměrně málo významné a v současné době představují méně než 1 % z celkového trhu s různými skupinami výrobků.
Hlavním cílem systému je výrazně zvýšit svoji přitažlivost pro hospodářské subjekty a též značně zvýšit počet výrobků s ekoznačkou, aby se ekoznačka na trhu více zviditelnila a zesílilo se její působení na životní prostředí. Současně by měl systém usilovat o trvalé posílení zviditelnění, aby se plně vyčerpal teoretický potenciál pro proniknutí ekoznačky na trh, který se obecně pohybuje mezi 5 % a 25 % z celkového trhu (v závislosti na dané skupině výrobků a výběru kritérií vztahujících se k ekoznačce).
V tomto ohledu by příslušné subjekty odpovídající za ekoznačku v jednotlivých členských státech měly pokračovat v určování cílových skupin výrobků. Integrovaná marketingová strategie by mohla výrazně zlepšit orientaci spotřebitele a přitažlivost trhu, jak úspěšně prokázal evropský týden květin (European Flower Week) v říjnu roku 2004.
Získané zkušenosti ukazují, že je třeba aktivněji zvažovat stranu poptávky, a z nedávné zkušenosti s evropským týdnem květin v roce 2004 vyplývá, že strategie kombinující poptávku a dodávku by mohla být účinná.
Je velmi důležité prosazovat uznání ekoznačky EU ve všech členských státech, motivovat společnosti, aby o ni požádaly, a zdůrazňovat praktický přínos, který jim z toho plyne.
Z práce marketingové řídicí skupiny při provádění prvního pracovního plánu vyplývá potřeba společné metodiky pro průzkum mezi spotřebiteli. Je nutné provádět průzkumy, aby se monitorovala míra uznávání a sledoval vývoj povědomí spotřebitelů. Bude důležité prosazovat uznávání ekoznačky Společenství ve všech členských státech a současně sdílet zkušenosti s prováděním ekoznačky ve „starých“ a „nových“ členských státech.
Komise připravuje řadu brožur, které vysvětlují cíle a smysl ekoznačky pro konkrétní skupiny výrobků a které mají provázet výrobky s ekoznačkou při prodeji spotřebiteli. Rovněž byla vypracována řada brožur, které poskytují výrobcům a maloobchodníkům informace o hlavních kritériích pro skupiny výrobků (obecné, textilní výrobky, obuv, univerzální čisticí prostředky, barvy a laky). Tento materiál by měl být dále vylepšován a systematicky distribuován mezi členy výboru VEUEZ.
S cílem optimalizovat využití marketingových zdrojů by měly členské státy spolupracovat s výrobci, aby ve svých zemích organizovali společné marketingové kampaně.
Cíle
Roční zvýšení nejméně o 50 % hodnoty a/nebo počtu výrobků opatřených ekoznačkou.
Před skončením doby platnosti pracovního plánu dosažení minimální úrovně zviditelnění ve všech členských státech, a to včetně metodiky hospodárného měření zviditelnění.
Ekoznačku Společenství by měli znát všichni důležití výrobci a maloobchodníci a v dlouhodobém výhledu by měla více než polovina evropských spotřebitelů uznávat logo ekoznačky Společenství jako značku vynikajících environmentálních vlastností.
Akce
Před koncem prvního roku provádění tohoto pracovního plánu by měla marketingová řídicí skupina za pomoci vkladu od členských států vydat doporučení o tom, jak lze měřit „pronikání na trh, zviditelnění a povědomí spotřebitelů“ a na jakých cílových úrovních by takové povědomí mělo být, přičemž zohlední zkušenosti získané během kampaně „týden květin“ (Flower Week) v roce 2004.
Výbor VEUEZ by měl zlepšit zavedené mechanismy pro podávání zpráv, aby byly vypracovávány roční statistiky pro sledování pronikání různých skupin výrobků na trh.
