This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62014CN0098
Case C-98/14: Request for a preliminary ruling from the Fővárosi Törvényszék (Hungary) lodged on 3 March 2014 — Berlington Hungary Tanácsadó és Szolgáltató Kft. and Others v Magyar Állam
Věc C-98/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 3. března 2014 – Berlington Hungary Tanácsadó és Szolgáltató Kft. a další v. Magyar Állam
Věc C-98/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 3. března 2014 – Berlington Hungary Tanácsadó és Szolgáltató Kft. a další v. Magyar Állam
Úř. věst. C 142, 12.5.2014, p. 24–26
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
12.5.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 142/24 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 3. března 2014 – Berlington Hungary Tanácsadó és Szolgáltató Kft. a další v. Magyar Állam
(Věc C-98/14)
2014/C 142/33
Jednací jazyk: maďarština
Předkládající soud
Fővárosi Törvényszék
Účastníci původního řízení
Žalobci: Berlington Hungary Tanácsadó és Szolgáltató Kft., Lixus Szerencsejáték Szervező Kft., Lixus Projekt Szerencsejáték Szervező Kft., Lixus Invest Szerencsejáték Szervező Kft., Megapolis Terminal Szolgáltató Kft.
Žalovaný: Magyar Állam
Předběžné otázky
Ve vztahu ke změnám szerencsejáték szervezéséről szóló 1991. évi XXXIV. törvény (zákona o hazardních hrách), které byly provedeny v roce 2011 a kterými byla zvýšena daň z her:
1) |
Je s článkem 56 SFEU slučitelná taková nediskriminační právní úprava členského státu, která prostřednictvím jediného aktu a bez přípravného období pětinásobně zvyšuje předchozí přímou daň odváděnou za výherní automaty provozované v hernách, označovanou jako daň z her, a zavádí daň z her s procentní sazbou, což omezuje činnost provozovatelů hazardních her v hernách? |
2) |
Lze článek 34 SFEU vykládat v tom smyslu, že do jeho působnosti spadá taková nediskriminační právní úprava členského státu, která prostřednictvím jediného aktu a bez přípravného období pětinásobně zvyšuje předchozí přímou daň odváděnou za výherní automaty provozované v hernách, označovanou jako daň z her, a zavádí daň z her s procentní sazbou, což omezuje dovoz výherních automatů do Maďarska z území Evropské unie? |
3) |
Může se v případě kladné odpovědi na první anebo druhou otázku členský v [rámci] uplatňování článku 36 SFEU, čl. 52 odst. 1 SFEU a článku 61 SFEU nebo existence naléhavých důvodů dovolávat výhradně stabilizace stavu rozpočtu? |
4) |
Je s ohledem na čl. 6 odst. 3 SEU třeba v případě kladné odpovědi na první anebo druhou otázku zohlednit ve vztahu k omezením zavedeným členským státem a ke stanovení období k přípravě na daňovou úpravu obecné zásady právní? |
5) |
Lze v případě kladné odpovědi na první anebo druhou otázku vykládat rozsudek [ze dne 5. března 1996] ve věci Brasserie du Pêcheur [C 46/93 a C-48/93] tak, že porušení článku 34 SFEU nebo článku 56 SFEU může založit odpovědnost členského státu za škodu z toho důvodu, že citovaná ustanovení – vzhledem ke svému přímému účinku – přiznávají práva jednotlivcům z členských států? |
6) |
Lze směrnici 98/34/ES (1) vykládat v tom smyslu, že daňový předpis členského státu, který jednorázově pětinásobně zvyšuje přímou daň, a sice daň z her odváděnou z výherních automatů provozovaných v hernách, a který kromě toho zavádí daň s procentní sazbou, představuje „technický předpis de facto“? |
7) |
