—

za Sprengen/Pakweg Douane BV H. de Biem, S. S. Mulder a N. van den Broekem, advocaten,

—

za nizozemskou vládu M. Noort, M. Bulterman a M. Gijzen, jako zmocněnkyněmi,

—

za Evropskou komisi A. Caeirosem, F. Wilmanem a W. Roelsem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382) ve znění nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 ze dne 17. října 2006 (Úř. věst. 2006, L 301, s. 1) a nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007 (Úř. věst. 2007, L 286, s. 1), a konkrétně výkladu čísel 8471 a 8521 KN.

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Sprengen/Pakweg Douane BV (dále jen „Sprengen“) a Staatssecretaris van Financiën (státní tajemník pro finance) týkajícího se zařazení přístrojů nazývaných „screenplays“, obsahujících pevný disk a nabízejících možnost přímé reprodukce nejrůznějších multimediálních souborů přenesených z počítače (fotografií, hudby nebo filmů), v rámci KN.

3

Celní zařazení zboží dovezeného do Evropské unie se řídí KN.

4

KN je založena na harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“), který byl vypracován Radou pro celní spolupráci, nyní Světovou celní organizací (WCO), a zaveden úmluvou uzavřenou v Bruselu dne 15. prosince 1950, na jejímž základě vznikla výše zmíněná Rada. HS vznikl na základě Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „úmluva o HS“), uzavřené v Bruselu dne 14. června 1983 a schválené jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. 1987, L 198, s. 1) společně s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986. KN přejímá čtyřmístná čísla a šestimístné položky HS a pouze sedmá a osmá číslice jsou jejím dalším vlastním tříděním.

5

Podle článku 12 nařízení č. 2658/87 přijme Evropská komise každoročně nařízením úplnou verzi KN, jakož i odpovídající všeobecné a smluvní celní sazby společného celního sazebníku vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Toto nařízení se vyhlásí v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději 31. října a použije se od 1. ledna následujícího roku.

6

Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru plyne, že zněními KN použitelnými na skutkový stav v původním řízení jsou ta z roku 2007 a 2008, založená na nařízeních č. 1549/2006 a 1214/2007. Ve zněních vyplývajících z těchto nařízení jsou všeobecná pravidla, sazební čísla kapitol 84 a 85 KN a poznámky k uvedeným kapitolám, jež jsou relevantní pro předběžné otázky, formulovány totožně.

7

Část druhá KN zahrnuje třídu XVI nadepsanou „Stroje a mechanická zařízení; elektrická zařízení; jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů“.

8

Poznámky 3 a 5 ke třídě XVI KN znějí takto:

[...]

9

Třída XVI KN obsahuje kapitolu 84 nadepsanou „Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti“.

10

Poznámka 5 k této kapitole zní následovně:

„[...]

11

Číslo 8471 KN a její podpoložka 8471 70 50 znějí následovně:

[...]

[...]

[...]“

12

Třída XVI KN rovněž obsahuje kapitolu 85 nadepsanou „Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů“.

13

Číslo 8521 KN a její podpoložka 8521 90 00 znějí následovně:

[...]

14

WCO schvaluje za podmínek stanovených v článku 8 úmluvy o HS vysvětlivky a stanoviska k zařazení přijaté Výborem pro HS, což je orgán, jehož působení se řídí článkem 6 této úmluvy. Podle čl. 7 odst. 1 úmluvy o HS je úkolem tohoto výboru zejména předkládat návrhy na změny této úmluvy a vypracovávat vysvětlivky, stanoviska k zařazení, jakož i další pokyny pro výklad HS.

15

Na základě čl. 3 odst. 1 úmluvy o HS se každá smluvní strana zavazuje, že její celní a statistické nomenklatury budou v souladu s HS, že bude používat bez dodatků a změn všechny položky a podpoložky harmonizovaného systému, jakož i jejich číselné znaky a dodržovat číselné uspořádání harmonizovaného systému. Každá smluvní strana se rovněž zavazuje používat k výkladu HS všeobecná pravidla, jakož i všechny vysvětlivky ke třídám, kapitolám a položkám HS a neměnit rozsah posledně uvedených.

