—

V této souvislosti se uvádí, že navzdory podání dvou interních opravných prostředků (žádost o přezkum u výběrové komise a stížnost ve smyslu čl. 90 odst. 2) není stále jasné, jaký konkrétní požadavek na pracovní zkušenosti žalobkyně není splněn.

—

V této souvislosti se uvádí, že výběrová komise má povinnost zajistit, aby její hodnocení všech hodnocených kandidátů byla prováděna za podmínek rovnosti objektivnosti, a aby hodnotící kritéria byla jednotná a koherentně uplatňována na všechny kandidáty. Výběrová komise přitom tím, že se odchýlila od oznámení o výběrovém řízení, nezajistila objektivnost a nestrannost hodnocení specifických podmínek, které se uskutečnilo mimo lex specialis výběrového řízení.

—

V této souvislosti se uvádí, že výběrová komise uvedla velice stručné odůvodnění napadeného rozhodnutí, kterým se zamítá žádost žalobkyně o přezkum. Kromě obecných tvrzení a uvedení, že stanovila výběrová kritéria, aniž by specifikovala jejich obsah, totiž nebylo poskytnuto žádné konkrétní vysvětlení, které by žalobkyni umožnilo pochopit důvody, které vedly k rozhodnutí vůči ní. Z toho lze proto podle žalobkyně vyvodit, že k přezkumu ve skutečnosti nedošlo, čímž bylo porušeno právo žalobkyně na obhajobu a samotné oznámení o výběrovém řízení, které stanovilo přezkum jako mechanismus ochrany kandidáta.

—

Rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 20. září 2019 rovněž postrádá jakékoliv odůvodnění, jelikož výslovně neuvádí dodatečná kritéria stanovená výběrovou komisí k doplnění oznámení o výběrovém řízení, ani neobsahuje jakýkoliv odkaz na konkrétní pracovní zkušenosti žalobkyně, a to navzdory přesnému popisu v přihlášce. Mimoto orgán oprávněný ke jmenování nevycházel z úplného skutkového a právního rámce, jelikož zohlednil pouze původní rozhodnutí ze dne 23. května 2019, přičemž neprovedl žádnou analýzu a posouzení týkající se přezkumu.