–

za lotyšskou vládu V. Soņeca a V. Kalniņa, jako zmocněnkyněmi,

–

za Evropskou komisi původně E. Kalniņšem a A. Caeirosem, jakož i L. Ozola a M. Salykovou, poté E. Kalniņšem, L. Ozola a M. Salykovou, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu sazebního čísla 7407 kombinované nomenklatury (dále jen „KN“), která je uvedena v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382) ve znění nařízení Komise (EU) č. 1006/2011 ze dne 27. září 2011 (Úř. věst. 2011, L 282, s. 1).

2

Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi Valsts ieņēmumu dienests (daňová správa, Lotyšsko) (dále jen „VID“) a společností SIA „Hydro Energo“ ve věci sazebního zařazení ingotů mědi nebo slitiny mědi válcovaných za tepla.

3

Rada pro celní spolupráci, nyní Světová celní organizace (WCO), byla založena Úmluvou o zřízení Rady pro celní spolupráci, která byla uzavřena v Bruselu dne 15. prosince 1950. Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“) byl vypracován WCO a zaveden mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „úmluva o HS“), uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983, která byla společně s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. 1987, L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288).

4

Na základě čl. 3 odst. 1 úmluvy o HS se každá smluvní strana zavazuje zejména k tomu, že její celní a statistické nomenklatury budou v souladu s HS, že bude používat bez dodatků a změn všechna čísla a položky harmonizovaného systému, jakož i jejich znaky, a dodržovat číselné uspořádání uvedeného systému. Totéž ustanovení ukládá smluvním stranám povinnost používat k výkladu HS všeobecná pravidla, jakož i všechny poznámky k třídám, kapitolám, číslům a položkám HS a neměnit rozsah tříd, kapitol, čísel a položek.

5

WCO schvaluje za podmínek stanovených v článku 8 úmluvy o HS vysvětlivky a stanoviska k zařazení zboží přijaté Výborem pro HS.

6

Vysvětlivka k HS týkající se kapitoly 74 tohoto systému, nadepsané „Měď a výrobky z ní“, stanoví:

„1. V této kapitole mají následující výrazy uvedený význam:

[…]

[…]

Do této kapitoly náležejí:

[…]“

7

Vysvětlivka harmonizovaného systému k číslu 7403 mj. uvádí:

„Do tohoto čísla patří též lité, tvářené nebo slinuté brámy, tyče, pruty, ingoty atd. za podmínky, že následně nepodstoupily jiné opracování než jen hrubé ostřihování, odstranění povrchové vrstvy (tvořené z většiny oxidy mědi) nebo postřihování, rytí, broušení atd. za účelem odstranění vad vzniklých při sodifikaci nebo lití, nebo ty, které byly z jedné strany opracovány za účelem kontroly (kvality).

Slinované výrobky se vyrábějí z prášku mědi nebo slitin mědi nebo z prášku mědi smíšeného s prášky jiných kovů, a to tlakem (stlačením) a slinováním (zahřátím na vhodnou teplotu nad bodem tání kovů). Slinované výrobky jsou pórovité a mají nízkou mechanickou kvalitu a obecně se dále válcují, táhnou, kovají atd. za účelem získání vhodné hustoty. Tyto válcované atd. výrobky jsou ze zařazení pod toto číslo vyloučeny (patří například pod čísla 74.07 a 74.09).

Toto číslo zahrnuje rovněž předlitky pro válcování drátu a předvalky se zašpičatělými nebo jinak upravenými konci pouze za účelem jejich snadnějšího zavádění do strojů určených k jejich dalšímu zpracování, například na dráty pro tažení nebo na trubky.

S výhradou výše uvedených ustanovení týkajících se toho, jakým způsobem mohou být po svém získání opracovány, mohou mít předmětné tyče a pruty zejména následující formy:

Jety, tyče a pruty získané kontinuálním litím bývají často určeny k týmž použitím jako tyče a pruty získané válcováním nebo tažením.“

8

Vysvětlivka ke KN, která se týká čísla 7407, uvádí:

„[…]

Tyče a pruty jsou definovány v poznámce 1d) této kapitoly a profily v poznámce 1e).

