1

Evropská komise se svou žalobou domáhá, aby Soudní dvůr určil, že Řecká republika tím, že:

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedených ustanovení směrnice 92/43.

2

Článek 2 směrnice 92/43 stanoví:

„1.   Cílem této směrnice je přispět k zajištění biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na evropském území členských států, na které se vztahuje Smlouva.

2.   Cílem opatření přijímaných na základě této směrnice je zachování nebo obnova příznivého stavu z hlediska ochrany u přírodních stanovišť, druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v zájmu Společenství.

3.   Opatření přijímaná na základě této směrnice musí brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní charakteristiky.“

3

Směrnice 92/43 uvádí ve své příloze I, nadepsané „Typy přírodních stanovišť v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany“, různé typy stanovišť dunové povahy. Konkrétně bod 22 této přílohy, nadepsaný „Mořské duny pobřeží Středozemního moře“, uvádí v bodě 2220 „Duny s porosty Euphorbia terracina“ a v bodě 2250 „* Pobřežní duny s jalovci Juniperus spp“..

4

Podle čl. 4 odst. 2 třetího pododstavce směrnice 92/43 „[s]eznam lokalit vybraných jako lokality významné pro Společenství, na nichž se vyskytuje jeden nebo více typů prioritních přírodních stanovišť nebo prioritních druhů, přijme Komise postupem podle článku 21“. Odstavec 5 tohoto článku stanoví, že jakmile je některá lokalita zařazena do seznamu uvedeného v čl. 4 odst. 2 třetím pododstavci, vztahuje se na ni ustanovení čl. 6 odst. 2 až 4 směrnice 92/43.

5

Rozhodnutí Komise 2006/613/ES ze dne 19. července 2006, kterým se přijímá seznam lokalit významných pro Společenství ve středomořské biogeografické oblasti podle směrnice 92/43 (Úř. věst. 2006, L 259, s. 1), zařadilo duny Kyparisie [Thines Kyparissias (Neochori-Kyparissia)] do seznamu lokalit významných pro Společenství (SCI), který je uveden v příloze 1, pod kódem SCI GR 25 50005, s poznámkou „C“, která v dotčené lokalitě udává výskyt alespoň jednoho prioritního typu přírodních stanovišť nebo prioritního druhu ve smyslu článku 1 směrnice 92/43.

6

Článek 6 směrnice 92/43 stanoví:

„1.   Pro zvláštní oblasti ochrany stanoví členské státy nezbytná ochranná opatření zahrnující v případě potřeby odpovídající plány péče vypracované speciálně pro dané lokality nebo integrované do jiných plánů rozvoje a vhodná opatření právního, správního nebo smluvního charakteru, která odpovídají ekologickým požadavkům typů přírodních stanovišť uvedených v příloze I a druhů uvedených v příloze II, jež se na těchto lokalitách vyskytují.

2.   Členské státy přijmou vhodná opatření, aby v oblastech zvláštní ochrany vyloučily poškozování přírodních stanovišť a stanovišť druhů ani k vyrušování [a vyrušování] druhů, pro něž jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné ve vztahu k cílům této směrnice.

3.   Jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany. S přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení důsledků pro lokalitu a s výhradou odstavce 4 schválí příslušné orgány příslušného státu tento plán nebo projekt teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti.

4.   Pokud navzdory negativnímu výsledku posouzení důsledků pro lokalitu musí být určitý plán nebo projekt z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru, přesto uskutečněn a není-li k dispozici žádné alternativní řešení, zajistí členský stát veškerá kompenzační opatření nezbytná pro zajištění ochrany celkové soudržnosti sítě NATURA 2000. O přijatých kompenzačních opatřeních uvědomí Komisi.

Jestliže se na dotyčné lokalitě vyskytují prioritní typy přírodních stanovišť a/nebo prioritní druhy, pak mohou být uplatněny pouze důvody související s ochranou lidského zdraví a veřejné bezpečnosti s nesporně příznivými důsledky mimořádného významu pro životní prostředí nebo jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu podle stanoviska Komise.“

7

Příloha II směrnice 92/43, nadepsaná „Druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany“, uvádí mezi těmito druhy živočichů mořskou želvu Caretta caretta jako prioritní druh.

8

Článek 12 směrnice 92/43 stanoví:

„1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření pro vytvoření systému přísné ochrany živočišných druhů uvedených v příloze IV a) v jejich přirozeném areálu rozšíření, který zakazuje:

2.   U těchto druhů členské státy zakáží držení a chov, dopravu a prodej nebo výměnu a nabízení za účelem prodeje nebo výměny jedinců odebraných z volné přírody s výjimkou jedinců, kteří byli z přírody legálně odebráni ještě před prováděním této směrnice.

3.   Zákazy uvedené v odst. 1 písm. a) a písm. b) a odstavci 2 platí pro všechna životní stadia živočichů, na něž se vztahuje tento článek.

4.   Členské státy zřídí systém sledování nahodilého odchytu a usmrcování druhů živočichů uvedených v příloze IV a). Na základě shromážděných údajů uskuteční členské státy další výzkum nebo přijmou ochranná opatření, aby zajistily, že nahodilý odchyt a usmrcování nebudou mít na příslušný druh významný negativní dopad.“

9

Příloha IV směrnice 92/43, v níž jsou uvedeny druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, které vyžadují přísnou ochranu, uvádí mezi těmito druhy živočichů mořskou želvu Caretta caretta.

10

Zákonem 3937/2011 prohlásila Řecká republika oblast „Thines Kyparissias“ za „zvláštní oblast ochrany“.

11

Dopisy ze dne 9. srpna a 19. listopadu 2010 Komise požádala Řeckou republiku, aby jí poskytla informace o způsobech provedení ustanovení článků 6 a 12 směrnice 92/43 v dotyčné oblasti Natura 2000, konkrétně v oblasti dun Kyparisie, která je zapsána do seznamu SCI pod číslem kódu GR 25 5005 (dále jen „oblast Kyparisie“).

12

Vzhledem k odpovědím, které dne 29. září 2010 a 26. ledna 2011 poskytla Řecká republika, měla Komise za to, že tento členský stát nesplnil povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 6 odst. 2 a 3 a z čl. 12 odst. 1 písm. b) a d) směrnice 92/43.

13

Dne 28. října 2011 tento orgán proto vyzval Řeckou republiku, aby se ve lhůtě dvou měsíců k těmto výhradám vyjádřila.

14

Řecká republika na tuto výzvu odpověděla dopisy ze dne 27. prosince 2011 a 17. dubna 2012.

15

Po provedení analýzy odpovědi uvedené v těchto dopisech a vzhledem k výsledkům návštěvy, kterou její pracovníci uskutečnili dne 17. července 2012 v oblasti Kyparisie, vydala Komise dne 1. října 2012 odůvodněné stanovisko, kterým tento členský stát vyzvala, aby mu vyhověl do 1. prosince 2012.

16

Řecká republika na toto odůvodněné stanovisko odpověděla dopisem ze dne 27. listopadu 2012, který v návaznosti na dopis Komise ze dne 14. května 2013 doplnila dopisy ze dne 13. června a 26. listopadu 2013, jakož i dopisy ze dne 28. března, 23. června a 17. září 2014.

17

Vzhledem k tomu, že Komise nebyla s odpovědí poskytnutou Řeckou republikou spokojena, podala dne 11. listopadu 2014 projednávanou žalobu.

18

Po ukončení písemné části řízení dne 29. dubna 2015 Komise dne 16. června 2015, s odvoláním na čl. 128 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora, požádala, aby bylo povoleno předložit nový důkazní prostředek, a to stanovisko 32/2015 Symvoulio tis Epikrateias (Státní rada, Řecko) k návrhu prezidentského dekretu o zřízení regionálního parku v zálivu Kyparissia (dále jen „prezidentský dekret“).

