—

za společnost Kremikovci AD T. Bankovem, insolvenčním správcem, K. Atanasovem, T. Chobanovem a B. Cholakovem,

—

za bulharskou vládu T. Ivanovem a D. Drambozovou, jako zmocněnci,

—

za Evropskou komisi A. Stobieckou-Kuik a S. Petrovou, jako zmocněnkyněmi,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu ustanovení Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bulharskou republikou na straně druhé, uzavřené a schválené jménem Společenství rozhodnutím Rady a Komise 94/908/ESUO, ES, Euratom ze dne 19. prosince 1994 (Úř. věst. L 358, s. 1, dále jen „dohoda o přidružení ES-Bulharsko“ nebo „Evropská dohoda“), článku 3 dodatkového protokolu k Evropské dohodě týkajícího se prodloužení doby stanovené v čl. 9 odst. 4 protokolu 2 k Evropské dohodě (consilium 10827/02, dále jen „dodatkový protokol“), ve znění rozhodnutí Rady přidružení EU-Bulharsko č. 3/2006 ze dne 29. prosince 2006 (dále jen „rozhodnutí EU-BG č. 3/2006“), hlavy 2 přílohy V Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. 2005, L 157, s. 203, dále jen „akt o přistoupení“), jakož i článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [108 SFEU] (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006 (Úř. věst. L 363, s. 1) (dále jen „nařízení č. 659/1999“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Kremikovci AD (v platební neschopnosti) (dále jen „společnost Kremikovci“) a Ministar na ikonomikata, energetikata i turizma i zamestnik-ministar na ikonomikata, energetikata i turizma (ministr a náměstek ministra hospodářství, energetiky a turismu) o rozhodnutí o pohledávce státu (č. APDV – 01 ze dne 4. září 2008, dále jen „rozhodnutí napadené v původním řízení“), jímž byla konstatována existence takovéto pohledávky státu sestávající z podpor poskytnutých na restrukturalizaci společnosti Kremikovci zvýšených o úroky.

3

Podle čl. 3 odst. 2 dohody o přidružení ES-Bulharsko:

„Na ministerské úrovni probíhá politický dialog v rámci Rady přidružení. Ta má obecnou odpovědnost za všechny záležitosti, které jí strany svěří.“

4

Podle svého článku 121 byla dohoda o přidružení ES-Bulharsko uzavřena na dobu neurčitou, přičemž kterákoli ze stran může tuto dohodu vypovědět.

5

Protokol 2 k Evropské dohodě týkající se výrobků, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (Úř. věst. 1994, L 358, s. 91; Zvl. vyd. 11/59, s. 201, dále jen „protokol 2 k Evropské dohodě“), v článku 9 stanoví:

„1.   Následující jednání je neslučitelné s řádným působením dohody v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Společenstvím a Bulharskem:

[…]

2.   Každé jednání, které je v rozporu s tímto článkem, se posuzuje na základě kritérií vyplývajících z uplatňování pravidel článků 65 a 66 Smlouvy o založení ESUO, článku 85 a 86 Smlouvy o založení EHS a pravidel veřejné podpory včetně sekundárních právních předpisů.

[…]

4.   Smluvní strany uznávají, že během prvních pěti let po vstupu této dohody v platnost a odchylně od odst. 1 bodu iii) tohoto článku může Bulharsko pro ocelové výrobky ESUO výjimečně poskytnout veřejnou podporu za účelem restrukturalizace, pokud:

5.   Každá ze stran zajistí transparentnost v oblasti veřejné podpory prostřednictvím úplné a nepřetržité vzájemné výměny informací včetně informací o výši, míře a účelu podpory, a podrobného restrukturalizačního plánu.

[…]“

6

Dodatkový protokol podepsaný dne 21. listopadu 2002 svým článkem 1 prodloužil období, po které může Bulharská republika výjimečně poskytovat veřejné podpory na restrukturalizaci ocelářského průmyslu, o osm let, počínaje dnem 1. ledna 1998, anebo až do přistoupení Bulharské republiky, pokud k němu dojde dříve.

