–

za Kreyenhop & Kluge GmbH & Co. KG L. Haringsem a H. Henningerem, Rechtsanwälte,

–

za Evropskou komisi A. Caeirosem a M. Wasmeierem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu sazební podpoložky 19023010, která je uvedena v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění vyplývajícím z prováděcího nařízení Komise (EU) č. 927/2012 ze dne 9. října 2012 (Úř. věst. 2012, L 304, s. 1, dále jen „KN“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Kreyenhop & Kluge GmbH & Co. KG a Hauptzollamt Hannover (Hlavní celní úřad v Hannoveru, Německo) ve věci sazebního zařazení smažených instantních nudlí podle KN.

3

KN zavedená nařízením č. 2658/87 se zakládá na harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, který byl vypracován Radou pro celní spolupráci, nyní Světovou celní organizací (WCO), a zaveden mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, která byla uzavřena v Bruselu dne 14. června 1983. Tato úmluva byla spolu s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. 1987, L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288).

4

Všeobecná pravidla pro výklad KN, která jsou uvedena v její první části hlavě I bodě A, zejména stanoví:

„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami:

[…]

5

Druhá část KN, nadepsaná „Celní sazebník“, obsahuje třídu I, nadepsanou „Živá zvířata; živočišné produkty“, jejíž poznámka 2 stanoví:

„Není-li stanoveno jinak, rozumějí se v celé nomenklatuře výrazem ‚sušený‘ též produkty, které byly dehydrovány nebo zbaveny vody odpařením nebo vymražením.“

6

Tato druhá část KN rovněž obsahuje třídu IV, v níž je uvedena zejména kapitola 19, nadepsaná „Přípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo“.

7

Kapitola 19 KN obsahuje číslo 1902, které zní následovně:

„1902 Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak připravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též připravený“

8

Číslo 1902 této kapitoly 19 zahrnuje následující položky a podpoložky:

9

Nařízení Komise (ES) č. 635/2005 ze dne 26. dubna 2005 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 2005, L 106, s. 10) obsahuje ve své příloze tabulku se třemi sloupci, z nichž první obsahuje popis zboží, druhý příslušné zařazení do KN a třetí důvody tohoto zařazení.

10

Z bodu 1 této přílohy vyplývalo, že výrobek obsahující předvařené sušené nudle z pšeničné mouky (cca 80 g) a koření (cca 11 g), upravené pro maloobchodní prodej v misce a připravené ke konzumaci po přidání koření a vařící vody (max. 200 ml), byl zařazen do podpoložky 19023010 KN. Podle odůvodnění zvoleného zařazení dávaly výrobku podstatný charakter nudle vzhledem k jejich značné převaze ve složení tohoto výrobku.

11

Podle článku 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/183 ze dne 2. února 2015 (Úř. věst. 2015, L 31, s. 5) byl tento bod 1 zrušen.

12

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 767/2014 ze dne 11. července 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 2014, L 209, s. 11) obsahuje v příloze tabulku se třemi sloupci, z nichž první obsahuje popis zboží, druhý příslušné zařazení do KN a třetí důvody tohoto zařazení.

13

Z této přílohy vyplývá, že výrobek tvořený především kostkou sušených předvařených nudlí patří do podpoložky 19023010 KN. Ve sloupci s popisem zboží je tento výrobek popsán takto:

„Výrobek tvoří kostka sušených předvařených nudlí (přibližně 65 g), sáček s dochucovacími přísadami (přibližně 3,4 g), sáček jedlého oleje (přibližně 2 g) a sáček sušené zeleniny (přibližně 0,8 g).

Výrobek je předkládán jako sada zabalená společně v jednom balení pro drobný prodej pro přípravu jídla z nudlí.

Podle návodu natištěného na obale je před požitím nutno přidat vroucí vodu.“

14

Podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2658/87 přijme Evropská komise vysvětlivky ke KN (dále jen „vysvětlivky ke KN“).