19

Řecká republika navrhuje, aby Soudní dvůr návrh Komise zamítl.

20

Článek 128 odst. 2 první a druhá věta jednacího řádu stanoví, že účastníci řízení mohou výjimečně předložit nebo navrhnout další důkazy i po ukončení písemné části řízení, a že toto prodlení musí odůvodnit.

21

Mezi účastníky řízení je nesporné, že dotčené stanovisko bylo vydáno dne 8. dubna 2015 a že Řecká republika zmínila toto stanovisko v duplice, jejíž předložení Soudnímu dvoru dne 29. dubna 2015 ukončilo písemnou část řízení.

22

Komise za účelem odůvodnění prodlení s předložením uvedeného stanoviska tvrdí, že se o jeho existenci dozvěděla až po ukončení písemné části řízení.

23

Řecká republika, která toto tvrzení Komise nepopírá, navrhuje, aby Soudní dvůr důkaz navržený Komisí odmítl z důvodu, že stanovisko 32/2015 Symvoulio tis Epikrateias (Státní rada) je součástí postupu přijímání prezidentského dekretu, který ještě není ukončen, a že toto stanovisko neobsahuje žádné nové skutečnosti.

24

Pokud jde o námitky vznesené Řeckou republikou, je třeba jednak konstatovat, že dotčené stanovisko je konečné a že toto stanovisko nezávisle na skutečnosti, že Symvoulio tis Epikrateias (Státní rada) může vydat další stanovisko k pozměněnému návrhu prezidentského dekretu, již v zásadě nebude změněno.

25

Dále tvrzení, podle něhož uvedené stanovisko neobsahuje žádné nové skutečnosti, nezpochybňuje přípustnost tohoto stanoviska s ohledem na čl. 128 odst. 2 jednacího řádu, neboť obsah důkazů je třeba posoudit v rámci meritorního přezkumu věci.

26

Za těchto podmínek se stanovisko 32/2015 Symvoulio tis Epikrateias (Státní rada) připouští v tomto řízení jako důkaz v rozsahu, v němž se toto stanovisko týká skutkového a právního stavu, který existoval v době uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku, to znamená dne 1. prosince 2012.

27

Komise s poukazem na řadu skutkových okolností v rámci svého prvního žalobního bodu tvrdí, že Řecká republika porušila obecný zákaz poškozování a vyrušování, který je zakotven v čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43.

28

V této souvislosti je třeba uvést, že na určitou činnost lze nahlížet tak, že je v souladu s uvedeným ustanovením, pouze tehdy, je-li zaručeno, že nezpůsobí žádné vyrušování, jež může významným způsobem negativně ovlivnit cíle směrnice 92/43, zejména cíle, které tato směrnice sleduje v oblasti ochrany přírodních stanovišť, živočichů a rostlin. Aby mohlo být konstatováno porušení čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43, musí Komise právně dostačujícím způsobem prokázat, že dotyčný členský stát nepřijal vhodná ochranná opatření k zamezení tomu, aby realizace projektů v rozsahu, v němž k nim došlo poté, co byla dotčená lokalita označena za chráněnou, vedla k poškozování stanovišť dotyčných druhů a k vyrušování těchto druhů, jež mohou mít významné účinky na cíl této směrnice spočívající v zajištění ochrany uvedených druhů (viz obdobně rozsudek ze dne 14. ledna 2016, Komise v. Bulharsko, C‑141/14, EU:C:2016:8, body 56 a 57, jakož i citovaná judikatura).

29

K podání důkazu o porušení čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43 Komise nicméně nemusí prokázat existenci příčinné souvislosti mezi provozem zařízení vybudovaných na základě daného záměru a významným vyrušováním způsobovaným dotčeným druhům. Postačí totiž, aby Komise prokázala existenci pravděpodobnosti nebo nebezpečí, že tento provoz způsobí takové vyrušování (rozsudek ze dne 14. ledna 2016, Komise v. Bulharsko, C‑141/14, EU:C:2016:8, bod 58 a citovaná judikatura).

30

Důkaz Komise o existenci takovéto pravděpodobnosti nebo nebezpečí nicméně nevylučuje, že dotyčný členský stát může prokázat, že dotčené opatření splňuje podmínky stanovené v čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43 a že bylo předmětem přezkoumání důsledků pro cíle ochrany chráněné lokality (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. ledna 2016, Grüne Liga Sachsen a další, C‑399/14, EU:C:2016:10, body 56 a 57).

31

S ohledem na tyto úvahy je třeba přezkoumat opodstatněnost specifických argumentů prvního žalobního bodu, jež Komise uvedla v rámci projednávané žaloby.

32

Komise Řecké republice vytýká:

33

Komise má za to, že dotčená infrastruktura, vzhledem k tomu, že má za důsledek znečištění, vibrace, zvýšenou přítomnost lidí, jakož i hlukové a světelné znečištění, narušuje dunová stanoviště, která se nacházejí v oblasti Kyparisie, a vyrušuje mořské želvy Caretta caretta. Dodává, že tato výstavba se uskutečnila v blízkosti místa rozmnožování těchto želv.

34

Řecká republika připouští, že region, v němž se nachází oblast Kyparisie, byl předmětem zejména určitého tlaku na výstavbu, tvrdí však, že činnost v oblasti výstavby byla v minulosti intenzivnější a že z důvodu hospodářské krize byly prakticky všechny tyto činnosti v této oblasti zastaveny. Tento členský stát potvrzuje, že bez předchozího stavebního povolení je v této oblasti zakázána jakákoli výstavba a že do přijetí prezidentského dekretu nebude vydáno žádné nové povolení.

35

Je třeba konstatovat, že dotčená infrastruktura, konkrétně realizace stavebních projektů a výstavba rezidenčních budov, jakož i jejich pozdější užívání, zpochybněná Komisí, je způsobilá mít významný vliv na stanoviště nacházející se v oblasti Kyparisie. Rovněž výstavba a využívání této infrastruktury je způsobilá významně rušit mořskou želvu Caretta caretta při jejím rozmnožování, a to zejména hlukem, světlem a přítomností člověka.

36

Jakmile je však některá lokalita zařazena do seznamu uvedeného v čl. 4 odst. 2 třetím pododstavci směrnice 92/43, vztahuje se na ni podle čl. 4 odst. 5 ustanovení čl. 6 odst. 2 až 4. Duny Kyparisie přitom byly zapsány do seznamu SCI dne 19. července 2006 rozhodnutím 2006/613.

37

Kromě toho existence nesplnění povinnosti musí být s výjimkou případu, kdy Komise zúží rozsah své žaloby a souhlasí s pozdějším datem, posuzována vzhledem ke stavu, v němž se členský stát nacházel v době, kdy uplynula lhůta stanovená v odůvodněném stanovisku, a změny, ke kterým došlo následně, nemohou být Soudním dvorem brány v úvahu. V projednávaném případě lhůta, která byla Řecké republice stanovena pro splnění odůvodněného stanoviska Komise, uplynula dne 1. prosince 2012.

38

Za těchto podmínek se rozhodné období, za které je možné v rámci projednávané žaloby konstatovat porušení čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43, týká pouze období od 19. července 2006 do 1. prosince 2012.

39

Zaprvé, pokud jde o první žalobní bod v rozsahu, v němž se týká výstavby budov v Agiannaki v roce 2006, je třeba konstatovat, že Komise neprokázala, že tyto práce byly povoleny a provedeny během rozhodného období, to znamená po 19. červenci 2006, takže nelze prokázat, že zakládají nesplnění povinnosti, za které odpovídá Řecká republika.

40

S ohledem na zjištění učiněná v bodě 35 tohoto rozsudku musí tedy být porušení čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43 konstatováno pouze z důvodu výstavby provedené v roce 2010.

