Žaloba podaná dne 15. listopadu 2010 — Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-528/10)

()

2011/C 30/35

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Zavvos a H. Støvlbæk)

Žalovaná: Řecká republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

i)    Neuplatnění systému podnětů ke snižování nákladů na zajištění infrastruktury a výše poplatků za přístup.

Komise je toho názoru, že Řecká republika bez dostatečného odůvodnění nepřijala opatření nezbytná k uplatnění v praxi systému podnětů poskytovaných provozovatelům infrastruktury ke snižování nákladů na zajištění infrastruktury a výše poplatků za přístup, čímž porušila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 2 až 5 směrnice 2001/14/ES.

ii)    Nezavedení systému odměňování výkonu

Krom toho Komise má za to, že Řecká republika bez dostatečného odůvodnění nepřijala opatření nezbytná k úřednímu zavedení souboru mechanismů umožňujících zajistit vytvoření a uplatňování systému odměňování výkonu, jehož cílem by byla minimalizace závad a zvyšování výkonu železniční sítě v Řecku, a že tudíž nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 11 směrnice 2001/14/ES.

iii)    Nezřízení nezávislého regulačního subjektu a nezajištění možnosti tohoto subjektu ukládat sankce

Krom toho Komise má za to, že Řecká republika bez dostatečného odůvodnění nezajistila zřízení regulačního subjektu odpovědného za záležitosti dopravy, který by byl nezávislý, pokud jde o organizaci, rozhodnutí o financování, právní struktury a rozhodování, na jakémkoli provozovateli infrastruktury, správci poplatků, přidělujícím subjektu nebo žadateli. Konkrétněji Conseil national des Chemins de fer působí pod dohledem ministra dopravy a komunikací, který jak je známo vyvíjí rozhodující vliv na železniční podnik TRAINOSE. Z důvodu tohoto stavu existuje konflikt zájmů vzhledem k pozici zaměstnanců těchto subjektů, kteří jsou coby zaměstnanci regulačního subjektu povinni zajistit neexistenci diskriminace na úkor soutěžitelů veřejnoprávního železničního podniku, přičemž musí zároveň v rámci své regulační povinnosti zohlednit obchodní zájmy podniku působícího pod dohledem samotného ministra. Na základě výše uvedeného má Komise za to, že Řecká republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 30 odst. 1 směrnice 2001/14/ES.

Krom toho Komise má za to, že Řecká republika bez dostatečného odůvodnění nepřijala opatření nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno, že regulační subjekt může ukládat sankce v případě odmítnutí poskytnout informace, nebo napravovat situace. Řecká republika zejména nepřijala rozhodnutí, které by vymezovalo povahu sankcí, výši pokut a řízení k jejich uplatnění a vymáhání, což vede k porušení povinností, které pro ni vyplývají z čl. 30 odst. 1, 4 a 5 směrnice 2001/14/ES.