15

Pokud jde o podpoložku 19023010 KN, vysvětlivky ke KN, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. března 2015 (Úř. věst. 2015, C 76, s. 1), stanoví následující:

„Sušené:

Pro účely této podpoložky výraz ‚sušené‘ označuje suché a křehké produkty s nízkým obsahem vlhkosti (přibližně do 12 %), které byly sušeny přímo na slunci nebo průmyslovým sušením (například tunelové sušení nebo pražení nebo smažení).“

16

Dne 4. února 2013 podala společnost Kreyenhop & Kluge celní prohlášení pro různé pokrmy z instantních nudlí, které dovezla na unijní celní území, s kódem celního sazebníku 19023090 KN, jenž se uplatní na jiné než sušené těstoviny. Jednalo se o pokrmy balené v plastových obalech s hmotností 60 gramů, které byly tvořeny kostkou smažených instantních nudlí a jedním nebo více plastovými sáčky obsahujícími koření, omáčky, olej nebo sušené přísady. Předvařené nudle po osmažení obsahovaly přibližně 20 % tuku. Podle „příkladu přípravy“ uvedeného na obalu bylo třeba obsah sáčku umístěný do misky zalít přibližně 320 ml vroucí vody. Předkládající soud upřesňuje, že ačkoli podle informací uvedených na obalu jsou nudle po přidání vody připraveny jako polévka, lze je rovněž konzumovat bez dodatečné přípravy jako bramborové lupínky.

17

Vzhledem k tomu, že celní správa nepřijala sazební zařazení uvedené společností Kreyenhop & Kluge, stanovila clo celním výměrem ze dne 6. února 2013 na základě podpoložky 21041000 KN vztahující se na „Polévky a bujóny a přípravky pro polévky a bujóny“.

18

Společnost Kreyenhop & Kluge podala proti tomuto výměru odvolání. V průběhu řízení o odvolání Komise přijala dne 11. července 2014 prováděcí nařízení č. 767/2014, na jehož základě byly pokrmy z instantních nudlí – srovnatelné s pokrmy, které jsou předmětem věci v původním řízení – zařazeny nikoli jako polévky nebo bujóny (číslo 2104 KN), ale jako těstoviny, které z tohoto důvodu patří do čísla 1902 KN. V rámci tohoto posledně uvedeného čísla toto prováděcí nařízení definovalo tyto instantní nudle jako „sušené“, patřící do podpoložky 19023010 KN. V návaznosti na diskusi, která v souvislosti s touto otázkou proběhla mezi německou celní správou a Komisí, Komise dne 4. března 2015 zveřejnila nové znění vysvětlivek ke KN. Z těchto vysvětlivek vyplývá, že smažené těstoviny musí být rovněž považovány za „sušené“ ve smyslu této podpoložky 19023010.

19

Následně celní správa celním výměrem ze dne 27. srpna 2015 stanovila pro dotčené výrobky clo na základě podpoložky 19023010 KN.

20

Jelikož bylo odvolání proti tomuto novému výměru zamítnuto, společnost Kreyenhop & Kluge podala dne 27. listopadu 2015 žalobu k předkládajícímu soudu s cílem změnit tento výměr tak, aby bylo clo stanoveno na základě podpoložky 19023090 KN.

21

Předkládající soud má nejprve za to, že nařízení č. 635/2005, podle něhož byly pokrmy z instantních nudlí zařazeny do podpoložky 19023010 KN, se rationae materiae neuplatní z důvodu neexistence dostatečné podobnosti daného výrobku s výrobky, které jsou předmětem věci v původním řízení. Rozhodujícím prvkem pro účely zařazení pokrmu z instantních nudlí, na který se vztahuje uvedené nařízení, je množství vody, které je třeba přidat k nudlím. Ve věci v původním řízení se však poměr nudlí a vody podle jeho názoru liší.

