Stanoví minimální seznam zakázaných nekalých obchodních praktik mezi kupujícími a dodavateli v zemědělském a potravinovém řetězci a minimální pravidla pro prosazování.
Cílem je zabránit větším podnikům ve vykořisťování malých a středních dodavatelů kvůli jejich slabší vyjednávací pozici a předejít tomu, aby se náklady za tyto praktiky přenášely na primární producenty.

KLÍČOVÉ BODY

Pravidla chrání malé a střední dodavatele, ale i větší dodavatele s ročním obratem nepřekračujícím 350 milionů EUR. Ochrana závisí na relativní velikosti dodavatele a kupujícího z hlediska ročního obratu. Tito dodavatelé se dělí do pěti dílčích kategorií podle obratu:

do 2 milionů EUR,
2–10 milionů EUR,
10–50 milionů EUR,
50–150 milionů EUR a
150–350 milionů EUR.

Zákaz nekalých obchodních praktik

Směrnice za všech okolností zakazuje tyto nekalé obchodní praktiky:

platba za zemědělské produkty a potravinářské výrobky podléhající rychlé zkáze později než 30 dnů,
platba za jiné zemědělské produkty a potravinářské výrobky později než 60 dnů,
zrušení objednávky zemědělských produktů a potravinářských výrobků podléhajících rychlé zkáze v krátkém časovém předstihu,
jednostranné změny podmínek smlouvy o dodávkách ze strany kupujícího,
platby požadované kupujícím, které nesouvisejí s prodejem zemědělských produktů a potravinářských výrobků,
platby požadované kupujícím za zhoršení kvality či ztrátu zemědělských produktů a potravinářských výrobků, jež nebyly způsobeny nedbalostí ani pochybením dodavatele,
odmítnutí ze strany kupujícího písemně potvrdit smlouvu o dodávkách navzdory žádosti dodavatele,
neoprávněné využití obchodních tajemství dodavatele ze strany kupujícího,
odvetná obchodní opatření ze strany kupujícího proti dodavateli v případě, že dodavatel uplatňuje svá smluvní či zákonná práva,
přenesení nákladů spojených s prošetřením stížností zákazníků týkajících se produktů dodavatele, aniž by se dodavatel dopustil nedbalosti či pochybení.

Směrnice zakazuje níže uvedené nekalé obchodní praktiky, pokud je dodavatel a kupující jasně a jednoznačně nesjednali:

kupující vrátí neprodané zemědělské produkty a potravinářské výrobky dodavateli, aniž by mu za tyto neprodané produkty a výrobky, za jejich odstranění nebo za obojí zaplatil,
dodavateli je naúčtována platba, jíž je podmíněno skladování nebo vystavení jeho zemědělských produktů a potravinářských výrobků, jejich zařazení do nabídky nebo jejich dodání na trh,
kupující od dodavatele vyžaduje, aby uhradil náklady jakýchkoli slev na zemědělské produkty a potravinářské výrobky prodávané kupujícím v rámci propagace,
kupující od dodavatele vyžaduje, aby zaplatil za reklamu na zemědělské produkty a potravinářské výrobky poskytnutou kupujícím nebo za uvádění těchto výrobků na trh,
kupující naúčtuje dodavateli platbu za pracovníky zajišťující úpravu prostor využívaných pro prodej výrobků dodavatele.

Stížnosti a důvěrnost

Země EU jmenují vnitrostátní donucovací orgány. Dodavatelé mohou podat stížnost donucovacímu orgánu jejich vlastní země nebo země, v níž je usazen kupující podezřelý ze zakázané obchodní praktiky.

Donucovací orgán musí přijmout v případě, že je o to požádán, nezbytná opatření k ochraně totožnosti stěžovatele nebo jakýchkoli dalších informací, u nichž se má za to, že by mohly poškodit zájmy stěžovatele nebo dodavatelů.

Pravomoci příslušných orgánů

Donucovací orgány musí mít pravomoci a odborné znalosti k tomu, aby mohly:

zahájit a provádět šetření,
požadovat od kupujících a dodavatelů informace,
provádět neohlášené inspekce na místě,
nařídit zastavení provádění případné zakázané praktiky,
uložit podniku, který se dopustil porušení právních předpisů, pokuty a jiné sankce či zahájit řízení za účelem jejich uložení, včetně řízení o předběžném opatření,
zveřejňovat rozhodnutí.

Země EU mohou podporovat účinný alternativní dobrovolný mechanismus řešení sporů.

Země EU musejí zajistit, aby donucovací orgány účinně spolupracovaly mezi sebou navzájem a s Komisí a aby si poskytovaly vzájemnou pomoc v případech, jež mají přeshraniční rozměr.

Evropské komisi je nápomocen Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů zřízený nařízením (EU) č. 1308/2013 (viz shrnutí Společná organizace zemědělských trhů v EU).

ODKDY SMĚRNICE PLATÍ?

Musí nabýt podoby zákona v zemích EU do 1. května 2021. Země EU musejí uplatňovat příslušná opatření nejpozději od 1. listopadu 2021.

KONTEXT

Viz také:

Směrnice o nekalých obchodních praktikách v zemědělském a potravinovém řetězci (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 59–72)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1–18)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671–854)

Následné změny nařízení (EU) č. 1308/2013 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1–10)

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 29.08.2019

Top

All

Choose the experimental features you want to try