Výbor VEUEZ, členské státy a Komise by měly propagovat ekoznačku Společenství, aby bylo dosaženo dohodnutých cílů. Zejména by měl být kladen důraz na maloobchodníky a úředníky odpovědné za veřejné zakázky (viz níže). O těchto akcích by měly být alespoň jednou ročně podávány zprávy (a měly by se o nich vyměňovat informace) při setkáních výboru VEUEZ. Zároveň je třeba systematicky vyhledávat a využívat zpětnou vazbu od zúčastněných stran.
Za tímto účelem by měly členské státy vyvinout marketingovou strategii, která bude v pořadí podle priorit zahrnovat všechny související činnosti.
Je nutno podle potřeby vytvářet aliance se všemi zúčastněnými stranami (včetně nevládních organizací, výrobců, organizací spotřebitelů a maloobchodníků), aby se zlepšily znalosti těchto organizací o systému a prostřednictvím jejich kontaktních sítí podpořilo uvádění ekologických výrobků označených květinou na trh.
Výbor VEUEZ, členské státy a Komise by měly podporovat sdílení zkušeností s prováděním ekoznačky mezi „starými“ a „novými“ členskými státy, např. prostřednictvím organizovaných školení.
Viz rovněž společné propagační akce (oddíly 4b a 5)
c) Přínosy pro životní prostředí
Obecným cílem ekoznačky je propagovat výrobky, které jsou na základě vědeckých důkazů a v souladu s čl. 1 odst. 4 nařízení o ekoznačce (nařízení (ES) č. 1980/2000) ve srovnání s jinými výrobky téže skupiny schopny snižovat nepříznivý dopad na životní prostředí a přispívat tak k účinnému využívání zdrojů a vysoké úrovni ochrany životního prostředí. Tím se přispívá ke zvýšení udržitelnosti spotřeby a k plnění politických cílů stanovených ve strategii Společenství pro udržitelný rozvoj (například v oblastech změny klimatu, účinnosti využívání zdrojů a ekotoxicity), v Šestém akčním programu pro životní prostředí a ve sdělení o integrované výrobkové politice.
Předcházející studie a zprávy ukázaly, že je obtížné vyčíslit zvláštní přínosy ekoznaček pro životní prostředí, neboť je obtížné je změřit a odlišit je od přínosů pro životní prostředí dosažených prostřednictvím jiných opatření v oblasti pro životního prostředí. Přímý přínos souvisí především s úsporami v oblasti životního prostředí, kterých by bylo dosaženo, pokud by se zvýšil podíl výrobků opatřených ekoznačkou na trhu, zatímco nepřímý přínos bere v potaz jiné kladné účinky, které dosud ekoznačka měla a případně by v budoucnu mít mohla. Z nedávno dokončené studie o přímých a nepřímých přínosech ekoznačky Společenství vyplývá, že zvýší-li se podíl ekoznačky Společenství na trhu o 20 %, mohla by být ekoznačka Společenství zdrojem významných úspor prostřednictvím nepřímých přínosů a mohla by se ve srovnání se řadou jiných politik a programových činností případně stát jedním z nejhospodárnějších nástrojů ke snížení emisí CO2.
Veřejné zakázky představují přibližně 16 % (7) celkového HDP v EU a mělo by se usilovat o to, aby zákazníci ve společnostech a v jiných vládních a nevládních organizacích při výzvách k nabídkovému řízení systematičtěji používali kritéria pro ekoznačku či rovnocenná kritéria. V tomto ohledu je velmi přínosná nedávno vydaná Příručka o veřejných zakázkách v oblasti životního prostředí.
Povědomí zákazníků nicméně stále není dostatečně vysoké, aby mělo výrazný vliv na trh. Proto by jedním konkrétním cílem mělo být zejména zvýšení poptávky zadavatelů veřejných zakázek po ekologických výrobcích během příštích tří let. Je třeba prozkoumat opatření na zvýšení této poptávky.
Cíle
Podpořit trvale udržitelnou spotřebu a posílit cíle politiky stanovené ve strategii Společenství pro udržitelný rozvoj, v Šestém akčním programu pro životní prostředí a ve sdělení o IVP.
Úředníci odpovědní za veřejné zakázky by měli být co nejdříve informováni o možnostech využití kritérií pro ekoznačku Společenství nebo rovnocenných kritérií ve výzvách k výběrovému řízení.