7

Toto prodloužení podléhalo dvěma podmínkám stanoveným v článcích 2 a 3 dodatkového protokolu. Článek 2 tohoto protokolu požadoval, aby byl Komisi Evropských společenství předložen program restrukturalizace a obchodní plán splňující podmínky čl. 9 odst. 4 protokolu 2 k Evropské dohodě. Podle článku 3 dodatkového protokolu podléhalo zmíněné prodloužení závěrečnému posouzení tohoto programu restrukturalizace a obchodního plánu Komisí.

8

Podle svého článku 4 mohl být dodatkový protokol měněn rozhodnutím Rady přidružení vytvořené dohodou o přidružení ES-Bulharsko (dále jen „Rada přidružení EU-Bulharsko“).

9

Tento protokol byl takto poprvé změněn rozhodnutím Rady přidružení EU-Bulharsko č. 1/2004 ze dne 28. září 2004 (Úř. věst. 2005, L 68, s. 41), jež nahradilo články 2 a 3 dodatkového protokolu. Z bodu 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že tato změna měla sloužit k zajištění souladu mezi dodatkovým protokolem a institucionálními změnami Bulharské republiky.

10

Podruhé pak byl Dodatkový protokol změněn rozhodnutím EU-BG č. 3/2006.

11

Z bodu 1 odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že Bulharská republika v rámci programu restrukturalizace změněného v průběhu roku 2006 navrhla, že bude požadovat navrácení veškerých podpor vyplacených s porušením těchto podmínek před nebo po svém přistoupení k Evropské unii, pokud se při kontrole provádění tohoto programu prokáže, že příslušné podmínky protokolu 2 k Evropské dohodě nebyly dodrženy a že hlavní opatření restrukturalizace nebyla provedena, anebo pokud Bulharská republika poskytne v průběhu období restrukturalizace další veřejné podpory ocelářskému průmyslu.

12

Rozhodnutím EU-BG č. 3/2006 bylo podle článku 1 následujícím způsobem pozměněno znění článku 3 dodatkového protokolu:

„Evropská komise jménem Evropského společenství pravidelně monitoruje provádění restrukturalizačního programu a plánů. Za Bulharskou republiku tuto činnost provádí ministerstvo financí. Evropská komise může požádat, aby Bulharsko, je-li pravděpodobné, že nebudou splněny požadavky čl. 9 odst. 4 protokolu 2 k Evropské dohodě, přijalo vhodná opatření ke změně restrukturalizačního plánu společnosti Kremikovci AD.

Evropská komise rozhodne, zda jsou restrukturalizační program a plány zcela prováděny a zda jsou v souladu s požadavky čl. 9 odst. 4 protokolu 2 k Evropské dohodě.

Pokud kontrola provádění restrukturalizačního programu a plánů prokáže, že nebyly dodrženy příslušné požadavky protokolu 2 k Evropské dohodě a klíčová restrukturalizační opatření, včetně všech realizovaných investic, nebo že Bulharsko v průběhu období restrukturalizace poskytlo ve prospěch ocelářského průmyslu, a zejména ve prospěch společnosti Kremikovci AD, další veřejnou podporu, Bulharsko zajistí navrácení jakékoli podpory poskytnuté příjemci v rozporu s těmito podmínkami jak před přistoupením k Evropské unii, tak i po něm.“

13

Podle článku 97 UO platnost Smlouvy o ESUO skončila dne 23. července 2002.

14

Podle článku 2 aktu o přistoupení:

„Ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství a Evropskou centrální bankou přede dnem přistoupení stávají závaznými pro Bulharsko a Rumunsko a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu.“

15

Příloha V aktu o přistoupení v hlavě 2 stanoví mechanismus kontroly opatření státních podpor prováděných v Bulharsku před datem jeho přistoupení k Unii. Články 1 až 3 této hlavy stanoví:

16

Z bodu odůvodnění 18 nařízení č. 659/1999 vyplývá, že za účelem zajištění slučitelnosti existujících podpor se společným trhem a v souladu s čl. 108 odst. 1 SFEU by měla Komise navrhnout příslušná opatření, pokud existující podpory nejsou nebo již nejsou slučitelné se společným trhem, a měla by zahájit postup stanovený v čl. 108 odst. 2 SFEU, pokud dotyčný členský stát neprovede navrhovaná opatření.

