Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62022CJ0349

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 16. listopadu 2023.
NM v. Autoridade Tributária e Aduaneira.
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa - CAAD).
Řízení o předběžné otázce – Článek 110 SFEU – Vnitrostátní zdanění – Zákaz diskriminačního zdanění – Daň z vozidel – Ojetá vozidla dovezená z jiných členských států – Použití rozdílných daňových sazeb v závislosti na datu registrace vozidla v Portugalsku.
Věc C-349/22.

ECLI identifier: ECLI:EU:C:2023:888

 ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (osmého senátu)

16. listopadu 2023 ( *1 )

„Řízení o předběžné otázce – Článek 110 SFEU – Vnitrostátní zdanění – Zákaz diskriminačního zdanění – Daň z vozidel – Ojetá vozidla dovezená z jiných členských států – Použití rozdílných daňových sazeb v závislosti na datu registrace vozidla v Portugalsku“

Ve věci C‑349/22,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) [rozhodčí soud pro daňové věci (centrum správní arbitráže – CAAD), Portugalsko)] ze dne 23. května 2022, došlým Soudnímu dvoru dne 31. května 2022, v řízení

NM

proti

Autoridade Tributária e Aduaneira,

SOUDNÍ DVŮR (osmý senát),

ve složení: N. Piçarra, předseda senátu, M. Safjan a N. Jääskinen (zpravodaj), soudci,

generální advokát: N. Emiliou,

za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření, která předložili:

za NM: P. Carido, advogado,

za portugalskou vládu: P. Barros da Costa, A. Pimenta, A. Rodrigues a N. Vitorino, jako zmocněnci,

za Evropskou komisi: M. Björkland a I. Melo Sampaio, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 110 SFEU.

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi NM a Autoridade Tributária e Aduaneira (finanční a celní úřad, Portugalsko, dále jen „finanční úřad“) ve věci platebního výměru na daň z motorových vozidel (dále jen „daň“) podle Código do Imposto sobre Veículos (zákon o dani z motorových vozidel) vztahující se na vozidlo, které NM dovezl do Portugalska.

Právní rámec

3

Článek 2 odst. 1 písm. a) zákona o dani z motorových vozidel, nadepsaný „Věcná působnost“, stanoví:

„Dani podléhají tato vozidla:

a)

Lehká motorová vozidla určená k přepravě osob, za něž jsou považována vozidla s celkovou hmotností do 3500 [kilogramů (kg)] a s kapacitou do devíti míst včetně místa řidiče, která jsou určena k přepravě osob“.

4

Článek 3 odst. 1 uvedeného zákona, nadepsaný „Osobní působnost“, stanoví:

„Osobami povinnými zaplatit daň jsou autorizovaní obchodníci, uznaní obchodníci a soukromé osoby určené tímto zákonem, které uvádějí do oběhu zdanitelná vozidla, tedy osoby, jejichž jménem je podáno celní prohlášení pro vozidla.“

5

Článek 5 uvedeného zákona, nadepsaný „Zdanitelné plnění“, zní:

„1 –   Uskutečnění zdanitelného plnění představuje výroba, montáž, propuštění nebo dovoz zdanitelného vozidla do tuzemska, podléhá-li toto vozidlo povinné registraci v Portugalsku.

[…]

3 –   Pro účely tohoto zákona se:

a)

,propuštěním‘ rozumí vstup vozidla, které pochází z jiného členského státu Evropské unie nebo v něm bylo propuštěno do volného oběhu, do tuzemska“.

6

Článek 6 téhož zákona, nadepsaný „Splatnost“, stanoví:

„1 –   V případech uvedených v odstavci 1 předchozího článku vzniká daňová povinnost okamžikem propuštění pro domácí spotřebu, které se považuje za uskutečněné:

[…]

b)

v okamžiku podání celního prohlášení pro vozidla za jednotlivce;

[…]

3 –   Použije se sazba daně platná v okamžiku vzniku daňové povinnosti.“

7

Článek 7 odst. 1 písm. a) zákona o dani z motorových vozidel, nadepsaný „Základní sazby – motorová vozidla“, stanoví:

„I – Níže uvedený sazebník A stanoví výši daně v závislosti na zdvihovém objemu motoru a vlivu na životní prostředí a použije se na následující vozidla:

a)

motorová vozidla určená pro přepravu cestujících“.

