EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62018TJ0101

Rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 30. listopadu 2022 (výňatky).
Rakouská republika v. Evropská komise.
Státní podpory – Jaderný průmysl – Podpora, kterou Maďarsko zamýšlí poskytnout na podporu rozvoje dvou nových jaderných reaktorů v jaderné elektrárně Paks II – Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem pod podmínkou dodržení určitých závazků – Článek 107 odst. 3 písm. c) SFEU – Soulad podpory s jiným unijním právem Unie než s právem v oblasti státních podpor – Nerozlučná souvislost – Podpora jaderné energie – Článek 192 první pododstavec Smlouvy o Euratomu – Zásady ochrany životního prostředí, ‚znečišťovatel platí‘, obezřetnosti a udržitelnosti – Určení dotyčné hospodářské činnosti – Selhání trhu – Narušení hospodářské soutěže – Přiměřenost podpory – Potřeba státního zásahu – Určení prvků podpory – Zadávací řízení na veřejné zakázky – Povinnost uvést odůvodnění.
Věc T-101/18.

ECLI identifier: ECLI:EU:T:2022:728

 ROZSUDEK TRIBUNÁLU (třetího senátu)

30. listopadu 2022 ( *1 )

„Státní podpory – Jaderný průmysl – Podpora, kterou Maďarsko zamýšlí poskytnout na podporu rozvoje dvou nových jaderných reaktorů v jaderné elektrárně Paks II – Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem pod podmínkou dodržení určitých závazků – Článek 107 odst. 3 písm. c) SFEU – Soulad podpory s jiným unijním právem Unie než s právem v oblasti státních podpor – Nerozlučná souvislost – Podpora jaderné energie – Článek 192 první pododstavec Smlouvy o Euratomu – Zásady ochrany životního prostředí, ‚znečišťovatel platí‘, obezřetnosti a udržitelnosti – Určení dotyčné hospodářské činnosti – Selhání trhu – Narušení hospodářské soutěže – Přiměřenost podpory – Potřeba státního zásahu – Určení prvků podpory – Zadávací řízení na veřejné zakázky – Povinnost uvést odůvodnění“

Ve věci T‑101/18,

Rakouská republika, zastoupená J. Schmoll, F. Koppensteinerem, M. Klamertem a T. Zinielem, jako zmocněnci, ve spolupráci s H. Kristoferitschem, advokátem,

žalobkyně,

podporovaná

Lucemburským velkovévodstvím, zastoupeným A. Germeauxem a T. Schellem, jako zmocněnci, ve spolupráci s P. Kinschem, advokátem,

vedlejším účastníkem,

proti

Evropské komisi, zastoupené K. Blanck, K. Herrmann a P. Němečkovou, jako zmocněnkyněmi,

žalované,

podporované

Českou republikou, zastoupenou M. Smolkem, J. Vláčilem, T. Müllerem, J. Pavlišem a L. Halajovou, jako zmocněnci,

dále

Francouzskou republikou, zastoupenou E. de Moustier a P. Dodellerem, jako zmocněnci,

Maďarskem, zastoupeným M. Fehérem, jako zmocněncem, ve spolupráci s P. Nagym, N. Gràcia Malfeito, B. Karsaiem, advokáti, a C. Bellamym, KC,

Polskou republikou, zastoupenou B. Majczynou, jako zmocněncem,

Slovenskou republikou, zastoupenou S. Ondrášikovou, jako zmocněnkyní,

a

Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, zastoupeným F. Shiblim, L. Baxterem a S. McCrory, jako zmocněnci, ve spolupráci s T. Johnstonem, barristerem,

vedlejšími účastníky řízení,

TRIBUNÁL (třetí senát)

při poradách ve složení M. van der Woude, předseda, G. De Baere a G. Steinfatt (zpravodajka), soudci,

vedoucí soudní kanceláře: A. Juhász-Tóth, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

po jednání konaném dne 10. března 2022,

vydává tento

Rozsudek ( 1 )

1

Svou žalobou založenou na článku 263 SFEU se Rakouská republika domáhá zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2017/2112 ze dne 6. března 2017 o opatření/režimu podpory/státní podpoře SA.38454 – 2015/C (ex 2015/N), kterou Maďarsko zamýšlí poskytnout na podporu rozvoje dvou nových jaderných reaktorů v jaderné elektrárně Paks II (Úř. věst. 2017, L 317, s. 45, dále jen „napadené rozhodnutí“).

Skutečnosti předcházející sporu a napadené rozhodnutí

2

Dne 22. května 2015 oznámilo Maďarsko Evropské komisi pod číslem C(2017) 1486 opatření, jehož cílem bylo poskytnout finanční příspěvek na rozvoj dvou nových jaderných reaktorů (bloky 5 a 6) v areálu jaderné elektrárny Paks v Maďarsku, v němž jsou již provozovány čtyři jaderné reaktory. Příjemcem oznámeného opatření je společnost MVM Paks II Nuclear Power Plant Development Private Company Limited by Shares (dále jen „společnost Paks II“), která se má stát vlastníkem a provozní společností obou nových jaderných reaktorů. Společnost Paks II je 100% vlastněna maďarským státem, kterému byly její podíly, původně zcela vlastněné obchodníkem s elektřinou a výrobcem energie Magyar Villamos Művek Zártkörűen Működő Résvénytársaság (dále jen „skupina MVM“), převedeny v listopadu 2014.

3

Dne 23. listopadu 2015 se Komise rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU týkající se oznámeného opatření (Úř. věst. 2016, C 8, s. 2, dále jen „rozhodnutí o zahájení“).

4

Dne 6. března 2017 Komise přijala napadené rozhodnutí.

5

Opatření oznámené Maďarskem je popsáno v oddíle 2 napadeného rozhodnutí. Opatření se týká vývoje dvou jaderných reaktorů ruského typu VVER 1200 (V491) generace III+ (bloky 5 a 6) v Maďarsku, vybavených technologií vodního chlazení a moderování s instalovaným výkonem nejméně 1000 megawattů (MW) na blok, a jejichž stavba je zcela financována maďarským státem ve prospěch společnosti Paks II, která bude vlastnit a provozovat nové reaktory. V této elektrárně jsou již provozovány čtyři jaderné reaktory. Tyto reaktory patří ze 100% do skupiny MVM, která je vlastněna maďarským státem. Instalovaný výkon čtyř stávajících bloků s ruskou technologií VVER-440 (V213) elektrárny činí celkem 2000 $2W. Tyto reaktory by měly být postupně vyřazeny do roku 2037 a výhledově nahrazeny oběma novými reaktory, které mají být uvedeny do provozu v letech 2025 a 2026.

6

Podle mezivládní dohody o spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie uzavřené dne 14. ledna 2014 mezi Ruskou federací a maďarskou vládou spolupracují obě země v rámci jaderného programu za účelem údržby a dalšího rozvoje současné jaderné elektrárny Paks. Podle této dohody Ruská federace i Maďarsko určí jednu zkušenou státem vlastněnou a kontrolovanou organizaci, která bude finančně a technicky odpovědná za plnění svých závazků jako dodavatele nebo vlastníka, pokud jde o návrh, výstavbu, uvedení do provozu a vyřazení z provozu dvou nových reaktorů 5 a 6 typu VVER. Ruská federace určila akciovou společnost Nižny Novgorod Engineering Company Atomenergoproekt (dále jen „JSC NIAEP“), která provede výstavu nových reaktorů, a Maďarsko určilo společnost Paks II, aby je vlastnila a provozovala. Za tímto účelem uzavřely JSC NIAEP a společnost Paks II dne 9. prosince 2014 dohodu o inženýrských, pořizovacích a stavebních pracích na výstavbě dvou nových reaktorů 5 a 6, které mají být postaveny v areálu jaderné elektrárny Paks.

7

V mezivládní dohodě se Ruská federace zavázala poskytnout Maďarsku státní půjčku na financování rozvoje nových reaktorů jaderné elektrárny Paks. Tato půjčka se řídí mezivládní dohodou o financování ze dne 28. března 2014 a poskytuje revolvingový úvěr ve výši 10 miliard eur, jejíž využití je omezeno výlučně na projekt, výstavbu, uvedení do provozu nových reaktorů 5 a 6 jaderné elektrárny Paks. Maďarsko poskytne za účelem financování uvedených investic dodatečnou částku 2,5 miliardy eur z vlastního rozpočtu.

8

Maďarsko nebude převádět finanční prostředky potřebné k zaplacení kupní ceny dvou nových reaktorů na účty společnosti Paks II. Největší část těchto finančních prostředků bude držet Vnešeconombank (banka pro rozvoj a zahraniční hospodářské záležitosti Ruska). Za každý milník, který bude považován za dosažený, podá společnost Paks II u banky pro rozvoj a zahraniční hospodářské záležitosti Ruska žádost o zaplacení 80 % dlužné částky přímo společnosti JSC NIAEP. Zároveň podá žádost maďarské agentuře pro správu veřejných dluhů o úhradu zbývajících 20 %.

9

V napadeném rozhodnutí Komise konstatovala, že oznámené opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU a že články 107 a 108 SFEU jsou použitelné, i když dotčená investice spadá do působnosti Smlouvy o Euratomu. Pokud jde o přímé zadání výstavby dvou nových reaktorů podniku JSC NIAEP, Komise měla za to, že toto zadání nemůže způsobit dodatečné narušení hospodářské soutěže a obchodu na relevantním trhu, a sice trhu s elektřinou. Bylo zahájeno oddělené řízení, v jehož rámci bylo zkoumáno dodržování práva v oblasti zadávání veřejných zakázek Maďarskem. Komise měla za to, že dotčené opatření, jehož cílem je podpora jaderné energie, sleduje cíl společného zájmu zakotvený Smlouvou o Euratomu, přičemž přispívá rovněž k zabezpečení dodávek elektřiny, a že všechna potenciální narušení jsou omezená a vyvážená prokázaným a sledovaným společným cílem, kterého musí být dosaženo přiměřeným způsobem, zejména s ohledem na ujištění poskytnutá Maďarskem v průběhu řízení. Komise dospěla k závěru, že dotčené opatření, ve znění změněném Maďarskem dne 28. července 2016 a s výhradou podmínek uvedených v článku 3 napadeného rozhodnutí, je slučitelné s vnitřním trhem v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. Článek 3 napadeného rozhodnutí ukládá Maďarsku povinnost přijmout několik opatření s cílem zajistit, aby společnost Paks II dodržovala určité povinnosti a omezení týkající se zejména jeho investiční strategie nebo reinvestic, provozování aukčního portálu a její právní a strukturální autonomie.