41

Nicméně, pokud jde o budovy postavené před rozhodným obdobím, to znamená před 19. červencem 2006, je nutno s ohledem na zjištění učiněná v bodě 35 tohoto rozsudku konstatovat porušení čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43, jak uvedla generální advokátka v bodech 55 a 58 svého stanoviska, protože Řecká republika nedostatečně vymezila rámec užívání těchto budov (obdobně viz rozsudek ze dne 24. listopadu 2011, Komise v. Španělsko, C‑404/09, EU:C:2011:768, body 124, 125 a 128). Zásada právní jistoty by sice případně mohla toto užívání odůvodnit, analogicky k výjimečnému postupu stanovenému v čl. 6 odst. 4 této směrnice, avšak takovéhoto odůvodnění, které by předpokládalo zejména posouzení existence jiných méně škodlivých řešení, jakož i zvážení dotčených zájmů, založené na analýze vlivů na cíle ochrany chráněné lokality ve smyslu odstavce 3 uvedeného článku (viz rozsudek ze dne 14. ledna 2016, Grüne Liga Sachsen a další, C‑399/14, EU:C:2016:10, bod 57 a citovaná judikatura), se Řecká republika nedovolávala.

42

Zadruhé, pokud jde o povolení k výstavbě tří rekreačních objektů ve Vounaki v roce 2012 a jejich výstavbu v roce 2013, spadá sice samotné povolení výstavby těchto objektů do období relevantního pro posouzení údajného nesplnění povinnosti, avšak toto povolení je způsobilé závažně narušit dunová stanoviště nacházející se v oblasti Kyparisie a způsobit významné vyrušování mořských želv Caretta caretta. Toto povolení proto představuje nesplnění povinnosti vyplývající z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43.

43

Zatřetí, pokud jde o zahájení prací týkajících se výstavby padesáti rezidenčních budov nacházejících se mezi Agiannaki a Elaia, Komise upřesňuje, že řecké orgány k tomu nevydaly povolení. Řecká republika nicméně nemůže důvodně tvrdit, že vzhledem k tomu, že provedení těchto stavebních prací bylo bez předchozího povolení zakázané, nelze jí zahájení prací přičítat, a nemůže proto zakládat nesplnění povinností vyplývajících z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43 z její strany. Jak totiž tvrdí Komise, tento členský stát opomněl zavést odpovídající systém ochrany a dodržování tohoto zákazu výstavby, což mělo za následek zahájení nekontrolovaných a neplánovaných prací.

44

Začtvrté, pokud jde o tvrzení, podle něhož mělo být pro výstavbu čtyř rekreačních objektů v Elaia vydáno povolení, stačí připomenout, že tvrzení takovéhoto záměru bez prokázání, že povolení bude skutečně vydáno, nepředstavuje dostatečný základ pro konstatování nesplnění povinnosti vyplývající z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43.

45

V důsledku toho je třeba určit, že Řecká republika tím, že tolerovala výstavbu domů v Agiannaki v roce 2010, užívání jiných domů v Agiannaki bez dostatečného rámce od roku 2006 a zahájení stavebních prací týkajících se padesáti rezidenčních budov nacházejících se mezi Agiannaki a Elaia, jakož i tím, že povolila výstavbu tří rekreačních objektů ve Vounaki v roce 2012, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43. Ve zbývající části je nutno tuto část prvního žalobního bodu zamítnout.

46

Komise Řecké republice vytýká, že v oblasti Kyparisie tolerovala:

47

Komise tvrdí, že otevření cest na pláž má pro tuto oblast destruktivní účinky. Uvádí, že i přes uložení pokut a nápravu požadovanou řeckými orgány zůstaly tyto cesty v provozu. Má to za následek snadný příjezd aut na pláž, hluk a znečištění.

48

Komise má rovněž za to, že vyasfaltování některých existujících cest, jakož i výstavba silnice, která podél železniční trasy spojuje pláž Kalo Nero s Elaia, narušuje dunová stanoviště a vyrušuje mořské želvy Caretta caretta.

49

Řecká republika tvrdí, že z důvodu morfologie země, která je rovinatá, a vzhledem k tomu, že oblast Kyparisie je obydlena již od velmi dávných dob, byl přístup na pláž vždy snadný. Tato oblast ostatně již dlouho nabízí více jiných kolmých přístupů k pláži.

50

Pokud jde o údajné otevření pěti nových cest ve směru na pláž Agiannaki, Řecká republika uvádí, že tyto cesty existují od začátku sedmdesátých let a jejich existence, jakož i jejich povaha veřejného užívání, jsou potvrzeny soudním rozhodnutím. V každém případě z důvodu výstavby čtyř z těchto pěti cest a prací provedených na páté cestě bez předchozího povolení podle práva ochrany životního prostředí byly v roce 2012 uděleny dotčené stavební společnosti pokuty. Tento členský stát tvrdí, že orgány zahájily několik trestních stíhání a že probíhá několik soudních řízení, jejichž předmětem jsou tyto pokuty a legalita uvedených cest.

51

Pokud jde o výstavbu silnice mezi pláží Kalo Nero a Elaia podél existující železniční trasy, Řecká republika tvrdí, že směrnice 92/43 nepožaduje přeměnu této oblasti, která je obydlena již od velmi dávných dob, na nepřístupnou oblast a že podle čl. 2 odst. 3 této směrnice musí opatření přijímaná na základě této směrnice brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní charakteristiky. Železniční trasa a její tangenta se nacházejí ve velké vzdálenosti od pláže a posledně uvedená je nezbytná pro přístup ke každé z nemovitostí.

52

Pokud jde o výtku, že některé existující pobřežní cesty byly částečně vyasfaltovány, Řecká republika tvrdí, že to umožnilo snížit prašnost a hlučnost. Tvrdí, že příjezd na pláž závisí na sjízdnosti cesty a ne na tom, zda cesta má asfaltový povrch, a že takováto změna povrchu cest nijak neovlivňuje možnost mořských želv Caretta caretta klást vejce.

53

Zaprvé, pokud jde o otevření nových cest k moři, je třeba konstatovat, že ulehčuje příjezd vozidel na pláž a představuje tedy faktor zvýšení automobilového provozu. Podle stanoviska 32/2015 Symvoulio tis Epikrateias (Státní rada) předloženého Komisí totiž neregulované parkování vozidel na okraji nebo podél příjezdů způsobuje narušení dunových stanovišť druhů registrovaných v oblasti Kyparisie. Z tohoto usnadněného přístupu a zvýšení automobilového provozu vyplývá zvýšení hluku a světla, což vyrušuje mořské želvy Caretta caretta při kladení vajec i při líhnutí mláďat. Protiprávní povaha a destruktivní účinky otevření a výstavby těchto cest byla kromě toho konstatována samotnou Řeckou republikou, jak vyplývá ze spisu předloženého Soudnímu dvoru a zejména z dokumentů uvedených v příloze 17h a 17i návrhu na zahájení řízení.

54

Ačkoli Řecká republika ani nepovolila, ani neprovedla tato otevření v oblasti Kyparisie, nezpochybňuje výtky Komise, která tvrdí, že tyto cesty jsou v provozu navzdory zahájeným trestním stíháním a různým probíhajícím soudním řízením.

55

Řecká republika tím, že se jednak omezila na zahájení trestních řízení proti odpovědným zástupcům společnosti, která postavila dotčené cesty, a na správní potrestání této společnosti, a dále tím, že před vnitrostátními soudy tvrdila, že uvedené cesty jsou protiprávní a musí být zrušeny, nesplnila zvláštní povinnost, kterou jí ukládá čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43 (obdobně viz rozsudek ze dne 9. listopadu 1999, Komise v. Itálie, C‑365/97, EU:C:1999:544, bod 109).

56

Jak tvrdí Komise, Řecká republika měla povinnost jednak tak, aby tyto přístupové cesty nezůstaly v provozu a aby jejich užívání významně nevyrušovalo mořskou želvu Caretta caretta ani nenarušovalo dunová stanoviště nacházející se v oblasti Kyparisie.

