i)

Tribunál se v odůvodnění rozsudku nevyjádřil k podstatným otázkám položeným účastníkům ke skutkovému stavu ani k jejich stanoviscích k nim.

ii)

Výše uvedené je podstatnou procesní vadou, který spadá do působnosti článku 58 statutu Soudního dvora, jelikož Tribunál byl povinen vyjádřit se ke vzneseným požadavkům, výtkám a argumentům účastníků řízení.

i)

Tribunál protiprávně uplatnil čl. 107 odst. 1 SFEU ve spojení s čl. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (1), když vycházel z toho, že jde o novou podporu ve prospěch společnosti Rousse Industry AD.

ii)

Tribunál při vydání rozsudku porušil čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož měl neprávem za to, že je podpora neslučitelná se společným unijním trhem a poškozuje hospodářskou soutěž a že okolnost, že nebyla újma od státu požadována nazpět představuje pro společnost výhodu.

iii)

Rozsudek Tribunálu neodpovídá čl. 107 odst. 1 SFEU a článku 296 SEU, jelikož senát při svém posouzení právně nesprávně použil kritéria zvolená Evropskou komisí pro soukromého věřitele. Evropská komise ve svém rozhodnutí nepodepřela své závěry ohledně kritéria soukromého věřitele analýzou a hospodářskými důvody, takže Tribunál neměl důvod se k jejím argumentům připojit.

iv)

Tribunál nesprávně vyložil a uplatnil článek 14 nařízení (ES) č. 659/1999 a článek 296 SFEU, jelikož Evropská komise v rozhodnutí musela uvést výši podpory, která má být vrácena, spolu s úroky, a přitom musí být úroky určeny v přiměřené sazbě určené Evropskou komisí, což se nestalo, právní akt Evropské komise tedy není odůvodněný.