27.1.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 20/2

1a.

Je správní orgán oprávněn odchylně od potvrzení úředního veterináře ve smyslu čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 615/98 (1) rozhodnout, že přeprava zvířat, na kterou se potvrzení úředního veterináře vztahuje, není v souladu s podmínkami směrnice 91/628/EHS (2)?

1b.

V případě kladné odpovědi na otázku 1a:

Je na základě práva Společenství podřízen výkon tohoto oprávnění správním orgánem zvláštním omezením, a pokud ano, kterým?

2.

V případě kladné odpovědi na otázku 1:

Musí správní orgán členského státu v rámci posouzení, zda existuje nárok na náhradu například ve smyslu nařízení (ES) č. 800/1999 (3), provést posouzení otázky, zda při přepravě živých zvířat jsou dodržovány právní předpisy Společenství pro dobré životní podmínky zvířat na základě požadavků platných v příslušném členském státě, nebo na základě požadavků státu vlajky lodě, kterou jsou živá zvířata přepravována, a který vydal pro tuto loď povolení?

3.

Ukládá právo Společenství povinnost k přezkumu i bez návrhu na základě důvodů, které vyplývají z nařízení (ES) č. 1254/1999 (4) a z nařízení (ES) č. 800/1999, to znamená na základě důvodů, které nepatří do základu právních sporů?

4.

Musí být obrat „dodržení právních předpisů Společenství pro dobré životní podmínky zvířat“ v čl. 33 odst. 9 nařízení (ES) č. 1254/1999 chápán tak, že v případě zjištění, že loď byla během přepravy živých zvířat tak těžce naložena, že tím je podle rozhodných právních předpisů pro dobré životní podmínky zvířat překročena přípustná nakládka této lodi, se jedná o nedodržení právních předpisů Společenství pro dobré životní podmínky zvířat jen v souvislosti s počtem zvířat, o který byla přípustná nakládka překročena, nebo je nutno předpokládat nedodržení těchto právních předpisů pro všechna přepravovaná živá zvířata?

5.

Vede účinné uplatňování práva Společenství k tomu, že je prostřednictvím přezkumu i bez návrhu na základě ustanovení práva Společenství prolomena – v nizozemském správním právu procesním zakotvená – zásada, že žalobce nesmí být na základě podání své žaloby uveden do horšího postavení, než ve kterém by se nacházel, kdyby žalobu nepodal?