8

Článek 8 odst. 1 písm. d) zákona o dani z motorových vozidel, nadepsaný „Střední sazby – motorová vozidla“, ve znění Lei n.o 82-D/2014 que procede à alteração das normas fiscais ambientais nos sectores da energia e emissões, transportes, água, resíduos, ordenamento do território, florestas e biodiversidade, introduzindo ainda um regime de tributação dos sacos de plástico e um regime de incentivo ao abate de veículos em fim de vida, no quadro de uma reforma da fiscalidade ambiental (zákon č. 82-D/2014, kterým se mění daňové předpisy týkající se životního prostředí v odvětví energetiky a emisí, dopravy, vod, odpadu, územního plánování, lesů a biologické rozmanitosti a kterým se zavádí režim zdanění plastových tašek, jakož i systém šrotovného pro motorová vozidla na konci životnosti v rámci reformy environmentálního zdanění), ze dne 31. prosince 2014 (Diário da República, 1. řada, č. 252, ze dne 31. prosince 2014), platného od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2020 (dále jen „zákon č. 82-D/2014“), stanovil:

„Střední sazba, jejíž výše je stanovena níže uvedeným procentním podílem z daně vyplývající z použití sazebníku A odstavce 1 předchozího článku, se vztahuje na následující motorová vozidla:

d)

25 % pro lehká motorová vozidla určená k přepravě cestujících vybavená dobíjecími hybridními motory, jejichž baterie může být opětovně nabita připojením k elektrické síti a jejichž dojezdová vzdálenost na elektrický pohon činí alespoň 25 kilometrů.“

9

Článek 8 odst. 1 písm. d) zákona o dani z motorových vozidel, nadepsaný „Střední sazby – motorová vozidla“, ve znění vyplývajícím z Lei n.o 75-B/2020, Orçamento do Estado para 2021 (zákon č. 75-B/2020 o státním rozpočtu pro rok 2021) ze dne 31. prosince 2020 (Diário da República, 1. řada, č. 253, ze dne 31. prosince 2020), platného ode dne 1. ledna 2021 (dále jen „zákon č. 75-B/2020“), stanoví:

„Střední sazba, jejíž výše je stanovena níže uvedeným procentním podílem z daně vyplývající z použití sazebníku A odstavce 1 předchozího článku, se vztahuje na následující motorová vozidla:

[…]

d)

25 % pro lehká motorová vozidla určená k přepravě cestujících vybavená dobíjecími hybridními motory, jejichž baterie může být opětovně nabita připojením k elektrické síti a jejichž dojezdová vzdálenost na elektrický pohon činí alespoň 50 km a oficiální emise jsou nižší než 50 g CO2/km.“

10

Článek 11 zákona o dani z motorových vozidel, nadepsaný „Sazby – ojetá vozidla“, stanoví:

„1 –   Daň, které podléhají vozidla, jež mají konečnou registraci Společenství v jiném členském státě Evropské unie, je předmětem předběžného výpočtu podle pravidel tohoto zákona, na který se uplatní procentní podíly snížení daně vyplývající z příslušného sazebníku, stanovené v sazebníku D, které zohledňují zdvihový objem motoru a vliv na životní prostředí, včetně zpřísnění stanoveného v čl. 7 odst. 3, s nimiž se pojí průměrné snížení tržní hodnoty vozidel na vnitrostátním trhu a zbývající životnost vozidel:

Sazebník D […]“

Spor v původním řízení a předběžná otázka

11

Dne 14. září 2018 bylo v Německu poprvé zaregistrováno lehké motorové vozidlo vybavené dobíjecím hybridním motorem.

12

Dne 13. září 2021 podal NM u příslušného celního orgánu celní prohlášení týkající se tohoto vozidla za účelem jeho propuštění pro domácí spotřebu v Portugalsku.

13

Příslušný celní orgán vypočetl výši daně, kterou měl NM zaplatit, na základě zdvihového objemu motoru a vlivu na životní prostředí (sazebník A) uvedeného vozidla, jakož i doby jeho užívání od první registrace (sazebník D). Po provedení tohoto výpočtu stanovil, že je třeba na vozidlo uplatnit daň v plné sazbě, která odpovídá částce 2928,28 eura, a vydal v tomto smyslu platební výměr.