Akce
Výbor VEUEZ by měl pokračovat v práci na odhadech celkových přímých a nepřímých přínosů ekoznačky pro životní prostředí. Možné přínosy by rovněž měly být systematicky odhadovány u všech nových či revidovaných kritérií pro skupiny výrobků.
Výbor VEUEZ, členské státy a Komise by měly informovat úředníky odpovědné za zadávání veřejných i soukromých zakázek o možnostech využití kritérií pro ekoznačku Společenství či rovnocenných kritérií ve výzvách k výběrovému řízení.
d) Synergie mezi ekoznačkou Společenství a programem EMAS
Je třeba analyzovat vzájemně se doplňující a podpůrné úlohy ekoznačky Společenství a programu EMAS a s ohledem na revizi obou systémů je povýšit na opravdové partnerství. Pro úspěšnost obou systémů je zcela nutná úzká spolupráce a jasné pochopení jejich vzájemného společného působení. Jak již bylo uvedeno v předchozím pracovním plánu, společnost, která využívá program EMAS či normu ISO 14001, je společností, jež je z hlediska životního prostředí systematicky řízena a neustále zlepšuje svůj vztah k životnímu prostředí, a to nad míru minimálních právních požadavků. Výrobek opatřený ekoznačkou Společenství patří nepochybně mezi nejlepší z hlediska ochrany životního prostředí. Společnost se zavedeným programem EMAS by měla prospěch z používání kritérií pro ekoznačku Společenství v politice v oblasti životního prostředí jako jasného a pozitivního environmentálního cíle, kterého chce u svých výrobků dosáhnout. Z provádění kritérií pro ekoznačku lze jasně definovat výkonnostní cíle. Společnost, která má nebo chce získat ekoznačku pro své výrobky, by měla prospěch z používání programu EMAS při řízení a udržování shody se všemi odpovídajícími kritérii a současně z využívání rozšířených marketingových možností. V rámci systému pro ekoznačku Společenství je nyní možné využívat různých snížení poplatků, například pro společnosti certifikované podle programu EMAS a normy ISO 14001 nebo pro malé a střední podniky a pro podniky, které žádají o udělení ekoznačky poprvé.
3. Spolupráce, koordinace a propojení mezi systémem EU a dalšími systémy pro ekoznačku typu I ve členských státech
Jak již bylo uvedeno v předchozím pracovním plánu, koordinace a spolupráce mezi ekoznačkou Společenství a jinými ekoznačkami ve členských státech se musí postupně stávat systematičtější a úplnější. Tím by se mohla zvýšit hospodářská účinnost systému a snížily by se případné rušivé dopady na trh. Za tím účelem byla zřízena stálá řídicí skupina pro spolupráci a koordinaci, která se schází přibližně čtyřikrát ročně.
S ohledem na zkušenosti získané v řídicí skupině pro spolupráci a koordinaci během posledních tří let jsou cíle v oblasti spolupráce a koordinace stále platné. Skupina dosud nevyčerpala svůj teoretický potenciál.
Hlavní pozitivní výsledky se soustřeďují do dvou oblastí: byla shromážděna řada informací o tom, jak fungují příslušné subjekty, a následně byly učiněny kroky s cílem postupy těchto různých příslušných subjektů harmonizovat. To je důležitý krok vpřed, neboť důvěryhodnost systému vyžaduje, aby všechny příslušné subjekty používaly jednotné postupy.
Spolupráci a koordinaci mezi ekoznačkou Společenství a dalšími systémy pro ekoznačku v různých členských státech je nicméně stále velmi nutné rozvíjet, neboť vysoká úroveň spolupráce vyžaduje vysokou úroveň závazků od všech zúčastněných stran.