Tyto výrobky jsou obvykle získávány válcováním, vytlačováním nebo tažením, někdy ale též kováním (lisem nebo kladivem). Mohou být povrchově upraveny za studena (případně po předchozím ochlazení), a to tažením za studena, rovnáním nebo jinými metodami, které jim dávají lepší konečnou podobu. Mohou být rovněž opracovány (například vrtáním, kroucením a vlněním) za předpokladu, že tímto opracováním nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel. Do tohoto čísla jsou zahrnuty rovněž profily s uzavřeným průřezem (duté profily). Rovněž sem patří žebrované trouby a trubky získané vytlačováním. To se však netýká trub a trubek, k nimž byla žebra například navařena (obecně číslo 74.19).

Tyče získané litím (včetně tzv. jetů a tyčí a prutů získaných kontinuálním litím) nebo slinováním patří pod číslo 74.03 za podmínky, že následně nepodstoupily jiné opracování než jen hrubé ostřihování nebo odstranění povrchové vrstvy. Ty, které byly zásadněji opracovány, zůstávají zařazeny do tohoto čísla za předpokladu, že tímto opracováním nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.

Předlitky pro válcování drátu a předvalky se zašpičatělými nebo jinak upravenými konci pouze za účelem jejich snadnějšího zavádění do strojů určených k jejich dalšímu zpracování, například na dráty pro tažení nebo na trubky, však spadají pod číslo 74.03.“

9

Celní zařazení zboží dovezeného do Evropské unie se řídí KN, která je založena na HS.

10

Podle čl. 12 odst. 1 nařízení č. 2658/87 Evropská komise přijímá každoročně nařízením úplnou verzi KN a celní sazby vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Uvedené nařízení se použije od 1. ledna následujícího roku.

11

Na skutkový stav v původním řízení se použije, jak vyplývá ze spisu, kterým disponuje Soudní dvůr, znění KN na rok 2012, vycházející z nařízení č. 1006/2011.

12

První část KN, která zahrnuje veškerá úvodní ustanovení, obsahuje hlavu I upravující všeobecná pravidla, jejíž část A, nadepsaná „Všeobecná pravidla pro výklad [KN]“, stanoví:

„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami:

[…]

13

Druhá část KN, nadepsaná „Celní sazebník“, obsahuje mj. třídu XV, nadepsanou „Obecné kovy a výrobky z obecných kovů“.

14

Uvedená třída obsahuje kapitolu 74, nadepsanou „Měď a výrobky z ní“, k níž poznámka 1 stanoví:

„V této kapitole mají následující výrazy uvedený význam:

[…]

[…]

15

Kapitola 74 KN obsahuje číslo 7403, které je strukturováno následovně:

16

Uvedená kapitola obsahuje rovněž číslo 7407, strukturované následovně:

17

V dubnu 2012 Hydro Energo deklarovala mosazné za tepla válcované plechy za účelem jejich propuštění do volného oběhu, které zařadila do podpoložky 74032100 KN, která se vztahuje na slitiny na bázi měď-zinek (mosaz), které jsou osvobozeny od cla.

18

Po provedení celní kontroly měla VID za to, že výrobek deklarovaný společností Hydro Energo měl být zařazen nikoli do podpoložky 74032100, jelikož z čísla 7403 jsou vyloučeny válcované výrobky, nýbrž do podpoložky 74072110 KN, která se vztahuje na tyče a pruty ze slitiny na bázi měď-zinek (mosaz), u nichž celní sazba činí 4,8 %. Na základě tohoto zjištění VID rozhodnutím ze dne 10. září 2014 uložila společnosti Hydro Energo zaplatit clo z tohoto výrobku, jakož i úroky z prodlení.

19

Administratīvā apgabaltiesa (krajský správní soud, Lotyšsko), ke kterému Hydro Energo podala žalobu proti uvedenému rozhodnutí, rozsudkem ze dne 13. dubna 2017 rozhodnutí zrušil.

20

Daný soud měl především za to, že výrobek dotčený v původním řízení nemůže být zařazen do některé z podpoložek čísla 7407. Vzhledem k nepravidelným pórům, otvorům a prasklinám pozorovatelným v místě průřezu totiž nepředstavuje konečný výrobek a postrádá příčný průřez plný a stejnoměrný po celé své délce, takže jej nelze považovat za tyč nebo prut ve smyslu kapitoly 74 KN.