17

Článek 1 nařízení č. 659/1999 stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

[…]

[…]“

18

Článek 7 nařízení č. 659/1999 nazvaný „Rozhodnutí Komise ukončit formální vyšetřovací řízení“ v odstavci 5 stanoví:

„Shledá-li Komise, že oznámená podpora není slučitelná se společným trhem, rozhodne, že podpora nemůže být uskutečněna (dále jen ‚záporné rozhodnutí‘).“

19

Článek 14 nařízení č. 659/1999 v odstavci 1 stanoví:

„Je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil […]. Komise nebude vyžadovat navrácení podpory, pokud by to bylo v rozporu s obecnými zásadami práva Společenství.“

20

Článek 19 nařízení č. 659/1999 nadepsaný „Právní následky návrhu vhodných opatření“ se týká existujících podpor. Má následující znění:

„1.   Pokud dotyčný členský stát přijme navrhovaná opatření a uvědomí o tom Komisi, Komise toto zjištění zaznamená a uvědomí o tom členský stát. Členský stát je svým přijetím provést vhodná opatření vázán.

2.   Pokud dotyčný členský stát nepřijme navrhovaná opatření a Komise, poté co vzala v úvahu argumenty dotyčného členského státu, stále považuje tato opatření za nezbytná, zahájí Komise postup podle čl. 4 odst. 4. Články 6, 7 a 9 se použijí přiměřeně.“

21

V článku 1 rozhodnutí Komise z 15. prosince 2009 týkajícího se národního restrukturalizačního programu a individuálního obchodního plánu pro bulharskou ocelárnu Kremikovci (shrnutí zveřejněno v Úř. věst. 2012, C 27, s. 3, dále jen „rozhodnutí Komise z prosince 2009“) se uvádí, že „[r]estrukturalizační program a plány společnosti Kremikovci AD nejsou zcela provedeny, a tudíž nejsou v souladu s požadavky čl. 9 odst. 4 protokolu 2 k Evropské dohodě“.

22

Společnost Kremikovci je právnická osoba bulharského práva, jejíž základní kapitál se nacházel ve vlastnictví státu až do roku 1999, kdy byla společnost privatizována.

23

Podle čl. 9 odst. 4 protokolu 2 k Evropské dohodě byla Bulharské republice přiznána doba pěti let, od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1997, po kterou jí bylo výjimečně povoleno poskytnout veřejnou podporu na restrukturalizaci ocelářského průmyslu.

24

Ze spisu vyplývá, že společnosti Kremikovci však byly poskytovány různé formy veřejných podpor i po roce 1997, a to v podobě prominutí dluhů vůči státu, poskytnutí státních zdrojů na zaplacení jiných dluhů, jakož i výhodných podmínek úvěru.

25

Za těchto okolností dodatkový protokol prodloužil dobu, po kterou mohla Bulharská republika výjimečně poskytovat veřejné podpory na restrukturalizaci ocelářského průmyslu, o osm let počínaje dnem 1. ledna 1998, anebo do data jejího přistoupení, pokud by nastalo dříve.

26

V souladu s podmínkou stanovenou v článku 2 dodatkového protokolu Bulharská republika předložila Komisi program restrukturalizace a rozvoje bulharského ocelářského průmyslu a obchodní plán pro jediný ocelářský subjekt, kterému byly poskytnuty veřejné podpory, tj. společnost Kremikovci.

27

V rámci vypracovávání tohoto programu a plánu Komisia za zaštita na konkurenciata (Komise pro ochranu hospodářské soutěže, bulharský orgán, který byl tehdy pověřen dohledem nad veřejnými podporami) rozhodnutími ze dne 6. listopadu 2003 a 3. února 2004 konstatovala provádění různých veřejných podpor ve prospěch společnosti Kremikovci v celkové výši 431073159 BGN. Ze spisu vyplývá, že největší podíl této částky byl vyplacen v roce 1999 a její zbylá část byla poskytnuta v roce 2004 formou restrukturalizace dluhu, který vznikl společnosti Kremikovci u jejích dodavatelů plynu a elektrické energie.

