—

podle článku 263 SFEU zrušil rozhodnutí SRB/ES/2023/23 ze dne 2. května 2023 o výpočtu příspěvků předem na rok 2023 do SRF v rozsahu, v němž se týká žalobkyň,

—

podle článku 277 SFEU prohlásil následující ustanovení nařízení SRM (1), prováděcího nařízení (2) a nařízení v přenesené pravomoci (3) za nepoužitelná,

—

článek 69 odst. 1, čl. 69 odst. 2, čl. 70 odst. 1 a čl. 70 odst. 2 písm. a) a b) nařízení SRM,

—

článek 4 odst. 2, články 5, 6, 7 a 20 a přílohu I nařízení v přenesené pravomoci,

—

článek 4 prováděcího nařízení,

—

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení, jelikož způsoby výpočtu příspěvků předem do Jednotného fondu pro řešení krizí (SRF) stanovené v nařízení SRM a nařízení v přenesené pravomoci neodrážejí ani skutečnou velikost ani skutečné riziko institucí, což vede k tomu, že se s nimi zachází stejně jako s jinými institucemi, které mají odlišné vlastnosti.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, jelikož mechanismus příspěvků předem do SRF stanovený nařízením SRM a nařízením v přenesené pravomoci je založen na posouzení, které uměle zhoršuje rizikový profil francouzských velkých institucí, a tudíž vede k nepřiměřeně vysoké výši příspěvku vzhledem ke skutečnému riziku, které tyto instituce vytvářejí.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady právní jistoty, jelikož výpočet výše příspěvků předem stanovený nařízením SRM, nařízením v přenesené pravomoci a prováděcím nařízením neumožňuje bankovním institucím předvídat a s dostatečnou přesností kontrolovat výši příspěvku, který jim bude uložen.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady řádné správy, včetně povinnosti odůvodnění, jelikož v napadeném rozhodnutí nebyly řádně zohledněny všechny ukazatele rizika. Kromě toho tato možnost ponechaná SRB zohlednit nebo nezohlednit tato kritéria, v souladu s článkem 20 nařízení v přenesené pravomoci, je protiprávní.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, pokud jde o stanovení korekčního koeficientu. Žalobkyně namítají nesprávné právní posouzení, jelikož SRB, který vycházel z nesprávného výkladu několika ustanovení nařízení SRM, stanovil roční cílovou úroveň ve výši přesahující hranici 12,5 % konečné cílové úrovně stanovenou článkem 70 nařízení SRM. Žalobkyně se každopádně domnívají, že tato ustanovení jsou sama o sobě protiprávní.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, pokud jde o omezení používání neodvolatelných platebních příslibů (dále jen „NPP“). Žalobkyně namítají nesprávné právní posouzení, jelikož SRB se opírá o nesprávný výklad ustanovení upravujících využití NPP s cílem jednak omezit podíl NPP pod hranicí 30 % příspěvků předem, aniž by k tomu měl pravomoc, a jednak omezit typ záruky pouze na hotovost, čímž odstranil užitečný účinek těchto ustanovení.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že rizika procykličnosti a likvidity, jichž se dovolává SRB za účelem omezení využití NPP, jsou neopodstatněná, a to zejména s ohledem na specifické vlastnosti NPP a kontext jejich využívání.

8.

Osmý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění. Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí neuvádí přesným a podrobným způsobem, v čem je nezbytné jednak stanovit horní hranici použití NPP na 22,5 % a jednak jako záruku akceptovat pouze hotovost.