—

za Football Dataco Ltd, Scottish Premier League Ltd, Scottish Football League a PA Sport UK Ltd J. Mellorem a L. Lane, barristers, pověřenými S. Levinem a R. Hoyem, solicitors,

—

za Sportradar GmbH a Sportradar AG H. Carrem, QC, pověřeným P. Brownlowem, solicitor,

—

za belgickou vládu T. Maternem, jako zmocněncem, ve spolupráci s R. Verbekem, advocaat,

—

za španělskou vládu N. Díaz Abad, jako zmocněnkyní,

—

za portugalskou vládu L. Inez Fernandesem jakož i A. Barros a A. Silva Coelho, jako zmocněnci,

—

za Evropskou komisi M. Wilderspinem a J. Samnadda, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, s. 20; Zvl. vyd. 13/15, s. 459).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu vedeného mezi společnostmi Football Dataco Ltd, Scottish Premier League Ltd, Scottish Football League a PA Sport UK Ltd (dále jen společně „Football Dataco a další“) na straně jedné a společnostmi Sportradar GmbH a Sportradar AG (dále jen společně „Sportradar“) na straně druhé, jehož předmětem je zejména údajné porušení zvláštního práva, které Football Dataco a další údajně vlastní k databázi probíhajících utkání fotbalových ligových soutěží („Football Live“), ze strany společností Sportradar.

3

Článek 1 odst. 2 směrnice 96/9 uvádí:

„Pro účely této směrnice se ‚databází‘ rozumí soubor děl, údajů nebo jiných nezávislých prvků, které jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a které jsou jednotlivě přístupné elektronickými nebo jinými prostředky.“

4

V kapitole III uvedené směrnice, nadepsané „zvláštní právo“, článek 7 týkající se předmětu ochrany stanoví:

„1.   Členské státy stanoví pro pořizovatele databáze právo zabránit vytěžování a/nebo zužitkování celého obsahu databáze nebo jeho kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části, pokud pořízení, ověření nebo předvedení tohoto obsahu potvrzuje kvalitativně a/nebo kvantitativně podstatný vklad.

2.   Pro účely této kapitoly se rozumí:

[…]

5.   Opakované a systematické vytěžování a/nebo zužitkování nepodstatných částí obsahu databáze, které předpokládá činnost v rozporu s obvyklým užíváním databáze nebo které neodůvodněně poškozuje oprávněné zájmy pořizovatele databáze, není dovoleno.“

5

Směrnice 96/9 byla ve Spojeném království provedena prostřednictvím vydání nařízení o autorském právu a o právech k databázím z roku 1997 (Copyright and Rights in Database Regulations 1997), kterým byl novelizován zákon z roku 1988 o autorském právu, vzorech a patentech (Copyright Designs and Patents Act 1988). Ustanovení uvedeného nařízení, která jsou; pokud jde o věc v původním řízení; relevantní, mají stejné znění jako relevantní ustanovení této směrnice.

6

Podle čl. 5 bodu 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04) může být osoba, která má bydliště na území některého členského státu, žalována v jiném členském státě „ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události“.

7

Článek 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) (Úř. věst. L 199, s. 40) ve svých odstavcích 1 a 2 stanoví:

„1.   Rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z porušení práva duševního vlastnictví, je právo země, pro kterou je uplatňována ochrana těchto práv.

2.   Rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z porušení jednotného práva duševního vlastnictví Společenství, je v otázkách neupravených příslušným aktem Společenství právo země, ve které k tomuto porušení došlo.“

8

Football Dataco a další pořádají anglickou a skotskou fotbalovou ligovou soutěž. Football Dataco Ltd vytváří a využívá data a práva duševního vlastnictví k těmto soutěžím. Football Dataco a další tvrdí, že podle práva Spojeného království vlastní zvláštní právo k databázi nazvané „Football Live“.