Návrhová žádání účastníků řízení

10

Rakouská republika podporovaná Lucemburským velkovévodstvím navrhuje, aby Tribunál:

zrušil napadené rozhodnutí;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

11

Komise podporovaná Českou republikou a Slovenskou republikou navrhuje, aby Tribunál:

zamítl žalobu;

uložil Rakouské republice náhradu nákladů řízení.

12

Francouzská republika, Maďarsko, Polská republika a Spojené království Velké Británie a Severního Irska navrhují, aby Tribunál žalobu zamítl.

Právní otázky

13

Rakouská republika se na podporu své žaloby dovolává deseti žalobních důvodů. V rámci prvního žalobního důvodu tvrdí, že mělo být zahájeno zadávací řízení na veřejné zakázky na výstavbu dvou nových reaktorů jaderné elektrárny Paks. Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného použití čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, jelikož výstavba a zprovoznění obou nových reaktorů nesměřují k dosažení cíle společného zájmu. Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného použití čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, založeného jednak na nesprávném vymezení „hospodářských činností“ a jednak na nesprávných domněnkách o selhání trhu. Čtvrtý žalobní důvod se týká prokázání nepřiměřenosti opatření. V rámci pátého žalobního důvodu Rakouská republika tvrdí, že dotčené opatření způsobuje nepřiměřená narušení hospodářské soutěže a nerovná zacházení, která jsou neslučitelná s vnitřním trhem. V šestém žalobním důvodu Rakouská republika tvrdí, že dotčené opatření představuje investici do „projektu v obtížích“, což rovněž nepřiměřeně narušuje hospodářskou soutěž, neboť nebyly dodrženy pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. 2014, C 249, s. 1, dále jen „pokyny pro podniky v obtížích“). Sedmý žalobní důvod vychází z posílení nebo vytvoření dominantního postavení na trhu s elektřinou. Osmý žalobní důvod se týká rizika likvidity pro maďarský velkoobchodní trh s elektřinou. Devátý žalobní důvod vychází z nedostatečného určení státní podpory. Desátý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění.

14

Rakouská republika vzala na jednání zpět druhý a třetí žalobní důvod, což bylo zaneseno do protokolu o jednání. Z toho vyplývá, že uvedené žalobní důvody již není třeba zkoumat.

K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z absence zadávacího řízení na veřejné zakázky

15

Svým prvním žalobním důvodem Rakouská republika tvrdí, že napadené rozhodnutí je stiženo protiprávností v rozsahu, v němž nebylo zahájeno zadávací řízení na veřejnou zakázku na výstavbu nových jaderných reaktorů ve prospěch společnosti Paks II. Tvrdí, že skutečnost, že JSC NIAEP byla přímo pověřena rozvojem a výstavbou dvou nových reaktorů bez veřejného zadávacího řízení, představuje porušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 243). Napadené rozhodnutí je tedy podle Rakouské republiky neplatné z důvodu porušení základních ustanovení práva v oblasti zadávání veřejných zakázek, jejichž dodržování je neoddělitelné od předmětu podpory.

16

Rakouská republika tvrdí, že podle obecné systematiky Smlouvy o FEU nesmí řízení o podpoře nikdy vést k výsledku, který by byl v rozporu se zvláštními ustanoveními této Smlouvy. Dodržování jiných ustanovení Smlouvy, než jsou ustanovení týkající se státních podpor, je nutné zajistit zejména v případě, že cílem těchto jiných ustanovení je, stejně jako v případě práva v oblasti zadávání veřejných zakázek, zajistit nenarušenou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a zaručit účinné využívání státních prostředků.

17

Skutečnost, že podmínky podpory, které jsou neoddělitelné od předmětu a účelu podpory, jsou v rozporu s právem Evropské unie, nutně ovlivňuje slučitelnost této podpory s vnitřním trhem. Jinak by tomu bylo pouze v případě prvků podpory, které mohou být považovány za prvky, které nejsou nezbytné k dosažení jejího cíle nebo jejího fungování.

18

V projednávaném případě skutečnost, že JSC NIAEP byla pověřena rozvojem nových reaktorů, představuje podle Rakouské republiky podmínku neoddělitelnou od předmětu podpory. Vyhlášení soutěže na zakázky by mohlo vést ke zcela odlišné podpoře, zejména s ohledem na její výši a strukturu.

19

Skutečnost, že příjemcem podpory není JSC NIAEP, ale společnost Paks II jakožto budoucí vlastník a provozovatelka dvou nových jaderných reaktorů, je podle Rakouské republiky v tomto kontextu irelevantní. Komise v bodech 281 a 283 odůvodnění napadeného rozhodnutí nesprávně popřela nerozlučnost spojitosti mezi přímým zadáním zakázky na výstavbu na jedné straně a předmětem a účelem podpory na straně druhé, přičemž argumentovala tím, že porušení směrnice 2014/25 neumožnilo konstatovat další narušení hospodářské soutěže ani obchodu na trhu s elektřinou, neboť takové dodatečné narušení není nijak vyžadováno.

20

Rakouská republika, podporovaná Lucemburským velkovévodstvím, dodává, že ve světle rozsudku ze dne 22. září 2020, Rakousko v. Komise (C‑594/18 PEU:C:2020:742), je v případě sporné podpory málo důležité, zda se jedná o „neoddělitelnou podmínku“, nebo dokonce o „podmínku“ podpory, jelikož obecně státní podpora, která porušuje ustanovení nebo obecné zásady unijního práva, nemůže být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem. Z toho vyplývá, že Komise měla v napadeném rozhodnutí posoudit opatření s ohledem na ustanovení unijního práva o zadávání veřejných zakázek. Měla tedy konstatovat, že jelikož zakázka na výstavbu není vyloučena z působnosti směrnice 2014/25 na základě čl. 20 odst. 1 nebo čl. 50 písm. c) této směrnice, představuje přímé zadání zakázky na výstavbu závažné porušení této směrnice.

21

Porušení závazných ustanovení směrnice 2014/25 může již samo o sobě ovlivnit rozsah a formu podpory ve prospěch společnosti Paks II, takže napadené rozhodnutí je z tohoto důvodu rovněž protiprávní.

22

Zaprvé Rakouská republika kritizuje skutečnost, že Komise odkazuje v bodě 285 odůvodnění napadeného rozhodnutí na řízení o nesplnění povinnosti, které zahájila. Podle Rakouské republiky výsledek řízení o nesplnění povinnosti nepředjímá výsledek řízení podle čl. 108 SFEU ani výsledek projednávané žaloby. Komise nemůže podmínit přezkum podmínek podpory, které je povinna posoudit v rámci čl. 108 SFEU, výsledkem řízení podle čl. 258 SFEU, jehož zahájení a pokračování v něm závisí na její posuzovací pravomoci.

23

Zadruhé podle Rakouské republiky Komise nevysvětluje důvody, proč vychází z toho, že podmínky použití čl. 50 písm. c) směrnice 2014/25, které se týkají možnosti použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění, jsou splněny. Rakouská republika připomíná, že výjimky musí být vykládány restriktivně. Důkazní břemeno navíc nese účastník řízení, který se dovolává dotčené výjimky.

24

Komise, Maďarsko, Česká republika, Spojené království a Francouzská republika argumenty Rakouské republiky a Lucemburského velkovévodství zpochybňují.

25

Zaprvé je třeba konstatovat, že Komise v oddíle 5.3.2 napadeného rozhodnutí (body 279 až 287 odůvodnění) ověřila soulad podpory s jinými ustanoveními unijního práva než s pravidly v oblasti státních podpor. Podle bodu 280 odůvodnění napadeného rozhodnutí vycházela Komise z toho, že byla na základě obecné systematiky Smlouvy o FEU povinna dodržovat soudržnost mezi ustanoveními upravujícími státní podpory a jinými zvláštními ustanoveními, než jsou ta, která se týkají státních podpor, a posoudit tak slučitelnost dotčené podpory s těmito zvláštními ustanoveními, ale že taková povinnost jí byla uložena pouze s ohledem na podmínky podpory, které jsou natolik neoddělitelně spjaty předmětem podpory, že by nebylo možné posoudit je odděleně. S odkazem na rozsudek ze dne 3. prosince 2014, Castelnou Energía v. Komise (T‑57/11EU:T:2014:1021), upřesnila, že povinnost Komise zaujmout konečné stanovisko, bez ohledu na vztah mezi podmínkou podpory a předmětem dotčené podpory, v rámci řízení v oblasti podpor, k existenci nebo neexistenci porušení ustanovení unijního práva odlišných od ustanovení článků 107 a 108 SFEU, naráží jednak na procesní pravidla a záruky – částečně velmi odlišné a způsobující různé právní důsledky – které jsou typické pro řízení zvláště stanovená k přezkumu používání těchto ustanovení, a jednak na zásadu autonomie správních řízení a opravných prostředků. Podle této judikatury z toho vyplývá, že pokud je podmínka podpory neoddělitelně spjata s předmětem podpory, posoudí Komise její soulad s jinými ustanoveními, než jsou ustanovení týkající se státních podpor, v rámci řízení stanoveného článkem 108 SFEU a toto posouzení může vést k tomu, že dotčená podpora bude prohlášena za neslučitelnou s vnitřním trhem. Naproti tomu, pokud lze dotčenou podmínku oddělit od předmětu podpory, Komise není povinna posoudit její soulad s jinými ustanoveními, než jsou ustanovení týkající se státních podpor, v rámci tohoto řízení.

