Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62020CA0534

Věc C-534/20: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 22. června 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesarbeitsgericht – Německo) – Leistritz AG v. LH („Řízení o předběžné otázce – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Nařízení (EU) 2016/679 – Článek 38 odst. 3 druhá věta – Pověřenec pro ochranu osobních údajů – Zákaz propuštění pověřence pro ochranu osobních údajů v souvislosti s plněním jeho úkolů správcem nebo zpracovatelem – Právní základ – Článek 16 SFEU – Požadavek funkční nezávislosti – Vnitrostátní právní úprava zakazující propouštění pověřence pro ochranu osobních údajů bez závažného důvodu“)

Úř. věst. C 303, 8.8.2022, p. 3–3 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

8.8.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 303/3


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 22. června 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesarbeitsgericht – Německo) – Leistritz AG v. LH

(Věc C-534/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů - Nařízení (EU) 2016/679 - Článek 38 odst. 3 druhá věta - Pověřenec pro ochranu osobních údajů - Zákaz propuštění pověřence pro ochranu osobních údajů v souvislosti s plněním jeho úkolů správcem nebo zpracovatelem - Právní základ - Článek 16 SFEU - Požadavek funkční nezávislosti - Vnitrostátní právní úprava zakazující propouštění pověřence pro ochranu osobních údajů bez závažného důvodu“)

(2022/C 303/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesarbeitsgericht

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Leistritz AG

Žalovaná: LH

Výrok

Článek 38 odst. 3 druhá věta nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že správce nebo zpracovatel může propustit pověřence pro ochranu osobních údajů, který je jeho zaměstnancem, pouze ze závažného důvodu, i když výpověď nesouvisí s výkonem úkolů tohoto pověřence, pokud tato právní úprava neohrožuje dosažení cílů tohoto nařízení.


(1)  Úř. věst. C 28, 25. 1. 2021.


Top