16

Ve znění přijatém v roce 2007 byly vysvětlivky HS k položce 8521 následující:

„A.– PŘÍSTROJE PRO VIDEOFONNÍ ZÁZNAM A KOMBINOVANÉ PŘÍSTROJE PRO VIDEOFONNÍ ZÁZNAM NEBO JEHO REPRODUKCI

Přístroje, které při připojení k televizní kameře nebo k televiznímu přijímači provádějí záznam elektrických impulsů na nosiče (analogové signály) nebo analogových signálů převedených do digitálního kódu (nebo jejich kombinace) odpovídajících obrazu a zvuku zachycených televizní kamerou nebo televizním přijímačem. Obraz i zvuk se obvykle ukládá na témže nosiči. Záznam může být proveden magnetickým nebo optickým způsobem a obecně jsou nosiči záznamu disky nebo pásky.

Do této položky patří také přístroje, které obvykle zaznamenávají digitální kódy odpovídající videosnímkům a zvukům na magnetické disky, přičemž přenášejí digitální kód ze stroje pro automatické zpracování dat (např. digitálního videorekordéru).

Při magnetickém záznamu na pásku jsou obraz a zvuk zaznamenávány na různé stopy pásku, kdežto při magnetickém záznamu na disk jsou obraz a zvuk zaznamenány jako magnetické vzory nebo body ve spirálovitých stopách na povrchu disku.

Při optickém záznamu jsou digitální data představující obraz a zvuk vypálena laserem na disk.

Přístroje pro videozáznam, které přijímají signály z televizního přijímače, obsahují rovněž tuner, který umožňuje výběr požadovaného signálu (nebo kanálu) z frekvenční skupiny signálů vysílaných televizní vysílací stanicí.

Používají-li se tyto přístroje k přehrávání, převádějí zaznamenaná data do podoby videofonních signálů. Tyto signály pak odesílají dále do vysílací stanice nebo do televizního přijímače.

B.- PŘÍSTROJE PRO REPRODUKCI

Tyto přístroje jsou určeny pouze k přímé reprodukci obrazu a zvuku na televizním přijímači. Nosiče používané v těchto přístrojích jsou předtím nahrány pomocí zvláštního nahrávacího zařízení mechanickou, magnetickou nebo optickou metodou záznamu. Jedná se mimo jiné o:

Přístroje pro přehrávání disků, na něž jsou obrazové a zvukové informace zaznamenávány různými metodami a ty jsou následně čteny optickým systémem pomocí laserového paprsku, kapacitního snímače, jehly nebo magnetické snímací hlavy. S výhradou vysvětlivky 3 ke třídě XVI jsou do tohoto čísla zařazovány přístroje schopné reprodukovat obrazové i zvukové záznamy.

Přístroje dekódující informace o obrazu zaznamenaném na fotocitlivé vrstvě (na níž je magneticky zaznamenán i zvuk) a převádějící je na videofonní signál.“

17

Dohoda o obchodu s produkty informačních technologií, kterou tvoří Ministerská deklarace o obchodu s produkty informačních technologií, jež byla přijata dne 13. prosince 1996 na první konferenci Světové obchodní organizace (WTO) v Singapuru, přílohy a dodatky této dohody (dále jen „ITA“), jakož i sdělení o jejím provedení byly schváleny jménem Společenství rozhodnutím Rady 97/359/ES ze dne 24. března 1997 o odstranění cel pro produkty informačních technologií (Úř. věst. 1997, L 155, s. 1; Zvl. vyd. 11/26, s. 3). ITA ve svém odstavci 1 upřesňuje, že obchodní režim každé strany by se měl vyvíjet způsobem, který zlepšuje přístup na trh pro produkty informačních technologií.

