7.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 260/30

1)

Lze považovat spojení mezi různými žalobami uváděné v čl. 6 odst. 1 nařízení č. 44/2001 (1) za skutečně existující, je-li předmět nároků uplatňovaný v obou žalobách odlišný od právního titulu, na jehož základě byly u soudu vzneseny nároky, aniž by mezi nimi byl vztah podřízenosti nebo logické a právní neslučitelnosti, avšak případné vyhovění jednomu z nich by se eventuálně mohlo odrazit na rozsahu zájmu, na jehož ochranu byla podána druhá žaloba?

2)

Může být požadavek písemné formy článku dohody o příslušnosti, který stanoví čl. 23 odst. 1 písm. a) uváděného nařízení, považován za splněný v případě, že je takový článek vložen do dokumentu (Information memorandum) připraveného jednostranně vydavatelem dluhopisů s tím, že se dohoda o příslušnosti uplatní na spory vzniklé s jakýmkoli následným nabyvatelem uvedených dluhopisů, pokud jde o jejich platnost; nebo se lze jinak domnívat, že vložení článku dohody o příslušnosti do dokumentu za účelem úpravy vydání dluhopisů určených k přeshraničnímu oběhu je formou, kterou připouštějí zvyklosti v mezinárodním obchodě ve smyslu čl. 23 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení?

3)

Může být výraz „pokud předmět sporu tvoří smlouva“, použitý v čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení, chápán tak, že se týká pouze sporů, v nichž se má u soudu uplatnit právní závazek vyplývající ze smlouvy, a rovněž sporů úzce souvisejících s uvedeným závazkem, nebo má být rozšířen i na spory, v nichž se žalobce nejenže nedovolává smlouvy, ale popírá existenci právně platného smluvního vztahu a jeho cílem je dosáhnout vrácení toho, co bylo zaplaceno na základě právního titulu, který nemá podle jeho názoru žádnou právní hodnotu?