Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62021CN0323

    Věc C-323/21: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 25. května 2021 – Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid v. B

    Úř. věst. C 320, 9.8.2021, p. 28–29 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    9.8.2021   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 320/28


    Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 25. května 2021 – Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid v. B

    (Věc C-323/21)

    (2021/C 320/28)

    Jednací jazyk: nizozemština

    Předkládající soud

    Raad van State

    Účastníci původního řízení

    Navrhovatel: Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

    Odpůrce: B.

    Předběžné otázky

    1)

    a)

    Musí být pojem „dožadující členský stát“ ve smyslu čl. 29 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. 2013, L 180 (1)) vykládán v tom smyslu, že se jím rozumí členský stát (v tomto případě třetí členský stát, tj. Nizozemsko), který jako poslední jinému členskému státu předložil žádost o přijetí zpět nebo převzetí?

    b)

    V případě záporné odpovědi: Má okolnost, že předtím byla mezi dvěma členskými státy (v tomto případě Německem a Itálií) uzavřena dohoda o uznání příslušnosti, i v takovémto případě následky dotýkající se právních povinností třetího členského státu (v tomto případě Nizozemska), které mu vůči danému cizinci nebo členským státům účastnícím se této dřívější dohody vyplývají z dublinského nařízení, a pokud ano, jaké?

    2)

    V případě kladné odpovědi na první otázku: Musí být čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) č. 604/2013 vzhledem k bodu 19 odůvodnění tohoto nařízení vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby osoba, která žádá o mezinárodní ochranu, v rámci opravného prostředku podaného proti rozhodnutí o přemístění účinně namítala, že přemístění nelze provést, jelikož uplynula lhůta pro přemístění, které předtím bylo dohodnuto mezi dvěma členskými státy (v tomto případě Německem a Itálií)?


    (1)  s. 31


    Top