14

NM zaplatil částku daně uvedenou v platebním výměru, který mu příslušný celní orgán předal. Následně podal k předsedovi Centro de arbitragem Administrativa (centrum správní arbitráže, Portugalsko) návrh na ustavení rozhodčího soudu za účelem zpochybnění uvedeného platebního výměru.

15

Návrh podaný NM byl předán Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) [rozhodčí soud pro daňové věci (centrum správní arbitráže – CAAD), Portugalsko], který je předkládajícím soudem.

16

Podstatou tvrzení NM je, že k datu první registrace vozidla dotčeného ve věci v původním řízení, dne 14. září 2018, byl v platnosti čl. 8 odst. 1 písm. d) zákona o dani z motorových vozidel ve znění zákona č. 82-D/2014, přičemž podle uvedeného článku se na lehká motorová vozidla vybavená dobíjecím hybridním motorem, jejichž dojezdová vzdálenost na elektrický pohon činí alespoň 25 kilometrů, uplatňovala snížená sazba ve výši 25 % daně. Naproti tomu ke dni podání celního prohlášení týkajícího se uvedeného vozidla byl použitelný čl. 8 odst. 1 písm. d) zákona o dani z motorových vozidel ve znění zákona č. 75-B/2020. Přitom na rozdíl od znění tohoto článku platného v roce 2018 toto ustanovení již neumožňuje na vozidla, která mají vlastnosti podobné vozidlu dotčenému ve věci v původním řízení, uplatnit sníženou sazbu ve výši 25 % této daně. Tvrdí, že v důsledku toho je s vozidlem, které vykazuje takové vlastnosti, původně bylo registrováno v jiném členském státě Unie a následně bylo dovezeno do Portugalska, zacházeno méně výhodně než s vozidlem, které vykazuje podobné vlastnosti, ale bylo původně pořízeno a registrováno v Portugalsku, jelikož na prvně uvedené vozidlo se nemůže vztahovat snížená sazba ve výši 25 % uvedené daně. Tak by na vozidla, která byla původně registrována v jiném členském státě Unie, dopadala vyšší finanční zátěž než na vozidla s podobnými vlastnostmi, která byla původně registrována v Portugalsku, což není v souladu s článkem 110 SFEU.

17

Daňový orgán naproti tomu zdůrazňuje, že skutečností vedoucí ke vzniku daňové povinnosti je vstup vozidla podléhajícího povinnosti registrace na portugalské území a tato daň se stává splatnou v okamžiku propuštění tohoto vozidla pro domácí spotřebu v Portugalsku. Teprve k tomuto datu je tedy třeba posoudit, zda dané vozidlo splňuje či nesplňuje kritéria, která umožňují uplatnit na něj sníženou sazbu ve výši 25 % daně. Daňový orgán dále tvrdí, že nedochází k porušení článku 110 SFEU, pokud částka daně vybrané při propuštění ojetého vozidla pocházejícího z jiného členského státu na portugalské území nepřekračuje zůstatkovou částku této daně zahrnutou v ceně podobných ojetých vozidel již zaregistrovaných v tuzemsku, což je případ částky daně, která byla požadována v případě vozidla dotčeného ve věci v původním řízení.

18

Za těchto okolností se Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) [rozhodčí soud pro daňové věci (centrum správní arbitráže – CAAD)] rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Brání článek [110 SFEU] takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 8 odst. 1 písm. d) [zákona o dani z motorových vozidel], která pro osobní automobily, které splňují určitá environmentální kritéria, stanoví snížení částky daně […] na 25 %, zůstává v platnosti a vztahuje se ve znění platném od 1. ledna 2021 – které je restriktivnější než předchozí – jak na nová domácí vozidla, tak na ojetá vozidla z jiných členských států Evropské unie poprvé registrovaná v Portugalsku po tomto datu, přičemž se na tato vozidla vztahuje stejný daňový režim, ale vytváří situaci, která může být považována za nerovnou mezi ojetými vozidly se stejnou dobou používání, která splňují méně náročná dříve platná environmentální kritéria, ale nesplňují kritéria nového zákona, v závislosti na tom, zda a) byla původně uvedena na trh a registrována v Portugalsku před datem vstupu nového znění zákona v platnost, přičemž v takovém případě se na ně vztahuje snížení daně na 25 % její výše, které lze chápat tak, že se promítá do kupní ceny ojetých vozidel, nebo b) byla registrována v jiném členském státě v době platnosti předchozího znění zákona a byla propuštěna pro domácí spotřebu v Portugalsku po tomto datu, přičemž v takovém případě se uplatní daň ve 100 % její výše?“