28

Zejména z bodu 10 odůvodnění rozhodnutí Rady 2004/746/ES ze dne 18. října 2004 o splnění podmínek stanovených v článku 3 dodatkového protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bulharskou republikou na straně druhé, a to s ohledem na prodloužení období stanovené v čl. 9 odst. 4 protokolu 2 k Evropské dohodě (Úř. věst. L 328, s. 101) vyplývá, že podle článku 3 dodatkového protokolu v tehdy platném znění Komise provedla vyhodnocení restrukturalizačního programu a individuálního obchodního plánu. V tomto vyhodnocení se zejména uvádělo, že výše veřejné podpory na restrukturalizaci upřesněná v tomto plánu se bude postupně snižovat a v průběhu roku 2005 přestane být podpora vyplácena.

29

Podle zprávy Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 12. srpna 2008 nadepsané „První zpráva o sledování restrukturalizace ocelářství v Bulharsku a Rumunsku“ [COM(2008) 511 final], nebyla společnosti Kremikovci v roce 2006 poskytnuta žádná podpora.

30

Koncem roku 2006 byla podána žádost o prodloužení lhůty pro provedení zmíněného plánu z důvodu modifikace investičních projektů a časové ztráty, k nimž došlo v souvislosti se změnou majitele společnosti Kremikovci. V odůvodnění rozhodnutí EU-BG č. 3/2006 se zmiňuje pozměněný restrukturalizační program a obchodní plán. Podle předkládacího rozhodnutí pozměněný restrukturalizační program stanovil, že proces restrukturalizace bude dokončen do 31. prosince 2008.

31

Dne 6. srpna 2008 bylo vůči společnosti Kremikovci zahájeno insolvenční řízení. Úředním datem prohlášení o úpadku v rámci insolvenčního řízení je 6. červen 2008.

32

Vzhledem k tomuto prohlášení o úpadku přijal náměstek ministra hospodářství a energetiky rozhodnutí napadené v původním řízení ohledně částky 431073159 BGN zvýšené o úroky. Podle Administrativen sad Sofia-grad vychází toto rozhodnutí z úvahy, že prohlášení o úpadku společnosti Kremikovci a zahájení insolvenčního řízení mají za následek ukončení individuálního plánu životaschopnosti této společnosti. Za těchto podmínek není společnost Kremikovci s to dosáhnout životaschopnosti v tržních podmínkách, což představuje porušení čl. 9 odst. 4 protokolu 2 k Evropské dohodě, a tudíž činí veřejnou podporu protiprávní. Pro původce rozhodnutí napadeného v původním řízení se navrácení podpory řídí aktualizovaným restrukturalizačním programem.

33

Na základě žaloby společnosti Kremikovci předkládající soud (v jiném složení) prohlásil rozhodnutí napadené v původním řízení za neplatné. Soud rozhodující v původním řízení dospěl k závěru, že v souladu s platnou právní úpravou lze navrácení podpory provést pouze za podmínky, že ministr předem zašle oznámení Komisi, aby přijala rozhodnutí nařizující navrácení podpory z důvodu její protiprávnosti. V projednávané věci nebyla splněna žádná z obou uvedených podmínek.

34

Toto prohlášení neplatnosti je předmětem odvolání ministra hospodářství, energetiky a turismu k Varhoven administrativen sad (Nejvyšší správní soud). Varhoven administrativen sad zrušil rozhodnutí Administrativen sad Sofia-grad v předcházejícím složení a nařídil vrácení věci k jejímu novému projednání tímto soudem v jiném složení a k tomuto vrácení připojil závazné pokyny pro meritorní řešení sporu ukládající soudu rozhodujícímu ve věci samé zohlednit nové písemné důkazy, včetně rozhodnutí Komise z prosince 2009.