9

Football Live je souborem údajů o probíhajících fotbalových utkáních (průběžný stav utkání, jména hráčů, kteří dali gól, čas udělení žluté nebo červené karty a jméno hráče, jemuž byla karta udělena, případné pokutové kopy, střídání během utkání). Tyto údaje shromaždují především bývalí profesionální hráči, kteří jednají samostatně na účet Football Dataco a dalších, a za tím účelem navštěvují fotbalová utkání. Football Dataco a další tvrdí, že pro pořizování a ověřování těchto informací jsou nezbytné značné investice a že vytváření souboru Football Live si navíc vyžaduje i značné úsilí; pokud jde o know-how, práci, schopnosti hodnocení a intelektuální výkony.

10

Sportradar GmbH je německou společností, která na internetu v reálném čase zveřejňuje výsledky a jiné statistiky týkající se zejména utkání anglické fotbalové ligy. Služba se nazývá „Sport Live Data“. Tato společnost má internetovou stránkou s adresou betradar.com. Sázkové společnosti, jež jsou zákazníky společnosti Sportradar GmbH, uzavírají smlouvy se švýcarskou holdingovou společností Sportradar AG, která je mateřskou společností Sportradar GmbH. Mezi tyto zákazníky patří i společnost bet365, založená podle práva Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, a společnost Stan James se sídlem na Gibraltaru, které nabízejí sázkové služby zaměřené na trh uvedeného členského státu. Internetové stránky obou posledně uvedených společností obsahují odkaz na stránku betradar.com. Pokud uživatel internetu klikne na „Live Score“ objeví se požadované údaje pod názvem „bet365“ nebo případně „Stan James“. Předkládající soud z toho vyvodil závěr, že veřejnost ve Spojeném království je zjevně významnou cílovou skupinou společností Sportradar.

11

Dne 23. dubna 2010 podaly Football Dataco a další k High Court of Justice (England and Wales) žalobu proti Sportradar, kterou se domáhají zejména náhrady škody způsobené porušením jejich zvláštního práva touto společností. Dne 9. července 2010 Sportradar zpochybnila příslušnost tohoto soudu pro rozhodnutí sporu.

12

Dne 14. července 2010 podala společnost Sportradar GmbH u Landgericht Gera (Zemského soudu v Geře, Německo) žalobu proti Football Dataco a dalším na určení, že její aktivity nijak neporušují práva duševního vlastnictví Football Dataco a dalších.

13

Rozhodnutím ze dne 17. listopadu 2010 se High Court prohlásil za příslušný k rozhodování o žalobě podané Football Dataco a dalšími – v rozsahu, v němž se týká solidární odpovědnosti společnosti Sportradar a jejích zákazníků, kteří využívají její internetovou stránku ve Spojeném království – z důvodu porušení jejich zvláštního práva vytěžováním nebo zužitkováním. Tento soud se naopak prohlásil za nepříslušný k rozhodování o žalobě Football Dataco a dalších v rozsahu, v němž se tato týká primární odpovědnosti společnosti Sportradar za toto porušení.

14

Jak Football Dataco a další, tak i Sportradar podaly proti tomuto rozhodnutí odvolání k Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division).

15

Football Dataco a další tvrdí, že Sportradar získává údaje jejich kopírováním na svůj server z Football Live a pak takto okopírované údaje poskytuje veřejnosti Spojeného království, která klikne na Live Score. Domnívají se, že v souladu s teorií „přenosu“ nebo „sdělování“ je nutno zastávat názor, že k úkonům, o které se jedná ve věci v původním řízení, nedochází jen v členském státě, ze kterého Sportradar údaje odesílá, ale i v členském státě, ve kterém se nachází adresáti těchto posílaných údajů, jímž je v projednávaném případě Spojené království.

16

Sportradar tvrdí, že údaje nacházející se na internetové stránce betradar.com jsou generovány samostatně. Dodává, že v souladu s teorií „vysílání“ se přenos uskutečňuje pouze v místě původu údajů, takže skutky, které jsou jí vytýkány, nespadají do příslušnosti soudů Spojeného království.