18

Nařízení Rady (ES) č. 2559/2000 ze dne 16. listopadu 2000, kterým se mění příloha I nařízení č. 2658/87 (Úř. věst. 2000, L 293, s. 1), bylo přijato pro účely použití ITA, jak vyplývá z bodů 2 a 3 odůvodnění tohoto nařízení.

19

Dodatky A a B přílohy ITA znění následovně:

„Dodatek A třída 1

[...]

[...]

[...]

Dodatek B

Pozitivní seznam zvláštních výrobků, na něž se má tato dohoda vztahovat, bez ohledu na jejich zařazení v rámci HS.

[...]

Paměťové jednotky zvláštního formátu, včetně datových nosičů pro zařízení pro automatizované zpracování dat, s vyměnitelnými i nevyměnitelnými nosiči, s magnetickou, optickou či jinou technologií, včetně jednotek pro Bernoulliho disky, SyQuest disky nebo ZIP disky.

[...]“

20

Společnost Sprengen předložila v letech 2007 a 2008 vlastním jménem a na vlastní účet za objednatelku Iomega International SA celní prohlášení s žádostí o propuštění přístrojů zvaných „screenplays“ do volného oběhu.

21

Z předkládacího rozhodnutí plyne, že screenplays jsou přístroje umožňující ukládat multimediální soubory a přehrávat je v televizním přístroji nebo na videomonitoru.

22

Za tím účelem obsahují screenplays pevný disk, na nějž lze z počítače nahrát videosoubory, hudební soubory nebo fotografie v různých běžných formátech. Propojení s osobním počítačem je zajištěno pomocí rozhraní firewire nebo USB, které je do screenplays zabudováno.

23

Tyto přístroje lze následně od počítače odpojit a pomocí kabelu připojit k televizoru nebo videomonitoru za účelem reprodukce uvedených videosouborů, hudby nebo fotografií. Pomocí zařízení a programového vybavení, jež screenplays obsahují, jsou multimediální (digitální) soubory uložené na jejich pevných discích dekódovány a převedeny na (analogový) signál PAL/NTSC, který je možno zobrazit na takovém televizoru nebo videomonitoru.

24

V návodu k použití, který je dodáván společně se screenplays, je mj. uvedeno:

„Pomocí multimediálního přehrávače Iomega Screenplay můžete na svém televizoru přehrávat veškeré oblíbené multimediální soubory ze svého počítače. Stačí jednoduše pomocí rozhraní USB nebo FireWire zkopírovat filmy, fotky nebo hudbu z počítače do přehrávače Pro. Poté můžete sledovat filmy a prezentace fotografií a poslouchat hudbu na jakémkoliv televizním přístroji.“

25

Screenplays byly společností Sprengen deklarovány v podpoložce 8471 70 50 KN jako „diskové jednotky s pevným diskem (HDD)“, kterým odpovídá clo ve výši 0 %.

26

Nizozemské celní orgány měly na základě šetření za to, že screenplays by měly být zařazeny jako „přístroje pro reprodukci videofonního záznamu“ do podpoložky 8521 90 00 KN, které odpovídá clo ve výši 13,9 %. V souvislosti s tím byly vydány platební výměry, které byly doručeny společnosti Sprengen.

27

Sprengen podala proti těmto platebním výměrům stížnost. Po zamítnutí stížnosti napadla uvedené výměry žalobou podanou k rechtbank Haarlem (soud v Haarlemu, Nizozemsko), která byla zamítnuta dne 22. prosince 2011. Sprengen tedy podala odvolání proti danému rozsudku k Gerechtshof Amsterdam (Odvolací soud v Amsterodamu, Nizozemsko), které bylo dne 24. října 2013 rovněž zamítnuto z důvodu, že screenplays mají být zařazeny do čísla 8521 KN.