21

Uvedený soud dále zdůraznil, že kov tvořící výrobek dotčený ve věci v původním řízení odpovídá, s ohledem na obsah mědi a zinku, definici rafinované mědi, a nikoli slitiny mědi (mosazi).

22

VID podala proti tomuto rozsudku kasační opravný prostředek ke Augstākās tiesas (Nejvyšší soud, Lotyšsko).

23

Na úvod VID poznamenává, že to, zda výrobek dotčený v původním řízení sestává z rafinované mědi, nebo ze slitiny mědi, není pro jeho zařazení v rámci KN rozhodující, neboť je třeba nejprve určit, zda tento výrobek odpovídá popisu čísla 7403, nebo čísla 7407. Za tímto účelem mohou být srovnávány pouze položky a podpoložky téže úrovně.

24

VID přitom tvrdí, že samotná skutečnost, že výrobek dotčený v původním řízení byl válcován za tepla, vylučuje možnost jeho zařazení do některé z položek a podpoložek čísla 7403 KN.

25

Kromě toho podle VID okolnost, že poznámka 1d) ke kapitole 74 KN v definici výrazu „tyč nebo prut“ hovoří o požadavku „plného a stejnoměrného příčného průřezu po celé […] délce“, na rozdíl od toho, co rozhodl Administratīvā apgabaltiesa (krajský správní soud), neznamená, že dotčený výrobek musí mít vždy ideální tvar, který nemá nedokonalosti. Daná definice ostatně neuvádí přijatelné varianty, u nichž by bylo možné mít za to, že příčný průřez určitého výrobku má pravoúhlý tvar.

26

A konečně, „jety“, tyče a pruty získané kontinuálním litím bývají často určeny ke stejným použitím jako válcované, tažené a protlačované tyče a pruty. Další účel výrobku tudíž není rozhodující.

27

Hydro Energo naopak tvrdí, že výrobek dotčený ve věci v původním řízení pod pojem „tyče a pruty“ ve smyslu KN nespadá z důvodu, že vzhledem k velkým pórům, otvorům a prasklinám, které se na něm vyskytují a jsou viditelné v místě průřezu, nelze mít za to, že by měl příčný průřez plný a stejnoměrný po celé své délce. Mimoto válcování do pravoúhlého tvaru bylo provedeno pouze za účelem usnadnění převozu a výrobek nemůže být použit k jinému účelu než přetavení. Podle společnosti Hydro Energo, která v tomto ohledu odkazuje na druhý pododstavec poznámky 1d) ke kapitole 74 KN, přitom zařazení výrobku do čísla 7403, nebo 7407 KN závisí nejen na tvaru a předchozím opracování, ale rovněž na míře jeho opracování a možném využití. Hydro Energo má proto za to, že výrobek dotčený v původním řízení musí být zařazen do podpoložky 74032100 KN.

28

Podle předkládajícího soudu je sice chemické složení výrobku dotčeného ve věci v původním řízení skutkovou okolností, jejíž určení přísluší vnitrostátnímu soudu, v projednávané věci je však rozhodující, zda lze tento výrobek považovat za tyč nebo prut ve smyslu kapitoly 74 KN.

29

Je přitom sice pravda, jak poznamenává VID, že určité vlastnosti výrobku dotčeného ve věci v původním řízení odpovídají charakteristikám tyče a prutu, což by umožnilo zařadit ho pod číslo 7407 KN, existují však důvodné pochybnosti, zda předmětný výrobek má plný a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce, jak vyžaduje poznámka 1d) ke kapitole 74 KN.

30

Skutečnost, že výrobek dotčený v původním řízení je válcovaný, by sice mohla být podle vysvětlivek k HS dalším důvodem pro jeho zařazení do čísla 7407 KN, uvedené vysvětlivky však nepostačují k rozptýlení pochybností o tom, zda má výrobek plný a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce.