Mohou se v případě kladné odpovědi na šestou otázku jednotlivci z členského státu dovolávat vůči tomuto státu porušení článku 8 odst. 1 nebo článku 9 odst. 1 směrnice 98/34/ES z jeho strany, coby nesplnění povinnosti členského státu, které zakládá odpovědnost za škodu, [jinými slovy,] je cílem této směrnice přiznat práva jednotlivcům? Které aspekty musí vzít v úvahu vnitrostátní soud při rozhodování, zda se žalovaný dopustil dostatečně kvalifikovaného protiprávního jednání, a jaký druh nároku na náhradu škody může takové protiprávní jednání zakládat? |
Ve vztahu ke změně zákona o hazardních hrách provedené v roce 2012, kterou bylo zakázáno provozování výherních automatů v hernách (a povoleno jen v kasinech):
1) |
Je s článkem 56 SFEU slučitelná taková nediskriminační právní úprava členského státu, která s okamžitými účinky zakazuje provozování výherních automatů v hernách, aniž bylo dotčeným provozovatelům hazardních her poskytnuto přechodné nebo přípravné období nebo přiměřená náhrada, čímž zároveň nastoluje monopol kasin na provozování výherních automatů? |
2) |
Lze článek 34 SFEU vykládat v tom smyslu, že je určující a použitelný v případě, že členský stát přijme nediskriminační právní úpravu, která sice přímo nezakazuje dovoz výherních automatů z území Evropské unie, avšak omezuje nebo zakazuje skutečné používání a provozování těchto automatů prostřednictvím pravidel organizace hazardních her, aniž provozovatelům hazardních her, kteří tuto činnost vykonávají, bylo poskytnuto přechodné nebo přípravné období nebo jakákoli náhrada? |
3) |
V případě kladné odpovědi na první anebo druhou otázku, jaká kritéria musí vzít v úvahu vnitrostátní soud při rozhodování, zda omezení bylo v [rámci] uplatňování článku 36 SFEU, čl. 52 odst. 1 SFEU a článku 61 SFEU nebo existence naléhavých důvodů nezbytné, vhodné a přiměřené? |
4) |
Je s ohledem na čl. 6 odst. 3 SEU třeba v případě kladné odpovědi na první anebo druhou otázku zohlednit ve vztahu k zákazům stanoveným členským státem a k poskytnutí přípravného období obecné zásady právní? Je třeba ve vztahu k omezením, která byla provedena v projednávaném případě, zohlednit základní práva, jako je právo na vlastnictví a zákaz zbavení majetku bez náhrady, a, v případě kladné odpovědi, jakým způsobem mají být zohledněna? |
5) |
Lze v případě kladné odpovědi na první anebo druhou otázku vykládat rozsudek [ze dne 5. března 1996] ve věci Brasserie du Pêcheur [C 46/93 a C-48/93] tak, že porušení článku 34 SFEU nebo článku 56 SFEU může založit odpovědnost členského státu za škodu z toho důvodu, že citovaná ustanovení – vzhledem ke svému přímému účinku – přiznávají práva jednotlivcům z členských států? |
6) |
Lze směrnici 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že právní předpis členského státu, který provozování výherních automatů omezuje jen na kasina, čímž zakazuje jejich provozování v hernách, představuje „jiný požadavek“? |
7) |
Mohou se v případě kladné odpovědi na šestou otázku jednotlivci z členského státu dovolávat vůči tomuto státu porušení článku 8 odst. 1 nebo článku 9 odst. 1 směrnice 98/34/ES z jeho strany, coby nesplnění povinnosti členského státu, které zakládá odpovědnost za škodu? Které aspekty musí vzít v úvahu vnitrostátní soud při rozhodování, zda se žalovaný dopustil dostatečně kvalifikovaného protiprávního jednání, a jaký druh nároku na náhradu škody může takové protiprávní jednání zakládat? |
8) |
Je použitelná zásada práva Společenství, podle které jsou členské státy povinny vyplatit jednotlivcům náhradu za škody vzniklé porušením práva Společenství přičitatelným členskému státu i v případě, že členský stát má v oblasti, k níž se přijatý předpis vztahuje, svrchovanost? Jsou vodítkem také základní práva a obecné zásady právní, které vyplývají z ústavních tradic společných členským státům? |
(1) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 204, s. 37; Zvl. vyd. 13/20, s. 337).