17

Za těchto okolností se Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Nahraje-li subjekt na svůj internetový server umístěný v členském státě A údaje z databáze chráněné zvláštním právem podle směrnice 96/9/ES […] a na požádání uživatele v jiném členském státě B internetový server takové údaje zašle na počítač uživatele tak, že se údaje uloží do paměti tohoto počítače a zobrazí se na jeho obrazovce,

18

Podstatou otázky předkládajícího soudu uvedené pod písm. a) je, zda musí být článek 7 směrnice 96/9 vykládán v tom smyslu, že zaslání údajů osobou, která předtím tyto údaje stáhla z databáze chráněné zvláštním právem podle této směrnice, prostřednictvím internetového serveru nacházejícího se v členském státě A do počítače jiné osoby, která se nachází v členském státě B, na základě žádosti posledně uvedené osoby za účelem uložení do paměti tohoto počítače a zobrazení na jeho obrazovce představuje „vytěžování“ nebo „zužitkování“ uvedených údajů osobou, která provedla toto zaslání. V případě kladné odpovědi se předkládající soud otázkou uvedenou pod písm. b) táže, zda toto jednání musí být považováno za jednání, ke kterému došlo v členském státě A, v členském státě B, nebo v obou těchto členských státech.

19

Předkládající soud opírá svoji otázku o několik předpokladů, jejichž správnost podléhá jeho výlučnému posouzení, a to:

20

Pokud jde o otázku uvedenou pod písm. a), Soudní dvůr již rozhodl, že s ohledem na výrazy použité v čl. 7 odst. 2 písm. b) směrnice 96/9 k definici pojmu „zužitkování“, jakož i na cíl zvláštního práva zavedeného unijním zákonodárcem, musí být tento pojem v obecném kontextu tohoto článku 7 chápán v širokém smyslu tak, že se vztahuje na jakékoli jednání, které pořizovatel databáze chráněné tímto zvláštním právem nepovolil, spočívající ve veřejném šíření celého obsahu nebo části obsahu této databáze (viz rozsudek ze dne 9. listopadu 2004, The British Horseracing Board a další, C-203/02, Sb. rozh. s. I-10415, body 45, 46, 51 a 67). Povaha a forma použitého postupu není v tomto ohledu relevantní.

21

Pod uvedený pojem spadá jednání, které tak jako ve věci v původním řízení spočívá v zaslání údajů, které byly předtím vytěženy z obsahu databáze chráněné zvláštním právem, prostřednictvím internetového serveru jednou osobou do počítače jiné osoby na základě její žádosti. Takovým zasláním se totiž tyto údaje zpřístupňují veřejnosti.

22

Okolnost, že zasláním, o která se jedná ve věci v původním řízení, předcházejí úkony, do nichž jsou zapojeny sázkové společnosti, které mají na základě smlouvy povolen přístup k internetovému serveru Sportradar a v rámci svých činností zpřístupňují tento server svým vlastním zákazníkům, nemůže zpochybnit právní kvalifikaci jednání, kterým Sportradar z uvedeného serveru zasílá do počítače svých zákazníků údaje pocházející z chráněné databáze, jako „zužitkování“ ve smyslu článku 7 směrnice 96/9.

23

Pokud jde o otázku uvedenou pod písmenem b), Evropská komise ve svém písemném vyjádření zpochybnila užitečnost odpovědi na tuto otázku v tomto procesním stadiu sporu v původním řízení.

24

V tomto ohledu – i když je pravda, jak tvrdí Komise, že zahrnutí jednání, o která se jedná ve věci v původním řízení, pod pojem „zužitkování“ ve smyslu směrnice 96/6 je nezávislé na místě jejich uskutečnění v rámci Evropské unie – je přesto třeba zdůraznit zaprvé to, že účelem této směrnice není zavedení ochrany prostřednictvím zvláštního práva, kterou by na úrovni Unie upravovalo jednotné právo.

25

Cíl směrnice 96/6 spočívá v odstranění – prostřednictvím sbližování vnitrostátních právních předpisů – rozdílů, které existovaly mezi vnitrostátními právními předpisy v oblasti právní ochrany databází a které měly nepříznivý účinek na fungování vnitřního trhu, volný pohyb zboží a služeb v Unii, jakož i na rozvoj informačního trhu uvnitř Unie (viz rozsudek ze dne 1. března 2012, Football Dataco a další, C-604/10, bod 48).

