—

daňový orgán neidentifikoval z úřední moci osobu povinnou k dani pro účely DPH a neuložil této osobě povinnost zaplatit DPH od okamžiku, kdy podala daňová přiznání, ze kterých vyplývá skutečnost, že překročila prahovou hodnotu pro osvobození od daně, ale učinil tak až později, po změně metodologických pokynů pro použití daňového kodexu nařízením vlády č. 1620/2009 v tom smyslu, že osvobození od daně stanovené v čl. 141 odst. 1 písm. a) daňového kodexu se nevztahuje na služby veterinárního lékařství, jak vyplývá z rozsudku Soudního dvora ze dne 24. května 1988, Komise v. Itálie, věc 122/87, a to za období předcházející této změně metodologických pokynů;

—

daňový orgán se o překročení prahové hodnoty pro osvobození od daně dozvěděl před změnou metodologických pokynů pro použití daňového kodexu nařízením vlády č. 1620/2009 ve výše uvedeném smyslu, a to prostřednictvím daňových přiznání podaných osobou povinnou k dani;

—

před zveřejněním nařízení vlády č. 1620/2009 daňový orgán nevydal v rámci své působnosti – do které spadá i osoba povinná k dani dotčená v původním řízení – rozhodnutí daňové správy, kterými by konstatoval, že osoby povinné k dani jako veterinární ambulance se neidentifikovaly pro účely DPH v důsledku překročení hodnoty pro osvobození od DPH, a sice rozhodnutí, kterými by těmto osobám stanovil povinnost zaplatit daň;

—

v době před přijetím a vstupem nařízení vlády č. 1620/2009 v platnost nebyl rozsudek Soudního dvora ze dne 24. května 1988, Komise v. Itálie, věc 122/87, žádným způsobem zveřejněn ve znění v rumunském jazyce?