28

Sprengen podala proti rozsudku vydanému v odvolacím řízení kasační opravný prostředek k Hoge Raad der Nederlanden (Nejvyšší soud Nizozemska). Před uvedeným soudem Sprengen především tvrdí, že odvolací soud vyložil působnost čísla 8521 KN a zejména pojmu „přístroje pro reprodukci videofonního záznamu“ ve smyslu uvedeného čísla příliš rozšiřujícím způsobem a že tento výklad je v rozporu s HS, jakož i s KN. Dále i v případě, že by screenplays mohly být zařazeny do čísla 8521 KN, má společnost Sprengen za to, že odvolací soud každopádně vyložil chybně poznámku 3 ke třídě XVI KN, podle níž se stroje, které jsou podle své konstrukce určeny ke dvěma nebo více funkcím – ať střídavým, nebo doplňkovým – zařazují podle stroje, který vykonává hlavní funkci charakterizující celek. Nakonec Sprengen tvrdí, že Gerechtshof Amsterdam (Odvolací soud v Amsterodamu) nesprávně rozhodl, že screenplays nespadají do působnosti ITA a že se uvedená společnost nemůže dovolávat této dohody, pokud jde o uplatnění celní sazby.

29

Za těchto podmínek se Hoge Raad der Nederlanden (Nejvyšší soud Nizozemska) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

30

Podstatou otázek předkládajícího soudu, kterými je třeba se zabývat společně, je, zda má být KN vykládána v tom smyslu, že takové přístroje, jako jsou screenplays dotčené v původním řízení, jejichž funkcí je uchovávání multimediálních souborů a jejich reprodukce v televizoru nebo na videomonitoru, patří do podpoložky 8471 70 50 KN, nebo do čísla 8521 uvedené nomenklatury.

31

Aby bylo možné na položené otázky odpovědět, je třeba zdůraznit, že všeobecná pravidla výkladu KN stanoví, že pro zařazení zboží jsou směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a že názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační (viz rozsudky ze dne 12. června 2014, Lukoil Neftohim Burgas,C‑330/13, EU:C:2014:1757, bod 33, a ze dne 11. června 2015, Baby Dan, C‑272/14, EU:C:2015:388, bod 25).

32

Dále z ustálené judikatury vyplývá, že za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol je rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží třeba hledat obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, které jsou definovány zněním čísla KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám (viz zejména rozsudky ze dne 16. února 2006, Proxxon, C‑500/04, EU:C:2006:111, bod 21, jakož i ze dne 5. března 2015, Vario Tek, C‑178/14, EU:C:2015:152, bod 21 a citovaná judikatura).

33

V tomto ohledu vyplývá ze samotného znění čísel 8471, do něhož spadá podpoložka 8471 70 50, a 8521 KN a z příslušných poznámek, že funkce dotčeného zboží je určující pro zařazení tohoto zboží pod jedno z těchto čísel.

34

Uvedená čísla totiž specificky popisují funkci zboží, které zahrnují. Číslo 8471 KN se tak týká zejména „zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky“. Číslo 8521 KN se týká zase „přístrojů pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci, též s vestavěným videotunerem“.

35

Z předkládacího rozhodnutí plyne, že přístroje dotčené v původním řízení jsou nadány funkcemi, které je samy o sobě umožňují zařadit do obou čísel uvedených v bodě 30 tohoto rozsudku. Konkrétně mají tyto přístroje za úkol uchovávat multimediální soubory a dále je reprodukovat v televizním přístroji nebo na videomonitoru.

36

Z uvedeného rozhodnutí rovněž plyne, že hlavní funkcí uvedených přístrojů je videofonní reprodukce.