57

Řecká republika tím, že nepřijala předběžná opatření na ochranu této oblasti za účelem omezení používání dotčených přístupových cest až do ukončení výše uvedených soudních řízení týkajících se legality a případného zrušení těchto přístupových cest, přičemž – jak uvedla generální advokátka v bodě 77 svého stanoviska – nic nenaznačuje, že by takováto opatření nebyla ze skutkových či právních důvodů možná, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43.

58

Zadruhé, pokud jde o výstavbu silnice mezi pláží Kalo Nero a Elaia podél železniční trasy, je třeba konstatovat, že kopíruje existující železniční trať a že Komise nezpochybnila tvrzení Řecké republiky, pokud jde o skutečnost, že tato silnice se s výjimkou dvou bodů nachází ve vzdálenosti více než 200 metrů od pobřeží a není spojena s přístupem na pláž. Za těchto podmínek Komise neprokázala, že existuje dostatečná pravděpodobnost, že výstavba silnice, která by podél železniční trasy spojovala pláž Kalo Nero s Elaia, bude mít významný vliv na dunová stanoviště a mořské želvy Caretta caretta.

59

Zatřetí, pokud jde o vyasfaltování některých pobřežních cest, to v případě pískových cest ulehčuje jejich využívání, zejména motorovými vozidly, což je způsobilé významně negativně ovlivnit dunová stanoviště nacházející se v oblasti Kyparisie a významně zvýšit vyrušování mořských želv Caretta caretta. Řecká republika tím, že tolerovala vyasfaltování cest uvnitř lokality, tedy porušila čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43.

60

V důsledku toho je třeba určit, že Řecká republika tím, že tolerovala otevření pěti nových cest k pláži Agiannaki, jakož i vyasfaltování některých existujících příjezdů a cest, nezabránila rozvoji přístupové infrastruktury na tuto pláž nacházející se v oblasti Kyparisie, čímž nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43. Tentýž žalobní bod je však nutno zamítnout v rozsahu, v němž se týká výstavby silnice mezi pláží Kalo Nero a Elaia podél existující železniční trasy.

61

Komise Řecké republice vytýká, že toleruje, že:

62

Podle Komise představuje divoké táboření problém pro ochranu dun a lesních stanovišť. Divoké táboření rovněž vyrušuje mořské želvy Caretta caretta.

63

Řecká republika, přestože potvrzuje, že divoké táboření je v celé zemi zakázáno, uznává, že navzdory zákazu a zásahům policie k těmto praktikám stále dochází. Tvrdí, že v oblasti Kyparisie tento druh táboření existuje již od třicátých nebo čtyřicátých let, avšak že zvolna ustupuje.

64

Je nesporné, že Řecká republika nepopírá, že nepřijala dostatečná opatření k zajištění dodržování zákazu divokého táboření v oblasti Kyparisie. Je rovněž nesporné, že divoké táboření v této oblasti je způsobilé závažně narušit dotyčná dunová stanoviště a způsobit významné vyrušování mořských želv Caretta caretta.

65

V důsledku toho je třeba určit, že Řecká republika tím, že nepřijala dostatečná opatření k zajištění dodržování zákazu divokého táboření v blízkosti pláže Kalo Nero a v Elaia, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43.

66

Komise Řecké republice vytýká, že toleruje, že mezi Elaia a Kalo Nero jsou provozovány minimálně tři bary. Tyto bary jsou hlučné a v noci jsou zdrojem světla, čímž vyrušují mořské želvy Caretta caretta při kladení vajec a ohrožují čerstvě vylíhnutá mláďata.

67

Komise tvrdí, že dne 13. srpna 2011 se na pláži Kalo Nero konala slavnost. Ačkoli připouští, že řecké orgány deklarovaly svůj záměr tyto bary zrušit, tvrdí, že během návštěvy jejích zaměstnanců dne 17. července 2012 tam uvedené bary ještě byly. Podle Komise tyto bary již v roce 2013 nebyly v provozu, ale infrastruktura stále existuje.

68

Řecká republika tvrdí, že v letech 2013 a 2014 na dotčené pláži neexistovalo žádné stravovací zařízení a že všechny neoprávněně provozované bary i související zařízení byly odstraněny. Uvádí, že jedinou výjimkou je pláž Kalo Nero, kde byly takovéto dřevěné stavby zničeny až později.

69

Vzhledem k tomu, že existence nesplnění povinnosti musí být posuzována vzhledem ke stavu, v němž se členský stát nacházel v době, kdy uplynula lhůta stanovená v odůvodněném stanovisku, a změny, ke kterým došlo následně, nemohou být Soudním dvorem brány v úvahu, nebudou různé skutkové okolnosti, na které poukazují účastníci řízení a které nastaly po 1. prosinci 2012, tedy po lhůtě, která byla Řecké republice stanovena k tomu, aby vyhověla odůvodněnému stanovisku Komise, brány v úvahu v rámci posuzování údajného nesplnění povinnosti prováděného Soudním dvorem.

70

Je třeba konstatovat, že Řecká republika neuvedla žádnou novou skutečnost, která by mohla prokázat, že před uplynutím této lhůty přijala nezbytná opatření pro zabránění tomu, aby rozmnožování mořských želv Caretta caretta bylo vyrušováno provozováním dotčených barů.

71

Tento členský stát proto tím, že nepřijal nezbytná opatření pro omezení provozování barů nacházejících se mezi Elaia a Kalo Nero na plážích, kde se rozmnožují mořské želvy Caretta caretta, a nedohlédl na to, aby škodlivé vlivy způsobené těmito bary nevyrušovaly tyto druhy, nesplnil povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43.

72

Komise Řecké republice vytýká, že v oblasti Kyparisie toleruje přítomnost nadměrného množství plážového vybavení, konkrétně slunečníků a lehátek. Kromě toho tvrdí, že ačkoli řecké orgány nařídily demolici několika plošin postavených na plážích nacházejících se v této oblasti, nebyly tyto demolice nikdy provedeny a dne 28. července 2011 bylo dokonce vydáno povolení pro zřízení plošiny pro hotel Messina Mare.

73

Podle Komise tato plážová zařízení, jelikož jsou umístěna a ponechána na pláži v noci, mají negativní účinek na místa rozmnožování mořských želv Caretta caretta, neboť jejich přítomnost zmenšuje disponibilní prostor pro hnízda a brání pohybu želv.

74

Řecká republika tvrdí, že v letech 2013 a 2014 nebyl na plážích Vounaki, Elaia a Agiannaki žádný slunečník ani lehátko. Nějaké slunečníky a lehátka ještě zůstaly na pláži Kalo Nero, avšak mimo oblast pro rozmnožování mořských želv Caretta caretta. Pokud jde o plošinu nacházející se u hotelu Messina Mare, tento členský stát tvrdí, že se jedná o rampu, která pomáhá osobám se zdravotním postižením navštívit zařízení.

75

Zaprvé, pokud jde o slunečníky a lehátka, Řecká republika pouze uvádí, že od roku 2013, tedy po uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku, se takovéto prvky vybavení nacházejí pouze na pláži Kalo Nero, mimo prostor pro rozmnožování mořských želv Caretta caretta. Tento členský stát tedy implicitně připouští, že předtím nesnížil přítomnost plážového vybavení v prostoru rozmnožování těchto želv.

76

Zadruhé, pokud jde o plošiny vybudované na plážích nacházejících se v oblasti Kyparisie, Řecká republika, která nezpochybňuje ani jejich přítomnost v době uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku Komise, ani pravděpodobnost, že závažně narušují dunová stanoviště nacházející se v oblasti Kyparisie a způsobují významné vyrušování mořských želv Caretta caretta, pouze uvádí, že plošinu povolenou u hotelu Messina Mare tvoří rampa určená pro zdravotně postižené osoby.