26

Za tímto účelem uvedená směrnice vyžaduje, aby všechny členské státy ve svém vnitrostátním právu upravily ochranu databází prostřednictvím zvláštního práva.

27

V této souvislosti je ochrana prostřednictvím zvláštního práva stanovená právní úpravou členského státu v zásadě omezena na území tohoto členského státu, takže subjekt požívající této ochrany se jí může dovolávat pouze vůči nepovolenému zužitkování, ke kterému došlo na tomto území (obdobně viz rozsudek ze dne 19. dubna 2012, Wintersteiger, C-523/10, bod 25).

28

Jak vyplývá z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, předkládající soud musí ve věci v původním řízení posoudit opodstatněnost žalobních důvodů společnosti Football Dataco a dalších vycházejících z porušení zvláštního práva, o kterém tyto tvrdí, že ho podle práva Spojeného království vlastní k databázi Football Live. Takovéto posouzení si tedy vyžaduje zjištění, zda zasílání údajů, o které se jedná ve věci v původním řízení, spadá jako jednání, ke kterému došlo ve Spojeném království, do územní působnosti ochrany zvláštním právem, jež je upravena v právním řádu tohoto členského státu.

29

Zadruhé, čl. 5 bod 3 nařízení č. 44/2001 stanoví ve věcech, které se stejně jako věc v původním řízení, týkají kvazideliktní odpovědnosti, zvláštní příslušnost „soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události“.

30

Z toho vyplývá, že otázka určení místa, kde došlo k zasíláním, o která se jedná ve věci v původním řízení, o nichž Football Dataco a další tvrdí, že jimi byla způsobena škoda na podstatné investici vynaložené na vytvoření databáze Football Live, může mít vliv na otázku příslušnosti předkládajícího soudu, zejména pokud jde o žalobu na určení primární odpovědnosti Sportradar ve věci, která byla tomuto soudu předložena.

31

Zatřetí z článku 8 nařízení č. 864/2007 vyplývá, že v případě porušení práva duševního vlastnictví, které stejně jako zvláštní právo zakotvené ve směrnici 96/9 nemá povahu „jednotného práva […] Společenství“ ve smyslu odstavce 2 tohoto článku (viz body 24 až 26 tohoto rozsudku), je podle odstavce 1 uvedeného článku 8 rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z takovéhoto porušení, „právo země, pro kterou je uplatňována ochrana těchto práv“.

32

Tato kolizní norma potvrzuje zájem zjistit, zda bez ohledu na případné určení místa, kde dochází k zasílání, o které se jedná ve věci v původním řízení, v členském státě, v němž se nachází internetový server zasilatele, k tomuto zasílání došlo ve Spojeném království, tedy v členském státě, ve kterém se Football Dataco a další dovolávají ochrany databáze Football Live prostřednictvím zvláštního práva.

33

V tomto ohledu určení místa, kde dochází k „zužitkování“ ve smyslu článku 7 směrnice 96/9, musí podobně jako v případě definice tohoto pojmu splňovat určitá autonomní kritéria unijního práva (obdobně viz rozsudek ze dne 21. června 2012, Donner, C-5/11, bod 25).

34

Pokud jde, tak jako ve věci v původním řízení, o zužitkování provedené prostřednictvím internetového serveru, je třeba stejně jako generální advokát v bodech 58 a 59 stanoviska poukázat na to, že zužitkování představuje sérii po sobě jdoucích úkonů, která v každém případě začíná zveřejněním dotyčných údajů na uvedené internetové stránce s cílem zpřístupnit je veřejnosti a končí přenosem těchto údajů veřejnosti, jež má o ně zájem, jedná se přitom o úkony, ke kterým může docházet na území různých členských států (obdobně viz výše uvedený rozsudek Donner, bod 26).

