1

Evropská komise se kasačním opravným prostředkem domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 16. března 2016, Frucona Košice v. Komise (T‑103/14, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2016:152), kterým zrušil rozhodnutí Komise 2014/342/EU ze dne 16. října 2013 o státní podpoře SA.18211 (C 25/05) (ex NN 21/05) poskytnuté Slovenskou republikou ve prospěch společnosti Frucona Košice, a.s. (Úř. věst. 2014, L 176, s. 38, dále jen „sporné rozhodnutí“).

2

Skutečnosti předcházející sporu jsou shrnuty v bodech 1 až 34 napadeného rozsudku následovně:

„Posouzení situace [společnosti Frucona Košice] a vyrovnací řízení

Správní řízení

Původní rozhodnutí

Řízení před Tribunálem a Soudním dvorem

[Sporné] rozhodnutí

[…]

3

Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 17. února 2014 podala společnost Frucona Košice žalobu směřující ke zrušení sporného rozhodnutí.

4

Na podporu žaloby vznesla čtyři důvody vycházející zaprvé z porušení práva na obhajobu, zadruhé z nesprávného právního posouzení, jímž je stižen bod 83 odůvodnění sporného rozhodnutí, zatřetí z nesprávných skutkových a právních posouzení týkajících se závěru, podle kterého konkursní řízení bylo výhodnější než vyrovnací řízení, a začtvrté z nesprávných skutkových a právních posouzení týkajících se závěru, podle kterého daňové exekuční řízení bylo výhodnější než vyrovnací řízení.

5

Napadeným rozsudkem Tribunál zamítl první a druhý žalobní důvod a vyhověl třetímu a čtvrtému žalobnímu důvodu. V důsledku toho zrušil sporné rozhodnutí a uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

6

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

7

Frucona Košice navrhuje, aby Soudní dvůr:

8

Na podporu kasačního opravného prostředku Komise uplatňuje šest důvodů, z nichž první vychází z nesprávného výkladu sporného rozhodnutí, druhý a čtvrtý z nesplnění podmínek, za kterých lze použít kritérium soukromého věřitele, třetí z nesprávného pochopení zásad překážky věci rozsouzené a ne ultra petita, pátý z nesprávného použití kritéria soukromého věřitele a šestý z nesprávného posouzení mezí její povinnosti provést řádné a nestranné šetření.

9

Nejprve je třeba zkoumat druhý a čtvrtý důvod, zadruhé první důvod, zatřetí třetí důvod a nakonec pátý a šestý důvod.

10

Komise druhým důvodem kasačního opravného prostředku tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl v bodech 109 až 118 napadeného rozsudku za to, že příjemce podpory se může účinně dovolávat kritéria soukromého věřitele.

11

Podle názoru Komise se toto kritérium týká subjektivního hlediska veřejnoprávního orgánu při přijímání rozhodnutí o přijetí dotčeného opatření. To, zda dotčený členský stát odhalí či neodhalí, jaké byly jeho úmysly v tomto okamžiku, je volbou, která představuje jeho subjektivní právo, a tudíž se tohoto práva nemohou dovolávat třetí strany. Dále pouze tento členský stát má k dispozici všechny relevantní informace, na základě nichž dospěl ke svému názoru v momentě, kdy učinil rozhodnutí přijmout dotčené opatření. Přísluší tudíž tomuto členskému státu, aby se dovolával kritéria soukromého věřitele a poskytl požadované důkazy.

12

Jak vyplývá z bodů 128 až 132 odůvodnění sporného rozhodnutí, Komise však měla v projednávané věci k dispozici důkazy prokazující, že stanovisko Slovenské republiky bylo jasné a soudržné, a to jak v odpovědi na stížnost, tak i v samotném okamžiku schválení vyrovnání, když tento členský stát vždy uváděl, že podle jeho názoru jde o státní podporu.

13

Komise dodává, že pokud by bylo správné vycházet z předpokladu, že příjemce podpory se může dovolávat kritéria soukromého věřitele, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když od společnosti Frucona Košice, stejně jako od členského státu, nepožaduje, aby jednoznačně a na základě objektivních a ověřitelných faktorů prokázala, že opatření bylo poskytnuto uvedeným členským státem v postavení soukromého věřitele.

14

Čtvrtým důvodem kasačního opravného prostředku Komise tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 247 napadeného rozsudku rozhodl, že Komise v souvislosti s použitelností kritéria soukromého věřitele nemůže činit rozdíl na základě různých alternativ sporného opatření.