35

V řízení před předkládajícím soudem podal insolvenční správce společnosti Kremikovci návrh na přerušení řízení s cílem podat Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, aby určil jednak orgán příslušný rozhodnout, zda je státní podpora neslučitelná se společným trhem a požadovat její navrácení jakožto protiprávní podpory, a jednak dosah rozhodnutí Komise z prosince 2009.

36

Za těchto okolností se Administrativen sad Sofija-grad rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

37

Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba přezkoumat společně, je, na jakém právním základě je třeba posoudit podpory na restrukturalizaci – a případně požadovat navrácení těchto podpor – jež byly poskytnuty před přistoupením Bulharské republiky k Unii dne 1. ledna 2007 ocelárně Kremikovci, proti níž bylo zahájeno insolvenční řízení a jejíž úpadek byl prohlášen v průběhu roku 2008, tzn. po tomto přistoupení. Předkládající soud si zejména přeje, aby bylo určeno, zda se má řízení o navrácení podpor poskytnutých společnosti Kremikovci zakládat na článku 3 dodatkového protokolu, ve znění rozhodnutí EU-BG č. 3/2006, nebo na mechanismech vycházejících z přílohy V aktu o přistoupení a nařízení č. 659/1999 a zda v každém případě představuje rozhodnutí Komise nezbytnou předběžnou podmínku v rámci vymáhání navrácení podpor, jež byly poskytnuty před přistoupením, bulharskými orgány.

38

Za účelem odpovědi na otázky položené předkládajícím soudem je nejprve třeba připomenout určité zvláštní okolnosti sporu v původním řízení, které vyplývají ze spisu předloženého Soudnímu dvoru.

39

Je nesporné, že protokol č. 2 k Evropské dohodě obsahuje přechodná ustanovení týkající se podpory na restrukturalizaci s cílem umožnit Bulharské republice úspěšné provedení restrukturalizace jejího ocelářství.

40

Podle čl. 9 odst. 4 protokolu 2 k Evropské dohodě tak bylo tomuto státu povoleno poskytnout podpory na takovouto restrukturalizaci zejména za podmínky, že tyto podpory na konci období restrukturalizace zajistí za běžných tržních podmínek životaschopnost podniků, jež budou jejich příjemci.

41

Jak zdůraznila Komise, na rozdíl od aktů o přistoupení určitých států (pro srovnání viz rozsudek ze dne 24. března 2011, ISD Polska a další v. Komise, C-369/09 P, Sb. rozh. s. I-2011, bod 7), akt o přistoupení Bulharské republiky neobsahuje zvláštní doložky týkající se podpor poskytnutých ocelářským podnikům v Bulharské republice před přistoupením tohoto státu k Unii. V tomto ohledu z dokumentů předložených Soudnímu dvoru vyplývá, že v průběhu přístupových jednání Bulharská republika prohlásila, že již neposkytne další podpory ocelářskému průmyslu a že vzala zpět svou žádost o prodloužení období, v němž mohou být poskytnuty podpory tomuto odvětví.

42

Nedlouho před svým přistoupením k Unii však Bulharská republika v podstatě sdělila, že podmínku životaschopnosti společnosti Kremikovci nelze v rámci pozměněného národního restrukturalizačního programu splnit. Tento stát tedy předložil pozměněný restrukturalizační program a změněný obchodní plán a požádal o prodloužení restrukturalizační doby až do konce roku 2008. Společnost Kremikovci byla jediným podnikem, na který se pozměněný národní restrukturalizační program vztahoval.

43

Jak vyplývá z bodu 1 odůvodnění rozhodnutí EU-BG č. 3/2006, Bulharská republika v rámci pozměněného restrukturalizačního programu v podstatě navrhla, že bude vymáhat navrácení všech podpor vyplacených v rozporu s těmito podmínkami, pokud kontrola provádění tohoto programu prokáže, že nebyly dodrženy příslušné podmínky stanovené v protokolu 2 k Evropské dohodě.

44

Komise vyhodnotila uvedený pozměněný restrukturalizační program a obchodní plán a nepodala námitku proti požadovanému prodloužení.

45

Dne 29. prosince 2006 Rada přidružení EU-Bulharsko přijala na návrh Komise rozhodnutí EU-BG č. 3/2006.