Pro zlepšení této situace byla v rámci předchozího pracovního plánu učiněna řada kroků, např. byly aktivně kontaktovány vnitrostátní systémy pro ekoznačku, aby se podpořila jejich další spolupráce s ekoznačkou Společenství. Iniciativy podniknuté řídicí skupinou pro spolupráci a koordinaci zahrnují organizaci setkání mezi zástupci systému pro ekoznačku Společenství a předsedy či zástupci vnitrostátních systémů pro ekoznačku, jakož i zkoumání podobností mezi způsoby zapojení zúčastněných subjektů a mezi ověřováním v rámci systému pro ekoznačku Společenství a v rámci dalších vnitrostátních systémů pro označování. Další akce spočívají ve zkoumání harmonizace kritérií pro skupiny výrobků, přičemž některé členské státy, např. Rakousko, dosahují povzbudivých výsledků. V této oblasti stále probíhají důležité práce.
Jak bylo uvedeno v předchozím pracovním plánu, lepší koordinace při stanovování skupiny výrobků umožní značné úspory zdrojů.
V neposlední řadě byly v důsledku rozšíření o 10 nových členských států zavedeny některé nové vnitrostátní ekoznačky, což otevírá nové možnosti pro spolupráci a rovněž přináší nové výzvy.
Cíl
Prozkoumat synergie mezi ekoznačkou Společenství a jinými ekoznačkami v jiných členských státech postupným a systematickým upevňováním spolupráce, koordinace a propojení mezi nimi, a to konkrétně s ohledem na revizi systému.
Akce
Řídicí skupina pro spolupráci a koordinaci vypracuje a provede strategii na podporu hlubší spolupráce a propojení vnitrostátních ekoznaček typu I s ekoznačkou Společenství.
a) Koordinace při stanovení skupin výrobků
Ekoznačka Společenství a další značky by si měly systematicky vyměňovat informace o stávajících skupinách výrobků a o programech pro stanovení skupin výrobků a je-li to vhodné, měly by koordinovat svá úsilí, shromažďování zdrojů, odborné znalosti a výsledky. To by vedlo ke vzájemným úsporám, vyjasnění úloh v rámci jednotlivých systémů a usnadnila by se tak harmonizace (v případech, kdy podobné značky mají podobné cíle). Veškeré zúčastněné subjekty by měly Společenství rozvíjet úvahy o tom, jak mohou ekoznačka Společenství a další ekoznačky společně nejlépe dlouhodobě fungovat s ohledem na nadcházející revizi nařízení o ekoznačce.
Tato otázka již byla předmětem úvah během předchozího pracovního plánu (například v případech „Nordic Swan“ a „Stichting Milieukeur“), avšak spolupráce nebyla systematická a na dosažení prahové úrovně harmonizace je třeba více úsilí. Snahy o koordinaci mezi ekoznačkou Společenství a vnitrostátními systémy se nyní budou soustřeďovat na stanovení priorit pro skupiny výrobků, sbližování, zvyšování povědomí o konkrétních potřebách a podmínkách na vnitrostátní úrovni – to vše s ohledem na zajištění vstupu pro revizi nařízení o ekoznačce.
Aby byl proces koordinace jasnější a systematičtější, je třeba, aby na počátku stanovení či revize skupin výrobku členské státy jasně vyjádřily své postoje ohledně strategie týkající se souvisejících vnitrostátních systémů. Zejména v případech, kdy již pro určitou skupinu výrobků existují kritéria pro ekoznačku Společenství a členský stát se nezávisle rozhodne, že vypracuje nová kritéria pro svoji vnitrostátní značku, by se měly ve výboru VEUEZ prodiskutovat úvahy při vytváření nových kritérií a konkrétní vnitrostátní podmínky.
Cíl
Postupně upevňovat koordinaci při stanovení skupiny výrobků v rámci různých systémů označování v EU, a to konkrétně s ohledem na revizi systému pro ekoznačku.
Akce
Výbor VEUEZ by měl podporovat spolupráci s vnitrostátními systémy označování ve členských státech, aby byly přezkoumány a zařazeny všechny skupiny výrobků, na něž se vztahují ekoznačky v EU, a pokračovat v práci na zřízení a aktualizaci ústředního rejstříku pro tyto skupiny výrobků a pro jejich kritéria. Této práce by se mělo využít při úvahách o tom, jak může revize nařízení o ekoznačce Společenství přispět k lepší koordinaci s vnitrostátními a mezinárodními značkami.