15

Vzhledem k tomu, že kritérium soukromého věřitele lze použít na základě skutečností prokazujících jeho použitelnost, pochybení Tribunálu spočívá v jeho rozhodnutí, podle něhož je použití tohoto kritéria abstraktním cvičením, jehož cílem je rekonstruovat automaticky jednání hypotetického ideálního, racionálního a v plném rozsahu informovaného soukromého věřitele.

16

Pokud je tudíž jednoznačné, že veřejnoprávnímu věřiteli nebyla poskytnuta žádná informace týkající se konkrétního postupu, je jakékoli srovnávání jednání této entity s jednáním soukromého věřitele v podobné situaci bezpředmětné. Toto kritérium tedy podle jejího názoru nelze v projednávané věci použít.

17

Komise uvádí, že v projednávané věci je nesporné, že z titulu kritéria soukromého věřitele nebylo tehdy provedeno žádné srovnání mezi navrhovaným vyrovnáním a daňovým exekučním řízením. Tribunál měl tudíž rozhodnout o otázce, zda bod 120 odůvodnění sporného rozhodnutí ve skutečnosti neobsahoval implicitní závěr, že kritérium soukromého věřitele nebylo možno použít.

18

Frucona Košice zpochybňuje opodstatněnost argumentů Komise.

19

Podle ustálené judikatury Soudního dvora vyžaduje označení za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, aby byly splněny všechny podmínky, které jsou uvedeny v tomto ustanovení. Zaprvé se musí jednat o státní zásah nebo zásah ze státních prostředků. Zadruhé musí být toto opatření způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy. Zatřetí musí toto opatření poskytnout svému příjemci selektivní výhodu. Začtvrté musí narušovat hospodářskou soutěž či přinášet riziko jejího narušení (rozsudky ze dne 21. prosince 2016, Komise v. Hansestadt Lübeck, C‑524/14 P, EU:C:2016:971, bod 40, jakož i ze dne 21. prosince 2016, Komise v. World Duty Free Group SA a další, C‑20/15 P a C‑21/15 P, EU:C:2016:981, bod 53).

20

Pojem „podpora“ zahrnuje nejen pozitivní plnění, jako jsou dotace, ale také zásahy různými způsoby snižující náklady, které obvykle zatěžují rozpočet podniku, a mají tudíž tutéž povahu a tytéž účinky jako dotace, aniž jimi v přesném slova smyslu jsou (rozsudek ze dne 21. března 2013, Komise v. Buczek Automotive, C‑405/11 P, dosud nezveřejněný, EU:C:2013:186, bod30).

21

Podmínky, které musí opatření splňovat, aby se na něj vztahoval pojem „podpora“ ve smyslu článku 107 SFEU, však nejsou naplněny v případě, kdy by přijímající podnik mohl za obvyklých tržních podmínek získat tutéž výhodu, jakou získal ze státních prostředků (rozsudek ze dne 24. ledna 2013, Frucona Košice v. Komise, C‑73/11 P, EU:C:2013:32, bod 70 a citovaná judikatura).

22

Toto posouzení je, pokud veřejnoprávní věřitel poskytne úlevy při splácení dluhu, který mu dluží podnik, v zásadě prováděno na základě použití kritéria soukromého věřitele (rozsudek ze dne 21. března 2013, Komise v. Buczek Automotive, C‑405/11 P, dosud nezveřejněný, EU:C:2013:186, bod 32).

23

Kritérium soukromého věřitele tudíž nepředstavuje výjimku, která se uplatní pouze na žádost členského státu, jsou-li naplněny znaky pojmu státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem, uvedené v čl. 107 odst. 1 SFEU. Je-li totiž toto kritérium použitelné, patří mezi skutečnosti, které je Komise povinna zohlednit při prokazování existence takové podpory (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 5. června 2012, Komise v. EDF, C‑124/10 P, EU:C:2012:318, bod 103, jakož i ze dne 21. března 2013, Komise v. Buczek Automotive, C‑405/11 P, dosud nezveřejněný, EU:C:2013:186, bod 32).

24

Ukáže-li se tedy, že kritérium soukromého věřitele může být použitelné, je povinností Komise, aby dotyčný členský stát požádala o všechny relevantní informace, které jí umožní ověřit, zda jsou podmínky použití tohoto kritéria naplněny (rozsudek ze dne 21. března 2013, Komise v. Buczek Automotive, C‑405/11 P, dosud nezveřejněný, EU:C:2013:186, bod 33).

