Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62012CN0401

    Věc C-401/12 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 3. září 2012 Radou Evropské unie proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 14. června 2012 ve věci T-396/09, Vereniging Milieudefensie, Stichting Stop Luchtverontreiniging Utrecht v. Komise

    Úř. věst. C 9, 12.1.2013, p. 25–25 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    12.1.2013   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 9/25


    Kasační opravný prostředek podaný dne 3. září 2012 Radou Evropské unie proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 14. června 2012 ve věci T-396/09, Vereniging Milieudefensie, Stichting Stop Luchtverontreiniging Utrecht v. Komise

    (Věc C-401/12 P)

    2013/C 9/42

    Jednací jazyk: nizozemština

    Účastníci řízení

    Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Rada Evropské unie (zástupci: M. Moore a K. Michoel, zmocněnci)

    Další účastníci řízení: Vereniging Milieudefensie, Stichting Stop Luchtverontreiniging Utrecht, Evropská komise, Nizozemské království, Evropský parlament

    Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

    zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 14. června 2012 ve věci T-396/09;

    žalobu žalobkyň v prvním stupni řízení zamítnout v plném rozsahu;

    žalobkyním v prvním stupni uložit společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení vynaložených Radou v tomto řízení.

    Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

    Podle názoru Rady vykazuje rozsudek Tribunálu ve výše uvedené věci dvě právní pochybení. Tribunál totiž řádně nevyložil a nepoužil takzvanou judikaturu „Nakajima“ (1) a „Fediol“ (2). Tribunál proto nesprávně rozhodl, že mohl přezkoumat zákonnost nařízení (ES) č. 1367/2006 (3) podle Aarhuské úmluvy (4) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.

    Rada se dále domnívá, že řešení, které zvolil zákonodárce v nařízení č. 1367/2006, je každopádně zcela v souladu s Aarhuskou úmluvou. V tomto ohledu je výklad čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy ze strany Tribunálu chybný v rozsahu, v němž neuznává svobodu jednání, kterou mají smluvní strany Úmluvy.

    Rada proto požaduje, aby byl rozsudek Tribunálu ve výše uvedené věci zrušen a aby bylo o této právní věci rozhodnuto s konečnou platností tak, že bude žaloba žalobkyň v plném rozsahu zamítnuta.


    (1)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. května 1991, Nakajima v. Rada (C-69/89, Recueil, s. I-2069).

    (2)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. června 1989, Fediol v. Komise (70/87, Recueil, s. 1781).

    (3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, s. 13).

    (4)  Aarhuská úmluva ze dne 25. června 1998 o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, schválená rozhodnutím Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 (Úř. věst. L 124, s. 1).


    Top