Výbor VEUEZ a ostatní systémy značek ve členských státech by měly postupně koordinovat své pracovní programy a systematicky si vyměňovat informace.
Výbor VEUEZ by měl systematicky zohledňovat související práci v rámci Globální sítě pro ekologické označování (Global Eco-labelling Network - GEN), a to opět s ohledem na revizi systému pro ekoznačku.
b) Společné akce na podporu systému pro ekoznačku Společenství a dalších ekoznaček v členských státech a jejich výrobků opatřených ekoznačkou, aby se zvýšilo povědomí spotřebitelů a chápání společných a doplňujících se úloh systémů
Jak bylo uvedeno v předchozím pracovním plánu, měly by se zúčastněným stranám podat informace vysvětlující environmentální hodnotu různých ekoznaček v Evropě a představovat různé systémy nikoli jako konkurenční, ale spíše jako vzájemně se doplňující.
K tomu, aby se dospělo k vzájemnému pochopení a prezentaci systémů a jejich společných a navzájem se doplňujících cílů a úkolů, je třeba rozsáhlá diskuse mezi pracovníky odpovědnými za ekoznačku Společenství a pracovníky odpovědnými za vnitrostátní značky.
Měly by být hlouběji prozkoumány možnosti společné propagační kampaně pro stejné skupiny výrobků, možnosti společných internetových stránek/databáze, mechanismy pro vzájemné uznávání a speciálně upravené poplatky pro výrobce, které se týkají obou systémů.
Cíl
Prostudovat příklady, kdy se ekoznačka Společenství a další ekoznačky ve členských státech navzájem výrazně doplňují, a prošetřit možnosti společných akcí.
Akce
Řídicí skupina pro spolupráci a koordinaci, Komise, členské státy a další systémy pro ekoznačku ve členských státech by měly společně vypracovat seznam společných úloh a cílů jednotlivých vnitrostátních značek a ekoznačky Společenství.
Výbor VEUEZ a další systémy pro ekoznačku ve členských státech by měly prozkoumat možnosti založit na internetu společný „ekologický obchod“ s výrobky opatřenými ekoznačkou (a/nebo související opatření). Bude-li to vhodné, měl by se navrhnout časový rozpis a rozpočet pro jeho uskutečnění.
Komise po konzultaci s výborem VEUEZ přijala strukturu pro poplatky související s ekoznačkou Společenství, aby mohla být žadatelům, kteří mají zájem jak o ekoznačku Společenství, tak o jednu nebo více značek ze členských států (8) , poskytnuta patřičná sleva. Mělo by se usilovat o to, aby ostatní systémy pro ekoznačku ve členských státech učinily totéž.
4. Společné propagační akce
Dobrovolný systém může být úspěšný a mít významný vliv na trh tehdy, poskytuje-li případným žadatelům hospodářské pobídky a je-li podporován mnoha významnými činnostmi při uvádění na trh a při propagaci. Článek 10 revidovaného nařízení (ES) č. 1980/2000 vyzývá členské státy a Komisi, aby ve spolupráci s členy VEUEZ podporovaly používání ekoznačky Společenství činnostmi zvyšujícími povědomí a informačními kampaněmi pro spotřebitele, výrobce, obchodníky, maloobchodníky a širokou veřejnost. Zapojení různých zúčastněných stran, zejména těch, které mohou působit jako šiřitelé (například maloobchod, spotřebitelské a ekologické nevládní organizace), má klíčový význam.
Výbor VEUEZ by měl pokračovat v pořádání pravidelných schůzí marketingové řídicí skupiny alespoň dvakrát ročně a věnovat je především uvádění na trh, propagaci a strategickému rozvoji.
Společné využívání stávajících zdrojů by mohlo umožnit přípravu náročnějších kampaní pro spotřebitele, jako byl např. „týden květin“ v říjnu roku 2004.
Cíl
Výbor VEUEZ, Komise a členské státy by měly vhodným způsobem koordinovat své marketingové úsilí a připravovat a provádět společné akce.
Akce
Marketingová řídicí skupina by se měla scházet alespoň dvakrát ročně, aby projednala otázky marketingu a propagace související se strategickým rozvojem systému.
