This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62008TJ0012
Judgment of the Court of First Instance (Appeal Chamber) of 6 May 2009. # M v European Medicines Agency (EMEA). # Appeal - Public service - Action for annulment - Confirmatory act - Admissibility. # Case T-12/08 P.
Rozsudek Soudu prvního stupně (kasačního senátu) ze dne 6. května 2009.
M proti Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA).
Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Žaloba na neplatnost - Potvrzující akt - Přípustnost.
Věc T-12/08 P.
Rozsudek Soudu prvního stupně (kasačního senátu) ze dne 6. května 2009.
M proti Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA).
Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Žaloba na neplatnost - Potvrzující akt - Přípustnost.
Věc T-12/08 P.
Sbírka rozhodnutí – Veřejná služba 2009 I-B-1-00031; II-B-1-00159
ECLI identifier: ECLI:EU:T:2009:143
ROZSUDEK SOUDU
(kasační senát)
6. května 2009
Věc T-12/08 P
M
v.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA)
„Kasační opravný prostředek − Veřejná služba − Dočasní zaměstnanci − Invalidita − Žádost o přezkum rozhodnutí, kterým byla zamítnuta první žádost o svolání výboru pro otázky invalidity – Žaloba na neplatnost – Akt nenapadnutelný žalobou – Potvrzující akt – Nové podstatné skutečnosti – Přípustnost – Mimosmluvní odpovědnost – Nemajetková újma“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 19. října 2007, M v. EMEA (F‑23/07, dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí), znějící na zrušení tohoto usnesení.
Rozhodnutí: Usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 19. října 2007, M v. EMEA (F‑23/07, dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí), se zrušuje. Rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMEA) ze dne 25. října 2006 se zrušuje v rozsahu, v němž zamítá žádost M ze dne 8. srpna 2006 o předložení jeho případu výboru pro otázky invalidity. Agentuře EMEA se ukládá zaplatit žalobci odškodné ve výši 3 000 eur. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Agentuře EMEA se ukládá náhrada nákladů řízení před Soudem pro veřejnou službu i před tímto soudem.
Shrnutí
Úředníci – Invalidita – Dočasní zaměstnanci – Žádost o přezkum rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto zahájení řízení ve věcech invalidity – Nezanedbatelné prodloužení pracovní neschopnosti dotyčného po zamítnutí jeho první žádosti – Nová skutečnost odůvodňující přezkum a zahájení řízení
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 33)
V případě, kdy dočasný zaměstnanec podá žádost o přezkum rozhodnutí orgánu příslušného k uzavírání pracovních smluv, který zamítl první žádost uvedeného zaměstnance, jejímž cílem bylo předložení jeho případu výboru pro otázky invalidity, musí uvedený orgán přistoupit k přezkumu tohoto rozhodnutí, opírá-li se nová žádost o nové podstatné skutečnosti, a musí této žádosti vyhovět, jestliže ve světle uvedených okolností nadále nelze na základě objektivních a nesporných skutečností, jimiž tento orgán disponuje, vyloučit, že jsou splněny hmotněprávní podmínky článku 33 pracovního řádu ostatních zaměstnanců.
Orgán příslušný k uzavírání pracovních smluv je povinen přistoupit k takovému přezkumu nejen v případě, je-li zdravotní stav dotyčného dočasného zaměstnance odlišný od stavu, s nímž byl seznámen při přijetí rozhodnutí, jehož se týká žádost o přezkum, nebo v případě, kdy pracovní neschopnost uvedeného zaměstnance vyplývá z nemoci odlišné od té, která byla konstatována a brána v úvahu v tomtéž rozhodnutí. Nelze totiž vyloučit, že některé nové okolnosti, přestože neprokazují odlišný zdravotní stav dotyčného dočasného zaměstnance, jsou způsobilé vést k zásadní změně podmínek, které měly vliv na předchozí rozhodnutí o zamítnutí předložení případu výboru pro otázky invalidity, a být tudíž novými podstatnými skutečnostmi, které vyžadují přezkum uvedeného rozhodnutí.
Takovou skutečností je zejména to, prodlouží-li se pracovní neschopnost dotyčného po zamítnutí jeho první žádosti o předložení jeho případu výboru pro otázky invalidity o nezanedbatelnou dobu, a to i přesto je-li tato nová pracovní neschopnost odůvodněna stejnou nemocí, která byla vzata v úvahu při zamítnutí první žádosti. Ačkoliv si lze samozřejmě představit, že dotčený orgán může rozhodnout, že nepřítomnost dočasného zaměstnance v práci z důvodu nemoci neodůvodňuje předložení jeho případu výboru pro otázky invalidity, pokud uvedený orgán disponuje objektivními a nespornými informacemi, které prokazují, že zaměstnanec bude v dostatečně blízké budoucnosti opět schopen vykonávat svou funkci, je nicméně pravda, že prodloužení pracovní neschopnosti této osoby z důvodu nemoci o nezanedbatelnou dobu je nesporně závažným ukazatelem způsobilým vzbudit pochybnosti o navrácení zaměstnance k výkonu funkce, a zpochybnit tak podloženost původního zamítavého rozhodnutí ohledně předložení jeho případu výboru pro otázky invalidity.
(viz body 59 a 63 až 66)