37

Je přitom třeba zaprvé uvést, že poznámka č. 3 ke třídě XVI KN, obsahující kapitoly 84 a 85, uvádí, že není-li stanoveno jinak, kombinované stroje sestávající ze dvou nebo více strojů sestavených společně do formy celku a jiné stroje konstruované k vykonávání dvou nebo více funkcí, které se navzájem doplňují nebo střídají, se zařazují, jako kdyby sestávaly pouze z té části, která vykonává hlavní funkci charakterizující celek, nebo jako by byly strojem, který vykonává hlavní funkci charakterizující celek.

38

Z toho plyne, že vzhledem k jejich hlavní funkci by měly být přístroje, jakými jsou screenplays, dotčené věci v původním řízení, v zásadě zařízeny do čísla 8521 KN, které se týká specificky přístrojů pro reprodukci videofonního záznamu.

39

Toto konstatování nemůže být zpochybněno argumentem společnosti Sprengen, podle něhož není takové zařazení možné, a to na základě vysvětlivky týkající se čísla 8521 HS. V této souvislosti Sprengen tvrdí, že podle uvedené vysvětlivky do daného čísla spadají jen přístroje, které jsou určeny „pouze“ k přímé reprodukci obrazu a zvuku na televizním přijímači. Podle společnosti Sprengen přitom i za předpokladu, že by screenplays měly takovou reprodukční funkci, by se nejednalo každopádně o jedinou funkci těchto přístrojů.

40

V tomto ohledu vysvětlivky k HS představují podle ustálené judikatury důležitou, i když nikoli právně závaznou pomůcku výkladu jednotlivých sazebních položek. Obsah těchto vysvětlivek musí být tudíž v souladu s ustanoveními KN a nemůže měnit jejich dosah (rozsudek ze dne 26. listopadu 2015, Duval, C‑44/15, EU:C:2015:783, bod 24).

41

Skutečnost, že část B vysvětlivky k číslu 8521 HS uvádí, že přístroje, jichž se týká toto číslo, jsou určeny „pouze“ k přímé reprodukci obrazu a zvuku na televizním přijímači, nebrání konstatování uvedenému v bodě 38 tohoto rozsudku. Použití výrazu „pouze“ totiž nemá vyloučit veškeré přístroje mající i jiné funkce než reprodukci videofonního záznamu, ale je určeno k odlišení těchto přístrojů od těch, které jsou označeny jako „kombinované přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci“, jichž se týká část A této vysvětlivky.

42

Takový výklad je zadruhé potvrzen poznámkou 5 ke kapitole 84 KN, která obsahuje podpoložku 8471 70 50. Poznámka 5 C k této kapitole obsahuje ustanovení, která se uplatní s výhradou ustanovení poznámek 5 D a 5 E téže kapitoly. Poznámka 5 E kapitoly 84 KN stanoví, že „[s]troje obsahující nebo pracující ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat a vykonávající specifickou funkci, jinou než je zpracování dat, se zařazují do čísel odpovídajících jejich specifické funkci nebo v případě, že takové číslo neexistuje, do zbytkových čísel“.

43

Ze znění uvedené poznámky 5 E plyne, že výraz „specifická funkce“, který je v ní použit, označuje funkci „jinou, než je zpracování dat“ (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. prosince 2008, Kip Europe a další, C‑362/07 a C‑363/07, EU:C:2008:710, bod 32).

44

Z obecné systematiky a účelu uvedené poznámky kromě toho plyne, že cílem formulace „zařazují [se] do čísel odpovídajících jejich specifické funkci“, která je v ní uvedena, je zabránit tomu, aby zařízení, jejichž funkce se netýká zpracování dat, byla zařazena do čísla 8471 KN pouze z důvodu, že mají zabudováno zařízení pro automatizované zpracování dat nebo pracující ve spojení s takovým zařízením (rozsudek ze dne 11. prosince 2008, Kip Europe a další, C‑362/07 a C‑363/07, EU:C:2008:710, bod 33).

45

Je třeba konstatovat, jak uvedla nizozemská vláda a Komise před Soudním dvorem, že přístroje dotčené v původním řízení mají specifickou funkci ve smyslu uvedeného ustanovení, která spočívá v reprodukci obrazu a zvuku na televizních obrazovkách. Na tuto funkci totiž nelze nahlížet jako na funkci zpracování dat ve smyslu čísla 8471 KN.

