Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62012CJ0180

    Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 24. října 2013.
    Stoilov i Ko EOOD proti Nachalnik na Mitnitsa Stolichna.
    Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce: Administrativen sad Sofia-grad - Bulharsko.
    Řízení o předběžné otázce - Zánik právního základu rozhodnutí dotčeného v původním řízení - Irelevance položených otázek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé.
    Věc C-180/12.

    Court reports – general

    ECLI identifier: ECLI:EU:C:2013:693

    ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu)

    24. října 2013 ( *1 )

    „Řízení o předběžné otázce — Zánik právního základu rozhodnutí dotčeného v původním řízení — Irelevance položených otázek — Nevydání rozhodnutí ve věci samé“

    Ve věci C‑180/12,

    jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko) ze dne 4. dubna 2012, došlým Soudnímu dvoru dne 16. dubna 2012, v řízení

    Stojlov i Ko EOOD

    proti

    Načalnik na Mitnica Stolična,

    SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),

    ve složení M. Ilešič, předseda senátu, C. G. Fernlund, A. Ó Caoimh (zpravodaj), C. Toader a E. Jarašiūnas, soudci,

    generální advokát: P. Mengozzi,

    vedoucí soudní kanceláře: M. Aleksejev, rada,

    s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 11. dubna 2013,

    s ohledem na vyjádření předložená:

    za Stojlov i Ko EOOD B. Aleksijevem, advokat,

    za Načalnik na Mitnica Stolična N. Jocovou, D. Jordanovou, J. Jordanovou, S. Dimitrovou a S. Zlatkovem, jako zmocněnci,

    za Evropskou komisi B.‑R. Killmannem, D. Rusanovem a L. Bouyon, jako zmocněnci,

    po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 18. července 2013,

    vydává tento

    Rozsudek

    1

    Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu kombinované nomenklatury pro rok 2009 v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008 (Úř. věst. L 291, s. 1, dále jen „KN“), zejména podpoložek 5407 61 30 a 6303 92 10 kombinované nomenklatury, jakož i výkladu nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006 (Úř. věst. L 363, s. 1, dále jen „celní kodex“), zásad legitimního očekávání a překážky věci rozsouzené, jakož i článků 41 a 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

    2

    Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Stojlov i Ko ЕООD (dále jen „Stojlov“) a Načalnik na Mitnica Stolična (ředitel celní správy hlavního města) ve věci sazebního zařazení zboží označeného jako „materiály k výrobě rolet“ pocházejícího z Číny.

    Právní rámec

    Unijní právo

    Celní kodex

    3

    Podle článku 68 celního kodexu mohou celní orgány za účelem ověření celních prohlášení přijatých v rámci tzv. „běžného“ postupu:

    „a)

    kontrolovat celní prohlášení [...];

    b)

    kontrolovat zboží a případně za účelem hloubkové kontroly nebo analýzy odebírat vzorky.“

    4

    Článek 71 celního kodexu stanoví:

    „1.   Výsledek ověření celního prohlášení je podkladem pro použití celních předpisů upravujících celní režim, do kterého je zboží propuštěno.

    2.   Není-li celní prohlášení ověřováno, opírá se použití předpisů uvedených v odstavci 1 o údaje uvedené v celním prohlášení.“

    5

    Podle čl. 221 odst. 1 celního kodexu platí, že „jakmile je částka cla zaúčtována, musí být odpovídajícím postupem sdělena dlužníkovi“.

    6

    Článek 232, který se nachází v oddíle 2, nadepsaném „Lhůty a postupy pro placení cla“, hlavy VII kapitoly 3 celního kodexu, stanoví:

    „1.   Nebyla-li částka cla zaplacena ve stanovené lhůtě,

    a)

    využijí celní orgány všech možností, jež jim poskytují platné předpisy, včetně vymáhání pohledávky, aby zajistily zaplacení této částky.

    Postupem projednávání ve výboru lze přijmout zvláštní předpisy týkající se ručitelů v rámci tranzitního režimu;

    b)

    připočte se k částce cla úrok z prodlení. Míra úroku z prodlení může být vyšší než míra úvěrového úroku. Nemůže však být nižší než míra úvěrového úroku.

    2.   Celní orgány mohou upustit od vyžadování úroku z prodlení [...]“

    7

    Článek 243, který se nachází v hlavě VIII celního kodexu, nadepsané „Opravné prostředky“, zní takto:

    „1.   Každá osoba má právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí celních orgánů v rámci celních předpisů, jež se jí přímo a osobně dotýká.