Jak bylo uvedeno v předchozím pracovním plánu, výbor VEUEZ, Komise a členské státy by měly společně určovat různé klíčové cílové skupiny a definovat a provádět strategie pro každou z nich.
a) Společné propagační akce na zvýšení povědomí zúčastněných stran
Hlavním cílem je průběžně informovat výrobce, spotřebitele a šiřitele informací (maloobchodníky a nevládní organizace), tedy všechny zúčastněné strany, o ekoznačce Společenství a jejím rozvoji. Vhodnými prostředky jsou například tištěné materiály (brožury a bulletiny, články) a internetové stránky. Zároveň je třeba systematicky vyhledávat a využívat zpětnou vazbu od zúčastněných stran.
Komise a různé příslušné subjekty vypracovaly úplnou řadu brožur a tyto materiály jsou systematicky zpřístupňovány příslušným zúčastněným stranám a jsou pravidelně aktualizovány a vylepšovány. Během posledních tří let bylo vyvinuto úsilí lépe využívat omezených zdrojů při vývoji brožur, bulletinů a informačních materiálů a šířit je systematicky mezi hlavní cílové skupiny.
Podobně internetová stránka o ekoznačce Společenství (http://europa.eu.int/ecolabel) je vyčerpávajícím zdrojem všech důležitých informací a je pravidelně aktualizována. Počet jejích návštěv trvale roste a v současnosti se pohybuje kolem 75 000 návštěv měsíčně. Aby se posílila její důvěryhodnost a přehlednost, jsou podporovány pravidelné příspěvky od všech zúčastněných stran včetně průmyslového odvětví, spotřebitelů a ekologických nevládních organizací. Je důležité pokračovat v tomto úsilí a při rozvoji internetových stránek využívat všechny její možnosti.
Vedle poskytnutí vhodných informačních nástrojů je také důležité uvažovat o akcích, jako jsou výstavy a veletrhy, na nichž by se ekoznačka Společenství představovala širší veřejnosti. Dosud nebyl zpracován žádný systematický rozbor, který by se zabýval tím, které výstavy nebo veletrhy jsou pro propagaci ekoznačky nejvhodnější, ačkoli takové rozbory byly prováděny náhodně, a to většinou při cílených marketingových akcích. Dalším významným aspektem, který byl dále zkoumán, je možnost využívání výrobků opatřených ekoznačkou při akcích velkých rozměrů, například mistrovstvích světa, na olympijských hrách, festivalech atd. Výsledky jsou velmi povzbudivé, např. při Olympijských hrách v Aténách v roce 2004 a při nadcházejících Zimních olympijských hrách v Turíně v roce 2006.
Cíle a prováděcí opatření uvedené v předchozím pracovním plánu zůstávají nadále platné i pro revidovaný pracovní plán.
Cíl
Neustále informovat všechny zúčastněné strany o ekoznačce Společenství a o jejím vývoji. Zároveň je třeba systematicky vyhledávat a zohledňovat zpětnou vazbu od zúčastněných stran.
Akce
Výbor VEUEZ a členské státy by měly úzce spolupracovat s Komisí při:
|
— |
aktualizaci a vylepšování internetové stránky o ekoznačce; |
|
— |
pokračování v přípravě a šíření brožur a dalších tištěných materiálů zvyšujících povědomí; |
|
— |
poskytování informací zúčastněným stranám o postupech, lhůtách a nákladech souvisejících s používáním ekoznačky; |
|
— |
vypracování seznamu událostí, při nichž by se ekoznačka měla propagovat. |
Výbor VEUEZ by měl prozkoumat, které doplňující informační nástroje (databáze, pokyny atd.) se mají poskytovat žadatelům.