46

Finanční situace společnosti Kremikovci se i nadále zhoršovala a v průběhu roku 2008 se ocitla v úpadku.

47

Za těchto podmínek bulharské orgány rozhodnutím napadeným v původním řízení zahájily na základě čl. 3 třetího pododstavce dodatkového protokolu, ve znění rozhodnutí EU-BG č. 3/2006, řízení o navrácení podpor na restrukturalizaci označených v rozhodnutích zmíněných v bodě 27 tohoto rozsudku.

48

Ve sporu v původním řízení společnost Kremikovci zpochybnila tato rozhodnutí a tento právní základ. Tato společnost v podstatě tvrdí, že bulharské orgány nemohly přijmout samostatné rozhodnutí bez záporného rozhodnutí Komise ve smyslu nařízení č. 659/1999.

49

V tomto ohledu je třeba připomenout, že Smlouva o ES zavádí odlišná řízení podle toho, zda se jedná o podpory existující nebo nové (v tomto smyslu viz zejména rozsudky ze dne 30. června 1992, Itálie v. Komise, C-47/91, Recueil, s. I-4145, body 22 až 24, a ze dne 9. srpna 1994, Namur-Les assurances du crédit, C-44/93, Recueil, s. I-3829, body 10 až 12). Zatímco nové podpory musejí být v souladu s čl. 88 odst. 3 ES předem oznámeny Komisi a nemohou být provedeny dříve, než je řízení ukončeno vydáním konečného rozhodnutí, mohou být existující podpory v souladu s čl. 88 odst. 1 ES právoplatně prováděny, dokud Komise nekonstatuje jejich neslučitelnost (v tomto smyslu viz zejména rozsudky ze dne 15. března 1994, Banco Exterior de España, C-387/92, Recueil, s. I-877, bod 20; ze dne 29. dubna 2004, Itálie v. Komise, C-372/97, Recueil, s. I-3679, bod 42, a C-298/00 P, Recueil, s. I-4087, bod 47, jakož i ze dne 18. listopadu 2010, NDSHT v. Komise, C-322/09 P, Sb. rozh. s. I-11911, bod 52 a citovaná judikatura).

50

Kromě toho z článku 2 aktu o přistoupení vyplývá, že články 87 ES až 89 ES, jakož i nařízení č. 659/1999 jsou v Bulharsku použitelné až od jeho přistoupení k Unii k 1. lednu 2007, za podmínek stanovených aktem o přistoupení.

51

Co se týče podpor zrealizovaných v Bulharsku před jeho přistoupením k Unii, příloha V aktu o přistoupení v hlavě 2 stanoví kontrolní mechanismus. Tento mechanismus má za úkol zejména vymezit rozsah takovýchto podpor, jež mohou být od přistoupení považovány za „existující podpory“ ve smyslu čl. 88 odst. 1 ES.

52

V souladu s tímto mechanismem opatření prováděná před zmíněným přistoupením, která však jsou stále použitelná i po přistoupení a ke dni přistoupení splňují kumulativní kritéria čl. 87 odst. 1 ES, podléhají zvláštním pravidlům stanoveným v příloze V aktu o přistoupení, buďto jako existující podpory ve smyslu čl. 88 odst. 1 ES, spadají-li do některé ze tří kategorií zmíněných v této příloze, nebo jako podpory nové ke dni přistoupení pro účely uplatnění čl. 88 odst. 3 ES, pokud do některé z těchto tří kategorií nespadají.

53

Z toho plyne, že k tomu, aby se na opatření státní podpory přijatá přede dnem přistoupení mohla vztahovat zmíněná zvláštní pravidla přílohy V aktu o přistoupení, musí být opatření státní podpory přijatá přede dnem přistoupení zejména stále „použitelná“ ve smyslu zmíněné přílohy počínaje tímto přistoupením.