    [...]

    2.   Opravný prostředek lze podat

    a)

    v prvním stupni u celních orgánů [...]

    b)

    ve druhém stupni u nezávislého orgánu, jímž může být v souladu s platnými předpisy členských států soudní orgán nebo rovnocenný zvláštní orgán.“

    KN

    8

    První část KN obsahuje úvodní ustanovení. V této části, v rámci hlavy I věnované všeobecným pravidlům, oddíl A, nadepsaný „Všeobecná pravidla pro výklad [KN]“, uvádí:

    „Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami:

    1.

    Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak.

    2.

    a)

    Každé uvedení výrobku v některém z čísel se vztahuje též na výrobek, který není kompletní nebo jehož zpracování není dokončeno, pokud již má při předložení podstatné rysy kompletního nebo dokončeného výrobku. Totéž platí pro zařazení kompletního nebo dokončeného výrobku (nebo výrobku zařazovaného podle tohoto pravidla jako kompletní nebo dokončený výrobek), který je předkládán v nesmontovaném nebo rozloženém stavu.

    b)

    Každé uvedení materiálu nebo látky v některém z čísel se vztahuje také na tento materiál nebo látku ve směsi nebo v kombinaci s jinými materiály nebo látkami. Každé uvedení zboží z určitého materiálu nebo látky se vztahuje [rovněž] na zboží sestávající zcela nebo částečně z tohoto materiálu nebo látky. Zařazení zboží sestávajícího z více než jednoho materiálu nebo látky se provádí podle zásad uvedených v pravidle 3.

    […]“

    9

    KN je založena na harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží vypracovaném Světovou celní organizací, z něhož přejímá šestimístné položky a podpoložky, pouze sedmé a osmé místo tvoří podrozdělení charakteristická pro KN. V druhé části, nadepsané „Celní sazebník“, KN obsahuje zařazení zboží do tříd, kapitol, položek a podpoložek.

    10

    Třída XI KN je nadepsána „Textilie a textilní výrobky“. Bod 7 této třídy zní takto:

    „Pro účely této třídy se výrazem ‚zcela zhotovené‘ rozumějí:

    a)

    výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo pravoúhlého tvaru;

    b)

    dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);

    c)

    výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněni na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných pouze proti párání;

    […]“

    11

    V této třídě XI kapitola 54 KN, nadepsaná „Chemická nekonečná vlákna; pásky a podobné tvary z chemických textilních materiálů“, obsahuje mimo jiné položku 5407, která zahrnuje „[t]kaniny z nití ze syntetických nekonečných vláken, včetně tkanin vyrobených z materiálů čísla 5404“. Tato položka obsahuje mimo jiné kategorii „[o]statní tkaniny, obsahující 85 % hmotnostních nebo více polyesterových nekonečných vláken“, která zahrnuje zejména podpoložku 5407 61 týkající se „[ostatních tkanin] [o]bsahující[ch] 85 % hmotnostních nebo více netvarovaných polyesterových nekonečných vláken“. Sama tato podpoložka obsahuje mimo jiné podpoložku 5407 61 30 nadepsanou „[b]arvené“.

    12

    Podkapitola I, nadepsaná „Ostatní zcela zhotovené textilní výrobky“, ve třídě XI kapitole 63 KN obsahuje mimo jiné položku 6303 označenou jako „[z]áclony (včetně závěsů) a vnitřní rolety; záclonky nebo postelové drapérie“. Tato položka je rozdělena do dvou kategorií, a sice „[p]letené nebo háčkované“ a „[o]statní“. Posledně uvedená kategorie obsahuje mimo jiné podpoložku 6303 92 nadepsanou „[z]e syntetických vláken“. Tato podpoložka se sama dělí na podpoložku 6303 92 10, nadepsanou „[z] netkaných textilií“, a podpoložku 6303 92 90, nadepsanou „[o]statní“.

    Bulharské právo

    13

    Článek 34 třetí pododstavec soudního řádu správního (Administrativnoprocesualen kodex) stanoví, že „správní orgány zajišťují, aby účastníci řízení měli možnost předložit svá vyjádření ke shromážděným důkazům a tvrzením ve stanovené lhůtě nepřesahující sedm dní. Účastníci řízení mohou písemně předkládat žádosti a uplatňovat námitky“.

    14

    Podle článku 35 tohoto řádu se individuální správní akt vydává po objasnění předmětných relevantních skutečností a okolností a přezkoumání vysvětlení a námitek podaných případně dotyčnými občany nebo organizacemi.

