–

za Kapniki A. Michailidis AE: P. Yatagantzidis, dikigoros,

–

za řeckou vládu: E. Leftheriotou, M. Tassopoulou a A.-E. Vasilopoulou, jako zmocněnkyně,

–

za Radu Evropské unie: M. Balta, A. Nowak-Salles a A. Tamás, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi: M. Konstantinidis a B. Rechena, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká platnosti čl. 3 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2062/92 ze dne 30. června 1992, kterým se pro sklizeň 1992 stanoví normativní ceny, intervenční ceny a prémie poskytované odběratelům tabákových listů, odvozené intervenční ceny baleného tabáku, referenční jakosti a pěstitelské oblasti (neoficiální překlad) (Úř. věst. 1992, L 215, s. 22).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Kapniki A. Michaïlidis AE na straně jedné a Organismos Pliromon kai Elenchou Koinotikon Enischyseon Prosanatolismou kai Engyiseon (OPEKEPE) (orgán pro vyplácení a kontrolu orientačních a záručních podpor Společenství, Řecko) a Ypourgos Agrotikis Anaptyxis kai Trofimon (ministr pro zemědělský rozvoj a potravinářství, Řecko) na straně druhé, jehož předmětem je zrušení rozhodnutí Ethnikos Organismos Kapnou (Národní tabákový úřad, Řecko) přijatého na základě nařízení č. 2062/92, které požaduje, aby tato společnost vrátila prémii z důvodu, že jí byla vyplacena neoprávněně.

3

Šestý bod odůvodnění nařízení Rady (EHS) č. 727/70 ze dne 21. dubna 1970 o společné organizaci trhů v odvětví surového tabáku (neoficiální překlad) (Úř. věst. 1970, L 94, s. 1), ve znění nařízení Rady (EHS) č. 860/92 ze dne 30. března 1992 (Úř. věst. 1992, L 91, s. 1) (dále jen „nařízení č. 727/70“), zněl takto:

„vzhledem k tomu, že těchto cílů může být dosaženo intervenčním režimem založeným na systému normativních a intervenčních cen zahrnujícím jednak povinnost nákupu za intervenční cenu a jednak poskytování prémií uživatelům, kteří nakupují tabákové listy přímo od pěstitelů ve Společenství; že tento režim musí být uplatňován způsobem, který podporuje zlepšování jakosti a přizpůsobování produkce, zejména ve smyslu přeměny plodin na žádanější nebo konkurenceschopnější odrůdy“. (neoficiální překlad)

4

Článek 2 odst. 3 tohoto nařízení stanovil:

„3.   Normativní a intervenční ceny se stanoví:

Tyto ceny se však mohou pro stejnou odrůdu v určitých pěstitelských oblastech lišit ve smyslu čl. 4 odst. 5.“ (neoficiální překlad)

5

Článek 3 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení stanovil:

„1.   Prémie se poskytuje fyzickým nebo právnickým osobám, které nakupují tabákové listy přímo od pěstitelů ze Společenství.

Prémie se poskytuje pouze odběratelům:

[…]

3.   Prováděcí pravidla k tomuto článku, a zejména pravidla upravující správní prostředky kontroly, se stanoví postupem podle článku 17.

Tato pravidla stanoví ujednání, která musí být obsažena ve smlouvách, včetně ceny pro pěstitele a výše prémie, na kterou má podle smlouvy nárok.“ (neoficiální překlad)

6

Článek 4 odst. 3 a 4 téhož nařízení zněl:

„3.   Výše prémie se stanoví:

[…]

Takto stanovená výše prémie platí pro všechen tabák dotčené odrůdy. Pokud by však u určité odrůdy mohlo poskytnutí prémie ve stejné výši na tabák různé jakosti této odrůdy bránit řádnému fungování společné organizace trhu a přizpůsobení produkce potřebám uživatelů, může být výše prémie výjimečně stanovena pro jiné než referenční jakosti na částku vyšší nebo nižší, než je částka, jež se obvykle použije na všechen tabák dané odrůdy.

Tato částka se však může pro stejnou odrůdu v určitých pěstitelských oblastech lišit ve smyslu odstavce 5.