26

Komise měla dále v bodě 281 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že posouzení slučitelnosti oznámeného opatření s vnitřním trhem by mohlo být ovlivněno případným nesouladem se směrnicí 2014/25, pokud by vedlo k dalšímu narušení hospodářské soutěže a obchodu na trhu s elektřinou, který je trhem, na kterém příjemce podpory, společnost Paks II, působí. Vzhledem k tomu, že takové další narušení, které by bylo způsobeno nedodržením směrnice 2014/25, nebylo prokázáno, neexistuje „neoddělitelná souvislost“ mezi případným porušením směrnice 2014/25 a předmětem podpory, takže posouzení slučitelnosti podpory nemůže být tímto případným porušením dotčeno (body 283 a 284 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

27

Pokud jde o argumenty Rakouské republiky vycházející z rozsudku ze dne 22. září 2020, Rakousko v. Komise (C‑594/18 PEU:C:2020:742), je třeba zaprvé konstatovat, že zejména z bodů 40, 44 a 45 uvedeného rozsudku vyplývá, že hospodářská činnost podporovaná danou podporou musí být slučitelná s unijním právem. V rámci prvního žalobního důvodu přitom nebylo uplatněno žádné porušení unijního práva z důvodu podporované činnosti, a sice výroby jaderné energie.

28

Zadruhé nelze vyvodit žádný důsledek ze skutečnosti, že Soudní dvůr nezkoumal v rozsudku ze dne 22. září 2020, Rakousko v. Komise (C‑594/18 PEU:C:2020:742) existenci nerozlučné souvislosti. Tuto skutečnost lze totiž vysvětlit okolností, že ve věci, v níž byl vydán uvedený rozsudek, tvrzené porušení zásad unijního práva vyplývalo ze samotného předmětu podpory, a sice z rozvoje elektrárny na výrobu elektřiny jaderného původu. Otázka existence souvislosti mezi podmínkou podpory, která je odlišná od jejího předmětu, tedy nevyvstává.

29

Zatřetí na rozdíl od toho, co tvrdí Rakouská republika, z rozsudku ze dne 22. září 2020, Rakousko v. Komise (C‑594/18 PEU:C:2020:742), nevyplývá, že Soudní dvůr měl v úmyslu rozšířit rozsah přezkumu, který přísluší Komisi v rámci řízení určeného k ověření slučitelnosti státní podpory s vnitřním trhem. Soudní dvůr již totiž s odkazem na rozsudek ze dne 15. dubna 2008, Nuova Agricast (C‑390/06EU:C:2008:224, body 5051), v bodě 44 rozsudku ze dne 22. září 2020, Rakousko v. Komise (C‑594/18 PEU:C:2020:742), rozhodl, že státní podpora, která porušuje ustanovení nebo obecné zásady unijního práva, nemůže být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem. Tato zásada je skutečně součástí ustálené judikatury Soudního dvora, o čemž svědčí odkazy obsažené v bodě 50 rozsudku ze dne 15. dubna 2008, Nuova Agricast (C‑390/06EU:C:2008:224).

30

Vzhledem k tomu, že Soudní dvůr v bodě 44 rozsudku ze dne 22. září 2020, Rakousko v. Komise (C‑594/18 PEU:C:2020:742), odkázal na ustálenou judikaturu, nic neumožňuje dospět k závěru, že měl v úmyslu ustoupit od své judikatury, podle které je třeba rozlišovat mezi podmínkami, které jsou nerozlučně spjaty s předmětem podpory, a podmínkami, které takovou spojitost nemají.

31

Kromě toho povinnost Komise zaujmout konečné stanovisko, bez ohledu na souvislost mezi podmínkou podpory a předmětem dotčené podpory v rámci řízení v oblasti podpor, k existenci nebo neexistenci porušení ustanovení unijního práva odlišných od ustanovení obsažených v článcích 107 a 108 SFEU, naráží jednak na procesní pravidla a záruky – částečně velmi odlišné a způsobující různé právní důsledky – které jsou typické pro řízení zvláště stanovená k přezkumu uplatňování těchto ustanovení, a jednak na zásadu autonomie správních řízení a opravných prostředků (rozsudek ze dne 12. února 2008, BUPA a další v. Komise, T‑289/03EU:T:2008:29, body 313314; viz rovněž rozsudek ze dne 3. prosince 2014, Castelnou Energía v. Komise, T‑57/11EU:T:2014:1021, bod 183 a citovaná judikatura; viz rovněž v tomto smyslu rozsudek ze dne 15. června 1993, Matra v. Komise, C‑225/91EU:C:1993:239, bod 44).

32

Musí tak být odmítnut výklad Rakouské republiky, podle kterého je Komise s ohledem na rozsudek ze dne 22. září 2020, Rakousko v. Komise (C‑594/18 PEU:C:2020:742), napříště povinna ověřit u každé podmínky podpory nebo okolnosti související s podporou, i když není nerozlučně spjata s podporou, že neporušuje žádné ustanovení nebo obecnou zásadu unijního práva.

33

Je třeba dodat, že v situaci, kdy, jako v projednávané věci, se jedná o dvě odlišná řízení, která obě spadají do pravomoci Komise a jejichž příslušná pravidla musí Komise dodržovat, by vzniklo riziko rozporu nebo porušení pravidel uvedených postupů, pokud by Komise byla povinna posoudit stejnou podmínku podpory jak v rámci řízení týkajícího se schválení dotčené podpory, tak v rámci řízení o nesplnění povinnosti.

34

Z toho vyplývá, že se Komise nedopustila nesprávného právního posouzení, když měla za to, že je vhodné omezit svůj přezkum, v rámci postupu podle článku 108 SFEU, na samotné opatření podpory, jakož i na podmínky, které se k němu nerozlučně pojí.

35

Zadruhé Rakouská republika nesprávně tvrdí, že skutečnost, že pověření společnosti JSC NIAEP výstavbou nových reaktorů, představuje podmínku neoddělitelnou od předmětu podpory z důvodu, že vyhlášení soutěže na zakázky by mohlo vést ke zcela odlišné podpoře, zejména s ohledem na její výši a strukturu.

36

V projednávaném případě spočívá dotčená podpora v bezplatném poskytnutí dvou nových jaderných reaktorů ve prospěch společnosti Paks II za účelem jejich provozování. Otázka, zda zadání zakázky na výstavbu těchto dvou reaktorů mělo být předmětem zadávacího řízení, se týká zhotovení a vybavení bezplatně přenechaného objektu, a předchází tak samotnému opatření podpory. Rozhodnutí o zadání zakázky na rozvoj a výstavbu obou nových reaktorů tak nepředstavuje samo o sobě podmínku podpory.

37

Provedení zadávacího řízení a případná volba jiného podniku k výstavbě reaktorů by nezměnily ani účel podpory, tj. bezplatné poskytnutí dvou nových reaktorů pro účely jejich provozu, ani příjemce podpory, kterým je společnost Paks II. Kromě toho by porušení pravidel zadávání veřejných zakázek mělo účinky pouze na trh stavebních prací k výstavbě jaderných elektráren a nemohlo by mít důsledky na trh, kterého se týká předmět sporného opatření podpory.

38

Pokud jde o vliv neexistence veřejného zadávacího řízení, veřejného nabídkového řízení na výši podpory, Komise, Maďarsko a Francouzská republika právem tvrdí, že nebylo prokázáno, že by jiní uchazeči mohli poskytnout dva reaktory technologie VVER 1200 za lepších podmínek nebo za nižší cenu. Mimoto Komise rovněž právem uvádí, že legalita jejího rozhodnutí v oblasti státních podpor nezávisí na dodržování unijních pravidel v oblasti zadávání veřejných zakázek, pokud by volba jiného podniku pro výstavbu reaktorů nezměnila posouzení z hlediska pravidel týkajících se státních podpor. I za předpokladu, že by použití veřejného zadávacího řízení mohlo změnit výši podpory, tato okolnost by sama o sobě neměla žádný dopad na výhodu, kterou uvedená podpora představovala pro jejího příjemce, společnost Paks II, jelikož tato výhoda spočívala v bezplatném poskytnutí dvou nových reaktorů za účelem jejich provozování. V důsledku toho zvýšení nebo snížení částky podpory v projednávaném případě nevede ke změně podpory jako takové ani ke změně jejího protisoutěžního účinku.

39

Z toho vyplývá, že Komise měla správně za to, že zadání zakázky na výstavbu dvou nových reaktorů nepředstavuje podmínku podpory, která by s ní byla nerozlučně spjata.

40

Zatřetí, pokud jde o argument Rakouské republiky, podle kterého rozhodnutí zadat zakázku na výstavbu společnosti JSC NIAEP porušilo ustanovení směrnice 2014/25, jelikož tato zakázka nebyla vyloučena z její působnosti na základě jejího čl. 20 odst. 1 nebo čl. 50 písm. c), je třeba konstatovat, že se Komise zabývala otázkou použitelnosti směrnice 2014/25 v bodě 285 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Pokud jde o otázku, zda unijní právo stanoví povinnost zahájit veřejné zadávací řízení pro zakázku inženýrství, pořízení a výstavbu dvou nových reaktorů jaderné elektrárny Paks, Komise uvedla, že každopádně posoudila dodržování směrnice 2014/25 ze strany Maďarska v odděleném řízení, kde se zatím na základě dostupných informací dospělo k předběžnému závěru, že postup stanovený ve směrnice 2014/25 by nebylo možno použít na zadání stavebních prací na dvou reaktorech na základě jejího čl. 50 písm. c).

41

Na rozdíl od toho, co tvrdí Rakouská republika, měla Komise v zájmu soudržnosti výsledků přezkumu slučitelnosti podpory a řízení o nesplnění povinnosti správně za to, že může odkázat na své posouzení provedené v rámci řízení o nesplnění povinnosti.

42

Komise totiž v rámci řízení o nesplnění povinnosti dospěla k přesvědčení, že přímé zadání výstavby dvou nových reaktorů neporušuje unijní právo v oblasti zadávání veřejných zakázek. Toto přesvědčení bylo založeno na důkladné analýze technických požadavků, které Maďarsko uvedlo k odůvodnění absence zadávacího řízení.