25

Zaprvé z této judikatury Soudního dvora vyplývá, že Komisi, jeví-li se, že kritérium soukromého věřitele by mohlo být použitelné, přísluší přezkoumat tuto možnost nezávisle na jakýchkoli návrzích v tomto ohledu.

26

Jak zdůraznil generální advokát v bodech 72 a 76 svého stanoviska, nic tedy nebrání tomu, aby se příjemce podpory dovolával toho, že toto kritérium má být použito, a dále v případě, že toto kritérium uplatní, Komisi přísluší přezkoumat jeho použitelnost a případně jeho použití

27

Zadruhé, co se týče relevantnosti subjektivního hlediska členského státu, je třeba zdůraznit, že stejně jako uvedl generální advokát v bodě 74 svého stanoviska, východiskem pro určení, zda je třeba použít kritérium soukromého hospodářského subjektu, musí být hospodářská povaha jednání členského státu, nikoli to, jak daný stát podle svého vlastního subjektivního názoru hodlal postupovat, nebo které alternativní postupy zvažoval před přijetím dotčeného opatření.

28

V každém případě, s pomocí kritéria soukromého věřitele má být přezkoumáno, zda by podnik, který je příjemcem podpory, zjevně nezískal srovnatelné úlevy od soukromého věřitele nacházejícího se v situaci, která se co možná nejvíce podobá situaci veřejnoprávního věřitele usilujícího o to, aby mu byly zaplaceny částky, které mu dluží dlužník ve finančních obtížích (rozsudek ze dne 24. ledna 2013, Frucona Košice v. Komise, C‑73/11 P, EU:C:2013:32, bod 72), a tudíž zda by tento podnik mohl za obvyklých podmínek na trhu získat tutéž výhodu, jakou získal ze státních prostředků (rozsudek ze dne 24. ledna 2013, Frucona Košice v. Komise, C‑73/11 P, EU:C:2013:32, bod 70).

29

Z toho vyplývá, že přezkum, jehož provedení případně přísluší Komisi, nelze omezit jen na možnosti, ke kterým účinně přihlížel příslušný veřejnoprávní orgán, ale musí nutně zahrnovat všechny možnosti, o nichž by v takové situaci rozumně uvažoval soukromý věřitel.

30

Pokud jde o argumentaci Komise uvedenou v rámci čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku, postačí konstatovat, že se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 247 napadeného rozsudku uvedl, že vzhledem k tomu, že kritérium soukromého věřitele bylo jako takové použitelné, Komise nemůže v souvislosti s jeho použitelností činit rozdíl na základě různých alternativ sporného opatření.

31

Druhý a čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněné.

32

V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku Komise tvrdí, že Tribunál provedl nesprávný výklad sporného rozhodnutí, když v bodech 101 až 104 napadeného rozsudku rozhodl, že tento orgán považoval v uvedeném rozhodnutí kritérium soukromého věřitele za použitelné na skutkové okolnosti daného případu.

33

Tribunál tedy nesprávně rozhodl, že z poslední věty bodu 80 odůvodnění téhož rozhodnutí je třeba vyvodit, že kritérium soukromého věřitele bylo použitelné v projednávaném případě. Tento chybný výklad se projevil ve výkladu následujících bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí. Bod 81 odůvodnění totiž konkrétně nepojednává o podmínkách použití tohoto kritéria, bod 82 odůvodnění konkrétně upřesňuje situaci, pokud jde o použitelnost uvedeného kritéria, a bod 83 odůvodnění, stejně jako body 128 až 132 odůvodnění se týkají otázky, zda je toto kritérium použitelné.

34

Společnost Frucona Košice zpochybňuje opodstatněnost argumentů Komise.

35

Nejprve je třeba konstatovat, že sporné rozhodnutí výslovně neuvádí, že by kritérium soukromého věřitele nebylo v projednávaném případě použitelné. Naopak uplatňuje toto kritérium, o které se výslovně opírá závěr uvedený v bodech 139 a 140 jeho odůvodnění, podle něhož sporné opatření představuje státní podporu.

36

Dále, pokud by měla Komise pochybnosti o použitelnosti tohoto kritéria, je třeba připomenout, jak vyplývá z bodu 24 tohoto rozsudku, že měla požádat Slovenský stát o informace relevantní v tomto ohledu a provést globální posouzení těchto skutečností (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 5. června 2012, Komise v. EDF, C‑124/10 P, EU:C:2012:318, bod 86). Ve sporném rozhodnutí však není obsažená žádná zmínka ani o takové žádosti ani o takovém posouzení.