31

Za těchto podmínek se Augstākā tiesa (Nejvyšší soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být [KN] vykládána v tom smyslu, že číslo 7407 (měděné tyče, pruty a profily) zahrnuje ingoty mědi nebo slitiny mědi pravoúhlého tvaru, jejichž tloušťka přesahuje desetinu jejich šířky a jež byly válcovány za tepla, ale v jejichž příčném průřezu jsou nepravidelné póry, otvory a praskliny?“

32

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda číslo 7407 KN musí být vykládáno v tom smyslu, že se vztahuje na ingoty mědi nebo slitiny mědi pravoúhlého tvaru, jejichž tloušťka přesahuje desetinu jejich šířky a byly válcovány za tepla, ale v jejichž příčném průřezu jsou nepravidelné póry, otvory a praskliny.

33

Bez dalšího je třeba zdůraznit, že rozhoduje-li Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce ve věci sazebního zařazení, spočívá jeho úloha spíše v tom, že vnitrostátnímu soudu objasní kritéria, jejichž uplatnění má posledně uvedenému soudu umožnit dotčené výrobky správně zařadit do KN, a nikoli v tom, že zařazení provede samotný Soudní dvůr, a to tím spíše, že k tomu nutně nemá k dispozici všechny potřebné údaje. Vzhledem k tomu, že se vnitrostátní soudy v každém případě jeví být k tomuto povolanějšími, přísluší jim tedy provést sazební zařazení dotčeného zboží, a to s ohledem na poznatky poskytnuté Soudním dvorem v odpovědi na otázku, kterou mu předložily (v tom smyslu viz rozsudky ze dne 15. května 2019, Korado, C‑306/18, EU:C:2019:414, body 33 a 34; ze dne 16. května 2019, Estron, C‑138/18, EU:C:2019:419, body 67 a 69, jakož i usnesení ze dne 27. února 2020, Gardinia Home Decor, C‑670/19, EU:C:2020:117, bod 35).

34

Kromě toho je třeba připomenout, že všeobecná pravidla pro výklad KN stanoví, že pro zařazení zboží jsou směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a dále že názvy tříd, kapitol a podkapitol se považují pouze za orientační. Mimoto podle ustálené judikatury platí, že za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol je třeba hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení obecně v objektivních charakteristikách a vlastnostech zboží, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám uvedené nomenklatury (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 3. března 2016, Customs Support Holland, C‑144/15, EU:C:2016:133, body 26 a 27; ze dne 16. května 2019, Estron, C‑138/18, EU:C:2019:419, body 50 a 51, jakož i ze dne 5. září 2019, TDK-Lambda Germany, C‑559/18, EU:C:2019:667, bod 26).

35

Z judikatury Soudního dvora rovněž vyplývá, že pokud zařazení nelze provést pouze na základě objektivních charakteristik a vlastností dotčeného výrobku, může účel použití výrobku představovat objektivní kritérium pro zařazení, pokud je inherentní uvedenému výrobku, přičemž stačí zohlednit hlavní účel použití uvedeného výrobku a inherentnost musí být možné posoudit na základě objektivních charakteristik a vlastností výrobku (usnesení ze dne 27. února 2020, Gardinia Home Decor, C‑670/19, EU:C:2020:117, bod 37 a citovaná judikatura).

36

Mimoto Soudní dvůr opakovaně rozhodl, že i když vysvětlivky ke KN a HS nejsou závazné, jsou důležitými nástroji k zajištění jednotného používání společného celního sazebníku a jako takové poskytují informace využitelné pro jeho výklad (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 19. října 2017, Lutz, C‑556/16, EU:C:2017:777, bod 40; ze dne 15. listopadu 2018, Baby Dan, C‑592/17, EU:C:2018:913, bod 55, a ze dne 15. května 2019, Korado, C‑306/18, EU:C:2019:414, bod 35). V tomto ohledu je třeba upřesnit, že KN převzala čtyřmístná čísla a šestimístné položky HS a zavedla pouze sedmou a osmou číslici, které tvoří podpoložky, jež jsou ji vlastní [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 13. března 2019, B. S. (Slad ve složení piva), C‑195/18, EU:C:2019:197, bod 10, a ze dne 16. května 2019, Estron, C‑138/18, EU:C:2019:419, bod 44].

37

V projednávané věci se předkládající soud zabývá zejména tím, zda ingoty dotčené v původním řízení představují tyče nebo pruty ve smyslu kapitoly 74 KN, takže mohou být zařazeny do čísla 7407 KN, určeného pro „měděné tyče, pruty a profily“.