43

V odpovědi na písemné otázky, které jí Tribunál položil v rámci organizačního procesního opatření, Komise potvrdila, že „odděleným řízením“ uvedeným v bodě 285 odůvodnění napadeného rozhodnutí je řízení o nesplnění povinnosti NIF 2015/4231‑32 zahájené proti Maďarsku na základě článku 258 SFEU. V rámci tohoto řízení a na základě informací poskytnutých příslušnými maďarskými orgány dospěla Komise k závěru, že přímé zadání stavebních prací obou reaktorů 5 a 6 společnosti JSC NIAEP mohlo být provedeno bez uspořádání předchozího výběrového řízení, neboť z technických důvodů neexistovala hospodářská soutěž, takže čl. 40 odst. 3 písm. c) bod ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. 2004, L 134, s. 1; Zvl. vyd. 06/07, s. 19) [nyní čl. 50 písm. c) bod ii) směrnice 2014/25] je relevantní.

44

Odpověď Komise je potvrzena dokumentací předloženou v tomto ohledu v návaznosti na uvedené organizační procesní opatření, zejména dvěma „zprávami NIF“ s čísly 2015/4231 a 2015/4232 a popisujícími důvody pro ukončení řízení NIF 2015/4231‑32. Vyplývá z nich mimo jiné, že Komise měla za to, že argument, podle kterého zakázka mohla být zadána přímo dodavateli z technických důvodů [článek 40 odst. 3 písm. c) směrnice 2004/17], je podložený pro hlavní části projektu.

45

Z téhož dokumentu předloženého v příloze X.5 rovněž vyplývá, že Maďarsko se vůči Komisi zavázalo provést zadávací řízení ve vztahu k většině ostatních částí projektu transparentním způsobem a při dodržení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace. Na jednání Komise vysvětlila, že tento závazek přijatý Maďarskem se odráží v bodě 372 odůvodnění napadeného rozhodnutí, který je třeba vykládat ve spojení s bodem 285 jeho odůvodnění.

46

Kromě toho z dokumentů předložených v přílohách X.1 až X.3 vyplývá, že Společné výzkumné středisko (JRC) Komise a odborníci generálního ředitelství pro energetiku potvrdili technickou zvláštnost reaktoru VVER 1200 vyráběného Rosatomem a zvoleného Maďarskem podle jeho legitimního rozhodnutí vyznačujícího se racionálními kritérii.

47

Kromě toho nelze připustit, aby na základě řízení týkajícího se slučitelnosti podpory s vnitřním trhem byla zpochybněna všechna dříve přijatá rozhodnutí, která již byla předmětem odděleného řízení upraveného zvláštními pravidly ve smyslu rozsudku ze dne 15. června 1993, Matra v. Komise (C‑225/91EU:C:1993:239, bod 44), která jsou odlišná od pravidel použitelných v oblasti státních podpor. Zásada právní jistoty brání tomu, aby Komise znovu zkoumala zadání veřejné zakázky v rámci řízení o státní podpoře, třebaže k okamžiku, kdy se rozhodla ukončit řízení o nesplnění povinnosti, neměla k dispozici nové informace. V tomto ohledu Komise ve své odpovědi na otázku položenou Tribunálem potvrdila, že v okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí, tedy dne 6. března 2017, měla k dispozici stejné informace, jako byly informace, na kterých založila své rozhodnutí ze dne 17. listopadu 2016 o ukončení řízení o nesplnění povinnosti vedeného proti Maďarsku z důvodu přímého zadání zakázky na výstavbu společnosti JSC NIAEP.

48

Nemůže obstát ani argument Rakouské republiky, podle kterého řízení o nesplnění povinnosti nemůže předjímat posouzení případného porušení práva v oblasti veřejných zakázek v rámci řízení o státní podpoře, jelikož řízení o nesplnění povinnosti se řídí zásadou účelnosti. Skutečnost, že se řízení o nesplnění povinnosti řídí zásadou účelnosti, je totiž irelevantní, jelikož Komise skutečně zahájila takové řízení, v jehož rámci provedla analýzu technických důvodů, o které se Maďarsko opíralo a na jehož konci dospěla k závěru, že podmínky čl. 50 písm. c) směrnice 2014/25 byly splněny. Na jednání Komise upřesnila, že pojem účelnosti použitý v rozhodnutí o ukončení řízení o nesplnění povinnosti odkazuje na okamžik rozhodnutí, a nikoli na jeho obsah. V odpovědi na třetí otázku položenou v rámci organizačního procesního opatření Komise mimoto upřesnila, že výsledek tohoto řízení byl v bodě 285 odůvodnění napadeného rozhodnutí kvalifikován jako „předběžný závěr“ pouze z důvodu její možnosti zahájit kdykoli nové řízení téže povahy na základě nových informací.

49

Z toho vyplývá, že se Komise nedopustila nesprávného právního posouzení, když se každopádně opřela o výsledek řízení o nesplnění povinnosti pro potřeby napadeného rozhodnutí.

50

Ze všech předcházejících úvah vyplývá, že první žalobní důvod musí být zamítnut.

[omissis]

K pátému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z existence nepřiměřených narušení hospodářské soutěže a nerovného zacházení, která činí podporu neslučitelnou s vnitřním trhem

89

V rámci pátého žalobního důvodu Rakouská republika tvrdí, že podpora je neslučitelná s vnitřním trhem, jelikož její poskytnutí způsobuje nepřiměřené narušení hospodářské soutěže a nerovné zacházení, která vedou k vyloučení výrobců energie z obnovitelných zdrojů z liberalizovaného vnitřního trhu s elektřinou.

90

Zaprvé Rakouská republika poukazuje na nerovné zacházení ze dvou aspektů, a sice aspektu technického původu a aspektu regulačního původu.

91

V první řadě významné dotování poskytování kapacit vysokého základního výkonu z jaderné energie znevýhodňuje výrobce méně nákladné alternativní elektřiny, kteří by byli povinni uměle snížit své dodávky do sítě, aby nebyla ohrožena její stabilita v případě dočasného přebytku kapacity na trhu s elektřinou. Dotčená podpora tak způsobuje strukturální narušení dlouhodobé hospodářské soutěže a vyloučení výrobců liberalizovaného vnitřního trhu s elektřinou. Umělá snížení výroby dopadají rovněž na přeshraniční výrobce vyvážející svou elektřinu do Maďarska.

92

V druhé řadě Rakouská republika tvrdí, že v projednávaném případě jsou všechny náklady spojené s plánováním, výstavbou, vnějším financováním a zprovozněním nekonkurenceschopného a nerentabilního projektu neseny státem, zatímco výrobci energie z obnovitelných zdrojů jsou příjemci podpor podstatně méně významných a pouze za podmínky, že dodrží mnohem přísnější podmínky slučitelnosti, jak jsou definovány v pokynech AEE. Z toho vyplývá nerovné zacházení z hlediska práva podpor mezi výrobci téhož výrobku, kteří si na témže trhu konkurují.

93

Zadruhé Rakouská republika tvrdí, že podpora poskytnutá společnosti Paks II narušuje rovněž hospodářskou soutěž z důvodu, že je v rozporu s hlavními zásadami směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. 2009, L 211, s. 55), a zejména s cílem vytvořit rovné podmínky pro všechny elektroenergetické podniky usazené v Unii, jakož i s cílem poskytovat spotřebitelům energie v co možná nejkonkurenceschopnější ceně.

94

Kromě toho má napadené rozhodnutí hodnotu precedentu pro jiné významné podpory ve prospěch jiných jaderných elektráren, které by mohly strukturálním a nepřiměřeným způsobem narušit hospodářskou soutěž na celém vnitřním trhu s elektřinou.

95

Konečně, pokud by podle napadeného rozhodnutí samostatné posuzování každé jednotlivé podpory neškodilo hospodářské soutěži, a to ani jedná-li se řádově o 12,5 miliardy eur, byly by všechny podpory v konečném důsledku automaticky slučitelné s vnitřním trhem.

96

Komise a Maďarsko argumenty Rakouské republiky zpochybňují.

97

Zaprvé, pokud jde o výtku Rakouské republiky týkající se nerovného zacházení s výrobci energie z obnovitelných zdrojů založenou zejména na hlavních zásadách směrnice 2009/72, je třeba poznamenat, že Soudní dvůr již rozhodl, že členský stát může svobodně určit složení svého energetického mixu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. září 2020, Rakousko v. Komise, C‑594/18 PEU:C:2020:742, body 7980). Komise tudíž nemůže požadovat, aby státní financování bylo určeno pro alternativní zdroje energie. Z toho rovněž vyplývá, že členskému státu nelze uložit, aby stanovil zcela totožné podmínky financování nebo využívání pro všechny výrobce energie. Tento požadavek ostatně vylučuje jakoukoli podporu konkrétnímu projektu na výrobu energie.

98

Zadruhé, jak správně uvedla Komise, hrozba určitého narušení hospodářské soutěže je vlastní každé podpoře. Musí být tedy do určité míry akceptována v rámci posuzování slučitelnosti podpory určené k usnadnění rozvoje určitých činností s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, přičemž meze je překročena, pokud tato podpora mění podmínky obchodu v takové míře, jež je v rozporu se společným zájmem.

99

V bodě 391 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise dospěla k závěru, že případné negativní účinky vyplývající z dotčené podpory jsou přinejmenším kompenzovány sledovaným cílem společného zájmu. Objem této podpory ve výši 12,5 miliard eur představuje skutečnost, která musí být zohledněna v rámci vážení různých aspektů. Tato skutečnost však sama o sobě nemůže být rozhodující. Jelikož se jedná pouze o investiční náklady na dva nové reaktory s cílem nahradit čtyři staré reaktory, které budou postupně odstaveny z důvodu jejich stáří, přičemž se nepočítá s podporu na provoz, bude účinek na trh s energií pouze omezený.

100

Komise totiž odůvodněným způsobem uvedla, jaké tržní podíly mohou být dosaženy jednak pouze společností Paks II po zastavení starých reaktorů a jednak skupinou MVM a společností Paks II společně během omezeného období paralelního působení na maďarském trhu a rovněž na propojených trzích Rumunska a Slovenska. Jak ukazuje graf 10 obsažený v napadeném rozhodnutí, podíl společnosti Paks II na těchto propojených trzích nepřekročí 10 %. Společné podíly skupiny MVM a společnosti Paks II na slovenském a rumunském trhu propojených s Maďarskem nepřesáhnou podle téhož grafu 20 %. V důsledku toho budou mít účinky dvou nových reaktorů omezený rozsah na rozdělení podílů na trhu.