K předběžné otázce

19

Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda musí být článek 110 SFEU vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby byla ke dni propuštění vozidla, které bylo poprvé zaregistrováno v jednom členském státě, pro domácí spotřebu v jiném členském státě daň z motorových vozidel vypočtena podle pravidel použitelných k tomuto datu, zatímco při první registraci tohoto vozidla byla v platnosti předchozí verze právní úpravy týkající se této daně, která vedla k uplatnění nižší daně vztahující se na podobná vozidla se stejnými relevantními vlastnostmi jako toto vozidlo, avšak poprvé zaregistrovaná v tomto jiném členském státě.

20

Předně je třeba připomenout, že s výhradou některých výjimek, které jsou pro projednávanou věc irelevantní, nebylo zdanění motorových vozidel na úrovni Unie harmonizováno. Členské státy tedy mají volnost vykonávat daňovou pravomoc v této oblasti za podmínky, že ji vykonávají v rámci dodržování unijního práva [rozsudek ze dne 19. září 2017, Komise v. Irsko (Registrační poplatek),C‑552/15, EU:C:2017:698, bod 71 a citovaná judikatura].

21

Mimoto podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že daň z motorových vozidel vybíraná členským státem při registraci takových vozidel na jeho území za účelem uvedení vozidel do provozu nepředstavuje ani clo, ani poplatek s rovnocenným účinkem ve smyslu článků 28 a 30 SFEU. Takovou daň nadto nelze posuzovat ani z hlediska článku 34 SFEU, který zakazuje množstevní omezení dovozu a opatření s účinkem rovnocenným takovým omezením. Taková daň, jako je daň dotčená v původním řízení, totiž představuje vnitrostátní zdanění, a musí být tedy zkoumána s ohledem na článek 110 SFEU (rozsudky ze dne 7. dubna 2011, Tatu,C‑402/09, EU:C:2011:219, body 3233, jakož i ze dne 17. prosince 2015, Viamar,C‑402/14, EU:C:2015:830, bod 33).

22

Cílem článku 110 SFEU je zajištění volného pohybu zboží mezi členskými státy za běžných podmínek hospodářské soutěže. Účelem tohoto ustanovení je odstranění jakékoliv formy ochrany, která by mohla vyplynout z uplatnění diskriminačního vnitrostátního zdanění zejména výrobků pocházejících z jiných členských států (rozsudek ze dne 14. dubna 2015, Manea,C‑76/14, EU:C:2015:216, bod 28). O porušení tohoto článku jde, pokud jsou zdanění, jemuž je podroben dovezený výrobek, a zdanění, jemuž je podroben podobný domácí výrobek, vypočtena odlišným způsobem a podle odlišných pravidel, která vedou, byť jen v některých případech, k vyššímu zdanění dovezeného výrobku [rozsudek ze dne 2. září 2021, Komise v. Portugalsko (Daň z vozidel),C‑169/20, EU:C:2021:679, bod 34 a citovaná judikatura].

23

Konkrétně v oblasti zdanění dovezených ojetých motorových vozidel má článek 110 SFEU zajistit naprostou neutralitu vnitrostátního zdanění s ohledem na hospodářskou soutěž mezi výrobky, které se již nacházejí na tuzemském trhu, a dovezenými výrobky, a zavazuje tedy každý členský stát, aby si zvolil a nastavil daně, kterým podrobuje motorová vozidla, takovým způsobem, aby neměly za účinek zvýhodnění prodeje domácích ojetých vozidel, a tedy odrazení od dovozu podobných ojetých vozidel (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 7. dubna 2011, Tatu,C‑402/09, EU:C:2011:219, bod 56, a usnesení ze dne 17. dubna 2018, dos Santos,C‑640/17, EU:C:2018:275, bod 17).