38

V tomto ohledu je třeba konstatovat, že poznámka 1d) ke kapitole 74 KN stanoví, že tyčemi a pruty ve smyslu uvedené kapitoly jsou mj. válcované výrobky, které mají plný a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce ve tvaru kruhu, oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), rovnostranného trojúhelníku nebo pravidelného vypouklého mnohoúhelníku.

39

Jak přitom tvrdila Komise ve svém písemném vyjádření, požadavek na „stejnoměrný“ příčný průřez odkazuje na průřezové rozměry a tvar dotčeného výrobku, takže ingoty pravoúhlého tvaru, jejichž příčné rozměry jsou po celé jejich délce totožné, tento požadavek splňují.

40

Co se týče požadavku na „plný“ příčný průřez, ten musí být chápán tak, že vylučuje pouze duté výrobky. Z poznámky 1h) ke kapitole 74 KN totiž vyplývá, že dutý výrobek, jehož příčný průřez je stejnoměrný po celé jeho délce, je troubou nebo trubkou ve smyslu uvedené kapitoly.

41

Pokud tak v projednávané věci mají ingoty dotčené v původním řízení nepravidelné póry, otvory a praskliny, jak uvedl předkládající soud, nečiní takové vnitřní nedokonalosti z těchto ingotů duté výrobky, takže nelze vyloučit, že jsou tyčemi nebo pruty ve smyslu kapitoly 74 KN, a že tudíž mohou být zařazeny do čísla 7407 KN, určeného pro „měděné tyče, pruty a profily“.

42

Je třeba rovněž uvést, že poznámka 1d) ke kapitole 74 KN ohledně definice pojmu „tyč“ nebo „prut“ ve smyslu uvedené kapitoly uvádí, že tloušťka výrobků pravoúhlého příčného průřezu musí přesahovat desetinu jejich šířky, což je případ ingotů dotčených v původním řízení.

43

Kromě toho z vysvětlivky k HS týkající se čísla 7403 vyplývá, že válcované výrobky jsou z uvedeného čísla vyloučeny a spadají například pod čísla 7407 nebo 7409 HS, což – jak uvádí sám předkládající soud – představuje další důvod pro případné zařazení takových ingotů, jako jsou ingoty dotčené v původním řízení, do čísla 7407 KN.

44

Stejně tak je výklad, podle kterého takové ingoty, jako jsou ingoty dotčené v původním řízení, mohou spadat pod číslo 7407 KN, podpořen vysvětlivkou k HS týkající se čísla 7407.

45

I když tato vysvětlivka uvádí, že tyče a pruty jsou definovány poznámkou 1d) ke kapitole 74 HS, je totiž nesporné, že znění posledně uvedené vysvětlivky je totožné se zněním poznámky 1d) ke kapitole 74 KN.

46

A dále vysvětlivka k číslu 7407 HS upřesňuje, že dané výrobky jsou obvykle vyráběny mj. válcováním. Z uvedené vysvětlivky rovněž vyplývá, že tyče a pruty získané litím nebo slinováním spadají pod číslo 7403 HS za podmínky, že následně nepodstoupily jiné opracování než jen hrubé ostřihování nebo odstranění povrchové vrstvy, přičemž ty, které byly opracovány zásadněji, zůstávají v zásadě zařazeny do čísla 7407 HS. V projednávaném případě přitom takové ingoty, jako jsou ingoty dotčené v původním řízení, byly válcovány za tepla.

47

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že číslo 7407 KN musí být vykládáno v tom smyslu, že ingoty mědi nebo slitiny mědi pravoúhlého tvaru, jejichž tloušťka přesahuje desetinu jejich šířky a byly válcovány za tepla, ale v jejichž příčném průřezu jsou nepravidelné póry, otvory a praskliny, mohou spadat pod uvedené číslo.

48

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:

Číslo 7407 kombinované nomenklatury, která je uvedena v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ve znění nařízení Komise (EU) č. 1006/2011 ze dne 27. září 2011 musí být vykládáno v tom smyslu, že ingoty mědi nebo slitiny mědi pravoúhlého tvaru, jejichž tloušťka přesahuje desetinu jejich šířky a byly válcovány za tepla, ale v jejichž příčném průřezu jsou nepravidelné póry, otvory a praskliny, mohou spadat pod uvedené číslo.