46

Na rozdíl od toho, co uvádí předkládající soud, nemá skutečnost, že přístroj zajišťuje dvě funkce, tak jako je tomu u přístrojů dotčených v původním řízení, žádný dopad na použitelnost poznámky 5 E ke kapitole 84 KN. Uvedená poznámka totiž nezbytně předpokládá, že dotyčný přístroj může plnit několik funkcí.

47

Podle poznámky 5 E ke kapitole 84 KN tudíž přístroje dotčené v původním řízení nespadají pod číslo 8471 KN, a tedy ani pod podpoložku 8471 70 50 uvedené nomenklatury.

48

Zatřetí je třeba zkoumat, zda tento výklad KN není zpochybněn ustanoveními ITA, na něž předkládající soud odkazuje. V tomto ohledu je třeba připomenout, že z ustálené judikatury vyplývá, že i když ustanovení takové dohody, jako je ITA, nemohou zakládat práva jednotlivcům, kterých by se tito mohli dovolávat přímo před soudem na základě unijního práva, platí, že pokud existuje v předmětné oblasti unijní právní úprava, přednost mezinárodních dohod uzavřených Unií před ustanoveními unijního sekundárního práva velí vykládat posledně uvedená ustanovení v co největším možném rozsahu v souladu s těmito dohodami (rozsudky ze dne 22. listopadu 2012, Digitalnet a další, C‑320/11, C‑330/11, C‑382/11 a C‑383/11, EU:C:2012:745, bod 39 a citovaná judikatura).

49

Podle společnosti Sprengen spadají přístroje dotčené v původním řízení do dodatku A přílohy ITA, jakožto „paměťové jednotky“, i do jejího dodatku B, jakožto „paměťové jednotky zvláštního formátu“.

50

Dodatek A obsahuje odkaz na položku 8471 70 HS, která odpovídá položce 8471 70 KN. Jak přitom plyne z bodu 47 tohoto rozsudku, tyto přístroje nemohou být do uvedené položky KN zařazeny. Uvedený dodatek A tudíž není pro věc v původním řízení relevantní.

51

Dodatek B přílohy ITA, který obsahuje seznam zvláštních výrobků, na něž se ITA vztahuje bez ohledu na jejich zařazení v rámci HS, odkazuje na „paměťové jednotky zvláštního formátu“. Jak tvrdila Komise na jednání, pro účely určení, zda přístroje dotčené v původním řízení spadají pod uvedený pojem, je třeba zohlednit jejich hlavní funkci a objektivní vlastnosti. Z předkládacího rozhodnutí přitom plyne, že hlavní funkcí těchto přístrojů je reprodukce videofonního záznamu, a nikoliv uchovávání dat. Uvedené přístroje proto nespadají pod pojem „paměťové jednotky zvláštního formátu“, na něž odkazuje dodatek B.

52

Je tudíž třeba mít za to, že dodatky A a B přílohy ITA nejsou pro věc v původním řízení relevantní.

53

Vzhledem ke všem výše uvedeným úvahám je třeba na položené otázky odpovědět, že KN musí být vykládána v tom smyslu, že takové přístroje, jako jsou screenplays dotčené v původním řízení, jejichž funkcí je uchovávání multimediálních souborů a jejich reprodukce na televizoru nebo na videomonitoru, patří do čísla 8521 uvedené nomenklatury.

54

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění vyplývajícím z nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 ze dne 17. října 2006 a nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007, musí být vykládána v tom smyslu, že takové přístroje, jako jsou screenplays dotčené v původním řízení, jejichž funkcí je uchovávání multimediálních souborů a jejich reprodukce na televizoru nebo na videomonitoru, patří do čísla 8521 uvedené nomenklatury.