22

Tento soud má kromě toho za to, že i kdyby bylo třeba považovat prováděcí nařízení č. 767/2014 za použitelné ratione materiae, není použitelné ratione temporis, jelikož k dovozům, jichž se týká napadený celní výměr, došlo ještě před vstupem tohoto nařízení v platnost. Totéž platí pro vysvětlivku k podpoložce 19023010, která byla zveřejněna až v roce 2015.

23

Za těchto podmínek se projednávaný spor podle názoru předkládajícího soudu týká výlučně otázky, zda takové smažené instantní nudle, jako jsou ty, které jsou předmětem věci v původním řízení, musí být považovány za „sušené“ ve smyslu podpoložky 19023010 KN. Pokud jde o znění této podpoložky, předkládající soud podotýká, že výraz „sušené“ není definován. Má za to, že tato podpoložka obecně označuje výrobek, který byl zbaven vlhkosti. Tak je tomu podle jeho názoru rovněž u smažených těstovin, neboť potraviny při smažení nutně ztrácejí vodu.

24

Nicméně vychází-li se z toho, že sušené potraviny prošly procesem sušení, vyvstává tedy otázka, zda smažení je takovým procesem. V tomto ohledu má předkládající soud za to, že sušení potravin představuje způsob uchovávání, který musí být odlišen od způsobů tepelné úpravy, jako je smažení.

25

Zastává názor, že z důvodu zásadních rozdílů mezi smažením a sušením, pokud jde o potravinářskou chemii, je třeba zvolit úzké pojetí výrazu „sušené“. Zatímco totiž smažení je způsobem tepelné úpravy, jež kromě vedlejšího odstranění vody vede k mnoha složitým chemickým reakcím, sušení je separačním procesem, který vede pouze k odstranění vlhkosti. Kromě toho KN v mnoha případech odlišuje připravené potraviny od konzervovaných potravin.

26

Proto vzhledem k pochybnostem o výkladu podpoložky 19023010 KN se Finanzgericht Hamburg (Finanční soud v Hamburku, Německo) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Jsou smažené nudle ‚sušenými‘ těstovinami ve smyslu podpoložky 19023010 KN?“

27

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda musí být KN vykládána v tom smyslu, že takové pokrmy z instantních nudlí, jako jsou pokrmy, které jsou předmětem věci v původním řízení, jež sestávají především z kostky předvařených a smažených nudlí, patří do podpoložky 19023010 této nomenklatury.

28

Úvodem je třeba uvést, že sazební zařazení pokrmů z instantních nudlí upravuje jak nařízení č. 635/2005, tak prováděcí nařízení č. 767/2014.

29

Tato dvě nařízení o sazebním zařazení nejsou však v projednávané věci použitelná.

30

Pokud se jedná o nařízení č. 635/2005, z ustálené judikatury vyplývá, že nařízení o sazebním zařazení je obecně závazným aktem, neboť se nevztahuje na určitý konkrétní subjekt, nýbrž na všechny výrobky totožné s výrobkem, který byl přezkoumán Výborem pro celní kodex. Aby bylo možné v rámci výkladu nařízení o sazebním zařazení určit rozsah jeho působnosti, je nutné kromě jiného přihlédnout k jeho odůvodnění (rozsudek ze dne 22. března 2017, GROFA a další, C‑435/15 a C‑666/15, EU:C:2017:232, bod 35, jakož i citovaná judikatura).

31

V tomto ohledu je třeba konstatovat, že nařízení č. 635/2005 není přímo použitelné na pokrmy z instantních nudlí, které jsou předmětem věci v původním řízení, jelikož – jak uvádí předkládající soud – nejsou totožné s výrobky, na které se vztahuje uvedené nařízení.

32

Je pravda, že podle judikatury Soudního dvora platí, že i když není nařízení o zařazení zboží přímo použitelné na výrobky, které nejsou totožné s výrobky, na které se toto nařízení vztahuje, ale pouze jim podobné, použije se posledně uvedené nařízení na takové výrobky obdobně (rozsudek ze dne 22. března 2017, GROFA a další, C‑435/15 a C‑666/15, EU:C:2017:232, bod 37, jakož i citovaná judikatura).