101

Pokud jde o zájmy spotřebitelů energie získat co nejvýhodnější cenu, je třeba připomenout, že podle studie NERA, jejíž výsledky nejsou Rakouskou republikou zpochybněny, jaderná elektrárna Paks zůstane příjemcem ceny, jak vyplývá z bodů 113, 365, 369 a 376 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Jak totiž vysvětlila Komise zejména v bodě 365 odůvodnění napadeného rozhodnutí, ceny elektřiny jsou určovány hlavně marginálními náklady výrobců účastnících se určitého trhu. Obnovitelné technologie mají nízké marginální náklady, jelikož většina z nich může fungovat bez nákladů na paliva. Jaderná technologie má rovněž nízké provozní náklady. Naopak technologie na bázi paliva, jako jsou uhelné elektrárny a plynové turbíny, mají vyšší provozní náklady, a zvyšují tak cenu elektřiny. Jaderná energie je tudíž spíše příjemcem cen než tvůrcem cen. V tomto ohledu tedy neexistuje rozpor mezi dotčenou podporou a hlavními zásadami směrnice 2009/72, kterých se Rakouská republika dovolává.

102

Navíc v oddíle 5.3.8.2 napadeného rozhodnutí Komise zejména důkladně zkoumala překážky vstupu na trh pro nové účastníky. Tato otázka byla analyzována zejména s přihlédnutím k potenciálním účinkům opatření na maďarský trh (body 357 až 365 odůvodnění), jeho potenciálním přeshraničním účinkům (body 366 až 371 odůvodnění) a možným účinkům souběžného provozu starých a nových reaktorů v jaderné elektrárně Paks (body 372 až 376 odůvodnění). Rakouská republika neprokázala zjevné nesprávnosti v tomto posouzení. Vzhledem k tomu, že Rakouská republika nezpochybňuje, jak správně poznamenává Komise, že kapacita nových reaktorů nevede dlouhodobě ke zvýšení celkové instalované jaderné kapacity v Maďarsku, která je odhadována na 36 % celkové spotřeby elektřiny, nahrazení čtyř reaktorů jaderné elektrárny Paks dvěma novými reaktory vyrábějícími stejné množství energie a financované díky dotčené investiční podpoře nebude moci způsobit podstatné vyloučení výrobců energie z jiných zdrojů.

103

Zatřetí je třeba odmítnout argument Rakouské republiky, podle kterého má napadené rozhodnutí hodnotu precedentu pro jiné významné podpory ve prospěch jiných jaderných elektráren, které mohou strukturálním a nepřiměřeným způsobem narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu s elektřinou jako celku. V tomto ohledu Komise právem konstatuje, že hodnota precedentu napadeného rozhodnutí není právním argumentem, ale politickým argumentem, který nemůže způsobit neplatnost tohoto rozhodnutí.

104

Z předcházejících úvah vyplývá, že pátý žalobní důvod není opodstatněný a musí být zamítnut.

[omissis]

K sedmému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z posílení nebo vytvoření dominantního postavení na trhu

[omissis]

125

Rakouská republika připomíná, že obě společnosti provozující staré a nové reaktory jaderné elektrárny Paks jsou ze 100 % vlastněny maďarským státem, který je nepřímým vlastníkem těchto společností prostřednictvím společnosti MVM Hungarian Electricity Ltd., což v rozhodnutí o zahájení vyvolalo pochybnosti o tom, zda uvedení nových reaktorů jaderné elektrárny Paks do provozu nepovede k velmi významné koncentraci trhu v Maďarsku.

126

Podle Rakouské republiky nejsou oba minimální závazky Maďarska stanovené v napadeném rozhodnutí dostatečné. Skutečnost, že řízení obou společností je svěřeno různým ministerstvům, nic nemění na skutečnosti, že v konečném důsledku je to maďarský stát, kdo jakožto držitel kapitálu vlastní všechny podíly v obou společnostech a je schopen kontrolovat jednání těchto společností. Z funkčního hlediska je třeba v rámci posouzení koncentrace trhu sečíst podíly obou podniků. Odkaz Komise v bodě 353 odůvodnění napadeného rozhodnutí na její konsolidované sdělení k otázkám příslušnosti podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. 2008, C 95, s. 1) na tom nic nemění.

127

Pokud jde o souběžný provoz starých a nových reaktorů jaderné elektrárny, Rakouská republika uvádí, že skutečnost, že souběžný provoz má trvat pouze sedm let, nemůže vyvrátit pochybnosti z pohledu práva hospodářské soutěže. Ve skutečnosti během tohoto období konkurenti budou drženi mimo tento trh. Kromě toho datum stanovené pro odstavení starých jaderných reaktorů není zaručeno.

128

Kromě toho Komise nezkoumala dopady na možnosti vstupu nových subjektů na trh, zejména pro období let 2026 až 2032 nebo 2037. Nezohlednila skutečnost, že investice do jaderných elektráren obecně přispívají ke snížení státních investic do obnovitelných zdrojů energie a zároveň k významnému zvýšení koncentrace celého trhu s energií.

129

Pokud jde o konstatování, podle kterého společné podíly na trhu skupiny MVM a společnosti Paks II na propojeném trhu Maďarska, Slovenska a Rumunska nepřekračují 20 %, Rakouská republika má za to, že tato jediná skutečnost nestačí k automatickému vyloučení přeshraničního účinku. Podle Rakouské republiky měla Komise zejména zohlednit strukturu trhu jako celku. S ohledem na skutečnost, že jaderná elektrárna Paks již má v Maďarsku se starými reaktory více než 50% podíl na trhu, je riziko zneužití tohoto postavení a z toho vyplývajícího narušení hospodářské soutěže zjevné.

130

Komise, Maďarsko a Česká republika s argumentací Rakouské republiky nesouhlasí.

131

Je třeba připomenout, že podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU může být podpora povolena pouze tehdy, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, což znamená, že je třeba zvážit pozitivní účinky zamýšlené podpory na rozvoj činností, které má podporovat, a negativní účinky, které tato podpora může mít na vnitřní trh (rozsudek ze dne 22. září 2020, Rakousko v. Komise, C‑594/18 PEU:C:2020:742, bod 101). Takové negativní účinky na hospodářskou soutěž existují zejména tehdy, když podpory způsobují vytvoření nebo zachování dominantního postavení na trhu příjemce podpory.

132

Z tohoto hlediska Komise v oddíle 5.3.8.1 napadeného rozhodnutí zkoumala otázku, zda zvýšení možné koncentrace trhu vyplývalo ze sloučení budoucího vlastnictví a provozování starých reaktorů jaderné elektrárny Paks s novými.

133

V bodě 347 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise poznamenala, že se maďarský trh výroby elektřiny vyznačuje relativně silnou koncentrací, jelikož existující jaderná elektrárna Paks (skupina MVM) vyrábí téměř 50 % domácí elektřiny. Z bodu 349 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že Komise byla znepokojena skutečností, že právní oddělení společnosti Paks II od skupiny MVM je nedostatečné nebo že by nemuselo být bez dalších záruk trvalé. Komise však měla za to, že některé informace odpovídají na její obavy, a sice zaprvé že cílem maďarského opatření je postupné nahrazení stávajících jaderných kapacit v jaderné elektrárně Paks v letech 2025 až 2037, zadruhé že Maďarsko tvrdilo, že skupina MVM a společnost Paks II jsou nezávislé a nepropojené, a zatřetí že podle Maďarska by společnost Paks II, její nástupci a přidružené společnosti měly být zcela právně a strukturně odděleny, a měly by být zachovávány, spravovány a provozovány nezávisle a odděleně od skupiny MVM a všech jejích podniků, jejích nástupců a přidružených společností a dalších státem ovládaných společností, které jsou činné v oblasti výroby, velkoobchodu nebo maloobchodu s energií (body 350 až 354 napadeného rozhodnutí).

K síle jaderné elektrárny Paks na maďarském trhu a na vnitřním trhu Unie

134

Rakouská republika tvrdí, že dotčená podpora vytváří dominantní postavení na trhu.

135

Zaprvé Rakouská republika tvrdí, že jaderná elektrárna Paks již má se starými reaktory v Maďarsku podíl na trhu převyšující 50 %, což vede k nevyvratitelné domněnce existence dominantního postavení. Tento argument však vychází z nesprávného skutkového zjištění.

136

Podle bodu 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí „[j]akožto výrobce má státem vlastněná skupina MVM významnou přítomnost na trhu, a to díky svému hlavnímu výrobnímu aktivu, jaderné elektrárně Paks, která v roce 2015 poskytla 52,67 % elektřiny z vnitrostátní výroby“. Toto konstatování, stejně jako body 18 a 347 odůvodnění napadeného rozhodnutí, se přitom zaměřuje na podíl jaderné elektrárny Paks na elektřině vyrobené v Maďarsku. Uvedené procentní podíly však neuvádějí tržní podíl jaderné elektrárny Paks na maďarském trhu s elektrickou energií. Tento podíl vyplývá spíše z grafu 1, rovněž uvedeného v bodě 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí, který odkazuje na „celkovou spotřebu elektřiny v Maďarsku v roce 2015“ a podle kterého podíl jaderné elektrárny Paks na trhu činí 36,19 %. Vzhledem k tomu, že Maďarsko je čistým dovozcem elektřiny, přičemž dovoz tvoří přibližně 30 % spotřeby elektřiny, jak Komise vysvětlila v bodě 47 odůvodnění napadeného rozhodnutí, je podíl jaderné elektrárny Paks na trhu automaticky zmenšen uvedenými dovozy, které pokrývají podstatnou část domácí spotřeby v Maďarsku.

