–

za Consorzio Tutela Aceto Balsamico di Modena A. Ringlem a A. Rinklerem, Rechtsanwälte,

–

za Balema GmbH C. Eggersem a C. Böhlerem, Rechtsanwälte,

–

za německou vládu J. Möllerem, M. Hellmannem a U. Bartlem, jako zmocněnci,

–

za řeckou vládu G. Kanellopoulosem, jakož i A.-E. Vasilopoulou a E.‑E. Krompa, jako zmocněnci,

–

za španělskou vládu A. Rubio Gonzálezem a L. Aguilera Ruizem, jako zmocněnci,

–

za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s S. Fiorentinem, avvocato dello Stato,

–

za Evropskou komisi B. Eggers, jakož i D. Bianchim, B. Hofstötterem a I. Naglisem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 1 nařízení Komise (ES) č. 583/2009 ze dne 3. července 2009 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Aceto Balsamico di Modena (CHZO)] (Úř. věst. 2009, L 175, s. 7).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Consorzio Tutela Aceto Balsamico di Modena (dále jen „Consorzio“), sdružením výrobců produktů označených názvem „Aceto Balsamico di Modena (CHZO)“ a společností Balema GmbH týkajícího se toho, že posledně uvedená společnost užívá výraz „balsamico“ na etiketách produktů na bázi octa, které neodpovídají specifikaci tohoto chráněného zeměpisného označení (dále jen „CHZO“).

3

Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 2006, L 93, s. 12) zrušilo a nahradilo nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 1992, L 208, s. 1; Zvl. vyd. 03/13, s. 4). Toto nařízení bylo s účinností v podstatné části od 3. ledna 2013 zrušeno a nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 2012, L 343, s. 1).

4

Článek 3 odst. 1 druhý pododstavec nařízení č. 510/2006, jehož znění převzalo znění čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce nařízení č. 2081/92 a které je napříště uvedeno v podstatě v čl. 3 bodě 6 nařízení č. 1151/2012, stanovil:

„Pro účely tohoto nařízení se ‚názvem, který zdruhověl‘ rozumí název zemědělského produktu nebo potraviny, který, přestože se váže k místu nebo regionu, kde byly tento produkt nebo potravina původně vyprodukovány nebo uvedeny na trh, se stal ve Společenství běžným názvem zemědělského produktu nebo potraviny.“

5

Článek 7 nařízení č. 510/2006, nadepsaný „Námitka a rozhodnutí o zápisu“, v odst. 1, jakož i v odst. 5 prvním, třetím a čtvrtém pododstavci stanovil:

„1.   Do šesti měsíců ode dne zveřejnění [jednotného dokumentu a odkazu na zveřejnění specifikace] v Úředním věstníku Evropské unie […] může každý členský stát nebo třetí země vznést námitku proti navrhovanému zápisu předložením řádně odůvodněného prohlášení Komisi.

[…]

5.   Pokud je námitka […] přípustná, vyzve Komise zúčastněné strany, aby zahájily příslušná jednání.

[…]

Není-li dosaženo dohody, přijme Komise postupem podle [článků 5 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. 1999, L 184, s. 23)] rozhodnutí s přihlédnutím ke spravedlivým a tradičním zvyklostem a ke skutečné pravděpodobnosti záměny.

Rozhodnutí se zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.“

6

Tato ustanovení byla v podstatě převzata do čl. 51 odst. 1 prvního pododstavce, do čl. 51 odst. 3 prvního pododstavce, do čl. 52 odst. 3 písm. b) a do čl. 52 odst. 4 nařízení č. 1151/2012.

7

Článek 13 odst. 1 a 2 nařízení č. 510/2006, jehož znění v podstatě beze změny převzalo znění čl. 13 odst. 1 a 3 nařízení č. 2081/1992 a které je napříště uvedeno v čl. 13 odst. 1 a 2 nařízení č. 1151/2012, stanovil:

„1.   Zapsané názvy jsou chráněné proti:

Pokud v sobě zapsaný název obsahuje název zemědělského produktu nebo potraviny, který se považuje za druhový, nepokládá se použití tohoto druhového názvu u dotyčných zemědělských produktů nebo potravin za odporující prvnímu pododstavci písm. a) nebo b).