    15

    Podle čl. 179 odst. 1 občanského soudního řádu (Graždanski procesualen kodeks, dále jen „GPK“) platí, že úřední dokument vypracovaný úředníkem v rámci výkonu funkce v náležité formě a stanoveným postupem představuje důkaz prohlášení učiněných v jeho přítomnosti a jeho úkonů nebo úkonů v jeho přítomnosti.

    16

    Podle článku 297 GPK je vydaný rozsudek závazný pro soud, který jej vydal, jakož i pro jakýkoliv jiný soud nebo správní orgán.

    17

    Podle článku 302 GPK je konečné rozhodnutí správního soudu závazné pro občanskoprávní soud, pokud jde o platnost a legalitu správního aktu.

    18

    Článek 211 odst. 1 celního zákona (Zakon na mitnicite, dále jen „ZM“) stanoví, že pokud částka cla nebyla zaplacena ve stanovené lhůtě, využijí celní orgány všech možností, které jim tento zákon nebo jakékoliv jiné právní ustanovení přiznává k tomu, aby zajistily zaplacení této částky, včetně přijetí vykonávacích správních aktů.

    19

    Podle článku 211a ZM „[j]sou rozhodnutí o vymáhání veřejnoprávních pohledávek státu individuálními správními akty, které vydává vedoucí celního úřadu, v jehož působnosti vznikl dluh, který nebyl včas zaplacen, a v nichž jsou stanoveny celní dluhy a jiné veřejnoprávní pohledávky“.

    Spor v původním řízení a předběžné otázky

    20

    V celním prohlášení podaném dne 8. ledna 2009 uvedla společnost Stojlov „materiály k výrobě rolet“ pod podpoložkou 6303 92 10 KN. Bylo vypočítáno a zaplaceno clo ve výši 7598,56 bulharských leva (BGN) a daň z přidané hodnoty ve výši 23544,53 BGN.

    21

    Celní orgány nechaly dne 9. ledna 2009 provést za účelem kontroly tohoto prohlášení laboratorní rozbor vzorků, o čemž byl sepsán protokol.

    22

    S ohledem na uvedený laboratorní rozbor se tyto orgány domnívaly, že zboží uvedené v celním prohlášení nemůže být zařazeno do kapitoly 63 KN. Z tohoto rozboru vyplývá, že toto zboží splňuje kritéria pro zařazení do kapitoly 54 KN, konkrétně do podpoložky 5407 61 30.

    23

    Za těchto podmínek oznámil dne 27. dubna 2009 Načalnik na Mitnica Stolična společnosti Stojlov rozhodnutí, kterým bylo zboží uvedené v celním prohlášení ze dne 8. ledna 2009 zařazeno do této podpoložky (dále jen „rozhodnutí o oznámení cla“), což vedlo ke zvýšení sazby cla z 6,5 % na 8 % a k uložení konečného antidumpingového cla ve výši 74,8 % v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1487/2005 ze dne 12. září 2005, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých hotových oděvních textilií z polyesterových nekonečných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 240, s. 1), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1087/2007 ze dne 18. září 2007 (Úř. věst. L 246, s. 1).

    24

    Na základě tohoto rozhodnutí byla společnosti Stojlov stanovena sedmidenní lhůta k dobrovolnému zaplacení veřejných pohledávek ve výši 1211,37 BGN z titulu cla, 82372,82 BGN z titulu antidumpingového cla a 16 716,84 BGN z titulu daně z přidané hodnoty.

    25

    Společnost Stojlov podala u správního orgánu odvolání proti uvedenému rozhodnutí v rámci autoremedury a poté uvedené rozhodnutí napadla u Administrativen sad Sofia-grad (Správní soud pro Sofii).

    26

    Vzhledem k tomu, že mezitím společnost Stojlov nezaplatila částky požadované v rozhodnutí o oznámení cla ve stanovené lhůtě, přijal Načalnik na Mitnica Stolična dne 7. srpna 2009 rozhodnutí o vymáhání pohledávky státu č. 13 (dále jen „rozhodnutí o vymáhání cla“).

    27

    Dne 11. září 2009 podala společnost Stojlov proti tomuto rozhodnutí odvolání, kterým se domáhala, aby bylo nařízeno vypracování nezávislého posudku k zařazení daněného zboží. Jelikož společnost Stojlov neobdržela odpověď ve lhůtě, podala dne 7. října 2009 žalobu v původním řízení přímo k Administrativen sad Sofia-grad.