4.   Každý rok před 1. listopadem se postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy [o EHS] stanoví výše prémie na odrůdu platná pro sklizeň v následujícím kalendářním roce.“(neoficiální překlad)

7

S cílem omezit jakýkoliv nárůst produkce tabáku v Evropské unii a zároveň odradit od pěstování odrůd, které vykazují problémy s odbytem, byl nařízením Rady (EHS) č. 1114/88 ze dne 25. dubna 1988, kterým se mění nařízení (EHS) č. 727/70 o společné organizaci trhů v odvětví surového tabáku (neoficiální překlad) (Úř. věst. 1988, L 110, s. 35), doplněn odstavec 5 do článku 4 posledně uvedeného nařízení. Toto ustanovení stanovilo:

„Rada každoročně stanoví postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy [o EHS] maximální zaručené množství pro každou z odrůd nebo skupin odrůd tabáku pěstovaných ve Společenství, pro které jsou stanoveny ceny a prémie, zejména s ohledem na podmínky trhu a socioekonomické a agronomické podmínky v dotyčných regionech. Celkové maximální množství pro Společenství je stanoveno pro každou ze sklizní v letech 1988, 1989 a 1990 na 385000 tun tabákových listů.

[…]“ (neoficiální překlad)

8

Podmínky a požadavky na pěstitelské smlouvy uvedené v čl. 3 odst. 1 nařízení č. 727/70 byly stanoveny nařízením Komise (EHS) č. 1726/70 ze dne 25. srpna 1970, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro poskytování prémie na tabákové listy (neoficiální překlad) (Úř. věst. 1970, L 191, s. 1).

9

Článek 2b odst. 1, 3 a 4 nařízení č. 1726/70, ve znění nařízení Komise (EHS) č. 1413/91 ze dne 29. května 1991 (Úř. věst. 1991, L 135, s. 15) (dále jen „nařízení č. 1726/70“), stanovil, že:

„1.   Pěstitelská smlouva […], která musí obsahovat alespoň náležitosti uvedené v bodech 1 až 12 přílohy, se uzavírá mezi těmito stranami:

[…]

3.   Pěstitelská smlouva může být roční nebo víceletá. S výjimkou případů vyšší moci musí být uzavřena do 1. června roku, v němž se poprvé uplatní. […]

4.   Pěstitelská smlouva musí obsahovat tyto informace:

[…]“ (neoficiální překlad)

10

Příloha nařízení č. 1726/70 obsahovala vzorovou evropskou pěstitelskou smlouvu, jejíž body 1, 4, 5 a 8 zněly takto:

[…]

[…]

11

První, třetí a sedmý bod odůvodnění nařízení č. 2062/92 zněly takto:

„vzhledem k tomu, že [Evropská] [k]omise navrhla reformu společné organizace trhu s tabákem, která bude platit od sklizně v roce 1993; že by proto měla být pro sklizeň v roce 1992 ponechána ustanovení použitelná na předchozí sklizeň, s výhradou změn nezbytných pro zajištění přechodu na nový režim; že pro tento účel se pro sklizeň v roce 1993 nevyžaduje stanovení maximálního zaručeného množství na odrůdy nebo skupiny odrůd podle čl. 4 odst. 5 prvního pododstavce [nařízení č. 727/70];

[…]

vzhledem k tomu, že normativní a intervenční ceny listového tabáku musí být stanoveny podle kritérií uvedených v čl. 2 odst. 2 [nařízení č. 727/70] s cílem podpořit zaměření produkce, zejména s ohledem na přechod na odrůdy, které jsou nejvíce žádané a konkurenceschopné a zároveň nejméně škodlivé pro zdraví;

[…]

vzhledem k tomu, že prémie je stejná pro všechen tabák dotčené odrůdy bez ohledu na jakost dodaného tabáku; že z toho však vyplývá motivace k výrobě tabáku nízké jakosti; že je proto nutné snížit výši prémie za množství tabáku nízké jakosti nakoupené zpracovatelem nad procentní podíl odpovídající běžnému množství tabáku nízké jakosti ve vztahu k celkové úrodě“. (neoficiální překlad)

12

Článek 3 tohoto nařízení stanovil:

„1.   Pro sklizeň v roce 1992 jsou normativní a intervenční ceny a výše prémie poskytnuté odběratelům listového tabáku uvedené v článcích 2 a 3 [nařízení č. 727/70], jakož i odvozené intervenční ceny baleného tabáku uvedené v článku 6 tohoto nařízení stanoveny v příloze IV daného nařízení.