33

K obdobnému použití nařízení o sazebním zařazení je však třeba, aby výrobky, jež mají být zařazeny, a výrobky, jichž se týká toto nařízení, byly dostatečně podobné. V tomto ohledu je třeba rovněž zohlednit odůvodnění uvedeného nařízení (rozsudek Soudního dvora ze dne 22. března 2017, GROFA a další, C‑435/15 a C‑666/15, EU:C:2017:232, bod 38, jakož i citovaná judikatura).

34

V projednávané věci však dotčené výrobky nelze považovat za dostatečně podobné, jelikož nařízení č. 635/2005 neupřesňuje, zda výrobkem uvedeným v bodě 1 posledně uvedeného nařízení jsou nudle, které byly v průběhu výroby smažené. Tato charakteristika je přitom v projednávané věci rozhodující.

35

Pokud jde dále o prováděcí nařízení č. 767/2014, stačí uvést, aniž by bylo nezbytné zkoumat jeho použitelnost ratione materiae, že bylo přijato až po dovozu zboží, které je předmětem věci v původním řízení. Nařízení o sazebním zařazení přitom nemůže mít zpětnou účinnost (rozsudek ze dne 17. července 2014, Panasonic Italia a další, C‑472/12, EU:C:2014:2082, bod 58, jakož i citovaná judikatura).

36

S ohledem na tato upřesnění je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora je rozhodujícím kritériem pro sazební zařazení zboží nutné hledat obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám (rozsudek ze dne 22. února 2018, SAKSA, C‑185/17, EU:C:2018:108, bod 31 a citovaná judikatura).

37

V projednávané věci se připouští, že dotčené nudle jsou těstovinami ve smyslu položky 190230 KN. Jedná se proto o určení, zda v rámci podpoložky 19023010 KN lze předvařené a smažené nudle považovat za sušené.

38

V tomto ohledu je třeba uvést, že výraz „sušené“, jak je použit v podpoložce 19023010 KN, není definován. Je pravda, že vysvětlivka k této podpoložce, jak vyplývá z vysvětlivek ke KN zveřejněných Komisí dne 4. března 2015, uvádí smažení jako příklad „průmyslového sušení“. Tato vysvětlivka přitom nebyla v době rozhodné z hlediska skutečností původního sporu použitelná (viz rozsudek ze dne 22. května 2008, Ecco Sko, C‑165/07, EU:C:2008:302, bod 40). Dále z ustálené judikatury v každém případě vyplývá, že ačkoli vysvětlivky týkající se KN přispívají významným způsobem k výkladu rozsahu jednotlivých sazebníkových čísel, nejsou právně závazné (viz rozsudek ze dne 15. prosince 2016, LEK, C‑700/15, EU:C:2016:959, bod 41 a citovaná judikatura).

39

Podle ustálené judikatury Soudního dvora je třeba význam a dosah pojmů, které unijní právo nijak nedefinuje, určit podle jejich obvyklého významu v běžném jazyce s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém jsou použity, a cílům, které sleduje právní úprava, jejíž jsou součástí (viz rozsudek ze dne 2. března 2017, J. D., C‑4/16, EU:C:2017:153, bod 25 a citovaná judikatura).

40

Výraz „sušené“, jak je použit v podpoložce 19023010 KN, je odvozen od slovesa „sušit“, které znamená zejména „učinit suchým“ nebo „stát se suchým“. Podle obvyklého významu v běžném jazyce přídavné jméno „suché“ označuje to, „co není nasáklé tekutinou“, ale rovněž to, co je „dehydrované“.