    28

    Dne 14. října 2009 nejvyšší správní orgán, a sice regionální ředitel celní správy, zamítl odvolání podané dne 11. září 2009 a odmítl nařídit vypracování požadovaného posudku.

    29

    Rozsudkem ze dne 30. prosince 2010 Administrativen sad Sofia-grad potvrdil rozhodnutí o oznámení cla.

    30

    Společnost Stojlov podala proti tomuto rozsudku kasační opravný prostředek k Varhoven administrativen sad (Nejvyšší správní soud), před nímž v okamžiku podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce stále probíhalo řízení.

    31

    Podle Administrativen sad Sofia-grad existují dvě možnosti zařazení zboží dotčeného v původním řízení: do kapitoly 54 KN, nebo do kapitoly 63 KN. Pro účely jejich rozlišení je třeba podat výklad pojmu „zcela zhotovené výrobky“ ve smyslu poznámky 7 v uvedené kapitole 63, jakož i pojmu „tkanina“ uvedeného v podpoložce 5407 61 30 KN.

    32

    Mimoto je třeba posoudit, zda se vzhledem k výsledku dalších pěti celních prohlášení podaných společností Stojlov pro takové zboží, jako je zboží dotčené v původním řízení, jak před podáním sporného prohlášení, tak po něm, může tato společnost dovolávat zásady legitimního očekávání k tomu, aby dosáhla zařazení zboží dotčeného v původním řízení pod kód celního sazebníku 6303 92 10.

    33

    Kromě toho předkládající soud připomíná, že posledně uvedené prohlášení vedlo ke dvěma různým vnitrostátním řízením, které se týkají týchž skutkových a právních otázek, a pokládá za nutné položit Soudnímu dvoru otázku, jaký akt je ve smyslu čl. 243 odst. 1 celního kodexu napadnutelným aktem.

    34

    Konečně by předkládající soud chtěl požádat o výklad článků 41 a 47 Listiny.

    35

    Za těchto podmínek se Administrativen sad Sofia-grad rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

    „1)

    Je třeba výrobky [, a sice] srolované pásy z netkaných textilií k výrobě vnitřních rolet, zařadit pro účely sazebního zařazení do [KN] podle jejich vlastností jako ,tkaninu‘ spadající pod kód celního sazebníku 5407 61 30, nebo podle jejich jediného účelu použití – kterým je výroba vnitřních rolet – pod kód celního sazebníku 6303 92 10, a to s ohledem na následující okolnosti:

    a)

    pojem ‚zcela zhotovené výrobky‘ ve smyslu poznámky 7 v kapitole 63 [, nadepsané] ‚Jiné zcela zhotovené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a použité textilní výrobky; hadry‘ ve třídě XI [, nadepsané] ‚Textilie a textilní výrobky‘[KN], vykládaný ve spojení s bodem 2 písm. a) všeobecných pravidel výkladu KN vztahujících se k pojmu ‚výrobek, který není kompletní nebo jehož zpracování není dokončeno‘, s ohledem na případ uvedený v písm. c) uvedené poznámky, jakož i s ohledem na vlastnosti dotčených výrobků a na možnost, že z nich bude vyroben jediný konečný výrobek;

    b)

    možnost, že pojem ,tkanina‘ podle kapitoly 54 položky 5407 61 30 [KN] zahrnuje mimo jiné pásy látky, které mají zpevněné podélné okraje a jsou určeny k výrobě vnitřních rolet jako jediného konečného výrobku, též s ohledem na výslovné uvedení tohoto konečného výrobku v položce 6303 92 10 KN?

    2)

    Lze mít rozumně za to, že u celního deklaranta a u osoby odpovědné za dovoz vzniklo legitimní očekávání ohledně určitého sazebního zařazení zboží a že je podle čl. 71 odst. 2 [celního kodexu], jakož i s ohledem na zásadu legitimního očekávání třeba použít číslo sazebního zařazení zboží uvedené v celním prohlášení, pokud ze skutkových okolností původního řízení vyplývá, že ke dni podání celního prohlášení byla situace následující:

    a)

    u dříve podaného celního prohlášení, jehož předmětem bylo totožné zboží zařazené pod stejný kód celního sazebníku, neodebraly celní orgány po provedené fyzické kontrole, která se mimo jiné týkala sazebního zařazení a o níž byl sepsán protokol, žádné vzorky k analýze a bylo konstatováno, že výrobky odpovídají údajům v celním prohlášení; a

    b)

    po propuštění zboží na základě dalších pěti dřívějších celních prohlášení, jež se týkala totožného zboží zařazeného pod stejný kód celního sazebníku a z nichž některá byla podána před datem sepsání protokolu o celní kontrole, který potvrdil správnost sazebního zařazení, a jiná po tomto datu, nedošlo k zahájení žádné další kontroly?

    3)

    Je třeba čl. 243 odst. 1 [celního kodexu] vykládat za účelem dodržení zásady překážky věci rozsouzené v tom smyslu, že proti aktu uvedenému v čl. 232 odst. 1 písm. a) uvedeného kodexu lze podat opravný prostředek pouze tehdy, jestliže byl uvedený akt vydán z důvodu nezaplacení ve stanovené lhůtě a pokud tento akt stanoví zároveň částku celního dluhu a podle vnitrostátního práva členského státu představuje exekuční titul pro vymáhání cla?

    4)

    Je třeba čl. 41 odst. 2 písm. a) a článek 47 [Listiny] vykládat v tom smyslu, že v případě, že celní dlužník poté, co mu bylo doručeno sdělení podle čl. 221 odst. 1 [celního kodexu], prokazatelně podal návrh na vypracování nezávislého posudku a celní správa o něm výslovně nerozhodla, ani předchozí rozhodnutí neodůvodnila, došlo k neodstranitelnému porušení práva na řádnou správu a práva na obhajobu ve správním řízení, které již nelze napravit v soudním řízení, protože dotyčná osoba má podle procesních pravidel původního řízení možnost vysvětlit své námitky k sazebnímu zařazení zboží až v řízení před soudem prvního stupně tím, že položí otázky nezávislému znalci?“

    K předběžné otázce

    36

    Podle ustálené judikatury je postup zavedený článkem 267 SFEU nástrojem spolupráce mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy, díky němuž Soudní dvůr poskytuje vnitrostátním soudům výklad unijního práva, jenž je pro ně nezbytný k vyřešení sporu, který mají rozhodnout (viz zejména rozsudky ze dne 16. července 1992, Meilicke, C-83/91, Recueil, s. I-4871, bod 22, a ze dne 27. listopadu 2012, Pringle, C‑370/12, bod 83).

    37

    V rámci této spolupráce je vnitrostátní soud, kterému je předložen spor, nejlépe s to posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti věci jak nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání svého rozsudku, tak i relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru (v tomto smyslu viz zejména rozsudky ze dne 16. července 1992, Lourenço Dias, C-343/90, Recueil, s. I-4673, bod 15, a ze dne 21. února 2006, Ritter-Coulais, C-152/03, Sb. rozh. s. I-1711, bod 14).

    38

    To však nemění nic na tom, že v případě potřeby musí Soudní dvůr přezkoumat podmínky, za nichž mu byla věc vnitrostátním soudem předložena, za účelem ověření vlastní pravomoci, a zejména určení, zda žádaný výklad unijního práva má vztah k realitě a předmětu sporu v původním řízení, tak aby Soudní dvůr neposkytoval poradní stanoviska k obecným či hypotetickým otázkám (v tomto smyslu viz zejména rozsudky ze dne 16. prosince 1981, Foglia, 244/80, Recueil, s. 3045, body 18 a 21, jakož i ze dne 30. září 2003, Inspire Art, C-167/01, Recueil, s. I-10155, bod 45). Pokud se ukáže, že položená otázka není zjevně relevantní pro řešení daného sporu, Soudní dvůr má povinnost rozhodnout o nevydání rozhodnutí ve věci samé (viz zejména výše uvedené rozsudky Lourenço Dias, bod 20, a Ritter-Coulais, bod 15, jakož i citovaná judikatura).

    39

    Z písemných vyjádření předložených Soudnímu dvoru a z odpovědi předkládajícího soudu na žádost o objasnění, která mu byla zaslána Soudním dvorem, přitom v projednávaném případě vyplývá, že rozsudkem ze dne 5. července 2012 Varhoven administrativen sad zrušil rozsudek zmíněný v bodě 29 tohoto rozsudku, jakož i rozhodnutí o oznámení cla.

    40

    Podle vysvětlení podaných předkládajícím soudem v odpovědi na tuto žádost o objasnění týkající se účinků zrušení rozhodnutí o oznámení cla na spor v původním řízení, a jak vyplývá ze znění tohoto rozsudku, který je připojen k této odpovědi, Varhoven administrativen sad zejména rozhodl, že sazební zařazení přijaté Načalnik na Mitnica Stolična, které potvrdil Administrativen sad Sofia-grad, bylo nesprávné vzhledem k důkazům a posudkům založeným do spisu. V tomto bodě dospěl Varhoven administrativen sad k závěru, že skutečnosti zjištěné Administrativen sad Sofia-grad nebyly podloženy předloženými důkazy ani závěry ve zprávě soudního znalce.