[…]

3.   Pokud množství tabáku nižších tříd, kategorií nebo jakostí, které zpracovatel nakoupí, přesáhne v poměru k jeho celkovému nákupu dotčené odrůdy procentní podíl uvedený v příloze IV, sníží se prémie o 30 % za množství překračující tento procentní podíl.“ (neoficiální překlad)

13

Příloha IV uvedeného nařízení pod pořadovým číslem 18 stanovila, pokud jde o třídu IV odrůdy „Katerini a podobné odrůdy“, že procentní podíl uvedený v čl. 3 odst. 3 téhož nařízení činí 20 %.

14

Žalobkyně v původním řízení uzavřela před 1. červnem 1992 kupní smlouvy na tabák odrůdy Katerini s pěstiteli tabáku pro sklizeň v roce 1992. Jako zálohu pak obdržela prémii stanovenou v čl. 3 odst. 1 nařízení č. 727/70.

15

Rozhodnutím ze dne 22. září 1995 uložil Ethnikos Organismos Kapnou (Národní tabákový úřad) žalobkyni v původním řízení, aby na základě čl. 3 odst. 3 nařízení č. 2062/92 vrátila část prémie ve výši 51564843 řeckých drachem GRD (přibližně 151327 eur), jež jí byla poskytnuta, neboť záloha, kterou obdržela na tuto prémii, byla vyšší než ta, na niž měla nárok. Podle Ethnikos Organismos Kapnou (Národní tabákový úřad) totiž množství tabáku nižší kategorie nakoupeného žalobkyní v původním řízení představovalo více než 20 % jejích celkových nákupů.

16

Žalobkyně v původním řízení podala žalobu na zrušení tohoto rozhodnutí k Symvoulio tis Epikratias (Státní rada, Řecko), která je předkládajícím soudem, jenž ji postoupil Dioikitiko Protodikeio Athinon (správní soud prvního stupně v Athénách, Řecko), aby ji projednal jako žalobu v plné jurisdikci. Před posledně uvedeným soudem se žalobkyně v původním řízení dovolávala zejména neplatnosti čl. 3 odst. 3 nařízení č. 2062/92 z důvodu retroaktivní povahy tohoto ustanovení a porušení zásady legitimního očekávání. Dioikitiko Protodikeio Athinon (správní soud prvního stupně v Athénách) zamítl rozsudkem tuto žalobu jako neopodstatněnou.

17

Žalobkyně v původním řízení podala proti tomuto rozsudku odvolání k Dioikitiko Efeteio Athinon (odvolací správní soud v Aténách, Řecko), který je zamítl zaprvé z důvodu, že čl. 3 odst. 3 nařízení č. 2062/92 nemá zpětnou účinnost, neboť se nevztahuje na datum uzavření dotčených pěstitelských smluv, ale na kvalitu tabáku, a zadruhé že toto nařízení neporušuje zásadu legitimního očekávání.

18

Proti tomuto rozsudku žalobkyně v původním řízení podala kasační opravný prostředek k Symvoulio tis Epikrateias (Státní rada). Uvedený soud se zabývá otázkou platnosti tohoto ustanovení, neboť by mohlo být v rozporu se zásadou zákazu zpětné účinnosti právních předpisů a zásadou ochrany legitimního očekávání.

19

Konkrétně má tento soud za to, že čl. 3 odst. 3 nařízení č. 2062/92 má zpětnou účinnost, neboť toto nařízení bylo zveřejněno dne 30. července 1992, tedy po uplynutí lhůty stanovené v nařízení č. 1726/70 pro uzavření pěstitelských smluv mezi pěstiteli a zpracovateli týkajících se sklizně v roce 1992. V tomto ohledu se uvedený soud domnívá, že ačkoli snížení prémie stanovené v tomto čl. 3 odst. 3 mělo za cíl zlepšit jakost pěstovaných odrůd tabáku, a tím i jejich konkurenceschopnost, takového cíle, který byl v souladu s cíli společné organizace trhu v odvětví tabáku, nemohlo být dosaženo ke dni vstupu nařízení č. 2062/92 v platnost, neboť k tomuto datu tato lhůta již uplynula a hospodářské subjekty na dotčeném trhu již rozhodly o zaměření produkce, a proto nebylo možné tohoto cíle dosáhnout v době sklizně v roce 1992. Předkládající soud se proto zamýšlí nad otázkou platnosti čl. 3 odst. 3 nařízení č. 2062/92.

20

Předkládající soud má dále za to, že nařízení č. 2062/92 tím, že stanoví snížení prémie za tabák nižší jakosti, může porušovat zásadu legitimního očekávání, neboť podle čl. 4 odst. 4 nařízení č. 727/70 musela být výše prémie platná pro sklizeň v daném roce stanovena před 1. listopadem předchozího roku a v každém případě musely být pěstitelské smlouvy uzavřeny před 1. červnem každého roku.