2.   Chráněné názvy nesmí zdruhovět.“

8

Jak vyplývá z jeho právních východisek, nařízení č. 583/2009 bylo přijato na základě nařízení č. 510/2006, zejména jeho čl. 7 odst. 5 třetího a čtvrtého pododstavce.

9

Body 2 až 5, 7, 8 a 10 až 12 odůvodnění nařízení č. 583/2009 uvádějí:

[…]

[…]

10

Článek 1 nařízení č. 583/2009 stanoví, že „[n]ázev uvedený v příloze I tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku“. Tato příloha uvádí „Aceto Balsamico di Modena (CHZO)“.

11

Společnost Balema vyrábí produkty na bázi octa pocházejícího z bádenského vína (Německo), uvádí je na trh a distribuuje je více než 25 let. Na etiketách těchto výrobků jsou uvedeny zejména výrazy „Balsamico“ a „Deutscher balsamico“, přičemž tyto výrazy jsou zahrnuty do pasáží „Theo der Essigbrauer, Holzfassreifung, Deutscher balsamico traditionell, naturtrüb aus badischen Weinen“ (Octář Theo, zrání v dřevěných sudech; německý balsamický ocet, tradiční, přirozeně zakalený, vyrobený z badenského vína) nebo „1. Deutsches Essig-Brauhaus, Premium, 1868, Balsamico, Rezeptur No. 3“ (První německá octárna, Premium, 1868, Balzamický; Receptura č. 3) uvedených na těchto etiketách.

12

Consorzio, které mělo za to, že používání výrazu „Balsamico“ společností Balema poškozuje CHZO „Aceto Balsamico di Modena“, jí zaslalo výzvu dopisem. Tato společnost jako odpověď podala u německých soudů žalobu na určení, že nemá povinnost zdržet se užívání tohoto výrazu pro produkty na bázi octa vyrobené v Německu, ve formě etiket uvedených v předcházejícím bodě. Vzhledem k tomu, že tato žaloba byla v prvním stupni zamítnuta, uvedená společnost podala odvolání, kterému bylo vyhověno zejména z důvodu, že toto užívání neodporuje čl. 13 odst. 1 prvnímu pododstavci písm. b) nařízení č. 1151/2012, jelikož ochrany, kterou tomuto CHZO přiznává nařízení č. 583/2009, požívá pouze název „Aceto Balsamico di Modena“ ve své celistvosti.

13

Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo), ke kterému Consorzio podalo proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek „Revision“, má za to, že úspěch tohoto opravného prostředku závisí na tom, zda použití výrazu „Balsamico“ nebo sousloví „Deutscher balsamico“ porušuje čl. 13 odst. 1 první pododstavec písm. a) nebo b) nařízení č. 1151/2012, což znamená nejprve určit, zda se ochrana názvu „Aceto Balsamico di Modena“ přiznaná článkem 1 nařízení č. 583/2009 týká pouze tohoto názvu v jeho celistvosti, nebo se vztahuje na použití jednotlivých výrazů tohoto názvu, které nejsou zeměpisného charakteru.

14

Předkládající soud má za to, že z čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce nařízení č. 1151/2012 a z judikatury Soudního dvora vyplývá, že ochrana názvu složeného z několika výrazů, zapsaného jako označení původu nebo zeměpisné označení, se může vztahovat na různé výrazy, které jej tvoří. Rozsah ochrany CHZO složeného z několika prvků však může být platně omezen aktem o zápisu dotčeného názvu. Tento soud má rovněž za to, že skutečnost, že Komise do bodů odůvodnění nařízení o zápisu chráněných názvů vložila poznámky, které omezují rozsah ochrany, nepředstavuje protiprávní odchylku od nařízení č. 1151/2012, jelikož Komise je v souladu s posledně uvedeným nařízením oprávněna přijmout rozhodnutí o zápisu v případě, že byla vznesena námitka a nebylo dosaženo dohody.