24

Motorová vozidla nacházející se na trhu v členském státě jsou přitom domácími výrobky tohoto členského státu ve smyslu článku 110 SFEU. Jsou-li tyto výrobky uvedeny do prodeje na trhu ojetých vozidel tohoto členského státu, musí být považovány za podobné výrobky ve vztahu k dovezeným ojetým vozidlům téhož druhu, týchž vlastností a téhož opotřebení. Ojetá vozidla zakoupená na trhu uvedeného členského státu a vozidla zakoupená v jiných členských státech pro účely dovozu a uvedení do provozu v tomto členském státě totiž představují konkurenční výrobky (rozsudek ze dne 7. dubna 2011, Tatu,C‑402/09, EU:C:2011:219, bod 55, a usnesení ze dne 17. dubna 2018, dos Santos,C‑640/17, EU:C:2018:275, bod 16).

25

K porušení článku 110 SFEU tedy dochází, když částka daně, které je podrobeno ojeté vozidlo pocházející z jiného členského státu, přesahuje zbytkovou částku uvedené daně zahrnutou v hodnotě podobných ojetých vozidel již zaregistrovaných v tuzemsku. Taková situace by totiž mohla vést ke zvýhodnění prodeje domácích ojetých vozidel, a tedy k odrazení od dovozu podobných ojetých vozidel (rozsudek X, C‑437/12, EU:C:2013:857, body 3132 a citovaná judikatura).

26

V projednávaném případě vyplývá z informací, které má Soudní dvůr k dispozici, že daň je spotřební daní vybíranou zejména z každého vozidla, které podléhá povinnosti registrace v Portugalsku, a že je splatná v okamžiku, kdy je takové vozidlo propuštěno pro domácí spotřebu v Portugalsku. Tato daň se uplatní na nová vozidla, jakož i na dovezená ojetá vozidla, neboť je vybírána pouze jednou v okamžiku propuštění daného vozidla pro domácí spotřebu na portugalském území.

27

Předkládající soud dále vysvětluje, že článek 8 zákona o dani z motorových vozidel byl změněn po dni první registrace vozidla dotčeného ve věci původním řízení v Německu, ale před jeho propuštěním pro domácí spotřebu v Portugalsku. Cílem uvedené změny bylo zpřísnit podmínky, které musí být splněny, aby se na vozidlo mohla uplatnit snížená sazba ve výši 25 % daně.

28

Jak totiž vyplývá ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, za platnosti režimu, který byl v Portugalsku použitelný na základě čl. 8 odst. 1 písm. d) zákona o dani z motorových vozidel ve znění zákona č. 82-D/2014 ke dni první registrace vozidla dotčeného ve věci v původním řízení v Německu, takové vozidlo mohlo mít nárok na uplatnění snížené sazby ve výši 25 % daně. Naproti tomu ke dni propuštění pro domácí spotřebu v Portugalsku nesplňovalo uvedené vozidlo podmínky stanovené pro uplatnění takové snížené sazby v čl. 8 odst. 1 písm. d) zákona o dani z motorových vozidel ve znění zákona č. 75-B/2020.

29

Z toho vyplývá, že na ojetá vozidla téhož druhu, týchž vlastností a téhož opotřebení, která jsou podobnými výrobky ve smyslu judikatury uvedené v bodě 24 tohoto rozsudku, lze uplatnit daň v různé sazbě podle toho, zda byla propuštěna pro domácí spotřebu v Portugalsku před změnou právní úpravy popsanou v bodech 27 a 28 tohoto rozsudku, nebo po ní.

30

V tomto kontextu přísluší předkládajícímu soudu, aby ověřil, že v okamžiku propuštění ojetého vozidla pocházejícího z jiného členského státu pro domácí spotřebu v Portugalsku nevede takové provádění právní úpravy týkající se dotčené daně k tomu, že daň, kterou je zatíženo uvedené ojeté vozidlo, přesahuje zbytkovou částku uvedené daně zahrnutou v hodnotě podobných ojetých vozidel již zaregistrovaných v tuzemsku, a nehrozí tak zvýhodnění prodeje domácích ojetých vozidel a odrazení od dovozu podobných ojetých vozidel ve smyslu judikatury uvedené v bodě 25 tohoto rozsudku.