    41

    V této odpovědi předkládající soud rovněž uvedl, že mu přísluší zajišťovat dodržování procesních pravidel, která podmiňují legalitu rozhodnutí o vymáhání cla, mezi která patří zejména pravidlo týkající se oznámení o „nezaplaceném dluhu“ ve smyslu článku 211a ZM rozhodnutím o oznámení cla.

    42

    Na jednání před Soudním dvorem Načalnik na Mitnica Stolična připustil, že z důvodu zrušení rozhodnutí o oznámení cla Varhoven administrativen sad toto rozhodnutí již v bulharském právním řádu neexistuje.

    43

    Mimoto na tomtéž jednání společnost Stojlov odkázala na rozhodnutí vydané exekutorským úřadem dne 24. září 2012, které ukončilo vymáhání veřejných pohledávek. Tímto rozhodnutím bylo ukončeno vykonávací řízení zahájené v souladu s rozhodnutím o vymáhání cla. Ač Načalnik na Mitnica Stolična zpochybňoval platnost takového rozhodnutí, nepopíral jeho existenci.

    44

    Za těchto podmínek bez ohledu na to, zda bylo vykonávací řízení zahájené na základě rozhodnutí o vymáhání cla ukončeno či nikoliv, z výše uvedených úvah v každém případě vyplývá, jak uvádí generální advokát v bodě 16 svého stanoviska, že předkládajícímu soudu již nepřísluší rozhodnout o sporu v původním řízení způsobem, který by zohlednil odpověď Soudního dvora na položené otázky, pokud by Soudní dvůr tyto otázky zodpověděl.

    45

    Jak totiž uvedl předkládající soud ve své odpovědi na žádost o objasnění, která mu byla zaslána Soudním dvorem, rozhodnutí o oznámení cla bylo zrušeno Varhoven administrativen sad v plném rozsahu a existence tohoto rozhodnutí představuje, jak bylo již uvedeno v bodě 41 tohoto rozsudku, procesní podmínku pro přijetí rozhodnutí o vymáhání cla.

    46

    Za těchto podmínek je třeba učinit závěr, že projednávaná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se již netýká výkladu unijního práva, který by předkládající soud objektivně potřeboval pro vydání rozhodnutí (obdobně viz zejména rozsudek ze dne 9. října 1997, Grado a Bashir, C-291/96, Recueil, s. I-5531, bod 16). Tato žádost totiž při neexistenci předmětu neumožňuje vyvodit poznatky k výkladu unijního práva, které by předkládající soud mohl účelně využít, aby na základě unijního práva uzavřel spor, který mu byl předložen (v tomto smyslu viz zejména rozsudek ze dne 16. září 1982, Vlaeminck, 132/81, Recueil, s. 2953, bod 13).

    47

    Je sice pravda, že ve své odpovědi na žádost o objasnění zaslanou Soudním dvorem týkající se účinků zrušení rozhodnutí o oznámení cla na spor v původním řízení předkládající soud konstatoval, že celní orgány mohou přijmout nová rozhodnutí se stejným obsahem jako rozhodnutí o oznámení a o vymáhání cla. Nicméně i kdyby tomu tak stále bylo i navzdory rozsudku Varhoven administrativen sad ze dne 5. července 2012, je nutno konstatovat, že odpovídat na otázky položené za takových podmínek by znamenalo poskytnout poradní stanovisko k hypotetickým otázkám, což je v rozporu s úkolem Soudního dvora, jenž mu byl v rámci soudní spolupráce zavedené článkem 267 SFEU svěřen (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 3. února 1983, Robards, 149/82, Recueil, s. 171, bod 19; výše uvedený rozsudek Meilicke, bod 25, a rozsudek ze dne 21. března 2002, Cura Anlagen, C-451/99, Recueil, s. I-3193, bod 26).

    48

    S ohledem na výše uvedené je nutno konstatovat, že není namístě odpovídat na otázky položené předkládajícím soudem.

    K nákladům řízení

    49

    Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

     

    Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

     

    Není namístě odpovídat na otázky položené Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko).

     

    Podpisy.


    ( *1 ) – Jednací jazyk: bulharština.

    Top