77

Komise nezpochybňuje účel této posledně uvedené plošiny. Avšak, i když je plošina, která má za cíl usnadnit pohyb zdravotně postižených osob, v zásadě způsobilá k tomu, aby byla považována za uskutečněnou z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, které jsou spojeny s lidským zdravím, ve smyslu čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43, takovéto odůvodnění předpokládá zejména posouzení existence jiných řešení, která by lokalitu poškodila méně, jakož i zvážení dotčených zájmů založené na analýze důsledků pro chráněnou lokalitu z hlediska cílů její ochrany ve smyslu čl. 6 odst. 3 této směrnice (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. ledna 2016, Grüne Liga Sachsen a další, C‑399/14, EU:C:2016:10, bod 57 a citovaná judikatura). Vzhledem k tomu, že Řecká republika v této souvislosti neposkytla žádné vysvětlení, je třeba vycházet z toho, že plošina povolená u hotelu Messina Mare představuje rovněž porušení čl. 6 odst. 2 uvedené směrnice.

78

V důsledku toho je třeba určit, že Řecká republika tím, že nepřijala nezbytná opatření, aby se v oblasti Kyparisie omezila přítomnost vybavení a různých zařízení na plážích, kde se rozmnožují mořské želvy Caretta caretta, a tím, že povolila výstavbu plošiny u hotelu Messina Mare, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43.

79

Komise Řecké republice vytýká, že obec Avlona (Řecko) čistí pláže pomocí těžkých strojů, jejichž váha tím způsobuje udusání písku a jejich vibrace zničení hnízd mořských želv Caretta caretta.

80

Řecká republika uvádí, že se nejedná o stálou praxi, ale o ojedinělý případ, a že po zaslání výzvy dopisem nebyl zjištěn žádný další případ. Kromě toho vnitrostátní práva úprava, která byla přijata v červenci 2013 a v květnu 2014 ministerstvem životního prostředí, má za cíl zabránit takovýmto incidentům a stanoví, že během období rozmnožování těchto želv musí být čistění pláže prováděno manuálně.

81

Přestože byla vnitrostátní právní úprava, na kterou se Řecká republika odvolává, přijata po uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku a Soudní dvůr ji nemůže pro účely posouzení údajného nesplnění povinnosti zohlednit, nelze tuto výtku přijmout. Komise totiž nejenže nezpochybňuje tvrzení tohoto členského státu, podle něhož se v uvedeném případě jednalo o ojedinělý případ, ale ani nepředložila žádné skutečnosti k prokázání opakování se takovýchto incidentů nebo nezbytnosti přijetí zvláštních opatření k jejich zabránění.

82

Komise Řecké republice vytýká, že na plážích nacházejících se v oblasti Kyparisie tolerovala nekontrolovanou těžbu písku.

83

Tento členský stát tvrdí, že Komise nepředložila žádný důkaz týkající se takovéto činnosti.

84

Komise však ve své replice předložila tabulku, která má prokazovat, že Řecká republika sama uznává, že z důvodu činnosti těžby písku existuje riziko značně škodlivých důsledků pro oblast Kyparisie.

85

Článek 128 odst. 1 jednacího řádu stanoví, že účastníci řízení mohou v replice a duplice předložit nebo navrhnout na podporu své argumentace další důkazy a že toto prodlení musí odůvodnit.

86

Vzhledem k tomu, že však opožděné předložení těchto důkazů nebylo Komisí odůvodněno, nelze uvedenou skutečnost zohlednit jako důkaz při ověření nesplnění povinnosti namítané tímto orgánem Soudním dvorem.

87

Vzhledem k tomu, že Komise neuvedla jinou skutečnost, která by byla způsobilá podpořit dotčený žalobní bod, je třeba žalobu v této části zamítnout.

88

Komise Řecké republice vytýká:

89

Komise tvrdí, že rozšíření obdělávaných ploch v oblasti dun má za následek zničení místa rozmnožování těchto druhů v dunách a že zavlažovací voda může ohrozit želví hnízda nacházející se v okolí. Zvýšení vlhkosti způsobené těmito plodinami má za následek změnu podzemní teploty, která způsobuje vylíhnutí vyššího počtu želvích mláďat mužského pohlaví, a může tak způsobit nerovnováhu v populaci druhu Caretta caretta.

90

Komise tvrdí, že mezi Agiannaki a Elaia docházelo od 20. února do 3. března 2013 k rozorání dun, které zničilo řadu stanovišť mořských želv Caretta caretta, aniž bylo přijato jakékoli nápravné opatření.

91

Komise má za to, že chov ovcí na plážích, kde se tyto želvy rozmnožují, má za následek přímé nebo nepřímé zničení hnízd. Hnízda jsou rozšlapána a způsobenými otřesy země jsou zničena vajíčka.

92

Řecká republika připomíná, že zemědělská činnost v posledních dvaceti letech značně poklesla a že do roku 2001 představovalo zmenšení obdělávaných ploch řádově 25 % až 30 % v závislosti na dotyčné oblasti. V oblasti Kyparisie se pěstování plodin nerozšiřovalo směrem k dunám, neboť písčité podloží k tomu není vhodné a území nacházející se za touto oblastí je obzvlášť úrodné.

93

Tento členský stát tvrdí, že k rozorávání, na něž poukazuje Komise, docházelo na zemědělské půdě.

94

Chov ovcí na plážích, kde se rozmnožují mořské želvy Caretta caretta, není možný, neboť na pláži neroste žádná vegetace. Podle Řecké republiky tyto želvy v každém případě zahrabou svá vajíčka do takové hloubky, že hnízda nemohou být zničena pošlapáním ovcemi ani otřesy země, které ovce způsobují.

95

Zaprvé, pokud jde o údajné rozšíření obdělávaných ploch v oblasti dun, je třeba konstatovat, jak uvedla generální advokátka v bodě 105 svého stanoviska, že Komise nepředložila důkaz, který by mohl vyvrátit tvrzení Řecké republiky, podle něhož se v oblasti Kyparisie takovéto rozšíření neuskutečnilo. Z toho vyplývá, že v této části nelze žalobnímu bodu Komise vyhovět.

96

Zadruhé, vzhledem k tomu, že Komise uvádí, že údajné rozorání oblasti dun se uskutečnilo v době po uplynutí lhůty stanovené v jejím odůvodněném stanovisku, nelze ani tento žalobní bod Řecké republice vytýkat, takže i tento žalobní bod uplatněný Komisí musí být v této části zamítnut.

97

Zatřetí je třeba konstatovat, že Komise nezpochybňuje tvrzení Řecké republiky, podle něhož na pláži, na níž se rozmnožují mořské želvy Caretta caretta, neroste žádná vegetace a že fotografie předložené Komisí neprokazují chovnou činnost, nýbrž přítomnost několika ovcí na této pláži. Komise v každém případě nepředložila žádný důkaz, který by umožňoval dospět k závěru, že přítomnost ovcí, tak jak vyplývá z těchto fotografií, by mohla poškodit hnízda želv zahrabaná v písku v hloubce od 40 cm do 60 cm. Za těchto okolností musí být výtka uplatněná Komisí i v této části zamítnuta.

98

Komise Řecké republice vytýká, že nepřijala vhodná opatření k zabránění tomu, aby obecní pouliční osvětlení a osvětlení v blízkosti pláží, jakož i světlo z restaurací, hotelů a obchodů nacházejících se v okolí oblasti Kyparisie vyrušovalo mořské želvy Caretta caretta při kladení vajec a zejména neohrožovalo čerstvě vylíhnutá mláďata na jejich cestě k moři. Tvrdí, že tyto jevy byly potvrzeny během návštěvy jejích zaměstnanců na místě dne 17. července 2012.