37

Konečně je třeba uvést, že Komise použila kritérium soukromého věřitele poté, co v bodech 84 a 86 sporného rozhodnutí uvedla, že příjemce tvrdil, že přijetí návrhu vyrovnání nepředstavovalo státní podporu proto, že konkursní řízení by bylo pro Slovenský stát méně výhodné.

38

Za těchto podmínek musí být první důvod kasačního opravného prostředku zamítnut jako neopodstatněný.

39

Komise tvrdí, že Tribunál porušil zásady překážky věci rozsouzené a ne eat iudex ultra petita partium, když v bodech 123 až 126 napadeného rozsudku rozhodl, že Soudní dvůr měl v rozsudku ze dne 24. ledna 2013, Frucona Košice v. Komise (C‑73/11 P, EU:C:2013:32) implicitně, ale nezbytně za to, že kritérium soukromého věřitele bylo použitelné na skutkové okolnosti projednávaného případu, a že přijetí výkladu sporného rozhodnutí, který navrhovala Komise, by znamenalo porušení zásady překážky věci rozsouzené.

40

Společnost Frucona Košice zpochybňuje argumentaci Komise.

41

Vzhledem k tomu, že třetí důvod kasačního opravného prostředku týkající se úvah uvedených pro úplnost na podporu rozhodnutí Tribunálu, podle něhož bylo kritérium soukromého věřitele použitelné na skutkové okolnosti projednávaného případu, a první, druhý a čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku, které kritizují totéž rozhodnutí Tribunálu, byly zamítnuty jako neopodstatněné, třetí důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut jako irelevantní.

42

V rámci pátého důvodu kasačního opravného prostředku Komise zaprvé tvrdí, že kritérium soukromého věřitele implikuje, že musí určit subjektivní hledisko veřejnoprávního orgánu a porovnat je s hlediskem, které by měl soukromý věřitel za týchž okolností. V tomto ohledu z judikatury Soudního dvora vyplývá, že relevantními jsou pouze skutečnosti, které byly dostupné v době přijetí rozhodnutí tímto veřejnoprávním orgánem, a vývoj, který bylo k tomuto okamžiku možné očekávat.

43

Komise z toho vyvozuje, že dotčenému členskému státu přísluší, aby prokázal, že v rámci přijetí svého rozhodnutí skutečně zohlednil takové skutečnosti a vývoj, které musí být srovnatelné se skutečnostmi a vývojem, které by nutně chtěl znát soukromý hospodářský subjekt ještě před přijetím téhož rozhodnutí.

44

Podle Komise z judikatury Soudního dvora vyplývá, že použití kritéria soukromého věřitele vylučuje, že by tento věřitel mohl jednat nahodile, nýbrž výhradně na základě úplné znalosti skutkových okolností, neboť podle této judikatury nestačí hospodářská hodnocení, která byla vypracována poté, co byla dotčená výhoda poskytnuta, ani zpětné stanovení skutečné rentability kapitálových investic realizovaných dotčeným členským státem, ani pozdější odůvodnění skutečně zvoleného postupu.

45

To však neznamená, že by dotčené strany nemohly poskytnout informace nebo důkazy, které jsou užitečné pro objasnění otázek Komisi týkajících se například povahy a předmětu dotčeného opatření, jeho kontextu nebo účelu, který je jím sledován. Těmto dotčeným stranám ovšem nepřísluší, aby nahradily posouzení skutečně provedené dotčeným členským státem v okamžiku, kdy přijal své rozhodnutí, svým posouzením, stejně jako Komisi nepřísluší, aby automaticky rekonstruovala jednání hypotetického ideálního, racionálního a v plném rozsahu informovaného soukromého věřitele.

46

Informace poskytnuté Komisi nad rámec informací uvedených dotčeným členským státem by mohly vést k prokázání toho, že soukromý věřitel by na základě informací, které tento členský stát skutečně bral v potaz, jednal či nejednal stejným způsobem. Tyto informace by však nemohly vést k odůvodnění rozhodnutí přijatého s odkazem na informace či důkazy, které dotčený členský stát skutečně nevzal v potaz.

47

Zadruhé Komise uvádí, že když Tribunál v bodě 137 napadeného rozsudku formuloval kritérium přezkumu, neomezil ověřovací povinnost tohoto orgánu na relevantní informace, které měl k dispozici. Podle názoru Komise tento nedostatek omezení rozsahu dané povinnosti vedl k tomu, že Tribunál měl v bodě 201 napadeného rozsudku za to, že Komise měla usilovat o získání dodatečných informací za účelem ověření a podepření svých závěrů učiněných na základě odvození ze skutečností uvedených ve spisu správního řízení.

