24.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/16

—

prohlásil tento kasační opravný prostředek za přípustný;

—

zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 16. listopadu 2011 ve věci T-78/06, Álvarez v. Komise, a na základě toho i rozhodnutí Komise C(2005) 4634 final ze dne 30. listopadu 2005 ve věci COMP/F/38.354 v rozsahu, v němž se odpovědnost přičítá společnosti Armando Álvarez, S. A.;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

1)

Hlavní důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení a z porušení práva na obhajobu při zkoumání, zda lze navrhovatelce přičíst odpovědnost za protiprávní jednání.

Tribunál přičítá odpovědnost za protiprávní jednání společnosti Armando Álvarez coby přímé účastnici kartelové dohody, přičemž se opírá nejen o nové důvody, ale i o důvody pro založení odpovědnosti, které nejsou v napadeném rozhodnutí zmíněny. Tribunál naopak zamítl tvrzení navrhovatelky s tím, že nepostačují k vyvrácení domněnky, že Armando Álvarez skutečně vykonává vliv na svou dceřinou společnost. V rozhodnutí Komise ovšem není formulována žádná domněnka stran skutečnosti, že by vliv na danou dceřinou společnost skutečně vykonávala navrhovatelka, a proto navrhovatelka neměla povinnost tuto domněnku vyvracet a důkazní břemeno nesla v plném rozsahu Komise.

Tribunál se takovým postupem dopustil nesprávného uplatnění pojmů „účast na protiprávním jednání“ a „přičitatelnost protiprávního jednání“ a porušil práva navrhovatelky na obhajobu.

2)

Podpůrný důvod kasačního opravného prostředku vychází z nedostatku odůvodnění v souvislosti s tvrzeními o tom, že Armando Álvarez nevykonává skutečný vliv na společnost Aspla.

Navrhovatelka podpůrně uvádí, že pokud by měla být přijata hypotéza o přímé přičitatelnosti jednání porušujícího článek 107 SFEU společnosti Armando Álvarez a uplatněna domněnka o odpovědnosti ve vztahu mateřské a dceřiné společnosti, přičemž podle ní tomu tak není, omezil se Tribunál na konstatování, že argumenty společnosti Armando Álvarez nezpochybňují její odpovědnost, aniž posoudil tvrzení, která byla skutečně předložena v návrhu na zrušení. V důsledku toho je rozsudek Tribunálu stižen zjevným nedostatkem odůvodnění.