137

Komise tedy správně zdůrazňuje, že v bodě 358 odůvodnění napadeného rozhodnutí vycházela ze skutečnosti, že elektřina vyrobená jadernou elektrárnou Paks pokrývala 36 % celkové spotřeby elektrické energie v Maďarsku. Kromě toho měla Komise v bodě 358 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že zaprvé elektřina vyrobená v té době jadernou elektrárnou Paks uspokojovala 36 % celkové spotřeby elektřiny v Maďarsku, zadruhé že se tento podíl sníží s ohledem na očekávaný růst poptávky a zatřetí že výrobní kapacita nových reaktorů jaderné elektrárny Paks II má podle očekávání dosahovat podobného objemu, až bude ukončen provoz starých reaktorů jaderné elektrárny Paks.

138

Je třeba dodat, že podíly na trhu samy o sobě neurčují dominantní postavení, jak správně zdůrazňuje Maďarsko, ale slouží pouze jako výchozí bod pro analýzu trhu, která musí vzít v úvahu všechny ostatní relevantní okolnosti, jako jsou překážky vstupu a vývoj trhu v delším období (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. února 1978, United Brands a United Brands Continentaal v. Komise, 27/76EU:C:1978:22, bod 66), nebo struktura relevantního trhu. V tomto ohledu Maďarsko správně připomíná, že na jedné straně výstavba nových reaktorů jaderné elektrárny Paks je projektem, jehož cílem je zachování kapacity výroby elektřiny, a nikoli jejího rozšíření, a který nabízí řešení k předejití nedostatku elektřiny, přičemž zároveň přispívá ke stabilizaci sítě, a že na druhé straně napadené rozhodnutí bylo v článku 3 doprovázeno podmínkami, zejména pokud jde o použití zisku, metody obchodního vyjednávání a o garanci právního a strukturálního oddělení společnosti Paks II a skupiny MVM, jejichž cílem je omezit protisoutěžní účinky podpory, a navíc za které se Maďarsko zavázalo předkládat výroční zprávy.

139

V napadeném rozhodnutí totiž Komise založila své posouzení případného narušení trhu na všech těchto skutečnostech, aniž Rakouská republika zpochybnila ekonomické studie týkající se současné situace a prognóz vývoje na maďarském trhu a propojených trzích, o které se Komise opřela.

140

V tomto ohledu je třeba zejména připomenout, že podle uvedených studií a jak Komise vysvětlila v bodech 360 a 388 odůvodnění napadeného rozhodnutí, nedostatek energie v Maďarsku přetrvá, takže stát zůstane čistým dovozcem po postupném odstavení čtyř bloků jaderné elektrárny Paks, které jsou v současné době v provozu. Kromě toho podle bodu 373 odůvodnění napadeného rozhodnutí ze studie NERA vyplývá, že i během souběžného provozu nových a starých reaktorů jaderné elektrárny Paks v letech 2025 až 2037 nebude očekávané rostoucí národní špičkové zatížení pokryto pouze vnitrostátními elektrárnami (viz rovněž bod 389 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Tvrzení Rakouské republiky, podle kterého během paralelního provozu starých a nových reaktorů jaderné elektrárny Paks v letech 2026 až 2032 dojde k uzamčení maďarského trhu s elektřinou s překážkou vstupu nových subjektů na trh, což Komise nezohlednila v napadeném rozhodnutí, se tak jeví jako neopodstatněné.

141

Pokud jde o výtku týkající se konkurentů na maďarském trhu a na propojených trzích Maďarska, Slovenska a Rumunska, byly účinky na ně analyzovány v bodě 357 a následujících odůvodnění napadeného rozhodnutí a v bodě 366 a následujících odůvodnění napadeného rozhodnutí a zohledněny v závěru o narušení hospodářské soutěže a celkové vyváženosti v bodě 388 odůvodnění napadeného rozhodnutí. V tomto ohledu je třeba připomenout, že na rozdíl od toho, co tvrdí Rakouská republika, není namístě zohlednit společné tržní podíly obou podniků, jelikož nezávislost společnosti Paks II na skupině MVM byla prokázána a zaručena, jak je uvedeno v bodě 152 a následujících níže.

142

Nezávisle na předcházejících úvahách není opodstatněná kritika Rakouské republiky, podle které sedm let souběžné výroby představuje období, během kterého soutěžitelé budou drženi mimo uvedený trh, takže účinek vypuzení je z dlouhodobého hlediska nevyhnutelný. V tomto ohledu je třeba připomenout, že Komise v bodě 387 odůvodnění napadeného rozhodnutí a na základě studií předložených v tomto rozhodnutí dospěla k závěru, že jakákoli překážka vstupu jiných typů výrobních kapacit, zejména během omezeného období paralelního provozu starých a nových reaktorů v jaderné elektrárně Paks, je omezená vzhledem ke skutečnosti, že mezera v budoucím celkovém instalovaném výkonu, kterou identifikoval maďarský provozovatel přenosových soustav, umožní proniknutí jiných výrobních technologií, z obnovitelných zdrojů i jiných než nízkouhlíkových zdrojů, bez ohledu na to, zda budou nové reaktory postaveny, či nikoli.

143

Pokud jde konečně o případné vypuzení výrobců energie z nových a obnovitelných zdrojů energie, je třeba zohlednit skutečnost, uvedenou v písemnostech a nezpochybněnou Rakouskou republikou, že tyto energie jsou ze své povahy kolísavé a mohou pouze stěží přispět k základnímu výkonu, který má být pokryt (viz bod 181 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

144

Zadruhé je třeba odmítnout argument Rakouské republiky, podle kterého Komise měla v rámci posouzení případné koncentrace trhu zohlednit studii provedenou společností Candole Partners, o kterou se opřela při stanovení výhod dotčené podpory a která obsahuje odhady týkající se koncentrace trhu. Rakouská republika z této studie vyvozuje, že investice do jaderných elektráren obecně přispívají ke snížení státních investic do obnovitelných zdrojů energie a zároveň k významnému zvýšení koncentrace trhu na celém trhu s energií.

145

Zaprvé je třeba připomenout, že členský stát může svobodně určit složení svého energetického mixu.

146

Kromě toho v tomto ohledu z bodu 362 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že vnitrostátní strategie Maďarska počítá ve svém energetickém mixu s energií z obnovitelných zdrojů v souladu s klimaticko-energetickým balíčkem Unie 2020, s národními cíli v oblasti obnovitelné energie na vnitřním trhu s elektřinou stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. 2009, L 140, s. 16) a s klíčovými cíli rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Kromě toho s ohledem na cíle a závazky na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni zmíněné v oblasti obnovitelné energie není Maďarsko výjimkou, pokud jde o zavedení mechanismů podpory za účelem zprovoznění nových elektráren vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů. Komise rovněž uvedla, že část maďarského režimu v oblasti obnovitelné energie je funkční od ledna 2017, zatímco jiné části režimu spojené s většími výrobci z obnovitelných zdrojů čekají k datu přijetí napadeného rozhodnutí na jeho schválení z pohledu pravidel pro státní podpory.

147

Zadruhé indexy měřící koncentraci trhu reprodukované Rakouskou republikou pouze potvrzují v číslech závěry Komise v napadeném rozhodnutí: Herfindahl-Hirschmanův index (HHI) dosahuje hodnot, které odpovídají „vysoké koncentraci trhu“2594 dnes, 6889 v roce 2030 (období překrývání) a 2582 v roce 2040. Vzhledem k tomu, že Rakouská republika neupřesňuje, v jakém rozsahu mohou údaje vyplývající z uvedené studie ovlivnit posouzení rozsahu případného narušení hospodářské soutěže, je třeba odmítnout argument, že do vážení zájmů nebyla zahrnuta studie provedená společností Candole Partners.

148

Závěrem měla Komise v bodě 372 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně za to, že dopad dotčené podpory na trh je přiměřený cíli zajištění dodávek energie a potřebu pečlivě připravit vyřazení z provozu bloků v jaderné elektrárně Paks. Rakouská republika neprokázala zjevně nesprávné posouzení Komise, pokud jde o přezkum koncentrace trhu, která by mohla vyplývat z dotčené podpory. Je tedy třeba tuto výtku zamítnout.

K prodloužení souběžného provozování starých a nových reaktorů jaderné elektrárny Paks

149

Podle Rakouské republiky měla Komise v napadeném rozhodnutí stanovit povinnost odstavit staré reaktory jaderné elektrárny Paks jako podmínku pro povolení podpory. Při neexistenci takové podmínky by souběžné využívání starých a nových reaktorů mohlo teoreticky pokračovat po dlouhou dobu, takže není jisté, že reaktory 1 až 4 jaderné elektrárny Paks nebudou provozovány po letech 2032, 2034, 2036 a 2037, pokud prodloužení životnosti bude žádoucí nebo provedeno v mnoha státech.

150

V projednávaném případě přitom uvedení podmínky ve výroku napadeného rozhodnutí nepředstavuje kategorický požadavek pro zaručení spolehlivého dodržení uvedené skutečnosti. Z bodu 350 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že zaprvé se doba překrývání omezuje na roky 2026 až 2032 a zadruhé že k ukončení provozu veškerých jaderných kapacit starých reaktorů jaderné elektrárny Paks dojde do roku 2037. Programování ukončení provozu jaderných kapacit je rovněž obsaženo v popisu podpory v oddíle 2 napadeného rozhodnutí, nadepsaném „Podrobný popis opatření“, ve kterém Komise v bodě 10 odůvodnění uvedla, že „[p]rovoz jednotek [bloků] 5 a 6 je určen k vyrovnání ztráty kapacity, ke které dojde při vyřazení jednotek 1–4 (celkem 2000 $2W)“ a že „Maďarsko uvedlo, že jednotky 1–4 budou v provozu do konce roku 2032, 2034, 2036 a 2037 v uvedeném pořadí, a to bez předpokládané vyhlídky na další prodloužení životnosti“. V popisu podpory je tedy opatření popsáno jako opatření spočívající v postupném nahrazování jaderných kapacit starých reaktorů jaderné elektrárny Paks. Rozhodnutí Komise prohlásit podporu za slučitelnou s vnitřním trhem se přitom týká pouze podpory, jak je popsána v tomto rozhodnutí, takže napadené rozhodnutí povoluje podporu pouze v rozsahu, v němž zůstává v souladu s oznámeným opatřením.