48

V uvedeném bodě 201 Tribunál vytvořil nový požadavek, podle něhož měla Komise rekonstruovat jednání hypotetického ideálního, racionálního a v plném rozsahu informovaného soukromého věřitele tak, že by vyhledala všechny „myslitelné“ důkazy a informace, což je požadavek, který je v rozporu se samotnou filozofií zakládající se na kritériu soukromého věřitele, tedy posouzením veřejnoprávního orgánu z jeho subjektivního hlediska v okamžiku přijetí jeho rozhodnutí.

49

Podle Komise se tedy body 137 a 180 až 213 napadeného rozsudku opírají o nesprávnou úvahu, podle níž z judikatury Soudního dvora Komisi vyplývala povinnost provést spíše objektivní a úplné posouzení výhod a nevýhod konkursního řízení než posouzení na základě subjektivní situace veřejnoprávního orgánu, a dále o nesprávný výklad sporného rozhodnutí v tom smyslu, že z něj vyplývá, že tento orgán takové posouzení provedl.

50

Zatřetí Komise uvádí, že sporné rozhodnutí se zakládá na situaci aktiv společnosti Frucona Košice ke dni 17. června 2004 a že podle názoru Tribunálu právem nepřijala metodologii zprávy E týkající se určení koeficientů zpeněžení těchto aktiv. Avšak vzhledem k tomu, že tyto hospodářské informace byly jedinými informacemi, které měl místní daňový orgán k dispozici v okamžiku, kdy učinil rozhodnutí přijmout návrh na vyrovnání, logickým důsledkem těchto skutkových konstatování je, že soukromý věřitel, který má k dispozici pouze tyto informace, by s vyrovnáním nesouhlasil. Pokud by si totiž soukromý věřitel vyžádal dodatečné informace, nepřijal by návrh vyrovnání.

51

Komise se domnívá, že vzhledem k tomu, že jí příslušelo provést pouze ověření informací a důkazů, které měl veřejnoprávní věřitel skutečně k dispozici, nebo které byly obecně známé, spis správního řízení v každém případě řádně podpíral její závěr, podle něhož by soukromý věřitel nesouhlasil s vyrovnáním. Tribunál neuvedl žádné další skutečnosti, které byly relevantní v době přijetí rozhodnutí a Komise je nevzala v potaz.

52

Tribunál se tudíž podle jejího názoru dopustil nesprávného právního posouzení tím, že v bodech 186 a 235 napadeného rozsudku rozhodl, že skutečnosti vyplývající ze spisu nemohly právně dostačujícím způsobem a jednoznačně podpořit závěry vyvozené Komisí za účelem odhadu výnosu z prodeje aktiv v konkursním řízení ve výši 435 milionů SKK (přibližně 14,5 milionu eur). Komise dodává, že Tribunál neuvádí, v jakém rozsahu měla Komise poskytnout důkazy, ani zda má za to, že tento standard zavazoval Komisi k tomu, aby jednoznačně stanovila, co by bylo výsledkem prodeje.

53

Začtvrté Komise tvrdí, že nesprávnými právními posouzeními, na která upozorňuje, bylo stiženo rovněž posouzení Tribunálu týkající se délky konkursního řízení, jakož i délky daňového exekučního řízení. Tato posouzení byla totiž založena na témže nesprávném kritériu a na zamítnutí odhadu Komise, který se týkal výsledku zpeněžení aktiv společnosti Frucona Košice.

54

V rámci šestého důvodu kasačního opravného prostředku Komise uvádí, že body 191 až 195 napadeného rozsudku lze vykládat tak, že je v nich Komisi vytýkáno porušení povinnosti provést řádné a nestranné šetření. Pokud by byl tento výklad správný, Komise tvrdí, že Tribunál přiřkl této povinnosti nesprávný rozsah a uložil jí nadměrné břemeno.

55

V tomto ohledu Komise uvádí, že Tribunál v bodech 187 a 191 napadeného rozsudku konstatoval, že Komise správně odmítla důkazní hodnotu zprávy E, a dospěla tedy k závěrům vyplývajícím ze skutečností uvedených společností Frucona Košice, nebo ze skutečností, které tato společnost nezpochybnila. Následně se podle Komise rozhodl odsoudit ji za to, že si nevyžádala dodatečné informace za účelem ověření a podepření závěrů, které dovodila z těchto skutečností, aniž objasnil, jaký typ dodatečných informací si mohl tento orgán eventuálně vyžádat.

