ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(druhý senát)

29. září 2009

Věc F-102/07

Petrus Kerstens

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Úředníci – Povýšení – Povyšovací řízení 2004, 2005 a 2006 – Přidělování prioritních bodů – Prioritní body přidělované generálními řediteli – Prioritní body za práci vykonanou v zájmu orgánu – Zásada zákazu diskriminace – Povinnost uvést odůvodnění“

Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se P. Kerstens domáhá zrušení: rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování (OOJ) ze dne 23. listopadu 2005, kterým mu byly přiděleny 3 prioritní body poskytnuté každému generálnímu ředitelství (PBGŘ), v daném případě „Úřadu pro správu a vypořádávání individuálních nároků“, v rámci povyšovacího řízení 2004 (Administrativní informace č. 85‑2005 ze dne 23. listopadu 2005 ; rozhodnutí OOJ ze dne 23. listopadu 2005, kterým mu bylo přiděleno 0 PBGŘ v rámci povyšovacího řízení 2005 (Administrativní informace č. 85‑2005) ; rozhodnutí OOJ ze dne 17. listopadu 2006, kterým mu bylo přiděleno 0 PBGŘ v rámci povyšovacího řízení 2006 (Administrativní informace č. 55‑2006 ze dne 17. listopadu 2006) ; rozhodnutí OOJ ze dne 17. listopadu 2006, kterým mu bylo přiděleno 0 prioritních bodů, coby uznání práce vykonané v zájmu orgánu v rámci povyšovacího řízení 2006 (Administrativní informace č. 55‑2006); rozhodnutí OOJ ze dne 15. června 2007, kterým byly zamítnuty stížnosti ze dne 16. a 22. února 2007.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Povýšení – Srovnávací přezkum zásluh – Podmínky – Systém zavedený Komisí – Přidělování prioritních bodů v rámci generálních ředitelství

(Služební řád úředníků, čl. 45)

2.      Úředníci – Povýšení – Srovnávací přezkum zásluh – Podmínky – Systém zavedený Komisí – Přidělování prioritních bodů – Kritéria

(Služební řád úředníků, čl. 45)

1.      Cílem obecných prováděcích ustanovení k článku 45 služebního řádu přijatých Komisí je, jak to vyplývá z jejich čl. 5 odst. 1, ocenit z úředníků ty nejzasloužilejší, zejména ty, kteří přispěli k dosažení výsledků přesahujících rámec jejich individuálních cílů, nebo ty, kteří vynaložili zvláštní úsilí a dosáhli při výkonu svých pracovních úkolů znamenitých výsledků, o čemž svědčí zpráva o vývoji služebního postupu. „Velké“ prioritní body poskytnuté každému generálnímu ředitelství, a sice 6 až 10 prioritních bodů, jsou podle čl. 5 odst. 2 obecných prováděcích ustanovení vyhrazeny nejvýkonnějším úředníkům, kteří prokázali výjimečné zásluhy, zatímco „malé“ prioritní body, tj. 0 až 4 prioritní body, jsou podle téhož ustanovení rozděleny mezi ostatní úředníky, kteří se považují za záslužné podle kritérií stanovených v obecných prováděcích ustanoveních.

Přidělení prioritních bodů musí být tudíž založeno na úvahách souvisejících se zvláštními zásluhami dotčených úředníků, přičemž „velké“ prioritní body jsou vyhrazeny úředníkům s mimořádnými zásluhami.

Z toho vyplývá, že generální ředitel nemá žádnou povinnost vyčerpat při přidělování „velkých“ prioritních bodů kvótu, jež má k dispozici.

Článek 5 odst. 3 obecných prováděcích ustanovení, který stanoví, že každé generální ředitelství v zásadě vyčerpá kvótu prioritních bodů, jež má k dispozici, však v poznámce pod čarou uvádí, že toto ustanovení nemůže zpochybnit zásadu posuzování zásluh v čase, zejména v případě malých pracovních skupin, u nichž může být nevyčerpání prioritních bodů odůvodněno.

(viz body 65 až 68)

Odkazy:

Tribunál: 19. října 2006, Buendía Sierra v. Komise, T‑311/04, Sb. rozh. s. II‑4137, bod 290; 3. května 2007, Crespinet v. Komise, T‑261/04, Sb. VS s. I‑A‑2‑0000 a II‑A‑2‑0000, bod 57; 1. dubna 2009, Valero Jordana v. Komise, T‑385/04, Sb. VS s. I‑A‑2‑0000 a II‑A‑2‑0000, bod 130

2.      Ač počet odsloužených let v určité platové třídě může podpůrně hrát roli při přidělování prioritních bodů poskytnutých každému generálnímu ředitelství úředníkům s rovnocennými zásluhami v případě nedostatečného počtu bodů, kritérium zásluh zůstává rozhodujícím kritériem. Přiznat počtu odsloužených let rozhodující charakter při přidělování prioritních bodů by bylo v rozporu s článkem 45 služebního řádu a s článkem 5 obecných prováděcích ustanovení k uvedenému článku 45 přijatých Komisí, neboť článek 5 ostatně neobsahuje žádný odkaz na počet odsloužených let v platové třídě coby kritérium pro přidělování prioritních bodů.

(viz bod 140)

Odkazy:

Tribunál: 4. července 2007, Lopparelli v. Komise, T‑502/04, Sb. VS s. I‑A‑2 0000 a II-A-2-0000, bod 89; Valero Jordana v. Komise, citováno výše, bod 145