Žaloba podaná dne 12. prosince 2011 — Řecká republika v. Komise

(Věc T-632/11)

(2012/C 39/37)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: I. Chalkias a S. Papaϊoannou)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se Řecká republika domáhá zrušení prováděcího rozhodnutí Komise ze dne 14. října 2011, kterým vylučuje z financování Evropské unie některé výdaje členských států v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), oznámeného pod číslem K(2010) 7105 a zveřejněného v Úředním věstníku L 270, 15.10.2011, s. 33, v části týkající se finančních oprav k tíži Řecké republiky v rámci režimu jednotné platby a v souvislosti s programy pro restrukturalizaci a přeměnu vinic, destilací a podporou na některá používání moštu.

Pokud jde o opravu v rámci režimu jednotné platby, žalobkyně zaprvé tvrdí, že uložení paušálních oprav v rámci režimu jednotné platby je protiprávní z důvodu, že: a) uložení paušálních oprav v prvním roce uplatňování SZP porušuje zásadu rovnosti a zásadu spolupráce, b) neexistuje žádný platný právní základ pro uplatňování starých pokynů v dokumentu VI/5530/1997 na novou SZP a na režim jednotné platby, čili uplatnění těchto starých pokynů na novou SZP závažně porušuje zásadu proporcionality.

Zadruhé žalobkyně zdůrazňuje, že posouzení Komise, podle kterého kritéria pro rozdělování vnitrostátní rezervy nebyla v souladu s ustanoveními článku 42 nařízení 1782/2003 (1) a článku 21 nařízení 795/2004 (2), je založeno na nesprávném výkladu těchto ustanovení a na nesprávném posouzení skutkového stavu.

Zatřetí žalobkyně tvrdí v souvislosti s paušální opravou ve výši 10 %, jež byla uložena, že zjištění Evropské komise týkající se vnitrostátních kritérií pro rozdělování vnitrostátní rezervy, že nebyly vzaty v úvahu všechny krmné plochy při výpočtu referenčních ploch/částek a při výpočtu regionálního průměru, nepředstavují porušení nařízení 1290/2005 (3) a že Komise protiprávně uložila finanční opravy na základě tohoto nařízení. V každém případě žalobkyně tvrdí, že Komise podala nesprávný výklad a nesprávně použila článek 31 nařízení č. 1290/2005, jakož i pokyny v dokumentu VI/5530/1997, neboť a) skutečnosti vytýkané Komisí co se týče kritérií pro rozdělování vnitrostátní rezervy, i kdyby byly prokázány, nevedly k vyplácení částek neoprávněným osobám a nevyvolaly žádné riziko ztráty pro EZZF; b) tyto výtky nesouvisejí s neprovedením klíčových kontrol, a v důsledku toho neodůvodňují uložení paušální finanční opravy ve výši 10 %.

Pokud jde o opravu v odvětví vín, žalobkyně tvrdí, že Komise nesprávně posoudila skutkový stav, a to konkrétněji v oblastech týkajících se registru vinic, destilací a podpor na používání moštu, povinné destilace vedlejších produktů a restrukturalizace a přeměny vinic, které zjevně neodůvodňují opravu ve výši 10 % v souladu s pokyny k finančním opravám v účetní závěrce, která je zjevně nepřiměřená vzhledem k pochybením zjištěným v kontrolním systému.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 795/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky.