USNESENÍ PŘEDSEDY SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

21. listopadu 2007

Věc F-98/07 R

Nicole Petrilli

v.

Komise Evropských společenství

„Předběžné opatření – Návrh na odklad vykonatelnosti a na předběžné opatření – Naléhavost – Neexistence“

Předmět: Návrh, podaný na základě článků 242 ES, 243 ES, 157 AE a 158 AE, kterým N. Petrilli požaduje jednak odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise ze dne 20. července 2007, kterým byla zamítnuta její žádost podaná na základě čl. 90 odst. 1 služebního řádu, směřující k prodloužení její smlouvy smluvního zaměstnance, a jednak přijetí předběžných opatření.

Rozhodnutí: Návrh na předběžné opatření se zamítá. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Shrnutí

1.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky nařízení – „Fumus boni juris“ – Naléhavost – Kumulativní charakter

(Články 242 ES a 243 ES; jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 104 odst. 2)

2.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky nařízení – Naléhavost – Vážná a nenapravitelná újma

(Články 242 ES a 243 ES; jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 104 odst. 2)

3.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky nařízení – Naléhavost – Vážná a nenapravitelná újma

(Články 242 ES a 243 ES; jednací řád Soudu prvního stupně, čl. 104 odst. 2)

1.      Podmínky nařízení předběžných opatření týkající se naléhavosti a fumus boni juris jsou kumulativní, takže návrh na předběžná opatření musí být zamítnut, pokud jedna z těchto podmínek není splněna.

Kromě toho má soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních v rámci tohoto celkového přezkumu širokou posuzovací pravomoc, a protože neexistuje žádné pravidlo práva Společenství ukládající mu předem určený analytický postup pro posuzování nutnosti nařídit předběžná opatření, je na něm, aby s ohledem na okolnosti projednávaného případu určil způsob, jakým musí být tyto jednotlivé podmínky ověřeny, a stanovil pořadí tohoto přezkumu.

(viz body 19 a 20)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 9. srpna 2001, De Nicola v. EIB, T‑120/01 R, Recueil FP, s. I‑A‑171 a II‑783, body 12 a 13

2.      Účelem řízení o předběžných opatřeních není zajistit nápravu škody, ale zaručit plnou účinnost rozsudku ve věci samé. K dosažení uvedeného cíle je třeba, aby požadovaná opatření byla naléhavá v tom smyslu, že k zamezení vzniku vážné a nenapravitelné újmy na zájmech žalobce je nezbytné, aby byla nařízena a byla účinná ještě před rozhodnutím v hlavním řízení. Je na tom účastníku řízení, který se dožaduje předběžných opatření, aby prokázal, že nemůže čekat na rozhodnutí v hlavním řízení, aniž by mu osobně vznikla újma takové povahy.

(viz body 29 a 33)

Odkazy:

Soudní dvůr: 25. března 1999, Willeme v. Komise, C‑65/99 P(R), Recueil, s. I‑1857, bod 62

Soud prvního stupně: 10. září 1999, Elkaïm a Mazuel v. Komise, T‑173/99 R, Recueil FP, s. I‑A‑155 a II‑811, bod 25; 19. prosince 2002, Esch-Leonhardt a další v. BCE, T‑320/02 R, Recueil FP, s. I‑A‑325 a II‑1555, bod 27

3.      Ztráta příležitosti zastávat pracovní místo, které mělo být u orgánu Společenství obsazeno, představuje majetkovou újmu, a nikoli morální újmu.

Přitom čistě finanční újmu nelze v zásadě považovat za nenapravitelnou, ani obtížně napravitelnou, pokud může být předmětem pozdějšího finančního vyrovnání.

(viz body 35 a 36)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 30. listopadu 1993, D. v. Komise, T‑549/93 R, Recueil, s. II‑1347, bod 45; 6. června 2006, Girardot v. Komise, T‑10/02, Sb. VS s. I-A-2-129 a II‑A‑2‑609, bod 56 a citovaná judikatura