56

Komise své posouzení opírala o informace, které měla skutečně k dispozici v daném okamžiku a zastávala názor, že se mohla opírat o částku stanovenou příjemcem, která byla schválena daňovým orgánem a zakládala se na nezávislých posudcích, aniž by bylo vyžadováno vyhotovení dalších posudků. Veřejnoprávní věřitel by v každém případě od svého dlužníka nepřijal nedostatečně podložený odhad hodnoty aktiv, který posledně uvedený navrhl jako záruku za účelem získání odkladu splácení svého daňového dluhu. V projednávané věci měl místní daňový orgán k dispozici vlastní závěry týkající se hodnoty těchto aktiv, jak vyplývalo z rozhodnutí o odkladu splácení dluhu.

57

Společnost Frucona Košice zpochybňuje argumentaci Komise.

58

Je třeba předeslat, že pátý a šestý důvod kasačního opravného prostředku se v podstatě týkají rozsahu vyšetřovací povinnosti Komise při provádění posouzení, která se týkají kritéria soukromého věřitele, z něhož vycházel Tribunál při přezkumu těch částí sporného rozhodnutí, které se týkají jak konkursního řízení, tak daňového exekučního řízení.

59

Podle ustálené judikatury Soudního dvora musí Komise při použití kritéria soukromého věřitele provést globální posouzení s přihlédnutím ke všem skutečnostem rozhodným v projednávané věci, které jí umožňují určit, zda by podnik, který je příjemcem údajné podpory, zjevně nezískal srovnatelné úlevy od soukromého věřitele (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 24. ledna 2013, Frucona Košice v. Komise, C‑73/11 P, EU:C:2013:32, bod 73, a ze dne 21. března 2013, Komise v. Buczek Automotive, C‑405/11 P, dosud nezveřejněný, EU:C:2013:186, bod 47).

60

V tomto ohledu je třeba pokládat za relevantní všechny informace, které by mohly nezanedbatelným způsobem ovlivnit rozhodovací proces běžně opatrného a pečlivého soukromého věřitele, jenž se nachází v situaci, jež se co možná nejvíce podobá situaci veřejnoprávního věřitele, a hledá způsob, jak by mu mohly být splaceny částky, které mu dluží dlužník ve finančních obtížích (rozsudky ze dne 24. ledna 2013, Frucona Košice v. Komise, C‑73/11 P, EU:C:2013:32, bod 78 a ze dne 21. března 2013, Komise v. Buczek Automotive, C‑405/11 P, EU:C:2013:186, dosud nezveřejněný, bod 54).

61

Pro účely použití kritéria soukromého věřitele jsou dále relevantními pouze skutečnosti, které byly dostupné v době přijetí tohoto rozhodnutí, a vývoj, který bylo k tomuto okamžiku možné očekávat (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 5. června 2012, Komise v. EDF, C‑124/10 P, EU:C:2012:318, bod 105).

62

Takový přezkum Komise týkající se otázky, zda určitá opatření mohou být kvalifikována jako státní podpora z důvodu, že veřejné orgány nejednaly týmž způsobem jako soukromý věřitel, vyžaduje provedení komplexního hospodářského posouzení (rozsudky ze dne 24. ledna 2013, Frucona Košice v. Komise, C‑73/11 P, EU:C:2013:32, bod 74 a ze dne 21. března 2013, Komise v. Buczek Automotive, C‑405/11 P, dosud nezveřejněný, EU:C:2013:186, bod 48).

63

V tomto ohledu je třeba připomenout, že v rámci přezkumu komplexních hospodářských posouzení ze strany Komise v oblasti státních podpor, který provádějí soudy Evropské unie, nepřísluší unijnímu soudu nahradit hospodářské posouzení Komise vlastním posouzením (rozsudky ze dne 24. ledna 2013, Frucona Košice v. Komise, C‑73/11 P, EU:C:2013:32, bod 75, a ze dne 21. března 2013, Komise v. Buczek Automotive, C‑405/11 P, dosud nezveřejněný, EU:C:2013:186, bod 49).

