This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62014CA0085
Case C-85/14: Judgment of the Court (Third Chamber) of 17 September 2015 (request for a preliminary ruling from the College van Beroep voor het bedrijfsleven — Netherlands) — KPN BV v Autoriteit Consument en Markt (ACM) (Reference for a preliminary ruling — Electronic communications networks and services — Universal service and users’ rights — Directive 2002/22/EC — Article 28 — Access to numbers and to services — Non-geographic numbers — Directive 2002/19/EC — Articles 5, 8 and 13 — Powers of the national regulatory authorities — Price control — Call transit services — National legislation requiring providers of telephone call transit services not to charge higher tariffs for calls to non-geographic numbers than for calls to geographic numbers — Undertaking without significant market power — Relevant national authority)
Věc C-85/14: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het Bedrijfsleven – Nizozemsko) – KPN BV v. Autoriteit Consument en Markt (ACM) „Řízení o předběžné otázce — Sítě a služby elektronických komunikací — Univerzální služba a práva uživatelů — Směrnice 2002/22/ES — Článek 28 — Přístup k číslům a službám — Nezeměpisná čísla — Směrnice 2002/19/ES — Články 5, 8 a 13 — Pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů — Regulace cen — Tranzitní služby volání — Vnitrostátní právní úprava, která poskytovatelům tranzitních služeb telefonních hovorů zakazuje uplatnění vyšších poplatků za volání na nezeměpisná čísla, než za volání na zeměpisná čísla — Podnik, který nemá významnou tržní sílu — Příslušný vnitrostátní orgán“
Věc C-85/14: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het Bedrijfsleven – Nizozemsko) – KPN BV v. Autoriteit Consument en Markt (ACM) „Řízení o předběžné otázce — Sítě a služby elektronických komunikací — Univerzální služba a práva uživatelů — Směrnice 2002/22/ES — Článek 28 — Přístup k číslům a službám — Nezeměpisná čísla — Směrnice 2002/19/ES — Články 5, 8 a 13 — Pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů — Regulace cen — Tranzitní služby volání — Vnitrostátní právní úprava, která poskytovatelům tranzitních služeb telefonních hovorů zakazuje uplatnění vyšších poplatků za volání na nezeměpisná čísla, než za volání na zeměpisná čísla — Podnik, který nemá významnou tržní sílu — Příslušný vnitrostátní orgán“
Úř. věst. C 371, 9.11.2015, p. 9–10
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
9.11.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 371/9 |
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het Bedrijfsleven – Nizozemsko) – KPN BV v. Autoriteit Consument en Markt (ACM)
(Věc C-85/14) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Sítě a služby elektronických komunikací - Univerzální služba a práva uživatelů - Směrnice 2002/22/ES - Článek 28 - Přístup k číslům a službám - Nezeměpisná čísla - Směrnice 2002/19/ES - Články 5, 8 a 13 - Pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů - Regulace cen - Tranzitní služby volání - Vnitrostátní právní úprava, která poskytovatelům tranzitních služeb telefonních hovorů zakazuje uplatnění vyšších poplatků za volání na nezeměpisná čísla, než za volání na zeměpisná čísla - Podnik, který nemá významnou tržní sílu - Příslušný vnitrostátní orgán“)
(2015/C 371/11)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
College van Beroep voor het Bedrijfsleven
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: KPN BV
Žalovaný: Autoriteit Consument en Markt (ACM)
Výrok
1) |
Unijní právo je třeba vykládat v tom smyslu, že příslušnému vnitrostátnímu orgánu umožňuje uložit cenovou povinnost, jako je ta, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, podle článku 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, s cílem odstranit překážku volání na nezeměpisná čísla v Unii, jež nemá technickou povahu, ale vzniká v důsledku uplatňovaných poplatků, aniž by byla provedena analýza trhu, jež by prokazovala, že má dotčený podnik významnou tržní sílu, pokud taková povinnost představuje potřebné a přiměřené opatření k zaručení toho, aby koncoví uživatelé měli přístup ke službám s využitím nezeměpisných čísel v Unii. Předkládajícímu soudu přísluší ověřit, zda je splněna tato podmínka, zda cenová povinnost je objektivní, transparentní, přiměřená nediskriminační, vychází z povahy zjištěného problému, je odůvodněna vzhledem k cílům uvedeným v článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro elektronické komunikační sítě a služby (rámcová směrnice), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, a zda byly dodrženy postupy stanovené v článcích 6, 7 a 7a směrnice 2002/21, pozměněné směrnicí 2009/140. |
2) |
Unijní právo je třeba vykládat v tom smyslu, že členský stát může stanovit, že cenovou povinnost podle článku 28 směrnice 2002/22 ve znění směrnice 2009/136, jako je ta, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, uloží jiný vnitrostátní orgán než VRO, který je obecně pověřen uplatňováním nového regulačního rámce Unie pro elektronické komunikační sítě a služby, za předpokladu, že tento orgán splňuje podmínky pravomoci, nezávislosti, nestrannosti a transparentnosti stanovené směrnicí 2002/21 pozměněnou směrnicí 2009/140 a že rozhodnutí, která přijme, budou moci být předmětem účinného opravného prostředku před orgánem nezávislým na zúčastněných stranách, což přísluší posoudit vnitrostátnímu soudu. |
(1) Úř. věst. C 151, 19.5.2014.