15

Předkládající soud má za to, že v projednávané věci body 3, 5 a 10 odůvodnění nařízení č. 583/2009 svědčí ve prospěch omezení rozsahu ochrany na název „Aceto Balsamico di Modena“ v jeho celistvosti, přičemž jsou z ochrany vyloučeny jeho jednotlivé složky, které nejsou zeměpisného charakteru. Navíc, třebaže v případě chráněných označení původu (dále jen „CHOP“) „Aceto balsamico tradizionale di Modena“ a „Aceto balsamico tradizionale di Reggio Emilia“ zapsaných na základě nařízení č. 813/2000 musí být v případě neexistence zmínky v tomto ohledu v nařízení o zápisu těchto chráněných označení původu legalita volného užívání složek, které nejsou zeměpisného charakteru, těchto názvů v jejich celistvosti přezkoumána v každém jednotlivém případě ve světle čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce nařízení č. 1151/2012, není podle předkládajícího soudu rozporuplné, pokud jde o CHZO, o které jde v řízení před ním, připustit, že nařízení č. 583/2009 stanovilo omezení ochrany tohoto CHZO, jelikož neupřesnění v tomto smyslu v nařízení o zápisu těchto CHOP může vyplývat pouze z toho, že nebyly podány námitky.

16

Za těchto podmínek se Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Vztahuje se ochrana názvu ‚Aceto Balsamico di Modena‘ v jeho celistvosti na použití jednotlivých výrazů složeného názvu, které nejsou zeměpisného charakteru (‚Aceto‘, ‚Balsamico‘, ‚Aceto Balsamico‘)?“

17

Po přednesení stanoviska generálního advokáta Consorzio navrhlo dopisem ze dne 7. srpna 2019, aby bylo nařízeno znovuotevření ústní části řízení. Na podporu svého návrhu Consorzio v podstatě tvrdí, že stanovisko generálního advokáta se zakládá na nových skutečnostech, které mezi účastníky řízení ještě nebyly projednány, týkajících se zápisu CHOP „Aceto balsamico tradizionale di Modena“ a „Aceto balsamico tradizionale di Reggio Emilia“, jakož i skutečnosti, že by mohlo jít o běžné výrazy a že navržená odpověď se nezabývá skutečnou problematikou věci, ani neumožňuje předkládajícímu soudu účinně vyřešit spor, který projednává. Z tohoto stanoviska podle něj rovněž vyplývá, že Soudní dvůr nemá dostatek informací, aby mohl rozhodnout.

18

Podle článku 83 jednacího řádu Soudní dvůr může kdykoli po vyslechnutí generálního advokáta nařídit znovuotevření ústní části řízení, zejména má-li za to, že věc není dostatečně objasněna, nebo předložil-li některý z účastníků řízení po ukončení této části řízení novou skutečnost, která může mít rozhodující vliv na rozhodnutí Soudního dvora, anebo má-li být věc rozhodnuta na základě argumentu, který nebyl mezi účastníky řízení nebo zúčastněnými uvedenými v článku 23 statutu Soudního dvora Evropské unie projednán.

19

V projednávané věci tomu tak není. Kromě toho, že není namítána existence nové skutečnosti, totiž Consorzio a ostatní zúčastnění, kteří se účastnili tohoto řízení, mohli jak v průběhu písemné, tak ústní části řízení uplatnit skutkové i právní argumenty, které považovali za relevantní pro odpověď na položenou otázku. V tomto ohledu je třeba zejména uvést, pokud jde o údajně nové skutečnosti, na které Consorzio odkazuje, že první z nich se předkládající soud výslovně zabýval ve své žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce a druhou z nich uvedla Komise zejména ve svém písemném vyjádření a byla předmětem písemné otázky položené Soudním dvorem účastníkům řízení pro odpověď na jednání. Soudní dvůr tak má po vyslechnutí generálního advokáta za to, že má všechny poznatky nezbytné pro vydání rozhodnutí a že věc nebude muset být rozhodnuta na základě nové skutečnosti nebo argumentu, který nebyl mezi účastníky řízení nebo zúčastněnými projednán.

20

Mimoto je třeba stran kritik formulovaných proti stanovisku generálního advokáta připomenout, že statut Soudního dvora Evropské unie, ani jednací řád Soudního dvora nedávají zúčastněným možnost podat vyjádření v reakci na stanovisko přednesené generálním advokátem (rozsudky ze dne 25. října 2017, Polbud – Wykonawstwo, C‑106/16, EU:C:2017:804, bod 23 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 25. července 2018, Mitsubishi Shoji Kaisha a Mitsubishi Caterpillar Forklift Europe, C‑129/17, EU:C:2018:594, bod 25).

