Nařízení (EU) č. 806/2014 stanoví strukturu Jednotného výboru pro řešení krizí. Skládá se z předsedy, místopředsedy, čtyř stálých členů a orgánů všech zúčastněných členských států Evropské unie (EU). Pracuje následujícími způsoby.
- Výkonná zasedání, kterých se účastní předseda, čtyři další nezávislí členové na plný úvazek, dva stálí pozorovatelé jmenovaní Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou (ECB) a ve zvláštních případech zástupci vnitrostátních orgánů pro řešení problémů zúčastněných zemí nebo další pozorovatelé.
- Plenární zasedání za účasti celé rady, jak je uvedeno výše, a zástupců všech vnitrostátních orgánů pro řešení problémů zúčastněných zemí.
Zavádí jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení problémů úvěrových institucí a některých investičních podniků prostřednictvím jednotného mechanismu pro řešení krizí a využití jednotného fondu pro řešení krizí.
Nařízení se sice vztahuje na země eurozóny, ale účastnit se mohou i ostatní členské státy.
Pozměňující nařízení (EU) 2019/877 začleňuje do právních předpisů EU mezinárodní standardy pro absorpci ztrát a rekapitalizaci bank stanovené Radou pro finanční stabilitu.
Pozměňující nařízení (EU) 2021/23 vylučuje ústřední protistrany z oblasti působnosti nařízení (EU) č. 806/2014, aby se zabránilo zdvojování požadavků.

KLÍČOVÉ BODY

Jednotný výbor pro řešení krizí

Když se předpokládá, že banka je v krizi, sestaví výbor společně program řešení krize, který postoupí Komisi k formálnímu schválení. Pokud Komise nemá žádné námitky, měl by být program přijat do 24 hodin. V některých zvláštních případech může Komise požádat Radu Evropské unie, aby schválila její změny systému.
O režimu řešení krize s použitím méně než 5 miliard EUR z Jednotného fondu pro řešení krizí se rozhoduje na zasedání výkonné rady, které se účastní pouze vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize z členského státu, v němž se nachází banka v krizi.
Je-li zapotřebí více než 5 miliard eur, rozhodnutí se přijímají na plenárním zasedání.

Jednotný fond pro řešení krizí

Jednotný fond pro řešení krizí, financovaný bankami od roku 2016, činí v roce 2024 1 % pojištěných vkladů ve všech zúčastněných členských státech (celkem přibližně 55 miliard EUR). Spolu s nařízením (EU) č. 806/2014 byla podepsána mezivládní dohoda mezi zúčastněnými členskými státy. Ta stanoví:
- převod příspěvků bank do podfondů tohoto fondu a
- postupné sdílení* příspěvků bank do fondu.

Jednotný mechanismus pro řešení krizí

Jednotný mechanismus pro řešení krizí tvoří společně jednotný výbor pro řešení krizí a Jednotný fond pro řešení krizí. Tento systém a jednotný mechanismus dohledu, který ECB svěřuje pravomoci dohledu, jsou základembankovní unie EU, která se vztahuje na země eurozóny. Účastnit se mohou i další členské státy.

Dotčené banky

Jednotný výbor pro řešení krizí odpovídá za řešení krizí ve všech bankách, nad nimiž má ECB dohled. s v případě jednotného mechanismu dohledu je jednotný výbor pro řešení krizí přímo odpovědný za největší banky, nad nimiž vykonává přímý dohled ECB, a za ostatní přeshraniční banky.
Ostatní banky zůstávají v přímé odpovědnosti jejich vnitrostátních orgánů pro řešení krizí. Zůstávají však pod nepřímou odpovědností jednotného výboru pro řešení krizí a tento výbor může zasáhnout, pokud jejich režim řešení krize vyžaduje použití jednotného fondu pro řešení krizí.

Výpočet příspěvků jednotlivých institucí

Prováděcí akt, nařízení (EU) 2015/81, stanoví pravidla týkající se povinnosti jednotného výboru pro řešení krizí vypočítat příspěvky pro jednotlivé instituce a metodiku jejich výpočtu.

Schopnost absorbovat ztráty a rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků

Při začleňování mezinárodních standardů pro absorpci ztrát a rekapitalizaci do práva EU pro globální systémově významné banky a při změně stávajících pravidel pro ostatní banky stanoví pozměňující nařízení (EU) 2019/877 pravidla pro banky, aby se vypořádaly se ztrátami tím, že zajistí, aby měly dostatek kapitálu a dalších závazků, aby se co nejvíce minimalizovala případná záchrana ze strany daňových poplatníků.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Nařízení (EU) č. 806/2014 se používá ode dne 1. ledna 2016. Některá pravidla, například pravidla týkající se zahájení činnosti rady, se však uplatňují od 1. ledna 2015.
Pozměňující nařízení (EU) 2019/877 se používá ode dne 28. prosince 2020.

KONTEXT

Další informace viz:

Jednotný mechanismus pro řešení krizí (Evropská komise)
Jednotný mechanismus dohledu (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

Vzájemné využívání. Proces, při kterém se zúčastněné banky podílejí na nákladech restrukturalizace.

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1–90).

Do původního znění byly zapracovány postupné změny nařízení (EU) č. 806/2014. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/81 ze dne 19. prosince 2014, kterým se stanoví jednotné podmínky uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014, pokud jde o příspěvky předem do Jednotného fondu pro řešení krizí (Úř. věst. L 15, 22.1.2015, s. 1–7).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190–348).

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (přepracované znění) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149-178).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1022/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o svěření zvláštních úkolů Evropské centrální bance podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 5–14).

Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63–89).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338–436).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1–337).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1–59).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12–47).

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22–31).

Poslední aktualizace 28.04.2023

Top

All