31

Zaprvé bude muset tento soud zohlednit, že daň je vybírána v plné sazbě při dovozu takového vozidla pocházejícího z jiného členského státu a jeho propuštění pro domácí spotřebu i tehdy, když uvedené vozidlo splňovalo podmínky pro uplatnění snížené sazby ve výši 25 % této daně v okamžiku první registrace v tomto jiném členském státě. Dále bude muset zohlednit, že kupující podobného ojetého vozidla, které se nachází na portugalském trhu, musí nést pouze částku zbytkové daně zahrnutou v tržní hodnotě zakoupeného vozidla, přičemž hodnota této daně je navíc spojena s takovou sníženou sazbou uhrazenou při původním propuštění tohoto vozidla pro domácí spotřebu.

32

V tomto ohledu je třeba připomenout, že Soudní dvůr uvedl, že členským státům není povoleno zavádět nové daně nebo přijímat změny stávajících daní, jejichž cílem nebo účinkem je odradit od koupě dovezených výrobků ve prospěch podobných výrobků dostupných na tuzemském trhu a uvedených na tento trh před vstupem uvedených daní nebo změn v platnost (rozsudek ze dne 19. prosince 2013, X,C‑437/12, EU:C:2013:857, bod 35).

33

Zadruhé z vysvětlení poskytnutých předkládajícím soudem vyplývá, že způsoby výpočtu daně byly postupně měněny prostřednictvím několika legislativních reforem, aby ekologická složka této daně napříště zohledňovala snížení tržní hodnoty vyplývající z doby používání ojetých vozidel dovezených do Portugalska.

34

Nicméně s výhradou ověření, která bude muset provést předkládající soud, se nejeví, že by takové legislativní reformy mohly samy o sobě zaručit uplatňování daně slučitelné s článkem 110 SFEU. Jak totiž v podstatě vyplývá z bodu 31 tohoto rozsudku, tržní hodnota vozidel podobných vozidlu dotčenému ve věci v původním řízení, která jsou rovněž uváděna na portugalský trh ojetých vozidel a na která se vztahovala snížená sazba ve výši 25 % daně při jejich propuštění pro domácí spotřebu, zahrnuje zbytkovou částku uvedené daně. Právě ve vztahu k sazbě, v níž byla tato daň zaplacena, je třeba tuto zbytkovou částku posoudit.

35

S ohledem na všechny výše uvedené důvody je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že článek 110 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby byla ke dni propuštění vozidla, které bylo poprvé zaregistrováno v jednom členském státě, pro domácí spotřebu v jiném členském státě daň z motorových vozidel vypočtena podle pravidel použitelných k tomuto datu, zatímco při první registraci tohoto vozidla byla v platnosti předchozí verze právní úpravy týkající se této daně, která vedla k uplatnění nižší daně vztahující se na podobná vozidla se stejnými relevantními vlastnostmi jako toto vozidlo, avšak poprvé zaregistrovaná v tomto jiném členském státě, pokud a v rozsahu, v němž částka daně vybrané z téhož dovezeného vozidla přesáhne zbytkovou hodnotu daně, která je zahrnuta v hodnotě podobných domácích vozidel nacházejících se na tuzemském trhu ojetých vozidel.

K nákladům řízení

36

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

 

Z těchto důvodů Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl takto:

 

Článek 110 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby byla ke dni propuštění vozidla, které bylo poprvé zaregistrováno v jednom členském státě, pro domácí spotřebu v jiném členském státě daň z motorových vozidel vypočtena podle pravidel použitelných k tomuto datu, zatímco při první registraci tohoto vozidla byla v platnosti předchozí verze právní úpravy týkající se této daně, která vedla k uplatnění nižší daně vztahující se na podobná vozidla se stejnými relevantními vlastnostmi jako toto vozidlo, avšak poprvé zaregistrovaná v tomto jiném členském státě, pokud a v rozsahu, v němž částka daně vybrané z téhož dovezeného vozidla přesáhne zbytkovou hodnotu daně, která je zahrnuta v hodnotě podobných domácích vozidel nacházejících se na tuzemském trhu ojetých vozidel.

 

Podpisy


( *1 ) – Jednací jazyk: portugalština.

Top