Příslušné subjekty spolu s pomocnou informační službou budou od jednotlivých držitelů licencí shromažďovat informace o tom, kde se jejich výrobky prodávají.
b) Společné propagační akce pro zlepšení povědomí veřejných a soukromých zákazníků
Informace pro zákazníky jsou dostupné jak v právním rámci (jak může zákazník začlenit kritéria pro ekoznačku do své výzvy k nabídkovému řízení), tak v environmentálních požadavcích založených na výkonu a popsaných v dokumentech o kritériích pro ekoznačku pro různé skupiny výrobků. V tomto směru je významná také internetové stránky pro ekoznačku. Měl by se vypracovat vhodný materiál usnadňující používání kritérií pro ekoznačku Společenství při zadávání veřejných zakázek, například zjednodušený seznam pro všechny skupiny výrobků. Je třeba organizovat společné schůzky VEUEZ a zadavatelů veřejných zakázek a uvažovat rovněž o vnitrostátních a/nebo regionálních kampaních.
Cíl
V krátkodobém výhledu je třeba informovat úředníky odpovědné za zadávání veřejných zakázek o možnostech využívání kritérií pro ekoznačku nebo rovnocenných kritérií ve výzvách k nabídkovému řízení.
Akce
Výbor VEUEZ, Komise a členské státy by ve spolupráci s úředníky odpovědnými za zadávání ekologických veřejných zakázek v rámci orgánů veřejné správy měly vypracovat společnou strategii a řadu společných činností na podporu používání kritérií ekoznačky Společenství nebo rovnocenných kritérií při zadávání veřejných a soukromých zakázek.
Výbor VEUEZ, Komise a členské státy by měly zajistit co nejrozsáhlejší rozšíření příručky mezi zadavateli veřejných zakázek a měly by vypracovat náležité materiály. Rovněž by měly ve spolupráci s programem EMAS organizovat školení, informativní schůzky a jiné vhodné akce. Příslušné informace by měly být uvedeny na internetových stránkách o ekoznačce.
c) Společná propagace a podpora malých a středních podniků a distributorů
Během posledních tří let byla jednou z hlavních priorit pro ekoznačku účast malých a středních podniků na valných hromadách a také v pracovních skupinách, které připravují kritéria pro různé skupiny výrobků. Ne vždy mají malé a střední podniky vhodné prostředky a informace, aby posoudily možnosti nabízené ekoznačkou a připravily žádost, která bude přijata. Měly by jim být nápomocny sítě zahrnující ostatní žadatele, zájmové skupiny, příslušné subjekty a jiné příslušné organizace, například obchodní sdružení nebo regionální orgány.
Významnou úlohu hrají také maloobchodníci, kteří vystupují jako „strážci“ mezi výrobci a spotřebiteli. Mohli by například použít ekoznačku ke zlepšení povědomí o kvalitě svých výrobků opatřených obchodními značkami a snažit se nabízet svým zákazníkům další výrobky označené ekoznačkou. Rozvoj strategického partnerství s maloobchodníky proto musí být považován za prioritu.
Akce
Výbor VEUEZ by měl vypracovat strategii a akce zaměřené na vybudování sítí pro podporu ekoznačky v malých a středních podnicích.
Příslušné subjekty výboru VEUEZ by měly rozvíjet strategická partnerství s maloobchodníky.
5. Plán financování systému
Kvůli zapojení mnoha organizací včetně orgánů veřejné správy (například rozpočet Komise je roční) bylo během předcházejících tří let obtížné připravit přesné rozpočty.
Požadavky systému ekoznačky Společenství mají dvě hlavní složky: zdroje pro rozvoj skupiny výrobků a zdroje určené na uvádění na trh a pro propagaci.
Odhadované zdroje vyhrazené pro systém v roce 2003 (Komisí a členskými státy) se pohybovaly kolem 3,2 milionů eur (bez zahrnutí platů). Finanční zdroje z poplatků dosáhly zhruba 370 000 milionů eur, což představuje přibližně 11,5 %. To znamená, že schopnost samofinancování systému mírně přesahuje 10 %, což zdaleka nesplňuje dlouhodobé cíle ohledně samofinancování.
Během posledních tří let byly zdroje vyhrazené pro systém dostačující pro rozvoj a revizi skupin výrobků. Byly využívány velmi účinně. Zvýšený počet skupin výrobků a následný nárůst souvisejícího marketingu logicky povede ke zvýšení rozpočtových potřeb systému. Rozpočet systému je proto třeba analyzovat v souvislosti s celkovou strategií rozvoje kritérií pro skupiny výrobků.
