Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62008TN0584

    Věc T-584/08: Žaloba podaná dne 30. prosince 2008 – Cantiere Navale De Poli v. Komise

    Úř. věst. C 55, 7.3.2009, p. 44–45 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    7.3.2009   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 55/44


    Žaloba podaná dne 30. prosince 2008 – Cantiere Navale De Poli v. Komise

    (Věc T-584/08)

    (2009/C 55/79)

    Jednací jazyk: italština

    Účastnice řízení

    Žalobkyně: Cantiere Navale De Poli SpA (zástupci: A. Abate a R. Longanesi Cattani, advokáti)

    Žalovaná: Komise Evropských společenství

    Návrhová žádání žalobkyně

    zrušit rozhodnutí o státní podpoře Itálie č. C 20/2008 (ex č. 62/2008), které Komise Evropských společenství přijala dne 21. října 2008,

    uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Nařízení Rady (ES) č. 1177/2002 ze dne 27. června 2002 (Úř. věst. L 172, s. 1) je založeno na čl. 87 odst. 3 písm. e) ES a zavedlo dočasný obranný mechanismus pro stavbu lodí s cílem obnovit podmínky hospodářské soutěže narušené protisoutěžními jednáními korejských loděnic. Použitelnost nařízení, která byla původně stanovena do 31. března 2004, byla následně prodloužena o jeden rok, čímž tak bylo loděnicím Společenství umožněno do 31. března 2005 (nové datum, ke kterému končí použitelnost nařízení) uzavírat pozdější smlouvy na stavbu určitých typů lodí přepravujících zboží. Na podporu uvedených smluv nařízení stanoví podpory ve výši 6 % ze smluvní hodnoty. Žalobkyně uzavřela 5 smluv na stavbu tankerů na chemikálie.

    Za účelem financování souboru smluv v období 2002-2005 Itálie oznámila dvě financování, každé ve výši 10 milionů eur. Komise první financování schválila rozhodnutím ze dne 19. května 2004, zatímco druhé financování odmítla schválit na základě napadeného rozhodnutí. V tomto ohledu Komise uvádí, že dodatečné financování představuje „novou podporu“ ve smyslu článku 4 nařízení Komise č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004 (Úř. věst. L 140, s. 1), jelikož přesahuje 20 % původního rozpočtu režimu podpor. Krom toho uvádí, že dodatečné financování je se společným trhem neslučitelné z důvodu, že k oznámení došlo po 31. březnu 2005, termínu, kdy skončila použitelnost nařízení 1177/2002.

    Žalobkyně tvrdí, že italská vláda do 31. března 2005 nemohla připravit financování smluv, o nichž nemohla vědět, jelikož podniky měly právo je uzavřít až do posledního dne použitelnosti nařízení (31. března 2005).

    Žalobkyně na podporu své žaloby, kterou napadá rozhodnutí, uvádí zejména následující důvody:

    porušení nařízení 1177/2002 s ohledem na zvláštní cíle sledované zákonodárcem v rámci ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. e),

    porušení čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení Komise 794/2004 v souvislosti s kvalifikací dodatečného financování ve výši 10 milionů eur jako „nová podpora“,

    nerelevanci doporučení smírčího orgánu WTO ze dne 20. června 2005 v souvislosti se smlouvami na stavbu lodí, které byly legálně uzavřeny za působnosti nařízení 1177/2002,

    nedostatečné odůvodnění, co se týče údajného nedostatku právního základu pro schválení dodatečného financování,

    porušení zásad řádné správy, kontradiktornosti, práva obhajoby, rovného zacházení, subsidiarity a proporcionality.


    Top