Žaloba podaná dne 9. března 2007 – Komise Evropských společenství v. Spolková republika Německo

(Věc C-141/07)

(2007/C 117/24)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: B. Schima)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 28 ES zakazuje jakékoli množstevní omezení, jakož i opatření s rovnocenným účinkem mezi členskými státy. Jakoukoli právní úpravu členských států, která by mohla ať přímo, nebo nepřímo, skutečně, nebo potenciálně narušit obchod ve Společenství, je třeba považovat za opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení. Skutečnost, že při současném stavu práva Společenství jsou úpravy ohledně prodeje léčivých přípravků harmonizovány pouze v některých oblastech, nezbavuje členské státy jejich povinnosti dodržovat ustanovení o volném pohybu zboží.

Podle § 14 německého Apothekengesetz (zákon o lékárnách) mohou být německé nemocnice zásobovány léčivými přípravky externí lékárnou, místo aby zřídily vlastní nemocniční lékárnu. V tomto ustanovení jsou však smlouvy o zásobování léčivými přípravky spojeny s takovými kumulativními požadavky, které vedou k tomu, že běžné zásobování nemocnice léčivými přípravky lékárnami, které se nacházejí v jiných členských státech, je ve skutečnosti nemožné, jelikož některé povinnosti stanovené ve smlouvě mohou být splněny pouze takovými lékárnami, které mají sídlo v okolí zásobené nemocnice.

Podle judikatury Soudního dvora se článek 28 ES nevztahuje na vnitrostátní ustanovení, která omezují nebo zakazují některé způsoby prodeje, pokud jsou splněny dvě podmínky: dotčená ustanovení jsou jednak použitelná na všechny dotčené subjekty provozující svou činnost na vnitrostátním území, a jednak postihují stejným způsobem, právně i fakticky, uvádění tuzemských i zahraničních výrobků pocházejících z jiných členských států na trh. V projednávaném případě je však splněna pouze první podmínka, tuzemské a zahraniční výrobky však nejsou právně i fakticky dotčeny stejným způsobem zákonem stanoveným požadavkem, že všechny smluvní povinnosti musí být splněny jediným dodavatelem. Takové pravidlo představuje větší překážku přístupu na trh pro zboží z jiných členských států než pro tuzemské výrobky. Podle judikatury Soudního dvora v tomto ohledu není významné, že tuzemské lékárny, které se nenacházejí v okolí nemocnice, jsou rovněž dotčeny stejným problémem. Vnitrostátní opatření, které nezvýhodňuje všechny tuzemské výrobky a které rovněž vytváří překážky pro tuzemské výrobky, a nikoli pouze pro dovezené výrobky, může být rovněž kvalifikováno jako omezení obchodu mezi členskými státy.

Omezení volného pohybu zboží uvnitř Společenství by mohlo být odůvodněno naléhavými důvody obecného zájmu, zejména požadavky veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví. Dotčená vnitrostátní ustanovení by však musela být vhodná, nezbytná a přiměřená. V projednávaném případě však není povinná kumulace uvedených smluvních povinností, které jsou stanoveny vnitrostátní právní úpravou, z důvodů ochrany zdraví nezbytná. Naopak by mělo být možné, aby lékárna se sídlem rovněž v jiném členském státě, která se nachází ve větší vzdálenosti od zásobované nemocnice, prováděla běžné zásobování léčivými přípravky.