21

Za těchto podmínek se Symvoulio tis Epikrateias (Státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Porušuje čl. 3 odst. 3 nařízení [č. 2062/92], který stanoví, že pokud množství listového tabáku nižších jakostí, které zpracovatel nakoupí, přesáhne v poměru k jeho celkovému nákupu dotčené odrůdy procentní podíl uvedený v příloze IV [tohoto nařízení], sníží se prémie o 30 % za množství překračující tento procentní podíl, zásadu zákazu zpětné účinnosti právních předpisů nebo zásadu ochrany legitimního očekávání?“

22

Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda je čl. 3 odst. 3 nařízení č. 2062/92 platný s ohledem na zásadu zákazu zpětné účinnosti právních předpisů a zásadu ochrany legitimního očekávání.

23

Úvodem je třeba připomenout, že zásada právní jistoty obecně brání tomu, aby počátek časové působnosti unijního aktu byl stanoven na den předcházející dni jeho vyhlášení; ve výjimečných případech tomu může být jinak, pokud to vyžaduje obecný zájem a je náležitě respektováno legitimní očekávání dotčených osob a pokud ze znění, účelu nebo struktury dotyčných pravidel jasně vyplývá, že jim musí být takový účinek přičítán [rozsudek ze dne 30. dubna 2019, Itálie v. Rada (Kvóta pro rybolov mečouna obecného), C‑611/17, EU:C:2019:332, bod 106 a citovaná judikatura].

24

Za těchto okolností je třeba nejprve určit, zda má čl. 3 odst. 3 nařízení č. 2062/92, který stanoví, že pokud množství tabáku nižších tříd, kategorií nebo jakostí, jež zpracovatel nakoupí, přesáhne v poměru k jeho celkovému nákupu dotčené odrůdy procentní podíl uvedený v příloze IV tohoto nařízení, sníží se prémie o 30 % za množství překračující tento procentní podíl, zpětnou účinnost. V případě kladné odpovědi bude třeba poté ověřit, zda lze použití tohoto ustanovení se zpětnou účinností připustit v souladu s judikaturou citovanou v předchozím bodě.

25

Pokud jde zaprvé o posouzení zpětné účinnosti čl. 3 odst. 3 nařízení č. 2062/92, je třeba konstatovat, že toto nařízení bylo zveřejněno dne 30. července 1992. Z článku 2b odst. 3 nařízení č. 1726/70 přitom vyplývá, že k tomu, aby fyzické nebo právnické osoby, které nakupují listový tabák od pěstitelů, měly za sklizeň v roce 1992 nárok na prémii stanovenou v čl. 3 odst. 1 nařízení č. 727/70, musely s těmito pěstiteli, s výjimkou případu vyšší moci, uzavřít pěstitelské smlouvy nejpozději do 1. června 1992.

26

Za těchto okolností je třeba dospět k závěru, že nařízení č. 2062/92, včetně jeho čl. 3 odst. 3, mělo zpětnou účinnost, neboť bylo přijato v době, kdy fyzické nebo právnické osoby, které nakupují tabákové listy od pěstitelů, již musely s těmito pěstiteli uzavřít závazné smlouvy týkající se nákupu jejich produkce (obdobně viz rozsudek ze dne 11. července 1991, Crispoltoni, C‑368/89, EU:C:1991:307, body 14 až 16).

27

Tato zpětná účinnost navíc vyplývá z toho, že podle tohoto ustanovení došlo k ročnímu stanovení výše prémie pro sklizeň v roce 1992 v červnu 1992, zatímco podle čl. 4 odst. 4 nařízení č. 727/70 k němu mělo dojít před 1. listopadem 1991.

28

Pokud jde zadruhé o otázku, zda zpětné použití čl. 3 odst. 3 nařízení č. 2062/92 může být odůvodněno cílem obecného zájmu, který to vyžaduje, je třeba uvést, že zpětné použití tohoto nařízení, včetně jeho čl. 3 odst. 3, vyplývá z nutnosti dosáhnout základního cíle společné organizace trhu v odvětví tabáku pro rok 1992, a to poskytnout finanční podporu pěstitelům a zpracovatelům tabáku.