21

Dále je třeba uvést, že podle čl. 252 druhého pododstavce SFEU je úlohou generálního advokáta předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněná stanoviska ve věcech, které podle statutu Soudního dvora Evropské unie vyžadují jeho účast. Soudní dvůr v tomto ohledu není vázán stanoviskem generálního advokáta ani důvody, na základě kterých k němu dospěl. Nesouhlas zúčastněného se stanoviskem generálního advokáta tedy nemůže sám o sobě představovat důvod ke znovuotevření ústní části řízení, a to bez ohledu na otázky, kterými se generální advokát ve stanovisku zabýval (rozsudky ze dne 25. října 2017, Polbud – Wykonawstwo, C‑106/16, EU:C:2017:804, bod 24, jakož i ze dne 25. července 2018, Mitsubishi Shoji Kaisha a Mitsubishi Caterpillar Forklift Europe, C‑129/17, EU:C:2018:594, bod 26).

22

S ohledem na výše uvedené úvahy má Soudní dvůr po vyslechnutí generálního advokáta za to, že není namístě nařídit znovuotevření ústní části řízení.

23

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda článek 1 nařízení č. 583/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že se ochrana názvu „Aceto Balsamico di Modena“ vztahuje na použití jednotlivých výrazů tohoto názvu, které nejsou zeměpisného charakteru.

24

Článek 1 nařízení č. 583/2009, vykládaný ve spojení s bodem 11 jeho odůvodnění a jeho přílohou I, stanoví, že název „Aceto Balsamico di Modena (CHZO)“ se zapisuje do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. Podle znění tohoto článku 1 se tak do rejstříku zapisuje, a je následně chráněn název „Aceto Balsamico di Modena“ ve své celistvosti.

25

V tomto ohledu již Soudní dvůr uvedl, že v systému ochrany vytvořené nařízením č. 2081/92, který byl převzat do nařízení č. 510/2006 a který je napříště stanoven v nařízení č. 1151/2012, jsou otázky týkající se ochrany přiznané jednotlivým složkám zapsaného označení předmětem posouzení, které přísluší provést vnitrostátnímu soudu na základě podrobné analýzy dotčeného skutkového kontextu, který byl před ním vylíčen zúčastněnými (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 9. června 1998, Chiciak a Fol, C‑129/97 a C‑130/97, EU:C:1998:274, bod 38, jakož i ze dne 26. února 2008, Komise v. Německo, C‑132/05, EU:C:2008:117, bod 30).

26

Soudní dvůr však rovněž uvedl, že pokud jde o „složený“ název zapsaný v souladu s nařízením č. 2081/92, skutečnost, že pro tento název není uvedena poznámka ve formě odkazu pod čarou v nařízení o jeho zápisu upřesňující, že žádost o zápis není požadována pro některou z částí tohoto názvu, nutně neznamená, že každá z jeho částí je chráněna. Soudní dvůr upřesnil, že i když se může jevit jako správné, že z článku 13 nařízení č. 2081/92 vyplývá, že v případě, že neexistují zvláštní okolnosti svědčící o opaku, ochrana poskytnutá tímto ustanovením se vztahuje nejen pouze na složený název jako takový, ale rovněž na každou z jeho složek, je tomu tak pouze v případě, že tato složka není druhovým výrazem, ani běžným výrazem (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 9. června 1998, Chiciak a Fol, C‑129/97 a C‑130/97, EU:C:1998:274, body 37 a 39).

27

Vzhledem k tomu, že systém ochrany zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, který byl obsažen v nařízení č. 2081/92, byl, pokud jde o ochranu těchto názvů, převzat bez podstatných změn do nařízení č. 510/2006 a poté do nařízení č. 1151/2012 a ustanovení článku 13 prvně uvedeného nařízení byla rovněž bez podstatných změn převzata do článku 13 každého z těchto následných nařízení, je třeba konstatovat, že tato judikatura je i nadále relevantní, a tedy se použije rovněž na takové složené názvy, jako je dotčené CHZO, které jsou zapsány v souladu s nařízením č. 510/2006 a napříště jsou chráněny nařízením č. 1151/2012.

28

Ze zvláštních okolností vlastních zápisu názvu „Aceto Balsamico di Modena“ v souladu s nařízením č. 583/2009 přitom vyplývá, že ochrana přiznaná tomuto názvu se nemůže vztahovat na jednotlivé výrazy tohoto názvu, které nejsou zeměpisného charakteru.

