1)

Kromě případů výkonu kontroly nad podniky, jaká jsou rozhodná kritéria pro určení, zda smluvní koordinace mezi formálně samostatnými a nezávislými hospodářskými subjekty představuje jediný hospodářský subjekt ve smyslu článků 101 a 102 SFEU? Lze zejména existenci určitého stupně zásahu do obchodních rozhodnutí jiného podniku, který je typický pro vztahy obchodní spolupráce mezi výrobcem a zprostředkovateli distribuce, považovat za dostatečnou k tomu, aby tyto subjekty byly považovány za součást téže hospodářské jednotky, nebo je nezbytný „hierarchický“ vztah mezi oběma podniky, který lze konstatovat v případě smlouvy, na jejímž základě se několik samostatných podniků „podřídí“ řízení a koordinaci jednoho z těchto podniků, takže Úřad musí prokázat systematickou a stálou existenci pokynů, jež mohou ovlivnit rozhodnutí týkající se řízení podniku, a sice strategická a provozní rozhodnutí finanční, průmyslové a obchodní povahy?

2)

Je třeba pro účely posouzení existence zneužití dominantního postavení prostřednictvím výhradních doložek vykládat článek 102 SFEU v tom smyslu, že úřad pro hospodářskou soutěž má povinnost ověřit, zda je účinkem těchto doložek vytěsnění stejně výkonných soutěžitelů z trhu, a podrobně zkoumat hospodářské analýzy předložené účastníkem ohledně konkrétní schopnosti namítaného jednání vytěsnit z trhu stejně výkonné soutěžitele? Anebo v případě vylučujících výhradních doložek nebo jednání vyznačujícím se mnoha zneužívajícími praktikami (věrnostní slevy a výhradní doložky) nemá Úřad žádnou právní povinnost založit zjištění o protisoutěžním jednání na kritériu stejně výkonného soutěžitele?