29

Za těchto okolností je třeba zatřetí posoudit, zda byla řádně dodržena zásada ochrany legitimního očekávání. V tomto ohledu je nutné připomenout, že ačkoli tato zásada patří mezi základní zásady Unie, hospodářské subjekty nejsou oprávněny legitimně očekávat, že bude zachován existující stav, který může být změněn v rámci posuzovací pravomoci unijních orgánů, a to zvláště v takové oblasti, jako je oblast společných organizací trhu, jejichž předmět zahrnuje stálé přizpůsobování v závislosti na změnách hospodářské situace (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 5. října 1994, Crispoltoni a další, C‑133/93, C‑300/93 a C‑362/93, EU:C:1994:364, bod 57; ze dne 17. září 1998, Pontillo, C‑372/96, EU:C:1998:412, bod 22, jakož i ze dne 26. června 2012, Polsko v. Komise, C‑335/09 P, EU:C:2012:385, bod 180 a citovaná judikatura).

30

Z toho vyplývá, že hospodářské subjekty se nemohou dovolávat nabytého práva, aby si zachovaly výhodu, která pro ně vyplývá ze zavedení společné organizace trhu a v daném okamžiku využívaly (rozsudky ze dne 5. října 1994, Crispoltoni a další, C‑133/93, C‑300/93 a C‑362/93), EU:C:1994:364, bod 58, jakož i ze dne 17. září 1998, Pontillo, C‑372/96, EU:C:1998:412, bod 23 a citovaná judikatura).

31

Je tomu tak tím spíše, když – jako je tomu ve sporu v původním řízení – použitelná unijní právní úprava, v projednávaném případě nařízení č. 727/70, ukládala Radě povinnost každoročně stanovit, zejména s ohledem na vývoj trhů a škodlivost různých odrůd tabáku, ceny a prémie za tyto odrůdy a výslovně stanovila možnost snížení těchto cen a prémií (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. září 1998, Pontillo, C‑372/96, EU:C:1998:412, bod 24).

32

Od zveřejnění nařízení č. 1114/88 si totiž všechny dotčené hospodářské subjekty byly vědomy nejistoty vyplývající ze skutečnosti, že dosud nedošlo k ročnímu stanovení cen a prémií. Konkrétně, dokud unijní normotvůrce nestanovil ceny a prémie za sklizeň tabáku v roce 1992, nemohly tyto hospodářské subjekty legitimně očekávat zachování určité úrovně dotčených cen a prémií.

33

Kromě toho je třeba poznamenat, že podle čl. 4 odst. 3 nařízení č. 727/70 může být výše prémie výjimečně stanovena pro jiné než referenční jakosti na částku vyšší nebo nižší, než je částka, jež se obvykle použije na všechen tabák dané odrůdy. Nadto, jak vyplývá z čl. 3 odst. 3 nařízení č. 2062/92 ve světle prvního, třetího a sedmého bodu odůvodnění tohoto nařízení, cílem tohoto nařízení bylo odrazovat od pěstování nižších tříd, kategorií nebo jakostí odrůd tabáku, které vykazují problémy s odbytem, aby se obecně omezila produkce tabáku v Unii.

34

Navíc je třeba připomenout, že z čl. 2b odst. 1 a bodu 8 přílohy nařízení č. 1726/70 vyplývá, že pěstitelské smlouvy uzavřené mezi odběrateli a pěstiteli obsahují ustanovení o novém vyjednání smluvní ceny v případě změny mimo jiné prémie vyplácené odběratelům.

35

Je proto třeba konstatovat, že legitimní očekávání těchto hospodářských subjektů nebylo porušeno ustanoveními čl. 3 odst. 3 nařízení č. 2062/92.

36

S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba dospět k závěru, že posouzení předložené otázky neodhalilo žádnou skutečnost, jež by mohla mít vliv na platnost čl. 3 odst. 3 nařízení č. 2062/92 s ohledem na zásadu zákazu zpětné účinnosti právních předpisů nebo zásadu ochrany legitimního očekávání.

37

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:

Posouzení předběžné otázky neodhalilo žádnou skutečnost, jež by mohla mít vliv na platnost čl. 3 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2062/92 ze dne 30. června 1992, kterým se pro sklizeň 1992 stanoví normativní ceny, intervenční ceny a prémie poskytované odběratelům tabákových listů, odvozené intervenční ceny baleného tabáku, referenční jakosti a pěstitelské oblasti, s ohledem na zásadu zákazu zpětné účinnosti právních předpisů nebo zásadu ochrany legitimního očekávání.