54

Jak lze vyvodit zejména z čl. 1 písm. b), bodu i) a písm. c) nařízení č. 659/1999 ve spojení s článkem 2 aktu o přistoupení, mohou být kritéria obsažená v čl. 87 odst. 1 ES přímo použitelná v Bulharsku jako taková teprve od zmíněného přistoupení, a to pouze na situace, které nastanou počínaje od tohoto data. Kromě toho zejména z judikatury uvedené v bodě 49 tohoto rozsudku, z bodu 18 odůvodnění nařízení č. 659/1999, jakož i z článku 19 téhož nařízení vyplývá, že ohledně existujících podpor lze případně vydat pouze rozhodnutí o neslučitelnosti, jež vyvolává účinky pro futuro.

55

Z tohoto úhlu pohledu je třeba výrazy „použitelná“ a „stále použitelná“ obsažené v příloze V aktu o přistoupení vykládat tak, že se v podstatě týkají opatření prováděných před přistoupením k Unii, která jsou i po tomto přistoupení s to způsobit výdaje dotčeného členského státu či zvýšení jeho finančních závazků, anebo snížit rozpočtové příjmy tohoto státu.

56

V projednávané věci nebylo před Soudním dvorem sporu o tom, že veřejné podpory, o které se jedná ve věci v původním řízení, byly poskytnuty před přistoupením Bulharské republiky k Unii.

57

Dále, jak vyplývá ze spisu předloženého Soudnímu dvoru, jakož i z bodů 27 a 28 tohoto rozsudku, bylo možno přesně vyčíslit finanční závazky Bulharské republiky vyplývající z provedení těchto opatření. Přesné částky různých poskytnutých podpor byly totiž oficiálně konstatovány a zohledněny v rámci vypracování restrukturalizačního programu a obchodního plánu společnosti Kremikovci.

58

Jak vyplývá zejména z bodů 27 až 29 tohoto rozsudku, provedení veřejných podpor, o které se jedná ve věci v původním řízení, bylo dokončeno před přistoupením Bulharské republiky k Unii. Tyto podpory nebyly tudíž s to způsobovat po zmíněném přistoupení výdaje nebo větší finanční závazky bulharským státním orgánům nebo snižovat rozpočtové příjmy Bulharské republiky.

59

Za těchto podmínek nemohou být veřejné podpory, o které se jedná v původním řízení, považovány za stále „použitelné“ po přistoupení ve smyslu přílohy V aktu o přistoupení.

60

Z toho plyne, že se tato příloha nepoužije na opatření veřejné podpory, o která se jedná v původním řízení. V důsledku toho tato opatření nemohou být považována ani za „existující podpory“, ani za „novou podporu ke dni přistoupení“ ve smyslu zmíněné přílohy.

61

Stejně tak nespadají tato opatření ani pod pojem „existující podpora“ ve smyslu čl. 1 písm. b) bodu i) nařízení č. 659/1999.

62

Jak rovněž vyplývá z bodů 17, 50 a 54 tohoto rozsudku, zmíněná opatření nespadají ani pod pojem „nová podpora“ ve smyslu čl. 1 písm. c) tohoto nařízení.

63

Naopak rozhodnutí EU-BG č. 3/2006 přijaté po podpisu aktu o přistoupení a za okolností vylíčených zejména v bodech 41až 44 a 60 až 62 tohoto rozsudku se týká konkrétně opatření státní podpory prováděných v rámci restrukturalizace ocelářství v Bulharsku.

64

Článek 3 první pododstavec dodatkového protokolu, ve znění rozhodnutí EU-BG č. 3/2006, v podstatě stanoví společný dohled Komise a bulharského ministerstva financí nad prováděním podpor na restrukturalizaci společnosti Kremikovci.

65

Podle tohoto čl. 3 třetího pododstavce je Bulharská republika povinna vymoci navrácení veškerých veřejných podpor vyplacených bulharskému ocelárenskému průmyslu v rozporu s příslušnými podmínkami vyplývajícími z protokolu 2 k Evropské dohodě. K těmto podmínkám patří zejména realizace veškerých investic stanovených restrukturalizačním programem a obchodním plánem, jakož i požadavku, podle něhož na konci dohodnutého restrukturalizačního období povede tato restrukturalizace k životaschopnosti příjemců dotčené státní podpory.

