This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62019CN0052
Case C-52/19 P: Appeal brought on 25 January 2019 by Banco Santander, S.A. against the judgment of the General Court (Ninth Chamber) delivered on 15 November 2018 in Case T-227/10 Banco Santander, S.A. v European Commission
Věc C-52/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 25. ledna 2019 Banco Santander, S.A. proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 15. listopadu 2018 ve věci T-228/10, Banco Santander, S.A. v. Evropská komise
Věc C-52/19 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 25. ledna 2019 Banco Santander, S.A. proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 15. listopadu 2018 ve věci T-228/10, Banco Santander, S.A. v. Evropská komise
Úř. věst. C 112, 25.3.2019, p. 31–32
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
25.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 112/31 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 25. ledna 2019 Banco Santander, S.A. proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 15. listopadu 2018 ve věci T-228/10, Banco Santander, S.A. v. Evropská komise
(Věc C-52/19 P)
(2019/C 112/37)
Jednací jazyk: španělština
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Banco Santander, S.A. (zástupci: J. Buendía Sierra, E. Abad Valdenebro, R. Calvo Salinero a A. Lamadrid de Pablo, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání
— |
Zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 15. listopadu 2018; |
— |
vyhovět žalobě na neplatnost a s konečnou platností zrušit napadeného rozhodnutí; a |
— |
uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Dne 15. listopadu 2018 vydal Tribunál rozsudek ve věci T-227/10, Banco Santander, S.A. v. Evropská komise (1), proti kterému je namířen tento kasační opravný prostředek. Rozsudek zamítá žalobu navrhovatelky směřující proti rozhodnutí Evropské komise ze dne 28. října 2009 (2) o „finančním goodwillu“ podle článku 12.5 španělského Ley de Impuesto sobre Sociedades (zákon o dani z příjmu právnických osob).
Na podporu kasačního opravného prostředku navrhovatelka vznáší jediný důvod vycházející z nesprávných právních posouzení, kterými je stižen napadený rozsudek, při výkladu čl. 107 odst. 1 SFEU v souvislosti s pojmem „selektivita“.
Konkrétně tvrdí, že napadený rozsudek pochybil takto:
— |
při určení referenčního systému v první fázi analýzy selektivity; |
— |
při určení cíle, se kterým se srovnávají různé skutkové a právní ve druhé fázi analýzy selektivity; |
— |
v důsledku toho pochybil také při naložení důkazního břemene a uplatnění zásady proporcionality; |
— |
podpůrně, v analýze týkající se údajného nedostatku důkazu vztahu mezi nemožností podniků fúzovat v zahraničí a nabývat podíly v zahraničí; a |
— |
podpůrně odmítnutím oddělitelnosti opatření v závislosti na procentním podílu kontroly; |
— |
zachováním právně nesprávného odůvodnění rozsudek nahrazuje v několika uvedených bodech odůvodnění rozhodnutí odůvodněním odlišným a vlastním, čímž se dopouští dalších nesprávných právních posouzení. |
(1) Rozsudek ze dne 15. listopadu 2018, Banco Santander v. Komise (T-227/10, nezveřejněný, EU:T:2018:785).
(2) Rozhodnutí Komise 2011/5/ES ze dne 28. října 2009 o daňových odpisech finančního goodwillu vzniklého nabytím podílu v zahraničních podnicích C 45/07 (ex NN 51/07, ex CP 9/07) zavedených Španělskem (Úř. věst. L 7, s. 48).