This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62018CN0790
Case C-790/18: Request for a preliminary ruling from the Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Italy) lodged on 12 December 2018 — ZQ v Corte dei Conti and Others
Věc C-790/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 12. prosince 2018 – ZQ v. Corte dei Conti a další
Věc C-790/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 12. prosince 2018 – ZQ v. Corte dei Conti a další
Úř. věst. C 112, 25.3.2019, p. 26–27
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
25.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 112/26 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 12. prosince 2018 – ZQ v. Corte dei Conti a další
(Věc C-790/18)
(2019/C 112/31)
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio
Účastníci původního řízení
Žalobce: ZQ
Žalovaní: Corte dei Conti, Presidenza del Consiglio dei Ministri, Ministero dell’Economia e delle Finanze
Předběžné otázky
1) |
Brání čl. 3 odst. 2 a 3 SEU, články 9, 45, 126, 145, 146, 147, čl. 151 první pododstavec SFEU, čl. 15 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie a články 3 a 5 evropského pilíře sociálních práv takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 1 odst. 489 zákona č. 147/2013 v rozsahu, v němž toto pravidlo podněcuje orgány italské veřejné správy, aby při přijímání pracovníků nebo přidělování úkolů upřednostňovaly pracovníky, kteří již mají nárok na důchod poskytovaný italskými veřejnoprávními orgány sociálního zabezpečení? |
2) |
2) Brání čl. 106 odst. 1 a článek 107 SFEU takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 1 odst. 489 zákona č. 147/2013, které umožňuje orgánům italské veřejné správy zapojeným do hospodářských činností, které upravují články 101 a následující SFEU, zaměstnat osoby, které souhlasily s tím, že se úplně nebo zčásti vzdají odpovídající odměny, což umožňuje úsporu nákladů, která může zvýhodnit tyto správní orgány v hospodářské soutěži s jinými hospodářskými subjekty? |
3) |
Brání články 2, 3, 6 SEU, článek 126 a čl. 151 první pododstavec SFEU, čl. 15 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i článek 3 a čl. 7 písm. a) evropského pilíře sociálních práv takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 1 odst. 489 zákona č. 147/2013, které umožňuje, aby za podmínek v něm definovaných se pracovník právoplatně zcela nebo zčásti vzdal své odměny, i když je cílem tohoto vzdání se jen zabránění ztrátě jeho zaměstnání? |
4) |
Brání články 2, 3 a 6 SEU, článek 14, čl. 15 odst. 1, článek 126 a čl. 151 první pododstavec SFEU, čl. 31 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i články 5, 6 a 10 evropského pilíře sociálních práv takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 1 odst. 489 zákona č. 147/2013, které za podmínek v něm definovaných umožňuje, aby pracovník vykonával svou práci u útvaru italské veřejné správy tak, že se úplně nebo zčásti vzdá odpovídající odměny, i když toto vzdání se není spojeno se žádnou změnou organizace práce, netýká se pracovní doby, ani kvantity a kvality požadované práce a odpovědnosti, která z ní vyplývá, a tedy i tehdy, když vzdání se části odměny vede k významné změně synalagmatického charakteru pracovního vztahu jak z hlediska proporcionality mezi odměnou na jedné straně a kvalitou a kvantitou práce na straně druhé, tak proto, že pracovník je povinen vykonávat svou pracovní činnost za podmínek, které nejsou optimální, což jej podněcuje k tomu, aby pracoval s menším nasazením a je důvodem nižší efektivity veřejné správy? |
5) |
Brání články 2, 3 a 6 SEU, článek 126 a čl. 151 první pododstavec SFEU, čl. 15 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie a článek 6 evropského pilíře sociálních práv takovým vnitrostátním ustanovením, jako je čl. 1 odst. 489 zákona č. 147/2013 ve spojení s čl. 23b odst. 1 nařízení s mocí zákona č. 201/2011 přeměněného na zákon č. 214/2011, v rozsahu, v němž tato pravidla umožňují nebo ukládají italské veřejné správě, i v průběhu pracovního poměru, snížit pracovníkovi odměnu podle horní hranice odměny, na kterou odkazuje uvedený čl. 23b odst. 1 nařízení s mocí zákona č. 201/2011 přeměněné na zákon č. 214/2011, tedy v důsledku nepředvídatelné události a v každém případě s použitím mechanismu, který není okamžitě pochopitelný a navzdory informacím poskytnutým pracovníkovi na začátku pracovního poměru? |
6) |
Brání články 2, 3 a 6 SEU, články 8 a 126 SFEU, články 20 a 21 Listiny základních práv Evropské unie a články 10 a 15 evropského pilíře sociálních práv takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 1 odst. 489 zákona č. 147/2013, které za podmínek v něm definovaných ukládá orgánům italské veřejné správy snížit odměny pracovníkům, kteří mají nárok na důchod poskytovaný veřejnoprávním orgánem sociálního zabezpečení, což znevýhodňuje tyto pracovníky, jelikož mají k dispozici jiné hospodářské zdroje, a odrazuje od prodloužení aktivního života, soukromé hospodářské iniciativy a vytváření a růstu soukromého majetku, které jsou však bohatstvím a přínosem pro národ? |