66

Pravdou je, že podle čl. 3 druhého pododstavce dodatkového protokolu, ve znění rozhodnutí EU-BG č. 3/2006, je Komise povinna rozhodnout, zda jsou restrukturalizační program a obchodní plány plně provedeny a splňují požadavky čl. 9 odst. 4 protokolu 2 k Evropské dohodě.

67

Nicméně ve znění tohoto článku 3 nic nenasvědčuje tomu, že rozhodnutí Komise přijaté na základě zmíněného čl. 3 druhého pododstavce představuje předběžnou podmínku pro vymáhání navrácení podpory podle ustanovení třetího pododstavce téhož článku.

68

Navíc vzhledem k bodu 1 odůvodnění rozhodnutí EU-BG č. 3/2006 a ke společnému dohledu zmíněnému v bodě 64 tohoto rozsudku nevyplývá ani ze struktury zmíněného článku 3, že by tomu tak bylo.

69

Naproti tomu z čl. 3 třetího pododstavce dodatkového protokolu, ve znění rozhodnutí EU-BG č. 3/2006, vyplývá, že povinnost Bulharské republiky požadovat navrácení veřejné podpory existuje, jestliže v kontextu kontroly provádění restrukturalizačního programu a obchodního plánu společnosti Kremikovci buďto Komise, nebo bulharské orgány zjistí, že příslušné podmínky stanovené v protokolu 2 k Evropské dohodě nebyly splněny.

70

Konečně je třeba za účelem poskytnutí úplné odpovědi na otázky předkládajícího soudu dodat, že rozhodnutí přijaté podle čl. 3 druhého pododstavce dodatkového protokolu, ve znění rozhodnutí EU-BG č. 3/2006, není v žádném případě rovnocenné rozhodnutí přijatému podle článku 14 nařízení č. 659/1999, který se, jak vyplývá zejména z bodů 50, 61 a 62 tohoto rozsudku, nepoužije na veřejné podpory, o které se jedná v původním řízení.

71

Vzhledem k předchozímu je na položené otázky třeba odpovědět, že postup vymáhání navrácení veřejných podpor poskytnutých společnosti Kremikovci před přistoupením Bulharské republiky k Unii, které již po tomto přistoupení nebyly „použitelné“ ve smyslu přílohy V aktu o přistoupení, musí v případě nedodržení podmínek stanovených v čl. 9 odst. 4 protokolu 2 k Evropské dohodě vycházet z článku 3 dodatkového protokolu, ve znění rozhodnutí EU-BG č. 3/2006. Za těchto okolností mohou příslušné státní orgány Bulharské republiky přijmout v souladu s třetím pododstavcem tohoto článku rozhodnutí o navrácení veřejných podpor, které nesplňují tyto podmínky. Rozhodnutí přijaté Komisí na základě čl. 3 druhého pododstavce tohoto dodatkového protokolu nepředstavuje předběžnou podmínku vymáhání navrácení takovýchto podpor uvedenými orgány.

72

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:

Postup vymáhání navrácení veřejných podpor poskytnutých společnosti Kremikovci AD před přistoupením Bulharské republiky k Evropské unii, které již po tomto přistoupení nebyly „použitelné“ ve smyslu přílohy V Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, musí v případě nedodržení podmínek stanovených v čl. 9 odst. 4 protokolu 2 k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bulharskou republikou na straně druhé, uzavřené a schválené jménem Společenství rozhodnutím Rady a Komise 94/908/ESUO, ES, Euratom ze dne 19. prosince 1994, vycházet z článku 3 dodatkového protokolu k této Evropské dohodě, ve znění rozhodnutí Rady přidružení EU-Bulharsko č. 3/2006 ze dne 29. prosince 2006. Za těchto okolností mohou příslušné státní orgány Bulharské republiky přijmout v souladu s třetím pododstavcem tohoto článku rozhodnutí o navrácení veřejných podpor, které nesplňují tyto podmínky. Rozhodnutí přijaté Komisí na základě čl. 3 druhého pododstavce tohoto dodatkového protokolu nepředstavuje předběžnou podmínku vymáhání navrácení takovýchto podpor uvedenými orgány.