64

Unijní soud však musí zejména ověřit nejen věcnou správnost dovolávaných důkazních materiálů, jejich věrohodnost a jejich soudržnost, ale rovněž přezkoumat, zda tyto důkazy představují všechny relevantní údaje, jež musí být při posuzování komplexní situace vzaty v úvahu, a zda o ně lze opřít závěry, které z nich byly vyvozeny (rozsudky ze dne 24. ledna 2013, Frucona Košice v. Komise, C‑73/11 P, EU:C:2013:32, bod 76 a ze dne 21. března 2013, Komise v. Buczek Automotive, C‑405/11 P, dosud nezveřejněný, EU:C:2013:186, bod 50).

65

V projednávané věci je nejprve třeba přezkoumat argumentaci uvedenou Komisí v rámci pátého a šestého důvodu kasačního opravného prostředku, které zpochybňují část napadeného rozsudku, která se týká konkursního řízení.

66

V tomto ohledu je zaprvé třeba zamítnout argumenty uvedené Komisí, vycházející z tvrzení, že v prvé řadě bylo třeba určit subjektivní hledisko příslušného veřejnoprávního orgánu a v druhé řadě porovnat postoj tohoto orgánu s postojem hypotetického soukromého věřitele, jelikož relevantnost takových úvah již byla odmítnuta v rámci přezkumu druhého a čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku, neboť tyto úvahy vycházejí z nesprávného významu kritéria soukromého věřitele.

67

Zadruhé v rozsahu, v němž Komise Tribunálu vytýká, že zejména tím, že neomezil ověřovací povinnost tohoto orgánu na informace, které měl k dispozici, vytvořil nový požadavek, kterým mu uložil nadměrné břemeno spočívající v povinnosti vyhledávat všechny „myslitelné“ důkazy a informace, je třeba konstatovat, že tato argumentace Komise se zakládá na nesprávném výkladu napadeného rozsudku.

68

V tomto ohledu je nejprve třeba poukázat na to, že Tribunál zejména v bodech 134 až 137 napadeného rozsudku uvedl, že posouzení kritéria soukromého věřitele musí být provedeno ve vztahu k situaci, která se co možná nejvíce podobá situaci dotčeného veřejnoprávního orgánu.

69

Tribunál dále v bodech 138 až 143 napadeného rozsudku uvedl zásady, jimiž se podle jeho názoru řídí důkazní břemeno Komise, a poukázal v této souvislosti na důkazy, které si tento orgán musí případně opatřit a zohlednit je v rámci přezkumu, jakož i obecné meze jejích vyšetřovacích povinností, které vyplývají z judikatury unijních soudů.

70

V tomto ohledu je třeba připomenout také to, že legalita rozhodnutí v oblasti státních podpor musí být posuzována unijním soudem v závislosti na informacích, které mohla mít Komise k dispozici v okamžiku, kdy jej přijala (rozsudek ze dne 2. září 2010, Komise v. Scott, C‑290/07 P, EU:C:2010:480, bod 91 a citovaná judikatura).

71

Informace, které Komise „mohla mít k dispozici“, přitom zahrnují informace, které se zdály být relevantní pro posouzení, jež je třeba provést v souladu s judikaturou připomenutou v bodech 59 až 61 tohoto rozsudku, a které mohla na svou žádost získat v průběhu správního řízení.

72

Konečně, Tribunál v bodech 171 až 178 napadeného rozsudku připomněl, že podle jeho judikatury Komise v žádném případě nepodléhá obecné povinnosti pověřit externí znalce, a na základě toho zamítl požadavky společnosti Frucona Košice, podle nichž si měl tento orgán opatřit nové externí posudky.

73

Body 180 až 213 a 235 napadeného rozsudku, proti nimž směřuje kritika Komise uvedená v bodě 64 tohoto rozsudku, nicméně nepředstavují, jsou-li vykládány ve světle tohoto právního kontextu připomenutého Tribunálem, nové požadavky neslučitelné s judikaturou Soudního dvora.

74

Skutkové zjištění uvedené v bodě 185 napadeného rozsudku, podle něhož Komise určila koeficienty zpeněžení odvozením ze skutečností uvedených ve spisu správního řízení, neprovedla žádnou metodickou nebo hospodářskou analýzu a nevyžadovala dodatečné informace k ověření nebo podpoření závěrů, ke kterým dospěla na základě těchto skutečností, nelze vykládat tak, že zahrnuje požadavek, který jde nad rámec toho, co je požadováno v souladu se zásadami připomenutými Tribunálem v bodech 138 až 143 napadeného rozsudku, nebo je neslučitelný se zásadami uvedenými v bodech 59 a 60 tohoto rozsudku.