151

Kromě toho argumenty Rakouské republiky zpochybňující důvěryhodnost tvrzení Maďarska, podle kterého se stanovené období, během něhož čtyři nyní používané reaktory budou provozovány souběžně s novými dvěma reaktory, omezuje na roky 2026 až 2032 a k ukončení provozu jejich veškerých jaderných kapacit dojde do roku 2037, nebyly podloženy důkazy, které by mohly prokázat, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o pravděpodobnou existenci dominantního postavení.

K nezávislosti podniku provozujícího staré reaktory v jaderné elektrárně Paks ve vztahu k podniku provozujícímu nové reaktory téže jaderné elektrárny

152

Pokud jde o druhou a třetí skutečnost, ze kterých Komise v bodech 351 až 353 odůvodnění napadeného rozhodnutí vycházela s cílem rozptýlení svých obav ohledně posílení vlivu na maďarský trh s energií, a sice neexistence spojení provozovatele starých reaktorů jaderné elektrárny Paks, skupiny MVM, na jedné straně, a společnosti Paks II provozující nové reaktory, na straně druhé, nebo koordinace jejich aktivit, Rakouská republika v podstatě tvrdí, že všechny čtyři vlastnosti, na kterých Komise zakládá své zjištění právní a strukturální oddělenosti, nejsou pro tento účel dostatečné. Tyto vlastnosti spočívající ve správě ze strany různých vládních útvarů (ministerstvo pro národního rozvoj spravující skupinu MVM a úřad předsedy vlády, který spravuje společnost Paks II), v neexistenci sdílených nebo společných funkcí ředitele ve správních radách společností, v existenci záruk k zajištění, že mezi společnostmi nejsou vyměňovány obchodně citlivé a důvěrné informace a ve skutečnosti, že rozhodovací pravomoci každé společnosti jsou samostatné a navzájem oddělené.

153

Zaprvé je třeba odmítnout argument Rakouské republiky, podle kterého byla společnost Paks II při svém založení součástí skupiny MVM. Z bodu 27 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že podíly ve společnosti Paks II původně vlastněné skupinou MVM byly v roce 2014 převedeny na maďarský stát. Napadené rozhodnutí přitom bylo přijato dne 6. března 2017, takže v okamžiku, kdy Komise přijala napadené rozhodnutí, nebyla skutečnost, že podíly ve společnosti Paks II byly původně drženy skupinou MVM, relevantní.

154

Zadruhé tvrzení, jímž se Rakouská republika snaží zpochybnit platnost druhého kritéria uvedeného v bodě 352 odůvodnění napadeného rozhodnutí (viz bod 152 výše), a sice existence nezávislé rozhodovací pravomoci, není přesvědčivé. Rakouská republika tvrdí, že i přes právní a strukturální oddělení obou výrobců energie skutečnost, že řízení obou společností je svěřeno různým ministerstvům, nic nemění na tom, že v konečném důsledku to je maďarský stát, kdo vlastní všechny podíly v obou společnostech a je schopen řídit nebo koordinovat jednání těchto dvou společností, a to tím spíše, že se jedná o ministry téže vlády, a zejména „předsedu vlády“ hraje zvláštní úlohu v maďarské vládě.

155

Maďarsko však správně uvádí, že Rakouská republika nepředložila žádný důkaz na podporu tvrzení, že zvláštní role, kterou má maďarský premiér v maďarské vládě, mu umožňuje kontrolovat a vést strategii společnosti provozující staré reaktory a podniku provozujícího nové reaktory. Rakouská republika neposkytla ani informace o případných oprávněních udělovat instrukce. Zejména nelze předpokládat, že pouhá skutečnost, že předseda vlády má podle maďarské ústavy právo navrhnout odvolání ministrů, jak tvrdila Rakouská republika na jednání, je dostatečným důkazem koordinovaného řízení těchto právně oddělených společností.

156

Zatřetí Rakouská republika zpochybňuje přístup Komise použitý v bodě 353 odůvodnění napadeného rozhodnutí k určení právní a strukturní nezávislosti společnosti Paks II, jejích nástupců a přidružených společností na skupině MVM. V tomto ohledu Komise vycházela z bodů 52 a 53 svého konsolidovaného sdělení k otázkám příslušnosti podle nařízení č. 139/2004. Bod 52 tohoto sdělení se týká koncentrací zahrnujících veřejnoprávní subjekty a používá jako kritérium pro rozlišení vnitřní restrukturalizace od koncentrace skutečnost, že podniky jsou „oprávněny samostatně rozhodovat“.

157

V tomto ohledu Rakouská republika neuvádí důvody, proč je tento přístup nesprávný. Pouze navrhuje použití odlišného přístupu s odkazem na právo v oblasti veřejných zakázek.

158

V projednávaném případě se přitom nejedná o obchody uzavřené mezi dvěma subjekty patřícími téže právnické osobě. Kritéria stanovená pro tuto situaci nacházející se v čl. 28 odst. 2 směrnice 2014/25 nejsou přenositelná na otázku, zda je třeba sčítat sílu dvou subjektů na totožném trhu, které obě patří státu, ale které jsou strukturálně odděleny. Cílem sledovaným čl. 28 odst. 2 směrnice 2014/25 totiž není zabránit vytvoření nebo posílení dominantního postavení. Otázka, zda v situaci „in house“, kdy jeden ze subjektů má poskytovat služby pro druhý subjekt, musí mít tento subjekt možnost poskytovat uvedené služby, aniž by soutěžil s externími podniky, totiž není srovnatelná s otázkou určení případné koncentrace na trhu, na kterém působí oba subjekty. Cílem citovaného pravidla v oblasti veřejných zakázek není koncentrace činností dvou subjektů na stejném trhu, ale zabývá se situací zakázky uzavřené mezi příslušnými subjekty. Pro projednávanou věc je tedy irelevantní, že na základě judikatury Soudního dvora v oblasti práva zadávání veřejných zakázek týkající se takzvaných situací „in house“ by měly být skupina MVM a společnost Paks II, jak tvrdí Rakouská republika, přičitatelné státu.

159

Pokud jde o odkaz Rakouské republiky na rozsudek týkající se práva v oblasti hospodářské soutěže, ani ten nezpochybňuje přístup zvolený Komisí. V rozsudku ze dne 10. ledna 2006, Cassa di Risparmio di Firenze a další (C‑222/04EU:C:2006:8, body 112113), totiž Soudní dvůr nekonstatoval, že všechny subjekty, které jsou právně nebo fakticky ovládány týmž subjektem, jsou považovány za jediný podnik, ale rozhodl, že entita, která nevykonává žádnou jinou hospodářskou činnost než kontrolu jiného podniku, je sama kvalifikována jako podnik. Tato zvláštní situace existující ve věci, v níž byl vydán uvedený rozsudek, však nemá žádný vztah k okolnostem projednávané věci.

160

Začtvrté je třeba uvést, že zřízení a zachování strukturálních záruk zajišťujících rozhodovací autonomii skupiny MVM a společnosti Paks II zajišťuje čl. 3 pátý pododstavec napadeného rozhodnutí, který obsahuje následující podmínku: „Kromě toho Maďarsko zajistí, aby společnost Paks II, její nástupnické a přidružené společnosti byly zcela právně a strukturně odděleny a budou podléhat nezávislé rozhodovací pravomoci ve smyslu bodů 52 a 53 jurisdikčního oznámení o sloučení, a budou spravovány, řízeny a provozovány nezávisle a bez vazeb na skupinu MVM a všechny její podniky, nástupnické a přidružené společnosti a další státem řízené společnosti působící v sektoru výroby a velkoobchodního a maloobchodního prodeje energie“. Navíc článek 4 napadeného rozhodnutí stanoví, že „Maďarsko bude Komisi předkládat roční zprávy o plnění závazků stanovených v článku 3“ a že „[p]rvní zpráva bude předložena měsíc po konečném datu prvního finančního roku komerčního provozu elektrárny Paks II“. Jak zdůrazňují Maďarsko a Česká republika, díky této podmínce a bodu 381 odůvodnění napadeného rozhodnutí je situace na trhu po spuštění nových reaktorů jaderné elektrárny Paks neustále kontrolována Komisí. Maďarsko správně dodává, že nedodržení těchto podmínek by vedlo k novému šetření Komise ohledně státních podpor, což by ohrozilo probíhající investice Maďarska do projektu.

161

Z výše uvedeného vyplývá, že určení nezávislosti společnosti Paks II na skupině MVM provedené Komisí neobsahuje žádné nesprávné posouzení a že nepřímé důkazy na podporu obavy Rakouské republiky ohledně skutečnosti, že maďarský stát může vykonávat koordinovaným způsobem svůj vliv na oba podniky, a tudíž posilovat své dominantní postavení, chybí.

162

Sedmý žalobní důvod je tedy třeba zamítnout.

K osmému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z rizika pro likviditu maďarského velkoobchodního trhu s elektřinou

163

V osmém žalobním důvodu Rakouská republika tvrdí, že Komise dostatečně nezohlednila riziko pro likviditu maďarského velkoobchodního trhu s elektřinou.