Cíl
Dlouhodobým cílem je dosáhnout toho, aby se systém samofinancoval, a rovněž by měly být stanoveny a monitorovány proveditelné krátkodobé cíle, které napomohou k dosažení samofinancování.
Akce
Před koncem období platnosti tohoto pracovního plánu provede výbor VEUEZ analýzu, aby bylo možné připravit soudržnou a realistickou strategii pro případné samofinancování systému. Tato strategie by měla zahrnovat metodiku pro společné měření výdajů a příjmů souvisejících se systémem pro ekoznačku v jednotlivých členských státech a pro podávání náležitých zpráv o financování.
(1) KOM 2000/7: http://europa.eu.int/growthandjobs/key/index_en.htm.
(2) KOM(2001) 264 v konečné znění: http://europa.eu.int/eur lex/en/com/cnc/2001/com2001_0264en01.pdf.
(3) KOM(2003) 302 v konečném znění: http://europa.eu.int/eur lex/en/com/cnc/2003/com2003_0302en01.pdf.
(4) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1 a s. 114.
(5) Poznámka: Komise zastává funkci sekretariátu VEUEZ a účastní se všech jejích činností.
(6) AEAT in Confidence, Prioritisation of New Ecolabel Product Groups, zpráva vypracovaná pro Evropskou komisi, GŘ pro životní prostředí, květen 2004.
http://europa.eu.int/comm/environment/ecolabel/product/pg_prioritisation_en.htm.
(7) Zpráva Komise o hospodářských účincích veřejných zakázek „A report on the functioning of public procurement markets in the EU: benefits from the application of EU directives and challenges for the future“, 3.2.2004.
http://europa.eu.int/comm/internal_market/publicprocurement/docs/public-proc-market-final-report_en.pdf.
(8) Rozhodnutí Komise 2000/728/ES ze dne 10. listopadu 2000, kterým se stanovují poplatky za podání žádosti a roční poplatky za ekoznačku Společenství (Úř. věst. L 293, 22.11.2000, s. 18). Rozhodnutí Komise 2003/393/ES ze dne 22. května 2003, kterým se mění rozhodnutí 2000/728/ES, kterým se stanovují poplatky za podání žádosti a roční poplatky za ekoznačku Společenství (Úř. věst. L 135, 3.6.2003, s. 31).
Dodatek 1
Seznam prioritních skupin výrobků, který je možno doplňovat (1)
Možné nové skupiny výrobků:
|
|
Služby v oblasti osobní dopravy |
|
|
Hračky a hry |
|
|
Vytápěcí systémy (pokojové) |
|
|
Služby maloobchodního prodeje |
|
|
Nákupní tašky |
|
|
Toaletní potřeby |
|
|
Pytle na odpad |
|
|
Lepidla |
|
|
Systémy pro ohřev vody |
|
|
Stavební komponenty včetně izolace |
|
|
Pneumatiky |
|
|
Malé elektrické spotřebiče pro domácnost |
|
|
Hygienické výrobky |
|
|
Myčky aut |
|
|
Kožené výrobky včetně rukavic |
|
|
Služby chemického čištění |
|
|
Stavební služby |
|
|
Kopírky |
|
|
Sociálně odpovědné investiční fondy |
|
|
Služby mechanických oprav |
|
|
Nádobí |
|
|
Dodávkové služby |
|
|
Klimatizace |
(1) Zdůrazňujeme, že tento seznam není úplný podle článku 5 nařízení (ES) č. 1980/2000. Komise může kdykoli pověřit VEUEZ vytvořením ekologických kritérií a jejich periodickým přezkoumáním, stejně tak jako požádat o hodnocení a ověření některé skupiny výrobků, která není uvedena v dodatku 1. Tento seznam je možné aktualizovat v průběhu doby platnosti tohoto revidovaného pracovního plánu (v souladu s postupem stanoveným v článku 17 nařízení (ES) č. 1980/2000) a doplnit jej o nové skupiny výrobků.