99

Podle Řecké republiky existuje veřejné osvětlení již mnoho let a bylo zavedeno před přijetím vnitrostátní právní úpravy ukládající příslušné posouzení v souladu se směrnicí 92/43. Tvrdí, že aby se čelilo tomuto problému, byla v roce 2014 přijata právní úprava, která platí pro pláže, kde se tyto želvy rozmnožují, a která stanoví zejména povinnost zajistit, aby světlo ze soukromých a veřejných zdrojů nedosáhlo na pláž a nezpůsobovalo dezorientaci mladých želv. Rovněž je zakázáno zařízením a hotelům nacházejícím se na pobřeží používat projektory. Plánuje se rovněž instalace krycích desek a používání speciálních lamp.

100

Pokud jde o argument Řecké republiky, podle něhož veřejné osvětlení existovalo dříve, než takováto zařízení podléhala příslušnému posouzení v souladu se směrnicí 92/43, stačí konstatovat, že podle této směrnice se zákaz poškozování, který je v ní zakotven, neomezuje jen na povinnost dotyčného členského státu zakázat nebo zastavit jen nové škodlivé činnosti.

101

Je tedy třeba určit, že Řecká republika tím, že nepřijala vhodná ochranná opatření k tomu, aby existující veřejné osvětlení od zápisu oblasti Kyparisie do seznamu SCI dne 19. července 2006 nevyrušovalo mořskou želvu Caretta caretta, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43 (obdobně viz rozsudek ze dne 24. listopadu 2011, Komise v. Španělsko, C‑404/09, EU:C:2011:768, body 127 a 128).

102

Je třeba rovněž vyhovět výtce Komise v rozsahu, v němž se týká vyrušování mořské želvy Caretta caretta vyvolaného světlem z restaurací, hotelů a obchodů nacházejících se v blízkosti oblasti Kyparisie.

103

Řecká republika totiž v této souvislosti pouze uvádí, že v roce 2014, to znamená po uplynutí lhůty, kterou Komise stanovila ve svém odůvodněném stanovisku, přijala právní úpravu, aby čelila tomuto problému, což implicitně svědčí o tom, že tento členský stát předtím nepřijal nezbytná opatření pro boj proti vyrušování mořské želvy Caretta caretta způsobenému takovýmto světelným znečištěním.

104

V důsledku toho Řecká republika tím, že nepřijala nezbytná opatření pro dostatečné omezení světelného znečištění na plážích, kde se rozmnožují mořské želvy Caretta caretta, a které se nacházejí v oblasti Kyparisie, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43.

105

Komise tvrdí, že rybolov prováděný v blízkosti pláží, které se nacházejí v oblasti Kyparisie a na nichž se rozmnožují mořské želvy Caretta caretta, představuje zdroj vyrušování těchto druhů, neboť jedinci se na své cestě za kladením vajec nebo při návratu z hnízd mohou chytit do sítí nebo se srazit s rybářskými loďmi. V této souvislosti se opírá o zprávu přiloženou k jejímu návrhu na zahájení řízení, podle níž je rybolov prováděn přímo u pláže prostřednictvím tenatových sítí a někdy sotva kilometr od pláže za pomoci vlečných sítí obsluhovaných z lodí.

106

Řecká republika tvrdí, že od zavedení režimu ochrany této oblasti se v ní rybolov snížil a že různé nástroje Evropské unie rovněž přispěly k tomu, že se v oblasti snížila rybářská činnost. Tvrdí, že se v ní nachází velmi málo rybářských lodí a že informační kampaň je zaměřena na zamezení náhodného chycení želv.

107

Je nutno konstatovat, že takovéto obecné tvrzení o snížení rybářské činnosti a o informování rybářů není způsobilé zpochybnit tvrzení Komise podpořená zjištěními uvedenými ve zprávě, která je přiložena k návrhu na zahájení řízení.

108

Z toho vyplývá, že Řecká republika tím, že nepřijala nezbytná opatření pro dostatečné omezení rybářské činnosti podél pláží, které se nacházejí v oblasti Kyparisie a na nichž se rozmnožují mořské želvy Caretta caretta, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43.

109

Podle Komise přítomnost rekreačních plavidel a šlapacích člunů používaných v blízkosti pláží, které se nacházejí v oblasti Kyparisie a na nichž se rozmnožují mořské želvy Caretta caretta, představuje zdroj vyrušování želv. Některé z nich jsou po kolizi s jejich motory dokonce usmrceny. Tento orgán má za to, že skutečnosti uvedené v přílohách 18 a 21 jejího návrhu na zahájení řízení tento žalobní bod podporují.

110

Podle Řecké republiky uvedené skutečnosti neprokazují tvrzení Komise a tato neprokázala, že za úmrtí želv mohou zranění způsobená rekreačními plavidly a šlapacími čluny.

111

V rámci řízení o nesplnění povinnosti musí Komise prokázat tvrzené nesplnění povinnosti a předložit Soudnímu dvoru skutečnosti nezbytné k ověření existence tohoto nesplnění povinnosti (rozsudek ze dne 9. července 2015, Komise v. Irsko, C‑87/14, EU:C:2015:449, bod 22 a citovaná judikatura).

112

Je však třeba konstatovat, že Komise tím, že ve svém návrhu na zahájení řízení odkázala na jeho přílohy, aniž v této souvislosti uvedla zvláštní vysvětlení, nepředložila skutečnosti nezbytné k ověření existence tvrzeného nesplnění povinnosti a že takové skutečnosti v žádném případě z uvedených příloh jasně nevyplývají.

113

První žalobní bod, který Komise uvedla na podporu projednávané žaloby, je v důsledku toho nutno v této části zamítnout.

114

Za těchto podmínek je třeba určit, že Řecká republika tím, že:

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43.

115

Druhým žalobním bodem vzneseným na podporu své žaloby Komise tvrdí, že Řecká republika porušila čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43.

116

Komise tomuto členskému státu vytýká, že nesplnil povinnosti, které pro něj vyplývají z tohoto ustanovení, neboť neprovedl odpovídající posouzení důsledků projektů, které s oblastí Kyparisie přímo nesouvisejí nebo nejsou nezbytné pro péči o ni, avšak budou mít pravděpodobně na tuto oblast významný vliv. Podle Komise mělo být takovéto posouzení důsledků provedeno zejména před:

117

Podle Komise byly tyto činnosti provedeny bez jakéhokoli předchozího posouzení, ať již šlo o posouzení jednotlivých důsledků každé z těchto činností nebo o posouzení kumulativních důsledků jako celku. Zdůrazňuje, že žádná z těchto činností s oblastí Kyparisie přímo nesouvisí ani není pro péči o ni nezbytná a že tyto činnosti pravděpodobně budou mít významný vliv na tuto oblast z důvodu jejího významu pro mořské želvy Caretta caretta a pro dotyčné přírodní stanoviště.

118

Řecká republika tvrdí, že všechny plány nebo projekty, které byly v oblasti uskutečněny bez „odpovídajícího posouzení“, se týkaly stavebních činností, jež byly dokončeny před zavedením povinnosti takovéhoto posouzení. Tvrdí, že pokud jde o plány a projekty uskutečněné po tomto datu, byly buď splněny požadavky čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43, nebo v případě, že tomu tak nebylo, byla zahájena správní a trestní řízení.

119

Tento členský stát tvrdí, že požadavky a postupy stanovené v čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43 byly provedeny do vnitrostátního práva a že vydání stavebních povolení, jakož i provádění stavebních prací je pozastaveno až do přijetí prezidentského dekretu. Uvedený členský stát proto splnil povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43.

120

Je třeba připomenout, že čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43 stanoví postup posouzení, jehož cílem je pomocí předchozí kontroly zajistit, aby plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, byl povolen, pouze pokud nebude mít nepříznivý vliv na celistvost této lokality (rozsudek ze dne 11. září 2012, Nomarchiaki Aftodioikisi Aitoloakarnanias a další, C‑43/10, EU:C:2012:560, bod 110).