35

Důležité je však rovněž zohlednit skutečnost, že takovýto způsob zpřístupnění veřejnosti se v zásadě liší od tradičního způsobu šíření všudypřítomností obsahu internetové stránky, s nímž se může okamžitě seznámit neomezený počet uživatelů internetu kdekoliv na světě nezávisle na tom, zda má provozovatel této internetové stránky v úmyslu, aby tento obsah byl přístupný mimo členský stát jeho usazení a mimo jeho kontrolu (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 7. prosince 2010, Pammer a Hotel Alpenhof, C-585/08 a C-144/09, I-12527, bod 68, jakož i ze dne 25. října 2011, eDate Advertising a další, C-509/09 a C-161/10, Sb. rozh. s. I-10269, bod 45).

36

V důsledku toho pouhá možnost přístupu na internetovou stránku obsahující předmětné údaje na daném vnitrostátním území nestačí k přijetí závěru, že provozovatel této stránky provádí zužitkování spadající do působnosti vnitrostátního práva použitelného na tomto území v oblasti ochrany prostřednictvím zvláštního práva (obdobně viz rozsudky Pammer a Hotel Alpenhof, uvedený výše, bod 69, jakož i ze dne 12. července 2011, L’Oréal a další, C-324/09, Sb. rozh. s. I-6011, bod 64).

37

Pokud by totiž tato pouhá možnost přístupu umožňovala přijmout závěr o existenci zužitkování, stránky a údaje, které přesto, že jsou zjevně určeny osobám nacházejícím se mimo území dotyčného členského státu, jsou na jeho území technicky přístupné, by neoprávněně spadaly do působnosti práva, které na tomto území platí pro danou oblast (obdobně viz rozsudek L’Oréal a další, uvedený výše, bod 64).

38

Ve věci v původním řízení tak skutečnost, že na základě žádosti uživatele internetu usazeného ve Spojeném království byly údaje nacházející se na internetovém serveru společnosti Sportradar zaslány do jeho počítače za účelem technického uložení do paměti a zobrazení na obrazovce, nestačí k přijetí závěru, že k zužitkování, které v této souvislosti provedla společnost Sportradar, došlo na území tohoto členského státu.

39

Určení, že se místo, kde dochází k zužitkování, nachází na území členského státu, na které jsou dotyčné údaje zaslány, závisí na existenci indicií umožňujících přijmout závěr, že tento akt zužitkování prozrazuje úmysl jeho autora zaměřit se na osoby nacházející se na tomto území (obdobně viz výše uvedené rozsudky Pammer a Hotel Alpendorf, body 75, 76, 80 a 92; L’Oréal a další, bod 65, jakož i Donner, body 27 až 29).

40

Ve věci v původním řízení může takovouto indicii představovat okolnost, že mezi údaji, které se nacházejí na serveru společnosti Sportradar, se nacházejí údaje týkající se utkání anglických fotbalových ligových soutěží, což může dokazovat, že zasílání, o které se jedná ve věci v původním řízení, vyplývá z vůle Sportradar přitáhnout zájem veřejnosti ve Spojeném království.

41

Skutečnost, že Sportradar na základě smlouvy poskytla sázkovým společnostem zaměřeným na uvedenou veřejnost přístupové právo ke svému serveru, může být rovněž důkazem o její vůli zaměřit se na tuto veřejnost, pokud Sportradar věděla nebo musela vědět o tomto zvláštním zaměření, což musí ověřit předkládající soud (obdobně viz výše uvedené rozsudky Pammer a Hotel Alpenhof, bod 89, jakož i Donner, body 27 a 28). V této souvislosti může být relevantní případná okolnost, že odměna stanovená Sportradar jako protiplnění za poskytnutí přístupového práva zohledňuje význam činností uvedených společností na trhu ve Spojeném království a vyhlídky budoucí návštěvnosti její internetové stránky betradar.com ze strany uživatelů internetu usazených v tomto členském státě.

42

Konečně okolnost, že údaje, které společnosti Sportradar zveřejnily na internetu, jsou pro uživatele internetu ve Spojeném království, kteří jsou zákazníky těchto společností, přístupné v jejich vlastním jazyce, který se liší od jazyků, které se obvykle používají v členských státech, z nichž tyto společnosti vykonávají činnost, může případně podpořit indicie směřující k prokázání existence kroků zaměřených zejména na veřejnost ve Spojeném království (obdobně viz výše uvedené rozsudky Pammer a Hotel Alpenhof, bod 84, jakož i Donner, bod 29).