75

Pokud jde o skutková posouzení Tribunálu obsažená v bodech 186, 196, 200 a 201 napadeného rozsudku, podle nichž skutečnosti vyplývající ze spisu správního řízení nemohly právně dostačujícím způsobem podpořit odhady Komise týkající se koeficientů zpeněžení, a tudíž měla usilovat o získání dodatečných informací za účelem podepření svých závěrů, tato posouzení v žádném směru nejdou nad rámec soudní kontroly zjevně nesprávného posouzení, která musí být provedena Tribunálem, v souladu s judikaturou uvedenou v bodě 64 tohoto rozsudku, a nelze je pokládat ani za posouzení zahrnující požadavek neslučitelný se zásadami uvedenými v bodech 59 a 60 tohoto rozsudku.

76

V rozsahu, v jakém Tribunál v bodě 186 napadeného rozsudku rozhodl, že skutečnosti vyplývající ze spisu správního řízení musí podporovat závěry vyvozené Komisí nejen právně dostačujícím způsobem, ale také jednoznačně, postačí uvést, že z bodů 187 až 201 napadeného rozsudku vyplývá, že Tribunál v každém případě neprovedl posouzení s přihlédnutím k takovému požadavku ani se o tom nezmínil v rámci úvah uvedených v bodech 196, 200, 201 a 235 napadeného rozsudku.

77

Jak uvedl generální advokát v bodech 125 a 131 svého stanoviska, Tribunál v bodech 191 až 195, 198 a 199 napadeného rozsudku pouze poukázal na vnitřní rozpory v rámci sporného rozhodnutí a učinil skutková zjištění, podle nichž žádná informace obsažená ve správním spise nemůže poskytnout odůvodnění týkající se koeficientu zpeněžení zvoleného Komisí.

78

Na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, Tribunál tudíž nepoužil nesprávné právní kritérium. Tvrzení Komise tedy musí být zamítnuta zčásti jako irelevantní a zčásti jako neopodstatněná.

79

Zadruhé v rozsahu, v němž Komise tvrdí, že nesprávnými právními posouzeními, která odhalila, bylo stiženo rovněž posouzení Tribunálu týkající se délky konkursního řízení, obsažené v bodech 223 až 235 napadeného rozsudku, jakož i délky daňového exekučního řízení, obsažené v bodech 277 až 284 tohoto rozsudku, postačí uvést, že vzhledem k tomu, že přezkum tvrzení Komise nevedl k žádnému konstatování nesprávného právního posouzení, tato argumentace je zcela neopodstatněná.

80

Tribunál kromě toho v bodech 279, 282 a 283 napadeného rozsudku konstatoval, že Komise se zaprvé neinformovala o očekávané délce daňového exekučního řízení, zadruhé nevzala v úvahu, že toto řízení mohlo být přerušeno v důsledku zahájení konkursního řízení, a konečně se neinformovala o nákladech, které mohou vzniknout v souvislosti s tímto řízením.

81

Takové úvahy přitom mohou v rozsahu, v němž se týkají informací, které by běžně opatrný soukromý věřitel postupující s náležitou péčí, jenž se nachází v situaci, jež je srovnatelná se situací místního daňového orgánu, nemohl a priori ignorovat, samy o sobě odůvodnit rozhodnutí Tribunálu, podle něhož Komise nevzala v potaz všechny relevantní skutečnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. ledna 2013, Frucona Košice v. Komise, C‑73/11 P, EU:C:2013:32, body 77, 78 a 81).

82

Z bodů 69 až 84 tohoto rozsudku dále vyplývá, že na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, z napadeného rozsudku vyplývá, že Tribunál upřesnil právně dostačujícím způsobem rozsah vyšetřovací povinnosti příslušející tomu orgánu, jakož i typ dodatečných informací, které si uvedený orgán mohl vyžádat.

83

Pátý a šestý důvod kasačního opravného prostředku tudíž musí být zamítnuty jako neopodstatněné.

84

Vzhledem k tomu, že všechny důvody kasačního opravného prostředku vznesené Komisí na podporu tohoto kasačního opravného prostředku je třeba zamítnout, je namístě zamítnout kasační opravný prostředek v plném rozsahu.

85

Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení, není-li kasační opravný prostředek opodstatněný.

86

Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě jeho čl. 184 odst. 1, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.

87

Vzhledem k tomu, že společnost Frucona Košice požadovala náhradu nákladů řízení a Komise neměla ve věci úspěch, je důvodné uložit posledně uvedené náhradu nákladů tohoto řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto: