This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62008FO0048
Order of the Civil Service Tribunal (Third Chamber) of 30 October 2008. # Antonio Ortega Serrano v Commission of the European Communities. # Public service - Manifest inadmissibility. # Cases F-48/08 and F-48/08 AJ.
Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 30. října 2008.
Antonio Ortega Serrano proti Komisi Evropských společenství.
Veřejná služba - Zjevná nepřípustnost.
Věci F-48/08 a F-48/08 AJ.
Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 30. října 2008.
Antonio Ortega Serrano proti Komisi Evropských společenství.
Veřejná služba - Zjevná nepřípustnost.
Věci F-48/08 a F-48/08 AJ.
Sbírka rozhodnutí – Veřejná služba 2008 I-A-1-00335; II-A-1-01835
ECLI identifier: ECLI:EU:F:2008:131
USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (třetího senátu)
30. října 2008
Věci F-48/08 a F-48/08 AJ
Antonio Ortega Serrano
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Zjevná nepřípustnost – Nemožnost zastupování žalobce advokátem, který není třetí osobou – Právní pomoc – Návrh na vstup do řízení jako vedlejší účastník“
Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE a žádost podaná na základě článku 95 jednacího řádu, kterými žádá A. Ortega Serrano především o zrušení rozhodnutí výběrové komise výběrového řízení EPSO/AD/26/05 ze dne 10. května 2007, kterým bylo odmítnuto jeho zařazení na seznam vhodných kandidátů uvedeného výběrového řízení, a dále o poskytnutí právní pomoci.
Rozhodnutí: Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná. Vedlejší návrh žalobce, aby mu bylo povoleno upravit svoji žalobu, se zamítá. Žalobci se ukládá náhrada nákladů řízení. Není namístě rozhodnout o návrhu na vstup do řízení jako vedlejší účastník podaném Evropským inspektorem ochrany údajů na podporu návrhových žádání žalobce v hlavním řízení. Evropský inspektor ochrany údajů ponese vlastní náklady řízení, které se vztahují k návrhu na vstup do řízení jako vedlejší účastník. Žádost o právní pomoc ve věci F‑48/08 AJ, Ortega Serrano v. Komise se zamítá.
Shrnutí
1. Řízení – Přípustnost návrhů – Vznesení námitky nepřípustnosti – Možnost soudu vydat usnesení na základě článku 76 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu
(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, články 76 a 78)
2. Řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Žaloba podaná bez zastoupení advokátem
(Statut Soudního dvora, čl. 19 třetí pododstavec; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 34 odst. 1)
1. I když byla vznesena žalovanou námitka nepřípustnosti samostatným podáním na základě článku 78 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu a k uvedené námitce bylo předloženo žalobcem vyjádření, Soud může, pokud považuje návrh za zjevně nepřípustný, vydat usnesení na základě článku 76 uvedeného jednacího řádu.
(viz bod 23)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 6. března 2008, Ra v. Komise, F‑105/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí
2. Z článku 19 třetího pododstavce statutu Soudního dvora a zejména z pojmu „zastoupen“ vyplývá, že za účelem podání žaloby k Soudu pro veřejnou službu musí „účastník řízení“ ve smyslu tohoto článku použít služeb třetí osoby, která musí být oprávněna k výkonu advokacie podle práva některého členského státu nebo státu, který je stranou dohody o Evropském hospodářském prostoru.
Vzhledem k tomu, že statut Soudního dvora, ani jednací řád Soudu pro veřejnou službu nestanoví ve vztahu k této povinnosti žádnou odchylku nebo výjimku, nemůže předložení návrhu podepsaného žalobcem, i když je tento advokátem oprávněným k výkonu advokacie před vnitrostátním soudem, stačit pro účely podání žaloby. Tento požadavek odpovídá koncepci úlohy advokáta jako spolupracovníka v justiční oblasti, jenž má poskytnout, zcela nezávisle a ve vyšším zájmu spravedlnosti, právní pomoc, kterou klient potřebuje. Tato koncepce odpovídá právním tradicím společným členským státům a nalezneme ji rovněž v právním řádu Společenství, jak vyplývá konkrétně z článku 19 statutu Soudního dvora. Advokát, který je zároveň účastníkem řízení, kterého zastupuje, se přitom vystavuje nebezpečí z důvodu své osobní vazby na projednávanou věc, že nebude moci splnit tuto základní úlohu pomocníka v justiční oblasti nejvhodnějším způsobem.
Povinnost obrátit se na třetí osobu za účelem zajištění svého zastupování před soudy právního řádu Společenství nepřipravuje dotyčného účastníka řízení o prostředky obhajoby, a nezasahuje tedy do práva na obhajobu. Uvedená povinnost mimoto staví účastníky řízení, pokud jde o obhajobu, na roveň, bez ohledu na jejich odbornost, a neporušuje tedy zásadu rovnosti.
(viz body 31 až 36)
Odkazy:
Soudní dvůr: 5. prosince 1996, Lopes v. Soudní dvůr, C‑174/96 P, Recueil, s. I‑6401, body 8 a 10 až 12
Soud prvního stupně: 8. prosince 1999, Euro-Lex v. OHIM (EU‑LEX), T‑79/99, Recueil, s. II‑3555, bod 28; 13. ledna 2005, Sulvida v. Komise, T‑184/04, Sb. rozh. s. II‑85, body 8 a 9