164

Rakouská republika tvrdí, že v rámci přezkumu negativních hospodářských dopadů podpory je třeba ověřit účinky na navazující trhy. Schválení podpory je protiprávní, jelikož riziko snížení likvidity trhu, přiznané samotnou Komisí v bodě 377 odůvodnění napadeného rozhodnutí, trvá, a dokonce je prohloubeno. Několik faktorů zvyšuje riziko pro likviditu, zejména souběžné provozování starých a nových reaktorů jaderné elektrárny Paks po relativně dlouhé období a vysoká koncentrace na maďarském trhu s elektřinou. Podle Rakouské republiky Komise bez skutečného odůvodnění souhlasila s rozptýlením svých pochybností, podle kterých trh, v němž jsou výrobní kapacity kontrolovány státem, se může stát ještě méně likvidním vzhledem k tomu, že málo početní účastníci trhu by mohly omezit nabídky dodávek. Nestačí konstatovat, jak to učinila Komise, vyloučení vazeb mezi společností Paks II a státem vlastněnými subjekty na maloobchodním trhu a připomenout ostatní rámcové podmínky uvedené v napadeném rozhodnutí, které stanoví záruku Maďarska, že bude prodávat na energetické burze a v dražbách. Ve skutečnosti vazby podle Rakouské republiky stále existují, jelikož společnost Paks II, stejně jako skupina MVM, je ovládána státem, který je, i v případě podniku v postavení mezičlánku, jakožto stoprocentní vlastník schopen přijímat veškerá nezbytná rozhodnutí, zejména pokud jde o zaměstnance. Stejně tak rozdělení pravomocí mezi různá ministerstva může být snadno změněno na základě vnitrostátního práva a v rámci vlády existuje minimálně komunikace a konzultace. Navzdory rozlišování mezi oběma podniky na právní a strukturní úrovni tedy stát může koordinovaným způsobem vykonávat svůj vliv na oba podniky, takže dominantní postavení na trhu nelze vyloučit. Pokud jde o záruku na prodej na energetické burze a na prodeje v dražbě, Rakouská republika tvrdí, že dotovaná elektřina bude dodána na trh a bude mít přímé účinky na cenu na trhu s elektřinou bez ohledu na způsob prodeje. Vzhledem k tomu, že není stanoveno žádné minimální množství elektřiny, které musí být takto prodáno, lze si zcela představit obchodní strategii skupiny MVM a společnosti Paks II, která by spočívala ve snížení nabídky elektřiny za účelem zvýšení cen.

165

Komise a Maďarsko tvrdí, že osmý žalobní důvod je třeba zamítnout.

166

Rakouská republika opírá svůj osmý žalobní důvod vycházející z toho, že Komise dostatečně nezohlednila riziko pro likviditu maďarského velkoobchodního trhu s elektřinou, o dvě skupiny argumentů.

167

Zaprvé je třeba bez dalšího odmítnout argumenty Rakouské republiky, které vycházejí z tvrzení o dominantním postavení společnosti Paks II.

168

V tomto ohledu je třeba odkázat na posouzení provedené v rámci přezkumu sedmého žalobního důvodu výše v bodě 131 a následujících. Dále je třeba zdůraznit, že podmínka stanovená v čl. 3 pátém pododstavci napadeného rozhodnutí, citovaná v bodě 160 výše, jejímž cílem je zabránit vytvoření dominantního postavení na trhu s energií během období paralelního provozování starých a nových reaktorů, stanoví, že záruka nezávislosti řízení a provozování nových reaktorů a neexistence jakékoli vazby se skupinou MVM se výslovně vztahuje na další státem kontrolované podniky vykonávající činnost v oblasti velkoobchodního nebo maloobchodního prodeje energie. Závěr Komise v bodě 379 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle kterého vyloučení vazeb mezi společností Paks II a státem vlastněnými subjekty na maloobchodním trhu přispělo k rozptýlení některých jejích obav, není zpochybněn argumentem Rakouské republiky, podle kterého může být situace snadno změněna na základě vnitrostátního práva a podle kterého v rámci vlády existuje minimální komunikace a konzultace. V tomto ohledu totiž Maďarsko správně uvádí, že Komise prohlásila podporu za slučitelnou s vnitřním trhem při splnění podmínek zahrnujících rovněž výše uvedený závazek týkající se oddělení obou podniků. S ohledem na povinnost předkládat výroční zprávu stanovenou v článku 4 napadeného rozhodnutí zůstává dodržování uvedené podmínky pod kontrolou Komise.

169

Zadruhé, pokud jde o distribuci vyrobené energie, je třeba poznamenat, že Komise v napadeném rozhodnutí, zejména v jeho oddíle 2.6, vyjádřila znepokojení nad situací současných struktur velkoobchodního prodeje energie vyrobené v jaderné elektrárně Paks skupinou MVM. V bodě 377 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že nejběžnější transakce v maďarském velkoobchodním energetickém sektoru se uzavírají prostřednictvím bilaterálních smluv o prodeji a maďarská energetická burza ještě nevyvolala odpovídající úroveň likvidity. Uvedla, že by se trhy mohly stát méně likvidními, jelikož zúčastnění aktéři by mohli omezit počet dostupných nabídek na dodávky energie na trhu. V bodě 378 odůvodnění napadeného rozhodnutí měla Komise rovněž za to, že způsobem, jakým je elektřina vyrobená novými reaktory prodávána na trhu, by mohla být likvidita značně ovlivněna a náklady nesené konkurenty na navazujících trzích by se mohly zvýšit omezením jejich přístupu k důležitému vstupnímu trhu (omezování vstupu na trh), a že by k tomu mohlo dojít, kdyby se elektřina vyrobená elektrárnou Paks II prodávala primárně na základě dlouhodobých smluv jen určitým dodavatelům, čímž by byla tržní síla společnosti Paks II na výrobním trhu přenesena na maloobchodní trh.

170

Na základě analýzy této situace stanovila Komise podmínky zaměřené na omezení rizika likvidity prostřednictvím závazku Maďarska zaručit dodržování určitých pravidel obchodování s výkonem společnosti Paks II. Tato pravidla jsou obsažena v čl. 3 třetím a čtvrtém pododstavci napadeného rozhodnutí a stanoví:

„Maďarsko zajistí, aby strategie pro obchodování s výkonem elektrárny Paks II byla obchodní strategie optimalizující zisk za běžných tržních podmínek, která bude realizována prostřednictvím komerčních obchodních dohod uzavíraných prostřednictvím nabídek zúčtovaných na transparentní obchodní platformě nebo burze. Strategie pro obchodování s elektřinou vyrobenou v Paks II (mimo vlastní spotřebu elektrárny Paks II):

Stupeň 1. Společnost Paks II bude prodávat nejméně 30 % své celkové produkce elektřiny na denním, vnitrodenním trhu a trhu s futures maďarské energetické burzy (HUPX). Mohou být použity i jiné podobné burzy s elektřinou na základě dohody nebo se souhlasem příslušných útvarů Komise, který jim bude udělen nebo zamítnut do dvou týdnů od podání žádosti maďarskými orgány.

Stupeň 2. Zbytek celkové produkce elektřiny společnosti Paks II bude touto společností prodáván za objektivních, transparentních a nediskriminačních podmínek prostřednictvím dražeb. Podmínky těchto dražeb stanoví maďarský energetický regulační orgán podobně jako požadavky týkající se dražeb kladené na MVM Partner (rozhodnutí 741/2011 maďarského regulačního orgánu). Maďarský energetický regulační orgán dohlíží také na průběh těchto dražeb.

Maďarsko zajistí, že dražební platformu pro stupeň 2 bude provozovat společnost Paks II a že nabídky budou stejně dostupné pro všechny licencované nebo registrované obchodníky za stejných tržních podmínek. Systém zúčtování nabídek této platformy bude ověřitelný a transparentní. Na konečné použití zakoupené elektřiny se nebudou vztahovat žádná omezení.“

171

Jak vyplývá z článku 4 napadeného rozhodnutí, Maďarsko se rovněž zavázalo předložit Komisi výroční zprávy o dodržování závazků uvedených v článku 3 napadeného rozhodnutí, takže jejich provádění zůstává pod průběžnou kontrolou Komise.

172

V bodech 383 a 384 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise správně konstatovala, že je tedy zajištěno, aby elektřina vyrobená novými reaktory byla k dispozici na velkoobchodním trhu pro všechny účastníky trhu transparentním způsobem a neexistovalo žádné riziko, že by byla elektřina vyrobená elektrárnou Paks II monopolizována dlouhodobými smlouvami, které by představovaly riziko pro likviditu trhu. Ukazuje se tedy, že Komise správně dospěla k závěru, že existují pouze malá rizika pro likviditu trhu.

173

Rakouská republika neuvádí, v čem nejsou podmínky stanovené Komisí dostatečné k nápravě problémů vnímaných při poskytnutí podpory, která povede k nahrazení produkce starých reaktorů produkcí nových reaktorů. Likvidita bude totiž zvýšena a neexistuje žádná indicie nasvědčující tomu, že situace vyplývající z podmínek podpory uvedených v článku 3 napadeného rozhodnutí povede k nepřiměřeným narušením hospodářské soutěže na trhu.

174

Kritika Rakouské republiky, podle které nestanovení minimálního množství elektřiny, která musí být povinně prodána, by mohla umožnit obchodní strategii skupiny MVM a společnosti Paks II, která by spočívala ve snížení nabídky elektřiny s cílem zvýšit ceny rovněž v rámci prodeje na energetické burze nebo v rámci prodeje v dražbě, není přesvědčivá. Komise totiž správně připomíná, že obě jaderné elektrárny mají vyrábět tzv. základní kapacitu, takže nebudou moci svévolně snížit výkon reaktorů pouze za účelem omezení nabídky elektřiny, když opětovné uvedení jaderných elektráren do provozu s sebou nese vysoké náklady a značné pracovní zatížení.

175

Komise se tedy nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když měla za to, že poskytnutí státní podpory společnosti Paks II na nahrazení starých reaktorů jaderné elektrárny Paks novými reaktory je v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, pokud jde o aspekt likvidity velkoobchodního trhu s elektřinou.

176

Osmý žalobní důvod je tudíž neopodstatněný a musí být zamítnut.

K devátému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z nedostatečného určení státní podpory

177

V rámci devátého žalobního důvodu Rakouská republika tvrdí, že Komise neučinila prvek podpory jasně určitelným. Zvláště nebyly zmíněny náklady na financování dluhu a náklady na zpracování odpadů.

[omissis]

 

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (třetí senát)

rozhodl takto:

 

1)

Žaloba se zamítá.

 

2)

Rakouská republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

 

3)

Česká republika, Francouzská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarsko, Polská republika, Slovenská republika a Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponesou vlastní náklady řízení.

 

Van der Woude

De Baere

Steinfatt

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 30. listopadu 2022.

Podpisy


( *1 ) – Jednací jazyk: němčina.

( 1 ) – Jsou uvedeny pouze body tohoto rozsudku, jejichž zveřejnění Tribunál považuje za účelné.

Top