121

Z toho vyplývá, že toto ustanovení je relevantní pouze tehdy, pokud příslušné vnitrostátní orgány schvalují projekt, přičemž tomuto schválení musí v tomto případě předcházet odpovídající posouzení důsledků tohoto projektu pro dotyčnou lokalitu.

122

Článek 6 odst. 3 směrnice 92/43 se tedy nepoužije na žádnou z činností, jejichž výkon podléhá schválení, které však byly provedeny bez takovéhoto schválení, a tedy protiprávně. Za těchto podmínek není namístě konstatovat nesplnění povinnosti z důvodu porušení tohoto ustanovení.

123

Uvedené ustanovení se naproti tomu použije na činnosti, které byly provedeny s předchozím schválením, to znamená na domy v Agiannaki, jejichž výstavba se uskutečnila v roce 2010, na tři rekreační objekty ve Vounaki, jejichž výstavba se uskutečnila v roce 2012, jakož i na plošinu u hotelu Messina Mare.

124

Vzhledem k tomu, že tyto činnosti mohou vést ke snížení rozlohy dun a vyrušování mořské želvy Caretta caretta, mělo jejich schválení podléhat předchozímu posouzení jejich důsledků.

125

Za těchto podmínek, vzhledem k tomu, že Řecká republika netvrdí, že tato schválení byla vydána před 19. červencem 2006, datem, kdy byla oblast Kyparisie zapsána do seznamu SCI, nebo že jim předcházelo posouzení důsledků podle čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43, je třeba určit, že tento členský stát tím, že vydal povolení pro domy postavené v roce 2010 v Agiannaki, pro tři rekreační objekty ve Vounaki postavené v roce 2012 a pro výstavbu plošiny u hotelu Messina Mare, nesplnil povinnosti, které pro něj vyplývají z tohoto ustanovení.

126

Ve zbývající části se tento žalobní bod zamítá.

127

Komise Řecké republice vytýká, že porušila čl. 12 odst. 1 písm. b) a d) směrnice 92/43 tím, že nepřijala nezbytná opatření pro vytvoření a uplatňování účinného systému přísné ochrany mořské želvy Caretta caretta v oblasti Kyparisie, aby se zabránilo jakémukoli vyrušování tohoto druhu během období rozmnožování a jakékoli činnosti, která by mohla poškozovat nebo ničit místa jeho rozmnožování.

128

Komise připomíná, že podle tohoto ustanovení musí být vytvořen systém přísné ochrany živočišných druhů uvedených v příloze IV a) směrnice 92/43, který má zakázat úmyslné vyrušování těchto druhů zejména v období rozmnožování, jakož i poškozování nebo ničení míst rozmnožování nebo míst odpočinku. Tento systém přísné ochrany vyžaduje zavedení uceleného právního rámce, jakož i přijetí a uplatňování jasných a konkrétních ochranných opatření.

129

Řecká republika tvrdí, že čl. 12 odst. 1 písm. b) a d) směrnice 92/43 neporušila.

130

Komise tvrdí, že takový systém přísné ochrany, jaký stanoví čl. 12 odst. 1 směrnice 92/43, předpokládá přijetí soudržných a koordinovaných opatření preventivní povahy. Uvádí, že Řecká republika uznala, že takovýto ucelený a soudržný právní rámec dosud nepřijala, že ho však vypracovává.

131

Komise má za to, že soubor právních nástrojů platných v této oblasti v tomto členském státě není pro účely ochrany, která je zakotvena v čl. 12 odst. 1 písm. b) a d) směrnice 92/43, dostatečný. Na existenci těchto právních nástrojů poukázal tento členský stát poprvé v žalobní odpovědi. Kromě toho některé z nich existovaly před vstupem směrnice 92/43 v platnost a neobsahovaly proto zvláštní ustanovení, která by byla způsobilá splnit požadavky článku 12 této směrnice.

132

Tento orgán tvrdí, že z důvodu neexistence integrovaného a soudržného vnitrostátního právního rámce není zaručena přísná ochrana mořské želvy Caretta caretta ani jejích míst rozmnožování. Systém ochrany nelze zavést prostřednictvím dílčího souboru jednotlivých opatření, která se obecným způsobem týkají ochrany životního prostředí a nemají konkrétně za cíl zabránit jakémukoli úmyslnému vyrušování dotyčného druhu v období rozmnožování, jakož i jakékoli činnosti, která je způsobilá způsobit poškozování nebo ničení těchto míst rozmnožování.

133

Komise zdůrazňuje, že okolnost, že se počet hnízd mořské želvy Caretta caretta v oblasti Kyparisie zřejmě nesnížil, nemůže sama o sobě zpochybnit konstatování, že Řecká republika nepřijala účinná ochranná opatření. Tvrdí, že nedávno konstatovaný zvýšený počet hnízd je výsledkem ochrany mořské želvy Caretta caretta od roku 1992 a že všechny vlivy na tento druh jsou zpravidla pozorovatelné po dvaceti letech. Kromě toho, z rozsudků ze dne 30. ledna 2002, Komise v. Řecko (C‑103/00, EU:C:2002:60), a ze dne 16. března 2006, Komise v. Řecko (C‑518/04, nezveřejněný, EU:C:2006:183), vyplývá, že pro konstatování vyrušování, které může představovat porušení článku 12 směrnice 92/43, není nezbytné, aby se počet hnízd snížil.

134

Řecká republika uvádí, že Komise neprávem tvrdí, že Řecká republika nepřijala dostatečný ochranný právní rámec a že nedokázala použít zvláštní a účinná ochranná opatření. Má za to, že Komise nemůže tvrdit, že v oblasti Kyparisie dochází ke zhoršování stanovišť a vyrušování, které má významný vliv na druhy, když odpovídající posouzení důsledků činností vykonávaných v uvedené oblasti ani nebylo provedeno.

135

Podle tohoto členského státu vzhledem k tomu, že populace mořské želvy Caretta caretta stabilně roste a neexistuje riziko zmenšení jejího přirozeného areálu rozšíření, není namístě uplatňovat porušení čl. 12 odst. 1 písm. b) a d) směrnice 92/43.

136

Řecká republika má za to, že řecký právní řád obsahuje široký, soudržný, obzvláště přísný a extrémně účinný institucionální rámec, pokud jde o ochranu mořské želvy Caretta caretta. V této souvislosti odkazuje na různé právní a správní akty, které až do přijetí prezidentského dekretu představují jako celek dostatečný rámec.

137

Tento členský stát připomíná, že nikdy netvrdil, že uvedené akty byly jako celek přijaty zvlášť pro oblast Kyparisie a dotčený druh, že ho však účinně chrání a zajišťují tak vhodný a přísný systém ochrany ve smyslu článku 12 směrnice 92/43. Toto ustanovení nevyžaduje, aby byl systém přísné ochrany upraven v jediném zákoně.

138

Řecká republika konečně uvádí charakteristické rysy, opatření a účinky návrhu prezidentského dekretu a upozorňuje, že tento dekret bude po stanovisku Symvoulio tis Epikrateias (Státní rada) brzy přijat. Nicméně zdůrazňuje, že existence tohoto návrhu prezidentského dekretu však neznamená, že předtím v řeckém právním řádu neexistoval systém přísné a účinné ochrany.

139

Je třeba připomenout, že čl. 12 odst. 1 písm. b) a d) směrnice 92/43 ukládá členským státům přijmout nezbytná opatření pro vytvoření systému přísné ochrany živočišných druhů uvedených v příloze IV a) této směrnice v jejich přirozeném areálu rozšíření, který zakazuje úmyslné vyrušování těchto druhů, zejména v období rozmnožování, výchovy mláďat, přezimování a migrace, jakož i poškozování nebo ničení míst rozmnožování nebo míst odpočinku.

140

Soudní dvůr již rozhodl, že provedení tohoto ustanovení neukládá členským státům pouze přijetí uceleného právního rámce, ale také provedení konkrétních a zvláštních ochranných opatření v tomto ohledu a že systém přísné ochrany taktéž předpokládá přijetí preventivních ucelených a zkoordinovaných opatření (rozsudek ze dne 15. března 2012, Komise v. Kypr, C‑340/10, EU:C:2012:143, body 60 a 61, jakož i citovaná judikatura).