43

Vzhledem k těmto indiciím bude předkládající soud oprávněn se domnívat, že k zužitkování, o které se jedná ve věci v původním řízení, dochází na území členského státu, v němž se nachází uživatel, na jehož počítač byly na základě jeho žádosti zaslány dotyčné údaje za účelem uložení do paměti a zobrazení na obrazovce (členský stát B).

44

Tvrzení zastávané společnostmi Sportradar, že za místo „zužitkování“ ve smyslu článku 7 směrnice 96/9 musí být v každém případě považováno pouze území členského státu, na kterém se nachází internetový server, z něhož byly dotyčné údaje zaslány, není možné přijmout.

45

Jak totiž zdůrazňují Football Dataco a další, kromě skutečnosti, že je někdy obtížné s jistotou určit umístění takovéhoto serveru (viz výše uvedený rozsudek Wintersteiger, bod 36), by toto tvrzení znamenalo, že hospodářský subjekt, který bez souhlasu pořizovatele databáze chráněné zvláštním právem uskuteční na základě práva daného členského státu zužitkování obsahu této databáze prostřednictvím internetu, přičemž se zaměří na veřejnost tohoto členského státu, by unikl uplatnění tohoto vnitrostátního práva již z toho pouhého důvodu, že se jeho server nachází mimo území tohoto státu. Takováto situace by ovlivňovala užitečný účinek ochrany, kterou poskytuje dotyčné vnitrostátní právo a která se podle tohoto práva vztahuje na databázi (obdobně viz rozsudek L’Oréal a další, bod 62).

46

Kromě toho, jak tvrdí Football Dataco a další, dosažení cíle ochrany databází prostřednictvím zvláštního práva, který sleduje směrnice 96/9, by bylo obecně ohroženo, kdyby zužitkování zaměřené na veřejnost, která se nachází na celém území Unie nebo na jeho části, nespadalo do působnosti této směrnice a vnitrostátních zákonů, kterými se tato směrnice provádí, pouze proto, že internetový server provozovaný autorem tohoto jednání se nachází ve třetím státě (obdobně viz rozsudek L’Oréal a další, bod 63).

47

S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět, že článek 7 směrnice 96/9 musí být vykládán v tom smyslu, že zaslání údajů osobou, která předtím tyto údaje stáhla z databáze chráněné zvláštním právem podle této směrnice, prostřednictvím internetového serveru nacházejícího se v členském státě A do počítače jiné osoby, která se nachází v členském státě B, na základě žádosti posledně uvedené osoby za účelem uložení do paměti tohoto počítače a zobrazení na jeho obrazovce představuje „zužitkování“ uvedených údajů osobou, která provedla toto zaslání. Je třeba vycházet z toho, že toto jednání se v každém případě uskutečnilo v členském státě B, pokud existují indicie umožňující dospět k závěru, že toto jednání vyplývá z úmyslu jeho autora zaměřit se na veřejnost nacházející se v tomto členském státě, což přísluší posoudit vnitrostátnímu soudu.

48

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

Článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází musí být vykládán v tom smyslu, že zaslání údajů osobou, která předtím tyto údaje stáhla z databáze chráněné zvláštním právem podle této směrnice, prostřednictvím internetového serveru nacházejícího se v členském státě A do počítače jiné osoby, která se nachází v členském státě B, na základě žádosti posledně uvedené osoby za účelem uložení do paměti tohoto počítače a zobrazení na jeho obrazovce představuje „zužitkování“ uvedených údajů osobou, která provedla toto zaslání. Je třeba vycházet z toho, že toto jednání se v každém případě uskutečnilo v členském státě B, pokud existují indicie umožňující dospět k závěru, že toto jednání vyplývá z úmyslu jeho autora zaměřit se na veřejnost nacházející se v tomto posledně uvedeném členském státě, což přísluší posoudit vnitrostátnímu soudu.