Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Sdělení – strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: navrácení přírody do našeho života

CO JE CÍLEM TÉTO STRATEGIE?

  • Cílem je zajistit, že do roku 2030 bude biologická rozmanitost* v Evropě na cestě k oživení ve prospěch přírody, lidí a klimatu.
  • K dosažení tohoto cíle strategie stanoví komplexní rámec závazků a opatření na boj proti hlavním příčinám úbytku biologické rozmanitosti:
    • změny ve využívání půdy a moře,
    • nadměrné využívání biologických zdrojů,
    • změna klimatu,
    • znečištění a
    • invazivní nepůvodní druhy.
  • Strategie rovněž stanoví plán pro postoj EU k celosvětovému rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020, který má být přijat na summitu OSN o biologické rozmanitosti v roce 2021.
  • Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 byla přijata společně se strategií EU od zemědělce ke spotřebiteli. Jsou koncipovány tak, aby se vzájemně posilovaly a propojovaly přírodu, zemědělce, podniky a spotřebitele.
  • Jedná se o ústřední prvek Zelené dohody pro Evropu a bude směrodatná pro úsilí o udržitelné oživení po krizi COVID-19.
  • Dále podpoří zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně prostřednictvím řešení inspirovaných přírodou, která zachycují a uchovávají uhlík ve zdravých ekosystémech a pomáhají přírodě a společnosti přizpůsobit se nevyhnutelným důsledkům změny klimatu.

KLÍČOVÉ BODY

Aby se biologická rozmanitost vrátila na cestu k oživení, stanoví se řada cílů a závazků, které je třeba splnit nejpozději do roku 2030, a to v těchto čtyřech hlavních oblastech.

  • 1.

    Soudržná síť chráněných území

    Tato síť:

    • právně chrání nejméně 30 % půdy EU a 30 % mořských oblastí EU a začleňuje ekologické koridory jako součást transevropské přírodní sítě,
    • přísně chrání alespoň 30 % chráněných území EU, včetně všech primárních* a původních lesů*,
    • účinně spravuje všechna chráněná území a definuje jasné cíle a opatření v oblasti ochrany a řádně je sleduje.

    Evropská komise spolu se zeměmi EU do konce roku 2021 stanoví a dohodne se na kritériích a pokynech pro chráněná a přísně chráněná území.

    Země EU budou potom muset do konce roku 2023 prokázat významný pokrok v oblasti právního určování nových chráněných území a začleňování ekologických koridorů.

    Komise do roku 2024 posoudí, zda je EU na dobré cestě ke splnění svých cílů pro rok 2030, nebo zda jsou zapotřebí důraznější opatření, včetně právních předpisů EU.

  • 2.

    Plán EU na obnovu přírody

    Plán obsahuje tyto závazky do roku 2030.

    • předložit v roce 2021 návrh právně závazných cílů EU v oblasti obnovy přírody na základě posouzení dopadů,
    • obnovit významné oblasti poškozených ekosystémů a ekosystémů bohatých na uhlík,
    • zajistit, aby přírodní stanoviště a druhy nevykazovaly zhoršení a aby nejméně 30 % stanovišť a druhů dosahovalo příznivého stavu z hlediska ochrany nebo alespoň vykazovalo pozitivní trend,
    • zvrátit úbytek opylovačů,
    • snížit riziko a používání chemických pesticidů o 50 % a omezit používání rizikovějších pesticidů o 50 %,
    • využívat nejméně 25 % zemědělské půdy v rámci správy ekologického zemědělství a výrazně zvýšit využívání agroekologických postupů,
    • sanovat významné plochy kontaminovaných půdních stanovišť,
    • vysadit tři miliardy stromů podle ekologických zásad,
    • obnovit nejméně 25 000 km volně tekoucích řek,
    • o 50 % snížit počet druhů na červeném seznamu ohrožených invazními nepůvodními druhy,
    • omezit ztráty živin z hnojiv o 50 %, což povede ke snížení používání hnojiv o nejméně 20 %,
    • podporovat města s alespoň 20 000 obyvateli, aby do konce roku 2021 zavedla ambiciózní plán pro městskou zeleň,
    • odstranit nebo minimalizovat negativní dopady činností rybolovu a těžby na citlivé druhy a přírodní stanoviště,
    • vyloučit nebo snížit vedlejší úlovky* mořských druhů na úroveň, která umožňuje jejich obnovu a zachování.
  • 3.

    Umožnění transformační změny

    V zájmu zajištění provádění závazků a poskytnutí motivace k transformační změně učiní Komise a země EU tato opatření:

    • stanovit nový správní rámec EU v oblasti biologické rozmanitosti, který bude obsahovat povinnosti týkající se provádění a milníky, aby se zajistila jednotlivá a sdílená odpovědnost všech subjektů při plnění závazků v oblasti biologické rozmanitosti. Rámec rovněž posílí zapojení zúčastněných stran a transparentní a participativní správu. Bude obsahovat mechanismus sledování a přezkumu s jasným souborem dohodnutých ukazatelů, který umožní pravidelné hodnocení pokroku a v případě potřeby stanoví nápravná opatření. Komise tento přístup posoudí v roce 2023 a zváží, zda je nutný právně závazný přístup ke správě,
    • posílit provádění a vynucování právních předpisů EU,
    • rozvíjet přístup k ochraně biologické rozmanitosti zahrnující celou společnost, do kterého se zapojí podniky, který mobilizuje financování na vnitrostátní i unijní úrovni, bude směřovat investice k zelenému oživení a využívání řešení inspirovaných přírodou a posílí znalostí, vzdělávání a dovedností za účelem ochrany a obnovy biologické rozmanitosti.
  • 4.

    Ambiciózní celosvětová agenda v oblasti biologické rozmanitosti

    EU k této agendě přispěje tím, že se zaváže:

    • spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery v rámci koalice pro biologickou rozmanitost na vysoké úrovni a jít příkladem za účelem prosazení ambiciózního globálního rámce pro období po roce 2020,
    • využívat vnější činnost na podporu ochrany a obnovy biologické rozmanitosti, zejména pokud jde o mezinárodní správu oceánů, obchod, mezinárodní spolupráci, politiku sousedství a mobilizaci zdrojů.

    Do roku 2024 Komise přezkoumá pokrok a posoudí, zda je k dosažení cílů strategie zapotřebí dalších opatření.

KONTEXT

KLÍČOVÉ POJMY

Biologická rozmanitost: různorodost života na Zemi, včetně genů, druhů a ekosystémů.
Primární les: les, který nikdy nebyl těžen a vyvíjel se s ohledem na přírodní narušení a podle přírodních procesů, a to bez ohledu na věk lesa.
Původní les: část lesa, ve které se vyvinuly struktury a druhy, které jsou obvykle spojovány se starými primárními lesy tohoto typu.
Vedlejší úlovek: nechtěné rybí a mořské druhy ulovené neúmyslně.

HLAVNÍ DOKUMENT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 380 final, 20.5.2020)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (COM(2020) 381 final, 20.5.2020)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final, 11.12.2019)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (KOM(2011) 244 v konečném znění, 3.5.2011)

Poslední aktualizace 14.09.2020

Top