1)

Musí být pojem „soud“ ve smyslu článku 267 SFEU ve spojení s čl. 8 odst. 2 až 4 a článkem 9 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV (2) vykládán v tom smyslu, že zahrnuje i k tomu určený vnitrostátní soud, který není příslušným orgánem ve smyslu čl. 8 odst. 1 rámcového rozhodnutí a který v rámci písemného řízení v zásadě rozhoduje výlučně o právních otázkách, které jsou nastoleny v čl. 8 odst. 2 až 4, jakož i článku 9 rámcového rozhodnutí, a to bez účasti odsouzené osoby?

2)

Musí být článek 47 Listiny vykládán v tom smyslu, že pokud byl v řízení o uznání ve smyslu rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV posouzením aspektů uvedených v čl. 8 odst. 2 až 4 a článku 9 tohoto rámcového rozhodnutí ve vykonávajícím státě pověřen k tomu určený vnitrostátní soud, je odsouzené osobě kromě možnosti vyjádřit své stanovisko ve vydávajícím státě podle čl. 6 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV třeba poskytnout i účinný prostředek nápravy ve vykonávajícím státě?

V případě kladné odpovědi na tuto otázku:

3)

Musí být článek 47 Listiny s ohledem na rámcové rozhodnutí 2008/909/SVV vykládán v tom smyslu, že pokud jde o účinný prostředek nápravy ve vykonávajícím státě, postačuje, pokud má odsouzená osoba buď před posouzením ze strany soudu a vydáním rozhodnutí o uznání, nebo po vydání rozhodnutí o uznání v rámci přezkumu původního posouzení možnost vyjádřit písemně své stanovisko?

A

4)

Musí být článek 47 Listiny s ohledem na rámcové rozhodnutí 2008/909/SVV vykládán v tom smyslu, že odsouzené osobě, která nedisponuje dostatečnými finančními prostředky a musí jí být poskytnuta podpora za účelem zajištění účinného přístupu k soudu, je třeba ve vykonávajícím státě poskytnout bezplatnou právní pomoc, i když tak nestanoví zákon?

5)

Musí být kritérium stanovené v čl. 8 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV vykládáno v tom smyslu, že při přeměně trestu nebo opatření z důvodu, že jeho druh je neslučitelný s právem vykonávajícího státu, je třeba posoudit, jaké opatření by s největší pravděpodobností uložil soud vykonávajícího státu, pokud by k odsouzení došlo ve vykonávajícím státě, nebo je – v případě potřeby po vyžádání doplňujících informací – třeba provést posouzení, v jehož rámci se zkoumá skutečná podoba daného opatření uloženého ve vydávajícím státě?

6)

Jak a do jaké míry musí vykonávající stát při případném novém posuzování otázky, zda je dodržen zákaz zhoršení trestu stanovený čl. 8 odst. 4 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV, zohlednit vývoj situace a informace vztahující se k době po vydání rozhodnutí o uznání?