Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62014CA0085

Věc C-85/14: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het Bedrijfsleven – Nizozemsko) – KPN BV v. Autoriteit Consument en Markt (ACM) „Řízení o předběžné otázce — Sítě a služby elektronických komunikací — Univerzální služba a práva uživatelů — Směrnice 2002/22/ES — Článek 28 — Přístup k číslům a službám — Nezeměpisná čísla — Směrnice 2002/19/ES — Články 5, 8 a 13 — Pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů — Regulace cen — Tranzitní služby volání — Vnitrostátní právní úprava, která poskytovatelům tranzitních služeb telefonních hovorů zakazuje uplatnění vyšších poplatků za volání na nezeměpisná čísla, než za volání na zeměpisná čísla — Podnik, který nemá významnou tržní sílu — Příslušný vnitrostátní orgán“

Úř. věst. C 371, 9.11.2015, p. 9–10 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

9.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 371/9


Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het Bedrijfsleven – Nizozemsko) – KPN BV v. Autoriteit Consument en Markt (ACM)

(Věc C-85/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sítě a služby elektronických komunikací - Univerzální služba a práva uživatelů - Směrnice 2002/22/ES - Článek 28 - Přístup k číslům a službám - Nezeměpisná čísla - Směrnice 2002/19/ES - Články 5, 8 a 13 - Pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů - Regulace cen - Tranzitní služby volání - Vnitrostátní právní úprava, která poskytovatelům tranzitních služeb telefonních hovorů zakazuje uplatnění vyšších poplatků za volání na nezeměpisná čísla, než za volání na zeměpisná čísla - Podnik, který nemá významnou tržní sílu - Příslušný vnitrostátní orgán“)

(2015/C 371/11)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het Bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: KPN BV

Žalovaný: Autoriteit Consument en Markt (ACM)

Výrok

1)

Unijní právo je třeba vykládat v tom smyslu, že příslušnému vnitrostátnímu orgánu umožňuje uložit cenovou povinnost, jako je ta, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, podle článku 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, s cílem odstranit překážku volání na nezeměpisná čísla v Unii, jež nemá technickou povahu, ale vzniká v důsledku uplatňovaných poplatků, aniž by byla provedena analýza trhu, jež by prokazovala, že má dotčený podnik významnou tržní sílu, pokud taková povinnost představuje potřebné a přiměřené opatření k zaručení toho, aby koncoví uživatelé měli přístup ke službám s využitím nezeměpisných čísel v Unii.

Předkládajícímu soudu přísluší ověřit, zda je splněna tato podmínka, zda cenová povinnost je objektivní, transparentní, přiměřená nediskriminační, vychází z povahy zjištěného problému, je odůvodněna vzhledem k cílům uvedeným v článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro elektronické komunikační sítě a služby (rámcová směrnice), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, a zda byly dodrženy postupy stanovené v článcích 6, 7 a 7a směrnice 2002/21, pozměněné směrnicí 2009/140.

2)

Unijní právo je třeba vykládat v tom smyslu, že členský stát může stanovit, že cenovou povinnost podle článku 28 směrnice 2002/22 ve znění směrnice 2009/136, jako je ta, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, uloží jiný vnitrostátní orgán než VRO, který je obecně pověřen uplatňováním nového regulačního rámce Unie pro elektronické komunikační sítě a služby, za předpokladu, že tento orgán splňuje podmínky pravomoci, nezávislosti, nestrannosti a transparentnosti stanovené směrnicí 2002/21 pozměněnou směrnicí 2009/140 a že rozhodnutí, která přijme, budou moci být předmětem účinného opravného prostředku před orgánem nezávislým na zúčastněných stranách, což přísluší posoudit vnitrostátnímu soudu.


(1)  Úř. věst. C 151, 19.5.2014.


Top