29

V tomto ohledu je nutno připomenout, že výrok aktu je neoddělitelně spojen s jeho odůvodněním, takže musí být vykládán, pokud je to třeba, s přihlédnutím k důvodům, které vedly k jeho přijetí (rozsudky ze dne 27. června 2000, Komise v. Portugalsko, C‑404/97, EU:C:2000:345, bod 41 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 29. dubna 2004, Itálie v. Komise, C‑91/01, EU:C:2004:244, bod 49).

30

V projednávané věci z bodu 8 odůvodnění nařízení č. 583/2009 vyplývá, že název „Aceto Balsamico di Modena“ má nezpochybnitelnou pověst na vnitrostátním trhu i na vnějších trzích, a že tedy tento složený název jako takový splňuje podmínku, jež spočívá ve zvláštní pověsti produktu, který odpovídá tomuto názvu.

31

Navíc pokud jde o námitky podané proti zápisu uvedeného názvu Spolkovou republikou Německo a Řeckou republikou, je v bodě 10 odůvodnění tohoto nařízení uvedeno, že tyto členské státy „nesledovaly název ve své celistvosti, tedy ‚Aceto Balsamico di Modena‘, ale pouze některé jeho složky jako ‚aceto‘, ‚balsamico‘ a ‚aceto balsamico‘ nebo jejich překlady“, že „[o]chrana je [přitom] poskytnutá složenému názvu ‚Aceto Balsamico di Modena‘ “ a že „[j]ednotlivé výrazy složeného názvu, které nejsou zeměpisného charakteru, i v případě jejich společného použití či překladu, mohou být použity na území [Unie] za předpokladu, že jsou dodrženy zásady a pravidla platná v právním řádu [Unie]“.

32

V důsledku toho je v bodě 11 odůvodnění uvedeného nařízení uvedeno, že „[s] ohledem na výše uvedené skutečnosti musí být název ‚Aceto Balsamico di Modena‘ zapsán do ‚Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení‘ “.

33

Z bodů odůvodnění nařízení č. 583/2009 tak jednoznačně vyplývá, že výrazy dotčeného CHZO, které nejsou zeměpisného charakteru, a sice „aceto“ a „balsamico“, jakož i jejich kombinace a překlady nemohou požívat ochrany poskytované nařízením č. 510/2006, která je pro CHZO „Aceto Balsamico di Modena“ napříště zajištěna nařízením č. 1151/2012.

34

Navíc je jednak nesporné, že výraz „aceto“ je běžným výrazem, jak již Soudní dvůr konstatoval (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 9. prosince 1981, Komise v. Itálie, 193/80, EU:C:1981:298, body 25 a 26). Dále pak je výraz „balsamico“ v italském jazyce překladem přídavného jména „balsamický“, který nemá žádnou geografickou konotaci a který je stran octa běžně používán pro označení octa, který se vyznačuje sladko-kyselou chutí. Jedná se tedy rovněž o běžný výraz ve smyslu judikatury připomenuté v bodě 26 tohoto rozsudku.

35

Konečně, jak v podstatě uvedl generální advokát v bodech 57 a 58 svého stanoviska, tento výklad rozsahu ochrany přiznané dotčenému CHZO je třeba použít s ohledem na zápisy CHOP „Aceto balsamico tradizionale di Modena“ a „Aceto balsamico tradizionale di Reggio Emilia“, které ostatně byly, jak uvádějí body odůvodnění nařízení č. 583/2009, Komisí rovněž zohledněny při jeho přijetí. Použití výrazů „aceto“ a „balsamico“ v textu těchto CHOP, jakož i použití jejich kombinace a jejich překladů totiž nelze považovat za užívání, která by mohla narušit ochranu přiznanou dotčenému CHZO.

36

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že článek 1 nařízení č. 583/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že se ochrana názvu „Aceto Balsamico di Modena“ nevztahuje na použití jednotlivých výrazů tohoto názvu, které nejsou zeměpisného charakteru.

37

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

Článek 1 nařízení Komise (ES) č. 583/2009 ze dne 3. července 2009 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Aceto Balsamico di Modena (CHZO)] musí být vykládán v tom smyslu, že se ochrana názvu „Aceto Balsamico di Modena“ nevztahuje na použití jednotlivých výrazů tohoto názvu, které nejsou zeměpisného charakteru.