41

Vzhledem k tomu, že výroba těstovin v první řadě nutně vyžaduje používání tekutin, je možno těstoviny, jejichž vlhkost byla v průběhu výroby odstraněna za účelem dosažení jejich suchého stavu, obecně považovat za sušené těstoviny. Naproti tomu není v této souvislosti rozhodující postup, kterým bylo tohoto stavu dosaženo.

42

Pokud jde o nudle, které jsou předmětem věci v původním řízení, ze spisu, jenž má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že se jedná o nudle, které byly nejprve předvařeny (nad párou) a poté osmaženy. Dále byly tyto nudle v suchém stavu zabaleny ve formě malých kostek. Jelikož na konci výrobního procesu byly nudle zabaleny v suchém stavu, je tudíž třeba je považovat za „sušené“ těstoviny ve smyslu podpoložky 19023010 KN.

43

Naproti tomu nelze přijmout tezi zastávanou předkládajícím soudem, jakož i společností Kreyenhop & Kluge, podle níž musí být výraz „sušené“, jak je použit v podpoložce 19023010 KN, chápán tak, že popisuje výrobek, který byl podroben procesu sušení v úzkém slova smyslu. Domnívají se, že sušení potravin představuje způsob konzervace, který vede pouze k odstranění vlhkosti a který je třeba odlišovat od způsobů tepelné úpravy, jako je smažení, jež kromě odstranění vody vede k mnoha složitým chemickým reakcím. To se podle jejich názoru odráží v různých podpoložkách KN, které tak rozlišují mezi konzervovanými potravinami a připravenými nebo vařenými potravinami.

44

V tomto ohledu je třeba především uvést, že tento výklad výrazu „sušené“ nemá oporu ve znění KN. Vzhledem k tomu, že předkládající soud v tomto kontextu odkazuje na poznámku 2 k třídě I KN, je třeba konstatovat, aniž je nezbytné rozhodnout o otázce, zda se tato poznámka uplatní či neuplatní na celou KN, že z uvedené poznámky každopádně nelze vyvodit, že by předvařené a smažené těstoviny neměly být považovány za sušené.

45

Pokud jde dále o uspořádání KN, je třeba uvést, že v rámci čísla 1902 této KN se rozlišuje mezi „Těstovinami nevařenými, nenadívanými ani jinak nepřipravenými“ (položky 190211 a 190219), „Nadívanými těstovinami (též vařenými nebo jinak připravenými)“ (položka 190220) a „Ostatními těstovinami“ (položka 190230). Z toho vyplývá, že tato posledně uvedená položka, do které patří podpoložka 19023010 („Sušené“ těstoviny), se nutně vztahuje na vařené nebo jinak připravené těstoviny, které nejsou nadívané. Tak je tomu právě u nudlí, které jsou předmětem věci v původním řízení, jež byly (před)vařené a osmažené.

46

Konečně, jak tvrdí Komise, je v zájmu právní jistoty a za účelem usnadnění kontrol (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. října 2017, Lutz, C‑556/16, EU:C:2017:777, bod 37 a citovaná judikatura) rovněž třeba neomezovat rozsah podpoložky 19023010 KN pouze na těstoviny, jejichž suchého stavu bylo dosaženo postupy, které slouží výlučně k jejich konzervaci a kterými se ze zpracovaných výrobků pouze odstraní voda bez toho, že by byly změněny jiným způsobem.

47

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že KN je třeba vykládat v tom smyslu, že takové pokrmy z instantních nudlí, jako jsou pokrmy, které jsou předmětem věci v původním řízení, jež především sestávají z kostky předvařených a smažených nudlí, patří do podpoložky 19023010 této nomenklatury.

48

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:

Kombinovaná nomenklatura obsažená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění vyplývajícím z prováděcího nařízení Komise (EU) č. 927/2012 ze dne 9. října 2012, musí být vykládána v tom smyslu, že takové pokrmy z instantních nudlí, jako jsou pokrmy, které jsou předmětem věci v původním řízení, jež především sestávají z kostky předvařených a smažených nudlí, patří do podpoložky 19023010 této nomenklatury.