141

Soubor právních nástrojů nepředstavuje právní a správní rámec, který by měl ucelenou povahu, pokud tyto nástroje neumožňují zabránit porušení zákazu poškozování, který je zakotven v čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43, nebo pokud musí být pravidelně doplňovány, aby mohly zajistit ochranu, kterou požaduje článek 12 této směrnice.

142

Skutečnost, že v bodě 114 tohoto rozsudku byla konstatována řada porušení zákazu poškozování, který je zakotven v čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43, dovoluje předpokládat, že pokud jde o ochranu oblasti Kyparisie, chybí ucelený a soudržný právní rámec preventivní povahy.

143

Tento předpoklad je potvrzen okolností, že Řecká republika přijala různá ministerská nařízení, mimo jiné dne 23. května 2013, 23. července 2013, 14. února 2014 a 8. května 2014, jejichž předmětem je zejména vhodné využívání pláží, zastavení některých zemědělských činností, omezení světla pocházejícího ze soukromých zařízení na pláži, pozastavení vydávání stavebních povolení, zákaz některých stavebních činností, jakož i zákaz otevírání a asfaltování cest v oblasti Kyparisie.

144

Přijetí takovýchto právních nástrojů po uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku dostatečně prokazuje, že před touto lhůtou byl vnitrostátní právní rámec neúplný.

145

Řecká republika tedy nemůže důvodně tvrdit, že prezidentský dekret, který má být přijat a jehož účelem je ochrana této oblasti, má za cíl jen shrnutí a konsolidaci právní úpravy platné již v době uplynutí uvedené lhůty.

146

Naopak, ze stanoviska Symvoulio tis Epikrateias (Státní rada) vyplývá, že povinnosti Řecké republiky vyplývající z unijního práva vyžadují novou právní úpravu týkající se ochrany oblasti Kyparisie a vyžadují, aby tomuto orgánu byl co nejdříve předložen nový návrh dekretu.

147

Řecká republika rovněž nemůže důvodně tvrdit, že z důvodu, že se populace mořské želvy Caretta caretta stabilně zvyšuje, jí nelze vytýkat nesplnění povinností vyplývajících z čl. 12 odst. 1 písm. b) a d) směrnice 92/43.

148

Jak totiž tvrdí Komise, taková okolnost, jako je stabilita populace druhu, nemůže sama o sobě zpochybnit konstatování týkající se neúplné povahy relevantního vnitrostátního právního rámce (obdobně viz rozsudek ze dne 16. března 2006, Komise v. Řecko, C‑518/04, EU:C:2006:183, bod 21).

149

Za těchto podmínek je třeba určit, že Řecká republika tím, že nepřijala ucelený, soudržný a přísný právní a správní rámec na ochranu mořské želvy Caretta caretta v oblasti Kyparisie, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 12 odst. 1 písm. b) a d) směrnice 92/43.

150

Podle Komise Řecká republika neuplatňuje účinná konkrétní opatření k zabránění vyrušování mořské želvy Caretta caretta během období rozmnožování a činností, které jsou způsobilé poškodit nebo ničit místa jejího rozmnožování.

151

Uvádí, že čl. 12 odst. 1 písm. d) směrnice 92/43 stanoví ochranu, která je přísnější než ochrana uvedená v tomto článku v písmenech a) až c) a že uvedené písmeno d) neomezuje zákazy na úmyslné činy.

152

Pro posouzení, v jakém rozsahu je určitá činnost „způsobilá poškodit nebo ničit místa rozmnožování“, je proto třeba zohlednit skutečnost, že tento druh klade vajíčka jen každé dva nebo tři roky a je zvlášť citlivý a zranitelný na hlukové a světelné znečištění během celého procesu rozmnožování, konkrétně během líhnutí a při cestě mláďat k moři.

153

Komise tvrdí, že v oblasti Kyparisie mohou být místa rozmnožování mořské želvy Caretta caretta poškozována nebo ničena různými lidskými činnostmi, které jsou uvedeny v její žalobě a které vytvářejí překážku v přístupu k místům rozmnožování, jakož i světelné a hlukové znečištění.

154

Podle Řecké republiky její institucionální a právní rámec upravující činnosti v oblasti Kyparisie zakazuje činnosti, které jsou způsobilé úmyslně poškozovat místa rozmnožování mořských želv Caretta caretta nebo poškozovat tento druh.

155

Tvrdí, že poškození oblasti se v souladu s pokyny Komise posuzuje na základě stavu zachování každého druhu a stanoviště, který se posuzuje ve vztahu k původním podmínkám v době, kdy byla dotyčná oblast navržena, aby byla prohlášena za chráněnou oblast.

156

Kromě toho posouzení případných důsledků na celistvost oblasti, pokud jde o její ekologické funkce, musí být provedeno na úrovni chráněného území jako celku, a ne v menším měřítku za oddělení menších částí pláže za účelem možnosti prokázat významné vyrušování.

157

Pokud jde o údajné nesplnění povinnosti vyplývající ze zákazu vyrušovat chráněné druhy, který je uveden v čl. 12 odst. 1 písm. b) směrnice 92/43, je třeba konstatovat, že všechna porušení čl. 6 odst. 2 této směrnice, která byla konstatována v bodě 114 tohoto rozsudku, představují zakázané vyrušování mořské želvy Caretta caretta.

158

Jak zdůraznila generální advokátka v bodě 143 svého stanoviska, totéž platí v souvislosti s výstavbou budov v Agiannaki v roce 2006. Na rozdíl od obecného zákazu poškozování a vyrušování stanoveného v čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43 totiž ochrana druhů stanovená v článku 12 této směrnice nepodléhá podle čl. 4 odst. 5 této směrnice zařazení dun Kyparisie do seznamu uvedeného v čl. 4 odst. 2 třetím pododstavci této směrnice. Jak vyplývá z čl. 23 odst. 1 uvedené směrnice, tato ochrana platí již od roku 1994.

159

Protože původci tohoto vyrušování byli přinejmenším srozuměni s možností, že mořské želvy Caretta caretta budou během období rozmnožování vyrušovány, je podmínka týkající se úmyslné povahy uvedená v čl. 12 odst. 1 písm. b) směrnice 92/43 splněna (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. května 2006, Komise v. Španělsko, C‑221/04, EU:C:2006:329, bod 71).

160

Za těchto podmínek je třeba určit, že Řecká republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala všechna nezbytná konkrétní opatření pro zabránění úmyslnému vyrušování mořské želvy Caretta caretta během období rozmnožování tohoto druhu, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 12 odst. 1 písm. b) směrnice 92/43.

161

Žalobě Komise je rovněž třeba vyhovět v rozsahu, v němž tomuto členskému státu vytýká, že nepřijal nezbytná opatření pro zajištění dodržování zákazu poškozování nebo ničení míst rozmnožování uvedeného v čl. 12 odst. 1 písm. d) směrnice 92/43.

162

Řada nesplnění povinností vyplývajících z čl. 6 odst. 2 této směrnice, která byla konstatována v bodě 114 tohoto rozsudku, totiž sama o sobě představuje činnosti, které nutně poškozují místa rozmnožování mořské želvy Caretta caretta.

163

Z výše uvedených úvah vyplývá, že Řecká republika tím, že

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 12 odst. 1 písm. b) a d) směrnice 92/43.

164

Článek 138 odst. 3 jednacího řádu stanoví, že pokud měli účastníci řízení ve věci částečně úspěch i neúspěch, ponese každý z nich vlastní náklady řízení.

165

Vzhledem k tomu, že Komise a Řecká republika měly ve věci částečně úspěch i neúspěch, je třeba určit, že každá ponese vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto: