Zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa (dále jen „program“) na období víceletého finančního rámce 2021–2027 a stanovuje pravidla pro účast a šíření výsledků. Nařízení:

stanovuje rámec, jímž se řídí podpora Evropské unie (EU) pro výzkum a inovace, pokud jde o vědecké a technologické cíle, jichž má být dosaženo, a příslušné priority, uvádí hlavní rysy těchto činností a stanovuje maximální celkovou částku a podrobná pravidla pro finanční účast EU v rámcovém programu a příslušné podíly na jednotlivých stanovených činnostech,
stanovuje pravidla pro účast podniků, výzkumných center a vysokých škol a pravidla pro šíření výsledků výzkumu.

KLÍČOVÉ BODY

Provedení

Program se provádí prostřednictvím:

zvláštního programu zavedeného rozhodnutím (EU) 2021/764 (viz shrnutí);
finančního příspěvku pro Evropský inovační a technologický institut (EIT) zřízený nařízením 2021/819,
zvláštního programu pro obranný výzkum zavedeného nařízením (EU) 2021/697 (viz shrnutí).

Cíle

Obecným cílem programu je přinášet vědecký, technologický, ekonomický a společenský dopad investic EU v oblasti výzkumu a inovací s cílem:

posílit vědecké a technické základny EU a zvýšit její konkurenceschopnost ve všech členských státech EU, a to i v oblasti průmyslu,
plnit strategické priority EU, a přispět k naplnění jejích cílů a politik,
řešit globální výzvy, včetně cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím dodržování zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody,
posilovat evropský výzkumný prostor (EVP).

Program tak maximalizuje přidanou hodnotu EU, přičemž se zaměřuje na cíle a činnosti, které nemohou být účinně uskutečňovány členskými státy samostatně, ale pouze ve spolupráci.

Program má tyto specifické cíle:

rozvíjet, podporovat a stimulovat vědeckou excelenci, podporovat vytváření a šíření vysoce kvalitních nových základních a aplikovaných znalostí, dovedností, technologií a řešení, podporovat odbornou přípravu a mobilitu výzkumných pracovníků, přilákat talentované odborníky na všech úrovních a přispívat k plnému zapojení talentového potenciálu EU do akcí podporovaných v rámci programu,
vytvářet znalosti a posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik EU a podporovat přístupnost a zavádění inovativních řešení v evropském průmyslu, zejména v malých a středních podnicích, a ve společnosti pro řešení globálních výzev, včetně změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje,
podporovat všechny formy inovací, usnadňovat technologický rozvoj, demonstrace a přenos technologií a znalostí a posilovat zavádění a využívání inovativních řešení,
optimalizovat plnění programu za účelem posílení a zvýšení dopadu a atraktivity evropského výzkumného prostoru, podporovat účast všech členských států, včetně zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, založenou na excelenci v programu a usnadňovat kooperativní vazby v rámci evropského výzkumu a inovací.

Struktura a rozpočet

Program má následující strukturu a celkový rozpočet 95,5 miliardy eur v běžných cenách (včetně 5,4 miliardy eur z programu NextGenerationEU).

Pilíř I – Excelentní věda

S těmito složkami:

Pilíř II – Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu

S těmito složkami:

klastr „Zdraví“,
klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“,
klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“,
klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“,
klastr „Klima, energetika a mobilita“,
klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“,
nejaderné přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem Evropské komise.

Pilíř III – Inovativní Evropa

S těmito složkami:

Evropská rada pro inovace (ERI),
Evropské inovační ekosystémy
Evropský inovační a technologický institut (EIT).

Část – Rozšiřování účasti a posilování evropského výzkumného prostoru

S těmito složkami:

rozšiřování účasti a šíření excelence,
reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.

Mise

Mise jsou portfolia činností excelence v oblasti výzkumu a inovací s významným dopadem napříč obory a odvětvími, určené k těmto účelům:

dosáhnout ve stanoveném časovém rámci měřitelného cíle, jehož by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím jednotlivých akcí,
mít dopad na společnost a tvorbu politiky prostřednictvím vědy a techniky,
být relevantní pro významnou část obyvatelstva EU a pro široké spektrum občanů EU.

V tomto právním aktu je vymezeno pět oblastí pro zavedení možných misí:

přizpůsobování se změně klimatu včetně sociální transformace,
rakovina,
zdravé oceány, moře a pobřežní a vnitrozemské vody,
chytrá a klimaticky neutrální města,
zdravá půda a potraviny.

Každá oblast pro mise má zvláštní radu pro misi, která Komisi radí při určování, navrhování a provádění konkrétních misí.

Evropská partnerství

Bylo vytvořeno zefektivněné prostředí tří forem evropských partnerství (společně financované, společně programované a institucionalizované), v němž se EU, vnitrostátní orgány a soukromý sektor zavazují podporovat výzkumné a inovační úsilí.

Evropská rada pro inovace

ERI byla vytvořena jako centrálně řízené jednotné kontaktní místo pro provádění opatření v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“, která se ERI týkají. ERI se zaměřuje především na průlomové a přelomové inovace a cílí zejména na ty, které vytvářejí tržní příležitosti, přičemž rovněž podpoří všechny druhy inovací, včetně inkrementálních.

Zapojení zemí mimo EU

Program Horizont Evropa je otevřen účasti právnických osob odkudkoli na světě za podmínek stanovených v pravidlech a případně spolu s dalšími podmínkami na úrovni pracovního programu / výzvy.

Programu ve formě přidružení zemí mimo EU se mohou zúčastnit:

země Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Evropského sdružení volného obchodu (ESVO),
přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti,
země evropské politiky sousedství,
země mimo EU s dostatečnou kapacitou v oblasti vědy, technologií a inovací a se závazkem k otevřenému tržnímu hospodářství založenému na pravidlech.

Pravidla pro účast

Nařízení stanovuje různá pravidla, například pro způsobilost k účasti a financování, etická pravidla a zásady a bezpečnost, která se vztahují na nepřímé akce financované v rámci programu. Jejich příkladem jsou:

každý právní subjekt se může zúčastnit a získat finanční prostředky, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle pravidel programu Horizont Evropa spolu s dalšími dodatečnými podmínkami v pracovním programu / výzvě,
obsah výzev k předkládání návrhů musí být zahrnut do pracovního programu,
Komise nebo financující subjekt může vyhlásit společnou výzvu k předkládání návrhů se zeměmi mimo EU, včetně jejich vědeckých a technologických organizací nebo agentur, mezinárodních organizací a neziskových právních subjektů,
zadávací řízení musí být v souladu s pravidly hospodářské soutěže a zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení a proporcionality,
pravidla týkající se kontroly finanční způsobilosti,
proces hodnocení návrhů, včetně kritérií pro výběr a udělení grantu – návrhy hodnotí nezávislý odborný výbor na základě excelence, dopadu, kvality a účinnosti provádění,
žadatelé mohou požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívají, že hodnotící postup nebyl správně použit,
povinnosti týkající se využívání a šíření výsledků, včetně povinností týkajících se otevřené vědy.

Hodnocení, posouzení dopadů a monitorování programu

Komise hodnotí a monitoruje program Horizont Evropa, aby posoudila pokrok při dosahování jeho cílů.

Program doplňuje program pro výzkum a odbornou přípravu Evropského společenství pro atomovou energii na období 2021–2025.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Platí ode dne 1. ledna 2021.

KONTEXT

Nařízení zrušuje nařízení (EU) č. 1291/2013 a nařízení (EU) č. 1290/2013.

Viz také:

Horizont Evropa (Evropská komise)
Horizont Evropa: Program EU pro výzkum a inovace na období 2021–2027 (Evropská komise)
Evropský výzkumný prostor (EVP) (Evropská komise)
Nový EVP pro výzkum a inovace (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1–68)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/819 ze dne 20. května 2021 o Evropském inovačním a technologickém institutu (přepracované znění) (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 61–90)

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 ze dne 10.°května 2021 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU (Úř. věst. L 167I, 12.5.2021, s. 1–80)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149–177)

Nařízení Rady (Euratom) č. 2021/765 ze dne 10. května 2021, kterým se zavádí Program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025, doplňující rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a zrušuje nařízení (Euratom) 2018/1563 (Úř. věst. L 167I, 12.5.2021, s. 81–100)

Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23–27)

Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11–22)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1–222)

Poslední aktualizace 02.07.2021

Top